Nejoblíbenější mléčný výrobek v Česku? Máslo - Úvod

Češi jsou v konzumaci mléčných výrobků v porovnání se státy EU pozadu, a trend se mění jen pomalu. Přesto teď mají producenti důvod se radovat. Podle předběžných informací Českomoravského svazu mlékárenského za loňský rok se spotřeba zvýšila.

Podle předběžných informací Českomoravského svazu mlékárenského (ČMSM) za loňský rok se spotřeba zvýšila více než o procento na 236,4 kg na hlavu v hodnotě mléčného ekvivalentu, tedy bez započtení másla. Toho lidé spotřebují 5,1 kilogramu za rok.

Zdaleka nejvyšší je spotřeba konzumního mléka, a to 60 kilogramů ročně na obyvatele. Celkem 10,7 kilogramů si připisují přírodní sýry, které jsou výrazně oblíbenější než ty tavené: jejich roční spotřeba na obyvatele dosahuje 2,1 kilogramu.

Velice oblíbené jsou v tuzemsku jogurty, jejichž spotřeba se vyšplhala na 9,6 kilogramu ročně, smetany dosahují 5,3 kilogramu a ostatní zakysané mléčné výrobky pak 4,9 kilogramu.

Cenový boj se zahraničím

Problémem pro výrobce na českém trhu je cena. Je důvodem, proč se velká část tohoto zboží dováží. V předchozích letech podíl dovozu na domácí spotřebě přesahoval 40 %, což je podle Jiřího Kopáčka, předsedy a výkonného ředitele ČMSM velmi nezdravé číslo. Obvykle je totiž v jiných zemích podíl dovozu asi jedna třetina.

„Velkou část maloobchodu tvoří zahraniční řetězce. Ty si často v rámci svých centrálních nákupů zboží kupují ze svých domovských zemí, ale hlavně to je vše o cenách. V EU je přebytek zboží a dodavatelé se často podbízejí cenami, jenom aby prodali svoji produkci. Čeští výrobci této konkurenci obtížně čelí,“ vysvětluje J. Kopáček.

Podle něj tuzemský zákazník sáhne raději po levnějším belgickém másle, polském taveném sýru nebo německém eidamu. „Český zákazník je bohužel málo loajální a měl by se učit například od rakouského spotřebitele. Pro něj je lokální zboží priorita, i kdyby to s tou kvalitou až takové nebylo,“ říká Kopáček.

To potvrzují i výrobci. Místní původ začal být pro zákazníky prioritou a pro výrobce výhodou až loni.

„Je to dané problémy, které tu s potravinami zahraničního původu byly,“ naráží ředitel Jaroměřické mlékárny Bedřich Štecher na kauzy, po kterých si zákazníci začali na dovozové potraviny skutečně dávat pozor.

I on ale dodává, že výsledným argumentem pro nákup je nakonec stejně cena. „Z ekonomického hlediska na tom lidé zkrátka nejsou tak, jak by si představovali,“ říká. Tento trend se sice podle něj mění, ale jen velmi pomalu.

Přístup konzumentů mléčných výrobků se snaží změnit akce Ministerstva zemědělství i svazu. Řada aktivit začíná už u dětí v kampaních zaměřených na mléko ve školách. Firmy pak promují výrobky vlastní cestou.

„Každý chce prosazovat své a hledat ty výhody, které mohou nabídnout,“ říká B. Štecher.

Často jde o výživové hodnoty, v případě právě Jaroměřické mlékárny třeba u klasického tvarohu, který u jejích zákazníků patří k nejoblíbenějším výrobkům.

„Naproti tomu spotřebu dost omezují různé fámy, které se o mléce šíří – tvrzení, že je škodlivé, která se pravidelně objevují,“ dodává B. Štecher. A to vnímá řada producentů. Tak třeba značka Tatra z produkce Mlékárny Hlinsko proti takovým názorům připravila rovnou speciální web s názvem Pravda o mléku.

Podle Kopáčka se mlékaři musí o domácího zákazníka více snažit. Daří se to především osvědčeným značkám, předseda mlékárenského svazu zmiňuje například Madetu, Lučinu či Hermelín. „Ale už tolik bohužel ne u některých sýrů či jogurtů.

Navíc dlouhé období ‚socialismu‘ vychovalo českého zákazníka k tomu, aby preferoval věci ze „Západu“, a toto myšlení někdy ještě přetrvává.

Je to škoda, je to asi generační záležitost, ale myslím si, že se na lepší časy už začalo blýskat,“ dodává.

Pomazánkový problém za miliony

Jen pomalu rostoucí spotřeba a vyšší cena ale nejsou pro výrobce jediné problémy. Loni se museli vypořádat se změnou legislativy, která jim nařizovala přejmenovat „pomazánkové máslo“. Náklady na to se vyšplhaly ve firmách do milionů. Třeba Choceňskou mlékárnu, která s roční produkcí 4 500 tun tohoto produktu drží asi 60 % trhu, přejmenování přišlo na 1,7 mil. Kč.

Teď produkt prodává pod názvem Tradiční pomazánkové a společnost říká, že lidé jsou na něj zvyklí. „To potvrzuje i úspěch různých příchutí. Kromě dnes již klasických variant s křenem nebo nivou jsme zaznamenali velký zájem například o sladké pomazánkové s vanilkou či čokoládou nebo odlehčené varianty Fit Line,“ říká ředitel mlékárny Pavel Marek.

Jenže s novinkami musejí být výrobci velice opatrní. Právě na trhu mléčných produktů je totiž tuzemský zákazník opravdu konzervativní. „Velice dlouho trvá, než něco zkusí,“ vysvětluje B. Štecher.

Pokud chtějí přesto výrobci něčím novým zaujmout, nejjednodušší je sáhnout alespoň po osvědčených příchutích. Tak zaručeně fungují u jogurtů příchutě jahody, dále maliny či meruňky. V případě slaných výrobků je to jednoznačně šunka, kterou až s odstupem následuje pažitka či pepřové varianty.

„Takové dominantní příchutě lidi dokážou přesvědčit k tomu, aby nový výrobek vyzkoušeli. U jiných se to ale příliš nevyplatí. Někteří konkurenti zkoušeli například lososovou příchuť, ale v zásadě bez odezvy,“ přibližuje B.

Štecher. Právě Jaroměřická mlékárna se proto snaží na trh dodávat spíše varianty oblíbených výrobků, nejnověji prosazuje strouhané sýry a tvarohy, u kterých chce zákazníky nalákat i na obal – ten je totiž znovu uzavíratelný.

Recepty jsou nejoblíbenější reklamou

Výrobci se zákazníkům co nejvíce přibližují v řadě oblastí. Například Madeta výrobky nově nabízí v e-shopu přímo na svých internetových stránkách. Nejčastější reklamní aktivity se ale točí kolem receptů.

Ty se nevyhýbají ani použití výrobků ve variantách, na které dosud lidé nebyli zvyklí. Třeba studených pomazánek, které firmy doporučují používat v teplé kuchyni.

„Chtěli jsme ukázat, že s tradičním pomazánkovým nebo smetanovými jogurty lze nakládat i jinak, než jsou lidé obecně zvyklí, nabídnout jim možná nevšední, ale zajímavé možnosti využití,“ říká k receptům Choceňské mlékárny mediální zástupce Kryštof Šabacký.

Jiné firmy sázejí na zmíněný původ potravin, především regionální. „Jsou dobře přijímané zákazníky, protože pak mají jednoznačně určeno, kde a z čeho byly vyrobené,“ připomíná Štecher.

Složení je další oblastí, ve které lze zaujmout. Toho, že jej zákazníci stále častěji studují, jsou si výrobci vědomi. „Jsou to především mladší generace, často maminky, které hodně dbají na to, co dávají dětem,“ popisuje Štecher. Často skloňované spojení „bez éček“ je tak stále důležitější a podle výrobců na různé certifikace a zvýraznění takových informací na obalu lidé skutečně slyší.

Zdůraznění složení promuje třeba značka Lipánek. Není to ale jediný způsob, jak právě dětské zákazníky nalákat. Konkurenční Kunínek se snaží zaujmout díky obalu. Kelímek upravil tak, aby děti nadchl papírový přebal s obrázkem k vymalování uvnitř.

Budete mít zájem: Ryma U Kojence Lecba?

Obal speciálně pro nejmenší zákazníky má třeba i Lučina Pro děti, která ho loni změnila tak, aby se balení nemohlo otevřít bez odtržení jeho části.

„Protože se jedná o výrobek určený primárně dětem, chceme zajistit bezpečné dodání výrobku až do Vaší lednice,“ zdůvodňuje to společnost TPK.

Odlehčené verze zaujímají stále méně

Ačkoliv firmy mají řady speciálních výrobků se sníženým obsahem tuku, mléčné potraviny jsou druh zboží, u něhož zákazníci na light verze příliš neslyší. V jejich případě je totiž tuk nositelem chuti a vědí to i spotřebitelé.

„V posledních letech se mimo jiné opět zvýšila výroba a spotřeba plnotučného konzumního mléka (3,5 %), smetanové jogurty jsou zřejmě ty nejoblíbenější a většina sýrů se vyrábí jako středně tučných až ‚smetanových‘, protože by jinak ztratily svůj charakter a tudíž i svou charakteristickou chuť,“ vysvětluje Kopáček.

Podle něj je takový přístup v případě mléčných výrobků správný. „Jsem přesvědčen, že při naší spotřebě mléka, kterou máme, a dodržování vyvážené stravy a dostatku pohybu v rámci moderního životního stylu, si nemusíme až tak velikou starost dělat z toho, pokud jsou námi konzumované mléčné výrobky tučnější,“ uzavírá.

Vývoj spotřeby mléka a mléčných výrobků v ČR v hodnotě mléčného ekvivalentu (bez másla)

Iva Brejlová

Máslo je dražší než průměr EU. Výroba základních mléčných výrobků klesá

Důvodů k minulým cenovým turbulencím je několik. I loni se udržely poměrně vysoké ceny mlékárenských výrobků, od másla po jogurty, což některé zákazníky odrazuje od větších nákupů. „Jedná se o krátkodobou reakci na výrazné navýšení cen v důsledku zdražení energií, zvyšování mezd,“ uvádí obchodní šéf Madety Jan Teplý s tím, že jejich výroba jede naplno. „Tedy když je smetana,“ dodává.

Nedostatek smetany stál za propadem výroby másla i v roce 2017. Ceny tehdy vystřelily vzhůru a mlékárny smetanu buď vůbec nesehnaly, anebo ji draze prodávaly, místo aby zní dělaly máslo. Něco podobného se podle jednoho zdroje z mlékáren mohlo dít i loni.

„Vyplatilo se ji raději vyvézt, než z ní vyrobit máslo,“ uvádí odborník, který nechtěl zveřejnit své jméno. Stejně tak do zahraničí putuje na zpracování velká část českého syrového mléka.

U másla, jogurtů, ale i tvrdých sýrů navíc hraje v tuzemském vývoji velkou roli dovoz. Ten u másla dlouhodobě pokrývá zhruba polovinu spotřeby a poslední rok rostl o výrazných 13 procent. Stejně tak o dvanáct procent stoupl i dovoz jogurtů.

Zatímco prodeje v kusech podle společnosti Nielsen sbírající data z obchodů u většiny mlékárenských kategorií klesaly, u másla došlo k mírnému nárůstu. Ten byl pokryt při klesající domácí výrobě právě dovozy.

Gouda místo eidamu

K jednomu z největších dovozců mléčných produktů patří společnost Milkpol zaměřující se na Polsko. Hodně zboží také vozí ze svých mateřských zemí, většinou z Německa, obchodní řetězce.

„Ano, loni byl větší dovoz másla kvůli stabilně vysoké spotřebě a poklesu tuzemské výroby,“ potvrzuje za Milkpol Jurek Klos. Naopak u eidamu došlo podle něj k poklesu, ale naopak rostl dovoz goudy.

Mlékárny se snaží levnějším dovozům čelit tím, že se soustředí na výrobky s vyšší přidanou hodnotou, a tedy většími maržemi. Bloček eidamu je lepší alespoň naplátkovat, nastrouhat nebo sýr nějak ochutit.

Eidam je dnes považován za komoditu, v níž nemá cenu zahraničním cenám konkurovat. Na druhou stranu je to podle výrobců dobrá možnost na „uskladnění“ mléka, protože vydrží delší dobu.

Konečné ceny másla se tak letos v porovnání s rekordním rokem 2017 příliš nezmění. Maxima více než 60 korun za čtvrtku sice už nedosahují, ale za celý loňský rok se průměrná cena dostala pod padesát korun jen ve čtyřech měsících z dvanácti. A letos se zatím stále drží nad padesáti korunami.

Česko se tím dostalo na průměr v Evropské unii a je dražší nejen než Polsko, ale i Dánsko, Nizozemsko či Německo. Těmto cenám také odpovídá cena syrového mléka.

Podle předsedy Českomoravského svazu mlékařů Jiřího Kopáčka stálo za loňským poklesem spotřeby v některých kategoriích i příliš teplé počasí.

„V době velmi teplého a suchého počasí je spotřeba potravin všeobecně nižší, a tak tomu bylo i u nás. Když je horko, lidé prostě tolik nejedí,“ uvádí Kopáček.

Zároveň dodává, že nešlo o žádné velké propady a například výroba sýrů či kysaných mléčných výrobků rostla.

Šéf společnosti Danone Marián Jánoš připomíná i to, že kromě vyšších cen se podílejí na klesajících nákupech i slevy v obchodech. „Spotřebitelé si na slevy zvykli a není to pro ně již impulz pro nákup většího množství výrobků, ale možnost, jak nakoupit výhodně obvyklé množství za výhodnou cenu,“ uvádí s ním, že v jejich kategoriích se promoční akce podílejí na prodejích kolem 60 procent.

„Postupné zdražování je nezbytné zejména v oblasti akčních cen. Máme všichni vyšší mzdy, a tak budeme muset platit za zboží vyšší ceny,“ dodává Teplý za Madetu.

Šéf Danone připomíná ještě to, že spotřebitelé se přesouvají do jiných kategorií, třeba k alternativním mlékům. Danone si v tomto případě celosvětově pojistilo zadní vrátka, protože koupilo společnost White Wave ze značkami rostlinných mlék Alpro aProvamel. Rostlinná mléka ale nově od loňska prodává třeba Coca-Cola a v Česku se prosazuje i tuzemský výrobce Nemléko.

V roce 2017 dosahovaly ceny másla v Česku rekordní úrovně:

MILCOM a.s. – Mléčné výrobky

Mléko je sekretem mléčné žlázy savců a je určeno pro prvotní výživu jejich mláďat. Musí tudíž splňovat veškeré výživové požadavky důležité pro správný růst a vývoj mláďat v období po narození, tedy v období jejich nejrychlejšího růstu.

Mléko je proto téměř dokonalou přirozenou potravinou. Složení mléka se liší dle druhu savce tak, aby splňovalo konkrétní potřeby mláďat.

I přes tyto někdy i značné rozdíly ve složení je mléko jednoho druhu poměrně dobře přijímáno (mimo prvních pár kritických dnů po narození) i mláďaty druhu jiného. Množství produkovaného mléka je taktéž v přímé souvislosti s potřebami mláděte.

Druhy chované pro komerční produkci mléka (např. mléčný skot a kozy) však díky práci šlechtitelů produkují několikanásobně více mléka, než jsou jejich mláďata schopna využít.

Lidé začali pít zvířecí mléko pravděpodobně před 10.000-8.000 lety, kdy byly domestikovány kozy a ovce. Dobytek byl domestikován o něco později, stal se však hlavním živočišným druhem, jehož mléko člověk konzumuje.

Budete mít zájem: Nová Léčba Hepatitidy C?

Mléko má jemně nasládlou chuť díky obsahu laktózy (tzv. mléčný cukr), jejíž sladivost je však v porovnání s běžným cukrem (sacharózou, glukózou) nízká. Příjemnou chuť mléku dodává především tuk. Bílá barva mléka je způsobena lomem světla na tzv. koloidních částicích mléka, které jsou tvořeny především kaseinovými micelami (seskupení molekul kaseinu ve tvaru kuličky o velikosti 50-300 nm).

Výzkum mléka má dlouhou historii. Již někteří římští spisovatelé (Cato, Varo, Pliny z Elderu, Columella) psali o mlékařství a mléčných produktech.

V roce 1674 zjistil van Leeuwenhoek, že se tuk v mléku nachází ve formě tukových kuliček viditelných pod světelným mikroskopem. V roce 1814 Berzelius popsal některé vlastnosti kaseinu.

Pravděpodobně první instituce zabývající se výzkumem mléka byla založena již v roce 1852 ve Weihenstephanu v Německu (dnes součástí Technické univerzity v Mnichově).

V roce 1903 byla založena Mezinárodní mlékařská federace (International Dairy Federation – IDF), která se spolu s dalšími organizace zasluhuje o výměnu informací, vědců i učitelů mezi národy, pořádá mezinárodní konference a publikuje ve vědeckých časopisech (např. Journal of Dairy Science – založen v roce 1918).

Mléko a mléčné výrobky patří mezi hlavní složky potravy především v Evropě a v Severní Americe, kde tvoří 20-30 % příjmu bílkovin, cca 15 % příjmu tuků a až 80 % příjmu vápníku.

Dostatečný příjem vápníků je především v dětství kritický pro vývoj kostí a v pozdějším věku hraje důležitou roli při prevenci rozvoje osteoporózy (především u starších žen). Mléko a na vápník bohaté mléčné produkty jsou tudíž důležitou složkou potravy.

Mateřské mléko je pravděpodobně nejlepší výživa pro novorozené děti, ty však mohou velmi dobře prospívat i na kravském mléku. První dětskou výživu z mléka vyrobil již v roce 1856 Justus von Liebig.

Vzhledem k tomu, že se mléko rychle kazí a že jeho produkce bývala sezónní, začaly se přebytky mléka upravovat na trvanlivější výrobky, jakými jsou máslo, zakysané mléko a sýry. Dokonce i menší množství sušeného mléka se tradičně získávalo sušením na slunci.

Tyto tradiční výrobky jsou dodnes velmi důležité, jejich výroba roste a neustále se objevují jejich nové varianty. Za posledních 140 let bylo vytvořeno několik zcela nových druhů mléčných výrobků, např.

slazené zahuštěné mléko, různé druhy sušeného mléka, sterilované (UHT) mléko, zmrzlina (mražený smetanový krém), kojenecká a dětská výživa a výrobky z mléčných bílkovin.

Jednou z nejdůležitějších nových technologií v mlékařství se stalo rozdělení mléka na jeho základní složky (laktóza, mléčný tuk, mléčné bílkoviny). Kaseiny, kaseináty, koncentráty a izoláty syrovátkových bílkovin se používají především jako funkční potraviny.

Mléko je pravděpodobně nejvšestrannější ze základních potravin (viz tabulka Rozmanitost mléčných produktů).

Rozmanitost mléčných produktů

proces	prvotní produkt	další produkty
odstřeďování	smetana	máslo, bezvodý mléčný tuk, ghee
smetana o různých tučnostech (10-50 %), pasterovaná nebo uht smetana, smetana sterilovaná v obalu
smetanové sýry
odstředěné mléko	sušené odstředěné mléko, kasein, sýry, koncentráty mléčných bílkovin
zahuštění pomocí odparky nebo ultrafiltrace	sterilovaná zahuštěná mléka, slazená zahuštěná mléka
zahušťování a sušení	sušené plnotučné mléko, kojenecké a dětské výživy, dietetické produkty
srážení syřidlem	sýry	různé druhy sýrů a od nich odvozené produkty
tavené sýry
syřidlový kasein	sýrová analoga
syrovátka	sušená syrovátka, demineralizovaná sušená syrovátka, koncentráty syrovátkových bílkovin, izoláty syrovátkových bílkovin, jednotlivé syrovátkové bílkoviny, hydrolyzáty syrovátkových bílkovin, nutraceutika (potravní doplňky)
kyselé srážení	sýry	čerstvé sýry a od nich odvozené produkty
kyselý kasein/kaseináty	funkční aplikace (např. smetany do kávy), výživové aplikace
syrovátka	jako u srážení syřidlem
kysání (fermentace)	různé druhy zakysaných mléčných výrobků (např. jogurt, kysané podmáslí, acidofilní mléko)
mrznutí	mražené smetanové krémy (bezpočet typů a úprav)
různé	čokoládové výrobky

Selské nestandardizované mléko je mléko, u něhož nebyl obsah tuku po nadojení upravován. Standardizované mléko je mléko, které má obsah tuku vždy min. 3,5 % hmotnostních u mléka plnotučného, 1,5 % hm. u mléko polotučného a min. 0,5 % hm. u mléka nízkotučného. Obsah tuku se upravuje odstřeďováním smetany a jejím zpětným přídavkem takovým, aby bylo dosaženo požadované tučnosti.

Smetana je tekutý mléčný výrobek s obsahem tuku min. 10 % hm. ve formě emulze, získaný separací z mléka (především odstřeďováním).

Kysaný (fermentovaný) mléčný výrobek je výrobek získaný kysáním (fermentací) mléka, smetany, podmáslí nebo jejich směsi za použití mikroorganismů mlékařských kultur. Tento výrobek se po kysání již nijak neošetřuje.

Acidofilní mléko je výrobek prokysaný bakterií Lactobacillus acidophilus, jehož koncentrace ve výrobku musí být nejméně 1 milion v 1 ml (106/ml).

Jogurt je kysaný mléčný výrobek získaný kysáním mléka, smetany, podmáslí nebo jejich směsi pomocí mikroorganismů. Je vyráběn z mléka s upraveným obsahem tuku (nízkotučný jogurt, smetanový jogurt apod.), někdy s navýšeným obsahem sušiny přidáním zahuštěného nebo sušeného mléka.

Takto připravená smě je prokysávána vhodnými mikroorganismy, v jejichž směsi nesmí chybět Streptococcus thermophilus a Lactobacillus bulgaricus v minimálně o počtu 10 milionů bakterií v 1 ml (107/ml).

Kysaný mléčný výrobek, u kterého je vyznačeno, že obsahuje bifidobakterie, musí tyto bakterie obsahovat v koncentraci minimálně 1 milion bakterií v 1 ml (106/ml).

Kefírem může být označován mléčný kysaný výrobek z kefírových zrn nebo za použití kefírové mlékařské kultury, který musí obsahovat určené druhy kvasinek (10 tisíc kvasinek v 1 ml) a určené druhy bakterií mléčného kvašení (min. 100 tisíc bakterií v 1 ml).

Kefírové mléko je kysaný mléčný výrobek, který obsahuje bakterie mléčného kvašení (1 milion bakterií v 1 ml) a kvasinky (100 kvasinek v 1 ml).

Máslo je mléčný výrobek vyráběný pomocí stloukání ze smetany. Vedlejším produktem je podmáslí. Máslo musí obsahovat min. 80 % tuku, obsah vody nesmí být vyšší než 16 %.

Zahuštěným mlékem nebo zahuštěnou smetanou se rozumí mléčný výrobek, slazený nebo neslazený, získaný částečným odpařením vody ze smetany nebo z mléka. Odpařování vody se provádí na sofistikovaných odparkách za sníženého tlaku, díky čemuž se sníží bod varu a odpařování je šetrné ke složkám mléka.

Sušeným mlékem nebo sušenou smetanou se rozumí mléčný výrobek v prášku získaný sušením mléka nebo smetany, s obsahem vody max. 5 % hm.

Sušení probíhá převážně dvoufázově, odpařováním a sušením zahuštěného mléka nebo smetany, obvykle v rozprašovacích sušárnách, kde se mléko rozpráší do jemné mlhy do horkého vzduchu.

Kapičky mléka uschnou na jemné práškové částice, přičemž tepelné namáhání složek mléka je šetrné.

Budete mít zájem: Rivalita sourozenců a jak na ni

Sýry a tvarohy vznikají srážením bílkoviny kaseinu z mléka o vhodné tučnosti. Srážení je způsobeno přídavkem enzymových syřidel (chymosinovým nebo pepsinovým) a kyselinou mléčnou, která vzniká v průběhu prokysávání mléka přidanými vhodnými druhy bakterií mléčného kvašení dle druhu sýra nebo tvarohu.

Vznikne tvarohovitá sraženina, které se říká sýřenina. Po její úpravě se oddělí od sraženiny syrovátka a sraženina je pak tvarována. Nezrající (čerstvné) sýry a tvarohy jsou expedovány. Zrající sýry zrají v tzv.

zracích sklepích (při vhodné teplotě a vlhkosti dle druhu sýra) a mikroorganismy v nich obsažené způsobí žádané změny v chuti a konzistenci pomocí štěpení bílkovin a/nebo tuku.

Sýry dělíme na nezrající, čerstvé, termizované, zrající na povrchu, s mazem na povrchu, zrající v těstě, s plísní na povrchu nebo v těstě, dvouplísňové. Sýry je možné také dělit dle obsahu vody v tukuprosté hmotě sýra: extra tvrdý (max. 47 % vody), tvrdý (47-55 %), polotvrdý (55-62 %), poloměkký (62-68 %), měkký (min. 68 %).

Dále se sýry rozlišují dle obsahu tuku: vysokotučný (min. 65 % tuku v sušině), plnotučný (45-65 % tuku v sušině), nízkotučný (10-25 % tuku v sušině) a odtučněný (max. 10 % tuku v sušině). V případě tvarohů má tučný tvaroh 38 % tuku v sušině, polotučný 15-25 %, nízkotučný či jemný max. 15 % tuku v sušině, odtučněný max.

5 % tuku v sušině.

Mražený smetanový krém musí obsahovat nejméně 8 % hm. tuku, obvykle díky našlehání obsahuje 50 % vzduchu. Mražený mléčný krém obsahuje min. 2,5 % hm. tuku, tukuprostá sušina musí být min. 6 %.

Zdroj:
Encyclopedia of Dairy Sciences, Vol. 3 (Hubert Roginski, John W. Fuquay, Patrick F. Fox, Academic Press, Elsevier Science Ltd., 2003)
Co byste měli vědět o výrobě potravin? (Pavel Kadlec, Karel Melzoch, Michal Voldřich a kol., KEY Publishing s.r.o., Ostrava, 2009)

Mléčné výrobky

Mléčné výrobky jsou vyráběny z kvalitního mléka. Naše mini-mlékárna, která zpracovává a dodává tyto kvalitní výrobky se nachází v obci Netín.

Díky ekologicky čistému prostředí Českomoravské vrchoviny, jsou pastviny pro náš skot tím nejlepším prostředím, které má blahodárný vliv i na kvalitu námi dodávaného mléka a mléčných výrobků.

Nabízíme: jogurty, pro-biotika, tvaroh, mléko, sýr, čerstvá syrovátka, máslo.

Naše mléčné výrobky neobsahují konzervační látky, umělá barviva, sladidla ani zvýrazňovače chuti.

Jogurty z farmy rodiny Němcovy jsou díky své jedinečné chuti vyhledávaným doplňkem stravy. Relativně nízká energetická hodnota jogurtu je zároveň bohatým zdrojem plnohodnotných bílkovin, vápníku, fosforu a různých vitaminů skupiny B.