Ohřívaná rýže může způsobit otravu

Fotografie: Freepik

Kvůli hospodárnosti v domácnosti často připravujeme pokrmy, které můžete nechat v lednici a později si je opět ohřát v mikrovlnné troubě. Neměli zapomínat na to, že všechny potraviny do mikrovlnky jednoduše vhodné nejsou. Můžete se totiž vystavit riziku, že onemocníte a poškodíte si zdraví.

Houby a vejce

Houby jsou vynikající pro zdraví díky velkému množství vitamínů a vlákniny, které obsahují. Kromě správného výběru hub si ale musíte uvědomit, že tento druh potravin lze konzumovat jedině čerstvý.

To je důvod, proč byste je neměli znovu ohřívat, protože vystavujete jídlo výrazným změnám v chuti. To navíc představuje riziko pro žaludek a trávení.

Výsledek? Bude vám špatně od žaludku a přijít může také nadýmání.

Fotografie: Freepik

Odborníci a kuchaři důrazně doporučují neohřívat vejce v mikrovlnné troubě z velice jednoduchého důvodu. Mohou explodovat! Studie vysvětlují, že může dojít dokonce k otokům v důsledku záření, které může způsobit popáleniny, pokud vložíte nůž nebo vidličku do vajíčka natvrdo. Máte-li zájem o konzumaci vajec v jakékoli podobě, dělejte to pouze v čerstvé podobě a vařte si je vždy čerstvé.

Kuře

Pokud si po upečení všimnete, že má uvnitř ještě trochu narůžovělý vzhled, vyhněte se ohřívání v mikrovlnné troubě a dejte přednost dodělání v troubě nebo na pánvi.

Mikrovlnná trouba není dostatečně schopná zlikvidovat bakterie, protože teplo, které vydává, neumožňuje rovnoměrné vaření masa. Kuře navíc může obsahovat zárodky salmonely.

Po konzumaci špatně zpracovaného drůbežího masa mohou způsobit průjem, zvracení a horečku.

Rýže a kojenecké mléko

Při ohřívání rýže v mikrovlnné troubě vám skutečně hrozí riziko otravy jídlem. Rýže může obsahovat bakterii zvanou bacillus cereus.

Ačkoli bakterie nemohou odolat teplu mikrovlnné trouby, produkují toxické spory, které nezmizí ani při vysokých teplotách.

Kromě toho stejné spory proliferují, když je rýže po opětovném zahřátí na pokojovou teplotu a mohou proto způsobit zvracení a průjem.

Fotografie: Freepik

Máte-li miminko a krmíte z lahve, měli byste si dávat pozor. Mikrovlnná trouba může být v tomto případě nebezpečná, protože neohřívá rovnoměrně. Pokud jde o kojenecké mléko, některé oblasti mohou být horké, zatímco jiné budou stále studené. Za tímto účelem je vhodnější investovat do ohřívače lahví, který zajistí rovnoměrné rozložení tepla bez rizika pro dítě.

• Mikrovlnka
• Ohřívání
• potraviny
• zdraví

Jíte rýži i druhý den po uvaření? Může to být nebezpečné!

Vaříte si na pár dní dopředu? Neradi plýtváte potravinami, a tak zbylé jídlo spotřebujete druhý den? V případě rýže to může být velmi problematické. U konzumace znovu ohřívané rýže hrozí nebezpečí, v krajním případě vás může otrávit.

Rýže patří už několik let mezi nejoblíbenější přílohy. Je jednou z nejrozšířenějších plodin světa a pro více než polovinu lidí na planetě tvoří základ jídelníčku. Málokdo ale ví, že obsahuje bakterie, které nezmizí ani po jejím uvaření. Následné uchovávání rýže při pokojové teplotě tvoří ideální podmínky pro jejich nebezpečné množení.

Kupte se slevou Rýže dlouhozrnná Vitana.

Porovnat slevy

Syrová rýže může obsahovat výtrusy bakterie zvané Bacillus cereus. Ty je velmi těžké zničit a nezabije je ani klasické vaření. Pokud rýži ale konzumujete ještě teplou, ihned po uvaření, otrava vám nehrozí. Bakterie se totiž nestihnou rozmnožit.

Neměli byste si tedy rýži ani předem předvařovat a nechávat ji na teplém místě, například dokud není hotov zbytek pokrmu. V případě, že je uvařená rýže skladována při pokojové teplotě, bakterie vyklíčí a mohou produkovat tzv. enterotoxiny, které jsou příčinou otravy jídlem. Enterotoxiny zůstávají v rýži dokonce i poté, co je znovu ohřívána.

Není ale potřeba zbylou rýži vyhazovat

To neznamená, že musíte zbytky rýže vyhodit. Mnozí z nás chtějí uchovat zbylou uvařenou rýži v lednici a čekají, dokud přirozeně nevychladne. To je však chyba! Je potřeba, aby byla ochlazena rychle a nestála příliš dlouhou dobu v pokojové teplotě. Proto uvařenou rýži například propláchněte studenou vodou. Po zchlazení je již možné ji skladovat v lednici.

canva.com

Velmi oblíbený způsob přípravy rýže, v případě že nezvolíte varné sáčky, je nasypat ji do hrnce, zalít vodou a vařit, dokud se veškerá tekutina neodpaří. Tento způsob je přitom velmi nebezpečný, jelikož se z potraviny nedostanou pryč všechny škodliviny. Vy se tak při její konzumaci můžete otrávit arzenem.

Arzen se do rýže dostává v průběhu pěstování, z pesticidů a hnojiv, které zemědělci používají. Pokud je jeho „konzumace” dlouhodobá, může u lidí způsobit vývojové problémy, cukrovku, potíže se srdcem, ale i rakovinu.

Jak tedy správně a zdravě rýži vařit?

Jestliže rýži namočíte přes noc do vody, zbavíte ji 80 % škodlivých látek. Před samotným vařením ji ještě propláchněte, dokud nepoteče čirá voda, a následně ji nechte vysušit. Do hrnce dejte pět dílů vody, jeden díl rýže a osolte. Pomalu přiveďte k varu, zakryjte pokličkou a vařte ji na nejmenším ohni 10–15 minut.

Tip: Pro ušetření času s přípravou rýže si pořiďte rýžovar. Usnadní vám vaření i složité cezení rýže a poradí si s téměř jakýmkoliv druhem. Oblíbeným modelem je rýžovar Sencor SRM 0600WH, který zvládne uvařit 0,45 kg rýže. Alternativou může být multifunkční rýžovar Tefal Classic 2 RK102811, který kromě rýže připraví také cereální kaši či další pokrmy v páře. 

canva.com

Přírodní rýže má hnědou barvu. Právě její vnější vrstva obsahuje tělu prospěšné živiny. Z bílé rýže je tato vrstva při zpracování odstraněna, tudíž přijde o většinu z nich. Existuje mnoho druhů rýže, uvádíme ty nejdostupnější:

Podíváme-li se na druhy rýže z pohledu technologické úpravy, je rýže parboiled výživově nejbohatší. Její zrna se před samotným loupáním namáčí a speciálně předpaří. Při tomto procesu se živiny přesunou ze slupek přímo do zrna rýže, a ta se stane nutričně cennější. Díky této proceduře se parboiled rýže rychleji uvaří, nerozvaří se a nelepí.

Jasmínová rýže

Jasmínová rýže je tradiční součástí asijské kuchyně. Lze ji vařit i dusit. Po uvaření je lepivější, takže se hodí zejména k pokrmům s omáčkou.

Je doporučeno nekombinovat ji s výraznými druhy masa, ale spíše s neutrálními, jako je kuřecí či krůtí. Má lehce nasládlou chuť, používá se proto i v dezertech.

Zajímá vás podrobněji, čím se od sebe s Basmati rýží liší, a kterou z nich je vhodnější začlenit do redukčních jídleníčků? 

Rýže Basmati

Jedná se o nejušlechtilejší typ rýže. Pěstuje se na úpatí Himaláje a je zavlažována ledovcovou vodou. Je typická svým dlouhým zrnem a příjemnou oříškovou chutí. V kuchyni oceníte především její nelepivost a krátkou dobu přípravy. Basmati je také přirozeně bezlepková.

Hnědá rýže – Natural

Hnědá rýže není zbavena povrchové vrstvy, tudíž obsahuje oproti bílé variantě daleko větší množství vlákniny, vitamínů a minerálů. Má v sobě také mnohonásobně více nenasycených mastných kyselin a obsahuje větší množství rostlinných bílkovin. Chutná po oříšcích a její pravidelná konzumace napomáhá čištění střev.

Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz

Jak uskladnit a ohřívat uvařené jídlo – znovu ohřívaná rýže skrývá nebezpečí

Každému občas doma zůstanou nějaké zbytky uvařeného jídla, které mohou být zdravotním rizikem, pokud se neskladují správně. Důležité je nejen skladování, ale také následná „nová“ tepelná úprava pokrmu. Asi nikdo si nedá studenou rýži či brambory přímo z lednice. Přinášíme tedy rady a tipy, které by se vám mohly hodit.

• Jídlo, které vám zbylo, přemístěte z horké nádoby (ze sporáku) do nové čisté nádoby a počkejte dvě hodiny, než vystydne.
• Poté rozdělte zbylé jídlo na jednotlivé části, když ho pak vložíte do lednice nebo mrazničky, ať nemusíte ohřívat celou dávku, když sníte třeba jen trošku a nemusíte ani zbytečně do jídla lézt a odebírat malou porci. Tím se zvyšují šance na vniknutí bakterií a jídlo, které v lednici zůstane, může podléhat zkáze.

Rýže

Říká se, že ohřívaná rýže byla dokonce zakázána v jídelnách a restauračních zařízeních. Uvařená a nezkonzumovaná rýže je náchylná na napadení bakteriemi typu Bacillus Cereus, které se s dalším ohříváním množí.

Pokud uvařenou rýži dobře a neuskladníte a necháte stát při pokojové teplotě, mohou se bakterie vesele množit. Když rýži nesníte, je lépe ji dobře uskladnit a znovu ohřát na vysokou teplotu.

Ihned po vychladnutí ji dejte do lednice a skladujte maximálně do následujícího dne.

TIP: když rýži nesníte, použijte ji ještě ten den do těsta na buchtu, nákyp, kaši, do polévky místo nudlí, rýžový koláč apod.

Kuře

Kuře, které vám zbude, nechte vychladnout, uložte do nádob a po cca hodině (jakmile vystydne) ho umístěte do lednice. Nenechte ho půl dne stát v pekáčku. V lednici jej skladujte maximálně 3 dny a při opětovném ohřevu pamatujte, že ideální teplota by měla být 75 stupňů. Více než jednou kuře neohřívejte.

TIP: kuře, které vám zbude můžete obrat a použít na kuřecí muffiny, rizoto, zapékané těstoviny s kuřetem. Kuře můžete obrat na menší kousky a dát zamrazit.

Červené maso

Tak jak u kuřete i jiných druhů masa ho schovejte co nejdříve do lednice. V dobře utěsněné nádobě vydrží několik dní (3 až 4). I zde platí totéž. Ohřejte maso pouze jednou na vysokou teplotu.

TIP: zbude-li vám maso, pomelte ho a udělejte rychlé chilli con carne, masové kuličky, karbanátky se zeleninou, pomazánku.

Brambory

Vařené brambory nechte vystydnout a uskladněte v lednici. Vydrží 3 dny. Naštěstí jsou brambory takovou surovinou, že si řada hospodyněk se zbytky brambor snadno poradí.

TIP: zbylé brambory využijete na bramborové knedlíky, šišky s mákem, zapékané brambory.

Mléčné výrobky

Pokud si koupíte například velké balení jogurtu, který nesníte, ujistěte se, že jste do něj vkládali čistou lžíci a nejedli jste ho rovnou z kelímku. Otevřený jogurt dobře utěsněte, můžete použít i potravinou folii než nasadíte plastové víčko. Po otevření zkonzumujte do tří dnů. Jogurt můžete dát také do menších nádobek a zamrazit.

TIP: jogurt, který nestihnete sníst použijte do těsta na buchtu, pizzu, vyrobte si domácí zmrzlinu.

Obrázek: pixabay.com

• brambory
• jogurt
• kuře
• maso
• rýže
• uskladnění
• uvařené jídlo

Můžete ohřívat rýži opakovaně? / Informace o zdraví

Někdy může být zbylá rýže nespotřebovaná, i když jste opravdu změřili částku, aby se vešly na počet lidí doma. Pokud tomu tak je, co obvykle děláte? Uložení zbývající rýže, která má být znovu zahřátá v příštím jídle? Topení rýže je v pořádku, ale musíte být opatrní, víte!

Protože jíst rýži, která se zahřívá, může způsobit otravu jídlem. Ne, ne metodou vytápění. Nicméně, více o tom, jak ukládat zbývající rýži před ohřevem.

Proč ohřívání rýže může způsobit otravu jídlem?

Mnoho lidí, kteří jsou zvyklí na skladování zbytkové rýže, jsou pouze na jídelním stole, než se konečně znovu ohřívají. Můžete být jedním z nich? To může skutečně zvýšit riziko otravy jídlem.

Než začnete bez paniky, je to opět potvrzeno topení rýže je v pořádku. Což zvyšuje riziko otravy jídlem, není způsoben procesem ohřevu, ale spíše ukládáním zbývající rýže před opětovným zahřátím..

Surová nevařená rýže může obsahovat výtrusy Bacillus cereus. Tyto bakterie mohou přežít i po vaření rýže. Když se vařená rýže nechá vychladnout na pokojovou teplotu, bakterie se mohou množit a produkovat jedy, které jsou často příčinou otravy jídlem..

Čím déle je rýže ponechána sedět při pokojové teplotě, než je znovu ohřívána, tím více toxinů produkovaných těmito bakteriemi, takže možnost rýže již není bezpečná pro konzumaci. I když se mnohonásobně zahřívá, bakterie v rýži nezemřou, protože jsou dostatečně fyzicky silné, aby procházely procesem vaření při vysoké teplotě..

Proto více bezpečné neohřívat rýži mnohokrát protože to znamená, že také opakovaně necháte rýži vychladnout na pokojovou teplotu, než ji znovu zahřejete. Co je k dispozici, spory Bacillus cereus se ve skutečnosti zvýší.

Pokud budete jíst rýži obsahující Bacillus cereus, může se u Vás objevit zvracení nebo průjem po dobu 1 až 5 hodin poté. Příznaky jsou poměrně mírné a obvykle trvají asi 24 hodin.

Tipy pro skladování, vaření a ohřívání rýže

V ideálním případě podávejte rýži teplou, jakmile se vaří a ihned ji dokončí. Nenechávejte rýži vychladnout na teplotu místnosti otevřenou déle než 1 hodinu.

Pokud však ve skutečnosti zůstane rýže, rychle se zchladí zbytky jídla tak, že se rozdělí do mělkých nádob na potraviny, těsně se uzavře a ihned se uloží horká rýže do chladničky nebo mrazáku. Udělejte to ideálně za 1 hodinu od vaření rýže. Rýži uchovávejte v chladničce po dobu nejvýše 1 den, dokud se nevyhřeje.

Při zahřívání rýže před jejím podáním postupujte podle níže uvedených tipů.

Tipy pro ohřev zbytkové rýže

1. S mikrovlnnou troubou

• Umístěte rýži do otevřené nádoby, která může vstoupit do mikrovlnné trouby.
• Přidejte 1-2 lžíce vody
• Zahřívejte 3-4 minuty při teplotě 73 ° C. Pokud si nejste jisti, použijte potravinářský teploměr.
• Podávejte okamžitě.

2. S plachtění

Pokud chcete rýži zahřívat se soté, postupujte podle níže uvedené metody:

• Na pánvi, která je mírně mastná ve středním teple, rýži nakrájejte.
• Studená rýže obvykle sraženiny. Pokračujte v míchání rýže, dokud se hrudka nerozdělí.
• Ujistěte se, že teplota v rýži je nejméně 73 stupňů Celsia
• Podávejte ihned, když je ještě teplý.

3. Napařováním

• Naplňte polovinu hloubky parníku / parníku vodou. Počkejte, až se varí.
• Přidejte zbývající rýži, kterou jste vložili do nerezové misky nebo malé pánve.
• Zakryjte páru a rýži důkladně zahřejte, občas promíchejte.
• Podávejte okamžitě, když je teplo

Když rýži zahříváte, vždy zkontrolujte, zda je rýže opravdu horká a zda se vaří úplně (až na dno rýže)..

Nezahřívejte rýži více než jednou.

Přečtěte si také:

• Je pravda, že lidé s diabetem musí snížit konzumaci rýže?
• Proč se necítíme nasycení, pokud nebudeme jíst rýži?
• Měli byste se bát, pokud děti nesníží rýži?

Potraviny, které v žádném případě neohřívejte. Hrozí vám otrava

Vaření na několik dní předem a rychlé ohřátí jídla vám může způsobit otravu. Některé potraviny totiž nejsou vhodné pro opakovaný ohřev. Kromě toho, že ztratí chuť, můžete si zadělat i na zdravotní problémy, jak upozorňuje web NDTV.

Uvařeno do zásoby

Uvaření většího počtu hotových jídel se jeví jako dobré řešení, zvlášť v případě, kdy máte menší děti a přicházíte domů po páté hodině odpolední nebo později.

Vařit denně teplou večeři je časově náročné, proto sáhnete po jídle, které jste si připravili o víkendu a jen jej ohřejete. Dávejte však pozor nejen při skladování, ale i při ohřívání.

Jsou pokrmy, které je nebezpečné znovu ohřívat.

3 důvody, proč neohřívat potraviny

• Ztráta původní chuti.
• Ztráta výživových hodnot.
• Riziko rozmnožení mikroorganizmů.

Je zřejmé, že třetí riziko je tím nejzávažnějších. Přitom nezáleží na tom, jestli budete opětovně ohřívat pokrm na sporáku, v mikrovlnné troubě, v pečící troubě nebo dokonce v páře.

Vždy na čerstvém oleji

Máte plnou pánev oleje a je vám líto olej vylít? Říkáte si, že ve fritovacím hrnci se olej používá taky několikrát? Pak si drobnou úsporu dobře rozmyslete. Ohřívaný olej produkuje nebezpečné mastné kyseliny, ty ohrožují metabolismus a mohou podpořit nádorové bujení.

Celer je karcinogenní

Pozor na ohřívání celeru, a to v jakékoliv podobě. I kdybyste měli celer v zeleninové polévce v malém množství, při jeho ohřívání se v celeru tvoří karcinogenní látky.

Ohřívané houby ublíží trávícímu systému

Pokrmy z hub není možné ohřívat, protože na ohřáté houbě si příliš nepochutnáte. Ztráta chuti ale není jediným problémem. Bílkoviny v houbách se po ohřátí stávají velkým problémem pro váš žaludek a trávící trakt, vytváří totiž škodlivé sloučeniny. Ohříváním se mohou stát přímo jedovaté.

Foto: Shutterstock

Špenát plný dusitanů

Ohříváním špenátu, nebo příliš dlouhou přípravou, se prospěšné dusičnany mění v problematické dusitany. Špenát neohřívejte a vařte pouze krátkou dobu.

Toxická vejce

Velká výstraha platí pro ohřívání vajec, bez ohledu na to, v jaké podobě jsou připravena. Ohřívaná vejce naměkko, natvrdo, omelety nebo volská oka jsou po ohřátí toxická.

Brambory jsou rizikem při opětovném ohřívání

Brambory můžete přihrát jednou nebo z nich připravit pečené či opékané brambory. Opakovaným přihříváním se však v bramborech začne objevovat toxický akrylamid.

Rýže plná bakterií

Je známo, že se v syrové rýži ukrývá bakterie, kterou není možné zničit varem. Jakmile není uvařená rýže ihned spotřebována, hrozí rozmnožení bakterie v teplém prostředí. Čím déle je rýže ponechána na sporáku nebo čím častěji je ohřívána, tím větší šanci má bakterii k rozmnožení.

Základní pravidla pro skladování potravin

• Uvařené jídlo dejte do lednice nejpozději do 2 hodin.
• Jídlo ohřívejte pouze jednou.

Foto: Shutterstock

Otrava jídlem: příčiny, příznaky, léčba

Článek přináší informace o otravě jídlem, včetně příčin, příznaků, léčby a prevence. Dozvíte se nejen o původcích (virech, baktéricích a parazitech), ale i o tom co dělat pokud se otrávíte jídlem.

Otrava jídlem je onemocnění způsobené konzumací kontaminovaného jídla. Obvykle se nejedná o závažný stav a u většiny lidí dojde ke zlepšení během několika dní i bez léčby.

Ve většině případů je potravina kontaminována bakteriemi, např. Salmonelou či Escherichia coli (E. coli),  nebo viry, např. noroviry.

Příčiny

Ke kontaminaci potravy může dojít v kterékoli fázi, během výroby, zpracování, či vaření.

Kontaminace potraviny může vzniknout, jestliže:

• jídlo není dostatečně tepelně upravené (zejména maso)
• potraviny, které musí být udržovány v chladu při teplotě pod 5°C, jsou nesprávně uchovávány
• vařené jídlo je uchováváno dlouhou dobu mimo chladničku
• dojde k pozření potraviny kontaminované dotykem osoby, která je nemocná či byla v kontaktu s osobou trpící infekčním onemocněním (průjmem a zvracením)
• dojde ke zkřížené kontaminaci (když se škodlivé bakterie šíří mezi potravinami, povrchy a používanými prostředky)

Ke zkřížené kontaminaci může dojít např. při přípravě syrového kuřete na prkénku, kdy následně před přípravou jídla nevyžadujícího vaření (např. salátu) neumyjete krájecí plochu prkénka. Škodlivé bakterie se tak mohou šířit z krájecí plochy prkénka na salát. 

Dále může ke kontaminaci dojít, pokud je syrové maso uloženo nad potravinami již připravenými ke konzumaci a šťáva z masa může odkapávat na jídlo ležící pod ním.

Druhy otrav z potravin (alimentárních infekcí)

Alimentární infekce jsou nejčastěji způsobeny bakteriemi, ale zdrojem mohou být také viry či parazité.

Některé z hlavních zdrojů jsou popsány níže.

Campylobacter

V posledních letech je v České republice nejčastější příčinou otravy jídlem bakterie rodu Campylobacter (1). Tyto bakterie se obvykle nachází v syrovém nebo nedostatečně tepelně upraveném mase (zejména drůbežím), nepasterizovaném mléce a neupravené vodě.

Inkubační doba (doba mezi pozřením nakažené potraviny a začátkem vzniku příznaků) je u otravy způsobené Campylobacterem obvykle od dvou do pěti dní. Trvání příznaků je obvykle kratší než jeden týden.

Salmonella

Bakterie rodu Salmonella se nejčastěji nachází v syrovém či nedostatečně tepelně upraveném mase, syrových vejcích, mléce a dalších mléčných výrobcích. Je druhým nejčastějším původcem alimentárních intoxikací (otrav z jídla) v České republice.

Inkubační doba se pohybuje mezi 12 a 72 hodinami. Příznaky obvykle trvají čtyři až sedm dní.

Listeria

Bakterie rodu Listeria můžeme nalézt v řadě chlazených potravin „již připravených ke konzumaci“, včetně balených sendvičů, vařených plátků masa a paštik, a v měkkých sýrech (např. Brie a Camembert).

Všechny tyto potraviny by měly být konzumovány dle jejich „použitelnosti“ určené datem spotřeby. To je důležité zejména pro těhotné ženy, neboť listeriové infekce (známé jako listeriózy) mohou způsobit komplikace v těhotenství i během porodu a mohou vést také k potratu.

Inkubační doba se může značně lišit, od několika dnů do několika týdnů. Příznaky obvykle do tří dnů odezní.

Escherichia coli(E. coli)

Escherichia coli, často známá jako E.coli, je bakterie přítomna v trávicím traktu mnoha zvířat a lidí. Většina kmenů je neškodných, avšak některé mohou způsobit závažná onemocnění.

Většina případů potravinové nákazy způsobené E.coli nastane po požití nedostatečně tepelně upraveného hovězího masa (zvláště mletého masa, hamburgerů a karbanátků) či pitím nepasterizovaného mléka.

Inkubační doba při této nákaze je typicky jeden až osm dní. Příznaky obvykle trvají několik dnů až týdnů.

Shigella

Bakterie rodu Shigella mohou nakazit jakékoli jídlo, které bylo umyto v kontaminované vodě. Nebezpečí Shigelly spočívá zejména v tom, že infekční dávka (tedy minimální množství baktérií, které jsou schopny vyvolat onemocnění u člověka) je velmi nízká a k vyvolání onemocnění stačí jen velmi malý počet baktérií (2).

Příznaky se typicky rozvíjí do sedmi dnů od požití nakažené potraviny a trvají až týden.

Infekce způsobená bakteriemi rodu Shigella je známá jako bacilární úplavice či shigelóza.

Viroví původci alimentárních nákaz

Virem, který nejčastěji způsobuje průjmy a zvracení, je norovirus. Snadno se přenáší z člověka na člověka prostřednictvím nakažené potraviny nebo vody. Zdrojem infekce také mohou být syroví korýši, zejména ústřice.

Inkubační doba typicky trvá 24-48 hodin a příznaky obvykle ustoupí během pár dní.

U malých dětí jsou běžnou příčinou infekce z nakažených potravin rotaviry. Příznaky se obvykle objeví během jednoho týdne a trvají kolem pěti až sedmi dnů.

Parazitární původci

V České republice je potravinová nákaza způsobená parazity vzácná. Mnohem více se vyskytuje v rozvojových zemích.

Mezi parazitární infekce, které se mohou šířit nakaženými potravinami, patří:

• Giardiáza – infekce způsobena parazitem Giardia intestinalis
• Kryptosporidióza – infekce způsobena parazitem Cryptosporidium
• Amebiáza – typ střevních obtíží způsobených jednobuněčným parazitem (amébou) nazvaným Entamoeba histolytica (který je v České republice velmi vzácný)

Příznaky potravinové nákazy způsobené parazitem se obvykle vyvinou do 10 dnů od požití nakažené potraviny, avšak někdy může trvat týdny, než příznaky nastoupí.

Pokud se obtíže neléčí, mohou přetrvávat dlouhou dobu – někdy i několik týdnů, či dokonce několik měsíců.

Příznaky

Příznaky otravy jídlem obvykle začínají během jednoho až dvou dnů od požití zkažené potraviny, avšak mohou začít kdykoli v období několika hodin až několika týdnů od požití potraviny.

Mezi hlavní příznaky patří:

• Pocit nevolnosti (pocit na zvracení – nauzea)
• Zvracení
• Průjmy, které mohou obsahovat příměs krve či hlenu
• Křečovité bolesti v oblasti žaludku a bolesti břicha
• Nedostatek energie a slabost
• Ztráta chuti k jídlu
• Vysoká teplota (horečka)
• Bolesti svalů
• Zimnice (třesavka)

Ve většině případů tyto příznaky odezní během pár dní a dojde k úplnému uzdravení.

Léčba otravy jídlem

Otravu jídlem lze většinou léčit doma, aniž by bylo nutné vyhledat lékařskou pomoc. Většina lidí se během několika dní začne cítit lépe.

• Je důležité zabránit dehydrataci, proto je potřeba dostatečně pít, i když jste schopni popíjet jen malé doušky tekutin.
• Je třeba nahradit tekutiny ztracené zvracením a průjmem.
• Dále byste měli:

• co nejvíce odpočívat
• jíst,  jestliže máte pocit, že se na to cítíte- začněte malými porcemi, lehkými a netučnými jídly (dobrou volbou jsou např. toasty, sušenky, rýže, banány)
• vyhnout se konzumaci alkoholu, kofeinu, šumivých nápojů, pikantních a tučných jídel, protože se po nich můžete cítit hůře

Pokud jsou příznaky závažné, nebo se do několika dní nezlepší, obraťte se na praktického lékaře.

Prevence šíření nákazy

1. Jestliže trpíte těmito obtížemi, neměli byste připravovat jídlo pro ostatní a měli byste se snažit omezit kontakty s osobami náchylnými k přenosu infekce, jako jsou starší lidé a malé děti.
2. Nechoďte do práce či do školy alespoň 48 hodin po poslední epizodě průjmu.

3. Jestliže žijete v domácnosti s osobou, která prodělává infekci:

• ujistěte se, že všichni členové domácnosti (včetně vás) si pravidelně myjí ruce mýdlem a teplou vodou, zvláště po použití toalety, před a po přípravě jídla
• často čistěte povrchy, záchodová prkénka, splachovací madla,  umyvadla, vodovodní kohoutky
• ujistěte se, že každý člen domácnosti má své vlastní ručníky a žínky
• vyperte prádlo infikované osoby (na největší teplotu praní)

Orální rehydratační roztoky

Orální rehydratační terapie je doporučena pacientům ohroženým dehydratací, jako jsou staří lidé a osoby s již zhoršeným zdravotním stavem nebo děti.

Orální rehydratační roztoky jsou dostupné v lékárnách ve formě sáčků. Obsah se rozpustí ve vodě a vypije. Roztoky pomáhají nahradit sůl, glukózu a důležité minerály, které tělo ztrácí během epizod průjmů a zvracení.

Pokud trpíte onemocněním ledvin, některé typy orálních rehydratačních roztoků pro vás nemusí být vhodné. Poraďte se s lékárníkem, či praktickým lékařem.

Další možnosti léčby

• Pokud jsou příznaky závažné či trvalého charakteru, nebo jste náchylnější k závažné infekci (například jste starší pacient, či máte zhoršený zdravotní stav), zřejmě budete potřebovat rozšířenou péči.
• Jednou z možností je vyšetření vzorku stolice ke zjištění příčiny obtíží a v případě zjištění bakteriální infekce zahájení terapie antibiotiky.
• Pokud je zvracení mimořádně závažné,  je možné předepsat vám léky proti zvracení (antiemetika).
• V některých případech je nutné přijetí pacienta na několik dní do nemocnice, kde bude zajištěno monitorování a  podávání tekutin přímo do žíly (intravenózně).

Hlášení otravy jídlem

1. Pokud máte podezření, že infekce byla způsobena potravinou z restaurace či z jiného „veřejného“ zdroje, měli byste otravu nahlásit na vaší krajské hygienické stanici (3).
2. Pracovníci hygieny váš podnět prověří a v případě potřeby zajistí, aby daný podnik zlepšil své hygienické standardy, neboť je nutné zabránit dalšímu výskytu alimentární intoxikace.

Prevence otravy jídlem

Nejlepším způsobem, jak předejít vzniku potravinové otravy, je zajištění a udržení vysokých standardů osobní hygieny a hygieny potravin- při ukládání, manipulaci a přípravě jídla.

Hygienici a epidemiologové doporučují pamatovat na tyto čtyři body:

• čištění (uklízení, stírání ploch)
• vaření (dostatečná tepelná úprava potravin)
• chlazení (správné ukládání potravin vyžadujících chladné prostředí)
• předcházení vzniku zkřížené kontaminace

Dále je doporučeno, abyste potraviny užívali jen po dobu vymezenou datem spotřeby a skladovali je dle pokynů uvedených na obalu výrobku.

Tyto kroky jsou důležité, neboť další charakteristiky dané potraviny, jako vzhled a chuť, nejsou spolehlivými ukazateli bezpečnosti její konzumace.

Uklízení

Udržováním standardů osobní hygieny, čisté pracovní plochy a předmětů můžete zabránit šíření škodlivých bakterií a virů.

Pravidelně si myjte ruce mýdlem a teplou vodou, zejména:

• po použití toalety či přebalování dítěte
• před přípravou jídla
• po manipulaci se syrovými potravinami
• jestliže se dotknete odpadkového koše při manipulaci s ním, nebo přicházíte-li do kontaktu s domácími zvířaty

Neměli byste manipulovat s potravinami, pokud trpíte žaludečními obtížemi, např. průjmy či zvracením, nebo máte nezakryté oděrky či otevřené ranky (říznutí, bodnutí, apod.).

Vaření

Při vaření je důležité dbát na důkladnou přípravu jídla (zejména masa a většiny druhů mořských plodů), aby byly zneškodněny bakterie, které mohou být přítomny.

Ujistěte se, že jídlo je uvařeno důkladně a že je hotové i uprostřed. Chcete- li se ujistit, že je maso uvařené, řízněte nožem do nejtlustší či nejhlubší části.

Maso je dostatečně uvařené v případě, že šťávy z něj vytékající jsou světlé a nejsou vidět okrsky růžového či červeného masa. Některá masa, jako steaky, hovězí nebo jehněčí, mohou být podávána uprostřed neuvařená, pokud je maso v okrajových částech dostatečně připraveno.

Při ohřívání jídla se ujistěte, že je ohřáté celé. Neohřívejte jídlo vícekrát než jednou.

Chlazení

Některé potraviny je třeba uchovávat při správné teplotě, aby bylo zabráněno růstu a množení škodlivých bakterií. Vždy zkontrolujte pokyny na etiketě ohledně uchovávání potraviny.

• Jestliže potraviny musí být uloženy v chladu, ujistěte se, že je lednice nastavena na teplotu 0-5°C.
• Jestliže je potravina vyžadující umístění v chladu ponechána při pokojové teplotě, může dojít k růstu a pomnožení bakterií na nebezpečnou úroveň.
• Zbytky vařeného jídla by měly být rychle zchlazeny, ideálně během několika hodin, a uloženy do lednice či mrazáku.

Zkřížená kontaminace

1. Zkřížená kontaminace vznikne, jestliže dojde k přenosu bakterií z jednoho druhu potraviny (obvykle syrové) na jiný.

2. Tato situace může nastat, jestliže jedna potravina přijde do kontaktu dotykem s druhou potravinou, či šťáva z jednoho jídla odkapává na druhé jídlo, nebo když se bakterie přítomné na rukou, pracovních plochách, zařízeních, či používaných prostředcích dostanou do jídla.

3. Jak zabránit zkřížené kontaminaci:

• po manipulaci se syrovou potravinou si vždy umyjte ruce
• syrové potraviny a potraviny již připravené k jídlu skladujte odděleně
• syrové maso skladujte ve zvláštních miskách na dně lednice, aby šťáva z něj nemohla odkapávat na jiné potraviny
• používejte jedno prkénko na syrové potraviny a jiné prkénko na potraviny určené k okamžité konzumaci, nebo prkénko důkladně omývejte mezi používáním k přípravě různých druhů potravin
• důkladně očistěte nože a ostatní pomůcky na přípravu syrových potravin po jejich použití
• neumývejte syrové maso nebo drůbež- škodlivé bakterie budou usmrceny důkladným vařením a mytí může způsobit jejich rozšíření do kuchyňského prostředí

Hygiena stravování v zahraničí

Vždy dodržujte zásady hygieny (jídla a vody), jestliže pobýváte v zahraničí.

Je to obzvlášť důležité při návštěvě oblasti, kde jsou nízké hygienické standardy, např. některých afrických a asijských zemí.

Navštivte webové stránky Ministerstva zahraničních věcí (4) a vyhledejte si příslušnou zemi, ke které zde najdete důležité informace ohledně stravování, očkování, apod. Rovněž si zjistěte informace o nemocech a zdravotní péči, které se vám mohou při cestách do zahraničí hodit. Důležité informace najdete například stránkách Státního zdravotního ústavu (5).

Jaké jídlo není dobré ohřívat? Budete se divit, kolik ho je!

Než začnete ohřívat zeleninu, raději si přečtěte rady odborníků

Je běžné, že o víkendu navaříte a celý týden si pak vaše dobroty celá rodina ohřívá? Možná vás překvapí, že to není zrovna ideální způsob úpravy jídla. Na co si dát pozor? Víme!

Možná jste už slyšeli, že některé kultury tradičně jídlo neohřívají, protože podle nich je pak nečisté. Ačkoli na duchy nebo temné síly nevěříte, měli byste opravdu ohřívání některých jídel zvážit – a to čistě ze zdravotních nebo chuťových důvodů.

Obecně platí, že byste měli zbylé jídlo do lednice uložit do dvou hodin po uvaření a měli byste ho sníst do dvou dnů – a, jak jsme řekli, ohřát ho maximálně jednou – ideálně ne příliš prudce, ale spíš pomalu a jen do požadované teploty.

Řádná tepelná úprava je i prevencí otravy botulotoxinem, kterému se daří hlavně ve špatně vyrobených domácích uzeninách nebo domácích konzervách, ale může se objevit i ve špatně skladovaném a nedostatečně ohřívaném jídle – a to nejen v mase, ale i v luštěninách.

Jsou ale pokrmy, které byste neměli ohřívat ani jednou. Podle některých odborníků jde například o zeleninu.

„Doporučujeme sníst tepelně upravenou zeleninu do dvou hodin od uvaření, a pak už ji neohřívat, neboť se stává kyselinotvornou, takže pak už přestává být tělu prospěšná, naopak tělu odebírá minerály.

Je tedy praktické vařit luštěniny a obiloviny zvlášť, bez zeleniny – ty uskladnit lze a pak k nim můžete přidat zeleninu čerstvě připravenou.

Totéž platí o polévce se zeleninou – tu také nedoporučuji schovávat,“ říká Helena Jirsová z Klubu Jíme jinak.

Z chybně uskladněného i špatně ohřátého jídla můžete mít pořádné bolení břicha, nebo dokonce otravu

Trochu mírnější v názoru je poradkyně zdravého životního stylu Jarka Kučmášová: „Neohřívat zeleninu platí, ale chápu, že to pro většinu lidí není reálné si vařit každé jídlo čerstvé. Za sebe říkám, že menší zlo je jíst zeleninu ohřátou než žádnou. Pokud si můžete vybrat, tak jezte všechno čerstvé, a když zbude, pak to dojezte studené – tělo nepotřebuje, aby bylo všechno teplé.“

Nejčastěji diskutovanými potravinami, co se ohřevu týče, jsou následující. Vysvětlíme vám proč.

Houby ohřátím ztratí chuť, změní se v nich složení bílkovin, a dokonce mohou způsobit zažívací obtíže. Proto je lepší je neschovávat nebo pak sníst studené. Bohužel to platí i pro houby v rizotu, v polévce a podobně.

Při ohřívání kuřecího se také mění bílkoviny a ztrácí se chuť i výživové hodnoty – a to zvlášť, když jídlo ohříváte při příliš vysokých teplotách. Když už musíte kuře ohřát, pak jen to kvalitně uskladněné a raději velmi pozvolna, ale důkladně, aby se prohřálo celé –ať ho prohříváte na plotně nebo v mikrovlnné troubě.

Ideální je jíst je čerstvě uvařené nebo následně studené, protože v tu chvíli mají nejvyšší procento škrobu. Zastánci názoru, že se nemá ohřívat zelenina, považují brambory za zelenině tak blízké, že tento zákaz uplatňují i na ně. Několikanásobnou tepelnou úpravou by v nich prý mohl vzniknout toxický akrylamid.

Názory na ohřívání špenátu se různí

Traduje se, že dalším ohřevem se obsažené dusičnany mění v dusitany, které rozhodně neprospívají zdraví. Oponenti připouštějí, že nevhodným skladováním v něm vznikají škodlivé látky, ale ty se podle nich právě důkladným ohřátím odstraní.

Ačkoli vás to může překvapit, patří rýže mezi potraviny, které bychom raději měli jíst ihned. Důvodem jsou bakterie, které často syrová rýže obsahuje, a které se nezničí ani vařením. Pokud uvařenou rýži špatně uskladníte, mohou se pomnožit a způsobit až otravu.

Jestli plánujete vařenou rýži uskladnit, pak ji rychle ochlaďte (například ji přelejte studenou vodou) a uchovávejte v chladničce v neprodyšném obalu.

Pokud si jste takovým skladováním zcela jisti, pak ji můžete i ohřát – ale rychle a tak, aby přešla varem, můžete ji i opéci na pánvi.

Opětovným ohřátím ztratí těstoviny správnou konzistenci. Protože je v nich hodně vody, jsou také náchylnější k tvorbě plísní, takže pokud si nejste stoprocentně jisti správným skladováním (jako u rýže jde o důkladné slití tekutiny, rychlé ochlazení a uložení v chladničce, překryté v neprodyšném obalu), raději si udělejte čerstvé.

Dáváte si pozor na dobu skladování potravin a jejich ohřev? Napište nám!

Uvařená rýže vás může otrávit. Doktor: Množí se na ní nebezpečné bakterie

Pokud si navaříte velké množství rýže a část si necháte „na potom“, může vás postihnout otrava jídlem. Je to proto, že uvaření rýže nezabije vždy všechny patogeny, které na ní žijí, a ty se podle odborníků v případě uchování oblíbené obiloviny v pokojové teplotě mohou rozmnožit a člověku udělat špatně. 

Tvrdí to například doktor Benjamin Chapman z North Carolina State University. „Problém rýže je, že jeden patogen, Bacillus cereus, je u sušené rýže téměř všudypřítomný. Dokáže přežít vaření azpůsobuje, že pokud je vařená rýže uchovaná v pokojové teplotě, bakterie se rozmnoží a nakrmí na uvařené rýži. Vytváří při tom řadu toxinů,“ vysvětloval doktor pro web Lifehacker.

Bacillus cereus se v jídle a půdě vyskytuje běžně. Některé odnože této bakterie ale mohou být pro člověka nebezpečné a způsobují otravu jídlem. Není přesně známo, kolik případů takové otravy se ročně vyskytuje, ale podle amerického Centra pro kontrolu nemocí (CDC) je bakterie Bacillus cereus zodpovědná za dvě procenta všech otrav jídlem.

Problém restaurací

Rozmnožení bakterií u rýže se však dá předejít.Podle studie zveřejněné v odborném časopise Epidemiology and Infection je vše v pořádku, pokud je potravina do dvou hodin od uvaření vložena do chladu. Problematické jsou ale teploty mezi 15 a 50 stupni Celsia.

Člověk by si proto také měl dávat i pozor, v jakých restauracích si rýži objednává. Podle doktora Donalda Shaffnera, potravinového specialisty Rutgerské univerzity, řada restaurací navaří velké množství rýže, uchovává ji celý den v pokojové teplotě a takto servíruje hostům, což může způsobit lokální epidemie otravy jídlem.

Obavy není třeba mít jen u sushi restaurací. Do sushi rýže se totiž přidává rýžový ocet, který snižuje PH a rozmnožování bakterií eliminuje.

Jaká je tedy nejlepší manipulace s rýži? Po uvaření ji co nejdříve vložit do lednice a u svých oblíbených restaurací se informovat, jak s ní pracují.

Rýže může být použita k umění, podívejte se: