Němci prý už vědí, co způsobilo nebezpečnou střevní infekci

Průjmem nazýváme častou a řídkou stolici, kterou mohou doprovázet i křeče v břiše. Za normálních okolností stolice obsahuje 80-100 ml tekutin. Působením bakterií, virů nebo parazitů v těle se zvýší sekrece tekutin v tlustém střevě, což vede k vzniku průjmu.

O gastroenteritídě se dá mluvit, pokud máte 3 a více řídkých stolic za 24 hodin. K nákaze bakteriemi může dojít ze zkaženého jídla nebo nedůsledně omytého ovoce a zeleniny. Některé viry můžete potkat  tam, kde se vyskytuje více lidí a nakazit se vzdušnou cestou.

Prevence před střevní chřipkou  tkví v dodržování základních hygienických návyků. Nezapomínejte na důkladné mytí rukou při návštěvě veřejných toalet, po cestě v dopravních prostředcích městské hromadné dopravy nebo po návratu ze supermarketu.

Pokud nemáte možnost si umýt ruce mýdlem a vlažnou tekoucí vodou, mějte pro jistotu vždy při sobě antibakteriální gel v cestovním balení.

Němci prý už vědí, co způsobilo nebezpečnou střevní infekci Důležitá opatření při průjmu

Při léčbě střevní chřipky je důležité zajistit především dostatek tekutin. Běžně naše tělo potřebuje 2-3 litry vody denně. Pokud vás postihne střevní chřipka, je potřeba příjem tekutin navýšit nejlépe na 3-4 litry.

Z těla se vyplavují i důležité minerály, které je vhodné doplňovat rehydratačním roztokem. Dostanete ho ve formě ORS tekutiny nebo prášku na přípravu roztoku.

Vodu na přípravu rehydratačního roztoku použijte nejlépe kojeneckou nebo převařenou a připravený roztok pijte pomalu, po lžičkách každých 5-10 minut.  Při léčbě pomůže i léčivá čajová směs při průjmech.

Němci prý už vědí, co způsobilo nebezpečnou střevní infekci Výživová doporučení při průjmu 

V první den akutního průjmu se doporučuje tzv. hladová pauza. Vynechte jídlo, ale dbejte na dostatečný pitný režim. Také na druhý den buďte při výběru jídla opatrní. Když už jsou příznaky mírnější, začněte postupně připravovat žaludek a střeva na tuhou stravu. Vhodné jsou:

  • suchary, 
  • dušená mrkev, 
  • banán, 
  • nebo bíle suché pečivo. 

V dalším kroku přidáváme jídla bez tuku. Vybírejte tedy maso kuřecí, krůtí nebo králičí. Klidně zařaďte i libovou šunku, brambory, rýži nebo těstoviny. I když máte možná velký hlad, jezte pomalu a po malých soustech. Naopak nevhodné jsou: 

  • mléko, 
  • smetana a mléčné výrobky, které obsahují laktózu, 
  • jídla těžká, mastná, smažená a kořeněná. 

Tato jídla zatěžují a dráždí zažívací trakt, proto se jim prozatím vyhýbejte.

Němci prý už vědí, co způsobilo nebezpečnou střevní infekci Léčba střevní chřipky

  • Na zastavení průjmu doporučují lékaři použít léčivo loperamid, které zastavuje nadměrný pohyb střev a normalizuje tonus svěrače. Nevhodný je ale v případech, že se vyskytuje v stolici krev nebo hlen, při teplotě, výrazných bolestech břicha, během těhotenství a kojení.
  • Méně známá je účinná látka racekadotril. Sníží objem vody ve stolici a tím brání vzniku dehydratace. 
  • Ze střevních absorbens je nejlepší užít lék s účinnou látkou diosmectin. Vyváže toxiny, viry a bakterie. Podává se 1,5 hodiny od jiné medikace. 
  • V nejhorších případech, když nemáte jiné léky po ruce použijte jako první pomoc i aktivní uhlí. V porovnání s diosmectinem má ale nevýhodu, protože barví stolici a nelze tak pozorovat a kontrolovat zabarvení. 
  • Užití střevních dezinficiens s látkou kloroxin postupně ustupuje do pozadí. Užití je opodstatněné v případě, že jste si jistí bakteriálním původcem průjmu. I když má toto léčivo široké antibakteriální, antiprotozoální a antimykotické působení, není účinný na nejběžnější bakteriální agens vyvolávající průjmy. U virových je střevní desinficiens rovněž neúčinné. 
  • Jako doplňkovou léčbu se doporučuje podat lék s kvasinkou saccharomyces boulardii. Kvasinka se při teplotě těla rychle rozmnoží. Je větší než bakterie, proto pokryje povrch střeva a tím chrání sliznici před vlivem bakteriálních patogenů. Je výborným probiotikem při cestě do exotických zemí jako prevence před cestovatelskou střevní chřipkou.

Při běžných potížích není potřeba vyhledat lékařskou pomoc a překonáte i doma. Důležité je především dbát na dostatek tekutin, dietní režim a hygienické návyky.

V takovém případě zvládnete střevní chřipku i pomocí samoléčby. V případě, že potíže přetrvávají více než 3 dny a jsou spojené s horečkou po celou dobu, vyhledejte raději lékařskou pomoc. K lékaři neváhejte jít i v případě, že stolice obsahuje krev nebo hlen, anebo se léčíte na jiné chronické onemocnění.
 

Vše na průjem Vybrat probiotika

Německem se šíří nákaza z okurek, zeleninu kontroluje i Česko | Svět

BERLÍN/ MADRID Němečtí experti pokračují v horečném pátrání po původci smrtící střevní infekce, která v zemi už zřejmě zabila šest lidí. Za poslední den přibylo 60 vážných případů.

Zdrojem nebezpečné střevní nákazy jsou podle všeho salátové okurky ze Španělska, v nichž už byl virus nalezen. Madrid nález německých úřadů ale zpochybnil a varoval před vrháním podezření na všechny španělské zemědělské produkty.

Kvůli smrtící střevní infekci v Německu zahájila Česká zemědělská a potravinářská inspekce v českých obchodech mimořádnou kontrolu čerstvé zeleniny ze Španělska. Některé ochodní řetězce už španělskou zeleninu z prodeje preventivně stahují.  Podle posledních zpráv nebyly kontaminované okurky dovezeny do ČR.

Počet osob nakažených průjmovou chorobou se v Německu vyšplhal už na přibližně 700. Nejvíce jich je na severu země, kde nynější nákaza v polovině května vypukla. „Šíření pokračuje dál.

Od čtvrtka do dneška přibylo zhruba 60 nových případů s hemolyticko-uremickým syndromem, tedy s těžkým průběhem infekce EHEC,“ oznámil dnes ředitel Institutu Roberta Kocha Reinhard Burger.

Ve čtvrtek ústav evidoval 214 lidí s tímto syndromem.

Němci prý už vědí, co způsobilo nebezpečnou střevní infekci

Roste také počet obětí bakterie zvané enterohemoragická Escherichia coli (EHEC), známější pod zkráceným názvem E.coli.

K dosud třem prokázaným se dnes připojily dvě ženy z dolnosaského Cuxhavenu, u nichž laboratorní testy také potvrdily souvislost mezi jejich smrtí a nákazou bakterií EHEC. Jedna zemřela ve středu, druhá dnes ráno.

První testy odhalily E.coli také u 38letého muže, jenž byl nalezen mrtvý ve svém hamburském bytě.

Pátrání po původu infekce v noci na dnešek vyhlásilo také španělské ministerstvo zdravotnictví. V pyrenejském království jsou v podezření dvě farmy v provinciích Málaga a Almería, z nichž mohou kontaminované okurky pocházet. Majitel jedné z nich se ale proti podezření energicky ohradil.

„Nejspíš potřebují obětního beránka,“ řekl ředitel zemědělské farmy v Málaze. Nevyloučil, že okurka byla kontaminována při nesprávné manipulaci v Německu. Podobně reagovalo také španělské ministerstvo zemědělství.

„Nesmíme se pohybovat v oblasti spekulací,“ zdůraznil podle DPA státní tajemník Josep Puxeu a varoval před paušálním vztahování tohoto problému na všechny španělské zemědělské produkty.

Madrid si na informační politiku Německa stěžoval u EU.

Gerd Sonnleitner, šéf německého Svazu zemědělců, se naopak vyslovil pro zpřísnění pravidel pro dovoz zeleniny. „Žádáme, aby byla zavedena jednotná pravidla pro celou Evropskou unii,“ uvedl Sonnleitner v dnešním vydání listu Rheinische Post. Pravidla, která jsou v samotném Německu velmi přísná, by podle něj měla platit i pro dovoz ze třetích zemí.

Podle sdělení Evropské komise experti zkoumají další možný zdroj nákazy, tentokrát okurky z Nizozemska. Tamní úřady ale toto podezření dnes označily za nepodložené.

Střevní infekce se už z Německa rozšířila také do Švédska, které má k dnešnímu dni 25 nemocných, do Dánska, kde je jich hlášeno sedm, do Británie se třemi postiženými a Nizozemska s jedním. Všichni podle dostupných informací v nedávné době pobývali v Německu. S krvácivým průjmem byli hospitalizováni rovněž dva muži ze severního Německa v Horních Rakousech, informovala agentura APA.

České ministerstvo zemědělství oznámilo, že situaci bedlivě sleduje. Česká Státní veterinární správa (SVS) oznámila, že od začátku roku zatím provedla testy zhruba u 30 vzorků potravin živočišného původu, které podobně jako ovoce a zelenina či ořechy mohou být zdrojem nákazy. Všechny testy byly negativní.

Podle DPA vyřadily mnohé německé restaurace, jídelny, nemocnice a školy čerstvou zeleninu dočasně z jídelníčků. Dovozci španělské okurky bojkotují, „salátovky“ zmizely z mnoha německých obchodů.

Němečtí vědci zjistili, že jde o bakteriální kmen typu HUSEC 41, avšak zmutovaný, na který nezabírají antibiotika ani penicilin. Nemocní konzumovali ve zvýšené míře syrová rajčata, salátové okurky a listový salát.

Podle Burgera proto nadále platí varování Kochova institutu z počátku týdne před požíváním těchto druhů zeleniny v syrovém stavu.

Nelze totiž vyloučit, že se nákaza rozšířila i prostřednictvím jiných potravin než jen odhalených okurek ze Španělska.

Španělsko nebude chtít po Německu odškodnění

Formulář pro opuštění okresu. Kde ho najdete, kam ho budete potřebovat ČTK

Budete mít zájem:  10 tipů, co jíst pro zdravé vlasy

Berlín/Praha – Španělská vláda nebude po Německu požadovat odškodnění za to, že německé úřady jako možný zdroj nynější nebezpečné střevní nákazy označily španělské okurky.

Ilustrační foto | Foto: DENÍK

Prohlásil to v Berlíně náměstek španělské ministryně zahraničí pro EU Diego López Garrido. Finanční náhradu pro španělské producenty zeleniny bude Madrid chtít získat od Evropské unie, která na ni plánuje uvolnit 210 milionů eur (pět miliard Kč).

„Stala se chyba,“ komentoval Garrido podle agentury DPA postup hamburských orgánů, které objevily podezřelé biookurky dovezené ze Španělska a označily je za možný zdroj nemoci. Následné testy u nich sice výskyt enterohemoragické střevní bakterie E.coli (EHEC) potvrdily, nikoli však toho typu, který má jen v Německu za necelý měsíc na svědomí už 26 lidských životů a okolo 2800 infikovaných.

„Musíme se nyní dívat kupředu,“ dodal španělský představitel, podle něhož je nyní nejdůležitější najít zdroj nákazy a rychle napravit ekonomické škody, které onemocnění napáchalo. Madrid a Berlín přitom podle Garrida chtějí spolupracovat a Německo přislíbilo pomoc při nápravě pošramocené pověsti španělské zeleniny.

Škoda 200 milionů eur týdně

Španělsko už dříve vyčíslilo škody pro své zemědělce, které způsobilo německé podezření vůči španělským okurkám, na 200 milionů eur týdně.

Garrido nevyloučil, že někteří farmáři se budou domáhat individuálního odškodnění u německých soudů.

Madridská vláda se k nim podle něj však nepřidá, ale bude se snažit získat co nejdříve finance vyčleněné k tomuto účelu Evropskou komisí. Plánovanou sumu 210 milionů eur však považuje podle Garrida za nedostatečnou.

Podle eurokomisaře pro zemědělství Daciana Ciolose by se kompenzace měly týkat producentů rajčat, okurek, salátu, paprik a cuket, a to až do 50 procent jejich běžné sezónní ceny. Schváleny by mohly být příští úterý.

Zdroj průjmové nákazy, která mimo Německo připravila o život jednu Švédku, zůstává stále neznámý

Po španělských okurkách padlo podezření na zeleninové a luštěninové klíčky z biofarmy ve spolkové zemi Dolní Sasko. Ani tam ale laboratorní testy výskyt EHEC zatím nepotvrdily a úřady mají tento závod dál v podezření jenom z nepřímých faktů.

Pátrání po šiřiteli se mezitím vrátilo k „okurkové stopě“ poté, co úřady ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko našly zbytky od okurek infikované EHEC v odpadu rodiny několika nakažených osob. V Německu proto dál platí varování před konzumací salátu, rajčat, okurek a klíčků.

Jeden potvrzený případ nákazy EHEC zaznamenala i Česká republika, kam se dostala prostřednictvím americké turistky, která přicestovala právě z Německa. Kontaminaci zeleniny ani jiných potravin inspektoři neodhalili.

„Zelenina na našem trhu je v naprostém pořádku,“ prohlásil dnes na Radiožurnálu ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Jakub Šebesta.

Vyzdvihl přitom jednoduchost a účinnost českého systému kontrol oproti německému, který je podle něj nedokonalý a strašně složitý. Denně je podle Šebesty v ČR přes 200 inspektorů v terénu a využívají mobilní kanceláře.

Země původu u zeleniny a ovoce na etiketách podle něj většinou souhlasí, s falšováním v obchodech se inspektoři setkali prý jen zcela výjimečně.

Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.

9.6.2011

  • Střevní epidemie,
  • Německo,
  • okurka,
  • Španělsko,
  • infekční onemocnění,
  • Berlín,
  • Madrid,
  • Evropská unie,
  • DPA,
  • zelenina,
  • Evropská komise,
  • vláda,
  • escherichia coli,
  • nemoc

Ford Focus servisní knížka, koupeno v D Škoda Octavia první majitel, koupeno v CZ Audi A4 první majitel, koupeno v D Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Volkswagen Touran první majitel, servisní knížka, koupeno v D, vyrobeno v EU, dovezeno, nehavarované Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ + PRODAT AUTO

Zákeřná bakterie je nejjedovatější známý typ E.coli

Zcela nový druh bakterie E.coli vzniklý mutací dvou jejích kmenů se snadno přenáší, své oběti napadá velmi agresivně a navíc je odolný proti některým antibiotikům.

Kromě střevních potíží u některých pacientů poškozuje i nervovou soustavu. „Stále máme pacienty, kteří obtížně mluví a mají příznaky ochrnutí.

Nejvážnějším problémem ale jsou epileptické záchvaty,“ dodal primář neurologie Univerzitní nemocnice Eppendorf Christian Gerloff.

Podle německých úřadů v zemi onemocnělo přes 1 700 osob. Lékaři varují, že 520 nakažených může být ohroženo na životě, protože by jim mohly kvůli nemoci selhat ledviny.

Odborníci oslovení agenturou Reuters tvrdí, že bakterie produkuje velmi jedovatý toxin a dobře se zachytává v lidských střevech. Světová zdravotnická organizace (WHO) už dříve potvrdila, že kmen bakterie E.coli, který nemoc způsobil, se nikdy předtím neobjevil.

Epicentrum v Hamburku?

Evropská unie označila za epicentrum severoněmecký Hamburk. Tady na jednotkách intenzivní péče bojuje o život přes dvacet lidí.

 Podle magazínu Focus zase Institut Roberta Kocha považuje za poměrně pravděpodobnou možnost, že se nákaza začala šířit po oslavách výročí hamburského přístavu Hafenfest na začátku května.

Asi týden po oslavách, kterých se zúčastnilo na 1,5 milionu lidí, byli totiž v hamburské univerzitní nemocnici hospitalizováni první pacienti s průjmem.

Severoněmecký regionální list Lübecker Nachrichten s odvoláním na šlesvicko-holštýnské ministerstvo na ochranu spotřebitele zase informuje, že možným ohniskem infekce by mohla být restaurace v přístavním městě Lübeck. Tady se nakazilo hned 17 lidí. V Lübecku 12. až 14. května pobývalo 34 členek odborového svazu pracovníků ve finančnictví, přičemž nejméně osm žen z této skupiny se bakterií EHEC nakazilo a jedna už zemřela.

Vědci ale varují, že kvůli snadnému přenosu možná nikdy nepůjde původní ohnisko zcela s jistotou určit. „Jsme opravdu nervózní. Během několika posledních dní jsme doufali, že dojde k samovolnému utlumení nákazy. Bohužel, to se nestalo, takže musíme předpokládat, že zdroj infekce je stále aktivní,“ upozornil vrchní lékař Univerzitní nemocnice Eppendorf Jörg Debatin.

Podle odborníků je namístě v tomto případě mluvit o epidemii. „Jde o naprosto nečekaný výskyt obrovského množství nakažených. Něco takového jsme v Německu zatím nezažili,“ uvedl profesor Klaus Stark z Institutu Roberta Kocha.

Strach z bakterie se teď přenáší i do obchodu. Německo jako zdroj nákazy původně označilo okurky ze Španělska, pak ale couvlo. A Španělé teď chtějí kvůli poškození obchodu odškodnit.

Ještě dále šlo Rusko, které pro jistotu zakázalo dovoz veškeré zeleniny z celé Evropské unie.

Potraviny je třeba tepelně upravit

„Stále není jasné, co vlastně tato bakterie může u lidí vyvolávat, jak dlouho bude onemocnění trvat a jak se bude muset léčit,“ uvedla Renata Karpíšková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro listérie v potravinových řetězcích.

Podle ní je především nezbytné dodržovat základní hygienická pravidla a kontrolovat potraviny. Zároveň podotýká, že běžná kulinární úprava by měla bakterii zahubit. „Podstatné je, jestli se podaří najít zdroj infekce.

Pokud ano, tak se udělají taková opatření, aby se dále nešířila,“ podotkla.

Petr Petráš ze Státního zdravotního ústavu nepředpokládá, že by bakterie zmutovala ještě více a byla agresivnější než doposud. Zároveň varuje před požitím nepasterizovaného mléka, syrové zeleniny a nedovařeného masa. „Tato bakterie je velice infekční. Stačí minimální množství buněk, aby k infekci došlo. (…) Může zde dojít i k interhumánnímu přenosu,“ upozorňuje.

Většina zeleniny v ČR je ze Španělska. Okurková krize může pomoci českým farmářům

Současná epidemie střevní infekce v Německu, stejně jako dioxinová aféra ve stejné zemi na přelomu roku by podle Agrární i Potravinářské komory mohla paradoxně pomoci tuzemským zemědělcům a potravinářům. Ovlivní prý totiž rozhodování spotřebitelů při nákupu potravin. Ti se budou více než doposud zajímat o jejich původ a preferovat domácí produkty, řekl prezident Agrární komory Jan Veleba.

„U podstatné části spotřebitelů to povede minimálně k přemýšlení o tom, co kupují, a k tomu, že se budou více zajímat o obaly a více sledovat, které výrobky si dávají do košíku v obchodě,“ uvedl šéf agrárníků. Zvýšený zájem českých spotřebitelů o původ potravin již registruje podle slov své mluvčí Dany Večeřové také Potravinářská komora.

Tento efekt by měl do značné míry přetrvat i poté, co byly okurky označeny za „nespravedlivě obviněné“.

Budete mít zájem:  Bylinkový speciál: Meduňka lékařská

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve čtvrtek podle agentury AP oznámila, že bakterie EHEC, která usmrtila už 18 lidí, se vyskytuje v dosud neznámé mutaci a je asi živočišného původu.  Španělský premiér José Zapatero potvrdil, že Madrid bude po EU žádat odškodnění za křivé obvinění ze strany německých úřadů, že španělské okurky byly zdrojem nynější epidemie střevní nákazy.

Španělský svaz pěstitelů zeleniny odhaduje ztráty na 200 milionů eur (téměř pět miliard korun).

Zapatero ve čtvrtek podle serveru deníku El Mundo ujistil, že Španělsko bude „žádat velmi přesvědčivé vysvětlení a dostatečné náhrady“ u evropských institucí s cílem „obnovit dobré jméno španělských produktů“. Premiér připustil, že je to „velmi ambiciózní úkol“.

České zeleniny na pultech ubývá

Ze Španělska se přitom do ČR dováží nejen nejvíce okurek, ale i nejvíce zeleniny (jak je vidět z tabulky pod textem). Španělsko tak na první příčce v dovozu zeleniny do Česka střídá Nizozemsko.

Česká zelenina už na domácím trhu léta vyklízí pozice. Ještě v roce 2005 se v tuzemsku vypěstovalo téměř sedm tisíc tun okurek, vloni to bylo o třetinu méně. Přitom poptávka po zelenině roste, stále větší podíl ale získává zelenina z ciziny.

Třeba v roce 2009 se  do Česka dovezlo 73,5 tisíců tun okurek, zatímco domácí produkce činila pouhé 2,9 tisíce tun.

Zatímco spotřeba zeleniny mezi lety 2002 a 2009 stoupla o tři procenta, sklizeň zeleniny u nás se za toto období propadla o 23 procent.

Tuzemští pěstitelé letos zřejmě nesníží plochy osázené zeleninou, které se v předchozích letech kvůli klesajícími odbytu výrazně zmenšily. Důvodem je bez ohledu na nynější aféru rostoucí poptávka po kvalitní zelenině vypěstované v Česku, jejíž spotřeba se postupně zvyšuje, vyplývá z údajů, které již dříve zveřejnilo ministerstvo zemědělství a Zelinářská unie Čech a Moravy.

V Česku loni pěstovalo zeleninu podle údajů zelinářské unie 462 profesionálních producentů. Před vstupem do EU byl jejich počet více než dvojnásobný. Zelinářská unie loni odhadovala, že už více než 60 procent zeleniny na českém trhu pochází z dovozu a tento podíl prý stále roste.

Na současnou nejistotu nejrazantněji zareagovalo Rusko tím, že od čtvrtka zastavilo dovoz zeleniny z Evropské unie. Eurokomisař pro spotřebitele a zdraví John Dalli to označil za nepřiměřené opatření.

Bio se prodává o třetinu méně

Bezprostřední dopad ale zatím nejvíce pocítili prodejci biozeleniny.

Prodej biozeleniny v Česku v důsledku spekulací o tom, že španělské biookurky způsobily epidemii střevní nákazy v Německu, klesl až o 30 procent, uvedli ve čtvrtek na tiskové konferenci domácí obchodníci s biopotravinami.

„V našich prodejnách pokles prodeje biozeleniny byl o 30 procent, což je obrovské číslo,“ uvedl ředitel společnosti Country Life Otakar Jiránek. V důsledku strachu spotřebitelů klesal podle něj také prodej ostatních biopotravin, oproti uplynulému týdnu o 12 procent.

Dovoz zeleniny do Česka Dovoz okurek do Česka
(leden – březen 2011) (leden – březen 2011)
Země Hodnota (v milionech korun) Země Hodnota (v milionech korun)
Španělsko 737,5 Španělsko 127,1
Německo 519,4 Řecko 43,1
Nizozemsko 351,7 Německo 36,6
Itálie 242,4 Nizozemsko 11,1
Francie 230,6 Polsko 2,7
Polsko 214,6
Maroko 158 Celkový dovoz okurek 221,4
Belgie 123,4
Řecko 96,2
Čína 96,1
Izrael 66,2
Turecko 63,8
Slovensko 60,1
Rakousko 55,4
Zdroj: Český statistický úřad
Maďarsko 38,8
Spojené království 30,1
Kanada 28,7
Egypt 20,4
Slovinsko 14,9
Dánsko 10,9
Celkový dovoz zeleniny 3236,9

Vše, co víme o koronaviru: nemění své chování, vytváří mikrosraženiny a chlad mu svědčí

Už osmý měsíc ovládá dění v Česku neviditelný nepřítel – koronavirus. Někdo ho překoná téměř bez obtíží, jiní bojují v nemocnicích o život.

Děti procházejí onemocněním prakticky bez příznaků, což ovšem může být pro okolí nebezpečné, muži mají dvakrát větší pravděpodobnost, že se nakazí. Dokáže postihnout řadu orgánů v těle.

A imunologové vzkazují: virus se nijak výrazně nezměnil a chladnější počasí mu dodává na síle.

Server iROZHLAS.cz vyzpovídal doktory, kteří léčí těžce nemocné, imunology a další odborníky a prostudoval poslední dostupné studie. Co dnes, po více než deseti měsících od prvních nakažených v čínském Wu-chanu, víme o novém typu koronaviru, který způsobuje onemocnění covid-19? V řadě věcí udělal svět značné pokroky, ale stejně tak zůstává hodně neznámých.

Začněme tím, jestli a jak se virus proměňuje.

„Ze své podstaty je koronavirus mnohem méně náchylný k mutacím než jiné RNA viry, všechny mají opravný aparát. Umí si díky tomu mutace opravit,” říká virolog a biochemik Libor Grubhoffer.

Vědci se shodují na tom, že se koronavirus změnil oproti jaru jen málo, zaznamenané mutace si můžete prohlédnout zde.

Sílí ovšem hypotéza, že jedna změna má vliv. „Původní forma viru byla vystřídaná jinou formou a oprávněně se zdá, že je nakažlivější. A proto vytlačila tu původní variantu. Ale ne každý tomu věří,” popisuje imunolog Václav Hořejší.

Podle něj se sice snadněji přenáší, ale na průběh nemoci nemá vliv. „Stejně tak se nechová antigenně – laicky tedy protilátky z první vlny fungují i v té druhé,” vysvětluje.

Zatím nic nenaznačuje tomu, že by byla tato mutace nebezpečnější pro zdraví lidí. Naopak, některé indicie spíše vedou k tomu, že se na ni umírá méně. „Zdá se, že tato mutace převládla. A zdá se, že se šíří rychleji.

Sice to nevíme jistě, ale zajímavé je, že počet úmrtí v Evropě výrazně klesl v porovnání třeba se Severní Amerikou, Brazílií nebo dalšími částmi světa,“ uvádí Paul Tambyah, prezident Mezinárodní společnosti pro infekční choroby.

Na druhou stranu je nutné podotknout, že zdravotnictví je na nemoc připravené mnohem lépe než na jaře. Jisté je, že koronavirus se v populaci šíří rychleji než chřipka a také způsobuje násobně více těžkých případů.

U chřipky se uvádí, že zhruba jedno procento nakažených skončí v nemocnici, u koronaviru je to mezi 5 a 20 procenty nakažených. Jaká je u koronaviru smrtnost, se nedá zatím přesně určit, nevíme, kolik lidí je opravdu nakažených.

Odborníci ji odhadují zhruba na jedno procento, pro srovnání u chřipky se udává smrtnost 0,1 procenta.

Před téměř rokem někteří věřili, že koronavirus možná přes léto sám vymizí. V podobném duchu mluvil ještě v srpnu český premiér Andrej Babiš (ANO), když tvrdil, že virus zeslábl. Nynější poznatky ale tyto domněnky vyvrací.

Koronavirus nezmizel. Nezeslábl. A bude tu s námi nejspíše navždy.

Navíc přírodní podmínky na severní polokouli naopak podle imunologů způsobí, že virus nabere na síle. „Nižší teplota koronaviru pomáhá stejně jako třeba viru chřipky. Proto i ty chřipkové epidemie jsou v zimě,” srovnává Hořejší.

A souhlasí s ním i další odborníci. „Kolegové fyzici říkají, že kapénky v takovém počasí déle vydrží a stejně jako u dalších respiračních chorob to viru usnadní šíření kapénkovou cestou. Ale není to jasně dané,” podotýká infektolog a epidemiolog Petr Smejkal.

„Nakažlivost covidu-19 závisí striktně na průměrné teplotě. Když o jeden stupeň klesne teplota, tak nakažlivost stoupne asi o tři procenta,” odkazuje Jaroslav Flégr na čínskou studii.

Podobně se ostatně chová většina respiračních onemocnění, včetně nemoci SARS, kterou způsobil jiný typ koronaviru.

Neznámou zůstává, jak ovlivní koronavirovou epidemii očekávaný nástup podzimních viróz a sezonní chřipky. „Nevylučuju, že by to mohlo zhoršit situaci.

Ale čekáme, co s tím udělá také fenomén interference (vzájemnému ovlivňování – pozn. red.) virů,” říká virolog a biochemik Grubhoffer.

Laicky řečeno: zatím není jasné, jestli onemocním koronavirem, pokud budu mít už chřipku nebo i obyčejnou rýmu.

Čím více nakažených, tím více poznatků, jak koronavirus řádí v lidském těle, pokud se do něj dostane. „Virus vstoupí přes sliznice nosohltanu a hltanu, popřípadě přes spojivky. Poté začne sestupovat přes lymfatický okruh do hrtanu a do dýchacích cest, kde začne postihovat plíce.

Předtím ho také spolknete a dostane se i do trávicího traktu a to může přinést symptomy jako průjem nebo zánět žaludku,” popisuje Martin Balík z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se starají o vážně nemocné pacienty s covidem. „Ti lidé zvrací a vypadá to jako střevní chřipka.

Budete mít zájem:  Jakákoliv bolest se dá zmírnit

A buď se přes to přehoupnou, nebo se poté projeví i v dýchacích cestách. Někdy to žaludeční šťávy zničí, ale ne vždy.“

Po proniknutí do těla viry zaútočí na buňky v organismu. „Nasednou na povrch hostitelské buňky.

Poté následuje proces, ve kterém si vlastně ten vir otevře dveře do buňky a splyne s její povrchovou membránou a dostane dovnitř genetickou informaci.

Poté se podle ní začnou tvořit virové proteiny a výsledkem je, že v buňce vznikne velký počet kopií viru, a ty opouští buňky. Tak ji vysílí, že odumře, a viry se šíří dál,” vysvětluje imunolog Hořejší.

Podle dostupných poznatků koronavirus hlavně napadá dýchací soustavu a cévy. „Když se dostane do těla ve velké infekční dávce, tak začne dělat zánět po cévních stěnách a to se může projevit na každém dobře prokrveném orgánu – to jsou plíce, ale i cévní problémy a sraženiny, mohou tam být cévní mozkové příhody, případně mají plicní embolizace,“ vypočítává Balík.

Komplikací pro oběhovou soustavu jsou mikrosraženiny, které koronavirus způsobuje. Ty poškozují srdce. „Objevují se hlavně v akutní fázi, ale zanechá to po sobě hroznou paseku.

Myslím, že často ty problémy, co si pak lidé nesou, tak jsou spojené s tím, že virus jim tam zanechal mikrosraženiny. To souvisí i s tím, že jsou slabí a nevýkonní. To je zánět v kombinaci s mikrosraženinami. Ale bavíme se o těžkých formách,“ říká Balík.

Koronavirus postihuje nejen plíce a srdce, ale třeba i ledviny a mozek.

Nejčastější příznaky u covidu jsou: horečka, kašel, dušnost, bolest svalů a kloubů, únava. Dalším příznakem může být ztráta chuti a čichu.

A potom také takzvané kovidové prsty, což je u respiračních onemocnění nečekaný příznak. Podle lékařů souvisí už se zmíněnými mikrosraženinami. „To je přesně postižení té cévní stěny.

A i zánět aorty, který se popisuje jako syndrom u dětí, tak to také souvisí s tím,“ upozorňuje Balík.

„Souvisí to s tou srážlivostí. Je to tím, že vlásečnice jsou ucpané a projevuje se to na vzhledu prstů,” souhlasí imunolog Hořejší.

Covidové prsty | Zdroj: Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Netypickým a tím pádem zajímavým příznakem je i ztráta čichu a chuti, což spolu souvisí.

„Zdá se, že je virus trochu neurotropní a jde po chuťových a čichových buňkách, když se namnoží na sliznici,“ popisuje Balík. „Čichové buňky jsou de facto nervová zakončení čichového nervu, který jde z mozku. A jak tam běží zánět na sliznici, tak je to poškodí a lidé pak nic necítí a všechno je bez chuti,“ říká Balík.

Záleží na míře poškození, ale čichové buňky se obnovují velmi pomalu, to je důvod, proč někteří lidé popisují, že se jim po vyléčení čich vrátil až po několika týdnech. Ztráta čichu je také poměrně jasný náznak toho, že koronavirus pronikl do těla. „Je to dobrý indikátor nemoci.

Když mi teď někdo z ambulantů zavolá, že ztratil čich, tak mu říkám: ‚Běž na test.’ A ještě se mi nestalo, že by neměli covid-19. Je to dost specifická věc.

U jiných virových nemocí respiračního systému se s tím moc nesetkáváme,” líčí pneumolog Vladimír Koblížek z Hradce Králové, který spolu se svými kolegy z fakultní nemocnice systematicky studuje dlouhodobé následky onemocnění.

Ztráta čichu může také naznačovat, že je jedinec odolnější a virus se tak zastaví v nose a neproniká dále do těla. „Anosmie má častější výskyt u asymptomatických pacientů, kteří se setkali s menší virovou náloží nebo jsou imunitně silnější.

Imunitní systém zadrží virus v oblasti čichových vláken a ten tak neproniká dále do plic, kde může být pro mnohé lidi fatální,“ cituje Deník N Jana Plzáka, přednostu Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK, FN v Motole.

TikTok users turn their symptoms into a viral taste test challenge…. �

Smrtící bakterie v evropské zelenině

Aktualizováno 5. 7. 2011 19:14

Nebezpečná střevní infekce sužuje zejména Německo. 1. červenci 2011 měla na svědomí už 50 mrtvých a více než 4137 nakažených. Jejím zdrojem jsou zřejmě fazolové klíčky z německé ekofarmy.

Nebezpečná střevní infekce sužuje sousední Německo. Nákaza se nejprve objevila na severu země, rychle se ale rozšířila po celém území a k 1. červenci 2011 měla na svědomí už 50 mrtvých a více než 4137 nakažených. Za nákazou stojí nejspíše klíčky z německé farmy.

Rozsah nákazy

Nejhůře byl onemocněním, projevujícím se krvácivými průjmy a potencionálně vedoucím až k selhání ledvin, postižen sever Německa, především Hamburk a jeho okolí.

Kromě toho jsou postiženy i další evropské země, nakažené hlásilo více než třináct zemí, včetně zámoří. K úmrtím v důsledku EHEC došlo kromě Německa a Švédska ještě ve Francii (platné k 2. červenci 2011).

V České republice byl zaznamenán jediný případ onemocnění u americké turistky, která předtím v Německu pobývala. Ostatní podezření byla vyvrácena.

Epidemiologie

Původcem je bakterie zvaná enterohemorhagická Escherichia coli (nebo také Shiga-toxin produkující E. coli) kmene O104 (EHEC/STEC O104:H4). Tato bakterie představuje vzácný, již dříve známý sérotyp, který však doposud nebyl spojen s propuknutím EHEC. Jedná se o vysoce patogenní podskupinu STEC.

Tato bakterie napadá stěnu tlustého střeva a způsobuje tak (krvácivé) průjmy, část případů může dokonce vyústit v hemolytický uremický syndrom. Ten se projevuje akutním selháním ledvin, hemolytickou anémií a poklesem množství krevních destiček.

Důvodem je produkce Shiga-toxinu, který se dostává krví do ledvin kde ničí cévní klubíčka v renálních tělíscích a následně i tato tělíska. Prokrvení ledvin je nedokonalé a ledviny začínají selhávat.

Podobný proces se začíná odvíjet v drobných cévkách centrálního nervového systému a dochází k jeho poruchám.

Nervové poruchy se pak projevují dvojitým viděním, křečemi, záchvaty či ztrátou orientace.

Neobvyklé na této nákaze je také to, že vážné komplikace postihují i lidi v mladém či středním věku.

Inkubační doba se pohybuje obvykle mezi 48 – 72 hodinami, může se však pohybovat až v rozsahu 1 – 10 dní. K projevům patří křeče v břiše a průjmy, které mohou být krvavé. Může se vyskytnout i horečka či zvracení. Pokud nedojde ke zhoršení a případným komplikacím, pacienti se obvykle zotaví do deseti dnů.

Každý rok se po celém světě objevují případy EHEC, avšak mnohem menšího rozsahu, než je tomu v Německu. Doposud největší epidemie EHEC proběhla v roce 1996 v Japonsku, kdy se nakazilo kolem deseti tisíc lidí.

„Neškodná“ E. coli je běžně přítomná v lidském těle, kde tvoří jednu ze základních složek střevní mikroflory – zabraňuje osídlení a přemnožení patogenními bakteriemi a zároveň produkuje vitamin K.

Prevence

Podle lékařů je dobré jíst zeleninu dostatečně uvařenou. Pokud teplota přesáhne 70 stupňů po dobu alespoň dvou minut, bakterie jsou zničeny.

Kromě toho je třeba, vzhledem ke způsobu přenosu nákazy, dodržovat základní pravidla hygieny – mytí rukou po použití toalet a před jídlem, syrové potraviny pečlivě omýt a snažit se vyvarovat případné křížové kontaminaci – mytím nožů, nádobí a podobně.

Hledání původce

Za zdroj nákazy byly nejprve považovány španělské bio okurky, které v malém množství přišly i do české distribuce. Odborníci ale vzhledem k počtu nakažených hovořili o možných více zdrojích infekce.

Ve španělských okurkách byl zjištěn jiný druh bakterie a Státní zemědělská a potravinářská inspekce pokračovala ve spolupráci s evropskými úřady v hledání zdroje nákazy.

Nejpravděpodobnějším původcem jsou fazolové klíčky z jedné německé biofarmy.

Ekonomické dopady

Původní podezření směřující k farmám v Andalusii silně postihlo španělské zemědělství, tamní zemědělci dokonce kvůli hospodářským ztrátám zvažovali podat na Německo žalobu. Ztráta totiž tvořila kolem 200 milionů euro týdně. Místo toho žádají Španělé odškodnění ze společné evropské pokladny. Brusel už poškozeným zemědělcům přislíbil kompenzační balíček ve výši 210 milionů eur.

Vážné problémy hrozí i německým zemědělcům, jelikož se kvůli strachu z infekce přestalo jíst syrovou zeleninu téměř 60 % Němců.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *