Nesnídáte? Zaděláváte si na obezitu

Katka  |  21. 8. 2016  |  Přidat komentář

Patříte mezi ty, kteří si ráno požitkářsky vychutnávají křupavý croissant nebo jen ve spěchu vypijete kávu a už myslíte na povinnosti? Snídani byste určitě neměli vynechávat, protože je nejdůležitějším jídlem celého dne!

Jak má správná snídaně vypadat?

Musí být bohatá na komplexní sacharidy, kvalitní bílkoviny, vlákninu, nenasycené mastné kyseliny, vitamíny a minerály. Zároveň by měla tvořit 20-25 % celkového denního energetického příjmu. Proč? Protože náš organismus spotřebovává ve spánku energii, kterou je potřeba ráno doplnit vyváženou snídaní.

Co se může stát, když nesnídáte?

Pokud nesnídáte, můžete si postupně zadělávat na obezitu, cukrovku i choroby trávicí a kardiovaskulární soustavy. Ani to, co snídáte, byste rozhodně neměli podceňovat. Po jednoduchých sacharidech z koblih či přeslazených snídaňových cereálií budete po chvíli unavení a nesoustředění. Naopak jednou z plnohodnotných a chutných variant zdravé snídaně jsou kaše.

Připravte si ovesnou kaši!

Ovesné kaše jsou hitem poslední doby. Jejich příprava nezabere příliš času a hlavně existuje neuvěřitelné množství způsobů, jak toto jídlo ozvláštnit a udělat pokaždé jinak.

Venku právě dozrávají borůvky, rybíz, meruňky, broskve, maliny či ostružiny. Využijte je k dochucení „vaší ovesné snídaně“! Kaši můžete dosladit kokosovým, agávovým nebo javorovým sirupem.

Ke zdobení a zvýšení nutriční hodnoty se výborně hodí oříšky a semínka.

Zdravá snídaně za pár minut

Nechce se vám po ránu nic vařit nebo snídáte až v práci? Snídaňové směsi ISWARI jsou ideálním řešením, pokud si chcete dopřát zdravou snídani a zároveň nehodláte ztratit ani 5 minut přípravami.

Základem sypkých směsí je pohanková krupice a bezlepkový naklíčený oves. Ty jsou doplněny o vyladěné a originální kombinace superpotravin.

Snídaňové kaše pohladí váš žaludek a dodají vám energii na několik hodin.

Instantní ovesné kaše, které jsou běžně k dostání v supermarketech, často obsahují přemíru bílého cukru. Výjimkou nejsou ani částečně ztužené tuky, barviva nebo aromata.

Nic z toho v kaších Iswari nenajdete. Naopak mají nízký glykemický index, neobsahují lepek a jsou v bio a raw kvalitě.

Ať už si vyberete exotickou příchuť mango a baobab, nebo kakaovou kaši ozvláštněnou lucumou, jistě si pochutnáte.

Ořechová másla bez výčitek svědomí

Taky jste propadli podmanivé chuti oříškových másel? Výborná jsou samotná, namazaná na pečivu i k pozvednutí chutě každé kaše. Domácí arašídové máslo snadno připravíte z arašídů, které krátce na sucho opražíte a následně rozmixujete do hladka. Podle chuti pak jen přidáte špetku soli, cukru a neodolatelná dobrota je na světě.

Chcete si pochutnat na vynikajících oříškových máslech, ale nechce se vám je připravovat? V různých příchutích a bio kvalitě je nabízí značka Bio Today.

Neobsahují přidaný cukr, ztužené tuky ani konzervanty. Naopak jsou bohatým zdroj nenasycených mastných kyselin, přírodních vitamínů a minerálů.

Teď už se stačí jen rozhodnout, zda nejdřív vyzkoušíte máslo z kešu, mandlí nebo např. lískových oříšků.

Dejte si skleničku! Smoothie vás nakopne energií

Na zahrádkách, trzích i pultech obchodů je nyní k dispozici spousta sezónního ovoce. Byla by škoda si na něm nepochutnat a zároveň nezkusit něco nového! Smoothie vás rychle zasytí a dodá dlouhodobou energii. Pro přípravu těchto výživných a chutných mixovaných nápojů můžete použít ovoce, ale i zeleninu, proteiny, kakaové boby, semínka či oříšky. Fantazii se meze nekladou!

Můj tip na osvěžující ranní smoothie: smíchejte 2 lžíce chia semínek, ½ lžičky spirulina prášku, 1 banán, 1 jablko nebo hrušku, 1 lžičku moruší a 100 ml vody. Všechny ingredience rozmixujte v mixeru a pak už si jen vychutnejte lahodný nápoj.

Dezert na snídani? Ano – chia puding

Ke snídani si můžete bez výčitek dopřát i dezert z chia semínek! Chia semínka vám dodají Omega-3, Omega-6 mastné kyseliny, řadu vitamínů a minerálů. Ve spojení s matcha tea budete mít spoustu energie a odhodlání do nového dne.

Na ranní životabudič budete potřebovat 1 lžičku matcha tea, 2 lžíce chia semínek, 130 ml kravského nebo rostlinného mléka a 1 lžičku javorového sirupu. Všechny ingredience smíchejte v misce nebo uzavíratelné nádobě a nechejte přes noc v lednici.

S chutí zeleného čaje se skvěle snoubí maliny a jahody, kterými můžete puding ozdobit.

Kakaová varianta pudinku vás doslova pohladí po duši. Smíchejte 2 lžičky kakaa, 2 lžíce chia semínek, 130 ml kravského nebo rostlinného mléka a 1 lžičku agáve sirupu. Směs nechejte přes noc odležet v lednici. Ráno si puding můžete ozdobit plody goji a morušemi. Milovníci čokolády můžou pudink doladit kousky  a plátky čerstvého ovoce.

Snídaně už nemusí znamenat jen chleba s máslem. Existuje spousta receptů na jednoduchá jídla, která vám od rána zpříjemní den. Báječně si pochutnat a zároveň podpořit své zdraví je tak jednoduché! Dobrou chuť 🙂

Tento článek pro vás napsala Katka Sátorová – produktová specialistka sekce Zdraví. 

A jak snídáte vy? Podělte se s námi o své tipy v komentářích pod článkem

Snídat nebo ne? Překvapivá pravda

Snídaně je nejdůležitější jídlo dne. Tenhle mýtus je ve společnosti silně zakořeněný. Snídani považujeme za zdravou a dokonce za důležitější než ostatní jídla. I dnešní oficiální směrnice v oblasti zdravé výživy doporučují, abychom snídali, protože nesnídat není zdravé.

• Říká se, že snídaně nám pomáhá hubnout a že nesnídání zvyšuje riziko obezity.
• To vypadá jako problém, protože nedávný průzkum provedený na 7 500 respondentech, potvrdil, že více než polovina Čechů pravidelně nesnídá (1).
• Nicméně nové, vysoce kvalitní odborné studie začínají dlouholetou radu, že snídat by měl každý a že snídaně je nejdůležitější jídlo dne, poněkud zpochybňovat.
• V tomto článku se podrobně podíváme na snídani a na to zda nesnídání skutečně škodí zdraví a způsobuje obezitu.

Lidé kteří snídají, jsou zdravější

1. Je pravda, že řada odborných studií potvrzuje, že lidé, kteří snídají, jsou zdravější.
2. Například je u nich menší riziko vzniku nadváhy/obezity a řady dalších chronických onemocnění (2, 3, 4).
3. Z tohoto důvodu řada odborníků tvrdí, že snídaně musí být pro nás dobrá.

• Ovšem tyto odborné studie jsou takzvané observační (pozorovací), které neumí odhalit příčinnou souvislost.
• To znamená, že sice potvrzují, že lidé, kteří snídají jsou s vyšší pravděpodobností zdravější, ale neříkají nic o tom, zda je skutečnost, že snídají opravdu příčinou jejich lepšího zdraví.
• Je tedy možné, že lidé, kteří snídají dodržují i další zdraví prospěšné zásady, které mohou být příčinou toho, že tolik nemarodí.
• Například lidí, kteří snídají často dodržují zásady zdravé výživy a jedí potraviny s vyšším obsahem vlákniny a stopových prvků (5, 6).
• Naproti tomu lidé, kteří nesnídají, častěji kouří, pijí více alkoholu a méně cvičí (7).
• Možná jsou právě tohle ty důvody, proč jsou lidé, kteří snídají zdravější a nemusí to mít vůbec nic společného se samotnou snídaní.
• Na druhou stranu kvalitnější studie, takzvané randomizované kontrolované studie potvrzují, že v zásadě nevadí zda snídáte nebo nesnídáte.

Shrnutí: Lidé, kteří snídají jsou obvykle zdravější a štíhlejší než lidé, kteří nesnídají. Může to však být způsobeno tím, že dodržují i další zásady zdravého životního stylu.

1. Někteří lidé tvrdí, že snídaně dokáže “nakopnout” náš metabolismus, ale ve skutečnosti je to mýtus.
2. Většina zastánců této teorie vychází z teorie takzvaného termického účinku potravin, který způsobuje zrychlení metabolismu a spálení více kalorií poté co se nasnídáte.
3. Nicméně z hlediska metabolismu je důležité celkové množství jídla, které zkonzumujete během celého dne a nehraje žádnou roli kdy nebo jak často jíte.
4. Odborné studie ukazují, že mezi lidmi, kteří snídají a nesnídají není z hlediska kalorií spálených za 24 hodin, žádný rozdíl (8).

Shrnutí: To zda snídáte nebo nesnídáte nemá žádný vliv na to, kolik kalorií za den spálíte. Jeto mýtus.

• Jak píšeme výše, lidé, kteří nesnídají jsou obéznější než lidé, kteří snídají.
• Na první pohled se to zdá zvláštní, protože přeci nedává smysl, že když nejíte, tak tloustnete?
• Někteří odborníci to vysvětlují tím, že když nesnídáte, jste hladovější a máte tendenci se během dne přejídat.
• Tohle samozřejmě dává smysl, ale bohužel neexistují žádné důkazy na podporu tohoto tvrzení.
• Je pravda, že nesnídání vyvolává u lidí větší hlad a že lidé, kteří nesnídají, mají tendenci toho více sníst k obědu, ovšem přesto toho nesní tolik, aby to pokrylo množství kalorií, které by snědli, kdyby se nasnídali.
• Některé odborné studie dokonce prokázaly, že nesnídání může dokonce vést ke snížení denního příjmu kalorií až o 400 (9, 10, 11).
• To vypadá logicky, protože když nebudete snídat, vlastně zrušíte veškeré kalorie z jednoho z hlavních jídel dne.
• Ovšem dilema zda snídat či nesnídat bylo nedávno ověřováno ve vysoce kvalitní randomizované a kontrolované klinické studii.
• Jednalo se o studii trvající 4 měsíce, která porovnávala vliv snídání či nesnídání na hmotnost u 309 mužů a žen a nadváhou nebo obezitou (12).

Po 4 měsících nebyl zjištěn žádný rozdíl v hmotnosti mezi oběma skupinami. Prostě vůbec nezáleželo na tom zda lidé snídali nebo nesnídali.

Tyto výsledky byly podpořeny dalšími studiemi, které zkoumali vliv snídání a nesnídání na hubnutí. Tyto studie rovněž potvrdily, že nesnídání nemá na hmotnost žádné viditelné účinky (5, 12, 13).

Shrnutí: Některé kvalitnější odborné studie prokázaly, že to zda snídáte nebo nesnídáte nemá žádný vliv na vaší hmotnost. Když nebudete snídat, pravděpodobně toho více spořádáte k obědu, ale přesto to nebude tolik, aby to úplně nahradilo snídani, kterou jste vynechali.

1. Vynechání snídaně je jednou ze strategií, která se využívá při takzvaném přerušovaném hladovění.
2. Jednou z metod přerušovaného hladovění je takzvaná metoda 16/8, která je založena na 16-hodinovém půstu trvajícím přes noc s následnými 8 hodinami, kdy můžete přijímat potravu.
3. Těch 8 hodin, kdy můžete přijímat potravu spadá obvykle do doby od oběda do večeře, což znamená, že každý den vůbec nesnídáte.
4. Je prokázáno, že přerušované hladovění vede ke snížení příjmu kalorií, rychlejšímu hubnutí a ke zlepšení celkového metabolismu (14, 15, 16, 17, 18).

Nicméně je důležité zmínit, že přerušované hladovění a/nebo vynechání snídaně se nehodí pro každého. Jejich vliv na lidské zdraví se totiž značně liší případ od případu (19).

Na některé lidi má přerušované hladovění a vynechání snídaně pozitivní účinky, zatímco u jiných to způsobuje bolesti hlavy, pokles hladiny cukru v krvi (hypoglykémie), únavu až pocity na omdlení a poruchy soustředění (20, 21).

Shrnutí: Vynechání snídaně je součástí celé řady diet založených na přerušovaném hladovění, jako je například metoda 16/8. Přerušované hladovění má řadu pozitivních účinků na naše zdraví, ale nehodí se pro každého.

Vědecké důkazy z klinických studií hovoří jasně. Na snídani není nic “zvláštního”.

• Pravděpodobně tedy vůbec nevadí jestli snídáte nebo nesnídáte, pokud po zbytek dne jíte zdravou stravu.
• Snídaně “nenastartuje” váš metabolismus a pokud jí vynecháte tak to automaticky neznamená že se budete přejídat a tloustnout.
• Je to mýtus založený na observačních studiích, který byl vyvrácen kvalitnějšími randomizovanými kontrolovanými studiemi (tedy kvalitními odbornými studiemi se skutečnou vypovídací hodnotou).
• Takže to zda budete snídat nebo nesnídat zcela závisí na vás a na vašich osobních preferencích.

1. Pokud máte ráno hlad a potřebujete se nasnídat, tak se nasnídejte a dejte si zdravou snídani.
2. Nejlepší snídaně je taková, která je bohatá na bílkoviny.
3. Nicméně pokud ráno nemáte hlad a nepotřebujete se nasnídat, tak prostě nesnídejte.

Nedostatek pohybu způsobí dvakrát více úmrtí než obezita | Zdraví

PRAHA Nedostatek pohybu způsobuje v Evropě dvakrát více úmrtí než obezita. „Naznačují to závěry dvanáctiletého výzkumu, jehož se účastnilo více než 300 000 lidí,“ řekla obezitoložka Dita Pichlerová.

Citovala závěry britských vědců, podle nichž je pohybová nečinnost v Evropě příčinou 676 000 úmrtí ročně, zatímco nadměrná tělesná hmotnost 337.000. Kdyby se každý člověk nejméně 20 minut denně věnoval svižné chůzi, mělo by to pro něj podstatné přínosy, shodují se s britskými kolegy čeští lékaři.

„Tělesný pohyb je prospěšný bez ohledu na tělesnou hmotnost. Obezita a nedostatek pohybu jdou často ruku v ruce. Je však známo, že i štíhlým lidem hrozí zdravotní problémy, pokud se nepohybují. A obézní lidé, kteří provozují tělesný pohyb, se těší lepšímu zdraví než obézní lidé, kteří se nehýbou,“ shrnula lékařka.

Britská studie zjistila nejvyšší riziko u lidí pohybově nečinných, a to shodně s běžnou tělesnou hmotností, nadváhou i obezitou. Odstranění nedostatku pohybu v Evropě by podle studie snížilo úmrtnost o téměř o 7,5 procenta, odstranění obezity o 3,6 procenta. Onemocnění způsobená nedostatkem pohybu a obezitou jsou z velké části totožná, například nemoci srdce a cév či cukrovka druhého typu.

Nárůst obezity řeší některé země například daní z cukru či tuku, vládní experti sestavují seznamy zdravých a nezdravých potravin. V Česku má od září zakázat nezdravé potraviny ve školních automatech novela školského zákona, o zavedení daně na nezdravé potraviny se zatím nemluví. Před pár lety zavedlo Dánsko daň na tuk v potravinách, pro neúspěch ji zrušilo.

Příjem a výdej

Podle Pichlerové není zavádění daní na nezdravé potraviny všespásný lék na obezitu. „Pokusy o zavedení daní měly ve světě vždy jen přechodný efekt. Lidé na změnu ceny reagují pouze několik týdnů a pak se vrátí zase ke starým návykům,“ vysvětlila.

Zásadní podle ní je vyvážit příjem energie z potravy a její výdej pohybem. Vliv má i pohled společnosti na obezitu. Pokusy bojovat proti obezitě negativními kampaněmi nevyšly, připomněla Pichlerová studii kalifornských vědců.

Ti zjistili, že u lidí, které pociťují nadváhu jako svůj problém, může mediální sdělení stigmatizující obezitu vést k tomu, že naopak jedí ještě víc kaloricky bohatých potravin a mnohem méně si věří, že dokážou řídit příjem potravy tak, aby dál nepřibírali.

Obezita ničí dětství

Faldíky jsou roztomilé, když je dítěti rok. V pěti letech už tak sladké nejsou, navíc  jimi svým dětem zaděláváme na vleklý celoživotní boj. Protože obezity se jen tak nezbavíte. Obézní je v Česku každé páté dítě ve věku 6 až 15 let.

Zdá se vám to málo? Dětská obezita má vedle zdravotního i závažný psychosociální aspekt. Obézní dítě je velmi často vystaveno neúměrnému společenskému tlaku, někdy i šikaně.

Obezita jednoznačně otevírá dětem okno unipolární deprese, brání jim rozvinout jejich potenciál, partnerskou sebedůvěru i profesní uplatnění.

Děti již nechtějí žít dál se svým trápením. Rodiče obvykle vědí o obézním sousedovi, ale skutečnost, že je stejně postiženo i jejich dítě, si nepřipouštějí. Většina rodičů si myslí, že z obezity dítě vyroste, to je však omyl.

Obezita je i u dětí nemocí, kterou je třeba léčit.

Mnoho rodičů, babiček a dědečků má za to, že děti ze své kulatosti časem vyrostou. Proto neváhají a podporují je v konzumaci sladkostí s myšlenkou „ať se mají dobře“. Dětem tak více škodí než prospívají.

Mnohé z nich se totiž svých nadměrných kil posléze nemohou zbavit ani v dospělosti. Pravidlo, že děti „z toho vyrostou“ přestalo platit před čtvrtstoletím, kdy z 80% dětí s obezitou vyrostli obézní dospělí. V současné době z 80% dětí s nadváhou vyrůstají obézní dospělí.

Obezita po krátké době přechází do chronické fáze a stává se celoživotním a nevyléčitelným onemocněním. Nadváha ve čtyřiceti zkracuje střední délku života o tři roky, běžná obezita o sedm a závažná obezita o čtrnáct let.

Původně vyšší podíl chlapců se začíná vytrácet, s věkem u nich dochází ke stagnaci výskytu obezity, u dívek stále její neutěšený nárůst bohužel pokračuje.

Potomkovu váhu a postavu máme ve vlastních rukou. Pouhých 2-5 % případů dětské obezity nesouvisí s rodičovským přístupem a rodinným prostředím, ale s nemocí nebo užíváním léků.

Na vzestup hmotnosti mají vliv hormonální poruchy, jako je Cushingův syndrom se zvýšenou tvorbou hormonů nadledvin, syndrom polycystických ovarií nebo snížená činnost štítné žlázy. Obezita se vyskytuje i jako součást geneticky podmíněných syndromů.

A to tím ochotněji, čím více tukových buněk a genů řídících toto ukládání mají k dispozici po předcích. Obrovský vliv na rozvoj obezity má rodinné prostředí – preference určitých potravin, jídelní zvyklosti a způsob trávení volného času v rodině.

Za posledních dvacet let se výskyt dětské obezity zpětinásobil. Čtvrtina dětí trpí nadváhou, každé sedmé obezitou a čtyři ze sta jsou závažně obézní. V posledních letech sice došlo ke stabilizaci výskytu nadváhy, ale stále vzrůstá výskyt obezity a především její závažnost.

Nadváha nebo obezita?

Rozdíl mezi nadváhou a obezitou  spočívá v rozvoji zdravotních následků a hranice je individuální.

Nadváhu ještě schováme pod svetr, ale obezitu rozpoznáme již z dálky, přičemž se nejedná jen o problém zevnějšku, ale především spouští metabolický syndrom, který vede k časné cukrovce druhého typu, urychlenému kornatění tepen, rozvoji vysokého krevního tlaku a časným oběhovým komplikacím.

Barokní andílek

V naší době bohužel není neznámý pojem kojenecká nadváha – v současné době jí trpí asi 7% kojenců, kteří pak přecházejí do stejně velké skupiny předškolních dětí s obezitou. Kamenní barokní andílci jsou jasným důkazem, že batolátko má být pěkně vypasené.

Jenže kdy začínají špíčky věstit problém? Hranice se už posunula do nejnižších věkových skupin, je zhruba v jednom roce věku. O kojencích říkáme, že jsou pěkní, když mají všude faldíky. Ale kolem jednoho roku by měl být přirozený úbytek nadváhy – tehdy má člověk zabrzdit nárůst hmotnosti a začít se rozvíjet intelektuálně.

Děti samozřejmě hned nezhubnou, ale už jim nepřibývají další tukové zásoby a místo toho rostou do výšky. To je správný vývoj. V této době se také dítě přestane jen spokojeně válet v postýlce. Děti se rozběhnou, objevují svět a nadváha by jim překážela.

Kolem čtyř, pěti let by měl být pokles největší, měli bychom na nich téměř počítat žebra. Dnes má ale tak 40% dětí pokles jen cca do dvou let, pak začnou zase přibírat.

Žijeme v obezitogenním prostředí. Vezměte si třeba autosedačku. My díky ní dítě naučíme, že se klidně dvě hodiny nemusí vůbec pohybovat. A hodně maminek to pak přenáší i domů. Zkrátka je posadí do domácí dětské sedačky a  přikurtují.

Je to určitě pohodlnější, než když se vám batole pořád motá pod nohama. Jenže děti, jejichž přirozenost je od rána do noci se nezastavit, tím učíme, že nehýbat se je normální. Na lenost si nakonec rád každý zvykne. Podívejte se i na dnešní kočárky.

Přitom děti jsou intelektuálně na výši, maminky je rozvíjejí po duševní stránce, ale tělesně je to malér.

Kojením proti pláči?

Bohužel nejen maminky, ale i odborníci zaměňují u kojení formu s obsahem. Mateřské mléko je sice pro kojence nejvýhodnější potravinou, ale to neznamená, že se dítě může přikládat k prsu, kdykoli zakňourá.

Ženský prs má možnost ukojit trojčata, ale pokud tento objem podáme jednomu kojenci, nelze se divit, že bude vesele přibírat. V současné době se nadváha rozvíjí ve větší míře i u plně kojených dětí a přestalo platit, že kojení k nadváze nevede.

Některé maminky kojí nepřetržitě celý den a jsou z toho absolutně vyčerpané, čemuž se nelze divit.

Problém je možná v tom, že dnešní mladé maminky nemají kde se naučit číst signály kojence – když zabrečí, automaticky mu dají najíst, jenže to dítě třeba vůbec nebrečí proto, že by mělo hlad. Za dětským pláčem se totiž zdaleka vždycky neskrývá jen hlad – ale dát mu cucnout je nejrychlejší řešení.

Výlučné kojení  ve věku nad 9 měsíců již není vhodné a zvyšuje pravděpodobnost výskytu kardiovaskulárních rizik v dospělosti. Nejlepší příkrmy jsou ty připravené doma, nepřislazené, nepřisolené a nekořeněné.

V případě, že maminky dávají dětem příkrmy ve skleničkách, je třeba mít na paměti, že v rámci doporučených denních dávek má každá taková sklenička v průměru o 20 procent více energetického obsahu než potřebuje osmdesát procent kojenců.

To znamená, že pokud dítě sní celý příkrm, přijímá více energie, než je nutné. Vhodné je tak část skleničky ponechat na svačinu na druhý den.

Prázdný talíř

Co dělat, když vidíme, že se nám dítě začíná kulatit? Ono úplně stačí, když to necháte na něm. Maminky dneska děti překrmují. Všechny chtějí být zodpovědné a dát dítěti, co můžou. A děti jedí, aby udělaly mamince radost.

Dostaneš bonbon, když sníš ten talíř – ale ne, když ho nedojíš. Jenže dítě by přirozeně skončilo dřív, kdybychom to nechali na něm. Ono dobrovolně hlady neumře. Pozná, kolik mu stačí. Ale vezme si více, aby udělalo mamince radost.

Postupně samo přestane cítit, že už mělo skončit.

Rodina jako zrcadlo

Děti jsou odrazem svých rodičů, co se hmotnosti týče, a proto je třeba léčit celé rodinné prostředí, nejen dítě. Životní styl rodiny se vždy v plném rozsahu odrazí na návycích a zlozvycích jejich  nejmenších členů.

Když rodina tráví víkendy na horách a sport je začleněn do jejího života, pak je jen malá pravděpodobnost, že dítě prosedí celé dny u počítače s pytlíkem chipsů. Pokud rodiče nesnídají a během života experimentují s dietami, nemohou se divit, že se u jejich dítěte rozvine porucha příjmu potravy.

Musíme si uvědomit, že právě zdánlivě jednoduché změny a režimová opatření dokážou zastavit nebo přibrzdit negativní trend nárůstu počtu dětí s obezitou.

Správný výběr  

Je pravda, že malé děti si oblíbí několik pokrmů a ostatní často odmítají. Výživa dětí předškolního věku se vyznačuje vytvářením správných stravovacích návyků a to je třeba si uvědomit. Největší důraz je kladen na pestrost, pravidelný jídelníček a přiměřenost. Velmi důležitý je pitný režim – jakmile dítě naučíme na sladké nápoje, bude je vyžadovat stále.

Kromě toho u dětí méně fyzicky aktivních jsou sladké nápoje vydatným zdrojem zbytečné energie. Popíjí-li dítě během dne sladké nápoje, může to zapříčinit i nechutenství.  Dítě pak odmítá nutričně cenné potraviny.

U menších dětí do šesti let je důležitý vyšší příjem tuku (35% z celkového energetického příjmu), s důrazem na příjem nenasycených mastných kyselin (omega-3), jejichž zdrojem jsou ryby a některé oleje.

Energetický příjem dítěte, které se věnuje nějakému sportu, bude v porovnání s tím, které nesportuje, neporovnatelně vyšší. Tady se už matka musí zamyslet nad tím, co sportovci připraví na talíř.

Velmi důležitá je pravidelnost, sportující dítě může jíst i vícekrát denně, klidně může mít dvě svačiny nebo druhou večeři. Každé jídlo by mělo obsahovat sacharidy jako zdroj energie, důležité je dbát i na dostatek bílkovin.

Dítě vydává velké množství energie, a proto lze volit i tučnější potraviny. Příjem cukrů, především z ovoce, může být vyšší, takže se do pitného režimu začleňují i džusy.

Období dospívání se vyznačuje vyšší energetickou spotřebou. Tomu musí odpovídat i skladba a množství stravy. Dospívající by rozhodně neměl experimentovat s výživou, jako je veganství, raw strava nebo makrobiotika. Především dospívající dívky často trpí nedostatkem železa (jedí málo maso a ztrácejí železo menstruační krví).

Strava dospívajícího začíná být podobná stravě dospělého, velký důraz je kladen na dostatečný příjem bílkovin a omezení fastfoodu a jiných nutričně bezcenných potravin.

České děti jsou obézní. Zakažme jim energy drinky a nechme je lítat, radí odborník

Pětina populace dětí ve věku 11–15 let má buď nadváhu, nebo je obézní. Jejich počet roste, a to navzdory tomu, že teenageři jedí méně sladkostí a více ovoce a zeleniny. Problém s hmotností se více týká chlapců, chudých rodin a méně vyspělých regionů, ukazuje studie odborníků z Fakulty tělesné kultury na Univerzitě Palackého v Olomouci pod vedením Michala Kalmana.

Ti také upozorňují, že se přeceňují negativa sociálních sítí a naopak podceňuje nebezpečná móda energetických nápojů. „Dnešní české děti jsou neohrabané, nevyspalé a nepozorné, když jich má patnáct přeběhnout tělocvičnu, čtyři z nich spadnou,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Kalman.

Stále více českých dětí má problémy s obezitou, přitom jedí méně sladkostí a dle vašeho výzkumu rovněž dopřáváme svým dětem více ovoce a zeleniny, než je v Evropě běžné. Čím to tedy je? Mají to z rychlých občerstvení, nebo je to nedostatkem pohybu?

Sledujeme děti mezi 11. až 15. rokem, tedy v období dospívání. Děti však zakládají svou nadváhu či obezitu již v prvním či druhém roce svého života.

Když v době adolescence začnou konzumovat trochu víc ovoce a zeleniny, tak to neznamená, že z obézních dětí najednou budou štíhlé. Navíc nám vychází, že sladkosti naopak nyní více konzumují štíhlé děti.

Mohou si je totiž více dovolit, vědí, že se nemusí tak hlídat a nemají tolik omezení jako ty obézní.

Váš výzkum rovněž ukazuje, že sice klesá konzumace sladkých nápojů, ale stoupá pití energetických drinků. To asi není změna k lepšímu.

Energetické nápoje jsme začali sledovat teprve loni, takže neznáme vývoj v čase.

Nicméně víme, že jedenáct procent českých dětí má sklon k rizikové konzumaci, tedy minimálně dvakrát týdně, což je značně vysoké číslo vzhledem k tomu, že energy drinky obsahují kromě velkého množství cukru i obrovské množství kofeinu. Ze sportovišť a stadionů zmizely reklamy na cigarety nebo alkohol, ale všude tam nyní vidíte reklamy na energetické nápoje.

O energetických nápojích se začíná mluvit jako o podceňované hrozbě, která škodí dětskému srdcí i mozku. Jak je to s regulací?

Jsou státy, kde jsou energetické nápoje postaveny na stejnou úroveň jako alkohol.

Nesmí se prodávat dětem pod osmnáct let, nesmí je konzumovat, nesmí je dostat v baru, dokonce ani tyto plechovky nesmí být v regálech vedle klasických džusů, ale musí je zařadit vedle alkoholu.

U nás nejsou nijak regulované?

Jediné opatření je malý nápis na plechovce, že výrobek obsahuje vysoké množství kofeinu a není vhodný pro děti a těhotné nebo kojící ženy, což je nařízení Evropské komise.

Ale možná je to jen otázka času, protože klinické studie například na činnost srdce nevycházejí dobře. V jednom energeťáku je kofeinu jako ve třech kávách.

A samozřejmě má značný vliv na obezitu vzhledem k obrovskému množství cukru a tzv. prázdných kalorií, tedy kalorií bez nutričních hodnot.

Od učitelů na základních a středních školách slýchávám, že energetické nápoje jsou největší pohroma, protože děti jsou pak hyperaktivní a nesoustředěné. Takže těch problematických následků je víc.

Ano, jejich dětští konzumenti mnohem hůře spí, neplní spánková doporučení, mnohem hůře se soustředí, jsou nervózní, mají vyšší úroveň depresí.

Jako jednu z příčin dětské obezity bych tipovala, že to mají z dlouhých hodin u mobilů a tabletů. Ale vy ve své studii říkáte, že děti on-line žijí aktivněji, a tudíž se jich obezita tolik netýká.

Obecně se naše studie trochu sociálních sítí zastává. V poslední době vyšly z jiných výzkumů jako strašáci, kde se to hemží hrozbami a na děti tu čekají predátoři.

Nám ale vychází, že děti, které jsou často on-line, mají největší sociální oporu u svých vrstevníků, což je v tomto věku klíčové. To znamená, že mají mnohem více kamarádů, kterým se mohou svěřit, sdělit jim svá tajemství či vnitřní pocity.

Tyto děti jsou také pohybově nejaktivnější, cítí se dobře v kolektivu a nedostávají se příliš do konfliktů. Žijí naplno, stíhají spoustu kroužků a kamarádů.

Ztrácí české děti zájem o sportování a o aktivní trávení volného času?

Děti mají přirozenou potřebu se hýbat. Stačilo by tudíž málo – kdyby rodiče dítě nebrzdili, šli se s ním projít, proběhnout se.

Velký problém vidíme i v „car friendly“ prostředí, které jsme si tu řadu let budovali, tedy prostředí přátelské pro auta, nikoliv však pro chodce nebo cyklisty.

Ročně se u nás vyrobí 1,5 milionu aut, všude na světě je nedostatek parkovacích míst, takže když někde zbývá deset metrů čtverečních zeleně, tak se vyasfaltují a udělá se tu parkoviště. Případně se postaví nová silnice bez cyklostezky. Takže kde se pak mají děti ve městech pohybovat?

Ještě generace na přelomu 80. a 90. let byla zvyklá přijít ze školy domů a běžet si hrát ven s kamarády. Tam, kde dříve bývaly louky či trávníky se stromy, dnes najdeme supermarkety, parkoviště nebo další domy. Dnešní děti se tak nemohou volně pohybovat, ani kdyby chtěly.

Dříve se rodiče nemuseli o děti bát, dnes jsou naprosto všude auta, takže nějaké pobíhání venku není moc bezpečné. A když si vezmou míč a jdou si s ním hrát do vybetonovaných ploch obklopených domy, lidé si stěžují, že to dělá hrozný hluk. Všechny tyto okolnosti nejsou zrovna příznivé v boji s obezitou.

Do jaké míry přisuzujete rostoucí obezitu skutečnosti, že 51 procent českých dětí nesnídá během školních dnů, což je další údaj z vaší studie? Většina výživových specialistů říká, že pořádná snídaně je základ a během dne se pak mají dávky jídla i jejich energetická hodnota snižovat.

Snídaně je základ, aby se tělo nastartovalo a fungovalo během dne správně. Člověk by měl do sebe dostat 30 procent denní energie.

Jenže v Česku začíná být běžné ráno doma nesnídat, nesnídají ani rodiče a dítěti dají peníze, ať si něco koupí cestou do školy. A těžko to asi bude banán a jablko. Spíše to bude ten energetický nápoj a nějaká sladkost.

Podle studie se nesnídá především v chudých rodinách, nejvíce se snídá v Praze a Středočeském kraji, nejméně pak v Ústeckém a Libereckém.

Jako jedno z možných řešeních zmiňujete, že by se mohlo uvažovat o pozdějším zahájení výuky. Bylo by to řešení? Udělaly by si děti čas na snídani, nebo by jen déle spaly?

Proč tak významně roste počet obézních dětí kolem 13. až 15. roku života? Může to být i tím, že děti se v té době dostávají více z dohledu rodičů, mají vlastní finance a chodí mlsat do rychlých občerstvení?

Ano, může to být jeden z důvodů. Dítě je v těchto letech mnohem více pod vlivem vrstevníků než rodičů.

Častěji jsou obézní chlapci než dívky. Dbají dívky více na postavu a klukům je to více jedno?

Nemáme k tomu konkrétní data, nicméně na dívky bývá vyvíjen mnohem větší tlak, aby se o sebe více staraly. Když má chlapec v pubertě deset kilogramů nadváhu, tak je to ten boreček a machr, který třeba všechny přepere. Když má tuto nadváhu dívka, může být vystavena posměchu a šikaně.

Pozoruhodné jsou také vámi zjištěné regionální rozdíly, zejména nejhubenější děti v Praze a nejtlustší v Královéhradeckém kraji. Čekala bych to spíše naopak, v Praze se děti všude vozí MHD, mají tu nepřeberné množství multiplexů, obchodních center. V Královéhradeckém kraji oproti tomu najdeme několik pohoří a podhůří plné nejrůznějšího outdoorového vyžití. Čím to je?

Klíčový faktor je socioekonomický. Praha je vzdělaná, takže i když je to tu samý beton a sídliště, tak rodiče jsou vzdělaní a více dbají o děti, o jejich aktivity či zdravou výživu.

Překvapil mě proto Královéhradecký kraj, který teď v červnu dopadl ze srovnávacího výzkumu Místo pro život úplně nejlépe, na poslední příčce pak skončil Ústecký kraj.

V Královéhradeckém kraji z nějakého důvodu vyskočila obezita. Ale kdybychom počítali nadváhu a obezitu dohromady, tak by byl nejhorší Ústecký kraj.

Jako jedno z možných řešení navrhujete hodinu tělocviku navíc. Může se to na obezitě českých dětí vůbec projevit?

Třetí hodina tělocviku není samospásná, ale určitě by trochu přispěla. Obezitu a nízkou pohybovou aktivitu je třeba řešit komplexně. Problém spatřujeme i v pětihodinovém vysedávání ve třídě, kdy dítě kolikrát nesmí ani chodit po chodbě, natož jít o přestávce ven.

Rádi si bereme za vzor finské školství. Tam trvají přestávky půl hodiny a děti je tráví za každého počasí pobíháním venku.

Zde by bylo potřeba změnit smýšlení ředitelů, pro něž jakákoliv aktivita žáka navíc znamená další riziko úrazu. Jenže ve výsledku je nějaké drobné zranění při běhání po chodbě nebo venku na hřišti mnohem méně devastující než obezita.

Nechme děti běhat, lítat a skákat. Ty restrikce nedělají jen učitelé a ředitelé, ale i rodiče. Je to samé „nelítej, něco si uděláš, neskákej, spadneš“. Školy by měly otevřít venkovní prostory dopoledne pro žáky odpoledne pro rodiče s dětmi.

Zaděláváme si nejen na generaci ještě obéznějších, ale také ještě nemotornějších dětí?

Často narazí do zdi, protože neumějí odhadnout rychlost ani vzdálenost. To mě zaujalo víc, než že neudělají kotoul.

Když už jdou dneska děti lítat ven, riziko úrazu je mnohem větší než před patnácti či dvaceti lety. Tohle by nás mělo varovat.

Video: Posedlost váhou? Hlavní je pohyb, obezitu poznáte podle obvodu pasu

24:46

Klíčem ke zdraví je pohyb a sebeúcta. I zdravý obézní nakonec skončí nemocný. Nádory prsu souvisí s obezitou, s šikanou obézních jsem se nesetkala | Video: Daniela Drtinová

Snídat, nebo nesnídat? – PharmDr. Margit Slimáková

Je snídaně nejdůležitějším jídlem dne? Jak pro koho. Mnozí si bez snídaně začátek nového dne nedovedou představit, zatímco jiní ji raději odkládají na později nebo nesnídají vůbec. Přitom oba přístupy mohou prospívat našemu zdraví. Jak je to možné?

Snídaně jako nutnost

Po dlouhá léta se tradovalo přesvědčení, že snídaně je nejdůležitějším jídlem dne. Podle mnoha expertů pomáhá snídaně rozběhnout metabolismus a snižovat množství snědeného jídla v pozdějších hodinách. Mnohé zdravotní benefity přiznávají také studie. Potíž je ale v tom, že se jedná o pozorovací studie, které nemohou prokázat žádnou příčinnou souvislost.

Výsledky zmíněných studií už totiž nepotvrzují kvalitní kontrolované klinické studie ani naše historické zkušenosti. Dnes se dokonce objevují nové studie, podle kterých není ku prospěchu jíst v průběhu celého dne, ale je vhodné časové rozmezí pro příjem potravy omezit. A toho můžeme dosáhnout třeba právě vynecháním snídaně.

Snídaně našich předků aneb jak to asi mohlo být

Bývaly doby, kdy se běžně jedlo jenom jednou denně, bylo to spíš odpoledne nebo večer. Tehdy naši předci neměli ledničky ani spížky, a tak jedli to, co zrovna ulovili nebo nasbírali.

Lovec až odpoledne nebo večer snědl, co přes den ukořistil. A tak pořád dokola. S příchodem zemědělské revoluce se ale začalo běžně jísti dvakrát denně, před odchodem na pole a večer po návratu.

Když jsme pak na pole chodit přestali, začali jsme jíst třikrát denně.

Dnes už lovíme pouze v supermarketech, jediný boj o jídlo známe ze slevových akcí. Doma máme spižírny, sklípky a lednice. Abychom ani na okamžik nehladověli, obklopili jsme se jídlem úplně všude. Prodává se na ulicích, na zastávkách, na chodbách pracovišť, škol i nemocnic.

Spíš než jídlo jsou to ale různé produkty, které jsou zpravidla složeny z několika málo hlavních průmyslových ingrediencí: cukru, tuku a velkého množství dochucovadel. To proto, aby byl výsledek nejen jedlý, ale také návykový. Pak totiž vzniká velká pravděpodobnost, že se budeme přejídat.

A tak se stalo, že snadná dostupnost levného a návykového jídla vrátila mnohé z nás do historie. Zase jíme jen jednou denně, jenže tentokrát celé dny bez přestávky.

Snídaně ve studiích

V předchozích letech bylo provedeno několik pozorovacích studií, které dávaly do souvislosti vynechávání snídaně s nadváhou.

Nedávno publikovaný systematický přehled randomizovaných kontrolovaných studií, které sledovaly změnu v hmotnosti dospělých v závislosti na snídani anebo jejím vynechání, ale nenašel žádný důkaz, že by snídaně snižovala riziko nadváhy, případně že by její vynechání vedlo k nárůstu hmotnosti. Bylo tomu přesně naopak: účastníci studie, kteří snídali, zpravidla celkově přijímali více kalorií za den.

Tyto výsledky jsou ve shodě s publikovaným přehledem o prospěšnosti přerušovaného půstu, stejně tak i s výsledky etnografických studií.

Novější a kvalitnější studie tak zpochybňují staré tvrzení, že snídani nenahradíme.

Přerušovaný půst

Přerušovaný půst je stravovací způsob, při němž se střídají fáze půstu a fáze jídla. Neřeší konkrétní složení jídelníčku, ale vymezuje dobu, kdy je vhodné jíst.

Při přerušovaném půstu vycházíme z běžného nočního postění, které prodloužíme právě třeba posunutím snídaně na pozdější dobu. Výsledkem je, že se upraví poměr mezi dobou půstu a dobou jídla z běžných 12:12 třeba na 14:10.

Kalorický příjem se u přerušovaného půstu nemusí měnit.

Během období půstu je však třeba dbát na dostatečný příjem tekutin (čistá voda, neslazený čaj, možná je i káva), díky kterému překonáme případnou únavu.

Přerušovaný půst zlepšuje inzulínovou senzitivitu a zvyšuje hladiny růstového hormonu, čímž podporuje spalování tuků a budování svalové hmoty. Zlepšuje buněčnou regeneraci, snižuje riziko srdečních onemocnění a zlepšuje kognitivní funkce. Pomáhá při redukci váhy a léčbě cukrovky 2. typu, při vysokých hladinách triacylglycerolů, LDL cholesterolu a chronickém zánětu.

V porovnání s dietami je přerušovaný půst prokazatelně účinnější strategií, jak snížit hmotnost. Důvodem je fakt, že prospěšné hormonální změny, které nastávají při půstu, jsou při konstantním příjmu potravy zcela vyloučeny.

Je to právě ona nepravidelnost půstu, která z něj činí efektivní nástroj pro předcházení vzniku inzulínové rezistence. Jak často přerušovaný půst zařadíme, je zcela individuální: můžeme se tak stravovat dlouhodobě, nebo třeba jen jednou týdně.

I to má své opodstatnění.

Půst si dovedu představit jako prospěšný a očistný proces například u člověka s nadváhou a hypertenzí, ale už nemusí být (bez lékařského dohledu) vhodný pro člověka, který se léčí s nádorovým onemocněním a u kterého už došlo k velkému úbytku hmotnosti.

Kolikrát denně máme tedy jíst?

Kvalitní studie nenašly na snídani nic speciálního. Není to nejdůležitější jídlo dne, není nezbytná pro rozběhnutí metabolismu ani není zárukou štíhlosti a zdraví. Pravděpodobně je tedy jedno, jestli snídáte nebo ne. Důležitější je kvalita potravin.

Snídejte, pokud se probouzíte hladoví a máte tendenci se během dne přejídat, pokud ráno nic nesníte. Pokud ale nemáte po probuzení na jídlo ani pomyšlení, klidně snídani posuňte anebo vynechejte.

Řešíte-li nadváhu nebo cukrovku 2. typu, zkuste snídani aspoň trochu posunout na později a prodlužte přirozené noční hladovění. V této době může tělo efektivně spalovat uložené tuky. Ideální stav podle mě nastává, když jste schopni vnímat skutečné potřeby svého těla: jíte, když to skutečně potřebujete, a nemáte z toho zbytečný stres.

Kdo snídani potřebuje?

• Děti mají menší kapacitu žaludku a potřebují jíst častěji. S věkem se intervaly mezi jídly zpravidla prodlužují.
• Dospělí, kteří jsou po ránu hladoví a posouvání jídla pouze zvyšuje hlad a následně i riziko přejídání se.
• Nemocní, kteří ze zdravotních důvodů potřebují jídlo rozložit do více malých porcí v průběhu dne.