Neuropatická bolest – jak pomáhá neuromodulace (neurostimulační terapie) v léčbě chronické bolesti?

Jednou z nejčastějších chronických bolestí zad je kořenový (radikulární) syndrom, který vzniká v důsledku útlaku či mechanického poškození nervového kořene …

mám bolest zad ➔

Pokud váš nález na magnetické rezonanci prokazuje degenerativní změny na meziobratlové ploténce, obraťte se na naše specialisty EuroPainClinics a zjistěte …

mám výhřez ploténky ➔

V některých případech se stává, že pacient absolvuje operaci nebo opakované operace páteře, a i přesto bolest zad přetrvává, nebo se dokonce objeví bolest nová …

mám bolest po operaci zad ➔Jsme specialisté v léčbě bolesti zad, páteře a velkých kloubů

Poskytujeme vědecky ověřenou a k pacientovi maximálně šetrnou léčbu bolesti s využitím uníkátních miniinvazivní a endoskopických výkonů, které patří k těm nejpokročilejším v rámci oboru tzv.

intervenční léčby bolesti. Více než tři tisíce úspěšně provedených endoskopických výkonů jsou pro vaši léčbu potvrzením o naší vysoké odbornosti a rozsáhlých klinických zkušenostech.

MUDr. Róbert Rapčan, Ph.D., MBA, FIPPmedicínský ředitel EuroPainClinicsŘešení můžeme mít i pro vás!

Klinické projevy chronické bolesti zad, jako jsou silné blokády zad, bolesti v bederní oblasti páteře s bolestí šířící se do končetin, porucha až ztráta citlivosti nebo celkové hybnosti, či bolesti zad, které přetrvávají po již absolvované operaci, poukazují na významné změny, které mohou výrazně ovlivnit kvalitu života. Po akutní infekci horních dýchacích cest je bolest zad druhou nejčastější příčinou práceneschopnosti u lidí do …

Více o bolesti zad

Hlavní specializací pracovišť Kliniky miniinvazivní a endoskopické léčby zad EuroPainClinics je precizní diagnostika a léčba chronické bolesti zad se zaměřením na oblast bederní páteře v důsledku výhřezu ploténky a léčba bolesti zad po operaci páteře. Pokud váš nález na magnetické rezonanci prokazuje degenerativní změny na meziobratlové ploténce, obraťte se na naše specialisty …

Více o výhřezle ploténce

Hlavní specializací pracovišť Kliniky miniinvazivní a endoskopické léčby zad EuroPainClinics je precizní diagnostika a léčba chronické bolesti zad se zaměřením na oblast bederní páteře v důsledku výhřezu ploténky a léčba bolesti zad po operaci páteře. Pokud jsou vaše zdravotní obtíže spojeny právě s touto problematikou …

Více o bolesti po operaci páteře

Jednou z nejčastějších chronických bolestí bederní páteře je kořenový (radikulární) syndrom, který vzniká v důsledku útlaku či mechanického poškození nervového kořene. Diagnóza kořenového syndromu se týká pacientů, kteří doposud nepodstoupili operační zákrok, stejně jako pacientů po již absolvované operaci/operacích páteře …

Více o bolesti bederní páteře

SI klouby spojují kost křížovou s kostí pánevní. Pomáhají držet tělo vzpřímeně při stání a chůzi a přenášet jeho váhu do nohou. Nejčastěji jde o ostrou bolest, která je lokalizována v zadní části kloubu a ve střední části hýždí a může se šířit do třísel, zadní části stehna a někdy až pod koleno …

Více o bolesti z SI kloubu

Sedací nerv je největším nervem v našem těle. Jeho funkce je spojena s dolními končetinami, bederní páteří a kostí křížovou. Zánět sedacího nervu vyvolává pichlavou bolest vyzařující přes hýždě do dolní končetiny až po prsty na nohou …

Více o ischiasu

V segmentu léčby bolesti kloubů se na pracovištích EuroPainClinics zaměřujeme na bolest kolenního kloubu při pokročilé osteoartróze. Cílem je snížení intenzity bolesti, která tuto diagnózu doprovází. Osteoartróza neboli osteoartritida je nejběžnějším ze skupiny onemocnění postihující klouby …

Více o bolesti kolenního kloubu

Míšní nervy vycházejí z míchy mezi obratli, které od sebe drží meziobratlové ploténky. Dělí se na přední a nervové kořeny, z nichž každý se skládá z řady menších „kořínků“. Jedná se o útlak nebo mechanické poškození nervového kořene, nejčastěji v důsledku výhřezu meziobratlové ploténky nebo zúžení epidurálního prostoru …

Více o bolesti šířící se do do nohy

Těžká chronická bolest je bolest projevující se při závažném poškozením nervových struktur.

Silná intenzita bolesti ovlivňuje kvalitu života natolik, že pacient není schopen vykonávat běžné funkce v každodenním životě. Velmi často je spojena s psychickými problémy a suicidálními tendencemi.

Bolest vzniklá poškozením nervových struktur se označuje jako neuropatická bolest, a je také nejčastější indikací pro neuromodulační …

Těžká chronická bolestPřečtěte si inspirativní rozhovory a příběhy našich pacientů. Také vy se můžete stát jedním z nich!Stanislava Škriabovánehtová designérka

‚Bolest zad způsobená třemi výhřezy bederních plotének ubírala paní Stanislavě Škriabové dlouhodobě sílu a energii, které jí jako mladé aktivní ženě a mamince dvou dětí nemohly při každodenním „kolotoči“ doma i v práci chybět …‘

zobrazit příběh ➔Josef Kropáčsoukromý podnikatel

‚Pan Josef Kropáč je nesmírně energický a činorodý člověk, který rád říká věci napřímo. Jeho životní vášní je silniční cyklistika a ta je ostatně nedílnou součástí nejen jeho osobního, ale i pracovního života – v jihomoravském Hodoníně je „Cyklo a Spinning Kropáč“ pojmem …‘

zobrazit příběh ➔Pavla Kadlecováaktivní seniorka

‚Chronická bolest zad je limitujícím faktorem v životě každého, koho postihne, tím spíše, jde-li o aktivního člověka s celou řadou zálib, ke kterým je zkrátka potřeba „být fit“. Najít rychlé a účinné řešení pro léčbu svojí dlouhodobé bolesti zad …‘

zobrazit příběh ➔Ján Ďurovčíkrežisér, choreograf

‚Výkonom endoskopickej diskektómie ošetrili úspešne špecialisti EuroPainClinics 18 mm vysunutie medzistavcovej platničky a rad úlomkov v okolí 4. a 5. stavca. Režisér Ján Ďurovčík popisuje svoje pocity …‘

zobrazit příběh ➔Všechny příběhy pacientůBezplatná E-konzultace za pár minutNeuropatická bolest – jak pomáhá neuromodulace (neurostimulační terapie) v léčbě chronické bolesti?Vyplnění online formulářeVaše návštěva EuroPainClinics

Bolest zad zasahuje do všech stránek života – s návštěvou odborníka je proto dobré neváhat! Pokud je příčina bolesti dostatečně brzy a správně diagnostikována, včasné zahájení léčby znamená jednoznačně efektivnější a trvalejší výsledek. Umožňuje rychlejší zotavení při prvních vážnějších projevech a může vést k oddálení případného návratu potíží v pozdějším období.

Máte zájem o vstupní vyšetření na našich pracovištích? Objednejte se telefonicky nebo využijte pohodlný systém online E-konzultace.

Odešlete vyplněný formulář E-konzultace a my vás budeme v co nejkratším čase telefonicky kontaktovat nazpět!

Bezplatná E-konzultaceVšechny důležité zprávy, zajímavosti a aktuality z EuroPainClinics

  • Neuropatická bolest – jak pomáhá neuromodulace (neurostimulační terapie) v léčbě chronické bolesti?29. září 2020
  • Neuropatická bolest – jak pomáhá neuromodulace (neurostimulační terapie) v léčbě chronické bolesti?26. září 2020
  • Neuropatická bolest – jak pomáhá neuromodulace (neurostimulační terapie) v léčbě chronické bolesti?24. září 2020
  • Neuropatická bolest – jak pomáhá neuromodulace (neurostimulační terapie) v léčbě chronické bolesti?18. září 2020

EuroPainClinics blogTo nejlepší od nás: pravidelně do vaší e-mailové schránky

Budete mít zájem:  Alzheimer: Rodiny doplácejí tisíce až desetitisíce měsíčně

Aby vám neušla ani jedna aktualita z našeho blogu, přihlaste se k odběru měsíčního zpravodaje EuroPainClinics plného zajímavých článků o léčbě bolesti zad, našich úspěších, novinkách a užitečných informací! Po zadání e-mailu vám bude do vaší e-mailové schránky doručen jednorázový odkaz pro aktivaci zasílání našeho zpravodaje.

Přidejte se i vy k 874 aktivním odběratelům!

Svým přihlášením se k odběru Newsletteru EuroPainClinics zároveň vyjadřujete svůj souhlas se zpracováním vaší e-mailové adresy za účelem odběru zpravodaje. Odběr měsíčního zpravodaje můžete kdykoliv zrušit.Naše rozsáhlé zkušenosti a špičková odbornost pro vaši úspěšnou léčbu8400+vyšetření v průběhu roku3500+endoskopických výkonů5moderních klinických pracovišť29členů týmu EuroPainClinics

Specializovaná pracoviště Kliniky miniinvazivní a endoskopické léčby zad EuroPainClinics poskytují léčbu s využitím inovativních a vědecky podložených miniinvazivních a endoskopických výkonů, které atří k těm nejpokročilejším v rámci progresivního oboru tzv.

intervenční léčby bolesti.

. Všechny poskytované výkony se opírají o poznatky medicíny založené na důkazech (EBM, evidence-based medicine) a řídí se mezinárodními standardy SIS (Spine Intervention Society) a WIP (World Institut of Pain).

Předností pracovišť je komplexní přístup k léčbě pacienta – ucelený systém zdravotní péče od ambulantního ošetření po operační výkon, což šetří čas pacienta a urychluje celý léčebný proces.

Pracoviště EuroPainClinics poskytují zdravotní péči hrazenou z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Více o EuroPainClinics

Účinný pomocník v léčbě chronické bolesti: Neurostimulační metody

Při léčbě velmi silných chronických bolestí, na které neplatí žádné léky, se s úspěchem používají neurostimulační metody. Jejich škála se rozrůstá a účinek je slibný.

Drážděním nervové tkáně na více úrovních nervového systému můžeme docílit ústup bolesti i u pacientů, jimž nepomáhají léky.

Neurostimulací dochází k blokádě přenosu nervových signálů bolesti do mozku či k uvolnění látek bolest tlumících.

Principem neurostimulačních metod je elektrická a magnetická stimulace, která míří buď na periferní oblast, nebo na centrální nervový systém. Pro léčbu bolesti máme k dispozici jak metody invazivní, tak neinvazivní.

Periferní nervová stimulace

Hlavním efektem invazivní periferní nervové stimulace je blokáda sodíkových kanálů, a tím zabránění vzniku akčního potenciálu. Stimulace snižuje též dráždivost nervových pomalu vedoucích vláken (typu C), kromě toho pravděpodobně nastartuje změnu uvolňování neuropřenašečů. Metoda se užívá při postižení periferních nervů, hlavně na horní končetině.

Na vybraný periferní nerv se přiloží elektroda, od ní vede vodivý kabel ke generátoru pulzů (baterie), který je uložen v blízkosti stimulovaného nervu. Stimuluje se v různých režimech dle bolesti intermitentně, nejčastěji ve třech až šestihodinových intervalech, kdy se střídá období klidu a stimulace.

Mezi novější periferní modelové stimulace patří stimulace nervů jako je týlní (okcipitální) nerv a bloudivý nerv ( nervus vagus). Stimulace týlního nervu má nejlepší výsledky u pacientů s okcipitální neuralgií a bolestmi hlavy, které se šíří z oblasti krční páteře (cervikogenní bolesti). Úleva od bolesti se dostaví až u osmdesáti procent pacientů.

Neuropatická bolest – jak pomáhá neuromodulace (neurostimulační terapie) v léčbě chronické bolesti?

Metoda pomáhá též u pacientů s týlní neuralgií po operaci nebo úrazu. Slibné výsledky (zlepšení u 75% pacientů, a to jak frekvence bolestivých atak, tak intenzita bolesti) byly zaznamenány také u syndromu nakupených bolestí hlavy (tzv  cluster-headache).

Zatím málo se využívá periferní nervové stimulace tibiálního nervu (umístěného na vnitřní straně holeně) a pánevního nervu pro léčbu neztišitelné pánevní a perineální (v oblasti hráze) bolesti. Tato technika se také využívá k léčbě hyperaktivního močového měchýře a fekální inkontinence. Její výhodou je relativní jednoduchost.

V současné době jsou periferní modelové stimulace zaměřené na velké periferní nervy. Kromě nich se stimulují i okrsky zásobované určitým nervem nebo nervovým zakončením, v názvosloví je můžeme najít jako podkožní periferní nervová stimulace nebo stimulace periferního nervového pole.

Tato metoda používá míšní stimulátor spojený s elektrodou umístěnou podkožně v oblasti příslušného postiženého dermatomu.

Využívá se u pacientů s tříselnou bolestí (inguinální neuralgií) nebo se zbytkovou bolestí dolních zad po operaci páteře při zavedené stimulaci zadních provazců míšních.

Stimulace míchy

Míšní stimulaci (jež patří rovněž k invazivním metodám) poprvé provedli a pojmenovali lékaři z amerického Wisconsinu (Shealy, Mortimore a Reswick, 1967).

Předpokládané mechanismy účinku byly založeny na (dnes již překonané) vrátkové teorii (Melzack a Wall, 1965).

Podle ní míšní stimulace aktivuje nervová vlákna rychle vedoucí bolest (typu Aβ), potlačuje vstupní bolestivý přenos v míše (v dorzálních rozích míšních), zvyšuje také působení endogenních opioidů betaendorfinu a dynorfinu. Jejím dalším důležitým účinkem je rozšíření cév (vazodilatační mechanismus).

Neuropatická bolest – jak pomáhá neuromodulace (neurostimulační terapie) v léčbě chronické bolesti?

Stimulační elektroda se zavádí epidurálně k zadním provazcům míšním, vzácněji k laterálním, elektroda je spojena s generátorem (baterií), který se umístí dle co nejblíže stimulované oblasti (nejčastěji na břicho nebo hýždě).

Stimuluje se v různých režimech dle bolesti přerušovaně, nejčastěji v šestihodinových intervalech, kdy se střídá období klidu a stimulace.

Definitivní implantaci předchází zkušební období v délce průměrně dvou týdnů, ve kterém se nastavují definitivní parametry stimulace.

Míšní stimulace se podílí nejvíce na léčbě refrakterní anginy pectoris, kritické končetinové ischemie nebo při léčbě bolesti u komplexního regionálního bolestivého syndromu. Využívá se i u chronické bolesti zad a neuropatické bolesti.

Stimulace motorické mozkové kůry

Další, novější invazivní metodu, elektrickou stimulaci mozkové kůry, použili poprvé lékaři v Japonsku u pacientů po cévní mozkové příhodě v roce 2000 (Meyerson, Linderoth), metoda se již rozšířila se po celém světě.

Elektrody jsou implantovány pod tvrdou plenu mozkovou s anodou v precentrálním závitu mozku. Mechanismus účinku, jak už název napovídá, se zaměřuje na motorickou kůru a stimuluje fyziologické šíření vzruchu do talamických jader, kde se uvolňuje neuropřenašeč GABA (talamus obsahuje až 90% GABA neuronů, který pak vzestupně inhibuje nejen smyslovou, ale také emocionální složku bolesti.

Tato metoda je účinná při léčbě bolesti po cévních mozkových příhodách, u fantomových a pahýlových bolestí, rovněž i u neuropatické bolesti, bolesti zad a dalších.

Neinvazivní neurostimulační metody

Kromě invazivních neurostimulačních metod se čím dál víc uplatňují i neinvazivní neurostimulační metody.

Jednoduchou a poměrně málo využívanou metodou je transkutánní elektrická nervová stimulace. Má několik pravděpodobných mechanismů účinku úlevy od bolesti. Hypotézy zahrnují účinky na senzitivní nervy, aktivaci endogenního opioidního systému, stimulaci a uvolňování enkefalinů a endorfinů, stimulace rovněž zvyšuje průtok krve v ošetřených oblastech. 

Budete mít zájem:  Příznaky Poruchy Srážlivosti Krve?

Stimulační elektrody se v tomto případě přikládají na kůži a periferní nervový systém je stimulován nepřímo. Proto musí být stimulační parametry vyšší než u metod invazivních.

Nejnovější data ukazují, že úlevu od bolesti při nízkých i vysokých frekvencí zprostředkuje uvolnění µ nebo delta opioidů v centrální nervové soustavěCNS a snížením substance P (neuropřenašeč v mozkové tkáni). Stimulace také ovlivňuje kardiovaskulární systém, zvyšuje srdeční frekvenci a snižuje krevní tlak.

Mezi časté indikace patří zejména periferní neuropatické bolesti, metoda se testuje u pacientů s bolestmi hrudníku při refrakterní angině pectoris před implantací stimulace anterolaterálních a zadních drah míšních.

V léčbě bolesti se začala používat i další neinvazivní metoda zvaná repetitivně transkraniální magnetické stimulace – jako test pro následnou aplikaci elektrické stimulace mozkové motorické kůry.

Ukázalo se, že v některých případech měla i dlouhodobější léčebný efekt pro snížení a někdy úplné odstranění chronické bolesti. Tato neuromodulační metoda používá elektromagnetické cívky umístěné nad hlavou pacienta k indukci elektrických proudových impulsů uvnitř mozkové tkáně, kde moduluje její aktivitu.

Jedním z omezení současné technologie je, že nepůsobí na hlubší struktury mozku, ale na druhou stranu se významně podílí na změně vnímání bolesti.

Neuropatická bolest – jak pomáhá neuromodulace (neurostimulační terapie) v léčbě chronické bolesti?

Magnetická stimulace moduluje úroveň vzrušivosti neuronů v mozkové motorické kůře. Základním mechanismem působení je Faradayova indukce, která vyvolá vznik elektrického pole na membránách neuronů a změní elektrochemický transmembránový potenciál.

Transkraniální magnetická stimulace pomocí cívky generuje krátké a silné magnetické impulsy. Vzhledem k principu indukce elektrického pole v tkáni lze magnetické pole účinně uplatnit pouze v rámci generovaných impulsů. Rychlost pulsů a maximální intenzita jsou hlavní parametry ovlivňující jednotlivé dávky stimulace.

Rozdílné opakování impulzů má odlišné účinky na aktivitu mozku.

Tato metoda se stále více uplatňuje v léčbě chronické bolesti. Stimulace primární motorické kůry je účinnou léčbou pro farmakorezistentní fantomovou bolest.

Mechanismy související s následnou úlevou od bolesti při fantomových bolestech jsou stále na úrovni hypotéz.

  Jednou z možných hypotéz může být deaktivace předního cingulárního kortexu ( části mozkové kúry, limbického systému zodpovědná za mimovolní aktivity), které mohou synergicky přispět k dlouhodobé úlevě od farmakorezistentní deaferentační bolesti.

Studie s využitím zobrazovacích metod ukázaly, že stimulace ovlivňuje nejen elektrochemické změny mozku, ale reorganizuje mozkovou kůru a další oblasti mozku, které se účastní při chronické bolesti.

Zatímco během transkraniální magnetické stimulace je elektrický proud indukovaný ve vodivých částech tkáně za použití vnější a rychle měnícího se magnetické pole, během transkraniální stimulace elektrickým proudem je slabý elektrický proud aplikován na skalp pomocí elektrod. Pouze malá část proudu proniká do mozkové kůry. Tok elektrického proudu není homogenní a má určitou variabilitu působení na postiženou tkáň.

Na základě časového průběhu elektrického proudu ještě rozlišujeme transkraniální stimulaci stejnosměrným proudem, střídavým proudem, náhodným zvukovým podnětem a transkraniální pulsní proudovou stimulaci.

Například transkraniální stimulace stejnosměrným proudem používá systém katody a anody, které se přiloží na hlavu a nízkým proudem se stimuluje přímo na povrchu lebky. Aplikovaný proud způsobuje většinu změn přímo pod elektrodami: pod katodou snižuje dráždivost kortikálních neuronů, pod anodou je efekt opačný.

Tato metoda se ukazuje slibnou v léčbě chronické bolesti, stejně jako pro léčbu pacientů s neuropsychiatrickými onemocnění a jinými neurologickými poruchami.

Rozvoj metod i zařízení

V České republice se provádějí neuromodulace (stimulace anterolaterálních a zadních drah míšních a periferní nervová stimulace) v šesti neuromodulačních centrech (FN Motol, Všeobecná fakultní nemocnice, Ústřední vojenská nemocnice, nemocnice Na Homolce, nemocnice U sv. Anny, FN Plzeň). Stimulace mozkové kůry se provádí ve VFN-ÚVN Praha, repetetivní transkraniální magnetická stimulace ve spolupráci s VFN Praha a Psychiatrickým centrem Praha.

Transkutánní elektrická nervová stimulace se provádí běžně v ambulancích bolesti, transkraniální stimulace stejnosměrným proudem se zatím nepraktikuje. V budoucnu se jistě rozšíří zejména neivazivní neurostimulační metody.

Výzkum se zaměřuje na přesné stanovení stimulačních parametrů při jednotlivých onemocněních a hledání možnosti co nejdelšího efektu úlevy od bolesti.

Díky rozvoji mikroelektroniky se budou zařízení pro neurostimulaci zmenšovat a délka jejich působení zefektivňovat, životnosti vysokofrekvenčních a nízkofrekvenčních generátorů prodlužovat.

Přehled neurostimulačních metod

  • 1. Invazivní stimulační metody 
  • PNS – periferní nervová stimulace
  • ONS – stimulace týlního nervu (nervus occipitalis)
  • PNFS – stimulace periferní nervové oblasti
  • SCS – stimulace anterolaterálních a zadních drah míšních 
  • DBS – hluboká mozková stimulace 
  • MCS – stimulace motorické mozkové kůry
  • Vagová stimulace – stimulace nervus vagus
  • IVES – stimulace uvnitř močového měchýře
  • 2. Neinvazivní stimulační metody
  • TENS – transkutánní elektrická nervová stimulace
  • TES – transkraniální elektrická stimulace
  • rTMS – repetitivní transkraniální magnetická stimulace
  • tDCS – transkraniální  stimulace stejnosměrným proudem

Neurostimulační metody

02.04.2019 18:25

Účinný pomocník v léčbě chronické bolesti.

Další možnost pro léčbu fibromyalgického syndromu.Vědci teprve tuší jak mozek funguje. Dokáží rozpoznat jednotlivé neurony, nicméně komplexnost mozkové aktivity tvoří právě komplexnost neuronových sítí – a tam se zatím nedostává technologie.

Jednou z nových metod pro zkoumání sítí neuronů je optogenetika. Je založená na sledování proteinu v neuronech, který fosforeskuje při jejich aktivitě. Ovšem do hlubokých vrstev se s ní nedostanou. V léčbě bolesti nebylo za posledních 30 let vynalezeno nové analgetikum.

Progres je v této oblasti pomalý, přesto se objevují například neurostimulační metody, které umožňují alespoň malému množství pacientů zlepšit stav. Není to ale léčba, která by zásadně pomohla a odstranila problémy. MUDr. Jiří Paleček, CSc. https://eurozpravy.cz/veda-a-technika/veda/217972-zahadny-mozek-proc-stale-neumime-nektere-druhy-bolesti-lecit/

Mimo léčby analgetiky může pacient se léčit tedy i pomocí dráždění nervové tkáně na více úrovních nervového systému. Tak může docílit ústupu bolesti i u pacientů, jimž nepomáhají léky.

Neurostimulací dochází k blokádě přenosu nervových signálů bolesti do mozku či k uvolnění látek bolest tlumících.

Principem neurostimulačních metod je elektrická a magnetická stimulace, která míří buď na periferní oblast, nebo na centrální nervový systém. 

Pro léčbu bolesti máme k dispozici jak metody invazivní, tak neinvazivní.

1.

Invazivní stimulační metody:PNS – periferní nervová stimulaceONS – stimulace týlního nervu (nervus occipitalis)PNFS – stimulace periferní nervové oblastiSCS – stimulace anterolaterálních a zadních drah míšních DBS – hluboká mozková stimulace MCS – stimulace motorické mozkové kůryVagová stimulace – stimulace nervus vagusIVES – stimulace uvnitř močového měchýře

Budete mít zájem:  Vůně proti stresu, bolestem hlavy i depresi – které vybrat?

2. Neinvazivní stimulační metody

TENS – transkutánní elektrická nervová stimulaceTES – transkraniální elektrická stimulacerTMS – repetitivní transkraniální magnetická stimulace

tDCS – transkraniální stimulace stejnosměrným proudem

Periferní nervová stimulace

Metoda se užívá při postižení periferních nervů, hlavně na horní končetině.Stimulace týlního nervu má nejlepší výsledky u pacientů s okcipitální neuralgií a bolestmi hlavy, které se šíří z oblasti krční páteře (cervikogenní bolesti). Úleva od bolesti se dostaví až u osmdesáti procent pacientů.

Metoda pomáhá též u pacientů s týlní neuralgií po operaci nebo úrazu. Slibné výsledky (zlepšení u 75% pacientů, a to jak frekvence bolestivých atak, tak intenzita bolesti) byly zaznamenány také u syndromu nakupených bolestí hlavy (tzv cluster-headache).

Zatím málo se využívá periferní nervové stimulace tibiálního nervu (umístěného na vnitřní straně holeně) a pánevního nervu pro léčbu neztišitelné pánevní a perineální (v oblasti hráze) bolesti. Tato technika se také využívá k léčbě hyperaktivního močového měchýře a fekální inkontinence. Její výhodou je relativní jednoduchost.

Také může být pacientovi voperován míšní stimulátor spojený s elektrodou umístěnou pod kůží. Využívá se u pacientů s tříselnou bolestí (inguinální neuralgií) nebo se zbytkovou bolestí dolních zad po operaci páteře při zavedené stimulaci zadních provazců míšních.

Stimulace míchyMíšní stimulace se podílí nejvíce na léčbě refrakterní anginy pectoris, kritické končetinové ischemie nebo při léčbě bolesti u komplexního regionálního bolestivého syndromu. Využívá se i u chronické bolesti zad a neuropatické bolesti.Stimulace motorické mozkové kůry

Tato metoda je účinná při léčbě bolesti po cévních mozkových příhodách, u fantomových a pahýlových bolestí, rovněž i u neuropatické bolesti, bolesti zad a dalších.

Neinvazivní neurostimulační metody

Kromě invazivních neurostimulačních metod se čím dál víc uplatňují i neinvazivní neurostimulační metody.Jednoduchou a poměrně málo využívanou metodou je transkutánní elektrická nervová stimulace. Má několik pravděpodobných mechanismů účinku úlevy od bolesti. Hypotézy zahrnují účinky na senzitivní nervy, aktivaci endogenního opioidního systému, stimulaci a uvolňování enkefalinů a endorfinů, stimulace rovněž zvyšuje průtok krve v ošetřených oblastech. Stimulace také ovlivňuje kardiovaskulární systém, zvyšuje srdeční frekvenci a snižuje krevní tlak. Mezi časté indikace patří zejména periferní neuropatické bolesti, metoda se testuje u pacientů s bolestmi hrudníku při refrakterní angině pectoris před implantací stimulace anterolaterálních a zadních drah míšních.V léčbě bolesti se začala používat i další neinvazivní metoda zvaná repetitivně transkraniální magnetické stimulace – jako test pro následnou aplikaci elektrické stimulace mozkové motorické kůry. Ukázalo se, že v některých případech měla i dlouhodobější léčebný efekt pro snížení a někdy úplné odstranění chronické bolesti. Tato neuromodulační metoda používá elektromagnetické cívky umístěné nad hlavou pacienta k indukci elektrických proudových impulsů uvnitř mozkové tkáně, kde moduluje její aktivitu. Jedním z omezení současné technologie je, že nepůsobí na hlubší struktury mozku, ale na druhou stranu se významně podílí na změně vnímání bolesti.Jedna z neinvazivních metod, které nacházejí stále širší uplatnění v léčbě bolesti – transkraniální stimulace stejnosměrným proudem. Tato metoda se stále více uplatňuje v léčbě chronické bolesti. Stimulace primární motorické kůry je účinnou léčbou pro farmakorezistentní fantomovou bolest. Jednou z možných hypotéz může být deaktivace předního cingulárního kortexu, které mohou synergicky přispět k dlouhodobé úlevě od farmakorezistentní deaferentační bolesti.Studie s využitím zobrazovacích metod ukázaly, že stimulace ovlivňuje nejen elektrochemické změny mozku, ale reorganizuje mozkovou kůru a další oblasti mozku, které se účastní při chronické bolesti.Na základě časového průběhu elektrického proudu ještě rozlišujeme transkraniální stimulaci stejnosměrným proudem, střídavým proudem, náhodným zvukovým podnětem a transkraniální pulsní proudovou stimulaci. 

Transkraniální stimulace stejnosměrným proudem používá systém katody a anody, které se přiloží na hlavu a nízkým proudem se stimuluje přímo na povrchu lebky.

Aplikovaný proud způsobuje většinu změn přímo pod elektrodami: pod katodou snižuje dráždivost kortikálních neuronů, pod anodou je efekt opačný.

Tato metoda se ukazuje slibnou v léčbě chronické bolesti, stejně jako pro léčbu pacientů s neuropsychiatrickými onemocnění a jinými neurologickými poruchami.

V České republice se provádějí neuromodulace v šesti neuromodulačních centrech (FN Motol, Všeobecná fakultní nemocnice, Ústřední vojenská nemocnice, nemocnice Na Homolce, nemocnice U sv. Anny, FN Plzeň). Stimulace mozkové kůry se provádí ve VFN-ÚVN Praha, repetetivní transkraniální magnetická stimulace ve spolupráci s VFN Praha a Psychiatrickým centrem Praha.

Transkutánní elektrická nervová stimulace se provádí běžně v ambulancích bolesti, transkraniální stimulace stejnosměrným proudem se zatím nepraktikuje. V budoucnu se jistě rozšíří zejména neivazivní neurostimulační metody. Výzkum se zaměřuje na přesné stanovení stimulačních parametrů při jednotlivých onemocněních a hledání možnosti co nejdelšího efektu úlevy od bolesti.

Doc. MUDr.

Jitka Fricová, PhD.

https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2018/05/ucinny-pomocnik-lecbe-chronicke-bolesti-neurostimulacni-metody.html

Léčba pomocí transkraniální stimulace stejnosměrným proudem – tDCSje jednou z metod bio­logické léčby, která se dostává do popředí klinického i výzkumného zájmu. Jedním z mechanizmů účinku je podprahová modifikace vzniku elektrického potenciálu v neuronech, avšak efekt se neomezuje pouze na samotné nervové buňky.

Metoda je ekonomicky nenáročná, ale její správné provedení vyžaduje určitě praktické dovednosti. V rámci současných poznatků je prokázána účinnost tDCS v léčbě nerezistentní depresivní poruchy, bažení a fibromyalgie, s menší silou také u chronické neuropatické bolesti při lézích míšních.

Za svoji oblibu vděčí velmi příznivému profilu nežádoucích účinků a nízké pořizovací ceně, která by v budoucnu mohla umožnit pořízení přístroje samotnými pacienty a následnou stimulaci v domácích podmínkách. Léčba vede ke zlepšení na vizuální analogové škále (VAS) až o 58 % oproti stavu před stimulací, a to až po dobu 2 měsíců, což prokazatelně zlepšuje i kvalitu života.

Předpokládá se, že během několika let se bude léčba doporučovat i pro schizofrenii, perzistující verbálně auditivní halucinace a chronické neuropatické bolesti. Nežádoucí účinky jsou velmi mírné a jedná se proto o potenciálně ideální způsob domácí léčby pacientů s neuropsychiatrickými onemocněními.

Užití metody dosud není v ČR hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění (na rozdíl od rTMS či elektrokonvulzivní terapie) a jedná se prozatím o ryze experimentální metodu, což se vzhledem k rostoucímu množství dat o účinnosti může v budoucnu změnit.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector