Odborníci varují: končí éra antibiotik

Rozvoj antibiotik přinesl v uplynulém století mnoho dobrého do humánní i veterinární medicíny a stal se jedním z mezníků lékařství. Úspěšné zvládání infekcí tak umožnilo i rozvoj dalších oborů, jako chirurgie a chemoterapie. Proč tedy některé pesimistické hlasy hovoří o dnešní době jako o konci „antibiotické éry“?

Odborníci varují: končí éra antibiotik

Když v roce 1945 Sir Alexander Fleming přebíral Nobelovu cenu, už tehdy ve svém projevu varoval před vznikem rezistentních bakterií při nerozumném užívání penicilinu.

Barvitě vylíčil fiktivní příběh pana X, který si na bolest v krku koupí penicilin a užívá ho v nízkých dávkách, takže si vypěstuje rezistentní streptokoky, které následně přenese na svou manželku.

U paní X způsobí zápal plic, na který jí je naordinován opět penicilin, který je už ale na tyto streptokoky krátký a paní umírá.

Sir Fleming měl pravdu jen částečně. Penicilin je stále lékem první volby při léčbě streptokoků a účinkuje výborně. Rezistentní bakterie se však vytvořily z jiných zdrojů.

Těmi jsou běžné bakterie, které žijí v nás, na nás i v okolním prostředí – Escherichia coli a tzv. ESCAPE bakterie (Enterococcus faetium, Staphylococcus aureus, Klebsiella pneumoniae, Acinetobacter spp.

, Pseudomonas spp. a Enterobacter spp.).

Odborníci varují: končí éra antibiotik

Vytvořili jsme si je nevhodným užíváním antibiotik. K tomu patří nejen výše zmíněné poddávkování, ale i příliš časté a příliš dlouhé podávání nebo použití tehdy, když to vůbec není zapotřebí. Tedy když se nejedná o bakteriální infekci a nebo když ji lze zvládnout i jinými způsoby, než celkovým podáváním antibiotik.

Někteří odborníci dnes apelují na vytvoření studií, které by určily nejkratší možné doby užívání jednotlivých antibiotik, aby bakterie nebyly zbytečně dlouho pod selektivním tlakem, který zvyšuje pravděpodobnost vzniku rezistentních kmenů.

Zatím se doba podávání antibiotik řídila spíše zkušenostmi a ze strachu ze selhání léčby se nechávala pro jistotu delší.

Zatímco to, že krátké podávání antibiotik vede k rezistenci, nebylo potvrzeno, o negativním vlivu dlouhého podávání se ví s jistotou.

Farmaceutické firmy se dnes do vývoje nových látek s antimikrobními účinky nehrnou, takže těch, co máme, si musíme vážit a užívat jich s rozmyslem. Toto vše platí pro humánní i pro veterinární medicínu.

Odborníci varují: končí éra antibiotik

Klasické bakteriologické vyšetření není drahé a přitom nám poskytne řadu užitečných informací. Tedy především jedná-li se vůbec o bakteriální onemocnění a dále, která antibiotika můžeme použít a kterým se velkým obloukem vyhnout.

Laboratoř má k dispozici dostatek dat, takže dokáže upozornit na vznik rezistence u určitých antibiotik a poradit vhodnou léčbu.

V každé zemi může být situace jiná, proto je zapotřebí být v kontaktu s lokální laboratoří a s její pomocí řídit léčbu.

Objednejte se k nám online

Po kliknutí na rezervace online níže se zobrazí kalendář, kde si můžete vybrat datum a čas návštěvy naší laboratoře, jak vám vyhovuje.V kalendáři se zobrazují jen volné termíny umožňující objednání online.

Pro objednání mimo uvedené časy nebo sobotu volejte 220 800 465.

Konec éry antibiotik se přiblížil. Infekce budou větší hrozbou než rakovina | Domov

PRAHA Dnes banální zranění, jako je škrábnutí, s sebou v minulosti neslo riziko infekce a smrti. Brzy se ale může tato doba vrátit. Neléčitelné infekce budou opět větší hrozbou než třeba rakovina. Zpět do doby před objevem penicilinu v roce 1928 může lidstvo přivést šířící se antibakteriální rezistence, tedy odolnost bakterií vůči antibiotikům.

Světová zdravotnická organizace (WHO) informovala, že laboratoře vyvíjejí málo nových antibiotik, která by mohla s bakteriemi odolnými vůči léčivům bojovat. To znamená, že šíření superodolných bakterií brzy předčí rychlost vývoje nových generací léků.

Co se týká vysoké odolnosti bakterií, které vyvolávají třeba i těžké sepse, lidově řečeno otravu krve, vůči antibiotikům, patří Česko už dnes k evropské špičce.

Na hrozbu, že lidstvo brzy o dobro antibiotik přijde, upozornila také loňská rezoluce OSN. „Odhaduje se, že pokud bude rezistence narůstat stejným tempem jako doposud, bude v roce 2050 neléčitelná infekce vyvolaná multirezistentním mikrobem nejčastější příčinou úmrtí,“ shrnuje Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.

Podle odhadů EU dnes zemře kvůli antibakteriální rezistenci 25 tisíc Evropanů ročně. Pokud se bude rezistence rozšiřovat stejným tempem jako doposud, v roce 2050 bude 40 procent lidí umírat na infekce. Omezí se i možnosti komplikovaných operací.

Odborníci varují: končí éra antibiotik

Problém je hlavně v tom, že nová antibiotika jsou nesmírně drahá. „Vyvinout antibiotikum není v současné době až takový problém. Dokonce i v Česku se vyvíjejí nová antibiotika. Jenže ty molekuly potom nikdo nechce,“ vysvětluje Jaroslav Hrabák z Mikrobiologického ústavu v Plzni. Dostat nové antibiotikum až do klinické praxe totiž stojí zhruba dvě miliardy dolarů.

Podle Hrabáka není žádný stát v Evropě schopen v rámci grantových agentur tento výzkum hradit. A i pro velké farmaceutické firmy je to riziko.

Situaci v České republice komentuje Václava Adámková, primářka Klinické mikrobiologie a Antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze: „Naštěstí tu zatím nemáme extrémně rezistentní, takzvaně panrezistentní bakterie, které nejsou citlivé na žádné známé antibiotikum.“

Ztráta účinné prevence pomocí antibiotik by ovšem mohla znemožnit řadu pokročilých zákroků, jako je náhrada kyčelního kloubu či operace tlustého střeva, protože antibiotika by pacienta nechránila před možnou bakteriální infekcí.

Evoluce je rychlá, vývoj drahý

Antibakteriální rezistence je hrozba, o které mluvil Alexander Fleming, už když v roce 1945 obdržel Nobelovu cenu za objev penicilinu. Ve svém projevu tehdy předpověděl, že se penicilin bude využívat neopatrně a časem jeho schopnost zabíjet bakterie zeslábne. Tedy že mikroby budou často čelit menšímu než smrtelnému množství léku a nakonec si vůči němu vytvoří odolnost.

Evoluce bakterií totiž probíhá mnohem rychleji, než je tomu například u lidí. Nová generace bakterií vznikne během dvaceti minut. Využíváním antibiotik v lékařské praxi i v zemědělství přitom dali lidé bakteriím mnoho příležitostí k setkání s antibiotiky, takže se mohly rychleji vyselektovat odolné kmeny.

Miliardové náklady na vývoj nových typů antibiotik přitom nemotivují výzkumnou sféru k adekvátním investicím.Na konci výzkumu totiž může řada nových antibiotik selhat, například neprojdou testy na toxicitu. A ohromné množství vložených nákladů přijde vniveč.

Navíc to není tak, že když firma přinese na trh nové antibiotikum, okamžitě ho všichni začnou používat. Právě naopak. Novinka se nechává v záloze jako rezervní. Mikrobiologové její využití odloží až do doby, kdy ostatní antibiotika selžou.

Problém je i v zemědělství

V současnosti se ve světě nachází v některé z klinických fází výzkumu celkem 51 antibiotik. Jen 33 z nich ale cílí na prioritní patogeny, což je seznam 12 druhů bakterií, proti kterým je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) naléhavě nutné vyvinout nová antibiotika, protože jejich odolnost vůči nynějšímu způsobu léčení představuje závažnou hrozbu.

Z těchto 33 připravovaných antibiotik jich jenom pět představuje nový typ antibiotik. Zbytek jsou pouze modifikace již existujících typů. Ty podle WHO mohou představovat pouze krátkodobé řešení, protože lze očekávat, že bakterie už na ně budou zčásti zvyklé. WHO proto tvrdí, že antibiotika samotná už nebudou stačit k tomu, aby snížila hrozbu antimikrobiální rezistence.

Je také nutné regulovat jejich spotřebu. Nebývale rychlý vznik rezistentních bakterií je totiž umožňován hlavně nerozumným a nadměrným využíváním antibiotik.

Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv spotřebovali Češi loni téměř 13,6 milionu balení antibiotik, což je přes 75 milionů denních léčebných dávek.

Tuzemští hygienici odhadují, že téměř polovina antibiotik se přitom užije k léčbě zbytečně.

Budete mít zájem:  Lek Na Alergie Flonidan?

Nejde ovšem jen o to, že lékaři často pacientovi předepíšou antibiotika, i když má pouze virózu, proti které tyto léky nezabírají. Hrozbou je také využívání antibiotik v zemědělství.

„Především je problém stále existující preventivní podávání antibiotik v chovech, ale samozřejmě také používání antibiotik v doplňcích krmiva pro podporu růstu.

Tam bych řekl, že je to opravdu markantní, protože jde o chronické podávání velmi nízkých dávek antibiotik, což je nejlepší způsob, jak patogeny na antibiotika zvyknout, a tím u nich vyvinout odolnost,“ vysvětluje europoslanec Pavel Poc (ČSSD), který se problému věnuje dlouhodobě v Evropském parlamentu.

Někteří odborníci se proto domnívají, že doba, kdy lidstvo bude trvale bez účinných antibiotik, se už nezadržitelně blíží. Studie udávají, že přesáhne-li úroveň rezistence u bakterií deset či dvacet procent, pak už se její šíření rozběhne vlastní cestou a nezastaví se, ani pokud by se přestala používat antibiotika úplně. A těchto hodnot už některé země světa dosahují.

„Pokud se nestane nějaký zásadní zázrak, tak do toho spadneme. Musíme si uvědomit, že bakterie tady byly před námi a budou tu i po nás, zatímco antibiotika máme k dispozici nějakých osmdesát let. Lidstvo ale nevymřelo předtím a nevymře ani potom,“ konstatuje primářka antibiotického centra Adámková.

Riziko 4. vlny je bezprostřední. Může tu být už v únoru, varují vědci

Ilustrační fotografie.

Kolektiv odborníků z iniciativ Contain Covid-19 a Sníh shrnul hlavní rady, které by vládě mohly pomoct v boji s koronavirem. Upozorňují mimo jiné na žalostný rozsah testování a nepřipravenost na britskou variantu viru.

Česko je podle tiskové zprávy iniciativ Sníh a Contain Covid-19 „těsně za vrcholem třetí vlny“. Další vývoj podle skupiny odborníků závisí na čtyřech hlavních faktorech. Jsou jimi vládní opatření, spolupráce veřejnosti, kapacita testování a rychlost vakcinace.

Skupina vládě doporučuje v první řadě víc testovat. „Testy a izolace prokázaných nakažených je řádově levnější cesta, jak zmenšovat velikost epidemie, než plošná opatření,“ napsali vědci ve zprávě.

„I přes start antigenního testování potenciál testování dosud není v Česku plně využit,“ píší experti a dodávají, že Česko má podle jejich odhadu už v tuto chvíli kapacitu provádět 200 000 PCR testů denně a antigenních testů „též mnohonásobně“ víc, než se aktuálně dělá.

Iniciativa Sníh ve čtvrtek ještě přidala konkrétní vyčíslení ukazující, o kolik jsou ve skutečnosti plošná opatření dražší než důkladné testování a trasování. Plošná opatření podle jejich odhadu přijdou na jeden až dva miliony korun na jednoho nakaženého za jediný den.

Náklady testování a trasování se pohybují řádově v tisících, maximálně stovkách tisíc, přičemž záleží na tom, jaká je míra pozitivity.

Kolektiv vědců při výpočtech vycházel z odhadů iniciativy KoroNERV, která spočítala, že den v pátém stupni protiepidemického systému vyjde na dvě až tři miliardy korun.

„Oproti tomu najít a umístit do karantény jednoho nakaženého PCR testy s pozitivitou záchytu kolem 30 procent a cenou například 2000 korun za test stojí kolem 6000 korun.

Větší část ztráty představují náklady na ušlou produktivitu a nemocenskou,“ píší vědci.

V případě, že by se testovací kapacity zvýšily natolik, že by pozitivita záchytu byla jen 1 %, přišel by vládu jeden nakažený na 200 000 korun.

V současnosti se podle dat Ministerstva zdravotnictví denně v Česku provede zhruba 30 000 PCR a o něco méně antigenních testů. Jeden ze členů kolektivu – imunolog, který se studiem covidu-19 zabývá na University of Alabama, Zdeněk Hel, k tomu Seznam Zprávám řekl, že jde o opravdu nedostačující množství.

Důvodem nevyužité kapacity je podle prohlášení neochota lidí nechat se testovat. To má ale samo o sobě víc důvodů, které se dle expertů dají řešit.

Problém s tím, že lidé se testům cíleně vyhýbají, aby nemuseli do karantény, vědci navrhují vyřešit jednorázovým finančním příspěvkem pro pozitivně testované osoby.

Přidat by vláda měla i v osvětové kampani, která by vysvětlila, k čemu je testování vlastně dobré, a byla by cílená dle věkových skupin.

Dalším důvodem, proč se lidé nechtějí nechat testovat, je podle vědců fakt, že odběr výtěrem z nosohltanu je nepříjemný a navíc kolem něj panují dezinformace. Vědci proto doporučují distribuci sad pro bezbolestné odběry nasální, kloktací a ze slin. Na toto by vláda měla dbát zejména u testování dětí.

Poslední problém, kdy se často lidé testovat chtějí, ale na PCR testy se nedostanou, kolektiv navrhuje řešit tím, že stát zajistí úplně každému možnost získat eŽádanku přes centrální linku.

Pro lidi z odlehlejších míst či pro ty, kteří mají jiné zdravotní problémy a cesta na test pro ně představuje problém, by také měly být dostupné testovací sady v lékárnách.

Klíčové je podle vědců i mít lepší přehled o nových variantách viru, které mohou být více nebezpečné. Kolektiv uvádí, že u britské mutace, která už byla v Česku objevena, to podle dosavadních dat vypadá, že může být „výrazně nakažlivější a dokáže se šířit možná i o 50 % rychleji“.

Šíření této mutace podle expertů přímo souvisí s rizikem nástupu potenciální čtvrté vlny. V momentě, kdy její podíl překročí 30 %, „je riziko čtvrté vlny bezprostřední“. Sami vědci přitom odhadují, že dominantní se stane v nejhorším případě už v půlce příštího měsíce a v optimistickém scénáři v březnu.

K tomu, aby vláda mohla mít přehled, jak se situace vyvíjí, by ale bylo potřeba navýšit množství vzorků koronaviru, které se sekvenují.

„Pohybujeme se v řádu stovek, ale potřebovali bychom se pohybovat v řádu tisíců,“ upřesnil dodatečně Zdeněk Hel a dodal, že rozumí, že se toto před objevem nových verzí koronaviru leckomu mohlo zdát nedůležité, nyní je ale význam naprosto zřejmý.

Vědci proto nabádají vládu, aby uvolnila víc peněz na podporu sekvenování virových sekvencí. „Sekvenovat umí více akademických i soukromých laboratoří, ale bez finanční motivace se kapacita nezvýší,“ píší ve zprávě.

Co se týče plošných opatření, varují vědci před jejich předčasným rozvolněním. Jakékoliv rozvolnění podle nich musí být kompenzováno „buď zvýšením testování, lepší spoluprací populace, vakcinací, nebo kombinací předchozích faktorů“.

Kolektiv rovněž uvádí, že „není jasné“, zda tabulky PES počítají i s novou mutací, a navrhuje jejich zpřísnění. „Pro případ rozšíření nové mutace je vhodné připravit úroveň PES 6 a zpřísnění PES 4 a PES 5,“ myslí si vědci.

V neposlední řadě odborníci poukazují na velké mezery českého systému v trasování. Vláda by podle nich měla podpořit neformální trasování a vysvětlit lidem, co to znamená rizikový kontakt.

V odborných studiích už byl podle vědců totiž prokázán významný podíl šíření koronaviru aerosoly, což si žádá upravit metodiku tak, aby se za rizikové bralo více kontaktů.

„Zejména všechny kontakty v uzavřených prostorách, kde lidé dýchají stejný vzduch a pobývají spolu déle než 15 minut“.

Zapomenout na striktní limit 15 minut a vzdálenosti 2 metry při přemýšlení o rizikových kontaktech nestačí. Kromě toho je podle vědců také potřeba změnit přístup trasování u dětí.

U malých dětí je totiž dodržování opatření často fikce, a v případě pozitivního testu ve škole proto odborníci navrhují testovat bezbolestnými metodami odběru rovnou celou třídu, přičemž za realizaci by měli zodpovídat ředitelé škol.

Budete mít zájem:  Nejlepsi Leky Na Alergii?

Pod doporučeními jsou podepsaní lékaři, imunologové, infektologové, biochemici, virologové, demografové a další vědci. Konkrétně je to Dagmar Dzúrová, Marián Hajdúch, Zdeněk Hel, Anna Helová, Klára Hulíková Tesárková, Jan Konvalinka, Ladislav Machala, Jan Kulveit, René Levínský, Daniel D. Novotný, Milan Raška a Ruth Tachezy.

Klasická homeopatie – Zajímavé příspěvky, články – Jsme na sklonku éry antibiotik, předvídají experti

Tato minulost se může stát podle expertů citovaných britským listem poměrně brzkou budoucností. Potrvá to podle nich jen pár generací a lidstvo bude čelit post-antibiotické apokalypse. A údajně nejde o přehánění, o konci éry antibiotik píše i poslední číslo seriózního medicínského časopisu Lancet Infectious Diseases.

Rezistence se šíří

Profesor Tim Walsh s kolegy popsal před rokem gen NDM 1, který se snadno šíří mezi bakteriemi, jako je E.coli nebo Klebsiella pneumoniae, a činí je odolnými i vůči poslední řadě nejúčinějších antibiotik karbapenemům. Po roce se ukázalo, že odhalený gen rezistence se rozšířil v Indii a dostal se s globálně propojeným světem i do Británie.

„To je možný konec. Neexistují antibiotika aktivní vůči bakteriím s NMD 1.

Máme tu slepé okno možná pro nejbližších deset let, během kterých bychom měli užívat antibiotika velmi obezřetně a zároveň čelit realitě, že nemáme nic, co by mohlo takové infekce léčit,“ varoval Walsh.

A to jeho pohled podle Guardianu mnozí považují za optimistický v tom, že farmaceutický průmysl bude schopen vyvinout nová antibiotika, která přeci jen hrozbu zatlačí.

Potenciálně je to možné. Dosud bylo objeveno kolem šesti tisíc látek s antibiotickým účinkem, ale využívá se jich jen zmíněných sedm desítek. Ovšem to předpokládá nákladný výzkum a k němu chybí zatím vůle a přesvědčení firem i široké veřejnosti, že je něco takového nutné. To se může změnit s počty obětí světa s neúčinnými léky.

Moderní medicína v ohrožení

“Velká část moderní medicíny by byla zbytečná, pokud ztratím schopnost léčit infekce,“ uvedl David Livermore, ředitel laboratoře na sledování rezistence vůči antibiotikům v rámci britského Úřadu ochrany zdraví.

Měl tím na mysli širokou škálu chirurgických operací, transplantací a také chemoterapií, které souvisejí s potlačením pacientova imunitního systému, což otevírá bránu pro vstup infekcí.

Bez antibiotik zůstává oslabený organismus bezbranný.

„Objevení antibiotikům odolných bakterií je nejvýmluvnějším příkladem Darwinova principu evoluce, který tu byl vždy přítomen. Je to vyhlazovací válka. Je naivní si myslet, že můžeme vyhrát,“ cituje Guardian Livermora. Bez antibiotik zbude samozřejmě proti infekcím lidem základní zbraň, a to hygiena. Nicméně ta v reálném světě není nikdy stoprocentní.

Svět bez antibiotik
• Není možné provádět transplantace. Příjemci orgánů musí brát léky na potlačení imunity, aby umožnili přijetí dárcovského orgánu. Jejich imunitní systém pak není schopen čelit infekcím.
• Odstranění slepého střeva se stává nebezpečnou operací, protože do rány a krevního řečiště se mohou dostat bakterie, které dosud likvidují antibiotika.
• Zápal plic se stane „přítelem starců“. Dříve byl zápal plic jednou z hlavních chorob, na niž senioři umírali. Tuto pozici zaujaly v minulosti díky antibiotikům jiné choroby stáří.
• Kapavka, zánětlivá pohlavně přenosná choroba, se znovu může stát metlou pro širokou populaci.
• Tuberkulóza se už dnes stává nemocí rezistentní vůči antibiotikům a brzy se může stát zdrojem epidemií, které Evropa naposledy zažila v letech druhé světové války.

Užívání antibiotik a globulí – poradna, diagnózy

  • Zde je poradna o tématu: Užívání antibiotik a globulí. Naleznete zde odpovědi doktorů, dotazy lidí a další info
  • V případě, že máte diabetes, epilepsii, nemocná játra nebo kardiovaskulární choroby, ale také pokud jste obézní, měla byste konzultovat… Více info
    Hormonální antikoncepci dnes ženy často užívají i více jak 10 let, některé dokonce 15 let a vysazují ji až ve chvíli, kdy se rozhodnou… Více info
    Není to ani sedmdesát let, co lidé běžně umírali na infekci po banálních operacích, na zápal plic. Pak přišla antibiotika a lidem se… Více info
    Při léčbě zvířat je potřeba omezit používání antibiotik. Při současné míře jejich užívání hrozí nebezpečí, že mikrobi začnou být vůči léčbě rezistentní, což by v důsledku mohlo vést i ke smrti lidí.Více info
    Zlepšení hygienických podmínek během rozvoje moderních společností vedlo ke snížení kontaktu malých dětí s různými druhy bakterií.Více info
    Miminko se po narození dostává do fáze, kdy si začíná vytvářet vlastní obranyschopnost. Je tedy více než důležité, aby nebylo…Více info
    Čekáte miminko? Pak byste si měla dávat pozor na přísun tzv. „déčka“. Nadměrné užívání tohoto vitamínu totiž může u dětí po narození…Více info
    Aby byla léčba opravdu účinná, je nutné ji užívat správně. Zdá se to jasné a banální? Ne tak docela, asi každý si někdy vzal léky…Více info
    Opioidní analgetika jen tak v lékárně nekoupíte. Jde o silné léky proti bolesti, které mohou být vydány až po předložení speciálního…Více info
    Mezi českými pacienty koluje o antibiotikách mnoho mýtů. Neznalost vede ke zbytečným obavám z jejich užívání, nebo naopak k jejich… Více info
    Mnoho pacientů užívajících antibiotika trápí během této léčby průjem. Jedná se o nežádoucí účinek antibiotik.Více info
    Stodoly, ve kterých zní klasická hudba a jejichž osvětlení se mění tak, aby odpovídalo situaci venku, a řady kuřat krmených stravou bohatou na probiotika, bez léků a chemikálií. V době, kdy potravinářští giganti čelí rostoucímu tlaku, aby nabídli zdravější produkty, drůbežářská skupina z jihovýchodní Asie Kee Song Group se rozhodla využít „dobré“ bakterie v potravinách a vodě, aby tak mohla odpovědět na největší výzvu v tomto odvětví – jak masově vyprodukovat drůbež bez hormonů a léků za rozumnou cenu, píše agentura Reuters.Více info
    Za roky 2012 až 2015 vzrostl prodej antibiotik až o pět procent. Nevhodné či nadměrné užívání antibiotik může podle Státní veterinární správy (SVS) způsobit, že se bakterie stanou na působení antibiotik odolné, což nese riziko pro lidi i pro zvířata.Více info
    Antidepresiva se umí s chorobnou beznadějí a smutkem poměrně dobře vypořádat. Aby však byla léčba úspěšná, je zapotřebí dodržet…Více info
    Některé léky poskytují pohodlí a plnou svobodu užívání. Další však musíte důsledně brát v určenou dobu, před jídlem nebo po jídle,…Více info
    Opioidy jsou skupinou léčiv, která se v medicíně využívají především při léčbě bolesti. Umí také navodit euforii, příjemné pocity…Více info
    Na onemocnění diabetem se podílí mnoho faktorů. Dva z nich jsou alkohol a růstový hormon. Jak mohou tělu škodit?Více info
    Nadměrná spotřeba antibiotik lidmi, kteří se obávají nákazy antraxem (snětí slezinnou), by mohla vést k neléčitelným formám nemoci a k dalších zdravotním problémům.Více info
    Zvýšená odolnost mikrobů vůči nejsilnějším antibiotikům dostupným na trhu zneklidňuje vědce, kteří se účastní 42. světového mikrobiologického kongresu v kalifornském San Diegu. Účinnost antibiotik se podle odborníků snižuje v důsledku jejich přílišného předepisování pacientům, uvedla agentura AFP.Více info
    Až polovina antibiotik se v Česku užívá zbytečně, zdravotní pojišťovny za ně zaplatí tři miliardy korun ročně. Rozumné a cílené předepisování by přineslo zhruba miliardovou úsporu. Navíc by přispělo k tomu, že by dál nerostla odolnost bakterií k antibiotikům. Se strmým nárůstem antibiotické rezistence se potýká většina Evropy.Více info
    Budete mít zájem:  Koordinátora Bezpečnosti A Ochrany Zdraví Při Práci?
    Zhruba za miliardu korun antibiotik se podle primáře antibiotické stanice Nemocnice Na Homolce Vlastimila Jindráka spotřebuje v Česku zbytečně. Hrozí, že přestanou na některé původce nemocí zabírat.Více info
    Dobrý den. Kde začít? Mám problém s nečistou pletí. Taková pleť by měla být mastná, ale ne některých místech se mi šupinatí jako… Více info
    V lékárně se často setkáváme s dotazy, jaký má vliv potrava na účinek léku. Obecně může potrava zasahovat do účinku léku několika… Více info
    Vědci z Mendelovy univerzity v Brně objevili unikátní vlastnosti nových nanočástic selenu jako účinné alternativy antibiotik.Svým působením a vlastnostmi předčí doposud používané antibiotické látkyVíce info
    Světová zdravotnická organizace (WHO) označila stoupající odolnost vůči antibiotikům za globální zdravotnickou krizi a vyzvala k zesílenému boji proti tomuto jevu. Nadbytečné a nesprávné užívání antibiotik je hlavní příčinou této krize.Více info
    Antibiotika nedokáží rozeznat prospěšné a škodlivé bakterie, proto dochází k ničení střevních bakterií, které mají vliv na imunitu a zajišťují správné zažívání.  Obnova střevního mikrobiomu je přitom náročnější než prevence „vybití“ ochranných bakterií.  Střevní mikrobiom pomohou před negativními vlivy užívání antibiotik ochránit probiotika a prebiotikaV populaci jsou však rozšířeny následující tři mýty o užívání antibiotik a probiotik:Více info
  • Dobrý den, před pár dny mi obvodní doktorka předepsala antibiotika Triprim na zánět močového měchýře ale pár dny předtím jsem byla na gynekologii, kde mi doktorka předepsala globule na mykózu. Nevím zda mohu užívat oboje současně. Nebo musím dobrat antibiotika a poté začít zase užívat globule? Dva dny… Dobrý den, Adri! Tyto léky se navzájem nijak „netlučou“ a bylo by naopak velmi vhodné, abyste je… Více info
    Dobrý den, je mi 17 a mám problémy s mykózama. Od lékařky jsem dostala už prášky, které se nerozpustily a tak jsem teď dostala čípky, které se sice rozpustili, ale ráno po probuzení ze mě vše vyteče ven. Chtěla bych Vás poprosit o radu, jak postupovat dále. Předem děkuji za Vaši odpoveď. Dvořáková Dobrý den, je zcela normální, že zaváděcí vaginální globulky či čípky se v pochvě rozpouští a poté, když… Více info
    Dobrý den,mám na vás dotaz.Od včerejška užíám antibiotika Cotrimoxazol AL forte,doktorka mi řekla,že vliv na antikoncepci tyto antibiotika nemají,beru antikoncepci teprve 2 měsíce,teď jsem ve druhém měsíci a druhém týdnu užívání,užívám pilulku vždy v 21:00,včera jsem si ji ale zapomněla vzít a vzala… Dobrý den, špinění a slabé krvácení je opravdu běžné během prvních 2 cyklů užívání antikoncepce. Může… Více info
    Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli je možné zánět močových cest překonat i bez využití antibiotik? S nemocí zatím zkušenosti nemám, ale příznaky jsou velmi slabé. Děkuji … Dobrý den, cystitida je způsobena bakteriemi, které následně vyvolají zánět a charakteristické potíže. Základem léčby je odstranění příčiny, tj. bakterií, a to použitím antibiotik. Doplňkovým opatřením je zvýšený příjem tekutin, urologický event. brusinkový čaj. Někdy se nekomplikované cystitidy spontálně vyhojí pouze s použitím bylinek a pitného…Více info
    Dobrý den, mám 5 a půl letou dceru. Od malinka trpí na zahlenění a následný kašel, který přetrvává i 6 týdnů. Byli jsme u alergologa a ten provedl všechna vyšetření. Alergická na nic není. Byly jsem i na speciální klinice, kde se zabývají refluxem. Dělali jí vyšetření a potvrdili reflux. Bere Ortanol 10mg 2× denně a Ganaton 2× půlku. Má foukačku Seretide… Dobry den Lenko, stridor se casem opravdu upravi. Muze mit vsak take castecny vliv na zahleneni. Bylo by mozna dobre patrat, proc ma Vase dcera tak casto zanety prudusek. Urcite neni moc dobre uzivat neustale antibiotika. Vysetreni na cystickou fibrozu bylo predpokladam provedeno. Mohlo by se jednat take o problemy zpusobene refluxem nebo mene casty imunologcky deficit. S pozdravem. …Více info
    Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu. Jsem matka tří dětí na MD, nejstarší dcera navštěvuje Mš a půjde v září do školy. Od chvíle, co začala chodit do kolektivu dětí jsme stále byly nemocné:rýma, kašel. Děti se z toho vždy vyškrábaly, jenže já jsem marodila stále a dlouho. Nyní marodím 9 měsíců v kuse, rýma, která je stále tuhá, tmavá, zacpaný noc… Dobrý den, imunity můžete minimálně podpořit, zdravým životním stylem, otužováním a mnoha dalšími. Po opravdu těžkém zánětu může bolest opravdu nějakou dobu přetrvávat, to je docela běžný jev. S pozdravem. …Více info
    Prosím o informaci, jestli může být účinek Pharmatex- čípků ovlivněn, pokud se vykoupu ve vaně s přísadou vonných solí nebo pěny před zavedením čípku a stykem. Děkuji Dobrý den, spermicidní účinek Pharmatexu se ztrácí při jakémkoliv kontaktu s mýdlem. Proto se doporučuje… Více info
    Dobrý den mám takovéj dotaz budu mít pohlavný styk s partnerem a mohu použit Pharmatex vaginální globule když jsem panna a mohu k tomu namazat partnera krémem PHARMATEX Vaginální krém. Dobrý den Andreo, vaginální globule i krém použít můžete. K účelu lokální, tedy místní, kontracepce jsou… Více info
    Dobry den brala jsem na maly zanet globulus natrio tetraborico a po dobrani jeste par dni ze mne vytekal ciri vodnaty vytok nekolikrat za den u doktora jsem byla cipek mam poradku a plodova voda my neodteka myslite ze se telo jeste cisti po globulich dekuji jsem 28 tt Dobrý den Zuzano, pokud u gynekologa bylo vše v pořádku, tak to skutečně bude pravděpodobně odchod zbytků… Více info
    Dobry den. Chtela bych se zeptat na zavadeci tablety Polygynax. Jsem v 11 tt a trapi me zapachajici vytok uz asi 14 dni a k lekari jdu az za 14 dni. Dala jsem si dnes na noc polygynax jestli mi to pomuze. Prvne jsem se bala, kdyz jsem cetla pribalovy letak, ale kdyz ctu diskuze tak by to nemelo nijak… Vážená paní, nemějte obavy plodu to jistě neublíží klidně jej doberte. Příjemný den Více info
    Dobrý den, doktor mi předepsal globule Macmiror complex 500 na lehký zánět na čipku. Je možné během zavádění těchto globulí otěhotnět? Nebo jestli není snížená pravděpodobnost početí? Během léčby nastala pravděpodobně (ověřeno ovulačními testy a měřením bazální teploty) ovulace a s manželem došlo… Vážená paní , tyto globule případnému otěhotnění nijak nebrání. Příjemný den Více info
    Dobry den, jsem zena, 21 let. Po antibiotikach na anginu (Klacid 500, na 7 dni) se mi rozjela mykoza – trpim na ne casto. Zacalo to mirnym svedenim. V prubehu lecby jsem uzivala probiotika Gynimun (ty uzivam stale). Posledni 2 prasky antibiotik jsem dobrala na dovolene (momentalne jsme na Jamajce a mame… Dobrý den, rozhodně nepoužívejte žádnou kosmetiku, ani přípravky intimní hygieny, všechny zvyšují pH… Více info
    Dobry den prosím o radu beru lék Neurol a dnes jsem dostala antibiotoka Amoksiklav 1g mohu je brát dohromady děkuji Dobrý den, paní Evo, určitě můžete bez problému užívat lék Neurol i antibiotika Amoksiklav současně,… Více info
  • Diskuze

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Adblock
    detector