Magazín o zdraví a prevenci Odhaduje se, že virus vznikl na potravinářském trhu ve Wu-chanu v Číně v prosinci loňského roku a rozšířil se až do zemí tak vzdálených jako jsou Spojené státy a Filipíny. Virus byl oficiálně pojmenovaný COVID-19. Od svého vzniku virus infikoval desítky tisíc lidí, přičemž počet obětí stále stoupá.
Situace se každým dnem mění, proto je dobré sledovat aktuální stav na webu Ministerstva zdravotnictví ČR nebo WHO.
Jaké jsou příznaky?
Každý den se lékaři dozvídají nové informace související s virem a jeho šířením. Zatím víme, že COVID-19 nemusí zpočátku působit žádné příznaky. Inkubační doba viru se pohybuje v rozmezí 2 dnů až 2 týdnů než začnou být patrné příznaky nemoci.
Nejběžnější příznaky specifické pro tento druh koronaviru zahrnují:
- Zkrácený dech
- Kašel, který se postupně zhoršuje
- Nízká horečka, která má stoupající tendenci
Další příznaky jsou stále ve fázi zkoumání a nebyly potvrzeny.
Ministerstvo zdravotnictví doporučuje cestovatelům, aby v následujících 14 dnech po opuštění regionu sledovali svůj zdravotní stav se zaměřením se na příznaky počínajícího respiračního onemocnění (především horečka nad 38 °C, dýchací obtíže).
V případě výskytu výše uvedených příznaků respiračního onemocnění zůstaňte doma, omezte kontakt s ostatními osobami a telefonicky kontaktujte svého lékaře, který bude organizovat další poskytovaní zdravotní péče ve spolupráci krajskou hygienickou stanicí.
Pomůcky na poukaz až k vám domů
Máte poukaz na inkontinenční pomůcky od svého lékaře? Využijte novou službu HartmannHOME pro dodání pomůcek MoliCare až domů. HartmannHOME vám zcela ZDARMA a na základě 1 telefonátu operátorovi doručí vaše pomůcky až domů.
Sterilium® Gel pure je vysoce účinná a spolehlivá dezinfekce na ruce v malém, 100ml balení, ve formě gelu, která vám pomůže dodržovat hygienická doporučení v aktuální situaci.
Proč právě tuto dezinfekci?
- Profesionální hygienická dezinfekce rukou.
- Nevysušuje ruce, naopak je hydratuje!
- Používán lékaři a sestrami v nemocnicích.
- Baktericidní, fungicidní, protikvasinková, tuberkulocidní, mykobaktericidní a virucidní účinnost.
Vedle koronaviru a chřipkového viru je dezinfekční gel účinný i proti žloutence typu A.
Jde proto o spolehlivého pomocníka, který vám bude krýt záda, když nemáte v blízkosti umyvadlo, mýdlo a tekoucí vodu.
Koronavirus 2019 má podstatně větší smrtnost (epidemiologický pojem, neplést s úmrtností) než sezónní chřipka. U chřipky se odhaduje 0,06 – 0,1%, u koronaviru až 2,3 %. Zdroj
Příznaky jsou velice podobné chřipkové infekci:
- kašel
- kýchání
- bolest v krku
- horečka
- bolest hlavy
- únava
- zimnice
- bolest těla
Koronaviry jsou zoonotické viry. To znamená, že se infekce nejprve vyvíjí u zvířat a poté přechází na člověka.
Aby se virus přenesl ze zvířete na člověka, musí dojít k blízkému kontaktu člověka se zvířetem, které je nositelem infekce.
Jakmile se virus vyvine u člověka, může se dále šířit z člověka na člověka pomocí kapénkového přenosu což je odborný název pro drobné kapky, které se šíří vzduchem pomocí kýchnutí nebo kašlání.
Virové částice pak ulpí v těchto kapkách a mohou být vdechnuty do dýchacích cest, což následně vede ke vzplanutí infekce.
Koronavirus 2019 doposud nebyl definitivně propojen s konkrétním druhem zvířete. Vědci se nicméně domnívají, že mohl být přenesen z netopýrů na jiné zvířata, hady nebo luskouny a poté přenesen na člověka. K tomuto přenosu došlo pravděpodobně na otevřeném potravinářském trhu v čínském Wu-chanu.
Pokud přijdete do kontaktu s někým, kdo je virem nakažený, jste vystavení vysokému riziku rozvoje virové infekce. Zvláště pak, pokud jste byli vystaveni kontaktu s jeho slinami nebo jste byli poblíž, když nemocný kašlal nebo kýchal. Umývání rukou a dezinfikování povrchů může pomoci snížit riziko přenosu infekce všech virů včetně koronaviru.
Zvláště citliví k viru jsou muži staršího věku. A report by the World Health Organization (WHO). Důvěryhodný zdroj zjistil, že medián věku u lidí, kterým vyšel pozitivní výsledek, byl okolo 45 let a přibližně ⅔ z těchto postižených byli muži.
Koronavirus může být diagnostikován podobně jako další virové infekce ze vzorku krve, slin nebo tkáně. Odběry se proto provádí odběrem krve jehlou, vatovým tamponkem z dutiny ústní nebo nosu. Poté je vzorek odeslán k testování do laboratorního zařízení, aby se potvrdila přítomnost virového materiálu nebo protilátek, které na virus reagují.
V současnosti neexistuje žádná přesně stanovená léčba koronavirové infekce, není dostupný žádný konkrétní lék, nicméně léčba a vakcíny jsou ve fázi vývoje.
Namísto toho je léčba zaměřena na zvládnutí příznaků probíhající infekce. Pokud infekcí onemocníte, lékař doporučí léčbu dle příznaků nebo komplikací, které se rozvinou.
U dalších typů koronavirů jako SARS nebo MERS již byly vakcíny a léčba vyvinuty. Některé metody léčby těchto podobných infekcí zahrnují:
- Antivirotika a retrovirotika
- Dechová podpora / umělá plicní ventilace
- Kortikoidy ke zmírnění otoku plic
- Transfuze krevní plazmy
Nejzávažnější komplikací COVID-19 je zápal plic (pneumonie), která byla nazvána zkratkou NCIP, což v překladu znamená nová koronavirem infikovaná pneumonie (z angl. orig. novel coronavirus-infected pneumonia). Z nové studie, které se účastnilo 138 pacientů přijatých v nemocnici ve Wu-chanu v Číně byly shrnuty následující výsledky.
U pacientů, kteří trpěli NCIP, bylo zjištěno, že 26 % nemocných mělo závažné potíže a vyžadovali péči na jednotce intenzivní péče (JIP). Asi 4,3 % těchto pacientů na JIP zemřelo právě na zápal plic. Dosud je NCIP jedinou komplikací spojovanou s infekcí koronavirem.
Vědci však zaznamenali další komplikace u pacientů s tímto typem infekce:
- Akutní syndrom dechové tísně (ARDS)
- Nepravidelnost srdečního rytmu (arytmie)
- Oběhový šok
- Závažná svalová bolest (myalgie)
- Únava
- Poškození srdečního svalu nebo srdeční zástava (infrarkt)
Nejlepší způsob prevence šíření viru je zabránit nebo omezit kontakt s lidmi, kteří vykazují příznaky infekce a cestovali do rizikových oblastí v posledních 14 dnech. Dále je velmi důležitá praktická hygiena, která zabrání šíření bakterií a virů.
- Ruce si myjte pravidelně po dobu alespoň 20 vteřin teplou vodou a mýdlem.
- Nedotýkejte se obličeje, očí, nosu nebo úst pokud nemáte ruce čisté
- Nevycházejte ven pokud se cítíte nemocně nebo máte příznaky nachlazení, či chřipky.
- Zakrývejte si ústa vnitřní stranou předloktí nebo lokte při kýchání a kašli. Kapesníky vyhazujte ihned po použití.
- Udržujte všechny předměty, kterých se dotýkáte, čisté. Použijte dezinfekci povrchů na předměty jako telefon, počítač, nádobí a kliky u dveří.
Koronavirus dostal jméno podle svého vzhledu pod mikroskopem. Slovo “corona” znamená koruna, při podrobném zkoumání je virus obklopen “korunou” proteinů, které se nazývají peplomery, vyčnívají z jeho středu do všech směrů.
Tyto proteiny pomáhají viru identifikovat prostředí a zjistit, zda mohou infikovat svého hostitele.Již na počátku roku 2000 byl objeven vysoce infekční virus zvaný SARS, který patří také do čeledi koronavirů.
Virus SARS byl potlačen a byla nalezena úspěšná léčba.
Nejedná se o první situaci, kdy se ve zprávách objevily informace o koronaviru, v roce 2003 vypukla panika ohledně smrtící koronavirové infekce známé pod názvem SARS.
Stejně jako u COVID- 19, byl SARS poprvé popsán u zvířat a poté se rozšířil na člověka. Předpokládá se, že SARS byl přenesen z netopýrů na další živočišný druh a poté na člověka.
Jakmile byl infikován člověk, SARS se začal velmi rychle šířit mezi lidmi.
Co dělá COVID-19 tak zajímavým, je to, že doposud nebyl vyvinut lék ani vakcína, která by zabránila rychlému šíření z člověka na člověka. Zatímco SARS byl úspěšně potlačen a vyléčen.
V první řadě nepropadejte panice. Není nutné nosit masku nebo být v karanténě, pokud vám infekce koronavirem nebyla diagnostikována. Díky jednoduchým hygienickým postupům můžete pomoci předejít šíření nového typu koronaviru, ale i dalších virů.
Na tyto otázky odpovídá MUDr. Soňa Peková, PhD. vedoucí laboratoře Tilia. (Zdroj: Youtube: LeontynkaCZ)
Vědci zkoumající úmrtí způsobené virem COVID-19 zjišťují, že obzvláště zranitelní jsou pacienti se srdečními chorobami.
Od vypuknutí nového typu koronaviru Covid-19 se zvěsti a dezinformace o nemoci šíří ještě rychleji než samotný virus. Rozhodli jsme se uvést a vyvrátit některé…
Rezistence bakterií na antibiotika je celosvětový problém. I když se počet rezistentních nákaz každoročně zvyšuje a má za následek mnoho zbytečných úmrtí…
Viry milují, když se dotýkáte tváře. Naštěstí existují jednoduché způsoby, jak s tímto zlozvykem přestat.
Příznaky koronaviru – jak poznat nákazu?
- Hlavním příznakem, který se objevil u nejvíce lidí je horečka nad 28 stupňů Celsia. Zdroj: Shutterstock
- Jedním z příznaků koronavirus je kašel a dušnost. Zdroj: Shutterstock
- Nemocné trápí rovněž bolest hlavy. Zdroj: Shutterstock
- Infikovaní lidé mohou rovněž pociťovat únavu. Zdroj: Shutterstock
- Mezi příznaky patří i bolest v krku. Zdroj: Shutterstock
- COVID-19 může postupem času vyústit i v oboustranný zápal plic. Zdroj: Shutterstock
V době, kdy je koronavirus a jím způsobená nemoc COVID-19 hlavním tématem všech světových médií, má člověk pomalu strach i zakašlat, aby nenakazil své blízké.
Ne každý respirační příznak ale musí nutně znamenat infekci virem SARS-CoV-2, stejně jako ne každý infekční pacient musí nutně projevovat nějaké příznaky. Jak tedy nákazu odhalit a kam volat v případě podezření?
Kašlete, cítíte se slabí a neustále kontrolujete teploměr,abyste se ujistili, že vaše tělesná teplota nepřesáhla těch „osudných“ 38stupňů Celsia, které v médiích udávají jako jeden z hlavních příznaků nemociCOVID-19? Pak se dost možná stresujete zcela zbytečně. Pravděpodobnějšítotiž je, že jste chytili klasickou chřipku,která se nemoci velmi podobá.
Infekce koronavirem, konkrétně jeho typem SARS-CoV-2, kterýzmíněné onemocnění způsobuje, probíhá až u 80 % nakažených osob takzvaněasymptomaticky či s mírnými příznaky.
To jednoduše znamená, že valnávětšina infikovaných nemá vůbec žádné příznaky. Samozřejmě ale existuje 20%pravděpodobnost, že patříte k menší části populace, které nemoc způsobujedýchací potíže.
Pojďme se tedy podívat na to, jak COVID-19 diagnostikovat.
Příznaky infekce
V první řadě je nutné si uvědomit, že nákazukoronavirem dokáže bezpečně poznat jen speciální diagnostický test. Některé příznaky vámale samozřejmě mohou napovědět. Podle lékařů mezi nejčastější projevy patří:
- Horečka nad 38 stupňů Celsia
- Bolest svalů a hlavy
- Únava
- Dušnost
- Kašel
- Bolest v krku
Neznamená to ale, že k tomu, aby byl někomu COVID-19 diagnostikován, je nutné, aby se u něj objevily všechny příznaky najednou. To mimo jiné dokazují i čísla expertů ze Světové zdravotnické organizace WHO, kteří sledovali nakažené v Číně. Ta byla ještě do nedávna ohniskem nákazy nového typu koronaviru.
Zjistili, že nejčastějším příznakem u nakažených byla horečka vyšší než 38 stupňů Celsia, konkrétně se objevila u 88 % symptomatických případů.
U 68 % infikovaných to byl rovněž suchý kašel, přičemž oba tyto symptomy se typicky objevovaly na počátku nemoci.
Zhruba u 18 % lidí pak nastoupila ještě dušnost a 14 % nemocných dále pociťovalo únavu, bolest v krku, migrénu a bolest svalů. U některých pacientů se nově rovněž objevila také ztráta chuti a čichu.
Pociťujete na sobě v současné době některý z příznaků koronaviru?
Co se týče méně častých symptomů, mezi ty v Číně patřila třeba zimnice. Ta potrápila přibližně 11 % pacientů. Závratě a zvracení se týkaly „pouhých“ 5 % a úplně nejméně se u nemocných vyskytoval průjem.
S tím bojovaly asi 4 % nakažených. Za další, ale o poznání pokročilejší symptom, lze pak považovat také oboustranný zápal plic.
Právě v ten má totiž nemoc COVID-19 tendenci přerůst, konkrétně se tak děje u rizikových pacientů.
Inkubační doba
Co se týče inkubační doby, tedy období mezi vniknutím infekce do lidského organismu a projevením prvních příznaků nemoci, uvádí se, že může trvat až 14 dní (ve výjimečných případech až 21 dní).
Ukazuje se ale, že první symptomy se nejčastěji objevují mezi 3. a 5. dnem po nákaze. Šíření viru pak nahrává skutečnost, že během inkubační doby ani lidé se symptomatickým průběhem nemoci nevykazují žádné příznaky.
Paradoxně jsou v tuto dobu ale nejvíce infekční.
Co dělat v případě podezření na koronavirus?
Jak už bylo naznačeno výše, zvýšená teplota, kašel a únava automaticky neznamenají, že se u vás projevuje nákaza novým typem koronaviru.
Mnohem pravděpodobněji byste navíc infekci prodělali bez příznaků. Tedy v případě, že nespadáte mezi rizikové pacienty.
Důležité je proto symptomy, které jsou pro onemocnění COVID-19 typické, spojit s dalšími rizikovými faktory. To znamená položit si následující otázky:
- Vrátili jste se z některé z rizikových zemí?
- Byli jste v kontaktu s někým, kdo se z těchto zemí vrátil, a současně máte příznaky nemoci?
- Byli jste v kontaktu s někým, u koho se nákaza potvrdila testem?
Pokud jste na některou z těchto otázek odpověděli ANO, máte důvodné podezření, že jste se koronavirem nakazili. V takovém případě, byste se měli izolovat od ostatních a neprodleně kontaktovat hygienickou stanici, a to na základě kraje, ve kterém žijete.
Pokud se vás žádná z těchto anamnéz netýká, ale vyskytují se u váš horečky nad 38 stupňů Celsia a dýchací potíže, kontaktujte svého praktického lékaře, který vám poradí s dalším postupem. Jestliže ho z nějakého důvodu nemůžete zastihnout, je pro tyto účely k dispozici také speciální telefonní linka 1212.
V žádném případě, prosím, nechoďte k lékařiosobně a rovněž nenavštěvujte nemocniční zařízení. Vzhledem k rostoucímupočtu nemocných je nutné, aby se zamezilo šíření infekce mezi zdravotnickýmpersonálem. Pokud by se tak stalo, výrazně by se omezil provoz nemocnic a oinfikované pacienty, kteří nutně potřebují lékařskou péči, by se neměl kdopostarat.
Dobře zvažte i návštěvu testovacích center, která se nacházejí na různých místech České republiky, právě v těchto místech se budou infikovaní lidé pravděpodobně koncentrovat, a vy se tak vystavíte většímu riziku nákazy.
Další důležité kontakty
V případě, že máte další otázky ke koronaviru, můžete rovněž využít nonstop linky Státního zdravotního ústavu – 725 191 370, 724 810 106 nebo 725 191 367. Aktuální informace si můžete najít i na stránkách Státního zdravotnického ústavu nebo ministerstva zdravotnictví.
Zdroje: okoronaviru.cz, szu.cz, mzcr.cz
Příznaky koronaviru u seniorů
27. 4. 2020
Zejména u nejvyšších věkových skupin se může nákaza koronavirem projevit netypicky. Proto je třeba sledovat nejen změny teploty, ale i psychický stav. Typické projevy onemocnění covid-19 mohou být zejména u lidí nad 80 let minimální či zcela chybět.
V první řadě jde o teplotu. Ta nemusí vůbec stoupnout, což může být dáno také tím, že někteří senioři užívají pravidelně léky na bolest, které zároveň snižují teplotu. Odborně se jim říká analgetika a antirevmatika.
Většina léků na bolest zároveň snižuje teplotu (například ty s obsahem ibuprofenu nebo paracetamolu).
Řídit se není možné ani podle dalšího signálu, který nemoc provází, a to jeztráta čichu a chuti. Starší lidé totiž se zvyšujícím se věkem mívají obecně ibez ohledu na případnou nákazu sníženou chuť k jídlu a slabší čich.
Neklid a apatieLze říci, že u pacientů starších 80 let se mohou častěji než u mladších projevovat atypické projevy nákazy covid-19. Ty se týkají zejména psychických změn, jako je třeba neklid nebo apatie.
Právě takové stavy by měly pečující varovat, protože čekání na typické příznaky může znamenat promarnění rozhodujícího času pro zahájení potřebné léčby a také izolace od zdravých jedinců.
Zpozornět je třeba také u každé výrazné změny ať psychické či fyzické, jako je například schvácenost či dušnost, ale také dezorientace či zmatenost. U lidí, kteří trpí například demenci, může docházet k takzvanému stavu deliria.
V tomto případě samozřejmě nesouvisí s abstinenčními příznaky alkoholiků, ale projevuje se podobně: neklidem či apatií, změnou vědomí, bludy a halucinacemi.
Na druhou stranu je ale třeba připomenout, že i u seniorů se nemoc může projevovat stejně jako u mladších a nemusí nutně probíhat závažně, i když je závažnější průběh s přibývajícím věkem častější.
Typické projevy akutní respirační infekce covid-19 jsou následující: teplota (zejména kolísající), kašel, zhoršené dýchání, méně častěji rýma a pálení v krku, bolesti hlavy, kloubů, svalů. Zhruba v pěti procentech případů se projevují problémy se zažívacím traktem – jde zejména o průjem, zvracení a nucení na zvracení.V prvních dnech nemusí onemocnění probíhat závažně a těžký stav spojený se zápalem plic a dušností se rozvíjí často až s několikadenním odstupem. Proto je také třeba u nemocných v sociálních zařízeních kontrolovat takzvanou saturaci kyslíkem, což se měří speciálním přístrojem – oxymetrem. Když hodnota klesne pod 92 procent, je třeba jednat.
Odborníci na geriatrii také připomínají, že při péči o seniory by se zejména ve chvíli, kdy už nejsou schopni se o sebe sami postarat, měla brát v úvahu jejich dříve vyjádřená přání o tom, jakou péči si přejí, zda si přejí, aby byli převezeni do nemocnice atd. To samozřejmě ale předpokládá, že zařízení je schopno jim potřebnou péči zajisti.
Větší ohrožení souvisí možná i s prokrvenímVyšší počet nakažených souvisí mimo jiné s tím, že kvalita bariér, které mohou vstup viru do těla zastavit, se s věkem snižuje. Negativní vliv na to má i kouření či jiné probíhající onemocnění.
Další ochrannou roli hraje také bezprostřední reakce cév, tedy úroveň a kvalita prokrvení, která je ve vyšším věku kvůli zhoršené funkci cév zpravidla horší. Význam má také rychlost reakce imunitních buněk a tvorba protilátek.
Tyto mechanismy jsou v mladším věku „akčnější“ a nejsou tak „zahlcené“ informacemi, jako je tomu ve vyšším věku, kdy má člověk v zásobě mnoho informací o různých virech, bakteriích a jiných látkách – ale o novém koronaviru jeho imunita zrovna neví.
Na vlastní průběh stonání pak má nepochybně vliv celková kondice a vitalita člověka, jeho funkční rezervy, celkový stav zdraví. Mnoho lidí je ve vyšším věku fit a lze očekávat, že i oni se vypořádají s infekcí úspěšně. Pokud se však různé rizikové faktory nahromadí, tak logicky riziko onemocnění i závažnějšího průběhu stoupne.
Proto je tak důležité dodržovat všechna doporučení, zůstávat co nejvíce doma a hlavně se nesetkávat s jinými lidmi než s těmi, kteří žijí ve stejné domácnosti. Pokud je nutné vyjít, tak používat roušky, na nákup jednorázové rukavice, udržovat bezpečný odstup, mýt si ruce a dezinfikovat je.
Na druhou stranu by však starší lidé neměli být jenom zavřeni doma, pobyt a pohyb na čerstvém vzduchu je pro každého důležitý, zejména v tomto ročním období. Pobývat na vycházce v lese či parku není zakázané. Samozřejmě je důležité nesetkávat s dalšími lidmi, to platí i zde. Pokud se vrátíte z venku, je dobré nechat vnější oblečení v předsíni.
Odborná garance: Doc. MUDr. Iva Holmerová, PhD, vedoucí Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK a Gerontologického centra v Praze 8
Léčba a prevence nemoci COVID-19 za použití monoklonálních protilátek – FNUSA
Aktuální k 15. 6. 2020
Zpracovala MVDr. Jana Doležalová, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
Pandemie nemoci COVID-19 vyvolala celosvětovou krizi a samozřejmě inspirovala k hledání preventivních a léčebných postupů závažné infekce. Kromě vývoje vakcín směřuje výzkum také na využití nových antivirových substrátů nebo infuzí rekonvalescentní plazmy od dárce.
Monoklonálním protilátkám je věnována menší pozornost, i když tyto neutralizační protilátky jsou klíčovou součástí ochranné imunity u většiny virových onemocnění.
Neutralizující monoklonální protilátky proti COVID-19 mají potenciál jak pro terapeutické, tak pro profylaktické využití a mohou pomoci při navrhování a vývoji vakcíny.
Monoklonální protilátky je možné získat od pacientů, kteří překonali nemoc COVID-19 nebo tak jako proti jiným virům, imunizací humanizovaných myší.
Moderní metody umožňují rychlou selekci specifických myších B buněk (B-lymfocyty neboli paměťové buňky), a tak získání genů pro těžký a lehký řetězec imunoglobulinů, které mohou být exprimovány za vzniku monoklonálních protilátek, obvykle ve formě IgG (imunoglobuliny typu G).
Hlavním cílem neutralizujících monoklonálních protilátek je povrchový glykoprotein viru COVID-19, který během infekce umožňuje vstup virů do hostitelských buněk, a to navázáním na angiotensin-konvertující enzymový receptor 2 (ACE 2). Ten je přítomný na mnoha typech buněk, ale neutralizující monoklonální protilátky tento děj blokují.
Poslední výzkumy ukazují, že kromě vrcholové časti virového glykoproteinu se mohou monoklonální protilátky navázat i na jiné části tohoto proteinu.
Účinnost neutralizujících monoklonálních protilátek se ověřuje pomocí in vitro testů na buněčných kulturách, což je důležitý atribut používaný při výběru monoklonálních protilátek s potenciálním použitím pro klinické testy.
Klinická užitečnost monoklonálních protilátek
Monoklonální protilátky proti COVID-19 mají potenciál pro prevenci i léčbu infekce. Výhody byly prokázány na zvířecích modelech (testy SARS a MERS). Většina lidí zotavujících se z infekce COVID-19 si vytvoří buněčnou a humorální imunitní odpověď. A právě v rámci této odpovědi se tvoří i protilátky.
Podávaní rekonvalescentní plasmy pacientům s těžkým průběhem COVID-19 snížilo množství pacientů vyžadujících plicní ventilaci. Avšak jsou nutné další testy, protože rekonvalescentní plazma přináší i mnoho rizik (např. potenciální kontaminaci infekčními agens, riziko transfuzních reakcí, cirkulační přetížení).
Nicméně úspěchy dosažené při využití plazmy inspirují vývoj a použití monoklonálních protilátek.
Léčba monoklonálními protilátkami
Jak již bylo zmíněno výše, monoklonální protilátky se používají při k léčbě nebo prevenci infekčních chorob – respirační syncytiální virus, antrax a Clostridioides difficile. Také testy monoklonálních protilátek na virus Ebola vedly ke snížení úmrtnosti, zejména pokud byly použity během časného nástupu infekce.
V této době je již připraveno několik monoklonálních protilátek proti COVID-19 a budou použity do klinických studií během léta 2020. Studie budou zahrnovat léčbu pacientů s infekcí COVID-19 s různým stupněm onemocnění, aby se zabránilo progresi onemocnění.
Vzhledem k dlouhému poločasu většiny monoklonálních protilátek (přibližně 3 týdny u IgG) by měla postačovat jediná infuze.
Protože většina pacientů s infekcí COVID-19 (pokud nejsou v pokročilém věku nebo s dalšími onemocněními) se zotaví i bez léčby, i když s různou rychlostí, což zdůrazňuje potřebu studovat monoklonální protilátky u pacientů, u nichž je nejpravděpodobnější úspěšnost při zahájení včasné léčby monoklonálními protilátkami.
Omezením monoklonálních protilátek pro léčbu COVID-19 je neznámá biologická dostupnost pasivně přestoupených IgG do tkání postižených onemocněním, zejména do plic. Dalším omezením je virová diverzita, takže bude důležité sledovat výskyt rezistentních virových mutací pod selektivním tlakem léčby monoklonálními protilátkami. Proto byly vybírány protilátky, které cílí na konzervativní (málo proměnné) oblasti virového proteinu.
Prevence
Účinná vakcína je nezbytným řešením pandemie COVID-19. Ačkoli proces vývoje vakcíny obecně trvá roky nebo dokonce desetiletí, současné úsilí o výběr vhodné vakcíny z několika kandidátů umožní zkrátit vývojový proces na 12 až 18 měsíců.
Monoklonální protilátky poskytují alternativní cestu pro prevenci COVID-19. Pasivní infuze monoklonálních protilátek jako profylaxe před expozicí nebo po expozici může nabídnout okamžitou ochranu před infekcí, která by mohla trvat týdny nebo měsíce.
Moderní technologie dokonce umožňují prodloužení poločasu monoklonálních protilátek, a tak poskytnout potenciální ochranu po měsíce.
Ještě jeden fakt nahrává monoklonálním protilátkám. Tvorba imunity pomocí vakcinace trvá týdny, kdežto pasivní imunita pomocí protilátek je rychlá a použitelná ve zdravotnických zařízeních nebo v ohniscích nákazy.
Monoklonální protilátky podávané obyvatelům pečovatelského domu během vypuknutí mohou pomoct k omezení progrese nemoci během časné infekce (nedetekovatelná fáze).
Navíc starší jedinci a ti, kteří mají další komorbidní stavy, nemusí po vakcinaci vytvořit dostatečnou ochrannou odpověď, a proto u nich mohou být pro zajištění ochrany použity monoklonální protilátky.
Limity
Ačkoli existuje několik studií s využitím monoklonálních protilátek, hodnocení jejich účinnosti není jednoduché. Mnoho pacientů se uzdravuje už v časné fázi infekce, takže není rozdíl proti placebu.
Stejně může být obtížné prokázat přínos u pacientů se závažnější formou onemocnění, u kterých může být zánět a koagulopatie (krvácivé stavy) závažnější než replikace viru. Další potenciální výzvou je schopnost produkovat dostatečné množství monoklonální protilátky.
Ačkoli to bude ovlivněno požadovanou dávkou a může se lišit pro prevenci a pro léčbu, současná komerční výrobní kapacita může pravděpodobně produkovat miliony dávek ročně.
Závěrem lze konstatovat, že stanovení terapeutické nebo profylaktické účinnosti monoklonálních protilátek by bylo velkým pokrokem v kontrole pandemie COVID-19.
Zdroj: Marovich M, Mascola JR, Cohen MS. Monoclonal Antibodies for Prevention and Treatment of COVID-19. JAMA, published online June 15, 2020. doi:10.1001/jama.2020.10245.
Známá fakta o koronaviru přehledně: mapa, příznaky i léčba nákazy, která se šíří za hranicemi Číny
Epidemie koronaviru, která se začala šířit z čínského města Wu-chan, děsí svět.
První případy nákazy se už objevily na všech kontinentech a také státy Evropy čekají na případné spuštění svých pandemických plánů.
Světová zdravotnická organizace nicméně varuje před šířením paniky a vzkazuje lidem, aby se drželi všech klíčových doporučení. Co o koronaviru víme? Jak se před ním chránit? A dá se odhadnout další vývoj?
Nový typ koronaviru označovaný jako SARS-CoV-2 se poprvé objevil na začátku loňského prosince v čínské provincii Chu-pej, kde se také nachází jedenáctimilionové město Wu-chan. Virus se na člověka přenesl z divokých zvířat, podobně jako v případě jiných koronavirů. Za zdroj nákazy je označováno wuchanské tržiště, kde se kromě mořských plodů prodává právě divoce žijící zvěř.
Stále ale není jasné, jak přesně se nakazili první lidé. Nalezení takzvaného „pacienta nula“ je přitom pro boj s koronavirem SARS-CoV-2 zcela zásadní – jen díky němu mohou vědci s jistotou říct, jaký byl skutečný zdroj nákazy.
Novinky kolem koronaviru
Tento článek vznikl na konci února a je průběžně aktualizován, nejnovější analýzy a rozhovory na téma šíření koronaviru v Česku i ve světě si ale můžete přečíst zde. Poslechněte si například rozhovor s infektologem Davidem Řezáčem z Ústřední vojenské nemocnice Praha v podcastu Vinohradská 12 nebo analýzu tří možných scénářů dalšího vývoje.
Z analýz DNA nicméně vyplývá, že zdrojem mohli být netopýři, kteří se na trhu prodávali, klíčovou roli při přenosu nákazy na člověka ale mohli sehrát také luskouni – chránění savci, kteří jsou v zemích jako Čína loveni nejen kvůli masu, ale také pro jejich šupiny používané k „léčbě“ nemocí.
„Je téměř jisté, že to skutečně byli luskouni – je tam 99procentní shoda, v případě netopýrů se to pohybuje kolem 90 procent,“ říká pro iROZHLAS.cz epidemiolog a současný náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V tom se také liší od předešlých dvou známých případů šíření koronaviru – v případě SARS mohl za epidemii přenos ze šelmy cibetky, u MERS zase přenos z velbloudů.
Od začátku prosince, kdy se objevily první případy, se nákaza dostala i za hranice Číny a od druhé poloviny února už onemocnění hlásí všechny kontinenty kromě Antarktidy. Celkově se tak počet nakažených koronavirem vyšplhal na víc než 100 tisíc nakažených a necelé čtyři tisíce mrtvých, drtivá většina pochází z pevninské části Číny. Jak vypadá aktuální situace je vidět zde:
Onemocnění způsobené koronavirem, které nese oficiální název COVID-19, zasahuje sliznice dýchacích cest. Typický je suchý kašel a teplota. Zápal plic, který je nejčastější komplikací, se vyvíjí někdy kolem osmého devátého dne. Jak rychle po nakažení se tyto symptomy projevují, vědci zatím s jistotou nevědí – zjistí to až po podrobnější analýze nemoci.
Podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí se inkubační doba pohybuje mezi dvěma a čtrnácti dny, některé případy nicméně ukázaly, že tato doba může být delší. Na případ 70letého muže, u něhož se příznaky nemoci objevily až po 27 dnech inkubační doby, v druhé polovině února upozornila i agentura Reuters.
Stejně tak s jistotou zatím nevíme ani to, jaká je smrtnost, nebo-li letalita wuchanského koronaviru – tedy množství nakažených, kteří zemřou. Únorová studie čínských vědců ji vypočítala na 2,3 procenta – to je výrazně méně než u předchozích epidemií SARS či MERS, kde se smrtnost pohybovala kolem deseti, respektive mezi 30 až 35 procenty. Na konečné stanovení letality je ale stále brzy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) proto varuje před šířením paniky – u drtivé většiny všech nakažených se objevují pouze mírné příznaky nemoci a víc než 30 tisíc lidí se lékařům podařilo vyléčit.
„Pouze u čtyř až pěti procent nakažených se objevily vážné zdravotní potíže a jen dvě procenta lidí bohužel přišla o život. Téměř všichni byli pokročilého věku a už měli podlomené zdraví, trpěli například rakovinou nebo vážnými chronickými chorobami. Nemoc je proto méně děsivá, než se zdá,“ uvedl pro Radiožurnál ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) v Česku Srđan Matić.
Méně nebezpečný je virus také pro děti. Žádné dítě do deseti let nezemřelo, naopak v generaci nad 65 let věku je to kolem 8 procent a nad 80 let dokonce 15 procent.
Čínský oficiální list The Global Times v únoru nicméně varoval, že vědci identifikovali nový typ koronaviru v moči pacientů. Virus se tak podle nich přesouvá krví k orgánům a mnohé může poškodit.
3. Jak se virus přenáší?
Nemoc se šíří poměrně snadno a rychle – nejčastěji kapénkami, tedy vzduchem například při kašli nebo kýchání. „Respirační přenos je přitom ten nejjednodušší a nejhůře kontrolovatelný způsob šíření infekční nákazy,“ upozornil v lednovém rozhovoru pro iROZHLAS.cz vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar.
Přenos je podle epidemiologů pomrně efektivní na podstatně menší vzdálenost, zhurba do 1,6 metru. „Na druhou stranu zatím nebyl potvrzen přenos aerosolem, to znamená přenos různými filtroventilacemi. Přesto si troufám říct, že takto přenos probíhal,“ uvedl v březnu pro Radiožurnál Prymula.
Začátkem února také čínské úřady potvrdily možnost přenosu z matky na dítě během těhotenství nebo při porodu.
Otázkou však zůstává, zda k přenosu SARS-CoV-2 stačí dotyk s předmětem, na němž se virus zachytil. „Například prostřednictvím zásilek k žádné nákaze nedošlo. Proto považuji tuto informaci o přenosu dotykem pouze za teoretickou – nemyslím si, že by reálně došlo k nákaze prostřednictvím styku s předmětem po několika dnech přenosu,“ podotýká Prymula.
4. Jak se před virem chránit?
Jak uvádí doporučení ministerstva zdravotnictví, zcela zásadní je chovat se jako při klasickém respiračním onemocnění včetně chřipky. To znamená: vyhýbat se těm, kdo jsou zjevně nemocní; dodržovat základní hygienická pravidla; používat například i dezinfekci, pokud jsme v kontaktu s nakaženými, a nezdržovat se v místech s vyšším počtem lidí.
Lidé, kteří trpí respiračním onemocněním, by měli dodržovat pravidla respirační hygieny – při kýchání a kašlání řádně užívat, nejlépe jednorázové, kapesníky, při kašlání a kýchání si zakrývat ústa paží nebo rukávem, nikoliv rukou, protože kapénky se pak mohou přenést dál.
Víc chránit by se samozřejmě měli i sami zdravotníci, protože právě oni přicházejí s pacienty nejvíce do styku. To zřejmě přispělo také ke zhoršení situace v Itálii, která se stala nejhůře zasaženou zemí v Evropě.
„V případě Itálie se ukázalo, že personál nemocnice nezavedl dostatečná opatření pro kontrolu šíření infekce, zdravotníci se tak stali jedněmi z těch, kteří přenesli koronavirus z jednoho pacienta na druhého. Právě proto je epidemie v Itálii tak velká,“ upozornil šéf WHO v Česku.
5. Jaká je léčba?
Ani očkování, ani léčba přímo proti tomuto viru zatím neexistuje. Světová zdravotnická organizace ale uklidňuje, že se dá léčit množství symptomů této nemoci. Léčba je vždy individuální a vychází z konkrétních pacientových potřeb. V těžkých případech pomáhají pacientům s dýcháním či okysličováním krve přístroje, aby se zmírnila námaha plic a srdce.
„U každého člověka, který má problémy s dechem, lze zvážit podpůrnou léčbu za pomoci kyslíku a při zhoršení potíží například umělé plicní ventilace.
Tyto postupy jsou používány také v případě chřipky, pneumokokových infekcí a jiných respiračních onemocnění. Nejde tedy o nic specifického, léčba vychází primárně z aktuálního klinického stavu nemocného,“ popsal pro iROZHLAS.
cz přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Plzni Petr Pazdiora.
Běžná antivirotika nejsou v boji proti viru SARS-CoV-2 účinná, od konce ledna nicméně čínští vědci zkouší pacienty léčit za pomoci přípravků, které se často užívají proti HIV a AIDS – pacientům ve třech vybraných nemocnicích podávají lopinavir a ritonavir, které spadají pod antivirotika.
Jako nejlepší kandidát pro léčbu wuchanského koronaviru se podle WHO nicméně jeví lék zvaný remdesivir, který před několika lety vyvinul tým vědců kalifornské firmy Gilead Sciences, v jehož čele stojí Čech Tomáš Cihlář.
Látku lékaři už krátce zkoušeli na pacientech nakažených krvácivou horečkou ebola v Kongu, kde ale testy následně zastavily.
Podle studií citovaných Světovou zdravotnickou organizací nicméně remdesivir zabíral také na nemoci SARS a MERS, jež jsou způsobeny příbuzným typem koronaviru.
V současné době je tato látka v Číně klinicky testována. „Léčebný postup je takový, že pacienti dostávají jednou za den infúzi, která trvá třicet minut. Léčba potrvá celkem deset dní a doufáme, že během té doby poznáme, jaký vliv má na průběh nemoci,“ popsal pro Český rozhlas Plus Tomáš Cihlář, jak testy probíhají.
6. Lze se nakazit podruhé?
Ukazuje se, že se k opakované nákaze může dojít. Jeden z případů, kdy se nákaza objevila u pacienta podruhé, kromě Číny zaznamenalo koncem února také Japonsko – šlo o ženu z Ósaky, která pracuje jako průvodkyně. Čtyřicátnice měla podle ósackých úřadů poprvé pozitivní test na konci ledna, z nemocnice byla po vyléčení propuštěna 1. února.
Podle Prymuly jde ale o výjimečnou záležitost. „Domnívám se, že po prodělání tohoto onemocnění by vůči němu měli mít vyléčení imunitu. Pokud by se člověk měl opakovaně nakazit, bylo by to poměrně raritní,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.
7. Kdy bude epidemie kulminovat?
Původní odhady čínských vědců hovořily o tom, že by epidemie mohla být u konce v druhé polovině března, kvůli šíření koronaviru mimo čínské hranice jsou ale odborníci skeptičtí.
Zatímco v Číně nárůst počtu nových případů od poloviny února klesá, v řadě ostatních zemích se situace zhoršuje – úterý 25.
února se stalo dokonce prvním dnem, kdy počet nových případů hlášených mimo Čínu přesáhl počet nově infikovaných v nejlidnatější zemi světa.
„To, co je pro nás v tuto chvíli důležitější, je, jak se vyvíjí svět, a tady bohužel dochází k zhoršování téměř exponenciálnímu mimo pevninskou Čínu, to znamená, že epidemie je stále na vzestupu,“ podotkl koncem února Prymula. Pozornost se nyní soustředí zejména na Írán, Itálii a Jižní Koreu, kde se nákaza rychle šíří.
Za současné situace je tak podle odborníků jedinou možnou cestou, jak se snažit zkrotit epidemii, identifikovat jednotlivé případy nákazy, izolovat je a vysledovat, s kým přišli do kontaktu. Za pomoci těchto opatření a dodržování základních hygienických pravidel se přitom podařilo zastavit i šíření v minulosti.
„Předchozí dva koronaviry – SARS a MERS – se dostaly pod kontrolu za pomoci individuálních opatření. Ne díky vakcíně nebo antivirotikům, ale mytím rukou, obličejovými maskami, izolací a podobně. Nejsou to špičkové, ani zvlášť sexy technologie, jsou ale naprostým základem,“ upozornil koncem ledna pro server USA Today ředitel prestižní kliniky Mayo Greg Poland.
Například u SARS byl výskyt poprvé hlášen 16. listopadu 2002 z čínské provincie Kuang-tung, odkud se nákaza rozšířila do více než 30 zemí. Za pomoci protiepidemických opatření se nicméně v polovině roku 2003 podařilo šíření infekce zastavit.
V případě wuchanského koronaviru tato strategie ale zřejmě stačit nebude.
Na rozdíl od nového koronaviru totiž SARS způsoboval těžší průběh nemoci také u mladších lidí a populace středního věku, i oni proto zůstávali na lůžku a tím pádem se podařilo epidemii v horizontu několika měsíců zlikvidovat.
8. Bude virus mutovat?
Obavy vyvolává i možná mutace koronaviru, která je podle Rastislava Maďara nebezpečná hned z několika hledisek – nejenže by zmutovaný virus mohl způsobovat větší poškození lidského organismu, zároveň by se podle něj mohl lépe adaptovat a tím pádem být ještě infekčnější.
„Druhá věc je pak ta, že může vzniknout nový klon, který bude více rezistentní vůči léčbě,“ dodává Maďar. Nová studie čínských vědců nicméně ukazuje, že k částečné mutaci už dochází.
Vir se podle nich rozdělil do dvou odlišných kmenů – jeden označovaný písmenem S, druhý, evolučně mladší pak písmenem L.
„Mutace jsou přirozenou aktivitou virů – je to jejich obranyschopnost před našimi systémy, kterými se je snažíme dostat pod kontrolu. Mutace tedy určitě může nastat a čím vyšší kumulace viru v populaci viru bude, tím větší je riziko, že vznikne mutace, která bude životaschopná a která může způsobit větší problém,“ podotýká Prymula.
9. V jakém stadiu je vývoj vakcíny?
Vakcíny se zatím vyvíjejí a práce je podle odborníků na dobré cestě, na vhodnou vakcínu si ale svět bude muset ještě počkat.
Americká farmaceutická společnost Moderna Therapeutic už oznámila, že poslala na testování první možnou očkovací látku s názvem mRNA-1273, kterou bude na pacientech zkoušet americký Národní institut alergií a infekčních chorob (NIAID). Testy vakcíny na lidech mohou trvat několik měsíců, většina expertů se proto domnívá, že vhodné očkování bez vedlejších účinků se na trhu neobjeví dříve než do 18 měsíců. Samotná firma Moderna Therapeutic doufá dokonce v léto 2021.
Lenka Kabrhelová mluví s reportérkou serveru iROZHLAS.cz Eliškou Kubátovou.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.
Související témata: koronavirus, koronavirus v Česku, Čína, Wu-chan, COVID-19, SARS, příznaky, léčba, přenos, epidemie, prevence, Gilead Sciences
Pravděpodobnost zavlečení nákazy do Česka je podle něj vysoká, úřady jsou ale dobře připravené a lidé by neměli panikařit.
Epidemie nového koronaviru se stále více přibližuje k českým hranicím. Jak vypadají plány úřadů na zvládnutí zdravotní hrozby? A jak vážná situace v Evropě vlastně je?
„Během víkendu přišlo několik poměrně znepokojivých zpráv.“ Jak by se Evropa měla vůči hrozící nákaze postavit? A jak je na případné šíření nemoci COVID-19 připravena Česká republika?