Očkování proti černému kašli

Očkování proti černému kašli

Společnost AUMED a.s. v letošním roce úspěšně ukončila několikaletý projekt Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) pod názvem „VÝZKUM A VÝVOJ NOVÉ VAKCÍNY PROTI ČERNÉMU KAŠLI“ (číslo projektu CZ.01.1.02/0.0/0.0/15_019/0005074).

Projekt řešil odborný celospolečenský problém, který vyvolala výměna klasické celobuněčné vakcíny proti černému kašli (pertuse) v terénu očkovací látkou na bázi acelulární pertuse.

Původce černého kašle – Bordetella pertussis patří mezi epidemiologicky významné bakterie. Černý kašel (pertuse) je onemocnění respiračního traktu. Celosvětová kojenecká úmrtnost na infekci mikrobem Bordetella pertussis se blíží 200 000 úmrtí ročně. Černý kašel může postihnout lidi všech věkových kategorií, nejohroženější jsou ale děti a senioři.

V ČR onemocní kolem 1000 osob ročně s úmrtností kolem 5–7 jedinců. Nemoc je značně nebezpečná astmatikům a pacientům s chronickou obstrukční plicní nemocí. Proti černému kašli se v naší republice plošně očkuje zhruba od padesátých let minulého století celobuněčnou vakcínou. Ta byla kvůli akutním nežádoucím účinkům od roku 2007 postupně nahrazena vakcínou nebuněčnou (acelulární).

Při očkování celobuněnčnou vakcínou vzniká imunita shodná s tou, která by vznikla po prodělání onemocnění. Její součástí jsou, mimo jiné, i látky proti bakteriálním toxinům. Nebuněčná vakcína neobsahuje antigen tohoto toxinu, proto se po očkování proti němu nevytvoří protilátky a nevytvoří se ani slizniční protilátky typu IgA.

Při nákaze černým kašlem to pak z hlediska šíření infekce probíhá jako při prvním styku s infekcí u neočkovaného jedince; Bordetella se v něm množí a může se šířit do okolí (člověk se tak stává přenašečem). Přesto má i toto očkování význam, protože příznaky onemocnění jsou pak mnohem slabší, nebo se nemusí projevit vůbec.

Acelulární vakcíny se v praxi nyní ukazují jako problematické také ve své časově limitované imunoprotektivní funkci (relativně krátká časové ochrana) spojená navíc s omezenou eliminací patogenu v těle.

Prioritním cílem řešeného projektu bylo zkonstruovat inovovanou vakcínu proti černému kašli, která by byla opět na celobuněčném základě a vyznačovala by se sníženou reaktogenitou.

Projekt vycházel z plánu na získání souboru modifikovaných bakteriálních kmenů, využitelných pro konstrukci pertusové vakcíny. Navazujícími cíli byla inovace a optimalizace souvisejících technologických postupů.

Konkrétně byla projektem dále řešena optimalizace kultivačních postupů, příprava minerálního nosiče a finalizační kroky v konstrukci vakcíny.

Hmatatelným výstupem projektu jsou vyrobené vzorky vakcíny, které jsou součástí procesu stabilitních studií, založený seed lot systém vakcinačního kmene a dokumentace k ověřené technologii.

Předpokládáme, že na výsledky předloženého projektu bude pravděpodobně navazovat série dalších testů (preklinických případně klinických), vyžadovaných Evropskou lékovou agenturou před uvedením očkovací látky na trh.

Černý kašel

Černý kašel (pertuse) je vysoce infekční bakteriální onemocnění, které postihuje plíce a dýchací cesty. Je známé také jako dávivý kašel. Způsobují ho bakterie v ústech, nosu a hrdle nakažené osoby.

Příznaky se obvykle objevují 7 až 10 dní po nakažení, ale mohou se vyskytnout dokonce až po 21 dnech.

  • Nejprve jsou příznaky podobné běžnému nachlazení (kýchání, rýma, mírná horečka a slabý kašel).
  • Během dvou týdnů kašel nabývá na závažnosti a vyznačuje se záchvaty intenzivního kašle, po nichž následuje typické „zakokrhání“ nebo sípavý vdech. Tyto záchvaty často končí vykašláním hustého průhledného hlenu, po čemž často následuje zvracení. K záchvatům kašle nejprve dochází v noci a posléze se častěji objevují v průběhu dne. Mohou se opakovat po dobu jednoho až dvou měsíců.
  • U malých dětí se typický sípavý vdech nemusí dostavit a po záchvatech kašle mohou následovat krátké zástavy dechu. Po této fázi se záchvaty kašle začnou objevovat méně často a s nižší závažností a dítě se postupně uzdraví (což může trvat až tři měsíce).

Dospívající, dospělí nebo částečně imunizované děti mají obvykle mírnější nebo poněkud odlišné příznaky. U těchto skupin a u velmi malých dětí se černý kašel hůře diagnostikuje.

Nejzávažnější formy černého kašle postihují malé děti. Zvláště závažný může být u neočkovaných malých dětí nebo dětí, jejichž matka nebyla očkována. Související komplikace zahrnují pneumonii (zápal plic), encefalopatii (onemocnění mozku), záchvaty a dokonce i úmrtí.

U dospělých nebo starších dětí mezi komplikace patří krátkodobá neschopnost dýchat, zlomená žebra, výhřez konečníku a kýla.

Jak se černý kašel šíří?

Černý kašel se šíří prostřednictvím kapének, což jsou kapalné částečky, které se dostanou do vzduchu, když nakažená osoba kašle.

Černý kašel může šířit i někdo, kdo má jen mírnou formu onemocnění, nebo nakažený člověk, který nemá vůbec žádné příznaky.

Často se stává, že nemoc domů přinesou starší sourozenci nebo rodiče, kteří mohou být nositeli bakterie černého kašle, a nakazí malé dítě, které s nimi sdílí domácnost.

Kdo je ohrožen rizikem nákazy černým kašlem?

Rizikem onemocnění černým kašlem je ohrožen každý, kdo proti němu nebyl očkován nebo jehož očkování již není aktuální.

Nejdůležitějším prostředkem prevence černého kašle je úplná imunizace.

Vakcína proti černému kašli se obvykle podává v kombinaci s vakcínou proti záškrtu a tetanu (často také v kombinaci s vakcínou proti poliomyelitidě (dětské obrně), Haemophilus influenzae a hepatitidě B).

Základní očkování sestávající ze 2 až 3 dávek se obvykle podává mezi druhým a dvanáctým měsícem života, v závislosti na vnitrostátním očkovacím kalendáři. Třetí nebo čtvrtou dávku se doporučuje podat ve věku od 11 do 24 měsíců a další dávku mezi třetím a sedmým rokem.

Některé země EU/EHP doporučují přeočkování pro dospívající, dospělé a/nebo ženy během těhotenství, což také dočasně chrání novorozence po narození. Některé země také doporučují přeočkování pro nechráněné ženy brzy poté, co porodí, a to s cílem zmírnit riziko přenosu nemoci na novorozence.

Budete mít zájem:  Horečku snížíte několika způsoby

Jak se černý kašel léčí?

K léčbě a prevenci dalšího šíření černého kašle se používají antibiotika. Aby však léčba byla co nejúčinnější, je nutné ji zahájit v raném stadiu onemocnění, během jednoho až dvou týdnů před výskytem záchvatů intenzivního kašle.

Více informací naleznete na webových stránkách střediska ECDC: https://www.ecdc.europa.eu/en/pertussis/facts (EN)

Poznámka: Účelem informací uvedených v tomto informačním listu je poskytnout obecné údaje a neměly by sloužit jako náhrada odborných znalostí a úsudku zdravotnického pracovníka.

OČKOVÁNÍ proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli

Obsah:

Promeškaný termín očkováníZdravotně stigmatizované osobyDoba použitelnosti a skladování

Zdrojem záškrtu se stává bacilonosič nebo nemocný člověk a šíří se nejen vzdušnou cestou, ale i kontaminovanými předměty, neboť jeho původce, bakterie Corynebacterium diphteriae, může přežívat několik týdnů v prachu nebo zaschlém hlenu.

Onemocnění se s obvykle krátkou 2-5denní inkubací klinicky projevuje těžkou povlakovou angínou, postihující nejen mandle, ale i sliznici hrtanu a patra. Může dojít ke zduření krku, což v případě neléčení může vést až k udušení. Komplikacemi záškrtu bývá zánět srdečního svalu a obrny s fatálními následky.

Bakterie Clostridium tetani, původce tetanu, bývají součástí normální flóry jak lidského, tak zvířecího zažívacího traktu. Výkaly se dostává do půdy, kde může přežívat i několik desítek let. Lidé se infikují ranou, která je obvykle hluboká a často i nepatrná, způsobená hřebíkem, třískou nebo jinými řeznými předměty kontaminovanými touto bakterií.

V infikované ráně začne bakterie produkovat toxin, který se pevně naváže na nervovou tkáň. Výsledkem je zvýšené napětí ve svalech, které po čase vyústí v celkové křeče. Bakteriální toxin může zasáhnout i srdce. Inkubační doba je zpravidla 3-30 dní.

Po jejím uplynutí si začne nemocný stěžovat na potíže při otvírání úst, které jsou vyvolány právě zvýšeným napětím žvýkacích svalů. V této fázi nemocný člověk obvykle nemívá žádné jiné obtíže ani teplotu. Postupně se ale zvýšené napětí rozšiřuje i na ostatní svaly a dochází k rozvoji celkových křečí, při kterých se může nemocný udusit.

Dávivý (někdy též černý) kašel je akutním, vysoce nakažlivým onemocněním způsobeným bakterií Bordetella pertussis. Jejím zdrojem je výhradně nakažený člověk. Přenáší se kapénkovým způsobem a nejnebezpečnější je u dětí předškolního věku. Onemocnění se manifestuje jako těžký zánět postihující sliznice dýchacích cest, hlavně průdušnic a průdušek.

V komplikovaných případech se přidružuje také postižení plicních sklípků, které končí jejich roztržením a rozedmou. Po inkubační době, která trvá obvykle 1-2 týdny, probíhá onemocnění ve dvou fázích. Zpočátku se neliší od běžných katarů horních cest dýchacích. Obvykle ho doprovází mírně zvýšená teplota, rýma, nechutenství a pokašlávání.

Postupně se mohou dostavit záchvaty typického dráždivého kašle se zajíkáním, obvykle bez teplot, při nichž se dítě dusí, modrá a zvrací. Při závažném průběhu se záchvaty objevují téměř nepřetržitě, s vysokou noční četností. Celý stav vede k těžkému vyčerpání a k dehydrataci pacienta. U těžkých forem se objevuje také krvácení do mozku. K nejzávažnějším komplikacím patří zánět mozku, křeče a těžké zápaly plic, které bývají zpravidla doprovázeny vysokou horečkou.

V bývalém Československu se nejprve zahájilo plošné očkování proti záškrtu v roce 1946, zatímco očkování proti tetanu až o několik let později v roce 1952.

V letech 1958-2000 se malé děti očkovaly kombinovanou vakcínou proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli (vakcína Alditepera). Od roku 2001 se původní kombinace nahradila nejdříve čtyřvalentní a posléze šestivalentní.

Celobuněčná pertusová složka kombinované vakcíny byla zaměněna za acelulární v roce 2007.

Výskyt (absolutní počet) v České republice

Očkovací látky obsah

 

Název komerční vakcíny 1) 2) 3) 4) 5) Poznámka
ADACEL Tdap 20.2.2019 R jen pro dospělé osoby a děti starší 4 let
ADACEL POLIO Tdap-IPV

Černý kašel mělo letos v ČR rekordních 880 lidí, chrání očkování

Vyčkejte prosím. Objednávka se zpracovává

Černý kašel se přenáší kapénkovou infekcí, tedy při bližším kontaktu s nemocným. Často se nemoc šíří v rámci rodiny, kdy jsou spolu členové v každodenním úzkém kontaktu.

Černým kašlem onemocnělo letos v ČR 880 lidí, je to rekordní počet, který odpovídá stavu z 60. let 20. století. Týdně je 20 až 25 nových případů, do konce roku se tak může celkový počet přiblížit tisícovce. Novinářům to řekla epidemioložka Kateřina Fabiánová ze Státního zdravotního ústavu. Onemocnět může podle ní každý, na životě jsou ohroženi zejména novorozenci a senioři, zvýšené riziko komplikací je u pacientů s astmatem a chronickou obstrukční plicní nemocí.

Povinně očkované jsou pouze děti

Proti černému kašli se v ČR povinně očkují pouze děti. Tzv. hexavakcína chrání kojence a batolata, přeočkovávají se předškoláci a od roku 2009 také děti ve věku deset až 11 let. „Očkování školáků jsme zavedli, protože jsme zaznamenávali stále více nemocných adolescentů,“ uvedla Fabiánová.

Budete mít zájem:  Hledá se skutečný jogurt

Očkovat by se podle ní měli i dospělí, mimo jiné proto, že tím sníží riziko přenosu nemoci na nejmenší děti, které ještě očkovány být nemohou.

 V posledních letech bylo v ČR šest úmrtí na černý kašel, ve čtyřech případech podlehli nemoci dosud neočkovaní kojenci, kteří se nakazili od členů rodiny, dvě úmrtí byla u seniorů.

Očkování proti černému kašli je doporučeno i dalším osobám

Vakcinace chrání tři až 12 let, národní imunizační komise doporučuje v dospělosti alespoň jedno přeočkování. Vhodné je zejména pro ženy plánující těhotenství, lidi pečující o děti mladší 12 měsíců a pro zdravotnický personál, který je v kontaktu s novorozenci. Vakcína stojí zhruba 850 korun, zdravotní pojišťovny ji dospělým nehradí. 

Jak poznáte, že jste nakaženi

Černý kašel je bakteriální, vysoce infekční onemocnění dýchací soustavy, přenáší se kapénkami. Obvykle se projeví záchvaty kokrhavého kašle, které mohou přetrvávat až 100 dní. Nemocný zvrací, hubne, je vyčerpaný. Urputný kašel může vést až ke zlomenině žeber, vzniku kýly a pomočování.

Poznat černý kašel nemusí být vždy jednoduché, může se projevit jen dlouhodobým pokašláváním, což řada dospělých považuje za běžné nachlazení. Bez léčby šíří pacient nemoc na své okolí. Lékaře by měli vyhledat, pokud kašel trvá déle než dva týdny a běžné kapky z lékárny nepomáhají.

  • Kompletní článek čtěte zde.  
  • Informaci přinesl

Chcete se poradit s odborníkem na Očkování a cestovní medicínu? Objednejte se do nejbližšího centra jednoduše online!

Souhlasím Více informací

Tento web ke své funkčnosti používá cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním.

Černý kašel čili pertuse – příznaky a léčba

Černý (dávivý) kašel patřil kdysi k velmi obávaným onemocněním. Představoval, zejména pro novorozence a kojence, ale i pro dospělou populaci, riziko ohrožení zdraví a života.  Starší ročníky si určitě vzpomenou, s jakou úzkostí kdysi jejich rodiče sledovali u svých dětí každé zakašlání.

Není divu, v roce 1956 bylo v ČR ještě přes 49 000 potvrzených pacientů. Až zavedení očkování v roce 1958 rychle počet případů snížilo. Z původních obrovských počtů nemocných zde bylo náhle díky očkování necelých 50 případů ročně.

I v současnosti musíme ale stále počítat s tím, že původce onemocnění stále koluje v populaci.

Foto: Semevent, Needpix.com

Černý kašel – příznaky

Černý kašel (pertuse) je velmi nakažlivé onemocnění dýchacích cest způsobené bakterií Bordetellou pertusis, konkrétně toxiny, které bakterie produkuje a které napadají sliznici dýchacích cest.

Inkubační doba černého kašle, tedy od nákazy do objevení prvních příznaků, trvá 1–3 týdny. „Zpočátku se onemocnění jeví jako běžné onemocnění dýchacích cest, často s rýmou, kýcháním, zvýšenou teplotou, bolestí v krku, chrapotem, zánětem spojivek.

Stav je provázen suchým záchvatovitým kašlem, který se zhoršuje v nočních hodinách. Jako typický se označuje hlasitý, hluboký a zajíkavý nádech po krátké zástavě dechu – zvuk připomínající kokrhání kohouta. Záchvaty kašle jsou častější v noci,“ popisuje MUDr.

Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.

Na rozdíl od běžných viróz a alergií nemá pacient mezi jednotlivými záchvaty kašle téměř žádné příznaky. Typický klinický obraz se v současné proočkované populaci často mění a jediným příznakem u dětí i dospělých může být dlouhodobě přetrvávající kašel.

Komplikací onemocnění může být zápal plic, zánět středního ucha, dehydratace, křeče, fraktury žeber, dušnost či krátká zástava dechu – může způsobit nedostatek kyslíku pro zásobení mozku.

Pokud onemocnění není léčeno (lidově přechozený černý kašel), může trvat tři měsíce i déle (dříve byl lidově nazýván i jako stodenní kašel).

Přenos černého kašle

Onemocnění je nebezpečné zejména pro nejmenší děti a kojence, může ohrozit i život.  Vyskytuje se stále častěji ale i u dospělých, u kterých časem může dojít ke snížení hladiny ochranných protilátek po očkování.

K přenosu bakterie dochází od infikovaného jedince prostřednictvím aerosolu při mluvení, kašli a kýchání, období nakažlivosti začíná na konci inkubační doby onemocnění.

Pokud osoby v okolí nemocného nejsou imunní, může se jich nakazit i 90 %.

Léčba černého kašle je vždy cílená a patří do rukou lékaře. U malých dětí je většinou nutná hospitalizace. Zásadní jsou antibiotika, doplňování tekutin – často nitrožilní infuzí, izolace nemocných.

Povinné očkování proti černému kašli novorozenců a dětí

Očkování proti černému kašli je v ČR součástí povinného očkování a hradí jej stát. Od ledna 2018 se očkuje třemi dávkami hexavakcíny (chrání proti záškrtu, tetanu, dětské obrně, dávivému – černému – kašli, hemofilovým infekcím a žloutence typu B).

První očkování se provede od započatého 9. týdne dvěma dávkami v průběhu prvního roku života dítěte a poté třetí dávka vakcíny je podána mezi 11.–13. měsícem věku dítěte. U nedonošených dětí je schéma upraveno a obsahuje i čtvrtou dávku vakcíny. Dále se mezi 5.–6. rokem a následně ještě v 10.–11. roce provádí přeočkování proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli.

O případných kontraindikacích očkování je potřebné poradit se s lékařem. Mezi obecné kontraindikace patří horečnaté onemocnění, některá chronická onemocnění, degenerativní a metabolická onemocnění, alergické reakce.

Budete mít zájem:  Cizí másla obsahují moc vody

Černý kašel – očkování těhotných

Očkování těhotných žen již není tabu, naopak je to důležitý prvek ochrany ženy i jejího ještě nenarozeného dítěte před infekčními onemocněními. Některé vakcíny jsou v těhotenství kontraindikované (živé vakcíny), nesmí se podávat.

Jiné jsou pro ochranu ženy a nenarozeného dítěte před některými infekčními onemocněními použitelné – zahrnují černý kašel, zarděnky, plané neštovice a chřipku. Očkování v třetím trimestru těhotenství je dnes doporučováno pro zabránění onemocnění kojenců – mezi 27. a 36. týdnem těhotenství.

  Obecně by žena měla znát stav svého očkování proti infekčním onemocněním, tedy zda byla v minulosti řádně očkována, případně si ještě před těhotenstvím vakcinaci doplnit.

Očkování dospělých

„Očkování proti černému kašli provedené před mnoha lety v rámci povinného očkování již nemusí v dospělosti účinkovat. V dospělé populaci dochází k postupnému snižování hladiny ochranných protilátek – jejich hladinu lze prověřit v laboratoři,“ připomíná MUDr.

Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.

V dospělosti se proti nemoci již plošně neočkuje, ale vzhledem k růstu počtu případů černého kašle v populaci se doporučuje očkování zvážit i pro dospělé, zejména pak pro starší či chronicky nemocné lidi, budoucí rodiče i okolí novorozence.

Laboratorní diagnostika černého kašle

Přímý průkaz onemocnění lze provést kultivací či molekulárně biologickými metodami (PCR), odebírá se výtěr z nosohltanu. Průkaz DNA bakterie je díky vysoké citlivosti PCR metod považován za zlatý standard, umožňuje detekci onemocnění do 3–4 týdnů od počátku onemocnění a záchyt lze získat i po zahájení antibiotické léčby.

Nepřímá diagnostika – v EUC Laboratořích stanovujeme protilátky IgA a IgG proti pertusovému toxinu. IgA protilátky se tvoří asi po 1–2 týdnech, ale u kojenců to může být i později, asi 6–7 týdnů po infekci. Mohou přetrvávat individuálně asi 6–24 měsíců.

IgG protilátky se objevují za 2–3 týdny a přetrvávají dlouhodobě s vrcholem v 6.–8. týdnu po infekci. V akutním stadiu onemocnění se odebírá první vzorek krve co nejdříve je to možné, druhý v odstupu 2–3 týdnů.

Potvrzením onemocnění je nejméně čtyřnásobný vzestup hladiny protilátek.

Černý kašel lze diagnostikovat i ze vzorku krve. Foto: EUC Laboratoře

Výsledek laboratorního vyšetření se hodnotí vždy komplexně i s klinickým obrazem.

Hodnota ochranné hladiny koncentrace protilátek proti pertusovému toxinu není stanovena – nelze se tedy ze strany laboratoře jednoznačně vyjádřit k ochraně konkrétního pacienta.

Protilátky vzniklé po infekci či po vakcinaci nelze vzájemně rozlišit. Pro vyšetření se odebírá vzorek srážlivé krve.

POZOR: Parapertussis je onemocnění podobné černému kašli, ale má kratší dobu trvání příznaků a většinou lehký průběh. Vyvolavatelem je Bordetella parapertussis. V EUC Laboratořích provádíme přímý průkaz onemocnění molekulárně biologickými metodami (PCR) a průkaz protilátek třídy IgA a IgG metodou ELISA.

Další informace k odběrům krve a k vyšetřením naleznete na webu www.euclaboratore.cz.

EUC Laboratoře – odběrová místa

Černý kašel – očkování má význam i pro dospělé

Počet případů černého kašle v ČR již 6. rokem roste.

Pertusse, česky černý nebo dávivý kašel, je infekční onemocnění způsobené bakterií Bordetella pertussis. Nakažlivost je poměrně vysoká. Infekce se přenáší vzdušnou, kapénkovou cestou a zdrojem nákazy je nemocný člověk. Nejvnímavější věkovou skupinou jsou kojenci a děti do šesti let. Infekce se však může objevit v kterémkoli věku.

Onemocnění typicky probíhá ve třech stadiích. Po uplynutí inkubační doby, která je 7 až 21 dní, se manifestují příznaky katarálního stadia. Objevuje se zvýšená teplota, mírný kašel, rýma, konjunktivitida.

Postupně intenzita kašle graduje a onemocnění přechází do paroxismálního stadia, které je typické záchvaty (paroxysmy) rychle po sobě jdoucího kašle, kdy se nemocný nestačí nadechnout.

Po odeznění záchvatu se postižený rychle nadechuje, což je doprovázeno typickým „kokrháním“, zvukovým fenoménem vzniklým rychlým prouděním vzduchu přes zúžené hlasivky. Záchvaty mohou být doprovázeny dávením a zvracením.

Takových záchvatů může být pět, ale i dvacet za den. V rámci stadia rekonvalescence záchvatovitý kašel postupně ustává, nicméně po dobu několika týdnů i měsíců může přetrvávat chronický reflexní kašel.

V posledních letech jsmesvědky nárůstu hlášených případů. Zatímco v roce 2017 byl počet případů 667, další rok byl počet nakažených téměř o 100 vyšší. V roce 2019 počet případů vzorstl ještě více a překonal hranici 1000 nakažených.

Černý kašel 2015 2016 2017 2018 2019
585 627 667 752 1347

Zdroj: SZÚ

Od ledna do května 2020 evidujeme již 554 případů, což je v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 138 případů černého kašle více.

Nejúčinnější prevencí je vakcinace. Plošné pravidelné očkování bylo v České republice zavedeno v roce 1958. Očkování kojenců je součástí hexavakcíny. Po prodělaném onemocnění a po očkování nepřetrvávají ochranné protilátky déle než 10 až 12 let.

Ochranné protilátky přenesené z matky na dítě přetrvávají zhruba 6 týdnů.

Přeočkování jednou dávkou kombinované trojvakcíny je doporučeno především osobám chronicky nemocným (onemocnění dýchacích cest), cestovatelům, těhotným ženám a nejbližšímu okolí novorozence (rodiče, prarodiče, sourozenci). 

Očkování proti černému kašli lze spojit s přeočkováním proti tetanu v rámci jedné vakcíny.   

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *