Oldřich Navrátil: Nesnáším sport. A jím, co se mi zachce

O čem si Petra Kvitová povídá se svým přítelem? V čem je jednička herec Oldřich Navrátil? A co dělat, když vás napadne medvěd? Premiéru třicátého sedmého dílu Show Jana Krause uvidíte v pátek 13. května ve 22.00 na Primě.

Jan Kraus přivítal tenistku Petru Kvitovou se slovy, že dnes odpoledne ještě hrála… „Hrála. Překvapivě tenis, ve Stromovce,“ odpověděla s úsměvem desátá nejlepší tenistka světa. Jana Krause zajímalo, co na první pohled klidnou Petru při hře znervózňuje. „Třeba když to kazím.

“ „To mě taky znervózňuje,“ posteskl si naoko Kraus. „Vás taky znervózňuje, když to kazím?,“ opáčila pohotově Petra a rozesmála diváky. Při pohledu na Petřino nedělní vítězství, které si připomněli ze záznamu, Kraus podotkl, že když by on vyhrál turnaj, tak by si to trochu oslavil.

„Ne že bych hned hrál jako vy na nějakém dalším turnaji…“ „To my si to oslavíme, ale až po sezoně. V půlce října,“ prozradila Petra. „Je výhodou být jako tenistka vysoká?“ vyptával se dál moderátor. „Jak v čem. Někdy ne. Ti menší jsou totiž pohyblivější,“ vysvětlila Petra. „A navíc je ani pořádně nevidíte.

Schovávají se za páskou,“ doplnil ji Jan Kraus.

„Co je to ten váš úder „fulnecká hokejka“?,“ vyptával se dál Jan Kraus. „Tak tomu mému speciálnímu úderu říkáme s trenérem,“ vysvětlila Petra. Moderátora zajímalo, jak se Petra připravuje na blížící se Roland Garros. „Tenhle pražský turnaj je třeba už příprava,“ odpověděla Petra.

Dodala, že její příprava závisí na kondičním trenérovi. „Veškerý váš čas je tenis, že?,“ vyptával se dál Kraus. „Já jsem četl, že jeden váš vztah neklapnul právě kvůli tenisu…,“ ptal se zvědavě moderátor. „Ale to ne, mě to prostě nějak nebavilo,“ přiznala Petra.

„Tenistka má většinou tenistu, že jo… Není to divný mít kolem sebe samý „raketáře“?,“ rozesmál Kraus diváky. „Teď jste desátá na světě. Cítíte to na hře, že se na vás chtějí soupeřky trochu vytáhnout?“ ptal se moderátor.

„Zatím ne,“ odpověděla Petra a prozradila nakonec, že partnera její vítězství v Madridu těšilo a že je rád, že je Petra úspěšná. 

Jan Kraus přivítal herce Oldřicha Navrátila. „Máte novou roli v divadle jednoho herce, to já vždy obdivoval,“ složil mu Kraus na úvod poklonu. „Pořád jsem měl co dělat – a najednou vloni na podzim konec natáčení a dál nic. Tak jsem si řekl, že musím něco udělat. Zavolal jsem do Divadla Minor, jestli něco nemají.

No a v zimě jsme začali zkoušet  a včera jsme měli premiéru,“ popsal Navrátil. „Vy jste byl vždycky herec, který si žil po svém, na venkově, a to herectví jste měl jako vedlejší věc,“ nadhodil Kraus téma Navrátilova osobního života. Probrali spolu jeho rozvod po 22 letech, jeho dceru i novou přítelkyni.

„Přítelkyně je o něco mladší, tak věřím, že až jednou budu na vozíku, tak mě povozí… Babička, otec, oba skončili na vozíku,“ vysvětlil Navrátil své obavy. „To jsme se dostali na hezký rozhovor. Tamhle jsme řešili, jak se řízne forhend – a s vámi řešíme úplně jiné říznutí…,“  rozesmál Kraus diváky. Oldřich Navrátil popsal, jak se jednou týdně schází s kamarády – trampy.

„To se scházíme tady v Praze, na Radlický,“ rozesmál Navrátil Krause. Prozradil moderátorovi, že ho nijak zvlášť nezajímá internet, mail ani jiná nová technika.

„A mobil máte?,“ ptal se jízlivě Kraus. „Já bych vám rád ukázal internet. Chtěl bych být u toho, až někdo poprvé uvidí internet. Já jsem takovýho člověka, jako jste vy, nepoznal… Přineste mi zezadu iPod,“ požádal moderátor. „Tak co máte rád, co chcete najít?,“ nabízel se Kraus.

„Já mám rád kosmologii,“ překvapil Navrátil. „Kosmologii? Co to je? To se mi nechce hledat. Já vám ukážu něco jinýho. Zadáme Oldřich Navrátil. My si vás trochu „vygooglujeme“. Víte, co to je „vygooglujeme“?,“ utahoval si Kraus z Navrátila.

„Kolik myslíte, že je tu na vás odkazů? 114 tisíc!,“ šokoval Kraus svého hosta. „Podívejte, tady čtu, že prý nesnášíte sport, to jste řekl v jednom rozhovoru“, objevil Kraus. „No jo, sport nemám rád. Radši zryju zahradu a něco po mně zůstane,“ vysvětlil Navrátil.

„Mám krásný česneky, protože jim věnuju svou energii a neprosportuju ji někde v posilovně.“

Moderátor představil hosta, pana Jaroslava Kaňu, který cvičí zvířata pro reklamu a film a na natáčení přišel s medvídětem, medvědí slečnou Pocou. „Jak je stará?,“ zajímal se moderátor. „Tři a půl měsíce.

Váží dvanáct kilo, ale do roka by měla mít sto kilo,“ vysvětlil pan Kaňa. Dodal, že když se medvídě narodilo a on se o něj musel začít starat místo jeho matky, měsíc nespal. Jana Krause zaujalo, jak medvídě celou dobu sálo ruku svého majitele.

„A ono by cucalo jakoukoli ruku? Oldřichu, byl byste tak laskav a nabídl na chvíli vaši ruku?,“ obrátil se s kuriózní prosbou moderátor na pana Navrátila, sedícího vedle medvíděte. „Jak jste se k tomu dostal?“ zajímal se Kraus. „Oženil jsem se holkou z Prahy,“ začal Kaňa.

„No to já taky, a medvěd nikde,“ skočil mu do řeči Kraus. Pan Kaňa popsal, jak se doma žije s medvídětem.

„A vaší paní to nevadí?,“ zajímal se moderátor. „Ne. My máme čtyři medvědy a jednoho lva a tygra. Každý má svůj výběh,“ dodal Kaňa. Popsal, že zvířata cvičí pro film a reklamu, a tvrdil, že když jsou ještě malá, s výcvikem není problém. Ale přiznal, že problém byl, když jeden z jeho medvědů pohlavně dospěl a začal v něm najednou vidět konkurenta.

Z téhle příhody si odnesl osmdesát stehů na nohách. „Medvědi jdou po nohách?“ zajímal se Kraus. „Po nohách, ale hlavně vás rovnou nezakousnou. Chtějí si s vámi ještě trochu pohrát,“ vysvětlil Jaroslav Kaňa. Navíc vysvětlil, jak zvířata motivuje, aby udělala, co chce jejich cvičitel. „Lev dostává za odměnu šlehačku ve spreji,“ pobavil Kaňa diváky.

Nakonec prozradil, že medvídě bude už v létě vystupovat jako „herec“ na filmovém natáčení.

Na stránkách www.iprima.cz/showjanakrause najdete odvysílané díly ve videoarchivu.

Oldřich Navrátil: Nesnáším sport. A jím, co se mi zachcePetra KvitováJednadvacetiletá česká tenistka má za sebou čerstvý úspěch na turnaji WTA v Madridu, který ji poprvé v kariéře posunul do první desítky světového žebříčku. Své první zápasy odehrála v rámci podniků ITF již v roce 2006. O rok později se dostala do hlavního programu WTA Tour ve Stockholmu a zkusila si i kvalifikaci na US Open. Na konto si připsala další čtyři singlové tituly z turnajů ITF. Ve svých osmnácti letech dokázala porazit na turnaji v Memphisu Venus Williamsovou. V té době byla Kvitová na 143. místě žebříčku a žádné tenistce s tak nízkým „rankem“ se něco takového ještě před ní nepovedlo. Téhož roku se dostala dvakrát do čtvrtfinále nižších turnajů WTA (Budapešť, Curych) a do čtvrtého kola French Open.

Budete mít zájem:  Snížená Funkce Štítné Žlázy Léčba?

Koncem října 2008 ji vynesla výborně zahraná sezona na 44. místo žebříčku WTA. V roce 2009 získala první singlový titul WTA v Hobartu a dosáhla na 40. příčku. Největším dosavadním úspěchem v rámci grandslamových turnajůje účast v semifinále Wimbledonu v roce 2010. V tomto roce získala ocenění nejlepšího nováčka ženské tenisové soutěže.

Druhý titul WTA získala Petra hned na úvod sezony 2011 v australském Brisbane. Následovalo čtvrtfinále Australian Open a třetí titul z Paříže. V českém Fed Cup týmu má Petra místo už od roku 2007. V roce 2009 a 2010 významně přispěla k postupu národního družstva do semifinále světové skupiny.

V roce 2011 v prvním kole proti Slovenkám získala oba dva zápasy a stejný úspěch zopakovala i v následném semifinále proti Belgičankám.

Oldřich Navrátil: Nesnáším sport. A jím, co se mi zachceOldřich NavrátilOldřich Navrátil vystudoval JAMU, obor herectví v letech 1972–1976. Nastoupil do angažmá Divadla na provázku v Brně, kde setrval dva roky a vytvořil několik výrazných rolí pod vedením režiséra Petra Scherhaufera. Po přestěhování do Prahy hostoval několik let v souboru divadla Ta Fantastika, kde hrál v představení Zahrada rajských potěšení roli Hieronyma Bosche. Od skončení této spolupráce je na volné noze. V současné době má premiéru kontroverzní monodrama mladého německého autora Kaie Hensela Válka profesora Klamma, ve kterém exceluje v titulní roli. Hra se netradičně hraje přímo v učebnách středních škol.

Největší díl své herecké práce odvedl v České televizi, kde hrál v mnoha inscenacích a seriálech (např. Pánská jízda, Kocourkov, Baron Prášil, Bylo nás pět, Zdivočelá země, Stříbrná paruka) pod vedením režisérů K. Smyczka, H. Bočana, V. Polesného, O. Koska, J. Jireše a dalších.

Zajímavé role vytvořil i v mnoha filmech, jako např. Panelstory, Neúplné zatmění, Nejasná zpráva o konci světa a také ve filmu Sluneční stát režiséra Martina Šulíka. V roce 2005 se objevil v roli bezcitného zámeckého správce ve filmové pohádce Anděl Páně (režie Jiří Strach).

Následující rok si zahrál vedoucího vodaček Bořka v letní teenagerské komedii Karla Janáka Rafťáci.

Jaroslav KaňaJaroslav Kaňa vystudoval zemědělskou školu, ale vždy chtěl pracovat se zvířaty a cestovat. Jeho sen ho přivedl do tehdejšího státního cirkusu, kde začal pracovat jako ošetřovatel medvědů. Později sice z cirkusu odešel, ale pořídil si vlastní medvědy, ke kterým postupně přidal i další šelmy, například lvy, psy i tygra.

Se svými zvířaty objel mnoho zemí světa a vycvičené šelmy si zahrály i v mnoha filmech či reklamách. V současnosti je můžete vidět na nejrůznějších kulturních akcích, ale také se s nimi v rámci názorné výuky potkávají děti na mnoha českých školách.

Zdroj foto: hot4tennis.com; blesk.cz; rozhlas.cz

Oldřich Navrátil: Jsem zamilovaný cholerik!

  • Jak jste se seznámili?
  • „S Monikou jsme se potkali loni v únoru v Pivnici u Miroslava na osadním plese naší trampské osady LSD (lesy, stráně, dým).“
  • Prozradíte o ní něco víc?

„Je přiměřená věkem. Nemám žádného zajíce, protože si uvědomuju, kolik mi je.

Je to příjemné stvoření, se kterým to doufám doklepu do konce života.“

Co dělá?

„Je to inženýrka ekonomie.“

Jaký typ žen se vám vůbec líbí?

„Mně se líbí subtilnější, nemám rád kredenciózní typy. A nesmí to být slepice. To i kdyby byla Marilyn Monroe, tak má smůlu.“

Před časem jste prohlásil, že se už nikdy neoženíte. Platí to ještě?

„No, uvidíme, no. Manželství nutné není. Zato vztah podle mého názoru nutný je, a je to také určité naplnění života. Člověk si sice může vystačit sám, ale pro mě to prostě není. Já jsem spokojený ve vztahu a když to v něm funguje, tak neznám nic lepšího.“

Když jste se před lety rozvedl, prožíval jste těžké období. Jak dnes vycházíte se svou bývalou ženou?„Jsme v kontaktu, normálně komunikujeme. Zrovna dnes dopoledne jsme si volali. Lidi se rozvádí, to bohužel není nic neobvyklého, ale důležitý je, aby se k sobě nechovali jako prasata a byli k sobě slušní.“

  1. Vy jste ten rozvod zvládli ve vší slušnosti?
  2. Jak byste se charakterizoval?
  3. Jste spíš flegmatik nebo cholerik?
  4. Co vás dokáže vytočit?
  5. A myjete si také extrémně často ruce jako on?
  6. S choleričností souvisí i to, že jste se před lety popral s ředitelem Shakespearovských slavností, protože urazil vaše přátele?

„Zvládli, já u rozvodu ani nebyl. Její druhý manžel je předseda Okresního soudu, tak mi to přišlo poštou.“„Já se vidím jako přívětivý, i když někdy přísný druh. Ale nemusí to být pravda. Okolí mě vidí třeba úplně jinak.“„Já jsem velkej cholerik.“„Třeba když jsou v botníku boty nakřivo. Já mám strašně rád pořádek, jsem až chorobně pořádnej. Mým oblíbeným seriálem je Můj přítel Monk, který musí mít úplně všechno srovnaný a v naprostém pořádku. A já to taky tak mám.“„Ano, to dělám taky.“„Ne, to byla naprostá výjimka. Já se obvykle takhle nechovám a nemůžu si vzpomenout, že bych někdy jindy zasáhl podobným způsobem. Ani jako kluk jsem se nepral, nemám to rád. Ale když je někdo hovado, tak se na něj musí hovadsky.“

Vyříkali jste si už ten konflikt? Nebo se vzájemnému kontaktu vyhýbáte?

„Od té doby jsem ho neviděl.“Jak vlastně obvykle řešíte konflikty? Umíte se omluvit a uznat, že jste třeba přestřelil?„Byť jsem cholerik, umím se omluvit a přiznat, že jsem přestřelil.“

Původně jste chtěl být učitelem, nakonec jste se rozhodl pro herectví. Nelitoval jste toho někdy?

„Nikdy. On si to spíš přál můj tatínek, protože učitel bylo vážené povolání a s dvouměsíčnim volnem. Když si ovšem dnes představím, že bych stál před tabulí a vykládal tam něco těm neposedným dětem, tak jsem rád, že dělám to, co dělám.“

Proč?

„Neměl bych na ně trpělivost.“

A kde se ve vás vzala chuť stát se hercem?

„K tomu mě nasměroval profesor z gymnázia, který rozpoznal, že ve mně něco je. Seznámil mě s ochotníky, kteří mě připravili na zkoušky na JAMU. Já je udělal a bylo rozhodnuto.“

Budete mít zájem:  Luxace Pately U Psa Léčba?

Po škole jste nastoupil do divadla Husa na provázku v Brně. Jak jste se tam dostal?

„V roce 1974 přišel Peter Scherhaufer, spoluzakladatel divadla Husa na provázku, dramatik a režisér, na JAMU, aby si vybral nějakého kašpara za Petra Oslzlýho, který šel na vojnu. A já mu tehdy padl do oka. Tak jsem šel za něho hrát hru Alexandra Vampilova Dvacet minut s andělem v hlavních rolích s Jirkou Pechou a Bolkem Polívkou a zůstal tam dva roky.“

Pak jste odešel do Prahy. Jaké byly začátky?

„Přišel jsem sem v roce 1978 jako naivní a hloupej, naprosto neznámej, hrábě by o mě nikdo neopřel. Jediného, koho jsem znal, byl Jirka Krampol, kterej se rozhodl, že mi pomůže.

Jenže já mu řekl, že nebudu jezdit přes celou Prahu k Neumannům, tedy do Divadla S.K. Neumanna, někam do Libně, když bydlím v Ditrichově v centru. Takže jsem to viděl buď na ABC nebo Národní.

Jirka se tomu upřímě zasmál a řekl, že tedy zkusíme nejprve to ABC.“

A zkusili?„Tam mě po křížovým výslechu řekli, že se ozvou a skutečně se ozvali. Napsali mi, že mají plnej stav. A já jsem se tehdy hluboce urazil, že nestojí o mé vysoce kvalitní služby a zařekl jsem se, že už nikdy do stálého angažmá nevstoupím.“

  • Proč odmítáte stálé angažmá?
  • Měl jste někdy svůj herecký vzor?
  • Sníte o nějaké roli?

„Dal jsem přednost oabsolutní svobodě, i když je to samozřejmě mnohem větší riziko.“ „Je hrozně těžký jmenovat Štěpánka a nejmenovat Pivce a jmenovat Hrušinskýho a nejmenovat Kemra. Ne, těch vynikajících hereckých osobností bylo a je u nás strašně moc a ve světě ještě víc. A někteří ani nehrajou v divadle či ve filmu a jen to hrajou na nás.“„Já? Nikdy. Jak to přichází, tak to beru. Všechno se musí udělat dobře. Já vůbec nečiním rozdíl mezi Jagem v Othellovi nebo vychytralým Nádeníčkem z Básníků.“

Nyní vás diváci mohou vidět v seriálu Znamení koně. Jste vášnivý jezdec?

„Koně se mi moc líbí, ale mám z nich velký respekt. Sednout na něho? To v žádném případě. S koněm můžu leda tak kráčet nebo ho hladit po nozdrách.“

V seriálu hraje také vaše kokršpaněla Fifi. Jak to bylo v případě jejího účinkování?

„Já ji občas nemám kam dát, jako třeba i dnes a tak mě musí následovat i na zkoušky. V první natáčecí den byla situace stejná, taky jsem jí měl s sebou. Režisér vznesl dotaz, zdali se mnou jezdí pořád a já odpověděl, že pokud to bude potřeba, tak ano. V seriálu je málo záběrů, kde bych byl bez Fifinky, viď Fifi.“

Fifi je váš druhý kokršpaněl. Na jaké chvíle s ní jen tak nezapomenete?

„Dojímá mě každý večer, když se mi schoulí za hlavu a začně funět. Naopak mě příšerně naštvala, když jsem byl jednou na rybářských závodech a ona se tam vyválela ve shnilých rybách a já musel závody přerušit, odjet s ní domů a minimálně pětkrát ji vykoupat.“

  1. Hrál jste v mnoha seriálech, která role vám přirostla nejvíc k srdci?
  2. Nádeníček v Básnících neustále běhá, jak to máte se sportem vy?
  3. Co je vaše specialita?

„Samozřejmě táta Bajza v Bylo nás pět, to byla moje nejmilejší role a já myslím, že je to na ní taky vidět. Nemusel jsem nic hrát, protože v podobném prostředí jsem vyrůstal.“„Abych se někde honil nebo chodil do fitnessu, to pro mě není. Mám rád smysluplný pohyb, třeba na chalupě naštípu dříví nebo zryju zahrádku. Ale úplně nejraději nedělám nic. A nebo vařím.“„Vařím klasickou českou kuchyni. Když můžu připravit něco dobrého pro deset lidí, jsem v sedmém nebi. A většinou jim i chutná. Tedy alespoň to tvrdí.“

Chodíte i v zimě v krátkých rukávech a kraťasech. Jak se otužujete?

„Já si vždycky napustím horkou vanu a potom si na to rozpálený tělo pustím ledovou vodu. Když jsem na chatě, skočím do ledové řeky. Já taky vůbec nejsem nemocnej. Teď jsem měl sice chřipku, ale střevní a to je jinej druh. Na to vám žádný otužování nepomůže.“

Přesto, před lety jste prodělal náročnou operaci hlavy, hrozilo vám dokonce ochrnutí a ztráta řeči. Musíte se dodnes nějak omezovat?

„Ochrnutí a ztráta řeči hrozí každému, komu se vrtají v hlavě. Měl jsem tam krevní sraženinu a doktoři se rozhodli, že ji vyndají. Omezovat se ale nemusím.“

  • Takže třeba na flám jít můžete?
  • Máte za sebou flámovací období jako většina herců?
  • A váš největší flám?

„Myslím, že čas od času by si měl každý zaflámovat a tím si vyčistit hlavu.“„To bych řekl! Ono tak nějak kontinuálně pokračuje od mladých let a doufám, že v tom trendu vydržím. Je to taková naše rodinná tradice. Měl jsem dědečka Josefa, který byl vynikající harmonikář, měl 230 korun důchodu, nicméně to mu nebránilo, aby byl hodně často veselej. Zahrál a panáky se hrnuly. Samozřejmě, člověk si musí nejdřív udělat svou práci, ale proti flámům já osobně vůbec nic nemám.“„Žádnej jeden konkrétní flám není největší. Každý pořádný flám je největší.“

Oldřich Navrátil

Narodil se 21. 10. 1952 v Třebíči, vystudoval JAMU obor herectví. V roce 1976 nastoupil do angažmá Divadla Husa provázku v Brně, kde setrval dva roky. Po přestěhování do Prahy hostoval několik let v souboru Ta Fantastika (Zahrada rajských potěšení).

Poté zůstal na volné noze. V současné době spolupracuje s divadly Minor  a Pod Palmovkou. Vytvořil řadu filmových rolí (Panelstory, Básníci, Anděl páně, Rafťáci.) Je také jedním z nejobsazovanějším sriálovým hercem. Je rozvedený, má dceru Terezu.

V současné době žije s přítelkyní Monikou.

  1. * Chutná mu všechno, miluje mléko * Občas se k němu někdo hlásí a on netuší, o koho jde * Má rád světlo, slunce, nesnáší tmu
  2. * Přál by si být šetrný, protože jak sám říká, rozfofruje všechno, co vydělá

Oldřich Navrátil o barvitém životě chataře: Jsem děda, který dělá blbiny

Je to více než rok od chvíle, kdy jste přebral moderátorské žezlo Receptáře po Václavu Postráneckém. Co vám tento pořad přinesl do života?Například kultivátor půdy, který jsem viděl v jednom ze starších dílů.

Zakoupil jsem ho, a protože jsem díky pracovnímu nasazení neměl loni na zahrádku moc času, vyzkoušela ho moje žena. A je pravda, že takhle načechranou půdu na záhonech jsme ještě neměli. U nás tedy konec dřiny s rýčem a hráběmi.

Kultivátor vyhrál.

Přečíst článek ›

Budete mít zájem:  Jak Lékař Zjistí Těhotenství?

Od března se chystají ve vysílání Receptáře nějaké novinky. Můžete jeho divákům prozradit, jaké to jsou?Máme připravenou celou řadu nových, stálých rubrik.

Těšit se diváci mohou na zahrádkářskou poradnu, kterou je provedou Ludmila Dušková a Jan Kopřiva – známé tváře, které se v Receptáři prima nápadů objevily už v minulosti po boku Přemka Podlahy. Další rubrikou je inspirující tvoření s Šárkou Rooyou nebo veterinární poradna s doktorkou Míšou Riedlovou.

Rozmanitost témat přinese i Listárna, která kromě botanických dotazů zodpoví i ty stavební, veterinární nebo rostlinolékařské.

Vy sám zahrádkaříte na své chatě na Vysočině. Co všechno pěstujete?Vše, nač si vzpomenete, kromě brokolice a květáku. Ty nám nějak nejdou.

Česnek sázíte každý rok na svoje narozeniny 21. října. V roce 2011 za vámi dokonce přijel Přemek Podlaha, aby ukázal divákům Receptáře, jak česnek sázíte. Vzpomínáte si na to?Nesázím vždy na své narozeniny. Česnek potřebuje hned po zasazení takzvaně zamrznout, takže hlavně podle počasí. Na návštěvu pana Podlahy si vzpomínám.

Před jeho příjezdem jsem připravil záhony i česnek k sázení. Řádky jsem označil cedulemi s názvy sázeného česneku a jako vtip jsem jeden řádek označil názvem Totems, což je jméno našeho trampského pěveckého uskupení. Pan doktor se rozhlédl a s šibalským úsměvem se na mne obrátil: „Ale tenhle druh česneku neexistuje.

“ A tak mne odhalil a název naší kapely se nikdy neobjevil v televizi.

Přečíst článek ›

Co mě zejména zaujalo, že máte sad a děláte si vlastní pálenku. Z jakého ovoce a na kolik procent ji ředíte?Jen pro upřesnění k tomu „vlastní“ – pálit načerno doma je trestné, a hlavně bych nikdy neriskoval zkažení úrody špatným vypálením. Takže doma si ji samozřejmě neděláme.

Už léta pálíme s kamarádem Mírou z Vizovic v domácí pálenici v Zádveřicích u Vizovic. Takže Míra převeze v sudech kvas ze švestek z Vysočiny do Vizovic, zajistí, chudák, dřevo a páleničář Dominik vypálí. My mu asistujeme, ochutnáváme a kibicujeme. Je to každoroční krásné setkání. No a ředíme na necelých 50 procent.

To pak slivovice nejen krásně voní, ale je i dobrá, neřeže.

Používáte pálenku jako medicínu, nebo jako slavnostní nápoj?Já ji skoro nepiju. Rád jí ale obdarovávám rodinu a přátele.

Kutil je ale prý u vás doma vaše žena. Trochu jste si prohodili tradiční mužské a ženské role, protože vy zase s oblibou vaříte. Stane se vám také, že se to nedá jíst?Žena mne vždy chválí, že jsem šikovný kuchař. Takže snad ne.

Výbornou pověst má třeba moje dršťková, kterou vařím ve velkém a roznáším ji u nás na chatě po osadě. Ale u nás vaří i moje žena, od ní mám nejraději lehčí jídla. Třeba špagety se sýrovou omáčkou nebo boloňské s domácím rajčatovým pyré.

Když upeče štrúdl nebo, ještě lépe, tvarohovou bábovku, musím se držet, abych to „nezbouchal“ všechno hned.

Přečíst článek ›

Často si chválíte soužití s ostatními chataři ve vaší osadě Lesy, stráně, dým. Existují nějaká nepsaná, nebo dokonce psaná pravidla, která by měl každý dodržovat?To se ale velice pletete. Máte špatné informace.

Osada Lesy, stráně, dým je osadou z restaurace U Prince Miroslava, která se nachází v Praze-Radlicích. Osada, kde mám chatu, se jmenuje Oblazeň a je na Vysočině. Pravidla jsou tam přenášena již po generace a týkají se společného soužití.

Nemusí být psaná, protože ta už dodržovali naši dědové, tátové, my a budou je dodržovat i naši vnuci.

Kde je vlastně počátek vaší lásky k chataření?V dětství. Rodiče mě vzali poprvé na chatu, když mi bylo půl roku. To byla ještě „stará“ chata. Jak jsme se rozrůstali, postavil jsem si svou.

Jste dědou pěti vnoučat. Máte čas se jim věnovat? A co s nimi děláte nejraději?Snažím se na ně čas vždy si udělat. S těmi staršími pětiletými, Viktorem a Emou, už jsou z nás parťáci a oni chodí za zády mé paní a říkají: „Dědo, pojď, budeme dělat blbiny!“ To je pak hodně veselo.

Dvouapůlletá Nela už se k nám přidává a malá Anička jen spokojeně huláká z kočárku. Nejraději jsem, když nám je rodiče dovezou na chatu. Viktor se mnou už skládal dřevo, Emča se mnou chodí na ryby. Vnuk byl jednou, a po pěti minutách jsme šli domů, ještě nevydrží. Babičce se snaží pomáhat kolem chaty.

A o něčem svědčí určitě i to, že než ti starší pořádně mluvili, říkali mi: „Dede, ham!“ Tak takový jsem děda.

Přečíst článek ›

Čím vám dělají největší radost?Tím, že jsou.

Radost vám dělá i vaše fenka, na kterou nedáte dopustit. Jak dlouho už jste spolu?O rok méně než s mou paní.

Je o vás také známo, že rád rybaříte a že vám jde spíš o odpočinek u vody. Jíte vůbec ryby? A která ryba je podle vás největší lahůdkou?Ryby jím, většinou je ale pouštím. Ze sladkovodních ryb mám nejraději kapra na řízek. I když, uzený je také výborný.

Podle informací na internetu momentálně hrajete ve čtrnácti představeních a v Divadle Na Fidlovačce zkoušíte patnácté. Problémy s pamětí ještě nepřišly?Kolik mám nazkoušeno, nevím, ale je toho dost.

Na Fidlovačce bude premiéra začátkem března a v mém domovském divadle Studio Ypsilon počátkem dubna. Takže pořád zkouším. Vypadá to na ztrátu paměti? Herecká paměť je vycvičená stejně jako sportovcovy svaly.

Stále ji trénujeme, takže role se nezapomenou.

Představení, které má premiéru 7. března, se jmenuje Testosteron. Jakou roli hrál testosteron ve vašem životě?Jako v životě každého muže.

Přečíst článek ›

Češi a závislosti

Jste na něčem závislý?Ne.

Měla by se legalizovat marihuana?Pro léčebné účely určitě.

K čemu nejčastěji používáte mobilní telefon?K sebeobraně.

Oldřich NavrátilNarodil se 21. října 1952 v Třebíči. Absolvoval brněnskou JAMU, hrál dva roky v brněnském Divadle Husa na provázku a od té doby byl 34 let na volné noze.

Působil například v pražském experimentálním souboru Dílna 24, v Divadle Ta Fantastika. Hostoval i v jiných divadlech, například v Divadle Minor, v Činoherním klubu, hrál i v Čechově prozatímně osvobozeném divadle.

Momentálně je v angažmá ve Studiu Ypsilon v Praze.

V Divadle Na Fidlovačce bude mít 7. března premiéru v inscenaci Testosteron. Je známý z mnoha filmů a seriálů, například ze Strachovy pohádky Anděl Páně nebo legendárního seriálu Karla Smyczka Bylo nás pět.

V poslední době to byli například Vinaři, Ohnivý kuře nebo Kameňák.

V roce 2018 zastoupil  kolegu Václava Postráneckého v úloze moderátora televizního pořadu Receptář prima nápadů a převzal od něj hlavní roli v seriálu TV Prima Krejzovi.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector