Obezita je větší hrozbou než rakovina

Počet mužů s obezitou prvního stupně vzrostl za uplynulých 40 let více než dvakrát, s obezitou druhého stupně téměř pětkrát a s obezitou třetího stupně zhruba čtrnáctkrát.

Problém s nadváhou ale mají čím dál víc i děti. Chlapců spadajících do této skupiny přibylo v porovnání s obdobím před čtyřiceti lety trojnásobně a aktuálně jich je už téměř třetina.

Přečíst článek ›

Nadváhu má také každá pátá dívka. Stejně jako u dospělých však nejrychleji roste počet obézních dětí podíl chlapců s obezitou je asi 7,5krát vyšší než před čtyřiceti lety, u dívek je to šestinásobný nárůst.

Primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice Jan Boženský v rozhovoru pro Deník uvedl, že podle údajů WHO (Světové zdravotnické organizace) nadváha a obezita aktuálně na celém světě postihují více lidí, než činí populace těch, kteří naopak trpí podvýživou. „Obecně asi platí, že se na aktuálním nárůstu obezity podílí relativně levný, ale nekvalitní styl stravování, velký příjem slazených nápojů a snížení přirozené pohybové aktivity,“ vysvětluje primář Jan Boženský. 

Rozhovor:

Obezita je větší hrozbou než rakovinaZdroj: ArchivDětská obezita se stává hrozbou

Lidí, kteří trpí nadváhou a obezitou, je podle údajů WHO (Světové zdravotnické organizace) více než těch, kteří trpí podvýživou.

„Je zřetelné, že se podíl obézních zvyšuje nejen v ekonomicky vyspělých zemích, ale i v těch, kde byl v minulých letech problém s podvýživou. Obecně asi platí, že se na aktuálním nárůstu obezity podílí relativně levný, ale nekvalitní styl stravování, velký příjem slazených nápojů a snížení přirozené pohybové aktivity,“ říká lékař Jan Boženský, primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice.

Přečíst článek ›

Ten Deníku odpověděl na otázky, které se týkají nadváhy a obezity u dětí, toho, jak jim předcházet, a také vysvětlil, jak lékaři Vítkovické nemocnice při léčbě obézních dětských pacientů postupují.

Laicky si to člověk asi představuje tak, že se děti, obdobně jako dospělí, přejídají, pijí a stravují se špatně, mají málo pohybu.

Jaké další faktory, o kterých se třeba až tolik nemluví, se podílejí na výrazném rozvoji obezity u dětí?I když se na vzniku obezity podílejí genetické faktory ve 40 až 70 procentech, stále jsou zevní faktory hlavní příčinou nárůstu obezity.

Udává se, že nejméně v 95 procentech je obezita dětí způsobena nadměrným příjmem kaloricky velmi vydatných jídel i nápojů, a výrazným omezením pohybu.

Další příčinou nárůstu obezity je nepravidelný stravovací režim a pravidelné vynechávání snídaní. Takže i když se to mnohým nebude líbit, za většinou obézních stojí jejich špatný životní styl. A to platí také u dětí.

Pro rodiče je možná docela obtížné zachytit období, kdy by měli „zpřísnit“ a nedovolit svému potomkovi tolik hamburgerů, kolových nápojů a dalších…Podle mnohých studií se ukazuje, že rodiče po prvním roku věku dítěte přistupují k výživě svých dětí velmi benevolentně. Rychle naučí dítě pít slazené nápoje, jíst velké množství nekvalitních cukrovinek a nenaučí je jíst zeleninu. Velkým problémem se také ukazuje vysoký příjem uzenin a soli.

Přečíst článek ›

Je to období, kdy dítě získává první špatné stravovací návyky. S prvním počítačem či mobilním telefonem se výrazně sníží přirozená pohybová aktivita a v kombinaci se špatnými stravovacími návyky se pak může stát příčinou vzniku nadváhy a obezity.

Obézní dítě pozná rodič relativně brzy prostým pohledem. Je pravda, že roztomilý cvalík může být kojenec, ale ne už dítě ve školce či škole. Pokud si rodič není jistý, může si na internetu najít stránky s percentilovými grafy a zařadit své dítě do odpovídající skupiny. Další možnost je pak konzultace či vyšetření praktickým dětským lékařem.

Dnes už nikdo asi nepochybuje, že obezita je nemoc a způsobuje pacientům závažné problémy…Obezita je chronické onemocnění a vyžaduje dlouhodobou komplexní terapii a multidisciplinární přístup. Je také významným faktorem vzniku onemocnění srdce a cév, cukrovky a onemocnění pohybového ústrojí.

Nárůst nadváhy i obezity v dětském věku se dnes stává závažným zdravotním problémem a terapie obezity a jejích komplikací je však nejen velmi drahá, ale i často ne zcela úspěšná.

Nejúčinnější, a to nejen v dětském věku, je změna životního stylu. Je to bohužel dlouhá cesta, která vyžaduje aktivní spolupráci celé rodiny.

U dětí v kojeneckém a batolecím věku je nejdůležitější zabránit nadměrnému užívání slazených nápojů a pamlsků. Vhodná je podpora přiměřené pohybové aktivity s využitím přirozené potřeby dětí si hrát. Zde však hrají hlavní úlohu rodiče i prarodiče dítěte, kteří ať vědomě či nevědomě mohou výrazně negativně formovat stravovací a pohybové chování dítěte.

U dětí předškolního a mladšího školního věku je už velmi důležité udržet rovnováhu mezi aktivním pohybem a pasivním pobytem u počítače a televize. U této populace dětí se velmi negativně projevuje vliv cílené reklamy, které děti tak rády podléhají.

Přečíst článek ›

Nedostatek rekreačních sportovišť, neprofesionálních sportovních kroužků a snaha o virtualizaci běžného života pak ve spojení s nevhodnými stravovacími návyky vede k výraznému nárůstu obezity u dospívajících.

Jak náročná a dlouhá je léčba, co vše zahrnuje?Terapie je i v naší obezitologické ambulanci relativně dlouhá a i přes krátkodobé úspěchy po zahájení intervence se stále setkáváme s tím, že mnozí naši pacienti nejsou schopni či ochotni dodržovat dlouhodobě naše doporučení. Jinak řečeno, motivovaný pacient a rodina jsou základ úspěchu.

Snažíme se ovlivnit a zapojit do terapie celou rodinu, po analýze stravovacích a pohybových návyků pak připravit individuální program pro každého pacienta či rodinu. K tomu využíváme také našich nutričních specialistů a fyzioterapeutů.

Je pravda, že jsme v minulosti indikovali jednu třináctiletou dívku k operačnímu řešení obezity a doufali jsme, že těchto metod nebude u dětí potřeba.

Ukazuje se, že s nárůstem závažných forem obezity se budeme muset opět „uchýlit“ k této terapii. Jako pediatr, specialista na léčbu dětské obezity, velmi nerad tuto terapii schvaluji, ale je pravda, že s nárůstem závažných forem dětské obezity bude také narůstat potřeba této chirurgické terapie i v dětském věku.

I v případě obezity platí, že je lepší nemoci předcházet než ji pak léčit. Jak by zněl jednoduchý recept?První je změna stravovacích zvyklostí a to nejlépe celé rodiny. Základem terapie je snížení příjmu jednoduchých cukrů, které jsou obsaženy v slazených nápojích a energeticky bohatých pamlscích.

Dalším krokem je snížení příjmu nasycených mastných kyselin (převážně živočišných tuků). Je důležité si uvědomit, že kolem 75 procent denní spotřeby tuků by měly pokrývat tuky rostlinného původu. Další důležitou součástí změny stravovacích návyků je naopak zvýšení příjmu čerstvé zeleniny a přiměřeného množství ovoce.

Druhou je změna pohybových návyků. Pohybová aktivita je nedílnou součástí terapie obezity a má významnou úlohu v její prevenci. V batolecím, předškolním a mladším školním věku podporujeme rozmanité pohybové aktivity, které všestranně rozvíjejí pohybové dovednosti dítěte. Teprve v pozdějším věku je vhodné podporovat specializované formy cvičení.

Přečíst článek ›

Je velmi důležité, aby cvičení bylo v součinnosti se stravovacím režimem, protože tato kombinace vykazuje nejlepší výsledky při redukci hmotnosti.

V obecných doporučeních se upřednostňuje aerobní aktivita, jako je chůze, jízda na kole, plavání či cvičení zaměřená na zpevnění pohybového aparátu. Je důležité, aby pro děti byla pohybová aktivita zábavou a byla provozována pravidelně.

Můžete přidat i několik dalších rad pro rodiče, jak by měli postupovat, aby jejich děti netloustly?Chovat se tak, abychom šli dítěti příkladem. Tatínek s pivem a párkem u televize pak jistě nebude dobrou motivací pro dítě, které se bude snažit hubnout.

Vzpomínám si také na maminku obézního hocha, kterou jsem potkal cestou do naší ambulance s pizzou ruce. Při následné kontrole mi tvrdila, jak se doma všichni snaží o změnu životního stylu.

Zvláště strava těch nejmenších je zcela v rukou rodičů, rodiče nakupují potraviny, rodiče připravují jídlo, rodiče jsou v téměř sto procentech zodpovědní za rozvoj obezity dětí v předškolním věku. Takže má rada je jednoduchá, ne nový mobil, počítač, ale věnovat dětem více snahy a péče (nejen obézním).

Jaké jsou zkušenosti ze světa? Daří se třeba v USA či vyspělých zemích Evropy po „tlaku“ lékařů na zlepšení jejich režimu a změně stravování snižovat počty obézních dětí?Nedaří a dařit se ani nebude.

Lékaři či nutriční specialisté za nikoho jejich režim nezmění. Je to stále se opakující postoj obézních pacientů: Tady mě máte a něco se mnou dělejte. A to je chyba.

My můžeme analyzovat největší pochybení ve stravě a pohybu, navrhnout schůdné řešení, ale hubnout musí pacient sám.

Přečíst článek ›

MEDICINA.cz – Nadváha a obezita

Přejídání může být vznikem kardiovaskulárních chorob

Téměř 70 % Čechů ve věku 50 až 60 let má zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi. Údaj vyplývá z posledního testování Zdraví národa společností SYNLAB, kterého se v srpnu zúčastnilo 1 000 zájemců. Nejlépe na tom nejsou ani třicátníci, u nichž se zvýšená hladina cholesterolu naměřila téměř v 50 procentech. Po Vánocích přitom může být situace ještě mnohem horší. Nedostatek pohybu během období nouzového stavu, přejídání a sváteční jídelníček, který je většinou složený převážně z tučného jídla, může křivku hladiny cholesterolu v populaci ještě značně zvýšit.

Vliv nadváhy a obezity na onemocnění COVIDEM-19

Odborný časopis British Medical Journal publikoval v červnu 2020 editorial, který se zabýval vztahem mezi obezitou a onemocněním COVID-19. Riziko se zvyšuje s nárůstem tělesné hmotnosti. Obezita má vliv na imunitní odezvy organismu, snižuje i kapacitu plic.

Světový den srdce (29. 9.)

Důvodem, proč se 29. září ve více než 100 zemích slaví Světový den srdce je úmrtí téměř poloviny populace na srdečně-cévní onemocnění. Letošní téma „Use Heart“, tedy „Používej srdce“, je spojené nejen se srdečně-cévními onemocněními, větším rizikem u diabetiků, ale i s ostatními oblastmi reálného života.

Obezita – fenomén současnosti

Otylost, (obezita) nadměrná tělesná hmotnost, nedostatek pohybu, nezdravý životní styl, ale také dědičné vlivy i psychická onemocnění trápí velkou část populace. Je nazývána epidemií civilizace.

Její řešení i léčba zůstává „pracovní“ náplní jedince, psychoterapeutů, endokrinologů, diabetologů, internistů, chirurgů,  psychiatrů i institucí.

A to nejen pro estetické cítění jedince, ale především pro zdravotní dopady, které mohou být kruté.

V současnosti má zhruba každé čtvrté dítě v Česku nadváhu a každé desáté už je obézní. Navíc dětí, které bojují s hmotností neustále přibývá. Pomoci se jim snaží i dětská lázeňská léčebna Mánes v Karlových Varech, která je součástí Nemocnice Na Bulovce. Za dětskou obezitu může nejen nezdravý životní styl, ale i genetická zátěž. Statistiky jsou alarmující.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) má více než 27 % dětí v České republice nadváhu a téměř 10 % dětí je obézních. Pro srovnání, v roce 1994 registrovali praktičtí lékaři ve svých ordinacích pouze 3,7 % obézních dětí, takže za poslední čtvrtstoletí se počet dětí bojujících s obezitou prakticky ztrojnásobil.

Problematice byla věnována TK ve FN Bulovka v Praze počátkem října 2019.

Bariatrie – chirurgická léčba obezity

Časté dotazy, týkající se chirurgické léčby obezity (tzv. bariatrie), objasňují v následujícím sdělení přední odborníci na operace žaludku. Lékaři mají k dispozici několik typů bariatrických operací.

Mezi současně nejvyužívanější patří laparoskopicky prováděné gastrický bypass nebo tubulizace žaludku. Obě tyto operace jsou hrazeny pojišťovnou a jejich výsledkem je zhubnutí o 30 kg v průběhu jednoho roku po operaci. 90 % diabetiků 2.

 typu se pak obejde díky operaci do jednoho roku bez užívání inzulinu.

Světový den obezity – 11. října 2017

Obezita je závažným onemocněním dnešní doby. Počty obézních lidí se stále zvyšují, takže se odhaduje, že v roce 2025 bude až 2,7 miliard obézních, z nichž nejméně 177 miliónů bude potřebovat náročnou finanční léčbu.

Mezinárodní diabetologická federace (IDF) odhaduje, že během následujících 25 let dojde v Evropě v souvislosti s obezitou také k nárůstu počtu diabetiků o jeden milion nově nemocných ročně.

World Obesity Federation chce tomuto neradostnému vývoji předejít, a proto pořádá již třetím rokem Světový den obezity, aby upozornila na závažnost celosvětového zdravotního problému a na nutnost jej řešit. Idea letošního dne je proto: „Řešte obezitu nyní a vyhněte se následkům v budoucnu.“

Budete mít zájem:  Vadí, když se barva dostane do vajíčka?

Pomůže léčbě poruch příjmu potravy reforma psychiatrie?

Závažných onemocnění poruchami příjmu potravy stále přibývá – a to jak ve světě, tak i u nás. Pacientky s poškozeným zdravím, bez funkčních vztahů a zájmů a s nekončícím strachem z tloušťky se na Psychiatrické klinice 1.

lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze léčí několik týdnů až měsíců. Úplné vyléčení z nemoci trvá většinou pět šest let.

Lékaři stále hledají nové možnosti léčby, základem ale od prvních historických kazuistik zůstává – dosáhnout normální hmotnosti, smířit se s tím a vrátit se k životu.

Morbidní obezita může zabít

Nadváha a obezita se stala jednou z největších hrozeb současnosti. Navíc je to hrozba, která je stále podceňovaná.

Podle posledních údajů Světové zdravotnické organizace trpí nadváhou 1,6 miliardy dospělé populace, z toho 400 milionů lidí těžší formou obezity.

U pacientů s nadměrnou obezitou už nestačí pouze diety a cvičení, proto lékaři v posledních letech stále více hledají efektivní léčbu. Nejnovějším trendem jsou gastrické bypassy, které zachraňují životy milionům nadměrně obézních lidí.

Nadváha a obezita se stávají hrozbami současnosti

 Obezita je civilizační onemocnění, při němž dochází k nahromadění tukových zásob v organismu. V posledních letech se rozšířila mezi všechny skupiny obyvatelstva bez ohledu na věk či sociální úroveň. V České republice dle novodobých průzkumů trpí nadváhou 73 % mužů a 57 % žen, z toho obezitou 24 % mužů a 26 % žen. Faktem zůstává, že starší lidé mívají nadváhu mnohem častěji než mladí.

Jen necelá třetina lidí mladších třiceti let má nadváhu nebo obezitu, ale už ve věku nad 50 let jimi trpí tři čtvrtiny populace. To je dáno zejména tím, že starší lidé sportují méně než ti mladší. Problémem je, že si tuto hrozbu lidé plně neuvědomují. Někteří obézní lidé se dokonce domnívají, že s váhou žádné problémy nemají, jak např. uvádí MUDr. Igor Šimoník z Nemocnice sv.

Zdislavy v Mostištích.

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE | Informace z epidemiologie – detail

Nadváha, obezita a nemoci související se stravou (srdečně-cévní onemocnění, rakovina, cukrovka a mozkové příhody) nabývají rozměrů epidemie a rozhodující měrou přispívají k hlavním příčinám úmrtnosti a nemocnosti v Evropě. Podle Světové zdravotnické organizace (dále jen WHO) trpí nadváhou nebo obezitou více než 50 % dospělého evropského obyvatelstva.

V současné době se v odborném tisku ve zvýšené míře objevují publikace o rozšíření obezity mezi dětmi a mládeží. Ve většině evropských zemí je výskyt chlapců a dívek ve věku 10 roků obézních nebo s nadváhou vyšší než 10 %. V některých zemích jižní Evropy dosahuje počet obézních dětí i více než 30 %.

Počet dětí zasažených tímto civilizačním onemocněním na celém světě každým rokem přibývá asi o 0,5 – 1 %. Dětská obezita je o to závažnější, že její důsledky se projeví v další produktivní generaci mnohem silněji než dnes.

Zpráva WHO z roku 2005 o zdraví v Evropě analyticky ukazuje, že mnoho úmrtí a nemocí je způsobeno sedmi hlavními rizikovými faktory, z nichž šest (hypertenze, cholesterol, body mass index /dále jen BMI/, nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny, nedostatečná fyzická aktivita a nepřiměřeně vysoká konzumace alkoholu) souvisí se stravou a tělesnou aktivitou, a proto je k těmto zdravotním faktorům nutno přistupovat souběžně ve snaze zabránit významnému počtu úmrtí a nemocí.

Zajímavá data o způsobu života českých dětí a mládeže jsou uvedeny v Národní zprávě o zdraví a životním stylu dětí a školáků1) získaná v r. 2010 od reprezentativního souboru 5686 českých dětí ve věku 11, 13 a 15 let, kdy bylo zjištěno:

Výskyt nadváhy a obezity u školáků byl u chlapců v průměru 19 % a u dívek 9 %. Nejnižší výskyt byl zaznamenán u 13letých dívek (6,9 %). Ve všech věkových skupinách chlapci výrazně převyšovali dívky ve výskytu nadváhy a obezity. Podrobnější data jsou uvedeny v následující tabulce

Stravovací návyky vytvořené v dětství často přetrvávají do dospělosti a výzkumy ukázaly, že děti trpící obezitou mají větší sklony k obezitě v dospělosti. Občané žijí v prostředí přispívajícím k obezitě, kde riziko obezity zvyšuje sedavý způsob života.

Vliv na predispozici k obezitě mohou mít genetické faktory, avšak pouze na základě genetiky nelze vysvětlit prudký nárůst obezity u dětí v posledních letech.

Obezita dětí i dospělých je výsledkem nerovnováhy mezi energií všech snědených potravin a energií vydanou všemi tělesnými aktivitami.

Tato nerovnováha je výsledkem komplexních změn životního stylu a různých společenských faktorů, které ovlivňují způsob jak se děti stravují, sportují a cvičí, tráví volný čas. Jen u malého procenta obézních dětí mohou být příčinou jejich problémů poruchy endokrinních systémů nebo jiné zdravotní poruchy.

Významnou úlohu pro osvojení správného životního stylu u dětí hrají školy a školní výuka, neboť soustřeďují převážnou většinu dětské populace. Školy jsou místem, kde děti mají být seznamovány se zásadami zdravého životního stylu a zároveň s jejich realizací.

Školy rovněž mohou zajistit pozitivní změny v dětském stravování nabídkou vhodných pokrmů ve školních jídelnách. Rovněž mohou rozvíjet tělesné aktivity v rámci zájmových kroužků a sportovních klubů.

Několik doporučení, které lze ve školách (i doma) uplatňovat v prevenci dětské obezity:

Stravování – Žádný z programů prevence obezity, které jsou zaměřeny na děti, nemůže se výhradně týkat pouze snížení energetického příjmu, neboť by mohl způsobit nežádoucí úbytek hmotnosti i u dětí, které nadváhou netrpí.

Ideální výživové programy by měly zlepšit stravu jak dětí s nadváhou a obezitou, tak i děti s nízkou hmotností, s cílem zavedením „ zdravé tj. nutričně i energeticky vyvážené“ stravy. Tyto programy by umožňovaly např.

snížení příjmu tuku, zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny, nebo omezení spotřeby sladkých nápojů a nápojů sycených oxidem uhličitým.

Sedavé činnosti – Omezování fyzické aktivity a nárůst sedavých činností jsou jedněmi z nejzávažnějších faktorů podporující epidemický nárůst obezity. Z těchto důvodů je velké množství studií zaměřeno na objektivizaci těchto vlivů a stanovení preventivních programů.

Nejúspěšnější studie byly zaměřeny na snížení počtu hodin strávených sezením. Americká studie zaměřená na sledování 8 a 9letých dětí, u kterých byla omezena doba sledování televize a účast na počítačových hrách po dobu 6 měsíců.

Při srovnání s kontrolní skupinou z jiné školy byla u dětí sledované skupiny zjištěna nižší hodnota BMI a méně podkožního tuku.

Nejsou k dispozici žádné studie, zaměřené na vliv sledování televize na starší děti, ale americká studie „Planet Health“ uvádí, že existuje přímá souvislost mezi délkou doby sledování televize a obezitou u dospívajících dívek (avšak nikoliv u chlapců) a že zkrácení doby sledování TV snižuje riziko obezity o 15%.

Fyzická aktivita ve škole – Ve školách je obtížné zařadit do programu další fyzické aktivity (doporučují se 3 hodiny tělesné výchovy), neboť představitelé škol se obávají, že by se tak negativně ovlivnila úroveň obecných znalostí.

V jedné australské základní škole bylo do rozvrhu zařazeno o 1 až 2 hodiny tělesné výchovy navíc, aniž by došlo k snížení obecných znalostí dětí. V této škole byla prokázána zvýšená tělesná odolnost dětí a zřetelný úbytek podkožního tuku ve srovnání s dětmi, které měly běžný rozvrh.

Program se zvýšeným počtem hodin tělesné výchovy byl již zaveden v 60 % základních škol v jižní Austrálii. Podobné akce se však neujaly na školách vyššího stupně, kde je vysoký tlak na úspěšné skládání zkoušek.

Fyzická aktivita ve volném čase – Pro starší děti je velmi důležitá volba zájmových činností, kdy si mohou sami volit způsob trávení svého volného času.

Jedna ze současných francouzských studií klade důraz na každodenní rekreační aktivity dospívajících dětí. Pro propagaci a podporu těchto činností byly využívány třídní diskuse a výchovné činnosti v nesoutěživém prostředí.

Již po 6 měsících se zlepšila kondice zapojených chlapců i děvčat a po 2 letech poklesl o 20 % podíl dětí s nadváhou ve srovnání se skupinou „kontrolní“.

Dostatek spánku – Jedním z klíčových výsledků studie IDEFICS2) byl poznatek, že existuje souvislost mezi délkou spánku a rizikem vzniku nadváhy a obezity. Výzkumní pracovníci stanovili počet hodin spánku od pondělí do čtvrtka jako hodnotu obvyklé doby spánku.

U dětí předškolního věku, které spí denně méně než 9 hodin, bylo pozorováno zřetelně vyšší nebezpečí vývoje nadváhy. Navíc děti navštěvující školu, které spí méně než 11 hodin, vykazují o 40 % vyšší riziko nadváhy a dokonce o 300 % vyšší riziko, pokud spí méně než 9 hodin.

Čas, který měly věnovat spánku, většinou strávily sledováním televize, nebo hraním videoher, což platilo především pro chlapce. Zajištění dostatku spánku dětí je tedy důležitou součástí boje proti dětské obezitě.

Nedávná studie na Novém Zélandu vyhodnocovala spánkové návyky celkem 244 dětí ve věku od 3 do 5 let, u kterých bylo pozorováno, jak délka spánku ovlivňuje jejich index tělesné hmotnosti (BMI). Ve výsledku se ukázalo, že každá hodina spánku navíc znamená ve věku 7 let nižší BMI o 0,49. To odpovídá zhruba 0,7 kg.

Špatná kvalita a nedostatek spánku zvyšují riziko obezity. Jeho role je totiž zásadní při vytváření mechanismů regulace chuti k jídlu a výdeje energie. Jeho nedostatek narušuje hormonální sekrece, zvláště pak inzulínu.

Snídaně dodává dostatek energie a živin do začátku dne. Pravidelná snídaně zajišťuje zlepšený příjem živin a pomáhá udržovat zdravou hmotnost těla. Zvláště je důležitá pro děti a dorost, neboť bylo zjištěno, že podporuje učení a zlepšuje školní výkony ve srovnání s nedostatečně vyživovanými dětmi.

Toto ranní jídlo je však často zanedbáváno a vynecháváno; je proto nezbytné upozornit na výhody, které pravidelné snídání přináší. Většina dětí a mládeže rychle přechází ze spánku, kdy tělo odpočívalo, do aktivního stavu, kdy se zvyšují požadavky na spotřebu glukosy ve svalech a v mozku. Snídaně prakticky přeruší klidový stav a zaktivizuje tělo i mysl.

Avšak 10 až 30 % dětí i starší mládeže v Evropě snídani velmi odbývá. V porovnání se skupinou dětí, které snídani zanedbávají, splňují snídající děti mnohem snáze výživová doporučení a vykazují vyšší denní příjem důležitých vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Obvyklá snídaně pro děti totiž většinou zahrnuje mléčné výrobky, snídaňové cereálie, ovocné šťávy, ovoce a vejce.

Mimo to děti, které pravidelně snídají, mají rovněž většinou pozitivní návyky, včetně zvýšené spotřeby ovoce a zeleniny, a také vyšší tělesnou aktivitu.V současné době existují poznatky, že pravidelně snídající děti jsou většinou štíhlejší. Nedávné systematické zhodnocení šestnácti studií, ve kterých bylo sledováno 59.

000 evropských dětí a dorostenců, prokázalo, že u dětí, které pravidelně snídají, byly zjištěny nižší hodnoty BMI. Obdobné poznatky jsou uváděny i v dalších studiích.

1) Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků na základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu „Health Behaviour in School-Aged Children: WHO Collaborative Cross-National Study (HBSC) 2) Projekt IDEFICS (Identification and prevention of Dietary – and lifestyle – induced Health Effects in Children and infantS). http://www.ideficsstudy.eu/Idefics/, 2006

Zveřejněno: 28.5.2012

Hrozbou pro ženy není mamografické vyšetření, ale strach z něj

Na internetu stále kolují nejrůznější mýty o škodlivosti mamografie, nejčastěji ten, že způsobuje rakovinu štítné žlázy a prsu. „Je to úplný nesmysl. Při mamografii se používá velmi nízká dávka měkkého rentgenového záření.

Odpovídá přibližně dávce, jakou každý z nás obdrží z přírodních zdrojů v průběhu 15 dnů. To bychom tedy všichni museli mít rakovinu štítné žlázy každou chvíli,“ zdůrazňuje primářka mamografického pracoviště EUC Kliniky Ostrava Jana Vymětalová.

Budete mít zájem:  Kilo vajec, prosím. Čerstvá váží víc

V současnosti nemáme jinou, přesnější, metodu k odhalování raných stadií rakoviny prsu, než je právě mamografie. Důležité je přitom slovo „raných“, čím dříve se totiž nádor objeví, tím větší jsou šance na vyléčení. „Nález rakoviny prsu neznamená konec života ani automaticky ztrátu prsu.

K jeho odstranění se přistupuje spíše výjimečně, obvykle pouze tehdy, je-li nádor příliš velký nebo se v prsu najde nádorů více. Čím je ložisko menší, tím je výsledek po operaci lepší a šance na vyléčení vyšší,“ vysvětluje primářka mamografického pracoviště EUC Kliniky Ostrava Jana Vymětalová.

Bohužel není málo žen, které nechtějí jít na preventivní vyšetření ze strachu, aby se „náhodou“ na něco nepřišlo.

„Některé dokonce i ve chvíli, kdy si samy pohmatem nějakou bulku najdou, odkládají vyšetření ze strachu, že se děje něco nebezpečného a bojí se třeba ztráty prsu.

Když tomuto strachu podlehnou, jejich obavy se později opravdu mohou vyplnit, protože rakovina sama od sebe nezmizí,“ říká primářka Jana Vymětalová.

Mamografické vyšetření hradí pojišťovny ženám od 45 let každé dva roky. „Ale je samozřejmé, že když si žena najde v prsu cokoli nenormálního, ať už hmatnou bulku, krvavý výtok z bradavky nebo kožní změnu, neměla by s návštěvou mamografického screeningového pracoviště otálet a nečekat až na pravidelnou prohlídku,“ podotýká Jana Vymětalová.

U mladých žen je rakovina prsu relativně vzácná, ročně jí v naší republice onemocní asi 200 žen mladších 35 let. Problém ovšem je, že u nich probíhá mnohem agresivněji. Proto by si každá žena měla jednou měsíčně provádět samovyšetření prsů a v případě pochybnosti co nejdříve navštívit lékaře.

„Ženy se zvýšenou genetickou zátěží, tedy ty, u nichž se vyskytla rakovina prsu nebo vaječníku v přímé příbuzenské linii u dvou a více žen, by měly absolvovat konzultaci na specializovaném genetickém pracovišti a podle výsledku genetického vyšetření pak absolvují individuální plán kontrol na mamografu, ultrazvuku nebo na magnetické rezonanci,“ říká Jana Vymětalová.

Obecně lze říct, že pravděpodobnost vzniku nádoru prsu roste se stoupajícím věkem.

Mírně zvýšené riziko nádoru mohou mít také ženy, které nikdy nerodily, ty, které začaly menstruovat časně před jedenáctým rokem nebo ženy, které přestaly menstruovat později než v pětapadesáti letech.

„Dalším rizikovým faktorem je obezita, nedostatek fyzické aktivity nebo vyšší konzumace alkoholu. A platí, že u žen s vyšší životní úrovní se nádory prsu objevují častěji,“ říká primářka Jana Vymětalová.

Je prokázáno, že kojení chrání matku před rakovinou prsu. Samozřejmě to ale neznamená, že žena, která kojila, nemůže onemocnět. Rakovina prsu navíc bohužel ohrožuje i těhotné ženy. „Riziko je vyšší u žen, které mají jedno dítě po třicítce.

A kromě věku ho zvyšují i opakované hormonální léčby při umělém oplodnění, čehož využívají častěji starší ženy, které nemohou počít přirozeně.

U starších matek, které počaly metodou in vitro, se tedy obě rizika sčítají,“ upozorňuje primářka mamografického pracoviště EUC Kliniky Ostrava Jana Vymětalová.

Ročně u nás stále na rakovinu prsu umírá na 1600 žen, k čemuž stále přispívá podcenění preventivních vyšetření. Přitom šance na vyléčení jsou dnes nesrovnatelně vyšší než třeba ještě před dvaceti lety.

„Je to dáno včasným záchytem onemocnění, kdy je nádor ještě malý, často nehmatný a nešíří se do okolních tkání. K obrovskému pokroku došlo i v léčbě: kromě operace, ozařování a chemoterapie dnes existuje i cílená biologická léčba.

To vše významně přispělo ke zlepšení kvality života i prognózy nemocných žen,“ dodává primářka mamografického pracoviště EUC Kliniky Ostrava Jana Vymětalová.

Čím větší obezita, tím vyšší riziko některých nádorů

Skupina expertů z několika britských odborných pracovišť ve spolupráci s kolegy z Řecka a z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) kriticky zhodnotila výsledky více než 200 dostupných studií (tzv. meta-analýz), které zkoumaly možnou souvislost mezi obezitou a výskytem 36 typů rakoviny.

Početné meta-analýzy jednotlivých dílčích studií podporují spojitost mezi vysokou tělesnou hmotností a zvýšeným rizikem vzniku několika typů rakoviny nebo zvýšenou úmrtnosti na ně. Uvedené souvislosti mohou být příčinné, ale u některých typů malignit mohou být zatíženy chybami, které mohou zveličovat vliv obezity na výskyt rakoviny a úmrtnost na ni.

Výsledky analýzy, které zveřejnil počátkem letošního roku prestižní lékařský časopis British Medical Journal, podporují souvislost mezi obezitou a jedenácti typy rakoviny (z 36 studovaných).

Převážně se jedná o rakovinu zažívacích orgánů a u žen o malignity související s hormony.

Autoři konstatují, že souvislost může existovat i u jiných typů rakoviny, ale že v těchto případech přetrvává značná nejistota.

Závěry kritické analýzy nabízejí silné důkazy pro to, že vyšší hodnota BMI je spojena vyšším rizikem vzniku rakoviny například u adenokarcinomu jícnu, rakoviny tlustého střeva a konečníku u mužů, u rakoviny žlučových cest a slinivky břišní, u zhoubných nádorů výstelky dělohy (karcinom endometria) u žen ve věku před menopauzou, u rakoviny ledvin a u nádorového onemocnění určitého typu bílých krvinek (mnohočetný myelom). Silné důkazy podle této analýzy podporují také souvislost mezi obezitou a rakovinou vaječníků, žlučníku a česla žaludku (přechod mezi žaludkem a jícnem).

Větší obezita = vyšší riziko rakoviny

Autoři analýzy došli také k zajímavému závěru, že nezáleží jenom na tom, zda jsou lidé obézní, ale i na tom, jak závažná jejich obezita je.

Studie uvádí, že zvýšení rizika se lišilo u různých typů rakoviny a že riziko roste s každým pásmem obezity, tedy pro každých 5 bodů BMI. Nejméně je to v případě nádorů konečníku, kde se zvyšuje riziko o 9% v každém pásmu.

Naopak nejvíce v případě rakoviny žlučových cest, a to o celých 56% na každých 5 bodů BMI.

Co je to obezita a jak se stanovuje?Jako obezita se označuje nadměrné zmnožení tukové tkáně v těle. Stupeň nadváhy se nejčastěji stanovuje na základě tzv. indexu tělesné hmotnosti, který udává poměr hmotností a druhou mocninou výšky člověka. Pro tento index se běžně používá zkratka BMI z anglického termínu „body mass index“.

Za zdravou váhu se považuje to, pokud s Váš BMI pohybuje v hodnotách mezi 18,5 a 25. Hodnoty od 25 do 30 se označují jako nadváha. O obezitě prvního stupně se mluví v případě hodnot mezi 30 a 35. V případě hodnot 35 až 40 jde o obezitu druhého stupně a pokud index tělesné hmotnosti přesáhne 40, jde o tzv. morbidní obezitu neboli obezitu 3 stupně.

BMI už lékařům nestačí

Kromě známého BMI existují i jiné parametry, které se používají pro hodnocení obezity a zdravotních rizik s ní spojených.

Jedná se zejména o poměr mezi výškou postavy a obvodem pasu, pro který se používá zkratek WHtR nebo WSR z anglických názvu „waist-to-heitht ratio“či „waist-to-stature ratio“.

Nově se také stanovuje poměr mezi obvodem pasu a boků, pro který se používá zkratky WHR z anglického „waist-hip ratio/.

Tyto parametry se jeví jako vhodnější, protože by kromě hodnocení obezity mohly sloužit také k lepšímu odhadu zdravotních rizik, zejména v oblasti onemocnění srdce a cév.

Nevýhodou BMI totiž je skutečnost, že nezohledňuje to, jakou část tělesné hmotnosti tvoří svalová hmota a jakou tuková tkáň.

Nově zaváděné poměry také více zohledňují nahromadění tukové tkáně v oblasti břicha, které je z mnoha ohledů považováno za nejrizikovější.

Z těžknutí si těžkou hlavu neděláme. Statistiky ale varují

Podle údajů Státního zdravotního ústavu má v České republice více než 60% obyvatel vyšší hmotnost než je považována za zdravé, u mužů je to dokonce přes 70%. Téměř každý druhý člověk u nás trpí nadváhou a každý čtvrtý pak některým typem obezity. U mužů je to dokonce 29%.

Náměty na další pořady Zdraví „v cajku“ posílejte na e-mail [email protected]

Zajímavé je i zjištění, že asi třetina lidí svou nadváhu podceňuje, což bylo zjišťováno při porovnání hodnot, které lidé udávali do dotazníku a které byly ověřeny měřením. Smutnou skutečnosti je, že lékaři od 90. let minulého století pozorují nepříznivý trend, neboť roste počet obézních lidí ve společnosti.

Co můžete dělat vy aneb Rady k nezaplacení

  • Spočítejte si svůj index tělesné hmotnosti BMI.
  • Pokud trpíte obezitou, poraďte se s praktickým lékařem nebo navštivte obezitologickou poradnu.
  • Nespoléhejte na „zaručené“ rady z internetu ani na komerční diety nabízející rychlé zhubnutí.
  • Zařaďte do svého denního režimu pravidelnou fyzickou aktivitu. Nemusíte nutně sportovat, stačí například pravidelně místo výtahu použít schodiště. Nebo může jít například o svižnou chůzi při cestě ze zaměstnání nebo na nákup.

Blíží se světový den obezity, zamyslete se nad jídelníčkem

Obezita má svůj světový den, který připadá na dnešek. Nejrůznější organizace podporující zdravý životní styl chystají různorodý program, aby na tuto problematiku poukázaly a přiměly lidi, aby o tom, jak se stravují a hýbají, začali více přemýšlet.

Nadváha a obezita totiž nejsou jen estetickým problémem, jež trápí miliony žen i mužů na celém světě. Obezita je závažné onemocnění a počet obézních jedinců neustále poměrně dramaticky narůstá. Předpokládá se, že v roce 2030 bude více než 50 procent evropské populace trpět obezitou. A netýká se to jen dospělých, i počet dětí s nadváhou strmě roste.

Nosit mnoho kilo navíc zatěžuje organismus více, než se zdá. Trpí samozřejmě klouby, ale i vnitřní prostředí. Mezi nejvážnější a nejčastější nemoci spojené s nadváhou patří diabetes 2. typu, kardiovaskulární onemocnění a také některé typy rakoviny.

„Uvádí se, že obezita způsobuje nebo ovlivňuje více než 30 různých onemocnění, jimž by bylo možné předejít,“ říká odbornice na výživu Iva Málková ze společnosti STOB, která pro tento rok spustila projekt Výzva 52.

Ten spočívá v tom, že každý týden upozorňuje na téma z oblasti výživy, pohybu nebo psychiky s cílem provést uživatele malými a postupnými změnami, jež v důsledku povedou ke zvýšení tělesné i psychické kondice a k redukci tělesné hmotnosti.

Sledují tedy nejen to, co lidé jedí a jak se hýbají, ale i jak jedí a proč. „Zvládání emočního jedení je stejně důležité jako získávání nutričních znalostí,“ vysvětluje Málková.

Pro tento týden se v projektu zaměřují na „mlsání“ u televize. Klasický scénář je pivo nebo víno a k tomu slané brambůrky nebo sladké bonbony či čokoláda.

„Jedení u televize je otázkou pouhého návyku, který jsme si v průběhu času vytvořili, kterému jsme se naučili. Dobrá zpráva tedy je, že tak, jako jsme se tomuto nevhodnému chování naučili, můžeme se ho stejně tak i odnaučit,“ říká Iva Málková.

Důležité je si nic nezakazovat. Určitě nefunguje, když se zařeknete, že u televize prostě nic jíst nebudete. „Místo ,už nikdy nebudu jíst u televize‘ si řeknete ,dám si k televizi malou hrst oříšků‘.

Je důležité si stanovit reálné cíle a postupné kroky, díky kterým se budete k cíli přibližovat.

Tak je větší šance, že svůj nový zdravější návyk udržíte dlouhodobě, než kdybyste se snažili měnit vše naráz, tedy ze dne na den si zakázali oblíbené mlsání,“ doplňuje Málková.

  • Nadváha a obezita se stávají jednou z největších hrozeb současnosti.
  • V posledních letech se rozšířila mezi všechny skupiny obyvatelstva bez ohledu na věk či sociální úroveň.
  • V České republice dle novodobých průzkumů trpí nadváhou 73 % mužů a 57 % žen, z toho obezitou 24 % mužů a 26 % žen.
  • Starší lidé mívají nadváhu mnohem častěji než mladí. Jen necelá třetina lidí mladších třiceti let má nadváhu nebo obezitu, ale už ve věku nad 50 let jimi trpí tři čtvrtiny populace. To je dáno zejména tím, že starší lidé sportují méně než ti mladší.
  • „Problémem je, že si tuto hrozbu často neuvědomujeme a velká část lidí s nadváhou má tendenci tento fakt podceňovat. Někteří obézní lidé se dokonce domnívají, že s váhou žádné problémy nemají,“ uvádí lékař Igor Šimoník z Nemocnice sv. Zdislavy v Mostištích, kterou provozuje Vamed Mediterra.
Budete mít zájem:  Čas je nepřítel sexu, ale ne milování

MUDr. Peter Minárik: Rizika obezity a její řešení

Obezita je multifaktorální onemocnění, to znamená, že má několik příčin. Obecně se uznává, že při vývoji tělesné hmotnosti jedince mají dědičné faktory 40% a ostatní, tzv. vnější faktory 60% podíl. Při určení tělesného složení se dědičné faktory podílejí přibližně 50 %.

Genetické faktory určují nejen charakter metabolismu živin, ale ovlivňují i výdej energie, a to ve všech jeho složkách, počínaje bazálním výdejem energie, přes výdej energie při trávení potravy, až po energetický výdej při fyzické a pohybové aktivitě.

Genetika ovlivňuje i takové jevy a činnosti, jako je schopnost oxidovat („spalovat“) tuky nebo sacharidy. Pod dědičnou kontrolou jsou však také chuťové preference při jídle, nebo intenzita pociťování hladu a rychlost nasycení.

Poznatky o vlivu dědičnosti na tělesnou hmotnost a vývoj obezity však nejsou v žádném případě důvodem k odmítání racionální životosprávy, včetně zdravé, vyvážené a nutričně plnohodnotné výživy.

Odmítání rozumné prevence obezity, případně komplexní léčby nadváhy a obezity proto vůbec není namístě. Vědecké výsledky potvrdily, že lidské geny podmiňují víceméně pouze náchylnost na rozvoj obezity pod vlivem vnějších faktorů a tzv. obezitogenního prostředí.

Obezita se ani u dědičně zatíženého jedince nemusí automaticky manifestovat, pokud se takový člověk správně stravuje, systematicky vydává hodně energie, případně žije v tzv. leptogenním (tj štíhlost podporujícím) prostředí.

No a nakonec nemusíme zapomínat ani na fakt, že v současné vyspělé společnosti je mnoho lidí, kteří nepřiměřeně přibírají na váze a trpí nadváhou nebo obezitou i přesto, že nemají vůbec žádné dědičné předpoklady pro obezitu.

Ještě i dnes je navzdory bohaté zdravotní osvětě mnoho lidí, kteří obezitu vůbec nevnímají jako nemoc. Obezitu pokládají pouze za nadměrnou tělesnou hmotnost, která jim při menším stupni vůbec nepřekáží, a při vyšších stádiích je více či méně obtěžuje, přičemž pro ženy znamená navíc i estetický problém.

Vůbec však nevnímají svou obezitu jako riziko pro své zdraví a život ohrožující stav. Obezita je však daleko závažnější onemocnění, než se na první pohled zdá. Zdravotní hrozby, které na obézního jedince číhají, jsou vážné, ba někdy až fatální. Obézní lidé často trpí vysokým krevním tlakem.

Nadbytečná tuková tkáň potřebuje pro sebe kyslík a živiny, čímž se zvyšuje množství cirkulující krve v cévách. Navíc nadbytečné cévy, které přivádějí krev do rozmnožené tukové tkáně, rovněž zvyšují nároky na práci srdce. Těmito mechanismy se vysvětluje vyšší výskyt vysokého krevního tlaku u obézních lidí.

U obézních jedinců je 10krát častější ateroskleróza (kornatění tepen) oproti neobézní populaci. Přispívá k tomu i často se vyskytující vysoký krevní tlak u lidí s obezitou, jakož i ukládání látek tukové povahy do stěn tepen a zvýšená náklonnost pro tvorbu krevních sraženin.

Výsledkem může být ischemická choroba srdeční a mozku, včetně jejích nejzávažnějších forem, srdečního infarktu a mozkové mrtvice.

Poruchy tukového metabolismu, především cholesterolu a triglyceridů jsou běžnou součástí tzv. metabolického syndromu, spolu s necitlivostí tkání na inzulín, následnou vysokou hladinou inzulínu v krvi, a nakonec s rozvojem diabetu druhého typu.

Obezita (především její břišní – útrobní forma) se pokládá za nejdůležitější příčinu cukrovky druhého typu. Je typická mimo jiné i tím, že vzniká až v dospělosti. V posledním období však narůstá její výskyt již u velmi mladých lidí. Snad nejméně známou komplikací obezity ve vědomí široké veřejnosti je rakovina.

V současnosti jsou přesvědčivé důkazy o tom, že obezita a nadměrný tělesný tuk může zapříčinit vznik přinejmenším 8 druhů zhoubných nádorů (jícen, tlusté střevo a konečník, žlučník, slinivka, prs u žen po menopauze, děloha, prostata a ledviny).

Vědci znají i biologické mechanismy, kterými obezita zapříčiňuje rakovinu, případně zvyšuje riziko vzniku maligních nádorů. Rozsáhlé epidemiologické studie v USA zjistily, že zatímco o kouření, jako příčině rakoviny, ví téměř 100 % dospělé populace, obezitu jako významné riziko rakoviny vnímá zhruba pouze 50 % lidí.

Tento znalostní nedostatek považují vědci za alarmující a navrhují řadu dlouhodobých opatření, jak tuto nedobrou situaci změnit. Více než 30 % všech zhoubných nádorů vzniká v důsledku nesprávné výživy a obezity (tedy na základě faktorů, které se dají ovlivnit!).

Z dalších podstatných komplikací obezity zmíníme alespoň žlučníkové kameny a její pozdní následky – zánět žlučníku nebo slinivky, degenerativní a zánětlivé změny kostních shybů, včetně osteoartritidy, spánkové a dýchací problémy, včetně závažných forem nočního chrápání spojeného s opakovaným přerušováním dýchání (tzv. „Sleep apnoe „syndrom). Některé obézní jedince nejvíce trápí psychické a sociální následky jejich těžké nadváhy, včetně obtíží spojených s hledáním životního partnera nebo zaměstnání. Tyto problémy, a také opakované neúspěšné pokusy o radikální hubnutí nepřiměřeně drastickými dietami bývají nejednou příčinou zklamání, dlouhodobé frustrace až deprese. U žen může obezita zapříčinit polycystické vaječníky a následnou neplodnost. Různorodé kožní problémy dotvářejí obraz komplikací obezity.

V České republice trpí dnes více než 60 % dospělé populace nadváhou nebo obezitou!

Obezita za poslední desetiletí, zejména od konce druhé světové války, narůstá celosvětově tak rychlým tempem, že už se pokládá za novodobou pandemii lidstva a největší zdravotní hrozbu lidské civilizace.

Její hrozivě vysoký výskyt již zdaleka není „výsadou“ ekonomicky vyspělých zemí (mezi které patří i Česká republika), rozmáhá se i v rozvíjejících se ekonomikách zemí tzv.

třetího světa, a to především ve velkých městských aglomeracích s rozmáhajícím se západním životním stylem. V České rebublice trpí dnes více než 60 % dospělé populace nadváhou nebo obezitou.

Podle některých odhadů téměř ¾ lidí v dospělém věku nemají vyhovující a zdravou tělesnou hmotnost. V posledních desetiletích lze především pozorovat pomalý, ale stabilní nárůst nadváhy a obezity u dětí a mládeže.

Jaká je prognóza tohoto civilizačního onemocnění?

Prognózy ohledně nadváhy a obezity jsou neradostné. Podle některých vědců při současném trendu hrozí, že v roce 2050 bude na nadměrnou tělesnou hmotnost trpět téměř celá lidská populace.

Jaká je optimální redukční dieta pro pacienty s obezitou? Ani v seriózní odborné literatuře nenajdeme absolutně jednotné údaje o tom, jak by měla taková dieta vypadat.

Každopádně by kromě přiměřené restrikce energie („kalorií“) měla být nutričně plnohodnotná a harmonicky vyvážená.

Energetická hodnota celodenní redukční stravy bývá zpravidla mezi 4000 – 5000 kJ u žen a mezi 6000 – 8000 kJ u mužů.

Preventivní i redukční strava by měla obsahovat všechny 3 základní živiny, tj bílkoviny, sacharidy i tuky v přiměřeném zastoupení. Poměr živin na (B: 25 – 30 %, S: 40 – 50 % a tuky 20 – 30 %). Strava by měla být bohatá na rostlinnou vlákninu a mikrovýživu. Strava má být gastronomicky atraktivní a má poskytovat požitek a příjemné senzorické a hédonické pocity.

Pro obézního pacienta totiž zdravé stravování po ukončení procesu hubnutí nekončí, ale plynule přechází do fáze udržování hmotnostních úbytků. Toto období je podstatně delší než fáze redukování nadváhy.

Šanci na dlouhodobý úspěch v managementu obezity má v horizontu dlouhodobého efektu udržení nižší a zdravější tělesné hmotnosti jedině taková strava, která chutná a přináší požitek a radost z jídla.

Mohou vlastnosti a kvalita nádob ovlivnit výslednou kvalitu jídla?

Určitě ano. Nesprávná a neracionální tepelná příprava stravy, navíc v nekvalitních nádobách, může zcela zmařit veškeré vynaložené úsilí o redukční výživu. Šetrnou tepelnou přípravu stravy v páře a použití kvalitních nádob na vaření svým pacientům jednoznačně doporučuji.

Jaký je váš názor na přípravu jídla v páře? Doporučujete ho svým klientům? Je to podle vás vhodný způsob přípravy jídla pro „běžné“ stravování a také pro redukční dietu?

Vaření v páře má daleko větší význam, než jen uchování šťavnaté konzistence a svěžích barev zeleniny a brambor. Velmi důležitý je především jeho zdravotní význam.

Dávno bylo dokázáno, že při šetrném způsobu vaření v páře si zelenina uchová podstatně více ve vodě rozpustných termolabilních vitamínů skupiny B a C, než při klasickém vaření ve vodě, nebo při jiné tepelné úpravě.

Potraviny si šetrnou tepelnou úpravou ponechají podstatně více ze své původní originální chuti, čímž odpadá potřeba výrazného dochucování hotového pokrmu.

Dochucovací prostředky obsahují hodně kuchyňské soli (některé z nich až 70 – 80 %); zachování chuťové výraznosti je jedním ze způsobů, jakým můžeme dosáhnout snížení nadměrné a zdraví neprospívající konzumace soli. Lidé s obezitou nebo cukrovkou ocení možnost tepelné přípravy stravy s použitím minimálního množství tuku.

Vaření v kvalitních nádobách je při dodržování zásad zdravé výživy výhodné pro všechny lidi. Zvláště se hodí pro lidi s obezitou, cukrovkou, aterosklerózou nebo pro ty, kteří vyžadují dlouhodobě dietní způsob přípravy jídel.

Potěší však všechny lidi, kteří se těší z dobrého zdraví, kteří se chtějí stravovat zdravě a chutně zároveň. Snížit energetickou hustotu potravy můžeme dvojím způsobem. Můžeme tak učinit výběrem samotných potravinových surovin a zdrojů.

Významným způsobem nám při této úloze však pomůže i příprava stravy. A tady přicházejí na pomoc kvalitní kuchyňské nádoby, které podstatně sníží nároky na použití tuku při přípravě tradičních oblíbených pochoutek.

Umožní totiž připravit výborná teplá jídla bez jakéhokoliv použití tuku a přitom ponechají původním potravinám jejich přirozenou svěžest, chuť, barvu, jakož i mnohé hodnotné vitamíny.

Doporučili byste svým klientům nádoby Zepter, v nichž lze smažit jen s minimálním množstvím tuku, nebo zcela bez tuku a bez soli?

Šetrnou tepelnou přípravu stravy v páře a použití kvalitních nádob na vaření svým pacientům jednoznačně doporučuji.

Institut medicíny Národní akademie věd (The Institute of Medicine of the National Academy of Sciences), nezisková organizace zaměřená na poskytování objektivních, podložených a vědeckých rad, zveřejnil v roce 2004 v souvislosti s příjmem vhodného množství tekutin následující doporučení: „Dospělé ženy by měly denně přijmout přibližně 2,7 l čisté tekutiny z nápojů a potravin, zatímco u dospělých mužů by to mělo být asi 3,6 l denně. Děti ve věku 1 – 3 roky by měly denně přijmout přibližně 1,3 l čisté tekutiny z nápojů a potravin, zatímco děti ve věku 4 – 8 let potřebují 1,7 l denně. „Odborná literatura udává i vzorec, podle kterého si můžete vypočítat množství tekutin podle hmotnosti. Dospělý člověk si ho může vypočítat jako hmotnost v kg a vynásobit číslem 40. To znamená, že na každý kg tělesné hmotnosti je třeba vypít 40 ml tekutiny. 70 kg vážící člověk má tedy přijmout 40 x 70 = 2 800 ml, tj 2,8 l tekutiny denně. Při zvýšených ztrátách tělesných tekutin, například pocením, nároky na denní příjem tekutin ještě (někdy dost významně) stoupají. Děti mají ještě větší nároky na příjem tekutin než dospělí. V literatuře se udává potřeba 60 ml tekutin na 1 kg tělesné hmotnosti u 7 – 10letých dětí a 50 ml tekutin u 10 – 13letých dětí. U 14letých a starších dětí a dospívajících je potřeba příjmu tekutin stejná jako u dospělých, tj 40 ml tekutin na 1 kg tělesné hmotnosti.

Uvedená doporučení zahrnují celkové množství přijatých tekutin ze všech nápojů včetně vody, čaje, kávy, nealkoholických nápojů, iontových nápojů, mléka a šťáv i z potravin s vysokým obsahem vody, jako například polévky, ovoce a zelenina.

Přibližně 80 % naší denní potřeby tekutin naplníme pitím nápojů a zbylých asi 20 % nám poskytují potraviny. Pitný režim při redukční dietě se nijak zásadně neliší od pitného režimu při běžném stravování.

Větší důraz se však klade na příjem nekalorických tekutin, tj bez obsahu cukru a energie.

Rozhovor pro Zepter International poskytl MUDr. Peter Minárik

 

 

Více o nádobí Zepter SmartLine »

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *