Dítě postupně jí tři až čtyři jídla denně doplněná svačinkami, tedy pět až šest porcí za den. S tím, jak se z něho stává osobnost, jak se zdokonaluje ve svých dovednostech, jak začíná ovládat jemnou motoriku a objevuje svět, netouží po ničem víc, než ochutnat něco z jídelníčku dospělých a samozřejmě s nimi i společně stolovat.
Uděláme mu samozřejmě velikou radost, když ho posadíme k rodinnému stolu a dáme trochu toho, co jíme všichni. S velkou dávkou zvědavosti nadšeně ochutnává nové pokrmy. Tváří se důležitě, je středem pozornosti. A jestli až dosud jíst nechtělo, tak to naše mu prostě chutná.
Předpokládá to ovšem určitou ukázněnost z naší strany: zdravé jídlo, minimálně ochucované. Slané a kořeněné pokrmy jsou pro malé dítě nevhodné. Lze to vyřešit tak, že oddělíme jeho porci dřív, než jídlo dosolíme a okořeníme.
Tuhá strava
Kolem desátého měsíce je vhodné začít zařazovat do jídel tuhé kousky. Když si dítě zvykne na trvale mixovanou stravu, je pak velmi těžké přejít na tužší jídlo, a maminky jsou nešťastné, že ve dvou letech musí stále ještě stravu mixovat.
Tyto děti nezřídka končívají na dětských odděleních jako neprospívající, byť jejich maminky pročetly knihy o výživě od A do Z a dávaly jim jen to nejlepší. Dostávaly totiž často další a další jídla, když jedno nesnědly.
Hlad neměly, jen si z ochutnávání udělaly zábavu.
Zdroj: Babypoint.cz
Jak ve druhém roce
Ale vraťme se k našemu dítěti, které už snědlo dort s jednou svíčkou. Má rádo tuhé kousky, které se snaží rozžvýkat. Snaha používat lžičku mu dlouho nevydrží a raději se po chvíli zápolení vrací ke svým prstům.
Při jídle samozřejmě nadělá spoustu nepořádku a bude mít papání místo v puse na tvářích, ve vlasech, po stole, na podlaze. Přesto ho v jeho snaze používat lžičku a jíst samo podporujte.
Roční dítě je schopno pít z hrníčku s malým otvorem a s vaší pomocí i z normálního hrnečku.
Nešvary
Nenechávejte dítě, aby si zvyklo chodit s kojeneckou lahví a co chvíli z ní upíjet sladkou šťávu nebo džus. Zabráníte tím nadměrné kazivosti jeho zoubků a zlepšíte jeho chuť k jídlu. Mimo jiné je časté pití sladkých tekutin další možnou příčinou špatného prospívání dětí.
Jídelníček dítěte by měl být pestrý. Neměly by v něm chybět obilniny (chléb, pečivo, těstoviny, rýže), brambory, luštěniny, maso, ryby, drůbež, mléko a mléčné výrobky a samozřejmě ovoce a zelenina jako doplněk prakticky každého jídla.
Zdroj: Babypoint.cz
Čtěte také:
Dítě by mělo jíst v klidu. U malých dětí je největší riziko vdechnutí jídla.
Mezi potraviny, které může malé dítě vdechnout, patří především ty, které jsou tvrdé, kulaté a nesnadno rozpustné, jako burské oříšky, popcorn, kandované ovoce nebo kousky syrové zeleniny.Proto je důležité, aby dítě jedlo v klidu, při jídle neběhalo. Oříšky, mandle a jiné podobné potraviny by batole nemělo jíst vůbec.
Pohodové stolování pro celou rodinu
Bývávalo, že děti nesměly stolovat s dospělými, dokud se nenaučily potřebným zvykům. Tento středověk už máme za sebou a dnes už si neumíme představit, že bychom se svým potomkem neseděli u jednoho stolu. Společné snídaně či obědy zvládáme díky jídelním židličkám, které dítě vyzdvihnou na úroveň dospělých.
Za nás je skvělá třeba JOIE MimzySnacker, která je skladná a hodí se i na cesty. Složíte ji zatažením za popruh jednou rukou a pak už zabere jen minimální prostor, protože samostatně stojí. Je z odolných materiálů, potahy má snímatelné a omyvatelné.
Má pětibodové pásy, 3 polohy sklonu zádové opěrky a pultík s držákem nápojů.
Zdroj: Babypoint.cz
Ke správnému stolování se bude hodit i JOIE Multiply 6in1, která má navíc 6 variant využití. Lze ji rozložit i na samostatný stolek a židličku, aby si mohlo dítě pohrát nebo třeba na stolku kreslit.
Oceníte její snadné ovládání a údržbu (látky jsou omyvatelné a vyjímatelnou měkkou vložku lze vyprat).
Má 5 pozic výškového nastavení, 3 polohy sklonu zádové opěrky a stejně tak 3 pozice nastavení výšky opěrky nohou.
Zdroj: Babypoint.cz
Některé stoličky dokonce děti využijí až do dospělosti. Takovou je třeba designová jídelní židlička NUNA ZAAZ a je opravdu v mnohém výjimečná, jednou z unikátních vlastností je například nosnost. Usadí se do ní půlroční miminko, ale unese i dospělou maminku, neboť je certifikována až pro 100 kg.
Z toho plyne, že židlička vydrží dítěti minimálně do maturity. K uživatelskému komfortu přispívá pohodlná pěnová vložka, precizní hydraulický mechanismus výškového nastavení židličky i možnost přizpůsobení bezpečnostních pásů, které lze používat jako 3 nebo 5bodové.
Pultík i opěrky rukou lze odejmout a židličku zastrčit pod stůl jako klasickou židli, krytky nohou zabraňují poškrábání podlahy.
S takovými stoličkami bude stolování hračkou, a pokud pořád tápete, pak zkuste prostě dodržovat zásady správného stolování.
Zdroj: Babypoint.cz
14 zásad stolování dětí:
- Včas, ale ne předčasně začít s nemléčnými příkrmy.
- Kojit nadále, protože mateřské mléko má význam i pro batole.
- Staršímu kojenci jídlo nemixovat, postupně mu přidávat do jídla tuhé kousky.
- Jídelníček má být pestrý, ale ne přeplácaný.
- Když dítě nesní jedno jídlo, nenabízet mu automaticky druhé.
- Dítě do jídla nenutit.
- Dítě má jíst v rodinném kruhu. Předpokládá to zdravou výživu s dostatkem vitaminů a vlákniny.
- Ovoce a zelenina by měla být v každé porci jídla.
- Jídlo rozdělit do 3–4 porcí s 1–2 svačinami.
- Pravidelně snídat!
- Jíst v klidu. U malých dětí je největší riziko vdechnutí jídla!
- Sladké tekutiny jsou pohotovým zdrojem energie, ale jsou jen doplňkem celkové potřeby tekutiny, kterou má tvořit hlavně voda. Nemělo by se zapomínat na mléko.
- Rodiče jsou odpovědni za to, co má dítě na stole a dítě je odpovědno za to, kolik čeho sní.
- Výrobky rychlého stravování, fast food nejsou pro malé dítě vhodné!
Jaké největší stravovací chyby děláme
Mnozí z vás mi píšete, abych upřesnila, co sama pokládám za největší stravovací chyby, čeho se určitě vyvarovat, na co si dát pozor. Co pokládám za takové ty obecné stravovací nešvary?
Mnozí z vás mi píšete, abych upřesnila, co sama pokládám za největší stravovací chyby, čeho se určitě vyvarovat, na co si dát pozor. Dle mého to však nelze takto specifikovat. Protože to, co může jednomu ještě svědčit, s čím si tělo jednoduše poradí, může být pro druhého naopak propastné.
Zmiňme například cukr u běžné, zdravé populace a pak, cukr u populace diabetiků, kterým může nadlouho rozházet přijatelnou hladinu glykémie. Dalším příkladem mohou byt mnohdy démonizované nasycené mastné kyseliny, které nacházíme např. v másle, plnotučných mléčných výrobcích, sádle.
Je-li však náš jídelníček naplněn zeleninou, sacharidy nízkého glykemického indexu, kterých je navíc poskrovnu, lze zařadit i tyto tuky.
Pokud však svou stravu skládáme z cukru, bílé mouky, vesměs tedy sacharidů vysokého glykemického indexu, s absencí zeleniny, masem a uzeninami na denním pořádku, pak je dobré nasycené mastné kyseliny vyměnit za nenasycené.
To znamená, namísto vepřového masa si dopřát spíše kvalitní ryby, jídelníček naplnit zeleninou v doprovodu olejů, jako je kvalitní lněný či konopný. Stejné to bude i s kávou, kterou si můžeme užít jakožto vítané zpestření, což je zcela v pořádku, případně jí dohánět spánkový deficit.
Co však pokládám za takové ty obecné stravovací nešvary?
1. Příliš mnoho pití během jídla, před ním a po něm
Obecný příklad. Jdeme do restaurace, objednáváme si jídlo, než nám jej přinesou, vypijeme i půl litru limonády. Následně pijeme během jídla, někdy i po něm. Přitom, namísto nápoje je pro tělo lepší, pokud si před hlavním chodem dáme malý zeleninový salát.
Tím nabudíme trávení, které bude efektivnější a také, celkově sníme méně. To lze samozřejmě praktikovat také doma. Pokrmy nezapíjejme, neřeďme trávicí šťávy. Je také dobré, pokud vynecháme nápoj půl hodiny před a půl hodiny po jídle. Zdá se to být složité? Není. Je to o cviku.
Vehementně zapíjet neučme ani malé děti.
2. Příliš mnoho masa
Někteří z nás maso snídají, obědvají i večeří, kdy na snídani je to šunka s pečivem, k obědu pak vepřový plátek s bramborem a k večeři například drůbeží vývar, v horším případě pak chléb a klobáska.
Příliš mnoho bílkoviny, kterou tělo absolutně nevyužije, příliš mnoho kyseliny, purinů, mnohdy i aditiv, soli, nulové procento blahodárné vlákniny. Pokud již maso zařazujeme, zkusme jeho konzumaci skutečně omezit. Je-li živočišná bílkovina v podobě masa na oběd, již ji netřeba zařazovat k večeři, k svačince či snídani.
Den dále vyplňme zakysaným mléčným výrobkem, nejlépe bílým, vejcem, sýrem. I luštěnina nám poskytne cenný zdroj bílkovin, doplníme-li ji navíc o mořskou řasu, naše tělo s ní mnohem lépe pracuje. Luštěniny se snažme zařadit 2 – 3 x týdně.
Ten den již pak nepodávejme maso, opět však mysleme na zakysaný mléčný výrobek, vejce či sýr. Maso kupujme kvalitní, nepodporujme velkochovy, pokud máme v oblibě ryby, snažme se o co nejčistší druhy.3. Příliš mnoho rafinovaného cukru, rychlých sacharidů
O cukru a sacharidech se již napsalo mnoho. Nicméně, můj seznam by bez této položky strádal. Vidím to denně, košíky plné sladkostí, cukernatých limonád, čokolády, přeslazených jogurtů, kefírů a pudinků.
Také ovoce, každý s oblibou sáhne po banánech, jsou tu však i jablka, meruňky, citrusy a švestky, drobné ovoce, jako jsou borůvky, ostružiny či maliny. Naprosto úžasný je také rybíz, kdo z nás si přes léto brával k svačince misku plnou rybízu? Hádám, že málokdo.
Přitom, nemáme-i vlastní keříky, trhy jsou v sezóně rybízu plny.
Obecně věnujeme velmi málo pozornosti také sacharidových přílohám. Vesměs si vystačíme s knedlíkem, těstovinou, bramborem a bílou předvařenou rýží. To vše jsou však sacharidy vysokého glykemického indexu, není pak divu, že velmi rychle přibíráme na váze, bolí nás klouby, po těle putují záněty. Milujeme-li knedlíky, lze je připravit také z krup či jáhel.
Výbornými přílohami nízkého glykemického indexu může být pohanka, quinoa, amarant, celozrnná rýže v BIO kvalitě (rýže velmi často obsahuje stopy arsenu, proto je bio kvalita lepší), batát. Také luštěniny, jako je čočka, fazole a hrách. Pokud vás nadýmají, zkuste je namáčet na 48 hodin, společně s bylinkami, jako je majoránka a tymián. Dvakrát denně je propláchněte.
K varu pak přidávejte mořskou řasu.
4. Oblíbené cidery, nealkoholické drinky
Nechceme pít alkohol a tak si večírky či grilování zpříjemňujeme letními ovocnými pivy či cidery. Stačí si však přečíst složení, kdy řada z nich vděčí své sladkosti maltózovému sirupu, glukózo-fruktózovému sirupu či umělým sladidlům, v lepším případě pak cukru.
Tyto letní nápoje, ať už s přídavkem umělých sladidel, cukru či sirupů, velmi rychle sytí hladinu glykémie. Po zkoušce s glukometrem stoupla hladina krevního cukru po požití 500 ml ovocného cideru u diabetika I. typu z 5,5 mmol/l krve na 12,9 mmol/l krve.
Vezmeme-li, že k ovocnému pivu či cideru zkonzumujeme další letní pochutiny, naše slinivky a samozřejmě nejen ty, dostávají zabrat.
5. Instantní káva
Jednoznačně se přikláním k názoru, že když již káva, tak skutečně kvalitní. Káva, během jejíhož pěstování bylo použito minimum pesticidů, káva zrnková, v žádném případě ne instantní.
Jen považme, dTest odhalil v celé řadě oblíbených instantních káv nežádoucí látky, jako je zvýšená hodnota akrylamidu, furanu či ochratoxinu A. A to mnohdy i v kávách dražších, sametové konzistence, jejichž samet ukrývá také název.
Instantní kávu lze vyrobit dvojím způsobem, tím prvním je proces sublimace, kdy se káva zmrazí, následně se odpařují ledové krystaly, což vede k výrobě granulátu. Tím druhým způsobem je pak usušení vařené kávy velmi horkým vzduchem.
Jak je vidno, není nad šálek kvalitní zrnkové kávy, kterou si ve chvilce volna umeleme, se kterou si sedneme a vychutnáme si jak její chuť, tak také aroma, které instatním kávám mnohdy chybí.
6. Hladovění
Neříkám, že je důležité dodržovat stravovací režim s železnou pravidelností, jídlo je prostředek, nikoli cíl. Nicméně, většina klientů, se kterými jídelníček řešíme, postrádá jakoukoli, byť i náhodnou pravidelnost.
Nesnídá, neobědvá, mnohdy jen večeří, případně má den naplněn desítkami svačinek, které se skládají z lahůdek a sladkostí. Vím, že seskládat pevný, užitečný jídelníček může být drama, už jen pravidelnost nákupů či vaření v nás mnohých vyvolává tíživé obavy.
To, že však v průběhu dne nenajdeme čas se najíst, odkrajuje z pomyslného koláče života. Harmonický jídelníček nemusí čítat několik po sobě jdoucích chodů.
Postačí, když jej vyplníme žitným kváskovým pečivem, kvalitním sýrem, zakysanými mléčnými výrobky, domácími vejci, čerstvou zeleninou a ovocem, kvalitním masem, přílohami jako jsou jáhly, pohanka, quinoa, luštěniny a samozřejmě, „správnými“ tuky.
Jak by mohl vypadat příklad velmi rychlého, vyváženého jídelníčku?
- Snídaně: žitný kváskový chléb s tvarohovou pomazánkou a rajčetem
- Desátá: jablko
- Oběd: dušená červená čočka s mrkví a pórkem, bylinkový salát s lněným olejem
- Svačina: Zakysaný mléčný výrobek + 15 g oříšků a 10 g rozinek
- Večeře: pečený pstruh se zeleninovým salátem, jako přílohu můžeme zvolit brambor vařený ve slupce
- Pitný režim: čistá pramenitá voda, bylinný čaj
7. Spěch
„Rychle, mám pouze 10 minut, pojď už, ať to stihneme…“ Všudy přítomný spěch, neochota či strach se zastavit. Jsme jako stroje, které jedou, jedou na výkon. Přitom, hledíme-li pouze před sebe, ztrácíme pojem okolního dění. Jídlo zkonzumované ve spěchu, jako by nebylo.
Tělo si nevydechne, nedostane odpovídající čas, během kterého nabudí trávení. Naše chuťové pohárky jsou hluboce šizeny, není divu, že se pak po rychle zhltnutém jídle máme tendence dojídat. Naučme se snídat, oběd i večeřet, v klidu, v plynoucí harmonii dne, tak, abychom vnímali, že skutečně jíme.
Nespěchejme, užívejme, vždyť jídlo je hluboký prožitek.
Oněch stravovacích nešvarů bych mohla uvést mnohem víc. Byl by to široký zástup kulhajících pravidel, kterými náš jídelníček dennodenně častujeme. A pak, stejně jako tato pokřivená pravidla, marně vyhlížíme cíl. Jídlo, to je hra, jistá forma odpovědnosti, láska k sobě samému, k druhým. Zkusme si jej všemi smysly užít. Tak, aby nás skutečně vy-živilo, jak se doopravdy patří.
Celková nabídka zdravých kuchařek.
Školní stravování
Školní stravování má v České republice již téměř stoletou tradici. V prvopočátku vzniklo jako poválečná snaha o nasycení dětí. V dnešní době od tohoto systému očekáváme více.
Ano, děti by měly odcházet nasycené, ale jídlo by mělo být vyvážené, nutričně hodnotné, doplňující adekvátně energii, a pro děti by mělo mít školní stravování i výchovný nebo vzdělávací charakter.
Vždyť se spoustou potravin se setkají poprvé právě ve školní jídelně.
V průběhu docházky do mateřské školy a poté devítileté povinné školní docházky dítě může odebrat až přes 4 000 jídel. A to už stojí za to, aby jídla byla opravdu kvalitní, nutričně hodnotná a vhodná pro děti.
V současné podobě, pouze s mírnými kosmetickými obměnami, funguje systém na stejných principech již více než 25 let. Po tak dlouhé době je potřeba i sebevíce funkční systém modernizovat.
Je potřeba se zaměřit na jeho slabé stránky a najít způsoby, jak je zlepšit.
V současné době byly Státním zdravotním ústavem zmapována právě ona slabá místa a nyní se diskutuje, jaké zvolit metody pro co největší optimalizaci [1].
Snaha o zlepšování kvality školních obědů
Nejnovější poznatky a snaha na talíře dětí dostat co nejhodnotnější pokrmy se promítají v projektu Zdravá školní jídelna [2], který je podporován Ministerstvem zdravotnictví. Do projektu se dobrovolně hlásí školní jídelny, které chtějí své služby zlepšovat. Vstupem do projektu se zavazují k tomu, že:
- budou stravu připravovat z co největšího množství čerstvých surovin,
- budou dbát na sezónnost,
- budou jídelníčky sestavovat pestře tak, aby byla zastoupena celá paleta potravin,
- budou jídlo ochucovat s ohledem na dětského strávníka, to znamená méně solit a používat spíše bylinky a jednodruhová koření
- nebudou používat dochucovací a instantní směsi,
- nadále se budou pravidelně vzdělávat v zásadách správné výživy,
- budou komunikovat s rodiči a spolupracovat s pedagogy na zvyšování nutriční gramotnosti.
V rámci vzdělávání personálu se v rámci tohoto projektu pořádají mnohé kurzy zaměřeny na praktickou výuku správné přípravy jednotlivých potravin a pokrmů, ale i teoretické kurzy, ve kterých účastníci mohou upevnit či získat nové znalosti a hlavně souvislosti o výživě.
V současné době se školní jídelny mohou zapojit i do dalších projektů, které jsou zaměřeny na lokální potraviny, a kladou důraz na ekologickou stránku stravování. Jedním takovým projektem je Skutečně zdravá škola [3].
Jak funguje školní stravování v České republice?
Celkem v ČR dětem poskytuje stravu cca 9 000 školních jídelen, výdejen či vývařoven. Tyto jídelny uvaří ročně cca 383 milionů pokrmů, denně se v těchto jídelnách stravují téměř 2 miliony dětí.
Zákonní zástupci platí suroviny, ze kterých je strava připravována. Škola si stanoví tzv. stravné – tedy finanční částku za oběd, v případě mateřských škol i za svačiny.
Řídí se přitom vyhláškou o školním stravování [4], která stanovuje určité rozmezí finančních limitů dle věkových kategorií, ze kterého si škola vybere to své. Výplaty a režie školní jídelny jsou financovány státem.
Školní obědy tedy platíme z daní. Každý občan ČR tedy ročně na školní obědy přispívá sumou 800 Kč.
Tak jako v každé společnosti i v ČR žijí občané, kteří nemají dostatečné finanční prostředky pro zaplacení školních obědů dětem.
V současné době i tyto děti mohou obědy odebírat, protože existují projekty obědů zdarma, např. Obědy pro děti [5].
Na financování školních obědů zdarma pro potřebné děti se podílí Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo práce a sociálních věcí nebo mohou přispívat i sponzoři.
Relativní novinkou v rámci školního stravování je možnost poskytování dietní stravy pro děti, které mají takovou stravu indikovánu lékařem. Školní jídelny mohou po splnění požadavků stanovených vyhláškou takovou stravu poskytovat.
Systém školního stravování podléhá kontrole jak ze strany České školní inspekce, tak ze strany hygienické a veterinární služby. Školní jídelny oproti restauracím dlouhodobě nevykazují vážné prohřešky proti liteře zákona a jsou spíše výstavní skříní, jak by to mělo v praxi správně vypadat.
Nicméně to, co je dlouhodobě postrádáno, je kontrola nutriční kvality pokrmu, která je dětem vydávána. Proto v současné době bojujeme s nadměrným množstvím soli v pokrmech a naopak nedostatkem kvalitních tuků, které potom mají vliv na nízkou energetickou hodnotu oběda (spolu s neadekvátní porcí).
Se školním stravováním máme zkušenosti téměř všichni; někdo je má dobré, někdo špatné. Tak to bude vždy, protože sto lidí sto chutí. Vždy je však prostor pro zlepšování.
V současné době je většina školních jídelen zrekonstruovaných a díky kontrolám orgánů ochrany veřejného zdraví jsou na vysoké hygienické úrovni.
V řeči dnešní technické doby by se dalo říci, že hardware je v pořádku a moderní, ale softwaru by svědčila pravidelná aktualizace.
Související odkazy
Zásady výživy dětí
Jídlo je pro náš život nezbytné. Chceme – li žít, musíme přijmout fakt, že bez jídla se žít nedá a celý život se okolo jídla točí.
Význam výživy v dětském věku
V dětském věku má výživa rozhodující význam pro správný růst a celkový vývoj organizmu. Je nutné si uvědomit , že dítě není „malý dospělý“ a jeho potřeby ve výživě jsou jiné než u dospělého jedince.
Základní požadavky na dětskou výživu jsou deklarovány doporučenými nutričními dávkami, které udávají požadovanou hodnotu energie, makronutrientů a mikronutrientů pro obě pohlaví a věk.
Dětská strava by měla být pestrá a měly by v ní být zastoupeny všechny základní typy potravin jako je maso včetně ryb, obiloviny, luštěniny a mléčné výrobky. Nemělo by chybět ovoce a zelenina.
Správná výživa je důležitá v jakémkoli věku. Dodává nám energii a živiny, ale také ovlivňuje naše zdraví, a může být tak prevencí výskytu mnoha onemocnění. Její vhodné složení hraje roli ve správném růstu a vývoji dítěte.
Strava ve velmi raném dětství ovlivňuje naše chuťové preference v dospělosti, což se opět může projevit na našem zdraví. Pokud preferujeme tučné, přesolené, přeslazené potraviny a pokrmy, svému zdraví příliš neprospíváme.
Nevhodná výživa je závažným rizikem, které se podílí na vzniku řady chorob a to zejména tzv. chorob civilizačních. Zvyšuje se riziko výskytu například kardiovaskulárních chorob, obezity a cukrovky. Výživa v dětství dokáže ovlivnit výskyt těchto chorob v dospělosti. Je tedy nezbytné vést děti ke správným stravovacím návykům a vhodným pohybovým aktivitám již od útlého věku.
Výživa dítěte je odlišná od výživy dospělého. V našich podmínkách se nepředpokládá, že by mohla být výživa dítěte nedostatečná, ale taková situace může nastat, pokud dítě vyrůstá v prostředí, kde se dodržuje určitý specifický výživový směr. Většinou se u dětí objevuje výživa nevyvážená, nesplňuje potřebná kritéria a často je nadměrná.
U dětí se v průběhu vývoje mění nejen nároky na obsah energie ve stravě, ale i potřeba bílkovin a dalších živin. V období 4–6 let je to přibližně 1,5 g/kg bílkovin a ve věku 7–10 let asi 1,2 g/kg. Obsah energie získávané z tuku postupně klesá až k hodnotě běžné u dospělého, což je zhruba 30 % z celkového denního energetického příjmu.
Je potřebné přijímat dostatečné množství kyseliny linolové (cca 1–2 % celkové energie), n-3 a n-6 nenasycených mastných kyselin a zdroje bílkovin je třeba vybírat tak, aby byly hrazeny nejméně z 50 % kvalitními živočišnými zdroji.
Nedostatek n-6 mastných kyselin může vést k opoždění vývoje, nedostatek n-3 mastných kyselin může mít za následek postižení orgánových funkcí (mozek, oči).
V období od jednoho roku se mění způsob výživy dítěte. Ze začátku jsou děti pasivními příjemci jídla, pak přecházejí do fáze, která vyžaduje kontrolu rodičů a končí jako samostatní jedinci, kteří si sami určují, jak se budou stravovat.
Typický pro toto období je pomalejší růst, proto se snižuje chuť k jídlu. Děti ztrácejí zájem o jídlo, a naopak se zvyšuje zájem o okolní svět.
V tomto období se běžně stává, že někdy sní dítě velké množství jídla a jindy velmi malé, ale příjem energie za den je velmi stálý.
Výživa dětí předškolního věku
Zatímco v období do 3 let je pro děti jídlo často hlavním zdrojem zábavy a potěšení, po tomto roce klesá zájem o jídlo a naopak vzrůstá zájem o hru a okolí. Někdy i děti, které do té doby dobře jedly, se v tomto období stávají horšími jedlíky. Strava předškoláků by měla být co nejpestřejší s dostatečnou dodávkou mléka a mléčných výrobků, s omezeným používáním soli a cukru.
Děti v tomto věku mají rády ovoce a některé druhy zeleniny. Rozhodně však vždy záleží na způsobu, jakým jim zeleninu a ovoce nabízíme. Pokud její nabídku nevhodně komentujeme: „To je zdravé, proto to musíš.
“ nebo pokud předem předpokládáme, že dítěti nechutná, vzniká později velký problém v konzumaci zeleniny a ovoce, a tato nechuť přetrvává i do pozdějšího věku.
Vzhledem k věku mají tyto děti malou kapacitu žaludku a střídavé chutě k jídlu, proto je důležité nabízet malé porce častěji během dne.
V tomto věkovém období by měl být kladen důraz na pravidelné rozložení stravy, zejména snídaně. Tyto návyky si opět děti nesou celý život. V průběhu tohoto vývoje je důležité, aby si dítě osvojilo správné stravovací návyky a bylo vedeno ke správné výživě.
Rodiče svůj způsob výživy a stravovací návyky přenášejí na dítě. Jsou mu vzorem a dítě si z nich bere příklad. Velkým problémem výživy dětí je vynechávání snídaně. Vynechání snídaně a nedostatečný pitný režim se může projevit vyšší únavou, nepozorností a bolestmi hlavy.
Snídaně je první jídlo dne, které by mělo být snědeno před začátkem jakékoliv denní aktivity. Snídaně může ovlivňovat příjem energie a nutrientů během dne.
Pravidelná vyvážená snídaně je prevencí obezity a chronických onemocnění, má příznivý vliv na kognitivní funkce (paměť, prostorová představivost) a schopnost soustředit se, na rychlost a přesnost řešených úkolů. Po snídani je lepší nálada a spokojenost.
Opomíjení snídaní přispívá k nedostatečnému pitnému režimu. Snídající rodiče = snídající potomek. Jaký je tedy skutečný důvod nesnídání? Nedostatek času nebo pohodlnost?
- Strava v období předškolního vzdělávání je z velké části v rukou rodičů, ale i předškolní zařízení se na ní nemalou měrou podílí. Strava ve školní jídelně mateřské školy umožňuje dětem ochutnat nové potraviny a pokrmy se kterými se doma nesetkají, proto je dobré děti k tomuto ochutnávání motivovat a pobízet
- Autor: Zuzana Kielová
- Zdroj:
http://www.rodiceaskolnijidelny.cz/zpravy/zasady-spravne-vyzivy-deti – Mgr. Jana Petrová, Ústav preventivního lékařství LF MU Brno, Mgr. Sylva Šmídová, Státní zdravotní ústav Brno, Ústav preventivního lékařství LF MU Brno, Skripta NutriAcacademy s.r.o