Není pravda, že neléčená rýma trvá stejně dlouho jako léčená

Klasická rýma patří mezi nejběžnější onemocnění. Zpravidla je přenášena viry, zejména rhinoviry, a trvá zhruba týden.

Původně čirá, vodnatá rýma se obvykle během několika dní změní na hlenovou až hlenohnisavou, která poté začne ustupovat. Jenže to neplatí vždycky. Například když nosní sliznici osídlí bakterie.

Takzvané bakteriální rýmy se jen tak nezbavíme, navíc hrozí šíření infekce do okolních tkání.

Ani obyčejnou virovou rýmu není radno podceňovat. „I banální rýmu je vhodné léčit, abychom předešli možným komplikacím ve smyslu šíření infekce do okolních tkání, například vzniku zánětu středního ucha či zánětu vedlejších dutin nosních,“ říká MUDr. Azita Gebauerová, lékařka ORL z pražské Polikliniky Malešice.

„Možností první volby v léčbě jsou volně prodejné přípravky v lékárně, tedy dekongescenční (snižující otok) nosní kapky či hypertonická mořská voda,“ radí lékařka. Cílem obojího je obnovit průchodnost nosu a tím zlepšit dýchání.

K léčbě rýmy rozhodně patří též odpočinek. Tedy alespoň na čas trochu zvolnit. Ideálně zůstat den dva v klidu a v teple domova a omezit fyzickou aktivitu.

Týden rozhodne

Kromě odpočinku, spánku a nosního spreje či kapek je při léčbě rýmy také důležitý zvýšený přísun tekutin, ideálně teplých bylinných čajů. Výborný je také horký nápoj z čerstvého zázvoru s citronem a medem. Ovšem někdy se stane, že ani po sedmi dnech rýma neustupuje.

„Pokud není efekt léčby patrný do týdne, je vhodné zajít k lékaři, který udělá výtěr z nosu k odlišení virové rýmy od bakteriální. Virová rýma bývá zpočátku infekčního onemocnění vodnatá, čirá. Pokud dojde k bakteriální superinfekci, změní se ve vazkou, hustou, žlutou, eventuálně zapáchající. Bakteriální rýmu je možné adekvátně zaléčit kapkami s lokálními antibiotiky,“ upozorňuje MUDr.

Azita Gebauerová s tím, že celková antibiotika jsou vhodná jen při komplikacích či šíření zánětu do okolních tkání.

Další variantou rýmy je také alergická reakce, u níž je třeba vyšetřit původce alergie alergologickým vyšetřením a následně jej v ideálním případě vyloučit z bezprostředního kontaktu s pacientem. Obtíže lékaři tlumí léky proti alergii, lokálními kortikosteroidy, eventuálně desenzibilizací.

Kapky ano, ale…

Kromě infekční a alergické se ovšem lékaři v ordinaci setkávají také s takzvanou medikamentózní rýmou. „Tato rýma je způsobena opakovaným a dlouhodobým používáním nosních kapek proti rýmě.

Dojde k ´ochrnutí cév´, které již nereagují na lék a je potřeba stále vyšších dávek k dosažení terapeutického efektu. Dochází k poškození a zbytnění nosní sliznice, pacient zvyšuje dávky nosních kapek, přesto má pocit ucpaného nosu,“ popisuje specialistka ORL.

V takových případech je následná léčba dlouhodobá, trvá i několik měsíců, než se postižená sliznice obnoví do původní podoby.

S ohledem na riziko devastace sliznice je třeba respektovat délku užívání klasických nosních kapek dle návodu, zpravidla maximálně 7 – 10 dnů. Naopak hypertonický roztok mořské vody lze užívat dlouhodobě v podstatě bez omezení.

Jak se vyhnout rýmě

„Prevence klasické rýmy spočívá v obecných protiinfekčních režimových opatřeních, otužování, dostatečné pohybové aktivitě na čerstvém vzduchu, optimální konzumaci vitamíů B a C, a to zejména na podzim a v předjaří. Také je důležité v době šířících se nemocí omezit pobyt ve veřejných prostorách, dostatečně větrat, vyhýbat se kontaktu s infikovanými lidmi,“ radí lékařka.

Při prevenci proti rýmě lze také do určité míry spoléhat na významnou samočistící funkci nosní sliznice. V optimálním případě se totiž viry a bakterie přilepí na hlen přirozeně obsažený v nose a díky neustálému pohybu řasinek jsou odsunuty ze sliznice pryč.

Ovšem podmínkou pro tuto samočistící funkci je zachování optimální vlhkosti nosní sliznice. S tím mohou pomoci nosní spreje s roztokem mořské vody, tentokrát s nižší koncentrací soli  (je podobná, jako v moři).

Při rýmě se užíváním tohoto spreje snižuje otok nosní sliznice, a tím usnadňuje dýchání nosem

Hypertonický versus izotonický

Jako hypertonické se označují roztoky, v nichž je obsah soli vyšší, než uvnitř buněk lidského těla (koncentrace soli u těchto roztoků je podobná, jako například ve Středozemním moři).

Pokud ho aplikujete na nosní sliznici, začne z ní díky principu osmózy „vytahovat“ vodu, aby se koncentrace soli na obou stranách vyrovnala.

Pokud je sliznice zduřelá a zadržuje více vody než obvykle – což se děje v případě rýmy – je aplikace hypertonického roztoku mořské vody způsob, jak jí pomoci splasknout a usnadnit tak dýchání nosem.

Naopak izotonický roztok má nižší koncentraci soli a je vhodné používat ho nejen při nachlazení, ale také čistě preventivně, a to opakovaně během dne. Zvláště při pobytu v klimatizovaných a vytápěných místnostech, v nichž se sliznice nosu značně vysušuje, a tedy ztrácí schopnost se optimálně bránit virům a bakteriím.

Goji jsou plody kustovnice čínské (Lyciumchinense) a vzdáleně připomínají malé šípky. Mimochodem, správně se jejich název vyslovuje goudži. Jsou známy pro své výrazné antioxidační vlastnosti a obsahují vysoké množství důležitých aminokyselin a karotenoidů. Jsou významným zdrojem vitaminů a minerálních látek v přírodní formě.

Obsažené vitaminy B2 a B3 přispívají ke snížení míry únavy a vyčerpání a k normální činnosti nervové soustavy. Vitamin C přispívá ke správné funkci imunitního systému a k ochraně buněk před oxidačním poškozením. Fosfor přispívá k udržení normálního stavu kostí a zubů. Železo přispívá k normální tvorbě červených krvinek a hemoglobinu.

Vyzkoušejte banánovou posilující bombu:

                                                                                                                                                       
Banán nakrájejte na kolečka, namažte arašídovým máslem, posypte plody goji a spojujte dohromady. Můžete namáčet v rozpuštěné čokoládě. Snack lze konzumovat ihned nebo ho dejte na 10 minut zamrazit. Osvěžující, zdravá a křupavá svačina je na světě.

Rýma – přenos, příznaky, druhy a léčba

Rýma je spolu s kašlem nejčastějším onemocněním u dětí i dospělých. Zpravidla jde o akutní zánět nosní sliznice virového původu, který nevyžaduje lékařské vyšetření. Obvyklá doba léčby je 7 dní, pokud však projevy neustupují nebo se stupňují, je na místě návštěva lékaře.

Rýma je zánětlivé onemocnění nosní sliznice. Může být způsobená alergiemi, viry i bakteriemi. V případě, že se nejedná o rýmu alergickou, jsou na vině nejčastěji právě viry. Obtížné dýchání není způsobeno přítomností hlenu, ale zduřelými sliznicemi.

Ačkoliv je u většiny případů původcem rýmy vir, může dojít k oslabení obranných funkcí sliznice a k následné bakteriální infekci. Léčba rýmy běžně trvá okolo 1 týdne, ovšem pokud se jedná o bakteriální rýmu, bývá léčba delší.

Rozvine-li se bakteriální infekce, dochází ke změně hlenu – z čirého na hustý, žlutě až zeleně zbarvený. Dále může následovat zvýšení tělesné teploty. V takovém případě je dobré navštívit lékaře, který při potvrzení diagnózy bakteriální infekce zpravidla předepíše antibiotika.

Přenos rýmy a inkubační doba

Rýma se přenáší kapénkovou cestou i přímým kontaktem.

Inkubační doba rýmy se pohybuje mezi 1 a 3 dny. Náchylnější k nákaze jsou pochopitelně jedinci se sníženou imunitou. Jednou z nejčastějších příčin oslabení imunity je prochladnutí, proto je podzim nejrizikovějším obdobím pro nákazu rýmou.

Hlavní příznaky rýmy

Protože je rýma způsobena různými viry, bakteriemi či alergiemi, mívá odlišné projevy. To, proč ji leckdy provází bolesti hlavy a jindy zase nepřetržitý výtok z nosu, je ovlivněné právě tím, o jaký druh rýmy se jedná a v jakém je stádiu. Mezi hlavní příznaky patří:

• zvýšená sekrece hlenů,
• porucha nosního dýchání – zhoršení průchodnosti nosu až ucpání nosu,
• porucha čichu,
• nucení ke kašli a kašel (hlen stékající do nosohltanu dráždí dýchací cesty),
• nucení ke kýchání,
• slzení.

Hlavním příznakem rýmy je zvýšená sekrece hlenů. Foto: Polina Tankilevitch, Pexels

Druhy rýmy

Vazomotorická rýma

Jedná se o výjimku, která není způsobena žádným onemocněním ani alergií, ale fyziologickou reakcí (např. na rychlou změnu teploty). Spouští se třeba při konzumaci pikantních pokrmů, změně polohy těla, fyzické aktivitě atp. Většinou rychle přejde – není totiž způsobena infekcí.

Vodnatá rýma

Většina zánětů nosní sliznice a nosohltanu začíná vodnatým výtokem čirého hlenu z nosu, tedy vodnatou rýmou. Jde o počáteční stádium infekce, které, pokud se dále nerozšíří viry ani bakterie, může být stádiem jediným. Zpravidla však přechází na rýmu hlenovou až hlenohnisavou.

Virová rýma

Začíná typicky počátečním „suchým“ stadiem se zvýšenou únavou, bolestmi hlavy, pocitem sucha a svěděním v nose. Během několika hodin se objevuje vodnatá sekrece, ucpaní nosu, slzení, ztráta čichu. Na toto stadium navazuje za několik dní stadium hlenovité sekrece, při němž místní i celkové obtíže pozvolna ustupují.

Hnisavá rýma

Hnisavá rýma je komplikací běžné rýmy. Mění se struktura a barva hlenu, je tedy těžké ho vysmrkávat. Trvají-li příznaky déle než 1 týden a dochází-li k jejich zhoršení, je vhodné vyhledat lékaře. Hnisavá rýma může být způsobena různými komplikacemi infekce, z nichž mnohé je nutné léčit antibiotiky.

Zadní rýma

Zadní rýma je zánět vedlejších nosních dutin a nosohltanu. Hlavním příznakem je ucpaný nos a tlak v dutinách, přičemž hlen zkrátka nelze vysmrkat.

Tento druh rýmy ale způsobuje i dýchací obtíže, bolesti hlavy, případně zalehnutí uší. Zadní rýma je častým důsledkem neléčené rýmy, dlouhotrvající alergické rýmy nebo jiného neléčeného onemocnění, které se následně stupňuje v zánět.

Jedná se o hustou rýmu, která se nachází v zadní části nosohltanu.

U zadní rýmy je důležité naředění hlenů pro jejich snadnější vysmrkání. Je-li i nadále rýma vleklá a hlenu se lze zbavit jen ztěžka, doporučujeme návštěvu lékaře. Pokud potvrdí bakteriální osídlení sliznice, vypíše recept na lokální antibiotika nebo antibiotika v tabletách.

TIP: Účinnou metodou léčby zadní rýmy je proplach nosních dutin izotonickým roztokem. Existují moderní a zároveň ověřené metody proplachování nosní dutiny tzv. konvičkami, např. od značky Rhino Horn.

Chronická rýma

Chronická rýma je zánětlivé onemocnění nosní sliznice, které se opakovaně vrací a celkově trvá déle než 3 měsíce. Častou příčinou je alergie, jako např. u senné rýmy (pollinosis) neboli sezónní alergické rýmy. Také to však mohou být hormonální změny v těle, polypy na sliznici, případně nadměrné užívání nosních kapek.

Jak léčit rýmu u dospělých

Jelikož je rýma zánět, v rámci celkové léčby lze podávat léky obsahující paracetamol, kyselinu acetylsalicylovou nebo ibuprofen. Takové léky jsou vhodné, zejména jde-li o běžné nachlazení. Zároveň je vhodná i léčba mukolytiky (např.

Ambroxol). V rámci celkové léčby je vždy důležitá i podpůrná léčba – klidový režim, zvýšený příjem tekutin, strava bohatá na vitamíny, zvlhčování vzduchu v místnosti a inhalace.

„Při léčbě běžné rýmy je nejdůležitější lokální léčba, která cílí na odstranění nebo zmírnění příznaků (ucpaný nos, výtok z nosu). Léky na ucpaný nos při běžné rýmě jsou lokální dekongestiva.

Aplikují se přímo na oteklou nosní sliznici, kde následně způsobí její oplasknutí (dekongesci),“ vysvětluje MUDr. Tomáš Konvička, praktický lékař pro dospělé a vedoucí lékař pracovnělékařských služeb EUC PLS.

• Rýmu u dětí hlídejte, při zhoršení příznaků navštivte lékaře. Foto: Andrea Piacquadio, Pexels

Jak na rýmu u kojenců a dětí

Rýma u novorozenců, kojenců, batolat i odrostlejších dětí může být velmi nepříjemnou zdravotní komplikací. Doporučuje se spánek se zvýšenou polohou hlavy a dostatek tekutin (hlavně čisté vody). Dále např. rozprašování éterických olejů pro usnadnění dýchání, lehká strava s dostatkem vitamínů a bylinkové čaje.

TIP: U nejmenších lze použít fenyklový čaj, heřmánek nebo sléz. Dětem od 1 roku věku podávejte běžné čajové směsi na nachlazení.

Ucpaný nos lze čistit a zvlhčovat isotonickým roztokem mořské vody, který navíc ředí hlen.

Pro děti starší 6 měsíců lze akutně použít hypertonické roztoky pro zmírnění otoku sliznice a uvolnění ucpaného nosu. Naředěný hlen se odstraňuje pomocí odsávačky nosu.

Ta je však vhodná výhradně v případě, kdy kojenci ucpaný nos zabraňuje sát mateřské mléko, pít z lahvičky či před uložením ke spánku.

V případě teploty či horečky je na místě podávat léky na snížení horečky s paracetamolem nebo ibuprofenem a zvýšit příjem vitamínu C – např. ve formě rakytníkového sirupu či šípkového čaje.

Léčivé přípravky se doporučují užívat co nejkratší dobu. Odstup mezi jednotlivými dávkami by měl být min. 8 hodin.

Pokud nedojde do 3 dnů ke zlepšení, je nutné navštívit pediatra.

Nepodceňujte „rýmičku“

Obyčejná rýma je běžným a většinou lehkým zánětlivým onemocněním nosní sliznice. Zanedbání akutní rýmy, nachlazení nebo vleklé alergie však může vést k tzv. zadní rýmě.

Pokud zadní rýmu déle ignorujete, může způsobit další komplikace a vleklejší zdravotní problémy (zánět průdušek, středního ucha, spojivek, hrtanu i zápal plic).

Nepodceňujte tedy „rýmičku“ u sebe ani u svých dětí a v případě táhlých nebo stupňujících se komplikací neváhejte vyhledat pomoc lékaře.

Sháníte praktického lékaře nebo pediatra? Objednejte se k profesionálům v oboru na některé z našich pracovišť. Jsme největším poskytovatelem ambulantní lékařské péče v ČR, svěřte se do dobrých rukou.

Praktičtí lékaři EUC

Pediatři v EUC        

odborný časopis

Rýma (rinitida) představuje pro většinu z nás banální záležitost. S povzdechem se vybavíme zásobami kapesníků, vezmeme si nějaký ten paralen a vyrazíme do práce či do školy. Rýma je zánět sliznice nosu, případně hltanu či vedlejších nosních dutin, může vyvolat kýchání, svědění, blokádu a výtok. Je označována jako nemoc z nachlazení. Není to vždy pravda. Původci rýmy jsou většinou viry, bakterie nebo plísně. 

Vznik rýmy 

Předně je nutné si uvědomit, že forem rýmy může být víc. Podle toho se dá určit způsob vzniku rýmy, původce a řídí se tím i léčba. 

Klasifikace rýmy 

Klasifikace rinitidy se změnila po konsenzu Alergická rinitida a její dopad na astma (ARIA), který byl publikován v roce 2001. Tato klasifikace nevychází z předpokládané etiologie rhinitidy, ale z jejího klinického obrazu.

Rýma se podle ní dělí na intermitentní a persistující formu, z nichž každá může být lehká či středně těžká až těžká. Dělení souvisí s novými poznatky o vzájemném spojení horních a dolních cest dýchacích a je obdobné jako dělení astmatu.

Podle této klasifikace hovoříme o alergickém syndromu na jednotných dýchacích cestách, což je logické při znalosti faktu, že 40 % osob s alergickou rýmou má určité projevy astmatu a u 80 % astmatiků je možno zachytit projevy alergické rýmy.

Ostatní druhy nealergické rýmy se obvykle zvlášť neklasifikují nebo se používá starší klasifikace. Ta rýmu dělila podle předpokládaného původu na: 

• 1) RÝMA ALERGICKÁ: sezónní alergická rýma (SAR), celoroční (pereniální) rýma (PAR). 
• 2) RÝMA INFEKČNÍ: akutní rhinitis, chronická rhinitis (specifická či nespecifická). 
• 3) RÝMA OSTATNÍ: hormonální, psychogenní, iritační, profesní, lékově indukovaná, alimentární, atrofická, idiopatická. 
• Infekční rýma 

Infekční rýma je nejčastěji způsobená viry, bakteriemi, plísněmi. Toto onemocnění je vysoce přenosné (kapénkovou infekcí), a sice při běžném smrkání, kýchání, kašli i obyčejným mluvením. Infekce se šíří vzduchem a samozřejmě i kontaktem (líbáním, použitím infikovaných předmětů).

Infekční rýma bývá často nazývána nemocí z nachlazení. Je pravda, že pokud pacient pobýval v chladném, větrném a vlhkém prostředí, mohl se jeho organismus podchladit a dát tak možnost vzniku nemoci. Nejvíc náchylné na podchlazení jsou nohy (chodidla), a proto je nutné je mít v suchu a teple.

Infekční rýma trvá přibližně týden, nástup nemoci je rychlý, před propuknutím rýmy a ostatních příznaků se zpravidla objeví pocity chladu a zimnice (třesavka).

Kromě zvýšené sekrece nosní sliznice (vodnatá rýma) toto onemocnění provází kýchání, kašlání, škrábání v krku, bolesti hlavy, únava a zvýšená teplota. 

Terapie infekční rýmy 

Při rýmě se doporučuje užívání vitamínu C, zinku, popřípadě preparátů, které posilují imunitní systém (Apo – Prevengrip, Imunoglukan, Preventan, Echinacea), nebo zmenšují příznaky nemoci (Coldrex, Febrisan, Fervex, Upsarin C apod). Z bylinných čajů šípkový, lipový, bezový nebo ze speciálních směsí na nachlazení. 

Lokální léky k zlepšení průchodnosti nosu

 SYMPATOMIMETIKA Skupina léků s tzv. sympatomimetickým účinkem má výrazný, ale pouze přechodný účinek na překrvení (kongesci) nosní sliznice a tím i na průchodnost nosních průduchů.

Sympatomimetika neovlivňují výrazněji dráždění nosní sliznice (svědění, pálení) a nemají významnější kvalitativní vliv na nosní sekreci, ale na druhou stranu vedou k zahuštění nosního sekretu a snižují tak jeho množství (ovlivňují tedy jeho kvantitu). Jejich hlavní indikací je rýma různého původu.

Lokální aplikace sympatomimetik (nafazolin, oxymethazolin, tetryzolin, xylomethazolin, tramazolin) nevede k celkovému působení, s výjimkou urč. nežádoucích účinků. Některé z účinných látek lze aplikovat již kojencům. Dětem do jednoho roku věku lze aplikovat oxymethazolin v koncentraci 0,01 % nebo xylomethazolin v koncentraci 0,05 %.

Dětem od dvou let věku lze dále aplikovat nafazolin v koncentraci 0,05 % nebo tetryzolin v koncentraci 0,05 %. U dospělých a mladistvých starších 12 let lze v zásadě aplikovat všechny výše uvedené látky (s výjimkou některých účinných látek ve vyšších koncentracích, které jsou určeny pro mladistvé ve věku nad 15 let).

Kombinované přípravky, které obsahují vedle lokálního sympatomimetika ještě antihistaminikum (fenylefrin, dimetinden), mají vedle vlivu na nosní sekreci ještě účinky blokující působení histaminu, který se uvolňuje po kontaktu s alergenem. Tyto kombinované přípravky (např. Vibrocil) jsou vhodné u stavů zvýšené nosní sekrece alergického původu. Jedná se o sezónní nebo celoroční alergickou rýmu nebo akutní alergickou rýmu.

 Doba užívání

 Dlouhodobá aplikace sympatomimetik může však vést ke zduření nosní sliznice s významným zhoršením ucpání (obstrukce) nosní dutiny. Proto bychom neměli tyto léky podávat déle než jeden týden bez vědomí lékaře. U malých dětí (do 1 roku věku) není vhodná aplikace přesahující 3 dny bez souhlasu lékaře. 

PŘÍPADY, KTERÉ JE NUTNO KONZULTOVAT S LÉKAŘEM: • opakované, pravidelné podávání nevede k vymizení obtíží do týdne u dospělých a do 3 dnů u dětí mladších 1 roku, • zelený zákal (glaukom), • zvýšená funkce štítné žlázy, • závažná hypertenze, • těhotenství a období kojení, • bušení srdce a bolesti hlavy po aplikaci.

Celkové podávání sympatomimetik, mezi která patří pseudoefedrin nebo fenylefrin, vede k poměrně dlouhodobému snížení překrvení nosní sliznice prakticky bez rizika jejího následného zduření. Z tohoto hlediska je déletrvající podávání celkových sympatomimetik bezpečnější než jejich aplikace ve formě nosních kapek nebo spreje.

Podobný účinek na nosní sliznici mají i některá antihistaminika, jako např. feniramin nebo chlorfenamin, jejichž působení je dáno tzv. anticholinergním účinkem (vyvolávají sucho v ústech, sucho v nose, někdy mohou vést k zácpě, vzácně mohou u citlivých osob vést až k potížím s močením).

Celková sympatomimetika i antihistaminikum chlorfenamin jsou určeny pouze pro dospělé a děti starší 12 let. Neužívají se nikdy samotné, ale vždy v kombinaci, obvykle s paracetamolem, ibuprofenem nebo kyselinou acetylsalicylovou, které působí proti bolestem a které zároveň snižují zvýšenou tělesnou teplotu.

Dlouhodobé podávání celkových sympatomimetik není doporučováno, protože může vést ke zvýšení krevního tlaku, bušení srdce, tzv. suché rýmě a u citlivých osob mohou vést ke vzniku návyku. Není proto vhodné tyto léky podávat déle než jeden týden bez vědomí lékaře. 

1. PŘÍPADY, KTERÉ JE NUTNO KONZULTOVAT S LÉKAŘEM: 
2. • opakované, pravidelné podávání nevede k vymizení obtíží do týdne,
3.  • zelený zákal (glaukom),
4.  • zvýšená funkce štítné žlázy,
5.  • závažná hypertenze,
6. • těhotenství a období kojení, 
7. • bušení srdce a bolesti hlavy po aplikaci.
8.  Mořské vody k čištění nosních dutin 

Přípravky na bázi roztoků minerálních solí (mořská voda) v hypertonické či izotonické koncentraci nemají uvedené nevýhody lokálních sympatomimetik, nevytvářejí návyk, nevedou k zahušťování nosního sekretu a jsou šetrné k nosní sliznici.

Aplikace izotonického solného roztoku na nosní sliznici přispívá k obnovení její čistící funkce, která bývá při různých typech rým porušena. Použití ve formě nosních sprejů převádí tuto terapii do praktické podoby. Izotonické roztoky (např. MAR plus, Stérimar) však nepůsobí proti otoku nosní sliznice.

Tento účinek na zduřenou a oteklou nosní sliznici mají hypertonické roztoky. Hypertonické roztoky (např. Quixx) obsahují větší koncentraci solí, než by odpovídalo tělesným tekutinám člověka. Jejich koncentrace se pohybuje v rozmezí ekvivalentu 2 – 3,5% soli.

Díky rozdílu koncentrací se mezi podaným nosním sprejem a nosní sliznicí vytváří tzv. osmotický spád. Nadbytečná voda z nosní sliznice přechází do koncentrovanějšího roztoku soli v nosním průduchu a postižený ji pak normálně vysmrká.

Nedochází k podávání žádných léčiv, k oplasknutí nosní sliznice a úlevě od rýmy dochází na základě jednoduchého fyzikálního principu. Vzhledem k velmi bezpečnému působení hypertonických roztoků bývají označována jako tzv. šetrná dekongestiva.

Kromě osmotického působení solí ve vodě je důležitá i přítomnost směsi různých minerálů mořského původu, jejichž výsledné působení na nosní sliznici je velmi příznivé. Mnohaletá tradice této doplňkové terapie existuje zejména v přímořských státech, ale i v naší republice mají s touto léčbou pozitivní zkušenosti jak všeobecní, tak i lékaři specialisté (ORL, alergologové). 

Lokální antiseptika a antibiotika 

K lokální aplikaci do nosu lze při infekcích z volně prodejných přípravků využít lokálních antiseptik nebo antibiotik.

Antibiotikum fusafungin (Bioparox) působí jen v místě aplikace a má vedle antibakteriálních vlastností též účinek protizánětlivý (čímž snižuje bolestivost a zduření nosní či krční sliznice).

Antiseptikum karbetopendecinium (Mukoseptonex) je chemoterapeutikum, které má poměrně široké antibakteriální spektrum zahrnující velké množství různých bakterií. 

• PŘÍPADY, KTERÉ JE NUTNO KONZULTOVAT S LÉKAŘEM:
•  • opakované, pravidelné podání nevede k vymizení obtíží do 3–7 dnů,
•  • aplikace dětem,
•  • těhotenství a období kojení.

 Léky s epitelizačním a regeneračním účinkem na nosní sliznici Léky s epitelizačním a regeneračním účinkem na nosní sliznici brání vysušování sliznic a zlepšují nosní průdušnost.

Používají se k léčbě zánětů nosní sliznice nebo jako doplňková léčba u některých typů především chronické rýmy, u ekzémů vchodu nosního, u stavů po chirurgických výkonech v nosní dutině a po nosní tamponádě.

Mezi volně prodejnými léky jsou dostupné přípravky s obsahem éterických olejů a vitaminů, zejména panthenolem, vitaminem E nebo vitaminem A, (např. Coldastop, Pinosol, Coldises).

1. PŘÍPADY, KTERÉ JE NUTNO KONZULTOVAT S LÉKAŘEM: 
2. • opakované, pravidelné podání nevede k vymizení obtíží do 14 dnů u dospělých a 7 dnů u dětí, 
3. • akutní stavy doprovázené horečkou a celkovou schváceností. 
4. Bylinné produkty pro uvolnění nosu 

Na uvolnění nosu a vedlejších nosních dutin působí příznivě kromě syntetických léků bylinné preparáty (např. Biotussil, Sinupret). 

Infekční rýma u novorozenců a kojenců 

Infekční rýma u novorozenců a kojenců je problém, jež nelze bagatelizovat. Jedná se často o infekci horních cest dýchacích, u které nejde jen o ucpaný nos, ale o celkové onemocnění, kdy nezralý imunitní systém reaguje na agresivní mikroby, s nimiž se dosud nesetkal a vůči nimž musí tvořit specifické obranné protilátky.

Zánětlivé choroby nosu u novorozenců a kojenců probíhají jinak než u dospělých, a to díky anatomické i fyziologické zvláštnosti novorozenců – zúžené přední i zadní části nosu. Stačí tedy pouze malý otok sliznice či ucpání zaschlým či vazkým hlenem a nosní průchodnost je významně snížena.

Závažnost situace navíc umocňuje ten fakt, že kojenci ještě neumějí dýchat ústy. Nezralost imunitního systému se u nejmenších dětí projevuje tím, že infekce pronikající do organismu nosní sliznicí nezůstává ohraničena pouze v této oblasti, ale má tendenci šířit se do okolí.

Kojenec se projevuje celkovým neklidem, horečkou, nechutenstvím a nekvalitním spánkem. 

Původce

 Příčinou jsou nejčastěji viry, především rhinoviry, ale i celá řada virů dalších. Poté na poškozenou sliznici nasedají mikroby bakteriální, především pneumokoky, stafylokoky, moraxely. Jejich působení je pak příčinou celé řady komplikací a delšího průběhu původně „obyčejné“ rýmy. 

Komplikace rýmy 

Ke komplikacím infekční rýmy u předškolních dětí dochází v důsledku otoku sliznice a následného ucpání vývodů vedlejších dutin nosních. Při nemožnosti ventilace nosních dutin zde vzniká podtlak, který vede k akutnímu zánětu vedlejších dutin nosních.

Zkomplikovat rýmu může i otok a zduření sliznice v Eustachově trubici, který může být příčinou přechodné nedoslýchavosti a zánětu středního ucha, někdy dokonce s chronickými následky. Často dochází i k tzv.

“sestupné infekci“, tedy k postupnému zánětu hrtanu, průdušnice až zánětu dolních cest dýchacích.

Prevence komplikací 

Velmi malé děti by především neměly být zbytečně vystavovány kontaktu s nemocnými. Předškolní děti si často z mateřských školek „nosí“ opakovaně infekce, které ony samy třeba již dobře zvládají, ale které mohou způsobit mladšímu sourozenci vážné komplikace.

Důležité je posilování imunitního systému především kojením. Zejména v prvních třech měsících života získávají děti při kojení velké množství obranných látek, nezbytných k obraně proti mikrobům zevního prostředí.

Postupně je důležité vést dítě k otužování a sportování, je nutné naučit ho co nejdříve smrkat.

Péče o nosní sliznici 

V místnostech, kde se dítě vyskytuje by měla být správná vlhkost vzduchu. Zabrání se vysýchání nosní sliznice či naopak přemnožení roztočů a plísní, které svými enzymy následně sliznici poškozují.

Součástí obranného systému sliznice je řasinkový slizniční epitel, který neustálým kmitáním řasinek zajišťuje transport hlenu a inhalačních nečistot směrem ven.

Proto je důležité zvlhčování a oplachování nosní sliznice, jež napomáhá v době nemoci i zdraví správné funkci řasinek a zlepšuje průchodnost nosní dutiny. Pro nejmenší děti je výhodné používat izotonické kapky, které mají stejnou koncentraci iontů jako tělní tekutiny.

Tím by měla být zajištěna jejich dobrá tolerance. Na trhu je v současné době celá řada přípravků. Prevence je u horních cest dýchacích nejmenších dětí opravdu velmi důležitá, což ocení každý rodič při pohledu na své nemocné a uplakané dítě. 

Závěr 

S rýmou se setkal, setkává a bude setkávat každý z nás. Většina z nás zná známé pořekadlo „Léčená rýma trvá sedm dní, neléčená týden.“ To, jestli dostaneme rýmu nebo ne, se dá jen stěží ovlivnit.

V případě, že už rýmu máme, je velice důležité udržovat nos průchodný aplikací nosních kapek a pravidelným smrkáním. Mějme však také ohled na druhé! V prvních pěti dnech je rýma je velmi infekční. Samozřejmostí je tedy mytí rukou, zakrývání úst při kýchání, ústní rouška.

Celkově je vhodné posílení obranyschopnosti těla, otužování. Na jaře a na podzim potom zvýšení příjmu vitaminu C, neboť tehdy bývá rýma nejčastější.

Ačkoliv máme většinou rýmu zafixovanou jako banální onemocnění, neměli bychom ji přecházet, protože se může zkomplikovat vážnějším onemocněním, např. zánětem průdušek, ucpáním vedlejších nosních dutin nebo přejít v chronickou formu. 

Mgr. Lucie Pavlisková

Virová rýma nevadí, bakteriální ano. Jak poznáte rozdíl?

Říká se, že neléčená trvá sedm dní a léčená týden. Jenže někdy se obyčejné rýmy nezbavíte ani po dvou měsících a to je signál, který by vás měl popohnat mílovými kroky k lékaři.

Virovou rýmu, způsobenou rhinoviry, nejspíš dobře znáte. Postihne vás podle odhadů lékařů dvakrát až třikrát do roka, ať už v mírné formě, kdy vám pouze teče z nosu, nebo pořádně – akutní formou.

„Mezi typické projevy patří pálení v nose a nosohltanu, nosní sekrece a obstrukce,“ říká ušní a nosní líkařka Petra Bruthansová z Kliniky ORL v Motole. Obvykle si s ní do několika dní imunitní systém poradí.

„Příznaky u nekomplikovaného onemocnění zpravidla vymizí do týdne,” doplňuje lékařka.

Je-li však imunita snížena, otevírá se prostor pro bakterie, které se mohou snadno uchytit na oslabené sliznici. A to už může být  mnohem větší problém.

Znáte 5 situací, kdy nejčastěji přijdete k rýmě a nachlazení?

Poznat rozdíl mezi virovou a bakteriální rýmou může být ze začátku trochu komplikované. Hlen může totiž změnit barvu jen nepatrně a silné prokrvení sliznice či její otoky jsou skoro stejné v obou případech. Bezpečně vás na to upozorní jedině čas.

Virová rýma má tendenci po týdnu ustoupit, zato bakteriální rýma přetrvává klidně i dlouhé měsíce, byť často s krátkými pauzami, kdy se stav zlepší. To nastává ve chvíli, kdy imunitní systém vyhlásí embargo i na škodlivé bakterie na nosní sliznici, ale nikdy se jich zcela nezbaví. Část z nich vždycky zůstane a je jen otázkou času, kdy se namnoží tak, aby se vám zase přitížilo.

To znamená, že bojovat s bakteriální rýmou svépomocí je někdy stejné jako bojovat s větrnými mlýny. Navíc je třeba vzít v úvahu i fakt, že bakteriální rýma může kvůli neustálé přítomnosti hlenů přesídlit i do oblasti Eustachovy trubice a způsobit zánět ucha nebo třeba dutin.

Zánět středního ucha mají i dospělí. A může vest až k hluchotě!

S bakteriální rýmou byste měli zajít k lékaři. Jak ji poznáte? Většinou podle toho, že se vás drží déle než dva týdny

Pokud všechny příznaky napovídají tomu, že sliznici vašeho nosu osídlily bakterie, zajděte na ušní, nosní, krční (ORL), kde lékař pravděpodobně provede výtěr a vyšetří nos rhinoskopem.

„Jedná se o nosní zrcátko, které se zavede opatrně do nosní dírky a pohledově se zhodnotí změny na nosní sliznici,“ upozorňuje pediatr Kamil Kuchler a dodává: „Vyšetření není bolestivé a je dobře snášeno i dětmi.

“ Až se zjistí původce obtíží, lékař předepíše buď antibiotické nosní kapky, nebo antibiotika v tabletách. Výtěr může udělat i praktický lékař.

Proč bolí uši a co pomáhá?

Smrkejte jemně, ale pravidelně. Zadržený hlen může způsobit další onemocnění, například zánět středouší…

Pro úspěšné vyléčení je nutné nejen dodržovat přesné dávkování a časový rozestup léků, ale také snížit rizika, která by mohla vést ke zhoršení zdravotního stavu.

Přestože s rýmou přímo nemusíte ležet v posteli, doporučuje se co nejčastěji smrkat, malým dětem nos odsávat a vyhýbat jakémukoli prostředí, kde řádí kapénky.

A ty jsou, jak známo, tam, kde je vysoká koncentrace lidí – v nákupních centrech, městské hromadné dopravě, na kulturních akcích v uzavřených prostorách a podobně.

Jak se bránit kapénkové infekci?

Pokud se s nákazou potýkají děti, je třeba, aby byly doma a vyhnuly se kolektivu dětí ve školách a školkách. Dospělí i děti by se pak měli vyhnout uměle ochlazovaným prostorám.

„V klimatizované kanceláři, kde nelze otevřít okno, se sliznice vysušují.

Nemohou pak působit jako bariéra a snáze se zanítí,” upozorňuje docent Petr Čáp z centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce.