V současném období zaznamenáváme větší výskyt klíšťat v přírodě. Psi a kočky si tak mohou z procházek přinést nevítaného hosta v podobě klíštěte a s ním i některé závažné nemoci.
Až 28 % klíšťat přenáší závažná onemocnění
28 % klíšťat je přenašečem některé ze závažných nemocí, jako je například anaplazmóza, lymská borelióza, ehrlichióza nebo dirofilarióza. Každé dvanácté klíště pozitivní na borelie je přenašečem ještě dalšího patogena – vyplývá to z výsledků z více než 13 000 vyšetřených klíšťat v laboratoři Protean.
Zaklíštění patří mezi nejčastější parazitární onemocnění psů a koček. Klíště obecné (Ixodes ricinus) se u nás vyskytuje nejhodněji. Představuje až 90 % populace klíšťat žijících u nás. Sameček je červenohnědý až černý, samička je žlutočervená.
Po nasátí má šedou barvu a velikost až do 1cm. Vyskytuje se v listnatých a smíšených lesích s křovinatých podrostem v nížinách a pahorkatinách v nadmořské výše do 600 m nad mořem. V přírodě se vyskytuje od dubna do října s maximem výskytu v květnu a září.
Za příznivých podmínek se s klíštětem můžeme setkat po celý rok. V mírných zimách pozorujeme klíšťata na zvířatech i v lednu. Klíšťata jsou velmi ovlivněná venkovní teplotou a relativní vlhkostí. Vyžadují min 6-9°C na to, aby se mohla přisát.
Také potřebují vlhkost vyšší než 70-80 %, a proto je prakticky nevidíme v suchých letních dnech.
Onemocnění přenášená klíšťaty
MVDr. Marek Galbinec hovoří ve Studiu 6 České televize o onemocněních přenášených klíšťaty a komáry.
Lymská borelióza
Lymská borelióza je nejčastější onemocnění přenášené klíšťaty. Klíšťata rodu Ixodes ricinus přenáší borelii jak na člověka, tak i na psy. Původcem onemocnění je bakterie ze skupiny spirochet, Borelia burgdorferi. Pojmenována podle svého objevitele Dr. Willy Burgdorfera, který prokázal bakterie u klíšťat v roce 1981. Objevena byla v městečku Lyme (Connecticut, USA).
Psi jsou často napadeni velkým množstvím klíšťat, proto riziko infekce borelie je poměrně velké. Borelie ovlivňuje imunitní systém tak, že vznikají chronické záněty různých orgánových systémů, které vedou k jejich trvalému poškození.
Příznaky této nemoci, která se často objevuje během léta a podzimu, jsou nespecifické: náhlé zhoršení celkového zdravotního stavu, občas vysoké horečky, záněty jednoho nebo vícerých kloubů (otoky, střídavé kulhání, odmítání pohybu), malátnost, zvětšení mízních uzlin, akutní či chronické onemocnění ledvin, zvracení, hubnutí, bolesti. Epizody kulhání obvykle trvají jen několik dní, i když může dojít k opakované epizody. Dalšími projevy patří neurologické a srdeční příznaky a celkovou malátnost. Pro nespecifické příznaky je stanovení diagnózy obtížné a často zpožděné.
Psy s protilátkami proti Lymské borelióze je možné vakcinovat a tím chránit před možnou infekcí a klinickou manifestací boreliózy. Rizikové skupiny pro vakcinaci jsou psi s prokázaným klinickým onemocněním Lymskou boreliózou potvrzeným např.
kultivací borelie z nemocného jedince, kdy vakcinace již nezlepší stav vakcinovaného zvířete. Zárodky borelie zůstávají na dobře chráněných místech po celý život psa bez ohledu na léčbu nebo vakcinaci – např. v kloubní chrupavce.
Vakcinace již nemocného zvířete je tedy zbytečná, neboť i přes provedenou vakcinaci muže onemocnění boreliózou kdykoliv vypuknout (stres, jiná infekční onemocnění atd.).
Diagnostika onemocnění
Ve veterinární klinice Vethope k diagnostice tohoto onemocnění používáme rychlý test SNAP 4Dx Plus. Potřebujeme k němu malý vzorek krve zvířete. Výsledky testu jsou pak k dispozici na počkání.
Tento rychlý test je vynikající pro screening psů infikovaných Lymskou boreliózou. Lze ho využít v rámci screeningového programu pro psy bez klinických příznaků onemocnění, nebo pokud již existuje podezření na Lymskou boreliózu.
Pozitivní výsledky testu se však projevují teprve až od 4 – 6 týdnů po expozici zvířete klíštěti.
Léčba
K léčbě borelie se používají dlouhodobě antibiotika, min. 30 dní. Terapie je více úspěšná tehdy, pokud je započata na počátku onemocnění. Onemocnění po přechodu do chronicity je nevyléčitelné, postižení psi odmítají chodit, mají neurologické deficity nebo jim selhávají ledviny.
Prevence
Pro psy existuje vakcína Biocan B proti Lymské borelióze psů, která po revakcinaci chrání psa během 1 roku. Vakcinace psů, kteří jsou pozitivní na boreliózu, ale ještě se u nich neprojevily klinické příznaky, je nezbytná pro zamezení nové infekce.
Vedle vakcinace je třeba zvíře pravidelně ošetřovat proti klíšťatům – veterinární lékař Vám poradí vhodný preparát.
Ehrlichióza
Ehrlichióza je způsobena bakteriemi patřícími do skupiny Rickettsií. Rickettsie jsou významným patogenem v humánní i veterinární medicíně. Přenášejí se klíšťaty rodu Ripicephalus a Dermacentor. Vyskytují se v zeměpisných oblastech s hojností teplých dnů. Psí ehrlichióza je způsobena bakterií Ehrlichia canis nebo Ehrlichia ewingii, která napadá buňky imunitního systému.
Bakterie mohou být přítomny po celé měsíce nebo roky bez klinických příznaků. Z důvodu chronické, subklinické infekce, mohou být psi přepravovány do neendemických oblastí a následně se u nich rozvinou příznaky onemocnění. Příznaky jsou nespecifické, což má často za následek pozdní diagnózu.
V akutní fázi (1-3 týdny po kousnutí infikovaným klíštětem) se mohou objevovat záchvaty horečky, zvětšení mízních uzlin a sleziny, letargie, deprese, slabost, dýchací potíže nebo krvácení. V chronické fázi se vyskytují horečky, anémie, ztráta hmotnosti, krvácení z nosu, pneumonie, bolest očí, selhání ledvin, nedostatek koordinace a časté bakteriální infekce.
Podobně jako u Boreliózy je průběh tohoto onemocnění chronický, se zhoršující se tendencí.
Léčba
Terapie je možná ale většinou neefektivní z důvodu pozdní diagnózy. Nemocní psi hubnou a trpí častými infekcemi kůže a dýchacího aparátu, které pak často končí eutanázii zvířete.
V případě diagnózy léčba spočívá v dlouhodobé aplikaci antibiotik. Většina psů se klinicky zlepší do 24 až 48 hodin.
Psi se závažným chronickým onemocněním nemusí na léčbu reagovat anebo se potíže opět vrátí po několika měsících.
Prevence
Účinná vakcinace proti ehrlichia canis v současnosti zatím není k dispozici. Jedinou prevencí je pravidelná účinná ochrana proti klíšťatům, případně včasné odstranění přisátých klíšťat.
Anaplazmóza
Anaplazmóza je infekce, kterou na Vašeho psa může přenést klíště. Anaplazmózu způsobuje mikroorganismus Anaplasma phagocytophilum, který je přenášen klíšťaty rodu Ixodes, a Anaplasma platys a severoamerickým klíštětem Rhipicephalus sanquineus.
Vzhledem k tomu, že Borrelia burgdorferi taky přenášena klíštětem obecným, Ixodes ricinus, je infekce B. burgdorferi a A. phagocytophilum často detekováná společně a tyto dva patogeny můžou navzájem zvýšit patogenitu jeden druhého.
V těchto případech jsou klinické příznaky závažnější.
Doba mezi infekcí a prvními symptomy je 4- 11 dnů, i když mnozí psi nevykazují klinické příznaky nemoci ani 21 dní po infekci. Onemocnění se může projevovat horečkou, malátností, nechutenstvím, zvětšením sleziny, odporem k pohybu, ztuhlostí, slabostí, kulháním, bolestivostí kloubů, zvrácením a průjmem, anemií a snížením počtu krevních destiček.
- Diagnóza onemocnění
- Stanovit diagnózu pouze na základě klinických příznaků je obtížné.
- Léčba
Léčba spočívá v podání antibiotik a symptomatické terapii. Psi rychle reagují na léčbu a zlepšení nastává během 24-48hodin, normalizace příznaků během 6 dní.
Prevence
Preventivní vyšetření na anaplazmózu se provádí na žádost majitele při každoroční preventivní prohlídce zvířete. U psů vystavených vysokému riziku nákazy (např. psi lovečtí, pastevečtí apod.) je vhodné provést diagnostický test 2x ročně – vždy na jaře a na podzim, mimo hlavní sezónu výskytu klíšťat. Diagnostika se provádí také jednoduchým Snap 4Dx plus testem.
Vakcína není v současnosti k dispozici. Proto klademe důraz na profylaxi proti klíšťatům ověřenými typy přípravků (pipety, tablety nebo obojky).
Babezióza
Babezióza je vážné onemocnění člověka i psů způsobené prvoky. Druhy způsobující onemocnění u psů jsou Babesia canis a Babesia gibsoni. Tito prvoci napadají červené krvinky, v nichž se množí a způsobují infekci, která může mít velmi vážný průběh.
V České republice je nejvýznamnějším přenašečem babeziózy piják lužní (Dermacentor reticulatus), který se vyskytuje v lesích kolem velkých řek. Dalším možným vektorem je klíště obecné (Ixodes ricinus).
V rámci Evropského kontinentu se s babeziózou setkáváme nejčastěji v oblasti Středomoří (Chorvatsko, Řecko, Itálie).
Stále častěji jsou však zaznamenávány případy onemocnění i v severnějších oblastech (Německo, Rakousko, Polsko) a především na Slovensku.
Diagnóza onemocnění
Inkubační doba babeziózy je 10-21 dní. Onemocnění může probíhat bez příznaků, akutně či chronicky. Asymptomatický průběh může být příčinou chronického únavového syndromu.
Akutní průběh se projevuje nechutenstvím, horečkou a celkovou skleslostí zvířete a po 2 až 3 dnech se objevuje krev v moči, žloutenka a zvětšení sleziny. V důsledku ztráty červených krvinek pak nastává anemie (chudokrevnost). V některých případech, zejména u štěňat a nemocných či jinak oslabených pejsků, může akutní stádium končit i smrtí.
V případě chronického průběhu babeziózy se objevují střídavé horečky, celkové snížení kondice a nechutenství.
Objevují se záněty žaludku, sliznice dutiny ústní, záněty svalů, dušnost a postižení oběhové soustavy spojené se zvýšenou krvácivostí, postižení centrální nervové soustavy, které může vést k obrnám nebo až k epileptickým záchvatům.
Onemocnění může být navíc komplikované další současně probíhající infekcí přenášenou klíšťaty jako je ehrlichióza nebo borelióza.
Léčba a prevence
Babezióza je léčitelná specifickými antibabeziálními přípravky na bázi dipropionátu imidokarbu, pentamidinu nebo diminazinaceturátu.
Léky nejsou zatím v České republice registrované, musí se dovážet ze zahraničí a léčba tak může být velmi nákladná. Další nevýhodou těchto léků je možnost závažných vedlejších účinků a špatné snášenlivosti.
Proto je podstatná především prevence a včasné zjištění možné infekčnosti klíštěte.
Velmi důležité je především zabránění přisátí klíštěte, k dispozici je celá řada prostředků proti klíšťatům. V případě, že je pes klíštětem napaden, je vhodné využít možnost zjištění rizika přenosu infekčních nemocí z přisátého klíštěte vyšetřením v laboratoři. Při včasném zjištění možnosti nákazy není léčba tolik náročná a nákladná, jako při plném propuknutí onemocnění.
Jak správně odstranit klíště? Vysvětluje ve videu níže MVDr. Marek Galbinec
Postup pro odstranění klíštěte
- U vašeho veterinárního lékaře si zakupte speciální pinzetu na odstraňování klíšťat.
- Pinzetu umístěte co nejblíže k tělové části přisátého klíštěte.
- Otáčejte pinzetou a uvolněte tak hryzadlovou část těla klíštěte, tzv. hlavičku, zlehka tahejte klíště směrem od těla.
- Obraťte pinzetu a zkontrolujte, jestli jste vyndali opravdu celé klíště (hlavičku i tělo s nožičkami).
- Klíště vložte do zkumavky nebo čisté uzavíratelné skleničky předplněné 70% ethanolem a uložte ji do chladničky pro případnou analýzu v laboratoři.
- Očistěte místo po přisátém klíštěti dezinfekčním roztokem nebo teplou slanou vodou.
- NEPOUŽÍVEJTE KLASICKOU PINZETU! Tělová část klíštěte se lehce oddělí od hlavové části a zůstane v místě přisátí v kůži nepoškozená. Je pak častým důvodem infekce a následně nutnosti nasazení antibiotické léčby.
- Pokud máte jakékoliv obavy, jestli jste klíště vyndali správně, kontaktujte Vašeho veterinárního lékaře.
Onemocnění přenášená komáry
Komáři napadají člověka i zvířata. Jejich bodnutí se projevuje kopřivkou, případně alergickou reakcí. Některé druhy jsou nebezpečnými vektory infekcí.
Bohatě osrstěná místa jsou před komáry dobře chráněna. Proto napadají především spodinu břicha, uši a víčka.
Větší problémy se dají očekávat u plemen se sporadickým osrstěním (čínští, mexičtí a peruánští naháči, kočky plemene sfinx apod).
Dirofilarióza
Komáři na zvířata přenášejí onemocnění Dirofilarióza. Způsobují ho paraziti (filárie). Dospělí jedinci této hlístice vlasovitého tvaru žijí v srdci a kladou larvičky do krve hostitele.
Přenašeči filárií jsou různé druhy komárů, které se běžně vyskytují v České republice.
V minulosti se tito parazité vyskytovali pouze v oblastech s tropickým a subtropickým klimatem, ale v souvislosti s globálním oteplováním a migrací lidí i zvířat se s nimi můžeme nyní běžně setkávat i v našich zeměpisných šířkách např. v Maďarsku, na Slovensku a v České republice. V souvislosti s výskytem komářích kalamit hrozí rychlé šíření této infekce.
Původcem srdeční dirofilariózy je Dirofilaria immitis (vlasovec psí). Dospělí jedinci jsou velcí až 30 cm a parazitují v pravé srdeční komoře a předsíni a v plicních cévách. Samice produkují larvičky přímo do krevního oběhu.
Komár tyto mikrofilárie nasaje, v jeho organismu dojde během 14 dní při venkovní teplotě vyšší než 15 ˚C k jejich přeměně na infekční larvičky, které komár při dalším sání předává spolu se sekretem slinných žláz novému hostiteli. Dospělí jedinci potom mohou v srdci žít 5 až 7 let i více.
Larvičky také mohou přecházet placentou a nemocná fena tak může nakazit štěňata.
Diagnóza
Závažné onemocnění srdce tímto parazitem se projevuje různě. Pokud je v srdci přítomno pouze několik dospělců pozorujeme unavitelnost po zátěži a občasný kašel. V případě, že se jedná o infekci velkým počtem parazitů, jsou příznaky závažnější – bledost sliznic, kašel, vyhublost, špatná kvalita srsti, zvýšená frekvence tepu a ve vážných případech chvilkové mdloby.
Onemocnění můžeme diagnostikovat na základě kardiologického vyšetření včetně rentgenologického a ultrazvukového zobrazení srdce. Larvičky vyprodukované samičkami filárií lze prokázat laboratorně vyšetřením krve (Knottův test) nebo zjišťujeme přítomnost dospělých jedinců vyšetřením krevního séra. (ELISA metoda).
Léčba
Léčba této infekce má dvě fáze. V první podáme lék, který usmrtí dospělé jedince a současně přípravky, které zabrání tomu, aby tito uvolnění parazité ucpali cévy a způsobili embolii.
Druhá fáze léčby má za úkol zlikvidovat larvičky, které kolují v krvi psa. Prognóza je dobrá především v počátku onemocnění, kdy je přítomno pouze malé množství vlasovců. Pokročilé stadium zpravidla končí selháním srdce a ledvin.
Prevence
V období zvýšeného výskytu obtížného hmyzu doporučujeme vyhýbat se rizikovým lokalitám a ošetřovat zvířecí mazlíčky ověřenými repelentními přípravky.
Jedinečný rychlý test pro včasnou diagnózu onemocnění přenášených klíšťaty a komáry
SNAP 4Dx® Test je jediný rychlý klinický test, který umožňuje stanovit 4 nejčastější nemoci psů přenášené klíšťaty a komáry: Anaplazmóza psů (Anaplasma phagocytophilum), Lymeská borelióza (Borrelia burgdorferi), Ehrlichióza psů (Ehrlichia canis) a Dirofilarióza (Dirofilaria immitis). Test se dá provést ambulantně. K vyšetření postačí jeden vzorek krve zvířete. Kontaktujte svého veterinárního lékaře na klinice Vethope pro více informací.
Sbíráme klíšťata abychom ochránili Vaše čtyřnohé mazlíčky
Veterinární klinika Vethope se zařadila mezi 15 odborných pracovišť v České republice, ve kterých probíhá projekt sběru klíšťat pro výzkum rozšíření infekčních nemocí přenášených klíšťaty na zvířata a člověka. Více zde.
Upozornění: Tento článek je pouze informativní a nenahrazuje odbornou konzultaci nebo vyšetření zvířete veterinárním lékařem. Pokud máte jakékoliv pochybnosti o zdravotním stavu Vašeho zvířecího mazlíčka, neprodleně kontaktujte svého veterinárního lékaře.
10.06.2021
Parazité u psů: zbavte se klíšťat i blech | Zooplus Magazin
Jakmile přijde jaro a teplota stoupne nad 10°C, zvyšuje se výskyt klíšťat. Riziko kousnutí je především ve vysoké trávě. Klíšťata jsou nejen nepříjemná, ale přenášejí různé nemoci, například boreliózu či babeziózu.
Čím dříve klíště na svém psovi objevíte a odstraníte, tím nižší bude riziko přenosu nemoci. To platí zejména pro boreliózu, jež přežívá ve střevech klíšťat. Proces přenosu borelie trvá nejméně dvanáct hodin. Pokud tedy odstraníte klíště včas, je přenos infekce velmi nepravděpodobný.
Proto bychom měli psa po každé procházce kontrolovat. Věnujte zvláštní pozornost oblasti hlavy, uší, krku, břichu a vnitřní straně stehen. To proto, že klíšťata preferují místa, kde je slabší kůže a kde není tolik srsti. Přesto důkladně prohlédněte psa celého. Klíšťata mohou být velmi špatně vidět, záleží na jejich velikosti.
Nejsnadnější způsob je použít pinzetu na to přímo určené. S pinzetou můžete opatrně klíště vytáhnout celé, včetně kusadel. Za žádných okolností byste neměli klíště mačkat, jinak se může stát, že vyloučí obsah žaludku a s ním i nebezpečné infekce. Důležité je odstranit klíště celé, jinak může dojít k zánětu.
Vyhněte se použití olejů, lepidel, odlakovače na nehty a podobných domácích tekutin. Mohou totiž způsobit zvracení klíštěte, a tím pádem se do poranění dostanou původci choroby.
- Použijte pinzetu k tomu určenou.
- Přiložte pinzetu co nejblíže ke kůži psa.
- Uchopte pinzetou klíště a jemně a rovně ho vytáhněte.
- Zkontrolujte, zda je celé a zda nezůstaly v kůži psa kusadla klíštěte.
- Vydezinfikujte ránu a pravidelně ji kontrolujte. Pokud v kruhu kolem rány kůže zarudne, může to znamenat, že je pes nakažen lymskou boreliózou.
- Pokud by se u Vašeho psa objevily zdravotní komplikace, jako je horečka nebo únava – nechte ho prohlédnout veterinářem.
Pokud jste klíště už vyndali, musíte jej také zlikvidovat. Někteří lidé klíšťata zapalují, ale funguje i jiná varianta. Nalepte klíště na lepicí pásku a překlopte ji. Tak ho bezpečně zlikvidujete.
Klíšťata mohou šířit některé nemoci, které bychom neměli podceňovat. Patří sem například:
- Lymská borelióza: infekční choroba způsobená bakterií Borrelia. Tyto bakterie využívají parazity, jako jsou klíšťata, jako přenašeče, aby se dostaly do krve jejich hostitelů.
- Klíšťová encefalitida (TBE): virové onemocnění způsobené virem TBE. Obvykle se přenáší při zakousnutí infikovaného klíštěte. Toto onemocnění je velmi vzácné a postihuje pouze zvířata s oslabeným imunitním systémem.
- Babesióza: infekční onemocnění způsobené parazity Babesie. Přenáší se při zakousnutí a napadá červené krvinky.
- Anaplasmóza: infekční onemocnění způsobené bakteriemi rodu anaplasma.
- Ehrichióza: infekční onemocnění způsobené bakterií skupiny Rickettsia. Nemoc je přenášena hnědým klíštětem, které se vyskytuje především v evropských zemích středomoří.
- Hepatozoonóza: infekční onemocnění způsobené jednobuněčným parazitem Hepatozoon canis. Je přenášeno klíštětem, avšak pes se může nakazit i pozřením klíštěte. Nemoc je rozšířena v Jižní Evropě, Africe, Asii a Jižní Americe.
Prevence je účinnější než následné prohlížení psa – proto byste měli psa předem chránit a snížit tak riziko přenosu onemocnění. Existují různé přípravky (antiparazitika), která klíšťata zabíjejí nebo je od psa odpuzují.
- Spot-On: Spot-On se aplikuje mezi lopatky a odpuzuje klíšťata po dobu až čtyř týdnů. Aktivní složka se přenáší na kůži
- Sprej: Spreje jsou efektivní ochranou. Po aplikaci fungují až čtyři týdny.
- Obojky: Další možností, jak chránit psa před klíšťaty, jsou obojky.
Jako prevence proti borelióze je možné nechat psa také očkovat. Přestože vakcína nezabrání přenesení nemoci z infikovaného klíštěte, pomáhá tělu vytvořit si protilátky, které s nemocí budou bojovat. Existuje několik druhů vakcín, pro více informací se obraťte na veterináře.
Pokud se pes nadměrně škrábe, mohou být příčinou právě blechy. Tito malí parazité patří mezi běžně se vyskytující druh. Nejsou nejen nepříjemní, ale mohou také přenášet nemoci.
Pes si může přinést blechy především po kontaktu s dalším zablešeným psem či jinými zvířaty, nebo při kontaktu s místem, kde mají blechy své hnízdo.
Jakmile se dospělá blecha dostane na svého hostitele, zřídkakdy ho zase opustí. Živí se krví a velmi rychle se množí – samice za den vyprodukuje až 30 vajec.
Ty se rozprostřou po těle psa a po místech, kde se pes zdržuje – pelech, pohovka, podlahové trhliny.
Po čtyřech až dvanácti dnech se z vajíček vylíhnou larvy a živí se buněčným materiálem. O něco později se z larev stanou blechy, a ty si hledají svého hostitele. Z tohoto důvodu je důležité při boji s blechami brát v úvahu nejen dospělé blechy, ale také vajíčka a larvy.
Blechy nejsou vybíravé. Ačkoliv se různé druhy specializují na určitého hostitele (například blechy psí, kočičí), mohou ale také napadnout člověka.
Blechy jsou velké pouze několik milimetrů a tak jsou jen stěží viditelné okem. Hlavním symptomem napadení blechami je svědění. To způsobuje, že se zvíře škrábe, líže nebo kouše. Samotné škrábání či kousání může způsobit zranění nebo ekzém
Pokud máte podezření na blechy, psa prohlédněte. Pokud je najdete, je to samozřejmě jasné. Pokud ale blechy pouhým okem nespatříte a stále máte podezření, je možné udělat rozbor výkalů.
Jak zjistit, že Váš pes má blechy:
- Postavte psa na hladké a světlé místo, abyste viděli, co z kožichu vypadne.
- Vyčešte psa úzkým hřebenem. Blechy a jejich výkaly hřeben vyčeše.
- Drobky, které na hřebeni zůstanou, setřete bílou látkou a opatrně navlhčete.
- Pokud to budou opravdu výkaly blech, rozpustí se a zanechají na látce červené skvrny. To proto, že obsahují strávenou krev psa.
Blechy jsou pro psa nejen nepříjemné, ale mohou způsobit i jiné komplikace:
- Anémie: Silné napadení blechami může vést k významné ztrátě krve. V nejhorším případě je pes ohrožen anémií.
- Alergie na bleší sliny: Když blecha saje krev, vylučuje sliny. To vede k typickému svědění – někteří psi ale mohou být na bleší sliny alergičtí.
- Tasemnice: Blechy mohou také přenášet vejce od tasemnic. Pokud se tak stane, vejce tasemnice se dostane do střev psa. Nejlepší prevencí je co nejrychleji se zbavit blech.
Chcete-li se bezpečně zbavit blech, postupujte následovně:
- Zbavte se blech na psovi: Pro ošetření psů existují různé prostředky: Spot-On, který se aplikuje mezi lopatky psa, spreje nebo obojky.
- Zbavte se blech v prostředí, kde se pes zdržuje a ošetřete i ostatní zvířata
Pokud má váš pes blechy, mohou být rozšířené také v pelechu, pohovce, a ostatních místech, kde se pes zdržuje. Je to důležité prohlédnout tato místa právě proto, že v těchto prostorách se nacházejí většinou vejce a larvy, které se později vyvinou.
Je proto nezbytné zbavit se všech vývojových fází blechy. Vyperte podložky a přikrývky alespoň na 60°C, důkladně umyjte všechna místa, kde by se blechy mohly udržet. Po vysávání co nejdříve vyhoďte pytel z vysavače. Místa ošetřete sprejem proti blechám.
Klíšťová encefalitida
Klíšťová encefalitida neboli klíšťový zánět mozku je infekční virové onemocnění napadající nervový systém. Klíšťová encefalitida je typickou nákazou s přírodní ohniskovostí. V České republice je mnoho ohnisek, kde jsou dobré podmínky pro život klíšťat.
Nakažená klíšťata se vyskytují ve všech krajích České republiky, aktivní jsou již od 5 °C. Upřednostňují vlhká místa. Česká republika je zemí s nejvyšším výskytem onemocnění. Každoročně je hlášeno několik set onemocnění klíšťovou encefalitidou a jejich počet se zvyšuje.
Výskyt je hlášen i v řadě jiných evropských zemí – v Rakousku, Švýcarsku či v Pobaltí.
Máte zájem o očkování a chcete příspěvek? Připravili jsme pro vás rychlý přehled příspěvků pojišťoven.
Klíšťová encefalitida se přenáší na člověka ze zvířat především infikovaným klíštětem.
Méně častý způsob přenosu je konzumací syrového mléka a nepasterizovaných mléčných výrobků od nakažených zvířat (kozy, krávy, ovce) nebo při neopatrném vytahování infekčního klíštěte např. domácímu zvířeti.
K přenosu nákazy dochází již po dvou hodinách od přisátí infikovaného klíštěte. Nákazu přenáší i drobné nymfy, které mohu být pouhým okem lehce přehlédnutelné.
Zdroj nákazy
Zdrojem nákazy je infikované klíště. Po nasátí infikované krve zůstává klíště trvale infekční a přenáší virus i na své potomstvo.
Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.
Inkubační doba je obvykle 1–2 týdny, ne však déle než 4 týdny.
Příznaky
Onemocnění často probíhá dvoufázově, ale může proběhnout jen jedna fáze onemocnění nebo i bezpříznakově. První fáze trvá obvykle 3–5 dní, projeví se necharakteristicky – bolesti svalů, kloubů, zvýšená teplota, bolest hlavy, únava, nechutenství. Po několika dnech zlepšení může přijít druhá fáze onemocnění klíšťovou encefalitidou – již rozvinutý zánět mozku a mozkových obalů.
Objeví se vysoká horečka, ztuhlost šíje, kruté bolesti hlavy, zvracení, světloplachost. Mezi další příznaky patří třes, závratě, dezorientace. Ve vážných případech dochází k obrnám končetinových či dýchacích svalů. Dlouhotrvajícími až trvalými následky mohou být např.
chronické bolesti hlavy, poruchy spánku, poruchy soustředění, deprese, třes, poruchy rovnováhy nebo obrny svalů končetin.
Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.
Specifická léčba neexistuje, léčba je pouze symptomatická. Nejvhodnějším způsobem prevence před tímto onemocněním je očkování proti klíšťové encefalitidě.
Ideální je zahájit očkování ještě před nástupem teplých měsíců, nicméně i v období jara a léta je možné se očkovat – lepší pozdě než vůbec. Klíšťata přenáší i jiné nemoci, proti kterým očkování není.
Proto je vhodné se při pobytu v přírodě chránit vhodným oděvem (světlé oblečení, kde je klíště lépe vidět, dlouhé kalhoty, rukávy) za současného použití repelentů.
Prodělané onemocnění v mladším věku nemusí být zárukou celoživotní imunity, doporučuje se za 20–30 let zkontrolovat hladinu protilátek v krvi a zkonzultovat situaci s lékařem. Pokud je onemocnění proděláno ve středním a starším věku, předpokládaná imunita je dlouhodobá až doživotní.
Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.
Nemoci od ošklivého parazita. Čím vším vás může nakazit klíště? | Zdraví
Stejně jako u lymeské borreliózy i u dalších klíšťaty přenášených onemocnění bývají nejčastější nespecifické příznaky typu chřipkového onemocnění, tedy zvýšená teplota či horečka, bolesti hlavy, únava nebo bolesti svalů.
„Borrelie napadají nejrůznější orgány, a proto se onemocnění projevuje různými příznaky. Nejznámější je červená skvrna s centrálním vyblednutím, nemusí se však vždy objevit. Borrelie mohou napadnout nervový systém a jen asi 20 procent pacientů má zmíněný erytém, tedy červenou skvrnu.
Dále mohou postihnout pohybový aparát v podobě bolestí kloubů, úponů šlach a následně způsobit zánět kloubu s výpotkem.
Mohou se šířit v kůži a projeví se jako mnohočetná zarudnutí nebo malý uzlík na některé části těla, nejčastěji na ušním boltci či lalůčku,“ říká přednostka Kliniky dětských nemocí Fakultní nemocnice Brno Lenka Krbková.
|
Laik proto onemocnění způsobené klíštětem podle jejího názoru není schopen rozpoznat. Riziko borreliové infekce po přisátí infikovaného klíštěte je přitom malé, v odborných studiích bylo prokazováno jen v jednom až čtyřech procentech případů.
Lymeská borrelióza
K přenosu původce borreliózy může dojít nejdříve po jednom dni sání infikovaného klíštěte, častěji po ještě delší době. Nákaza probíhá ve většině případů bez jakýchkoliv známek onemocnění či s nespecifickými příznaky. Významným příznakem je zarudnutí kůže – erytém s centrálním vyblednutím v místě přisátí klíštěte trvající bez léčby dva až tři týdny.
„Při zarudnutí může být u dospělých únava, teploty, bolesti svalů a kloubů, u dětí nejsou žádné doprovodné projevy. Pak je nutná léčba antibiotiky po dobu 10 až 14 dnů,“ říká doktorka Krbková. Nemocnými bývají v Evropě hlavně děti mezi 5. a 9. rokem a také senioři s převahou žen.
„Borrelióza je především akutní onemocnění s dobrým výhledem na vyléčení. Erytém se u části pacientů nevytvoří a objeví se až projevy nervové nebo kloubní. Postiženými orgány může být kůže, na níž se objeví třeba mnohočetné červené skvrny, nebo nervový systém, který postihne zánět mozkových blan.
Mohou se projevit obrna lícního nervu, záněty kořenů míšních či akutní postižení srdce,“ upozorňuje Lenka Krbková.
Postižení pohybového aparátu je v Evropě vzácné. Nejčastěji je napaden kolenní kloub. Léčbou je nasazení antibiotik.
Klíšťová encefalitida
Okamžikem vstupu viru klíšťové encefalitidy do organismu začíná inkubační doba onemocnění. Toto období je bez obtíží a trvá 14 dnů i měsíc. Choroba mívá dvoufázový průběh.
Po inkubační době dojde k rozvoji první fáze onemocnění, ve kterém příznaky připomínají lehkou chřipku. Nejdříve se objevují bolesti hlavy, únava, horečka, nevolnost a bolesti svalů a kloubů. Po několika dnech obtíže odezní.
Poté zpravidla následuje období jednoho až dvou týdnů bez příznaků. U některých pacientů může nemoc touto fází skončit a úplně se uzdraví.
„Druhá fáze se projevuje krutými bolestmi hlavy provázenými horečkou. Nemocný je světloplachý, přidává se nevolnost a zvracení. Příznakem poškození nervového systému je ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, nervové obrny, závratě, poruchy spánku, poruchy paměti a dezorientace. Tento stav trvá dva až tři týdny. Poté obvykle dojde k postupnému zlepšování,“ popisuje přednostka Krbková.
Přibližně u třetiny infikovaných pacientů první fáze klinicky chybí a onemocnění se již ze začátku projeví závažnými příznaky druhé fáze. Asi u čtvrtiny nemocných se dostaví trvalé následky.
Patří k nim například obrny horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, nálady nebo spánku, snížená výkonnost a deprese. Zcela výjimečně může pacient zemřít. Je samozřejmě nutná hospitalizace.
V případě neurologického postižení umějí lékaři léčit jen příznaky. Jedinou ochranou je preventivní očkování.
Anaplazmóza
Nemoc se projevuje po inkubační době jednoho až dvou týdnů nespecifickými projevy – zimnicí, horečkou, bolestmi hlavy, svalů, břišní nevolností a vzácněji vyrážkou na kůži, mnohdy s krvácením. Zvětšeny jsou uzliny, někdy játra a slezina.
Typické jsou laboratorní změny – nízký počet bílých krvinek a krevních destiček a zvýšené jaterní testy. Je to onemocnění především akutní, neléčené včas může ohrožovat život pacienta závažnými komplikacemi. Důsledkem nedostatku krevních destiček bývá krvácení do některých orgánů.
Závažný průběhmá u pacientů s jinými nemocemi. Častěji onemocní muži. Léčbou jsou antibiotika.
Bartonelóza
Při nemoci vzniká v místě sání charakteristický tmavý příškvar podobný tmavšímu strupu. Vytvoří se za pět až deset dní. Přenos klíštětem je velmi vzácný, obvykle se přenáší škrábnutím nebo kousnutím kočky a označuje se jako nemoc z kočičího škrábnutí.
Zduří nejbližší uzliny (trvá to týden až dva měsíce), zjistitelná je horečka po dobu čtyř až pěti dní. Běžné bývají bolesti kloubů a svalů, bolesti hlavy, závratě, bolesti zad a očí. Může dojít k zánětu spojivek, samovolným očním pohybům a ke zvětšení jater.
Léčí se antibiotiky.
Rickettsióza
„Rickettsie, které způsobují tuto chorobu, jsou přenášeny klíšťaty a způsobují horečky. V Evropě je to například marseillská horečka, v Americe horečka Skalistých hor. U nás jsou to většinou nákazy importované.
V místě sání klíštěte vzniká vřídek, postupně se tvoří strup případně vyrážka provázená krvácením. Nemoc se projevuje typicky horečkou a chřipkovými příznaky. Komplikace mohou být závažné, při poklesu tlaku dojde k oběhovému selhání, porucha vědomí nastává při zánětu mozku, při zánětu plic jsou dechové potíže,“ líčí doktorka Krbková.
Existují ještě rickettsie přenášené prostřednictvím blech a vší, způsobují skvrnitý tyfus. Léčbou jsou antibiotika.
Babesióza
Nemoc je způsobena prvokem a postihuje obvykle pacienty se sníženou imunitou. Projevuje se únavou, nechutenstvím, bolestmi kloubů a svalů, depresí, kašlem, nevolností a zvracením, dušností nebo žloutenkou.
Pravidlem je horečka, jež je provázena zimnicí a pocením. Pacient má zvětšená játra, má méně červených i bílých krvinek a krevních destiček. Léčí se antibiotiky a antimalariky včetně chininu.
Nemoci přenášené členovci v České republice I. – Klíšťata, SZÚ
9. červenec 2020
| ing. Martin Kulma Ph.d., RNDr. Kateřina Kybicová, Ph.D.
Obecně se jedná o velkou skupinu infekčních nemocí, jejichž původce (virus, bakterie či jiný patogen) je pomocí členovců přenášen z rezervoárového zvířete na vnímavého člověka, který nemá protilátky proti příslušné infekci.
Koloběh původce nákazy se obvykle uskutečňuje v místech s vyhraněnými přírodními podmínkami (vegetace, zvířena, mikroklima a další), která nazýváme přírodními ohnisky nákazy.
Zatímco volně žijící zvířata, jako pravidelní a dlouhodobě přizpůsobení účastníci koloběhu nákazy zpravidla nevykazují klinické příznaky onemocnění, člověk jako nový prvek je ohrožen i následnou infekcí.
Ve světě jsou nejčastějšími přenašeči infekcí, kromě klíšťat, komáři a další krev sající hmyz, jako jsou flebotomové, mouchy rodu Glossina, ploštice, vši, blechy. V České republice jsou z hlediska přenosu onemocnění největším rizikem především klíšťata. Ojediněle se pak vyskytují i onemocnění přenášená některými druhy hmyzu.
Klíšťata
Klíšťata (Ixodida) je řád roztočů s parazitickým způsobem života. Přestože v České republice žije celkem 13 druhů klíšťat, zcela dominantním druhem je klíště obecné (Ixodes ricinus), které tvoří až 95 procent všech klíšťat v České republice.
Klíště obecné obývá stanoviště s vysokou vlhkostí často porostlé vegetací. Má tří hostitelský vývojový cyklus, kdy se živí sáním krve na různých obratlovcích a po nasátí se svléká do dalšího stádia. Na svého hostitele pasivně čeká na vegetaci do maximální výšky 50 cm.
Larva klíštěte (velikost cca 0,8 mm, pouze tři páry končetin) saje nejčastěji na malých savcích, ještěrkách či ptácích, výjimečně může sát i na velkých savcích. Po sání se z larvy stává nymfa (velikost cca 1,2 – 1,5 mm, čtyři páry končetin), která má již poměrně široké hostitelské spektrum zahrnující i velké obratlovce včetně člověka.
Po nasátí se z nymfy stává dospělec (velikost 2 – 4 mm, čtyři páry končetin), samice po páření a sání (pářit se mohou i přímo na hostiteli, v průběhu sání) kladou do půdy vajíčka a cyklus se uzavírá. Dospělí samci klíštěte obecného krev nesají, pokud se na hostiteli přichytí, je to pouze z důvodu zvýšení šance na setkání se samicí.
Z tohoto důvodu samci nejsou schopní přenášet patogeny a nemají tak z epidemiologického hlediska žádný význam.
Ostatní stádia klíšťat (larvy, nymfy a dospělé samice) mohou být vektory velkého množství patogenů, z nichž jsou na území České republiky nejčastější zástupci bakterií Borrelia burgdorferi s.l. způsobující lymeskou borreliózu. Výskyt tohoto onemocnění v letech 2010 – 2019 dle databází EpiDat a ISIN varíroval od 2913 do 4834 potvrzených případů za rok.
Prevalence výskytu borrelií u klíšťat se pohybuje okolo 20 %, nicméně toto číslo se mezi jednotlivými lokalitami může významně lišit. Například v pražském Prokopském údolí je prevalence přes 40 %, zatímco v Klánovickém lese na opačné straně Prahy bylo na borrelie pozitivních méně než 10 % klíšťat.
Na rozdíl od virových patogenů, u borrelií dosud nebyl popsán transovariální přenos a klíště se tak nakazí až sáním na rezervoárovém zvířeti. Nenasáté larvy jsou tedy těchto patogenů prosté. Naopak klíšťová encefalitida je virové onemocnění (355 – 861 potvrzených případů za rok), které přenáší i nejmenší stádia klíštěte a jedná se tak o tzv. ohniskové onemocnění.
Další nemoci přenášené klíšťaty jako například anaplazmóza, tularémie a další se na území České republiky vyskytují vzácně (jednotky až desítky případů ročně).
K přenosu nemocí dochází po přisátí klíštěte, které do krve hostitele vypouští výměšky slinných žláz. Ty mají primárně analgetické a antikoagulační účinky, nicméně slouží i jako nosič pro patogeny.
Zatímco viry klíšťové encefalitidy se nachází přímo ve slinných žlázách klíštěte a infekce se tak do hostitele dostává velice rychle cca. do dvou hodin sání klíštěte.
V případě bakterií rodu Borrelia, které se nachází ve střevě klíštěte, se patogeny do hostitele dostávají sice krátce po přisátí, kdy aktivně plavou proti proudu krve, ale v té době ještě nemění svoji povrchovou strukturu, nejsou tak dostatečně infekční a imunitní systém člověka je dokáže najít a eliminovat. Až po 24 h sání borrélie změní svoji povrchovou strukturu a stanou se neviditelnými pro imunitní systém člověka, tzn. infekčními. Včasným odstraněním klíštěte je tudíž možné výrazně snížit riziko nákazy.
V ideálním případě by správné odstranění klíštěte mělo proběhnout ve třech krocích: 1. dezinfekce okolí místa s přisátým klíštětem, 2. odstranění (vyviklání) klíštěte vhodným nástrojem a za 3. opětovná dezinfekce místa přisátí.
Pokud není možné dodržet tento scénář (např. není k dispozici dezinfekce, pinzeta apod.), je žádoucí klíště odstranit co nejdříve i za cenu toho, že při jeho odstranění dojde k přetržení a v ráně zůstane přední část těla.
Po odstranění je nutné s každým jedincem zacházet jako s potenciálně infekčním materiálem a je nutné, aby při jeho likvidaci nedošlo k potřísnění rukou či případně předmětů v okolí. Klíště by nemělo být mechanicky drceno či mačkáno.
Nejjednodušším způsobem likvidace klíštěte je jeho zabalení do kousku papíru a následné zapálení na nehořlavé podložce.
Klíště, které se přichytilo a začalo sát, vyvolá vždy nevelké (do 5cm) zarudnutí pokožky v místě přichycení, které může přetrvávat 2 – 3 dny, ale pokud se nezvětšuje, nejedná se s největší pravděpodobností o borreliový erytém.
Po dobu 5 týdnů od přisátí klíštěte se doporučuje zvýšená kontrola pokožky v místě přisátí.
Při zjištění zvětšující se zarudlé skvrny na pokožce (která většinou v centru zbledne), zvýšené teplotě, únavě či chřipkových příznacích je potřebné neprodleně navštívit lékaře a informovat ho o napadení klíštětem.
Co se týče prevence je jedinou účinnou prevencí proti klíšťové encefalitidě je očkování (provádí praktický lékař či očkovací centra). Proti ostatním nemocem v současné době neexistuje komerčně dostupná vakcína.
Jedinou možností obrany proti ostatním nemocem je tak používání repelentů na pokožku či na oblečení (s důrazem na dolní části těla) s obsahem účinných látek DEET, IR3535 nebo Icaridin. Doporučená doba účinku repelentu je výrobcem uvedena na etiketě, nicméně při použití repelentů je nutno přihlédnout k okolnostem.
Při aktivním pohybu v rizikových oblastech (zejména mimo cesty) se nedoporučuje experimentovat s alternativními repelenty typu esenciálních olejů a výluhů bylinek.
V rizikových místech možného výskytu klíšťat je vhodné také preventivně obléci světlé kalhoty, na kterých jsou případně zachycená klíšťata dobře vidět nebo vybrat oblečení s hladkým povrchem, po kterém klíšťata špatně lezou.
Velmi důležité je při pobytu v přírodě provádět častou kontrolu bot či nohavic a klíšťata ještě před možným přisátím setřást z těla. Po návratu domů se pak doporučuje provést důkladnou kontrolu. Oblečení, které jste měli při pohybu v přírodě na sobě si již druhý den nebrat na sebe, klíště v něm může být schované a přisát se až následující den.