Plody jeřábu se dají sbírat od srpna do listopadu a kromě omáček k masu, džemů nebo kompotů z nich můžete uvařit čaj, připravit víno či vypálit destilát.
Doba sklizně přitom hraje klíčovou roli v tom, jak moc si na dobrotách z jeřabin pochutnáte: v období, kdy plody dosahují své biologické zralosti a obsahují vůbec nejvíc zdraví prospěšných látek (hlavně vitaminu C), bývají ještě svíravě kyselé.
Teprve v přezrálých, změklých plodech stoupá podíl cukru, a byť se tím připravíme o nějaké ty vitaminy, rozdíl v chuti to bohatě vyváží.
Zkontrolujte listy
Ještě důležitější než termín sklizně je výběr toho správného stromu. Některé zdroje sice tvrdí, že jedlé jsou plody všech jeřábů bez výjimky, některé jsou však přece jen chutnější a do kuchyně se hodí víc než jiné. Možná vůbec nejvíc to tam svědčí plodům jeřábu, který botanici nazvali moravský sladkoplodý.
„Jeřabinku“, džem či kompot si z nich můžeme připravovat sotva dvě století: sladké jeřabiny, které se později rozšířily do všech koutů Evropy, poprvé ochutnali v roce 1820 věčně hladoví pastevci z vesničky Ostružná v Jeseníkách.
Zaujala je příjemná sladkokyselá chuť, jen s nepatrnou stopou trpkosti, měkká a jemná konzistence a možná taky zvláštní tvar listů: zatímco původní jeřáb ptačí je má zubaté po celé délce, listy sladkoplodé mutace jsou pilovité jen zhruba do půlky – zbytek je dokonale hladký.
Na tlak i proti uřknutí
Sytě oranžové bobule, které vždy neomylně věští konec prázdnin, jsou kromě vitaminu C bohaté na železo, vápník a cenný rutin. Pomáhají při poruchách činnosti štítné žlázy, potížích s krevním tlakem a při snižování hladiny cholesterolu v krvi. Bez obav je do jídelníčku mohou zařadit i cukrovkáři, sladidlo Sorbit se ostatně získává právě z plodů jeřábu.
Zdraví prospěšné látky na jeřabinách oceňovali už naši předci, kromě toho je však vyhledávali hlavně pro jejich mytické účinky: ve starogermánské mytologii byl jeřáb zasvěcen bohu hromu Donarovi, druidové zase z jeho kůry získávali černou barvu na roucha, která oblékali při obřadech novoluní. Větvička přivázaná ke kravskému ocasu měla dobytek chránit před uřknutím. Pálením dřeva, listů a plodů jeřábu se prý dají přivolat duchové a různí domácí skřítci.
Povařit, usušit
Ať už se oranžové střapce rozhodnete doma zapojit jakkoli, vězte, že v kuchyni si na rozdíl od většiny drobného ovoce z lesa či zahrady, které spíš než do zásoby trháme rovnou do pusy, říkají o tepelné zpracování. Látky v nich obsažené totiž mohou dráždit sliznice žaludku i střev, a způsobovat tak nevolnosti, průjmy či zvracení, sušením či tepelným zpracováním však tahle vlastnost mizí.
 Nesehnali jste speciál Lidových novin ve své trafice?
|
Příjemně navinulá chuť dělá z jeřabin ideální ovoce na džem či kompot. Ten je podle Romana Pauluse nejlepší dělat z předvařených malvic: „Oprané jeřabiny odstopkujeme a povaříme v cukerném roztoku. Ovoce by mělo být měkké, částečně svraštělé, ale ne rozvařené. V tu chvíli je scedíme, naplníme do sklenic a zalijeme sladkým roztokem, ve kterém jsme je vařili,“ popisuje.
Nemusíte se bát jeřabiny v kompotu něčím doplnit. Lehká natrpklost oranžových korálků ladí hlavně s méně výrazným ovocem, letními jablky, hruškami, ale třeba i s mrkví. Trocha skořice, hřebíčku či jiného „vánočního“ koření zase zajistí, že chuť rozvaru bude hlubší.
Totéž v temně modrém
Kompot můžete podávat dle libosti, hodí se jako doplněk k masu i smetanovým omáčkám. „Často se používá jako náhražka brusinek,“ dodává šéfkuchař. Vydávat ho za něco jiného by ale byla škoda – obstojí sám o sobě.
Obzvlášť to jeřabinám svědčí v kombinaci se zvěřinou, jejíž sezona je za také dveřmi. Možná vedle více či méně sladkých oranžových trsů narazíte i na jeřabinu černou, takzvanou aronii.
Kromě látek, jimiž oplývá světlejší verze, z ní navíc získáte i slušnou dávku vitaminu E a kyseliny listové; v kuchyni pak pro ni platí stejná pravidla.
Jeřabina (Jeřáb obecný). Bylinka s mnohými léčivými účinky
Jeřáb ptačí, Autor: Taken by me, Jonik, on August 25, 2004. – Vlastní dílo, CC BY-SA 2.0, Odkaz
Jeřáb ptačí (Jeřabina) – Tento strom roste v lesích všeho druhu, od nížin až vysoko do skalnatých hor, nejrozšířenější je v Evropě a Asii.
Pěstování
Přirozeně rostoucí jeřabiny najdeme jako stromořadí podél horských cest. Jsou to nenáročné dřeviny, kterým se daří i v místech, kde nepříznivé klimatické podmínky nedovolují pěstování jiných ovocných rostlin.
U nás roste asi 10 druhů jeřábů, ale ke konzumaci jsou vhodné pouze zmiňovaný jeřáb obecný, moravský sladkoplodý jeřáb, oskeruše a černoplodá jeřabina.
Použití
U všech druhů jedlých jeřábů se sbírají především plody. Sušené jeřabiny jsou léčivé, léčivý účinek ovšem mají i listy a květy jeřábu. Jsou zdrojem velkého množství vitamínu C, mají ho dvakrát více než citróny. Dále obsahují karoteny, třísloviny, pektin, kyselinu jablečnou a sorbinovou. V minulosti byly jeřabiny rozšířeným a účinným prostředkem proti kurdějím.
Z jeřabin se dají vyrábět kompoty, zavařeniny, suší se na čaj, nahradí rozinky, lze z nich připravit sirup.
Léčivé účinky
Jeřabiny jsou v léčitelství ceněny hlavně pro použití při léčbě revmatismu a ledvinových kamenů, používají se také při zánětech horních cest dýchacích a pro podporu tvorby a vylučování žluče.
Přinášíme vám tip na bylinný jeřabinový likér, který má kromě příjemné chuti i preventivní a léčebné účinky na výše uvedené nemoci.
„Jeřabinka“
Budete potřebovat:
- 2 kg jeřabin
- 1 kg cukru
- 1 litr vody
- 1 litr lihu
- 6 ks hřebíčku
- 1 lžička mleté skořice
- 1 lžička citrónové kůry
Velkou láhev od okurek naplníme jeřabinami, cukrem rozpuštěným v horké vodě a lihem. Přidáme citrónovou kůru, hřebíček a skořici, láhev převážeme plátnem a necháme stát asi 3 týdny na teplém místě. Poté tekutinu přefiltrujeme přes gázu a nalijeme do lahví.
Přejeme vám dobrou chuť a příjemně strávené chřipkové období – protože vás už nic neskolí!
Neroste vám na zahradě vitaminová bomba? Pokud máte u domu tento strom, je to jako poklad
Zahrada 01. října 2018 | 10:13 — Veronika Prášilová
Mnozí z nás mají ještě dnes v živé paměti aleje stromů s oranžovými bobulkami, které pravidelně na podzim zaneřádily chodník v celé ulici. Svého času to byla hojně vysazovaná dřevina, která sloužila především jako potrava pro ptáky. Ovšem pokud ji stále máte u svého domu, nebo dokonce na vaší zahradě, můžete si gratulovat.
Dalších 5 fotografií v galerii
Pokud máte u domu tento strom, je to jako výhra v loterii / Shutterstock
Ačkoli jeřabiny nejsou na rozdíl třeba od šípků vyhledávané, jedná se o naprostý poklad. Plody jeřabin jsou po zpracování nejen velmi chutné, ale i přínosné pro naše zdraví.
V Česku rostou asi dvě desítky druhů jeřábů, kdy nejběžnější jsou jeřáb ptačí a jeřáb moravský sladkoplodý. První, jak již název napovídá, milují ptáci, což nám však nemusí vadit, považuje se totiž za nejedlý. Název druhé odrůdy je také výstižný.
Jeho první výskyt byl totiž zaznamenán na Moravě asi před 200 lety a plody má také výrazně chutnější než jeřabiny ptačí.
Jak od sebe rozeznat jeřáb ptačí a moravský
Rozdíl se určuje dvěma způsoby. Orientačně podle tvaru listů, kdy jeřáb sladkoplodý má jednotlivé lístky zoubkovité od špičky do necelé poloviny, kdežto ptačí jeřáb má zoubkování po celém nebo téměř celém obvodu listů.
No a téměř jistotu, že se jedná o jedlý jeřáb, vám dá ochutnání jedné bobulky. Jeho chuť bude sladkokyselá a jen mírně trpká.
Zatímco když rozkousnete jeřabinu ptačí, kvůli vysokému obsahu tříslovin se vám nejspíše zkřiví ústa a vyplivnete ji.
Nejsou jeřabiny jedovaté?
Jak už jsme uvedli, šlechtěný jeřáb sladkoplodý je jedlý, i když v syrovém stavu se jeho konzumace nedoporučuje.
Obsahuje totiž kyselinu parasorbinovou a glykosid kyseliny kyanovodíkové, které mohou při požití většího množství přivodit bolest hlavy, nevolnost až zvracení.
Ovšem pokud jeřabiny použijeme na přípravu marmelády, kompotů, vína, naložíme do lihu nebo třeba jen usušíme, obsah těchto látek se sníží na zanedbatelné minimum.
Kdy je na jeřabiny nejlepší čas
Jeřabiny se sbírají přibližně od poloviny října do poloviny listopadu, respektive do prvních mrazíků, které ovšem jeřabinám nikterak nevadí. Naopak se říká, že lehce přemrzlé plody získávají sladší chuť a údajně mají i více léčivých látek. Jeřabiny usušíte pohodlně v sušičce na ovoce, v troubě při 50 °C při otevřených dvířkách nebo jen tak v průvanu či na slunci.
Bobulky plné zdraví
Jeřabiny jsou bohaté na vitamin C, obsahují také vitamin A, dále flavonoidy, hořčiny, třísloviny, organické kyseliny, lykopeny, karoteny, pektinové látky a také železo, vápník, jód a cenný rutin. Zdravotních účinků je celá řada, jeřabiny působí protizánětlivě, účinně pomáhají vyplavit z močových cest písek nebo vylučovat žluč a tím zlepšit trávení.
Užívání je doporučeno i při kožních problémech nebo alergiích. Obecně také posilují imunitní systém. V neposlední řadě jeřabiny pomáhají snižovat hladinu cukru v krvi. Navíc jsou vhodné pro diabetiky, jelikož obsahují alkaloid sorbit, který býval základem výroby přírodního sladidla sorbitu.
Využití jeřabin v kuchyni
Jeřabiny se nejčastěji používají na přípravu marmelád a zavařenin. Osvědčila se kombinace jeřabin s jablky či hruškami. Zvláště výtečný je hruškovo-jeřabinový kompot provoněný skořicí a hřebíčkem. Někdo je používá do omáček ke zvěřině nebo na přípravu pálenky „jeřabinky“.
Takže pokud vám jeřabinový strom roste na zahradě, dobře o něj pečujte. Také díky jeho bobulkám, z nichž si můžete udělat třeba chutný výluh, přečkáte nastávající zimu ve zdraví. A aby se vám jejich chuť takzvaně nezajedla, můžete je střídat například se šípky.
Zdroj
Jeřáb ptačí účinky (jeřabina léčivé účinky)
Sorbus aucuparia
Jeřáb ptačí má dva poddruhy: jeřáb ptačí pravý (má lístky po celém obvodu čepele zoubkovité) a poddruh jeřáb ptačí moravský (ten má lístky mělce pilovité jen v horní třetině). Na Moravě se někde ještě vyskytuje zavlečený druh – oskeruše domácí, dříve nazývaný jeřáb oskeruše, který má plody ve tvaru malých hruštiček.
Předpokládá se, že latinský název by mohl pocházet z keltského slova „sor“ neboli trpký, kyselý.
Jeřabina se používala již ve starověku. Ve starogermánské mytologii byla zasvěcena bohu hromu Donarovi. Z plodů se pálila kořalka a vyráběl se ocet.
Používaly se též k lovu ptáků, pro ty je jeřabina významných zdrojem vitamínů a cukrů. Virgulemi z jeřábu se dříve vyhledávali rudné žíly. Dnes se strom pěstuje pro dekorativní účely a využívá se v truhlářství.
Z jeřabiny se dělají marmelády, omáčky, sirupy, různé nápoje.
Anglický název jeřábu „rowan“ vznikl pravděpodobně ze starého skandinávského slova „runa“ neboli „kouzlo“. Dlouhou dobu se totiž věřilo, že rostlina má ochrannou moc proti čarování a blesku.
Na vrcholku nesou její plody znamení pentagramu, což se považovalo za symbol ochrany. Tradovalo se, že větvička jeřábu může uchránit před uhranutím.
Pálením dřeva, listů a plodů se mohli přivolat duchové, domácí skřítci, duchovní rádci a elementární bytosti. Jeřáb též hrál hlavní roli v obřadech druidů.
Významnou roli měla též jeřabina v oblasti zdraví. Obsahuje řadu významných látek včetně organických kyselin, pektinů, cukrů, minerálů a vitamínů. Předmětem sběru jsou dodnes její plody (Fructus sorbi aucuparii) sbírané koncem srpna a během září. Po sběru se sušily přímo na slunci, nebo se nakládaly. Méně často se používá květ (Flos sorbi aucuparii), který se zpravidla sbírá v květnu.
Účinky
- Jedná se o účinné antirevmatikum, takže se využívá při revmatismu a dně.
- Má močopudné účinky, rozrušuje a vyplavuje močový písek a drobné kamínky. Využívá se pro zvýšení diurézy u ledvinových chorob, charakterizovaných snížením funkce ledvin.
- Podporuje vylučování žluče do střev, což má pozitivní efekt na celkovém procesu trávení ve střevech, zejména u starších lidí. Povzbuzuje produkci žaludeční šťávy. Čaj z usušených jeřabin pomáhá při nechutenství a žaludečních neurózách. Bylinu lze též využít i jako regulátor stolice, zvláště v případech, kdy se jedná o trvalý, mírný průjem bez vážnějších příčin.
- Nálev z listů pomáhá při chrapotu a posiluje hlas. Šťáva z jeřabiny byla v průběhu historie používána při nachlazení, bolestech v krku a problémech dýchacích cest např. astmatu.
- Plody jsou bohatým zdrojem antioxidantů, takže nás chrání před mnohými chronickými nemocemi.
- Jeřábina je bohatým zdrojem vitamínu C, takže podporuje imunitní systém. Ve středověku se často používala jako prevence kurděje. Má významné antibakteriální schopnosti.
- Z květů jeřabin se připravuje koupel nohou nebo rukou, u dětí pak celková koupel při mírných formách atopického ekzému. Rostlina se též používá na hemoroidy.
- Květy jeřábu obsahují kromě jiného látku velmi podobnou ženským hormonům, a proto se doporučují aplikovat při veškerých potížích tohoto druhu. Sbírá se květ v plném rozkvětu, nejlépe kolem desáté hodiny dopoledne. Podává se jako nálev z jedné čajové lžičky na sklenici vody, 3 krát denně, před jídlem.
Formy
Vhodnou formou užívání je macerát, vyluhovaný nejméně 6 hodin, nebo odvar. V obou případech podáváme buď 2 až 3 sklenice, nebo 3 až 4 šálky denně.
- Návod na odvar: plody zalijeme vodou a vaříme cca 3 min a následně louhujeme 10 min.
- Návod na macerát: plody jeřabin zalijeme šálkem studené vody a necháme nejlépe 6 až 12 hodin macerovat.
- Sušené jeřabiny se mohou po předchozím podrcení běžně přidávat do čajových směsí, zejména při protirevmatické léčbě.
Vhodnou formou je také sirup. Čerstvé jeřabiny odšťavníme (nejlépe pomletím a vylisováním nebo odstředěním), šťávu pak smícháme s cukrem přibližně v poměru 1:1 a pomalu povaříme až do zhoustnutí. Obvykle se podávají 3 až 4 lžičky sirupu denně.
Jeřáb ptačí nežádoucí účinky
Nedoporučují se konzumovat čerstvé plody, které mohou přivodit příznaky lehké otravy se stavy nevolnosti a bolestmi hlavy. Sušením nebo kompotováním se tato vlastnost eliminuje. Denně by se nemělo zkonzumovat více než 1,5 g plodů.
Zdroje: Herbář léčivých rostlin, 2. díl, Jiří Janča, Josef A. Zentrich, bylinkyprovsechny.cz
Zmíněné produkty:
Jeřáb ptačí tinktura
Jeřáb ptačí: natrhejte si zdravé jeřabiny. Nyní je ideální období
Jeřáb ptačí
Jeřáb ptačí má několik zajímavých léčivých účinků. Jeřabiny mohou kupříkladu pomoci zvýšit imunitu, takže mají kladný vliv na obranyschopnost organismu.
Výskyt: jedná se o dřevinu, jejíž původní domovinou je Starý kontinent, tedy Evropa. Zde se vyskytuje i ve Skandinávii. Díky odolnosti roste rovněž na Sibiři a Dálném východě, tedy také v Asii. V České republice se vyskytuje na většině území, a to poměrně hojně.
Popis a účinné látky: jeřáb ptačí je stromem z čeledi růžovitých, který může dorůstat do výšky až 15 metrů. Někdy se však jedná o daleko nižší keř.
Jeho listy jsou v každém případě řapíkaté a květy mají jasně bílou barvu. Rostou přitom od května do června.
Plodem jsou malvice zvané jeřabiny, které obsahují velké množství vitamínu C, dále třísloviny, flavonoidy, silice, hořčiny, pektiny, organické kyseliny a další účinné látky.
Užitečné části: používány jsou především plody, někdy ale nacházejí uplatnění i květy. Ty obsahují v podstatě stejné účinné látky jako jeřabiny, navíc se v nich ale vyskytuje sloučenina podobná ženským hormonům, která může pomáhat s ženskými potížemi.
Léčivé účinky jeřabin a květů jeřábu
Jeřáb ptačí má několik zajímavých léčivých účinků. Jeřabiny mohou kupříkladu pomoci zvýšit imunitu.
Navíc působí mírně močopudně (diureticky), a i díky tomu mají kladný vliv na močové ústrojí a ledvinové potíže (mohou třeba odstraňovat menší močové kameny).
Zároveň mají určitý vliv na zácpu, neboť působí projímavě, i když opět ne nijak výrazně. Přesto pomáhají s trávením, neboť celkově pozitivně regulují činnost střev. Můžete je tedy vyzkoušet při různých potížích se zažíváním.
Zmínit musíme i žlučopudné účinky jeřabin, jež mají vliv na vylučování žluče. Vyzkoušet je mohou i lidé trpící revmatismem nebo respiračními problémy, a vzhledem k vysokému množství vitamínu C i virovými onemocněními.
Navíc lze využít rovněž květy jeřábu, a to např. ženami při hormonální nerovnováze či potížích s menstruačním cyklem. Zevně ve formě koupele pak účinkují při některých druzích ekzémů (např. atopického).
Jak je tedy patrné, plody jeřábu ptačího mohou pomoci při mnoha neduzích.
Upozorňujeme: velmi zajímavé léčivé účinky mají rovněž plody arónie, které se říká rovněž temnoplodec nebo černý jeřáb a patří také do čeledi růžovitých. Dokonce jsou řazeny mezi superpotraviny.
Jeřabiny lze využít i v kuchyni
V kuchyni můžete jeřabiny použít při přípravě kompotů, omáček, různých druhů masa, ale také vína nebo šťávy. Uplatnění tedy mají velmi široké, což pravděpodobně mnoho z nás ani netušilo.
Musíme ovšem dodat, že byste jeřabiny, jež je vhodné sbírat koncem srpna a v září, měli vždy tepelně upravit, případně je usušit, a to nejprve ve stínu a pak na plném slunci. Čerstvé jsou totiž mírně toxické a mohou způsobit lehčí otravu, jež se projevuje bolestí hlavy a nevolností.
A navíc není doporučováno denně zkonzumovat více než 1,5 g těchto plodů.
Pokud chcete využít léčivé účinky jeřabin, můžete si připravit čajový odvar. Ve vodě vařte plody 2 až 3 minuty a následně nechejte deset minut louhovat. Čaj z jeřabin pijte dvakrát až třikrát denně a nezalekněte se trpčí chuti u planých plodů.
Jednoduše si navíc můžete vyrobit také macerát, když stačí sušené jeřabiny louhovat zhruba 6 hodin, případně sirup. Plody jeřábu odšťavníte, smícháte s cukrem (v poměru 1:1) a budete vařit do zhoustnutí.
Květy pro vnější použití pak nacházejí uplatnění ve formě koupele, která je vhodná především pro ženy.
Pěstování jeřábu ptačího
Nejprve je nutno podotknout, že plody kulturních odrůd jeřábu ptačího mají příjemně sladkou chuť, čímž se liší od planých jeřabin, které jsou svíravě trpké a pro mnohé lidi nepoživatelné.
Tomuto stromu každopádně vyhovují slunná stanoviště, hluboká půda, jež by neměla být vápenitá, a nepříliš vysoká vlhkost. Jinak je jeřáb poměrně odolný, takže dokáže kupříkladu poměrně dobře odolat chladnému počasí, což usnadňuje jeho pěstování.
Není tedy divu, že se mu v našich podmínkách relativně daří. Pěstování proto není příliš náročné.
Jeřáb ptačí (Jeřabina) – mocné bobule
Jeřáb ptačí (jeřabina) – červené bobulky, to Vám asi něco říká … Toto ovoce obsahuje účinné a zdravé látky, které zlepšují fungování organismu ale nesmí se konzumovat syrové! … Přečtěte si pozorně více o zpracování a konzumaci jeřabiny. Léčí ale může být i škodlivá … Jeřáb ptačí má i své příbuzné, které mohou Vašemu tělu také dodat důležité živiny – jeřáb černý a jeřáb oskeruše. Nezatraťte jejich jen proto, že jejich jedí ptáky. Objevte jejich kouzlo!
O jeřabine
Jeřabina (jeřáb) je strom nebo keř, který produkuje bobule a zároveň je i okrasnou rostlinou zahrad či parků. Jeřabiny je více druhů například: ptačí, jeřáb černá nebo jeřáb oskeruše.
Každý druh produkuje barvami rozdílné plody. Všechny plody jeřabiny jsou plné vitamínů a prospěšných látek, ale plody jeřabiny se nesmí konzumovat za syrova.
Jeřabiny jsou listnaté stromy, které mohou dorůst i do výšky 7 – 30 metrů, v závislosti na druhu.
Za syrova je jeřabina jedovatá ale po tepelné úpravě nebo po usušení je velmi chutnou a živinami naplněnou delikatesou
Druhy jeřabiny (ptačí, černá, oskeruše)
Jeřabina – jeřáb ptačí (Moravská sladkoplodá) – čeleď růžovitých
Jeřáb ptačí svým názvem prozrazuje, že její plody se živí hlavně ptáci, ale po tepelné úpravě ji můžeme konzumovat i my lidé. Jeřáb ptačí má zralé plody červené barvy a dorůstá do výšky od 7 – 15 metrů. Jelikož je nejznámější, níže v textu se podíváme i na nutriční hodnoty a další zajímavé info.
Jeřabina černá (jeřáb černý) – čeleď růžovitých
Černý jeřáb má plody černé barvy a dorůstá do výšky 1,5 – 2 metry. Plody mají na zdraví extra účinky. Od podpory imunity, přes antiseptické účinky až po pozitivní účinky na srdce a cévy a samozřejmě mnohem více.
Jeřabina černá je věru “mocná bobulka. Obsahuje vitaminy A, C, E, K, … minarály jako železo, vápník hořčík, zinek, … Podívejte se i recept na džem s jeřabiny černé.
Veškeré informace o tomto zdravém pokladu naleznete zde “jeřáb černý (aronie – temnoplodec)”
Jeřabina oskeruše (jeřáb oskeruše) – čeleď růžovitých.
Jeřáb oskeruše má plody větší než bobule jeřabiny ptačí a černé, roste do výšky 12 – 25 metrů. Plody jeřabiny oskeruše jsou dužnaté, barvou něco mezi hruškou, jablkem a bobulemi jeřabiny – barva je zeleno, žluto červená.
Jeřáb oskeruše je velni zdravá, dokonce se z ní připravuje i tinktura. Je to podzimní ovoce (sběr září) Vyplatí se vypěstovat si ji v zahradě? Ano, plody jsou zdravé, chutné … .ale je tu jedno ale.
Strom jeřabiny oskeruše začne plodit i po 15-ti letech, nevím jestli se Vám chce tolik čekat.
Co obsahuje jeřabina (jeřáb ptačí) – účinné látky
Vitamin A, C, bílkovinu, vlákninu, kyselinu jablečnou a citrónovou, třísloviny a karotenoid
Jeřabina ptačí – účinky zdraví
- Antiseptické účinky
- Detoxikuje organismus
- Podporuje imunitní systém
- Podporuje trávení
- Zvyšuje chuť k jídlu
- Upravuje stolici (průjmy, zácpy, plynatost)
- Pročišťuje tlusté střevo
- Podporuje krvetvorbu
- Podporuje tvorbu kostní tkáně
- Silné odvodňovací účinky
- Pročišťuje ledviny a močové cesty
- Udržuje zdravé dýchací cesty
- Podporuje zdravé dásně
- Eliminuje záněty a afty v ústní dutině
Recept – jeřabina (jeřáb ptačí)
Jeřabinu je vhodné tepelně upravit před konzumací nebo usušit. Z jeřabiny se zvykne připravovat alkohol, zavařeniny, kompoty, džemy, koláče
Sušení plodů jeřabiny ptačí – jak na to?
Dozrálé plody jeřabiny umyjte v teplé vodě, vložte do hrnce s vroucí vodou a nechte je přejít varem (chvíli jejich povařte). Tímto tepelným zpracováním se uvolní toxické látky. Pak jeřabinu vyberte a nechte proschnout na plechu nebo na dřevěné desce. Když se vysuší voda z povrchu, tak je přesuňte na plech s pečícím papírem.
Tento plech dejte do vyhřáté trouby na 35 stupňů. Po takových 10 minutách by měly být plody jeřabiny už “vrásčité” tehdy zvyšte teplotu na přibližně 55 stupňů a takových 10 minut jejich ještě takto “dosušujte” každá trouba peče jinak tak jeřabin sledujte. Pokud se bude vrásčitá již po 5 minutách, tak zvyšte teplotu i dříve.
Z těchto plodů můžete dělat čaj.
Recept – jeřabinový čaj
Potřebujete: 3 lžičky sušené pomleté jeřabiny, 3 deci vody, hrnek, síto nebo plátno
Sušenou a pomletou jeřabin vložte do hrnku a zalijte třemi deci vody. Nechte louhovat 10 – 12 minut a poté sceďte buď přes jemné sítko nebo přes plátno. Teplý čaj pijte 1 krát za den
Recept – jeřabinová výživa
Potřebujete: 1 kg plodů jeřábu ptačího (červené bobule), 1 kg třtinový cukr, 1 sáček vanilkový cukr, 1 KL mleté skořice, síto, hrnec, ponorný mixér, plech a zavařovací lahvičky
Odstopkované plody promyjte po tekoucí vodou. Promyty plody jeřabiny rozložte do plechu a zasypte cukrem a mletou skořicí, promíchejte a vložte do vyhřáté trouby na 170 stupňů. Plody pečte v troubě 90 minut. Sem-tam hmotu v troubě promíchejte, aby se propekla všude.
Takto upečené plody jeřabiny přesypte do misky v níž jejich rozmixujte na hladkou kaši. Tuto kaši ještě propasírujte přes síto do dalšího hrnce. Pak ještě tuto hmotu vařte, dokud nebude zcela hustá a jednolitá, můžete do ní přidat trochu kyseliny citronové nebo cukru, kdo má rád sladší.
Pak hotové pyré rozlijte do zavařovacích lahviček, dobře uzavřete a můžete uskladnit pro pozdější použití
- Kliknte pro zvěčšení
- UPOZORNĚNÍ
Vyhněte se konzumaci čerstvých plodů, tyto plody mohou působit toxicky. Plody jeřabiny tepelně upravte (vaření, dušení, sušení, pečení nebo zavařování) a tak předejdete problémům. Tepelnou úpravou se toxické látky vytrácejí.
Motto: “Ptáci zobou jeřabinu, ve zdraví prožijí celou zimu!”
Jeřabiny
(Sorbus aucuparia L.)
Na podzim dozrávají krásné oranžové plody jeřábu. Táta vždycky říká, že začíná školní rok. Pomalu dozrávají všechny plody země, počasí se ochlazuje a začíná krásné podzimní počasí.
Vlhko, houby, mlha, hnilobná vůně tlejícího listí na zemi a pestrá paleta barev listů, které zůstaly na stromě. Většinou nemají lidé podzim v lásce a mají deprese z temné poloviny roku a přitom je tak krásná.
Procházky v lesích jsou teď tak plné energie, vše potřebné se stahuje do země ke kořenům, je to cítit na každém kroku.
Jeřabina je krásným stromem a její plody jsou dnes skoro zapomenuty. Už ve starověku znali její použití. Vědci tvrdí, že latinský název jeřabiny by mohlo být z keltského jazyka sor=trpký, kyselý. Jeřabiny se sušily přímo na slunci, nebo se nakládaly. Plody se používaly k lovu ptáků. Ve starogermánské mytologii byly zasvěceny bohu hromu Donarovi.
Z plodů se pálila kořalka a též se vyráběl ocet. Anglické jméno jeřábu „rowan“ vzniklo pravděpodobně ze starého skandinávského slova „runa“ neboli „kouzlo“. Jeřáb hrál hlavní roli v obřadech druidů, z jeho kůry získávali černou barvu na svá roucha, které si oblékali při obřadech o novoluní a ubývajícím měsíci.
Virgulemi z jeřábu dřív lidé vyhledávali rudné žíly.
Jeřáb má ochrannou moc proti čarování a blesku. Jeřabiny nesou na vrcholku znamení pentagramu, symbol ochrany. Proti uhranutí vás ochrání větévka jeřábu, když jí budete nosit u sebe. Pálením dřeva, listů a plodů jeřábu se dají přivolat duchové, domácí skřítci, duchovní rádci a elementární bytosti.
Nejlepším obdobím je svátek Samhain a Imbolc. Plody můžete pálit v kadidle na odhánění nežádoucích bytostí. Hůlka ze dřeva jeřábu je zvlášť dobrá na vyznačení kruhu. A propíchnete-li kůlem z jeřábu mrtvolu, její duch se nebude zjevovat.
Nejmocnější je jeřáb, který vyrůstá z jiného stromu, zlé síly na něj nemají žádnou moc, podobně jako nad jmelím.
V lidovém léčitelství dnes používáme především plody jako regulátor střev, mají močopudné účinky, působí na vylučování písku a drobných kamínků. Používá se při plicních onemocněních. Jeřabiny obsahují velké množství vitamínu C.
Můžete si zkusit vyrobit nejen marmeládu, která je nejlepší ve spojení s jablky a bezinkami, ale i víno, likér, a pálenku. Když si usušíte plody, můžete si udělat v zimních měsících dobrý čaj. A nebo 2 čajové lžičky plodů přelijeme dvěmi sklenicemi studené vody a necháme 8-10 hod vyluhovat, scedíme a pijeme obden po douškách.
Plody se sbírají v říjnu a listopadu a suší se rychle, aby si zachovaly barvu. Někdy se sbírají i listy a květy. Plody obsahují organické kyseliny, cukry, třísloviny, vitamín C (asi tak dvakrát více než mají citróny), a asi do 10 procent alkoholu. Semena obsahují olej amygdalin, který je i v listech. Květy obsahují trimetylamin.
Vlastnosti: diuretikum, vitaminiferum, mírné laxans, antiflogistikum. Jeřabiny se nesmí konzumovat ve velkém množství. Kyselina parasorbinová obsažená v plodech je nestálá a dráždí sliznice žaludku a střev, může vyvolat i zvracení a průjmy. Sušením se však tato kyselina částečně rozkládá.
Květy jeřábu ptačího obsahují látky podobné ženským hormonům, které stimulují organizmus k vlastní hormonální činnosti. Používají na zmírnění klimakterických a menstruačních potíží.
Jeřabinové dezertní víno připravíme následovně: plody sladkoplodého jeřábu ptačího zbavíme stopek, rozemeleme, vylisujeme a necháme odkalit. Na litr šťávy přidáme 450 g cukru, zákvas čisté kvasinkové kultury a 0,16 g živné soli. Kvašení vína je bouřlivé a probíhá při teplotě 20°C. Prokvašené základní víno ještě přisladíme (na 1 litr vína přidáme 80 g cukru).
Plody jeřábu ptačího voní po jablkách a chutnají hořce a trpce.
Jeřabina patří do čeledi jablkovitých spolu s mišpulí a kdouloní, rostou většinou v mírném pásu severní polokoule. Plodem je malvice. Je to ptačí strom a dorůstá výšky až 12 m, kůra je hladká a světle šedá. Jeřáb kvete v květnu až červnu nápadným bílým květenstvím.
Barva malviček je od světle oranžové až po šarlatově červenou. Strom plodí v 10 až 15 roce. Jeřáb žije až 100let. Jsou dva poddruhy jeřábu, které rozlišujeme podle listů, pupenů a podle tvaru plodů.
Je to nenáročná dřevina, v ČR roste na okrajích polí, cest, na lukách, rumištích, úvozech, ve městech na skalách, u vody, na stráni a třeba i u školy. Tento nenáročný strom dobře snáší znečištěné ovzduší. Plody jsou po přemrznutí jedlé a jsou potravou pro ptáky a lesní zvěř a jsou také dobrým doplňkem stravy pro nás lidi.
Dřevo jeřábu je ohebné a tvrdé, používá se při výrobě dýh i hudebních nástrojů. Květy jeřábu jsou oblíbené včelami. Plody jsou často napadeny plísní, při sběru musíme vybírat pouze zdravé plody.
Vlk, 9.9. 2003
Jeřabiny, královny podzimu. Pomáhají při klimakteriu a léčí ledviny
Pamatujete, když jsme si jako malí na nit navlékali jeřabiny? Pod rukama nám vznikaly krásně barevné náramky i náhrdelníky. Při propíchnutí se většinou jeřabiny úžasně rozvoněly svou specifickou vůní a bylo nám jasné, že podzim klepe na dveře.
Pravděpodobně jsme tehdy, když jsme se s jeřabinami pouze parádili, vůbec netušili, jaký poklad v ruce držíme. Jeřabiny, ač malé velikostí, vládnou ohromnou silou. Nabízí širokou škálu zdravotních benefitů, které na podzim jistě uvítáte a oceníte.
Jeřabiny totiž báječně podpoří imunitu a nachlazení se vám díky nim také vyhne obloukem.
fotografie: Unsplash
A co když jsou jedovaté?
Tuhle otázku si pokládá mnoho lidí a o jeřabinách, které jsou plody jeřábu, se skutečně říká, že jsou jedovaté. Jak tedy mohou být tolik zdraví prospěšné, když jsou údajně jedovaté? Odpověď je jednoduchá a musíme ji hledat ve výběru správných jeřabin i v úpravě.
Jeřabiny obsahují kyselinu parasorbinovou, která opravdu může způsobit nevolnosti, zvracení, bolest hlavy nebo podráždění žaludku. Této kyseliny se však snadno zbavíme, když jeřabiny správně upravíme.
Vždy je proto před konzumací musíme tepelně zpracovat nebo si je také můžeme nasušit. Pak bude vše v pořádku a není se čeho obávat. Samozřejmě bychom se také měli držet zlaté střední cesty a bůhvíjak to nepřehánět s množstvím.
A hlavně? Nikdy nesbírejte jeřabiny ptačí. Zaručeně je poznáte podle velmi hořké a svíravé chuti.
Využití jeřabin
Než se podíváme do kuchyně a lékárničky, byla by přece jen škoda nezastavit se také u dekorativního využití krásných jeřabinek.
Když jde o zdobení podzimních dekorací, jsou jeřabiny skoro ve sto procentech jasnou a vhodnou volbou.
Oživí jakýkoliv věnec, květinové aranžmá, sušené kytice, dekorace na stůl, svíčky, svícny, dekorativní mísy, lucerny, atd. Jeřabiny se skutečně hodí na všechno, co se dekorací týče.
A co na zub můžeme z jeřabin připravit? I v případě konzumace jeřabin máte na výběr spoustu možností. Uděláte si z nich lahodné sirupy, marmelády, likéry, šťávy, nálevy, protlaky, směsi pod maso, čaje i pomazánky.
Čaj dokonce můžete připravovat jak z plodů, tak z květů jeřábu. Co se léčivých přípravků týče, i tady můžete s jeřabinami kouzlit. Vyrobíte si v pár snadných krocích různé masti, tinktury, vonné oleje a odvary.
Zdravotní přínosy jeřabin
V jeřabinách najdete veliké množství vitamínů a jiných prospěšných látek. Jsou to v podstatě malé léčivé tabletky z té nejlepší lékárny-PŘÍRODY. Obsahují například vitamíny A, E, K, karoten, třísloviny, rutin, draslík a hořčiny. V jeřabinách také narazíte na velké množství vitamínu C. A s čím vším vám po zdravotní stránce mohou tyto malé zázraky pomoci?
- jsou prospěšné při klimakteriu
- zmírňují křeče při menstruaci
- upravují pravidelnost menstruace
- udržují ženám hormonální rovnováhu
- posilují imunitu
- čaj z květů jeřábů je výborný proti kašli
- pomáhají s neplodností
- při zápalu plic
- při zánětu průdušek
- při zevním použití pomáhají s atopickým ekzémem
- při bronchitidě
- při celiakii
- působí proti chrapotu
- podporují léčbu nemocných ledvin
- léčí močové cesty
- s trávicími potížemi
- léčí průjem
- mají antibakteriální vlastnosti
- napomáhají ke správné funkci střev
- snižují krevní tlak
- pomáhají při poruchách štítné žlázy
- pomáhají se žlučníkem
- působí proti rakovině
- jako prevence proti astmatickým záchvatům
- podporují hubnutí
- působí proti volným radikálům a zpomalují proces stárnutí
- jeřabinové odvary rychle bojují proti mastným vlasům
- čistí zažloutlé nehty
- krásně účinkují při problémech s akné
- posilují zdraví očí
- podporují činnost mozku
- urychlují hojení ran
napsala Bára Klímová
zdroj: gesund.co.at, .lifeline.de, gartenflora.de
První český zdravotnický portál
Kde ho najdete. Areál rozšíření zahrnuje celou Evropu, s výjimkou nejjižnějších oblastí, západní Sibiř a Malou Asii. U nás roste hojně po celém území republiky, od nížin až do hor (max. 1250 m n.m.).
Jeřáb ptačí roste ve světlých lesích, na skálách a pasekách. Jeřáb ptačí je nenáročná dřevina, často je vysazován jako alejový strom podél cest i jako okrasná dřevina v parcích a zahradách (např. převislá odrůda S. a.
‚Pendula‘, žlutoplodý jeřáb S. a. ‚Xanthocarpa‘ atd.).
| Repro Panax |
| Větvička jeřábu ptačího s plody |
K čemu se používal dříve. Jeřabina byla známá a používána již ve starověku. Její vědecké jméno Sorbus je odvozeno buď z latinského sorbere = jíst, srkat, nebo z arabského sorbet = jeřabina, podle jiných autorů dokonce z keltského sor = trpký, kyselý.
Druhové jméno S. aucuparia souvisí s chytáním ptáků, protože jeřabin se už od nepaměti užívalo jako vnadidla při lovu ptáků. Dříve lidé jeřabiny sušili pro daląí potřebu přímo na slunci nebo je nakládali.
Ve starogermánské mytologii byl jeřáb zasvěcen bohu hromu Donarovi a je zmiňován v mnohých mýtech a legendách. Jeřabiny sloužily především jako laxans, z plodů se pálila kořalka a vyráběl ocet. Silná pálenka se tradičně užívala na Slovensku při střevních onemocněních (dyzenterii).
V lidovém léčitelství se dodnes používá jako prostředek při plicních onemocněních.
Sběr. Zralé a nepoškozené jeřabiny (Fructus sorbi aucupariae), sbíráme v říjnu a listopadu. Plody se suší rychle tak, aby si zachovaly původní barvu. Plody jeřábu ptačího voní po jablkách, chutnají hořce a trpce. Někdy je předmětem sběru list (Folium sorbi aucupariae), případně i květy (Flos sorbi aucupariae).
Obsahové látky.
Plody jeřábu ptačího obsahují organické kyseliny (do 0,2 procenta kyselina askorbová, parasorbínová, sorbínová, jablečná, vinná, citrónová), cukry (sorbit, glukóza a sorbóza), třísloviny, dále jedno procento pektinu, karotenoidy, anthokyany, vitamín C (asi dvakrát více než citróny), silici, flavonidy (rutin, kvercetin) a do 10 procent alkoholu. Semena obsahují olej a amygdalin. Ten je obsažen i v listech. Květy obsahují trimetylamin.
Vlastnosti. Diuretikum, vitaminiferum, mírné laxans, antiflogistikum.
Účinky na organimus. Plody se používají jako střevní regulans, způsobují vydatnějąí vylučování žluče a zrychlují střevní peristaltiku. Droga má močopudný účinek, působí na vylučování písku a drobných kamínků. Dále se používá při onemocněních souvisejících s nedostatkem vitamínu C.
Použití. Jednu lžičku drogy za studena přelijeme dvěma sklenicemi vody, po 8 až 10 hodinách jeřabiny scedíme a pijeme ob den po douškách. Zápar připravíme z 1 lžíce drogy na 1 sklenici vody a po jedné lžíci užíváme 3 až 4krát denně.
Toxicita a vedlejší účinky. Jeřabiny jsou často napadené plísní. Při zpracování i konzumaci čerstvých plodů se musíme vyvarovat takto znehodnocených jeřabin. Jeřabiny se nesmí konzumovat ve velkém množství. Nestálá kyselina parasorbinová dráždí sliznice žaludku a střev, čímž může způsobit zánět, vyvolat zvracení, průjmy apod. Sušením a varem se tato kyselina částečně rozkládá.
Další význam. V domácnostech zpracováváme plody S. a. ‚Edulis‘ (nebo také pod jménem S. a. f. moravica , S. a. var. dulcis). Listy této odrůdy jsou pilovité jen v horní třetině čepele. Byl objeven v přírodě, v okolí Ostružné v roce 1810.
Ze sladkých jeřabin se dá připravit nejen víno a likéry, ale i pálenka jeřabinka, dají se zavařovat na způsob brusinek, jeřabiny se dají sušit (a pak z nich připravujeme výborný čaj), kandovat, nebo zpracovávat na mošt, kompoty či zavařeniny.
Pokud se rozhodneme pro jeřabinovou marmeládu, můžeme jeřabiny zpracovávat buď samotné, nebo třeba s jablky.
Jeřáb ptačí dobře snáší znečištěné ovzduší a je s úspěchem vysazován na holinách po zdecimovaných smrkových monokulturách. Plody, které jsou po přemrznutí jedlé, jsou potravou pro ptactvo i lesní zvěř. Jeřábové dřevo je tvrdé a ohebné, používá se při výrobě dýh, násad i hudebních nástrojů. Jeřáb ptačí je v době květu hojně navštěvován včelami.
Jeřabinové dezertní víno připravíme následovně: plody sladkoplodého jeřábu ptačího zbavíme stopek, rozemeleme, vylisujeme a necháme odkalit. Na litr šťávy přidáme 450 g cukru, zákvas čisté kvasinkové kultury a 0,16 g živné soli. Kvašení vína je bouřlivé a probíhá při teplotě 20°C. Prokvašené základní víno ještě přisladíme (na 1 litr vína přidáme 80 g cukru).