Nejvyšší důchody má Praha, nejnižší Olomouc

Starobní důchod je nejčastější formou důchodu, coby základní pojistné dávky určené k zajištění životních potřeb seniorů. Vyplácí se měsíčně od doby vzniku nároku až do konce života. Odejít do starobního důchodu je vaše právo, ne povinnost.

Do důchodu odcházejí v roce 2021 muži narození od května 1957 do února 1958, ženy podle počtu dětí.

Průměrná výše starobního důchodu byla k 30. 6. 2020 14.427 Kč.

Kdo má nárok na starobní důchod

Nárok na starobní důchod má občan, který splnil dvě základní podmínky stanovené zákonem o důchodovém pojištění:

1. dosáhl důchodového věku,
2. získal potřebnou dobu důchodového pojištění.

Důchodový věk

Důchodový věk je stanoven zákonem a definuje věk, při jehož dosažení vzniká osobě nárok na starobní důchod.

Změnou zákona o důchodovém pojištění je od roku 2018 zastaven růst důchodového věku a maximální věk odchodu do důchodu je nyn í stanoven na 65 let.Tato hranice se může každých pět let měnit. Konkrétně v letech končících na čísla 4 a 9. Takže teoreticky se s důchodovým stropem se může hýbat právě letos.

Změna zákona se dotkne osob, které budou odcházet do důchodu po roce 2030 (ročníky narození 1965 a mladší), do té doby se věková hranice odchodu do důchodu postupně zvyšuje, až se zastaví na 65 letech.

Pro vypočtení důchodového věku mužů si můžeme pomoci poměrně jednoduše: v roce 2021 jej dosáhnou všichni muži narození v období od května 1957 do února 1958. U žen se možnost odejít do starobního důchodu v roce 2021 mění v případě, že za svůj život vychovaly děti a to konkrétně takto:

• bezdětné ženy: narozené květen 1957 – únor 1958,
• ženy, které vychovaly jedno dítě: narozené květen 1958 – prosinec 1958,
• ženy, které vychovaly dvě děti: narozené květen 1959 – prosinec 1959,
• ženy, které vychovaly tři nebo čtyři děti: narozené květen 1960 – prosinec 1960,
• ženy, které vychovaly pět a více dětí: narozené květen 1961 – prosinec 1961.

Pokud si chcete zjistit, kdy dosáhnete důchodového věku, snadno Vám jej vypočte naše kalkulačka .

Doba pojištění potřebná pro nárok na důchod

Samotný věk pro odchod do důchodu není jediným rozhodujícím faktorem. Svoji roli sehrává také doba, kterou jste si platili sociální pojištění, jehož složkou je právě také důchodové pojištění. To ve většině případů platí za zaměstnance zaměstnavatel; u živnostníků si je musí každý platit sám a hlídat si jeho odvody.

Potřebná doba pojištění se postupně prodlužuje, a to v závislosti na roku, ve kterém je dosaženo důchodovém věku.

Pro ty, kteří dosáhli důchodového věku před rokem 2010, byla stanovena potřebná doba pojištění na 25 let. Od roku 2010 došlo k postupnému prodlužování potřebné doby pojištění z 25 na 35 let.

V roce 2021 (stejně jako v roce 2020) je rozhodující dobou pro důchodové pojištění 35 let. Tak dlouho musíte pojištění platit, abyste od státu dostali starobní důchod.

Zároveň se do této doby počítají i náhradní doby pojištění, tedy roky, kdy:

• jste byli evidováni úřadem práce jako uchazeči o zaměstnání,
• vychovávali jste dítě do 4 let věku,
• byl vám přiznán invalidní důchod III. stupně,
• vykonávali jste základní vojenskou službu,
• studovali jste – prvních 6 let doby studia na střední, vyšší odborné a vysoké škole po dosažení 18 let věku do roku 2010.

Je nutno rozlišovat potřebnou dobu pojištění pro nárok na důchod a dobu pojištění pro výpočet výše důchodu.

• Minimální potřebnou dobu pojištění pro nárok na důchod musíte splnit, aby vám byl důchod vůbec vyplácen
• Z reálné výše doby pojištění se pak vypočítává výše důchodu, jednodušeně – za každý rok pojištění určitá částka.

Každý starobní důchod je součtem základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu.

Orientační výši důchodu si můžete spočítat na Kalkulačce výše starobního důchodu .

Základní výměra důchodu je pro všechny důchody (starobní, invalidní, sirotčí atd.) a důchodce stejná a od roku 2019 se vypočítává jako 10% průměrné mzdy. V roce 2021 činí 3.550 Kč (v roce 2020 to bylo  3.490 Kč).

Procentní výměra, někdy označovaná jako zásluhová, je u každého jiná a je závislá na délce získané doby pojištění a na výši příjmů v tzv. rozhodném období.

Starobní důchod se vypočítává z příjmů od roku 1986 až do roku, který předchází roku přiznání důchodu. Toto pravidlo platí už od roku 1996 (do roku 1995 se důchody počítaly z příjmů za posledních 10 před nárokem na důchod).

Započítávají se přitom všechny příjmy, které podléhají odvodu pojistného na důchodové pojištění. Dávky jako podpora v nezaměstnanosti či další sociální dávky se do výše důchodu nepočítají.

Procentní sazba důchodu činí za každý rok důchodového pojištění 1,5 % výpočtového základu (VZ).

Pro jeho stanovení je důležitý osobní vyměřovací základ (OVZ), což je zjednodušeně řečeno měsíční průměr všech příjmů dosažených pojištěncem v rozhodném období. Z něj se tzv.

redukcí (postup redukce stanoví zákon o důchodovém pojištění) zjistí výpočtový základ, ze kterého se vypočítá výše důchodu.

Minimální výše procentní výměry důchodu je ze zákona 770 Kč.

Při výpočtu důchodu se u zaměstnanců vychází z hrubých ročních příjmů, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) pak z ročního vyměřovacího základu, tj. částky, ze které bylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění.

Hrubé příjmy i roční vyměřovací základy v rozhodném období, tj. od roku 1986 do kalendářního roku před přiznáním důchodu, jsou pro účely výpočtu důchodu ještě násobeny koeficienty mzdového nárůstu (v závislosti na vývoji průměrné mzdy se každoročně mění).

Pomocí nich jsou příjmy získané v minulosti převedeny na současnou hodnotu.

Při valorizaci důchodů může docházet ke zvyšování základní výměry, procentní výměry nebo obou těchto částek (což je nejčastější varianta). Základní výměra důchodu se zvyšuje v absolutní hodnotě a procentní výměra důchodu se zvyšuje v procentech.

Kalkulačka zvýšení důchodu 2020

O kolik se vám zvedá důchod v roce 2020 oproti důchodu v roce 2019.

Náhradní doba pojištění a vyloučené doby pro výpočet důchodu

Náhradní doba pojištění je životní období, v němž člověk sice neodvádí žádné pojistné, a přesto se mu tato doba v určitém rozsahu, který definuje zákon o důchodovém pojištění, započítává do potřebné doby pojištění pro nárok na důchod.

Náhradní dobou je např. doba péče o dítě do čtyř let věku, doba péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby, doba vedení v evidenci úřadu práce nebo pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Dalším pojmem souvisejícím s dobou pojištění a výší důchodu, je „vyloučená doba“. Vyloučené doby jsou např. doba dočasné pracovní neschopnosti, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, doba studia po dobu prvních 6 let po dosažení věku 18 let (získaná do 31. 12. 2010), doba, po kterou je uchazeč o zaměstnání v evidenci úřadu práce atd.

Vyloučené doby jsou zpravidla náhradní doby pojištění. Pokud však tato období zasahují do tzv. rozhodného období, za které se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu, musí se z tohoto období vyloučit.

To má v zásadě pozitivní význam.

Díky tomu se nesníží průměr výdělků, z nich se vypočítává výše důchodu, protože celkový souhrn příjmů dosažených v rozhodném období je rozpočítáván pouze na období, kdy byla vykonávána výdělečná činnost.

Evidenční list důchodového pojištění

Evidenční list důchodové pojištění (ELDP) slouží k zápisu veškerých důležitých informací, které souvisejí s účastí na důchodovém pojištění .

Do evidenčního listu se zapisují údaje za každý kalendářního rok a to nejpozději vždy do 30. dubna následujícího roku.

Zaměstnavatel má ze zákona uloženou povinnost vést evidenční listy důchodového pojištění svých zaměstnanců.

Zaměstnavatelé vedou tyto evidenční listy pro jednotlivé osoby, kterých se týká důchodové pojištění (nevyplňují je zaměstnancům na Dohodu o provedení práce nebo zaměstancům na Dohodu o pracovní činnosti s výdělkem pod 2500 Kč měsíčně), a to vždy za daný kalendářní rok . Evidenční list se vede i pro zaměstnance poživatele starobního důchodu, kteří ještě nedovršili důchodového věku, ale jsou výdělečně činní.

Pomocí ELDP sděluje zaměstnavatel ČSSZ údaje o době pojištění, vyměřovacích základech a vyloučených dobách svých zaměstnanců.

Zaměstnavatel vystavuje ELDP ve třech vyhotoveních – jeden originál a dva stejnopisy.

Originál je určen k odeslání ČSSZ, jeden stejnopis je předán zaměstnanci a druhý (podepsaný zaměstnancem) si zaměstnavatel ponechá po dobu tří let ve své evidenci.

Stejnopis dokladu slouží zaměstnanci pro kontrolu, zda zaměstnavatel vykázal správně údaje, které budou mít vliv na jeho budoucí důchod. Případné nesrovnalosti může tedy řešit hned, ne až s časovou prodlevou.

Všechny ELDP se postupně shromažďují na ČSSZ, která z nich zjišťuje dobu pojištění a výši výdělku.

Informativní osobní list důchodového pojištění

• Údaje z ELDP jsou také podkladem pro informativní osobní list důchodového pojištění (dále informativní list).
• Každý občan může jednou za kalendářní rok požádat ČSSZ o vyhotovení informativního listu, který obsahuje údaje, které za něj vykázali jeho zaměstnavatelé.
• Informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění, případně náhradních dob pojištění, uložených v evidenci ČSSZ a za dobu od roku 1986 obsahuje i přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob, včetně celkového součtu evidované doby a součtu náhradních dob.
• Pokud chcete zažádat o informativní list, je třeba vyplnit formulář Žádost o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění.
• Žádost zašlete na ČSSZ jedním z následujících způsobů :

• písemně na adresu ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5,
• v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem na adresu e-podatelny: [email protected]
• datovou zprávou zaslanou do datové schránky ČSSZ ID: 49kaiq3,
• prostřednictvím ePortálu ČSSZ.

Žádost o důchod

1. Starobní důchod není a ani nemůže být přiznáván automaticky, ale výhradně na základě žádosti občana.
2. Podání žádosti
3. Žádost o důchod podává sám občan, a to na OSSZ podle místa trvalého bydliště, v Praze na kterémkoliv územním pracovišti PSSZ.

4. Žádost o důchod se podává osobně, případně je možné k tomuto úkonu zmocnit jinou osobu na základě udělené plné moci (nevyžaduje se její úřední ověření).

5. Za občany, kteří nemohou podat žádost o důchod sami vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o jejich zdravotním stavu žádost podat jejich rodinní příslušníci.
6. Žádost s žadatelem sepíše odborník oddělení důchodového pojištění.

Žádost o starobní důchod je možné podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Později je to možné kdykoliv.

Co vzít s sebou při podání žádosti o důchod

1. doklad totožnosti, tj. občanský průkaz, případně cestovní pas či povolení k pobytu,
2. doklady o náhradních dobách pojištění a o dobách pojištění , které ČSSZ nemá v evidenci

• doklady o době studia (popřípadě učení), a to i v případě, že nebylo dokončeno
• výuční list,
• vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní vysvědčení,
• výkaz o studiu (index), vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, diplom,
• potvrzení školy o délce studia (pro nárok na důchod a jeho výši nemá přímý vliv stupeň dosaženého vzdělání, ale délka doby studia; proto je nutné předložit doklady, z nichž je tato skutečnost patrná)
• doklady o době vojenské služby
• vojenská knížka,
• potvrzení Správního archivu Armády České republiky (sídlí na adrese: Nám. Republiky 4, Olomouc),
• doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti
• rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, popř. jiné doklady o době a rozsahu péče (např. rozsudek soudu o osvojení nebo svěření dítěte do péče),
• doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách (např. doba evidence u úřadu práce, doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby aj.).

Způsob výplaty důchodu

Při podání žádosti o důchod si žadatel volí způsob jeho výplaty. Důchod je možné vyplácet dvěma způsoby – na účet důchodce nebo jeho manžela/manželky u peněžního ústavu nebo v hotovosti na adresu bydliště prostřednictvím České pošty. Výplata důchodu v hotovosti je zpoplatněna za každou splátku důchodu částkou 21 Kč, o tento poplatek je pak vyplácený důchod nižší.

• Pro výplatu důchodu na účet je třeba předložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice – majitel účtuneboŽádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela (manželky) v České republice (k dispozici jsou na webu ČSSZ/ePortálu ČSSZ i na OSSZ) .
• Vyřízení žádosti o důchod
• ČSSZ rozhodne o žádosti o důchod ve lhůtě do 90 dní a o přiznání důchodu zašle žadateli rozhodnutí.

V něm je uvedeno, od jakého data byl důchod přiznán a v jaké výši. Přílohou rozhodnutí je tzv. osobní list důchodového pojištění s přehledem dob pojištění a výdělků, které byly pro důchod započítány.

1. Potřebují-li lidé z různých důvodů prokázat, že jsou starobními důchodci, mohou požádat o potvrzení o pobírání důchodu.
2. Oznámení o přiznání důchodu zdravotní pojišťovně
3. Skutečnost, že byl občanovi přiznán důchod, oznamuje sám důchodce zdravotní pojišťovně, u které je registrován .
4. Za důchodce, kteří při pobírání důchodu nejsou výdělečně činní (nepracují nebo nepodnikají), platí zdravotní pojištění stát.
5. Pokud bude důchodce i po přiznání důchodu nadále vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (jsou OSVČ), měl by informovat příslušnou OSSZ, protože přiznání důchodu může mít vliv na výši záloh na pojistné na sociální zabezpečení.
6. Oznamovací povinnost důchodců

Důchodce má povinnost do 8 dnů sdělovat ČSSZ všechny skutečnosti , které mají vliv na důchod a jeho výplatu, tj. zejména změnu jména nebo adresy, změnu čísla účtu pro zasílání důchodu apod.

Výdělek během starobního důchodu

S odchodem do důchodu neplatí, že musíte přestat pracovat. Můžete si i nadále vydělávat a pobírat k tomu důchod. Přivýdělek k důchodu můžete brát v prakticky jakékoliv formě – zaměstnání, OSVČ, i jako majitel firmy.

Pozor: Toto neplatí v případě, že jdete do předčasného důchodu. V tomto případě jakákoliv možnost přivýdělku v podstatě odpadá a zužuje se jen na velmi omezenou možnost podnikání. V rámci zaměstnání v důchodu odvádí zaměstnanec i zaměstnavatel za důchodce stejnou výši sociálního pojištění jako za zaměstnance v produktivním věku.

Rozdílně platby sociálního pojištění platí pro OSVČ. Ti nemusí v prvním roce platit nic a v dalších letech jim zálohy a skutečné pojištění vyměří dle přehledu příslušná OSSZ.

Souběh důchodů

• Máte-li nárok na výplatu více důchodů téhož druhu nebo výplatu starobního a invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod a to vyšší. To neplatí, jde-li o nárok na sirotčí důchody po obou rodičích. Je-li nárok na výplatu starobního a invalidního důchodu ve stejné výši, vyplácí se důchod, který si zvolíte.
• Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního důchodu nebo invalidního důchodu a na výplatu vdovského/vdoveckého důchodu nebo sirotčího důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši, včetně základní výměry a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry.

Důchodový systém

Český důchodový systém je nastaven solidárně, tedy systémově  znemožňuje zásadní rozdíly ve výši  důchodu.

Vzhledem k redukčním hranicím (část příjmu nad určitou hranici se do výše důchodu nezapočítá nebo se započítá pouze malá část) se výše důchodu jednotlivých příjemců vyrovnává.

Platí tedy, že lidé s nižšími příjmy mají nižší důchody než lidé s vyššími příjmy, nicméně tento rozdíl není nijak vysoký.

• Invalidní důchod
• Vdovský důchod
• Sirotčí důchod

Starobní důchod, aneb na co se lidé často ptají. Co je třeba vědět, chystáte-li se do důchodu.

Kalkulačky důchodu

Více o důchodech

Zprávy k důchodům a penzijnímu připojištění

Vydání 4/2011

Důchodové pojištění: stanovení výše starobního důchodu

I. Úprava rozhodného období (§ 18
odst. 1 a 4 zákona č.
155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) a
vyloučených dob (§ 16 odst.

4 citovaného zákona) nezakládá nepřípustnou diskriminaci vůči
pojištěnci, jenž získal třicet let doby pojištění v letech 1960 až 1991 a poté až do vzniku nároku
na starobní důchod podle § 31 téhož zákona
(předčasný důchod) v roce 2005 neměl žádná období s příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího
základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti.

II. Evropský zákoník sociálního zabezpečení (č.
90/2001 Sb.m.s.), pokud určuje žádoucí
náhradový poměr starobního důchodu vůči předchozímu výdělku (část V. čl.

65), nepředstavuje
mezinárodní smlouvu typu self-executing; s ohledem na typový charakter příjemce definovaný touto
smlouvou (kvalifikovaný dělník po dosažení důchodového věku s manželkou) může být národní systém
důchodového pojištění hodnocen pouze typově a ve vztahu k průměrným veličinám.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, čj.
6 Ads 22/2006 – 73)

Prejudikatura: č. 649/2005 Sb.NSS a č. 1370/2007 Sb.NSS; nálezy Ústavního soudu č.
92/1995 Sb., č.
168/1995 Sb. a č.
40/2003 Sb.

Odůvodnění:

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadá kasační stížnosti shora uvedený rozsudek
Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 3.
2005, č.

X; rozhodnutím žalované byl žalobci přiznán tzv. předčasný starobní důchod podle
§ 31 zákona č.
155/1995 Sb.

, o důchodovém pojištění, ve znění
účinném ke dni rozhodnutí (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) v částce 2881 Kč.

Stěžovatel v kasační stížnosti uvádí jako důvody, pro něž rozsudek městského soudu
napadá, důvody obsažené v § 103 odst. 1 písm.
a), b) a
d) zákona č.
150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.
ř. s.“).

Nesprávné právní posouzení věci spatřuje v úvaze, kterou městský soud učinil ve vztahu k
období let 1996 – 2000, kdy byl stěžovatel společníkem a jednatelem společnosti G. B., s. r. o., se
sídlem P. 6, K. 2253, o kterých stěžovatel v žalobě tvrdil, že byly lety jeho účasti na důchodovém
pojištění. Stěžovatel zejména napadl použití ustanovení
§ 11 odst.

2 věty třetí zákona o
důchodovém pojištění, které nabylo účinnosti 1. 7. 2002 (zákon č.
263/2002 Sb.), avšak na doby před nabytím
účinnosti se nevztahovalo (řešilo situaci, kdy společnost neplatila za svého společníka a jednatele
pojistné na sociální zabezpečení). Dále má být tentýž důvod naplněn nesprávným právním posouzením
ustanovení § 18 odst. 4 a § 16 odst.

4 zákona o důchodovém pojištění, z hlediska jejich tvrzeného
diskriminačního efektu, jenž stěžovatel ve vztahu k ústavním principům hodnotí jako nepřípustný.

Jde
o to, že do rozhodného období, které je určující pro stanovení vyměřovacího základu se (v zásadě)
nezahrnuje období před rokem 1986, přestože – jak tvrdí stěžovatel – platil v období před tímto
rokem řádně pojistné. V souvislosti s úpravou obsaženou v § 16 odst. 4 cit.

zákona (vyloučené doby)
pak u pojištěnců disponujících třiceti roky pojištění, kteří – jak uvádí stěžovatel – neplatili
pojistné před rokem 1986 tato skutečnost negativní dopad na výši důchodu nemá, zatímco u pojištěnců,
kteří „pojistné neplatili“ v období po roce 1985, má tato skutečnost na výši důchodu negativní vliv.

Diskriminaci spatřuje stěžovatel v tom, že oba tito pojištěnci přispívali do systému stejnou dobu
(30 let), avšak v různých obdobích, což by podle stěžovatele nemělo mít na dávku žádný vliv. Za
diskriminační má stěžovatel rovněž zásadu, podle níž se za vyloučené doby nepovažují všechna období,
kdy pojištěnec neplatil pojistné (uvádí „bez své viny“).

V tom spatřuje porušení principu rovnosti
dle čl. 1 Listiny základních práv a svobod
a čl. 30 téže Listiny; důchod ve výši, v
jaké mu byl přiznán, nepovažuje za přiměřené zabezpečení požadované předpisy ústavního pořádku
(nedosahuje mj. částek životního minima).

Stěžovatel městskému soudu vytýká, že k jeho návrhu na
přerušení řízení a předložení věci Ústavnímu soudu ke zrušení určitých ustanovení zákona o
důchodovém pojištění, vyjádřil tento soud svůj náhled na ústavnost napadených ustanovení, a poněvadž
neshledal v rámci své úvahy jejich diskriminační charakter, návrhu na předložení věci Ústavnímu
soudu nevyhověl.

Stěžovatel tento postup má za vadný, neboť závěry o ústavnosti či neústavnosti
určitých ustanovení zákona může učiniti pouze Ústavní soud, a předložení věci Ústavnímu soud je na
místě vždy, když o souladu s ústavním pořádkem vznikne pochybnost, nejen v případě, kdy soud dospěje
k závěru, že zákon je v rozporu s ústavním pořádkem.

Konečně stěžovatel napadá závěry městského
soudu učiněné ve vztahu k Evropskému zákoníku sociálního zabezpečení (č.
90/2001 Sb. m. s.). Důchod ve výši 2881 Kč
považuje stěžovatel za dávku poskytnutou v přímém rozporu s touto smlouvou, kterou byl městský soud
vázán podle čl. 10 a
čl. 95 odst. 1 Ústavy.

V této smlouvě
má být podle stěžovatele výslovně stanoveno, že dávka musí postačit k zajištění zdravých a
důstojných životních podmínek pro rodinu příjemce dávky a nesmí klesnout pod určitou mez.

Citovaná
smlouva podle stěžovatele nedává zákonodárci žádný prostor proto, aby v zákoně stanovil vyloučené
doby taxativním způsobem, ani aby tak učinil, pokud jde o rozhodné období. Stěžovatel požaduje
zrušení rozsudku městského soudu a vrácení věci k dalšímu řízení. Kasační stížnost je doprovázena
několika ručně vyhotovenými podáními stěžovatele, (jedno adresované I. náměstku ministra práce a
sociálních věcí JUDr. P. Š.), v nichž rozvíjí svůj názor na úpravu rozhodného období a vyloučených
dob, vyhotovuje ručně malované grafy a expresivně podává náhledy na zákon o důchodovém pojištění,
(„matematický kretenismus“, 2/3 jím vložených peněz do důchodového systému bylo „vhozeno do
kanálu“). Domáhá se přitakání názoru, že nebyl-li pojištěnec účasten důchodového pojištění, a
neplatil pojistné, neboť neměl žádný příjem, pak tento fakt nesmí mít na výši jeho důchodu žádný
vliv, zejména z takového období nelze počítat osobní vyměřovací základ.

Ze správního a soudního spisu plynou pro věc následující podstatné okolnosti:

Vdovský/vdovecký důchod – Česká správa sociálního zabezpečení

Vdovské a vdovecké důchody patří mezi takzvané pozůstalostní důchody a poskytují se ovdovělým osobám z českého důchodového systému (vedle důchodu starobního, invalidního a sirotčího).

Vdova/vdovec má nárok na vdovský/vdovecký důchod po zemřelé osobě (po manželovi nebo manželce), která pobírala starobní nebo invalidní důchod nebo pokud ještě nebyla příjemcem důchodu, splnila ke dni úmrtí podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na důchod (invalidní nebo starobní).

Získání potřebné doby pojištění se nevyžaduje pouze tehdy, když manžel či manželka zemřel/a následkem pracovního úrazu. Další podmínkou je, že manželství existovalo k datu úmrtí manžela či manželky.

Dnem uzavření nového manželství nárok na vdovský/vdovecký důchod zanikne.

Pokud bylo manželství rozvedeno, pozůstalostní důchod po bývalém manželovi/bývalé manželce nenáleží. Stejně tak nenáleží důchod po druhovi/družce ani po registrovaném partnerovi nebo partnerce. A to ani v případě jejich dlouhodobého soužití ve společné domácnosti a společné výchovy dětí.

Podmínky nároku na vdovský/vdovecký důchod stanoví zákon o důchodovém pojištění (z. č. 155/1995 Sb.).

Žádost o důchod podává sám občan, a to na OSSZ podle místa trvalého bydliště, v Praze na kterémkoliv územním pracovišti PSSZ. Žádost o důchod se podává osobně, případně je možné k tomuto úkonu zmocnit jinou osobu na základě udělené plné moci (nevyžaduje se její úřední ověření). Žádost s žadatelem sepíše odborník oddělení důchodového pojištění.

Podat žádost o důchod je možné v kterýkoliv úřední den. Doporučujeme se pro tento úkon předem objednat online prostřednictvím objednávkového systému ČSSZ, aby měl žadatel jistotu vyřízení jeho záležitosti v předem zvolený termín a čas. Sepsání žádosti je časově náročný úkon a žadatel je povinen uvádět přesné, konkrétní a pravdivé údaje.

Žádost o důchod je možné podat i zpětně. Výplata bude přiznána od data vzniku nároku, přičemž nevyplacené splátky důchodu budou doplaceny. Limitem pro výplatu důchodu je 5 let zpátky, poté dochází k zániku nároku na výplatu jednotlivých splátek.

Pokud již zemřelá osoba pobírala důchod, pozůstalá osoba předkládá:

Pokud zemřelá osoba dosud nepobírala důchod, předkládá pozůstalá osoba ještě veškeré doklady týkající se zesnulé/ho, které se předkládají k žádosti o starobní (případně invalidní) důchod

• doklady o době studia (popřípadě učení), a to i v případě, že nebylo dokončeno
  • výuční list;
  • vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní vysvědčení;
  • výkaz o studiu (index), vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, diplom;
• potvrzení školy o délce studia (pro nárok na důchod a jeho výši nemá přímý vliv stupeň dosaženého vzdělání, ale délka doby studia; proto je nutné předložit doklady, z nichž je tato skutečnost patrná)
• doklady o době vojenské služby
  • vojenská knížka,
  • potvrzení Správního archivu Armády České republiky (sídlí na adrese: Nám. Republiky 4, Olomouc),
• doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti
  • rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, popř. jiné doklady o době a rozsahu péče (např. rozsudek soudu o osvojení nebo svěření dítěte do péče), pokud nelze uvedené ze strany OSSZ/PSSZ/MSSZ ověřit v agendovém systému evidence obyvatel
• doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách (např. doba evidence u úřadu práce, doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby aj.).

Žádost o důchod je po sepsání na OSSZ postoupena ústředí ČSSZ, v jehož kompetenci je rozhodnout o nároku na důchod a jeho výši. Zákonná lhůta pro vyřízení je 90 dnů (zpravidla je však žádost vyřízena dříve).

O přiznání důchodu zasílá ČSSZ žadateli písemné rozhodnutí. V něm je uvedeno, od jakého data byl důchod přiznán a v jaké výši.

Pokud nebyly podmínky pro nárok na důchod splněny, je žadateli zasláno rozhodnutí o zamítnutí žádosti, v jehož odůvodnění jsou důvody zamítnutí specifikovány.

Výši důchodu ovlivňují především dvě skutečnosti: délka doby důchodového pojištění po zemřelé osobě a výše jejích výdělků dosažených v rozhodném období. Pozůstalostní důchod má dvě části a to, výměru základní a výměru procentní. Základní výměra je jednotná pro všechny důchody a stanovuje ji zákon o důchodovém pojištění.

Pokud pozůstalá osoba nepobírá starobní nebo invalidní důchod, činí výše procentní výměry 50 % procentní výměry důchodu, který pobírala (nebo by pobírala) zesnulá osoba k datu úmrtí.

Pokud pozůstalá osoba pobírá starobní nebo invalidní důchod, dojde k tzv. souběhu důchodů. Souběh nikdy neznamená prostý součet důchodů.

V takovém případě zákon stanoví, že se porovná výše procentní výměry důchodu, který vdova/vdovec pobírá, a již vyměřený vdovský/vdovecký důchod, který činí 50 % procentní výměry důchodu zemřelého.

Nižší z procentních výměr důchodů pak náleží z jedné poloviny, vyšší zůstává beze změny. Základní výměra náleží pouze jednou.

Do doby pojištění se pro výpočet důchodu započítávají rovněž tzv. náhradní doby pojištění, jako např. doba péče o dítě aj.

Přesný výpočet důchodu provádí ČSSZ pouze v souvislosti s řízením o nároku na důchod.

Výplata vdovského/vdoveckého důchodu náleží standardně po dobu jednoho roku od smrti manžela/manželky.

Po uplynutí této doby pokračuje výplata pozůstalostního důchodu jen v přesně vymezených případech, tj.:

• pozůstalá osoba se stará o nezaopatřené dítě nebo pečuje o dítě, příp. o svého rodiče nebo o rodiče zemřelého manžela/ky (tchána, tchyni), kteří jsou závislí na jeho/její pomoci ve stupni II, III nebo IV;
• je sám/sama invalidní důchodu ve třetím stupni;
• dosáhl/a zákonem stanoveného věku.

Důchod pak vdova/vdovec pobírá, dokud splňuje stanovené podmínky.

ČSSZ vyplácí důchody dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách – buď bezhotovostním převodem na účet klienta (případně na účet manžela/manželky) u bankovních domů, nebo hotovostně prostřednictvím České pošty. Výplata v hotovosti prostřednictvím České pošty je zpoplatněna a za každou splátku důchodu zaplatí klient od 1. dubna 2020 částku 29 Kč (o tento poplatek je pak nižší vyplácená částka důchodu).

ČSSZ zajišťuje výplaty důchodů i do zařízení sociálních služeb s celoročním pobytem za předpokladu, že příjemcem dávky důchodového pojištění je poživatel důchodu nebo jeho opatrovník a příjemce dávky s tímto způsobem výplaty souhlasí.

V písemném rozhodnutí zasílaném ČSSZ je uvedena informace o termínu, ve kterém bude důchod vyplácen. Výplatní termíny důchodů vyplácených ČSSZ jsou od 2. do 24. dne v měsíci, vždy v sudé dny, nebo 15.

den v měsíci, je-li důchod zasílán do zařízení sociálních služeb. Připadne-li výplatní termín důchodu na sobotu, je důchod vyplacen v pátek, připadne-li výplatní termín na neděli, je důchod vyplacen v pondělí.

O případných změnách výplatních termínů důchodů v důsledku státních svátků ČSSZ vždy v předstihu informuje.

Důchodce má povinnost do 8 dnů sdělovat ČSSZ všechny skutečnosti, které mají vliv na důchod a jeho výplatu, tj. zejména změnu adresy, změnu čísla účtu pro zasílání důchodu apod.

Uzavření nového manželství je vdovec/vdova povinen/na do 8 dnů nahlásit ČSSZ. Pokud tak neučiní, dopouští se neoprávněného čerpání dávky, kterou bude muset vrátit. V případě, že osoba po uzavření nového sňatku znovu ovdoví, může jí vzniknout nárok na vdovský důchod po druhém manželovi či manželce.

Pokud občan nesouhlasí s rozhodnutím ČSSZ, může proti němu podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho doručení. Námitky lze podat přímo u ČSSZ nebo prostřednictvím kterékoliv OSSZ.

Z podání musí být patrné, které rozhodnutí účastník řízení napadá, v čem spatřuje jeho nezákonnost a čeho se domáhá. ČSSZ přezkoumá rozhodnutí v plném rozsahu, přičemž ho může potvrdit, zrušit nebo změnit.

Námitky lze poslat i e-mailovou zprávou, za předpokladu, že je podepsaná uznávaným elektronickým podpisem nebo odeslaná prostřednictvím datové schránky.

O námitkách ČSSZ rozhoduje ve lhůtách podle správního řádu, tj. do 60 dnů dle složitosti případu. Závisí-li rozhodnutí o námitkách na posouzení zdravotního stavu, prodlužuje se tato lhůta o dalších 60 dnů podle speciálního procesního předpisu.

Nad rámec uvedeného se lhůta prodlužuje též o dobu, po kterou probíhá šetření rozhodných skutečností, např. u zaměstnavatelů, jiných správních orgánů či cizích nositelů pojištění.

Lhůtu pro vydání rozhodnutí o námitkách tedy nelze vždy přesně předem určit a její celková délka záleží na okolnostech konkrétního případu.

Pokud občan nesouhlasí s výsledkem námitkového řízení, má možnost podat u příslušného soudu správní žalobu. Námitkové řízení je přitom nezbytné k tomu, aby se věcí mohl příslušný soud zabývat. 

K obnovení vdovského/vdoveckého důchodu může dojít, pokud splnění některé ze zákonných podmínek (viz bod Výplata dávky) nastane do dvou let po předchozím zániku nároku na vdovský/vdovecký důchod. K obnově výplaty však nedochází automaticky, ale vždy na základě žádosti podané na místně příslušné OSSZ, ke které se doloží doklady prokazující splnění podmínek.

Odbornou pomoc a informace vztahující se ke konkrétní situaci občana poskytnou odborníci OSSZ v místě jeho bydliště, call centra na telefonním čísle 800 050 248 nebo klientského centra při pražském ústředí.

O dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, policistů, hasičů, příslušníků BIS a Vězeňské služby ČR rozhodují ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti.

Důchodový věk, druhy nároků, souběh výplaty starobního důchodu, zvyšování procentní výměry při výkonu výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod, starobní důchod před dosažením důchodového věku

Podmínky nároku, dopočtená doba, výše invalidního důchodu, plná invalidita, částečná invalidita, změny stupně invalidity

Podmínky nároku na vdovský, vdovecký a sirotčí důchod a jeho výše

Potřebujete si ujasnit základní informace z oblasti důchodů?

Chcete si spočítat výši důchodu?

Zjistěte si všechny doby pojištění v minulosti.

Důchody v Olomouckém kraji jsou nejnižší v zemi

Jedno hezčí než druhé. Podívejte se Ondřej Zuntych

Olomouc – Důchody v Olomouckém kraji jsou nejnižší v republice. Ve srovnání s jinými kraji pobírají lidé méně ve starobním, invalidním a vdoveckém důchodu. Na nízké dávky má vliv i vysoká nezaměstnanost.

Ilustrační foto | Foto: DENÍK

Podle dat zveřejněných Českým statistickým úřadem berou důchodci v Olomouckém kraji nejméně v celé zemi už sedmým rokem.

Loni byl republikový průměrný příjem 10 741 korun, v Olomouckém kraji však jen 10 503 korun.

Ve srovnání s předchozím rokem to nicméně znamená nárůst o 0,8 procenta. Nejvyšší příjmy hlásí Olomoucko, nejnižší Jesenicko.

Největší důchody pobírali vdovci a vdovy s 12 659 a 11 491 korunami, i tak je ale kraj v republice na konci.

„V mezikrajském srovnání se Olomoucký kraj již od roku 2008 umísťuje na posledním místě ve výši průměrných vyplácených důchodů celkem a od roku 2009 také u důchodů starobních. Druhým rokem dostávají nejnižší dávky také vdovci,“ uvádějí statistici.

Pro srovnání: V Praze důchodci v průměru dostávali 11 608 korun, v Jihomoravském kraji 10 550 korun a v Moravskoslezském kraji 10 758 korun.

Čtvrtina populace jsou penzisté

• Příjemců důchodů bylo v Olomouckém kraji loni přes 175 tisíc, což je více než čtvrtina populace kraje.
• Téměř 106 tisíc příjemců tvořily ženy a jejich podíl se každoročně zvyšuje.
• Nejvíce lidí pobíralo důchod starobní a to přes 107 tisíc osob, tedy více než kolik obyvatel má Olomouc.

„Téměř třetina příjemců starobních důchodů zvolila předčasný odchod do důchodu.

Počet osob, které se rozhodly odejít do penze dříve, se zvyšuje každoročně a od roku 2009 vzrostl o téměř 11 tisíc penzistů,“ udává zpráva Českého statistického ú­řadu.

Co může dělat hejtmanství?

1. Na nízkých dávkách se v Olomouckém kraji podílí i vysoká nezaměstnanost, která patří v republice mezi nejhorší.
2. Krajská samospráva nicméně může ovlivnit vývoj nezaměstnanosti jen zprostředkovaně a v omezené míře.

3. „Mezi důležité činnosti patří například dopravní obslužnost, podpora cestovního ruchu či nastavení středoškolského vzdělávacího systému jako je podpora technických oborů,“ zmínila mluvčí Olomouckého kraje Kamila Navrátilová.
4. Hejtmanství spolupracuje i s ministerstvy při čerpání peněz z Evropské unie, Univerzitou Palackého nebo úřadem práce.

„Vedení kraje připravilo také výzvy pro podnikatele, kteří chtějí inovovat své podnikání. Zároveň nabízíme dotace na stáže vysokoškolských studentů ve firmách,“ dodala.

Kraj také podporuje vytváření podnikatelských ploch, obnovu nevyužitých průmyslových areálů a propojování firem a institucí.

Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.

• starobní důchod,
• Olomoucký kraj,
• Olomouc,
• Český statistický úřad,
• nezaměstnanost,
• Evropská unie,
• Univerzita Palackého v Olomouci,
• Úřad práce,
• Praha,
• Jihomoravský kraj,
• peníze,
• student,
• podnikatel

Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Mazda 6 první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ Opel Astra první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Peugeot 308 první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Audi A5 Suzuki nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované + PRODAT AUTO