Nespokojenost, stres a rakovina

Stres a rakovina. Stres, najmä ten chronický, je u pacientov s rakovinou spájaný s rôznymi fyziologickými zmenami, ktoré podporujú to, že sa ďalej šíri po tele. Dochádza napríklad k aktivácii špecifických buniek imunity, ktoré potom nemusia fungovať správne. Nespokojenost, stres a rakovina Autor: Víte, kdy se Bůh nejvíc zasměje?

Když si lidé přesně plánují, jak co bude.

JOGA proti Stresu

Nespokojenost, stres a rakovina

Počítejte s odchylkami od ideálních řešení a netrapte se jimi. Pocit spokojenosti je významnou součástí zdraví. Tomáš Novák 4.

Podle doktora Rosche stres způsobený ambicemi uspět na dnešním pracovním trhu zvýšil u žen riziko onemocnění srdce. Stres může mít negativní vliv na celý kardiovaskulární systém a nakonec může vést k vysokému krevnímu tlaku, bolesti za hrudní kostí, zrychlení srdeční činnosti, mrtvici a infarktu.

Nespokojenost, stres a rakovina

5. Rakovina. stres, napětí v těle, obsesivní myšlení (= nutkavé myšlenky, vracející se stále ke stejnému tématu), nespavost, nechutenství, která mozková centra budou zapojena a následně ve kterém příslušném orgánu se objeví rakovina nebo nějaké jiné poškození. Rozvoj psychického traumatu je.

Rakovina je opředena mýty a už jen její název vystraší pacienta tak, že po sdělení diagnózy není schopen život prožívat tak jako dřív. Je pravda, že onkologická onemocnění jsou vážná a hodně se na ně umírá, někdy i dost těžce. Stres ako pôvodca chorôb.

Málokto je pohodár od prírody. Ak aj áno, v živote človeka nastanú situácie, kedy sa aj BLOG | Každým rokem je rakovina tlustého střeva a konečníku u nás diagnostikována u 8,5 tisíce lidí, přičemž stále více jak polovina nemocných přichází k lékaři až v pokročilém stádiu choroby.

Přitom existuje hned několik příznaků, které mohou na problém upozornit. Stres a rakovina. Přestože prozatím nebyly objeveny žádné důkazy o tom, že by rakovinu přímo způsobil stres, existují doklady o tom, že stres má vliv na vývoj některých typů rakoviny.

Vznik rakoviny způsobují pravděpodobně jiné faktory, včetně dědičného rysu, nicméně stres.

Nespokojenost, stres a rakovina

rakovina; Léčba větrů a nadměrné plynatosti 1. Dělená strava.

Rakovina plic je záludná nemoc

Nespokojenost, stres a rakovina

Zkuste dělenou stravu – ta spočívá v konzumaci typů potravin odděleně, čili bílkoviny se konzumují s tukem, cukry s tukem, a je zakázáno jíst bílkoviny a škroby zároveň a také škroby a kyselé ovoce. 2. Pohyb. Dopřejte si pohyb a omezte stres.

Rakovina krčku maternice

Všudypřítomný stres

Stres je dobrý sluha, ale zlý pán. Bohužel je dnes součástí našich životů pracovních i osobních, a proto také častou příčinou mnohdy vážných zdravotních problémů. Necháme-li se jím zavalit, výsledkem jsou úzkosti, deprese, zažívací problémy, chronická únava.

Stres měl původně důležitý ochranitelský úkol. Pokud náš organismus cítí nebezpečí, aktivuje se tzv. sympatikus, autonomní vegetativní systém, který nepodléhá naší vůli.

Přirozeně tak dochází ke zrychlení srdečního tepu, zvýšení krevního tlaku, zatínají se svaly a do krve jsou vyplavovány hormony (adrenalin a kortizol), které nás bleskurychle připraví na boj nebo útěk, což bylo kdysi dávno při setkání s nepřítelem velmi přínosné.

Protože jsme však neustále připraveni na prehistorický boj nebo útěk, v těle se bohužel udržuje stálý oběh vysokých hladin stresových hormonů. Tím ztrácíme vitální sílu. Není možné být v takové tenzi a zachovat si zdraví.

Ohrožené zdraví

Dnešní doba nás zastihla nepřipravené. Velké nároky a velká očekávání, ekonomické problémy, denní shon. Tento všudypřítomný tlak vede k přetížení organismu a vyvolává dlouhodobou stresovou zátěž. Ta vyčerpává náš imunitní systém, a tudíž potenciál zvládnout i běžná nachlazení.

Nespecifická podrážděnost a poruchy soustředění patří mezi počáteční signály, že není vše, jak má být. Jestliže nenasloucháme, nezpomalíme a neprovedeme ve svém stylu života změny, můžeme se setkat s další fází, tedy například s problémy se srdcem (bušení, nepravidelný či zrychlený tep, vysoký tlak, arytmie).

Pokud ještě nedojde k organickým změnám, návrat ke zdraví je v této fázi ještě stále možný poměrně rychle.

Se stresem souvisejí játra – u chronického stresu jsou vždy přetížená. A proto, pokud se delší čas cítíte unavení, stresovaní a často i úzkostní, je třeba detoxikace. Pravdou je, že pro detoxikaci a odhození všeho, co náš organismus zatěžuje a neprospívá mu, se hodí zvláště jarní období.

Stres je naprosto přirozená reakce našeho těla na podněty, jimž se odborně říká stresory. Takzvaný eustres je pozitivní typ stresu, který je spojený s pracovním nadšením, příjemným očekáváním, radostí či výzvami.

Naopak distres je typ stresu, který má na lidský organismus negativní účinky. Stres také dělíme na akutní, který vyvolává třeba pracovní úkol, a chronický, za nímž může stát například neuspokojivý partnerský vztah, životní nespokojenost a přetíženost v práci.

Dlouhodobý stres je pro lidský organismus opravdu nebezpečný.

Změny v našem těle

Organismus ve stresu je nastavený tak, jako by šlo o život. Nasazuje všechny síly a nešetří rezervy. Umí spálit jednu molekulu krevního cukru (glukózy) tak, že z ní získá 36 jednotek energie, ale v případě krizového nasazení ji umí spálit pouze tak, že dostane jednotky pouze dvě.

Jakmile dojde k první atace směrem k nám, do krevního oběhu se začíná uvolňovat glukóza. Dochází k hyperglykemii. Kdybychom například před křičícím šéfem začali utíkat, vyplavená glukóza by se pohybem spálila a vše by se zase vrátilo do původních kolejí.

To si ale nemůžeme dovolit, a tak naše tělo zatím vyplavuje glukózu, pak se metabolismus začne pomalu uklidňovat. Zdravý člověk postupně glukózu spláchne inzulinem, diabetikovi se přitíží – vyskočí mu glykemie. Do krevního oběhu jsou přitom vyplavovány další cukry a tuky. Kdo potřebné látky ke svalům dopraví? Srdce prostřednictvím krevního oběhu.

Zrychlí se tep, zvýší se množství vypuzované krve při jednom stahu. Stoupá krevní tlak. Organismus jde do možného boje a nám se zvyšuje i krevní srážlivost. Ve stresu se napnou svaly v celém těle. Nejaktivnější jsou svaly okolo páteře.

Když se páteř dostane pod tah antigravitačních svalů, krční zakřivení se prohne ještě víc a celý komplex včetně zaťatých ostatních svalů nám může způsobit bolest hlavy. K zachování stability se kompenzačně napne také bederní páteř – na opačném konci těla vzniká „ischias“.

Boj v našem těle

Stresová reakce byla „vynalezena“ k záchraně života. Proto je masivní, jednosměrně zacílená, energeticky náročná. Její spuštění v psychosociálních souvislostech je škodlivé. Tělesné příznaky stresu bývají považovány za samostatné nemoci.

Plíce se ve stresu snaží, začnou pracovat naplno, protože člověk usilovně dýchá. To může zvrátit rovnováhu mezi kyslíkem a CO2 a narušit pH krve, jež se přikloní směrem k zásadité straně, což má za následek výpadek iontů vápníku a organismus se dostává do zvýšené pohotovosti ke křečím. Krev přitéká ke svalům ve zvýšeném množství.

Budete mít zájem:  Ministerstvo má plán proti dvojí kvalitě potravin

Ostatní orgány se odkrví, zblednou a vychladnou. Odkrvené prsty, dlaně, plosky nohou prochladnou, a přestože není horko, opocují se. Objeví se husí kůže: to je pozůstatek z doby, kdy lidé měli ještě srst a její zježení vyvolalo optický dojem většího obrysu postavy. Trávení je přepnuto na úsporný režim.

Máme sucho v ústech, trpíme nechutenstvím, nepohodou. Slabší stres vede spíš k zácpě, významný k průjmům. Vylučuje se přebytečná voda, objevuje se časté nutkání k močení. Rozšíří se zornice. Po stránce psychické také dochází ke změně.

Jak se tak mění průběh tělesných funkcí, a tím jejich odraz v našem mozku a mysli, stává se, že sami sebe začneme vnímat cize. Stres způsobuje to, co odborníci na mozkové funkce nazývají „kortikální inhibice“ – jednoduše řečeno, stres působí „zmrznutí“ malé části mozku, který tak nemůže pracovat na 100 %.

Za normálních okolností jsme bystří, naše emoce jsou v klidu, myšlení jasné. Mozek, srdce a nervový systém pracují v harmonii. Stres tuto rovnováhu ničí.

Zažívat stres denně bez následků nelze, přesto si na něj pomalu zvykáme.

A to je ten problém – mnoho každodenních drobných tlaků a vybočení z harmonie začínáme považovat za normu, tyto malé stresy se však rychle hromadí a nakonec mohou vyřadit z funkce naše mentální, emoční a fyzické zdraví. Nemusíme být oběťmi svých emocí, myšlenek a postojů.

Můžeme se naučit, jak reagovat na stres, protože se stáváme citlivějšími na stresující situace a víme, jakým způsobem nás ovlivňují, ještě než se projeví po fyzické, mentální či emocionální stránce.

Imunita je ve stresu výrazně omezena, objevují se v í také stresové působky, jež nejsou zdraví prospěšné; organismus je tak náchylnější možným infekcím. Nejčastěji se stresem souvisí rakovina prsu – popletená imunita může zaútočit i na vlastní tkáně.

Dlouhodobý stres zvyšuje riziko vzniku srdečního onemocnění, vysokého krevního tlaku, ztráty nebo naopak přibývání hmotnosti (podle fyziologie vašeho organismu), a vzniku deprese. Tělo nerozlišuje mezi malým a velkým stresem.

Odpověď na malý i velký stres probíhá v organismu v předvídatelných vlnách. Nezačneme-li stresu včas předcházet, pocítíme následky: předčasně stárneme, naše rozpoznávací funkce jsou narušeny, energie a efektivita klesá.

V neposlední řadě stres podporuje alkoholismus, sebevražedné sklony, drogovou závislost na tabáku.

Můžeme se stresu bránit?

V první řadě pečlivě naslouchejte signálům svého těla, které zrcadlí stav naší mysli. Například při dlouhodobém psychickém přetěžování si způsobíme takzvanou únavovou zlomeninu či jiný raz, který tělu umožní a zprostředkuje tolik potřebný odpočinek.

Neměli bychom v sobě dusit nespokojenost, naučit se oddělovat podstatné od nedůležitého, určit si své limity a nepřekračovat je, naplňovat své potřeby a zdravě se vymezovat vůči tomu, co nechceme. Samozřejmý by měl být dostatek času na odpočinek a relaxaci.

Pro psychickou pohodu je důležitý kvalitní spánek, neboť při něm mohou tělo a mysl dostatečně zregenerovat.

Stres pod kontrolou

Prvním krokem k ovládnutí stresu je znalost toho, co jej vyvolává. Relaxační techniky jsou aktivity vedoucí ke zklidnění a uvolnění. Pomáhají snížit krevní tlak, srdeční rytmus, rytmus dýchání, vyplavování stresových hormonů.

K oblíbeným patří jóga, hluboké dýchání a meditace. Relaxační aktivity nemají být příliš dlouhé.

Cítíte-li se v práci vyčerpaní, můžete zkusit tento cvik – zavřete oči a vsedě proveďte několik hlubokých nádechů a výdechů, nebo si stoupněte a párkrát se protáhněte, pomůžete si tak k celkovému uvolnění.

Efekt regenerace umí nezastupitelně posílit hluboký spánek. Čím dříve před půlnocí půjdete spát, tím bude kvalitnější.

Nezapomínejte na pohybovou aktivitu. Při pohybu se do krve uvolňují endorfiny, hormony dobré nálady, jež pomáhají tlumit bolest a zvyšují pocit štěstí. Cvičení je vlastně aktivní forma meditace – cvičíte-li, zapomínáte na běžné starosti a místo toho se soustředíte na pohyby svého těla. Kombinace přílivu, lepší nálady a sníženého napětí je skvělou cestou k vyrovnání se se stresem.

Ve stresu se také dopujeme tím, co nám chutná: pizza, těstoviny, zmrzlina – to jsou jídla, která nás uklidňují. Ve skutečnosti nás dostanou do ještě černější nálady. Tu dobrou naopak posílí ovoce, zelenina, libové maso, celozrnné potraviny, které nastartují imunitní systém, který nám pomůže lépe čelit stresu.

Naše tělo potřebuje dostatek vitaminů a minerálů. Jejich přísun je velmi důležitý pro duševní rovnováhu. Zejména vitaminy C a D dobře působí proti úzkostem. Také aminokyselina L-tryptofan je zázrakem proti depresím. Kromě toho, že pomáhá při usínání, odbourá agresi a podráždění.

Je totiž zodpovědná za tvorbu melatoninu, který se dále mění na serotonin, jehož hladina má vliv na naši náladu. Dostatek vody je důležitý po celý rok. Potřeba těla je sice individuální, ale přesto byste absenci pocitu žízně měli překonat a průběžně se přes den napít. Vyhněte se však slazeným limonádám, kávě a hlavně alkoholu.

Alkohol vaši situaci dlouhodobě nezlepší a spíše se s ním nakonec přikloníte k negativní náladě.

Obecně na nervový systém blahodárně působí meduňka, třezalka a heřmánek, mezi méně známé patří například mučenka, květy levandule, chmele nebo jasmínu. Samostatně i ve směsích projevují tyto byliny uklidňující účinky, odstraňují napětí, pomáhají proti nespavosti.

Zklidňující účinek na lidský organismus  má také rooibos, ať v zelené či červené podobě. Pro správnou funkci nervové soustavy, zvládání stresu a klidný spánek jsou důležité vitaminy skupiny B. K produkci protistresových hormonů významně přispívá vitamin C.

Při přepracovanosti a stresu zvýší psychickou i fyzickou odolnost koenzym Q10.

Efektivnost inventáře screeningu psychosociálních problémů (SIPP) u pacientů s rakovinou

  • ICH GCP
  • Registr klinických studií v USA
  • Stránka klinických studií Nct
Sponzoři

Zdroj

Stručné shrnutí

Detailní popis

Celkový stav

Počáteční datum

Datum dokončení

Datum primárního dokončení

Fáze

Typ studie

Primární výsledek

Sekundární výsledek

Zápis

Stav

Zásah

Způsobilost

Celkově oficiální

Umístění

Země umístění

Datum ověření

Odpovědná strana

Klíčová slova

Rozšířil přístup

Podmínka Procházet

Počet zbraní

Skupina paží

Informace o studijním designu

Hlavní sponzor:

Netherlands Open University

Spolupracovník:

Dutch Cancer Society

Maastricht University Medical Center

Institute Verbeeten

Maastro Clinic, The Netherlands

Netherlands Open University
Účelem této studie je vyhodnotit účinnost a proveditelnost screeningu Inventář psychosociálních problémů (SIPP) v konzultačních podmínkách s ohledem na rané uznání a léčba psychosociální tísně, komunikace mezi pacienty a lékaři a psychické potíže a kvalita života u pacientů s rakovinou léčených radioterapie (RT).
Souvislosti: Screening Inventory of Psychosocial Problems (SIPP) is a short, validated dotazník pro identifikaci psychosociálních problémů u onkologických pacientů Jeden strana 24-položkový dotazník hodnotí fyzické stížnosti, psychologické stížnosti a sociální problémy a sexuální problémy. O účinnosti používání SIPP v systému Windows je známo velmi málo nastavení konzultace. Cíl: Cílem této studie je otestovat hypotézu, které může použití SIPP zabránit měla by se usnadnit nedostatečná diagnóza časných příznaků odrážejících psychosociální problémy komunikace mezi lékaři a pacienty o psychosociální nouzi a může přispět adekvátní doporučení příslušným psychosociálním pečovatelům. Metody: Cluster Randomized Controlled Trail (CRCT) je vyvinut pomocí Solomonovy čtyřskupiny design (dvě intervenční a dvě kontrolní skupiny) k vyhodnocení účinků používání SIPP. Radioterapeuti místo pacientů jsou náhodně přiřazeni experimentálním nebo kontrolním skupiny. Všichni zahrnutí pacienti jsou randomizováni do skupin s nebo bez předběžné měření. Psychosociální potíže, kvalita života, spokojenost pacientů komunikace s jejich radioterapeutem během první konzultace a počet a typ jsou doporučeni pacienti, kteří byli předáni psychosociálním pečovatelům. Samosprávná hodnocení jsou provedeno čtyřikrát: předběžný test před první konzultací (T1) a následné testy přímo po první konzultaci (T2), tři měsíce (T3) a jeden rok po (T4) první měření. Lékařské informace jsou shromažďovány z lékařských záznamů pacientů. Dále, a provádí se hodnocení procesu. Relevance: Používání SIPP může vést ke snížení psychosociálních problémů a lepší kvalitě života, krátkodobě i dlouhodobě. Pokud se SIPP osvědčí, výsledky tento projekt může přispět k motivaci zdravotnických pracovníků k tomu, aby standardně používali SIPP metoda včasného odhalení psychosociální tísně na onkologických odděleních v Nizozemsko a zahraničí.
Dokončeno
Dubna 2008
Říjen 2010
Říjen 2010
N / A
Intervenční
Opatření Časové okno
Měření výsledku primárního účinku je počet a typ doporučených pacientů s psychosociálními problémy poskytovatelům psychosociální péče a typ doporučení s ohledem na psychosociální problémy. Měří se tři (T3) a dvanáct (T4) měsíců po prvním měření
Opatření Časové okno
Sekundárním výsledkem měření je spokojenost pacientů s komunikací radioterapeuta a pacienta, psychosociální potíže a kvalita života. Spokojenost pacientů s komunikací radioterapeut – pacient se měří po první konzultaci s radioterapeutem (T2) a psychosociální potíže a kvalita života se měří tři (T3) a dvanáct měsíců (T4) po prvním měření.
568

Typ intervence:

jiný

Název intervence:
Správa dotazníků

Popis:

Pacient obdrží SIPP ve dvou různých časových bodech během RT období. První časový bod je před první konzultací s radioterapeutem (před zahájením RT) a druhý časový bod je před poslední konzultací s radioterapeutem na konci období RT. V obou časových bodech je SIPP předán radioterapeutovi na začátku konzultace. Radioterapeut sleduje skóre SIPP, aby získal přehled o potenciálních psychosociálních problémech a potřebách psychosociální péče o pacienta.

Kritéria:

Kritéria pro zařazení: – Rakovina prsu – Rakovina plic – Rakovina prostaty – Rakovina močového měchýře – Rakovina tlustého střeva a konečníku – Rakovina děložního čípku – Rakovina endometria – Rakovina kůže – Hodgkinův lymfom – Non-Hodgkinův lymfom – Musí podstoupit radioterapeutickou léčbu (RT) – 18 let nebo starší Kritéria vyloučení: – Metastázy – Méně než 10 frakcí radioterapeutické léčby (RT) – Nelze číst a mluvit holandsky – Nelze vyplnit dotazníky

  • Rod:

    Všechno

  • Minimální věk:
    18 let

  • Maximální věk:

    N / A

  • Zdraví dobrovolníci:

    Ne

Zařízení: Institute Verbeeten
Holandsko
Březen 2009

Jméno Název:

Lilian Lechner, PhD

Organizace:

Nizozemská otevřená univerzita

Ne
  • Děložní krční novotvary
  • Endometriální novotvary
  • Kožní novotvary
4

Označení:

Intervenční skupina 1

Typ:

Experimentální

Popis:

Posuzují se opatření před testem. Pacient obdrží SIPP dvakrát během RT období. Poprvé před první konzultací s radioterapeutem a podruhé před poslední konzultací na konci období RT. V obou časových bodech je SIPP předán radioterapeutovi na začátku konzultace. Radioterapeut sleduje skóre SIPP, aby získal přehled o potenciálních psychosociálních problémech a potřebách psychosociální péče o pacienta. Následná opatření jsou přímo po první konzultaci (T2) a tři (T3) a dvanáct měsíců (T4) po prvním měření.

Označení:

Intervenční skupina 2

Typ:

Experimentální

Popis:

Nejsou hodnocena žádná opatření před testem. Pacient obdrží SIPP dvakrát během RT období. Poprvé před první konzultací s radioterapeutem a podruhé před poslední konzultací na konci období RT. V obou časových bodech je SIPP předán radioterapeutovi na začátku konzultace. Radioterapeut sleduje skóre SIPP, aby získal přehled o potenciálních psychosociálních problémech a potřebách psychosociální péče o pacienta. Následná opatření jsou přímo po první konzultaci (T2) a tři (T3) a dvanáct měsíců (T4) po prvním měření.

Označení:

Kontrolní skupina 1

Typ:

Žádný zásah

Popis:

Posuzují se opatření před testem. Zvýšená obvyklá péče. Následná opatření jsou přímo po první konzultaci (T2) a tři (T3) a dvanáct měsíců (T4) po prvním měření.

Označení:

Kontrolní skupina 2

Typ:

Žádný zásah

Popis:

Nejsou hodnocena žádná opatření před testem. Zvýšená obvyklá péče. Následná opatření jsou přímo po první konzultaci (T2) a tři (T3) a dvanáct měsíců (T4) po prvním měření.

  1. Přidělení:

    Náhodně

  2. Intervenční model:

    Paralelní přiřazení

  3. Primární účel:

    Podpůrná péče

  4. Maskování:

    Žádný (otevřený štítek)

Zdroj: ClinicalTrials.gov

Clinical Research News

Nemoci způsobené stresem. Víte, jaké to jsou?

  • Chronický stres může vést až k depresím, pokud není řešena příčina, která stres způsobuje. Zdroj: Shutterstock.com
  • Stresové situace zvyšují srdeční tepovou frekvenci a krevní tlak, což v dlouhodobém hledisku může vést ke snížení přítoku krve do srdečního svalu. Zdroj: Shutterstock.com
  • Lidské tělo má v případě psychické nerovnováhu potřebu kalorické kompenzace, často v podobě cukrů, což může vést k obezitě. Zdroj: Shutterstock.com
  • Jedním z typických příznaků stresu je nespavost. Zdroj: Shutterstock.com
  • Ve chvíli, kdy mozek aktivuje obraný mechanismus, dojde k omezení průtoku krve v trávicím ústrojí. Zdroj: Shutterstock.com
  • Dlouhodobý stres je možné odbourat odstraněním příčiny, dostatkem odpočinku a také fyzické aktivity. Zdroj: Shutterstock.com

Za spoustou civilizačních onemocnění dnes stojí stres, a to zejména pokud přejde v chronickou podobu, neboť způsobuje neustálé vyplavování stresových hormonů, které mají degenerativní vliv na lidský organismus.

Zatímco náhlé emoční stresové situace zvyšují riziko vzniku srdečních onemocnění, dlouhodobý stres může být příčinou deprese, cukrovky, obezity nebo dokonce rakoviny. Víte, jak si se stresem poradit a jak ho léčit?

Stres a vliv na organismus

Stres lze popsat jako obrannou reakci organismu proti vnějším faktorům, které mu způsobují nadměrnou zátěž.

Pod vlivem těchto vnějších sil dochází k vychýlení organismu z vnitřní rovnováhy, v jehož důsledku jsou v lidském těle vyplavovány stresové hormony kortizol a adrenalin.

Pokud se člověk nachází v situaci, která mu způsobuje určitou zátěž v dlouhodobém měřítku, v těle neustále proudí stresové hormony v mírně zvýšeném množství, což má degenerativní vliv na organismus a způsobuje různá onemocnění.

Jaké má stres příznaky?

Stres a deprese

Dříve lidé zažívali návaly stresu vždy jen v určitých momentech života, při nichž docházelo k vyplavení vysoké dávky adrenalinu a kortizolu do těla jen po omezenou dobu, což jim umožňovalo přežít například v boji nebo na útěku.

Po zbytek času byl jejich organismus v klidovém stavu, a to bylo ve výsledku pro tělo zdravé. Dnes už takovým situacím vystavováni nejsme, nicméně novodobý styl života mnohdy vede ke stavům, kdy nám tělem neustále kolují stresové hormony.

Nízká míra stresu, pokud se objeví nárazově v určitých situacích, nemusí být pro organismus škodlivá, naopak člověku umožňuje čelit novým výzvám.

Permanentně zvýšené hladiny stresových hormonů vedou k chronickému stresu, který může způsobit úzkosti a deprese. Dochází k němu ve chvíli, kdy odmítáme řešit příčiny, které stres způsobují.

Chronický stres způsobující deprese často souvisí například s náročnou prací vykonávanou za nízký plat.

Stres a zažívací problémy

Ve chvíli, kdy lidský mozek aktivuje obrannou reakci organismu, může dojít k zastavení trávení důsledkem toho, že mozek omezí průtok krve v trávicím ústrojí i stahy trávicích svalů a sníží sekreci hormonů, které jsou potřebné pro trávení.

Z logického hlediska je trávení zastaveno z prostého důvodu: tělo potřebuje začít doplňovat živiny do orgánů, které mají při stresové situaci za úkol podat dostatečně vysoký výkon. Zatímco se tedy důležité orgány prokrvují, z trávicí soustavy je krev odváděna pryč. Zažívací projevy způsobené stresem se mohou projevit zácpou, průjmem, nadýmáním nebo také pálením žáhy.

Časté vystavování stresovým situacím může způsobovat nechuť k jídlu, což vede k nižší konzumaci jídla a poruchám trávení. Tito lidé jsou obvykle velmi vytížení a mají problém si na jídlo vůbec najít čas.

Stres a obezita

Zatímco v krátkodobých stresových situacích lidé obvykle trpí nechutí k jídlu, v případě chronického stresu je tomu většinou naopak.

Při chronickém stresu, kdy v těle neustále koluje hormon kortizol, mají lidé větší sklony k přejídání.

Tělo má v případě psychické nestability sklony ke kalorické kompenzaci zejména v podobě cukrů, což může vést v některých případech až k obezitě.

Na vině není pouze zvýšená touha po sladkém, ale také uspěchaný životní styl, který směřuje k rychlému a špatnému způsobu stravování, například ve formě fastfoodů nebo čehokoliv rychlého, co je k dostání na ulici za účelem rychlé konzumace.

Další příčinou obezity je rychlý způsob stravování. Nehledě na to, jaký typ potravin si zakoupíme, často se na jídlo nesoustředíme, tím pádem mozek neobdrží dostatečné informace o příjmu potravy, což vede k následné kompenzaci dalším jídlem. Kortizol navíc ovlivňuje ukládání tuku, konkrétně kde a jak se ukládá.

Stres a cukrovka

Jaká je spojitost mezi stresem a cukrovkou? Stres může mít vliv na kontrolu glykemie, tedy na hladiny cukru v krvi, jelikož stresové hormony zabraňují uvolňování inzulinu a snižují jeho účinky. Nedostatek inzulinu v krvi se projeví zvýšenou hladinou cukrů v krvi neboli hyperglykemií. Stresové hormony neovlivňují pouze vznik diabetu, ale také jeho průběh, proto je potřeba ho řešit spolu s léčbou.

Cukrovka neboli diabetes souvisí úzce také s obezitou, konkrétně diabetem II. typu, jelikož tělo je při chronickém stresu obvykle zásobeno vysokým obsahem cukru.

Stres a srdeční problémy

Vzhledem k tomu, že stres zvyšuje srdeční tepovou frekvenci a také krevní tlak, hrozí zde riziko vysokého krevního tlaku a dalších srdečních onemocnění. Stresové hormony mají vliv na uvolňování cholesterolu a triglyceridů (hlavní složky rostlinných olejů a živočišných tuků) do krevního oběhu, čímž ovlivňují celý kardiovaskulární systém.

Situace způsobující náhlý emoční stres mohou být příčinou vážných srdečních onemocnění, dokonce i infarktu. Z toho důvodu se musejí stresovým situacím vyhýbat zejména lidé, kteří již trpí nějakými srdečními problémy. Onemocnění kardiovaskulárního systému bývá umocňováno zejména kouřením, které může v kombinaci se stresem způsobit vážné obtíže.

V případě dlouhodobého stresu, leč v malém množství, hrozí až trojnásobné riziko poklesu přítoku krve do srdečního svalu oproti klidovému rozpoložení. Naopak situace navozující pocity radosti a štěstí snižují pravděpodobnost poklesu přítoku krve do srdečního svalu.

Stres a rakovina

Přestože prozatím nebyly objeveny žádné důkazy o tom, že by rakovinu přímo způsobil stres, existují doklady o tom, že stres má vliv na vývoj některých typů rakoviny. Vznik rakoviny způsobují pravděpodobně jiné faktory, včetně dědičného rysu, nicméně stres zde sehrává významnou roli. Jak vzniká vazba mezi stresem a rakovinou?

Chronický stres má často za následek sklony k určitým vzorcům jednání, jako jsou výše zmíněné přejídání, dále také kouření a zvýšená konzumace alkoholu, což jsou faktory zvyšující riziko vzniku rakoviny, například rakoviny plic nebo tlustého střeva. Kortizol a adrenalin dále snižují imunitní systém organismu, což vás činní náchylnější k různým onemocněním, včetně těch rakovinových.

Jak se bránit stresu?

V boji proti stresu hraje roli především vypěstování si určitých návyků, které vám pomohou zvládat určitý typ situací.

Pokud se dostanete do náhlé stresové situace, měli byste ji umět co nejdříve opustit a následně dostat pod kontrolu fyzické příznaky stresu, například zpomalit dýchání, které by mělo být hluboké a vycházet z břicha, dále si utřídit a zracionalizovat myšlenky nebo si předem připravit uklidňující myšlenky a ty si třeba předříkávat polohlasem.

Pokud se ocitnete v životní situaci způsobující dlouhodobý stres, je potřeba začít řešit jeho příčiny, ty pokud možno odstranit a změnit svůj životní styl. V případě, že se budete potýkat s depresemi a jinými psychickými obtížemi, je vhodné vyhledat odbornou pomoc.

Jak odbourat chronický stres?

  • Sdělovat svoje emoce a potřeby.
  • Ujasnit si hodnoty a priority.
  • Najít si dostatek času na odpočinek.
  • Dodržovat pravidelný stravovací režim.
  • Oddělovat práci od osobního života.
  • Věnovat se vlastním zájmům ve volném čase.
  • Neutíkat před konflikty, ale řešit je.
  • Neodkládat nepříjemné povinnosti.
  • Mít dostatek fyzické aktivity.

Homeopatika na stres

K léčbě stresu se také využívají různá homeopatika, konkrétně koncentráty obsahující určité byliny, které se nazývají rostlinné adaptageny, což jsou látky zvyšující schopnost organizmu přizpůsobovat se nadměrné psychické i fyzikální zátěži, aniž by způsobovaly návykovost. Nejúčinnějšími bylinami jsou rozchodnice růžová, arálie mandúžská, klanopraška čínská a parcha saflorová.

Většina těchto bylin pochází z dálného východu a obsahuje léčivé látky, které mají příznivý vliv na imunitu, antioxidační účinky a preventivní účinky proti kardiovaskulárním chorobám. Jejich efektivitu můžete umocnit kombinováním s vitamínem B a také kustovnicí čínskou.

Zdroj: celostnimedicina.cz, akademiestresu.cz

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *