Nejdražší pacient VZP stojí 54 milionů korun za rok

Janek Kroupa , Radek NohlFoto: Profimedia, Profimedia.cz

Andrej Babiš jako ministr financí stříhá pásku při otevření unikátního endoskopického operačního sálu pro gastroenterologické zákroky v klinickém centru Iscare v pražských Holešovicích (vlevo první místopředseda představenstva Jozef Janov, vpravo přednosta kliniky Milan Lukáš). Snímek z října 2014.

Klinice ze svěřenského fondu Andreje Babiše zvýšila VZP několikrát peníze na léčbu. Jaké byly důvody? A proč se to nepřidalo jinde?

Konec roku a Vánoce jsou svátky štědrosti. Možná proto není překvapivé, že kouzlu těch minulých podlehla i Všeobecná zdravotní pojišťovna. Zejména její náměstek David Šmehlík. Nebývale štědře totiž „obdaroval“ specializovanou zdravotnickou kliniku Iscare, která je součástí jednoho ze svěřenských fondů Andreje Babiše.

Přímá podřízená náměstka Šmehlíka poslala loni 18. prosince na pražskou pobočku VZP e-mail, v němž žádá pro kliniku vyplatit mimořádné navýšení ročního limitu pro tzv. centrovou péči. „Z pověření náměstka ředitele pro zdravotní péči Ing. Davida Šmehlíka Vám sděluji, že na základě jednání se zástupci poskytovatele bylo schváleno navýšení ročního limitu 2018 na 200 mil.,” stojí v e-mailu.

I přes štědrou atmosféru předvánočního času je takové navýšení v čase těsně před koncem roku trochu překvapivé. Iscare totiž už během roku dostal několik podobných finančních injekcí, které navyšovaly původně nasmlouvané zálohy od VZP.

V únoru 2018 měl Iscare smlouvu na 136 milionů. Smlouva se obvykle dělá podle realistického odhadu, kolik pacientů a jak je zařízení schopno léčit.

Že se pak během roku ukáže, že odhad nebyl přesný a zálohy se navyšují, není výjimečné. Jenže u Iscare se to ukázalo hned po dvou měsících.

V dubnu totiž VZP poprvé navýšila platby na 160 milionů, za dalších několik měsíců ani to nestačilo a VZP navýšila částku na 185 milionů.

Zmíněný e-mail s pokynem náměstka Šmehlíka pak platby navýšil na celých 200 milionů.

Seznam prošel poměry v dalších podobných zařízeních a zjistil, že takový růst není úplně obvyklý.

Také právník Ondřej Dostál, který se dlouhodobě specializuje na zdravotnictví, Seznamu řekl, že ostatní kliniky to při žádosti o peníze zdaleka tak jednoduché nemají.

„Při stanovení úhrady za rok dochází k obrovským nerovnostem mezi jednotlivými poskytovateli, ať už v Praze, nebo v regionech. Neexistují žádná transparentní pravidla, jak systém stovky miliard vynakládá. Záleží na individuálních dohodách mezi poskytovateli zdravotní péče na jedné straně a úředníky pojišťoven na druhé,” popisuje Ondřej Dostál.

„Toto navyšování se děje selektivně, některá zdravotnická zařízení musí vyjít s tím, co jim předepíše úhradová vyhláška, a jsou hluboce podfinancovaná,” popisuje finanční postupy ve zdravotnickém systému.

V případě centrové péče v Iscare navýšila VZP v roce 2018 zálohy o 61 milionů, to je více než 43 procent původní původní částky.

„Ten důvod je jasný. Téma je zvyšování dostupnosti biologické léčby a péče pro lidi. Posilování kapacity center,“ vysvětluje navýšení náměstek VZP David Šmehlík.

Dobře léčit však jistě chtějí i jiná zdravotnická zařízení.

„V českém zdravotnictví nezáleží, jestli poskytujete kvalitní péči za rozumné peníze, ale na osobních kontaktech toho, kdo vyjednává za zdravotnické zařízení s tím, kdo jedná za zdravotní pojišťovnu,” líčí situaci Ondřej Dostál.

Jakkoli je navyšování v průběhu roku vůči Iscare vstřícné, zaměstnanci pojišťovny postupují podle vnitřních pravidel. Tedy: Iscare požádá, vedení pojišťovny se sejde, nechá si předložit dokumentaci.

Zda ji zkoumá a verifikuje, sice není jasné, ale pořídí záznam z jednání. Uvnitř pojišťovny tomu říkají, že nechají auditní stopu.

Rozhodovací proces, tedy kdo co tvrdil a předkládal, je potom možné zkoumat.

Jak se však odehrálo poslední navýšení záloh pro centrovou péči v Iscare?

Náměstek VZP David Šmehlík poslal (prostřednictvím podřízené) žádost o navýšení záloh o dalších 15 milionů ve chvíli, kdy do konce roku zbývalo 7 pracovních dní.

I proto možná chtěl mít jeho podřízený, ředitel pražské pobočky, jistotu, že je to v pořádku. Náměstka Šmehlíka žádá o vysvětlení. „…rád bych se zdvořile ujistil, zda navýšení u poskytovatele Iscare odpovídá Vámi stanovené strategii v daném segmentu, tj. zda navýšení vychází z věcně odpovídajícího základu,“ píše v e-mailu z 21. prosince 2018 v půl deváté ráno.

Náměstek odpovídá obratem, e-mail z jeho počítače odchází v 9:54. Na zvýšení záloh na konec roku trvá. „Bylo dohodnuto, že poskytovatel bude respektovat pozitivní list VZP a podpoří tak aktivní lékovou politiku,“ píše podřízenému.

Ředitele pobočky to zřejmě nepřesvědčí. Musí sice poslechnout, ale zároveň dalším e-mailem požádá o zaslaní zápisu z jednání, jak píše, právě „pro účely zachování auditní stopy”.

Ve stejný den potom podepíše dodatek a obratem se do Iscare posílají peníze.

Jenže náměstek VZP David Šmehlík podřízenému žádný záznam neposlal. Zdroj z VZP Seznamu potvrdil, že ani žádný záznam o jednání, obvyklý při standardním postupu, neexistuje.

Jak a na základě čeho se při navýšení rozhodoval, pak nedokázal vysvětlit ani náměstek VZP.

„No, já myslím, že existuje zápis z toho předposledního navyšování a z toho posledního existuje jen požadavek Iscare,” uvedl David Šmehlík na dotaz Seznamu.

Prohlásil také, že se pro navýšení rozhodl po jednání s představiteli odborné společnosti na gastroenterologii. Jejím místopředsedou je však shodou okolností jeden ze zaměstnanců Iscare a ten se náměstkovi zmínil, že by potřeboval přidat.

„Jednali jsme s odbornou společností a na konci jednání on řekl požadavek,” potvrdil David Šmehlík.

Nakonec dokonce přiznal, že společnost Iscare o navýšení oficiálně nikdy nepožádala. Na odborném jednání se jeden ze zaměstnanců zmínil a to náměstkovi stačilo.

David Šmehlík přišel na místo náměstka největší zdravotní pojišťovny loni 1. září, až do konce loňského října mu běžela smlouva poradce u ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. „Samozřejmě jsem s ním v kontaktu, o názorech se bavíme, tykáme si,“ říká náměstek VZP.

Kartičku ministrova poradce mimochodem ve Sněmovně používal ještě letos v březnu. „Je to o tom, jestli můžete projít do Sněmovny rychleji. A ano, ponechal jsem si kartičku (poradce ministra) do Sněmovny, jako má někdo lítačku,“ přiznává náměstek VZP.

Blízké vztahy má i s důležitými lidmi ve vedení kliniky Iscare, konkrétně s ředitelem Františkem Lambertem, se kterým si tyká. „Je to pravda, že si s ním tykám,“ řekl Seznamu David Šmehlík.

Budete mít zájem:  Závrať se dá léčit

Platba, kterou loni na sklonku roku Lambertově klinice za výše popsaných okolností poslal, měla nakonec zvláštní osud.

Při závěrečném vyúčtování o několik měsíců později se totiž ukázalo, že v Iscare peníze neutratili. Z 15 milionů tak museli 11 062 772 korun vracet.

Vzbuzuje to otázku nad důvody, proč tedy VZP peníze narychlo klinice ze svěřenského Babišova fondu vyplatila. Při jistém odlehčení by se ale dalo říci, že to přinejmenším byla několikaměsíční vánoční bezúročná půjčka.

Seznam se ředitele Františka Lamberta zeptal na konkrétní otázky, kdo za jeho kliniku o navýšení žádal a proč byl objem peněz několikrát za rok 2018 navýšen.

František Lambert konkrétně neodpověděl, avšak obecně možné důvody navýšení popsal. „Se zdravotními pojišťovnami standardně průběžně jednáme podle nárůstu pacientů, kteří se na naše Klinické centrum Iscare obracejí.

Až po dohodě se zdravotními pojišťovnami, zda pacienty můžeme do léčby přijmout (ZP nám jsou schopny navýšit limit centrové péče), tyto do léčby zařazujeme. Stejný postup je i u Všeobecné zdravotní pojišťovny,“ uvedl mimo jiné.

(Konkrétní dotazy Seznamu a kompletní odpověď pana Lamberta publikujeme v boxu na konci článku.)

V samotné VZP nyní běží vnitřní kontrola, která má zjistit, za jakých okolností pojišťovna klinice Iscare platby navyšovala. Kontrolu nařídil ředitel pojišťovny Zdeněk Kabátek.

„Jako manažer takto velké společnosti musí ředitel VZP reagovat na vnější podněty přicházející z okolí VZP. Zároveň logicky pravidelně nechává kontrolovat klíčové oblasti,” říká Vlastimil Sršeň, mluvčí pojišťovny.

Přesto, že kontrola ještě není ukončena, je pravděpodobné, že VZP bude chtít upravit rozhodovací kompetence tak, aby jeden náměstek neměl možnost sám o sobě bez konzultace s kýmkoli rozhodovat o tak klíčové věci, jako jsou výše záloh pro kliniky. „Samozřejmě, že interní předpisy VZP jsou rovněž pravidelně revidovány a v této oblasti aktuálně o úpravě vnitřních předpisů uvažujeme,” dodává mluvčí.

Seznam položil řediteli Iscare Františku Lambertovi následující otázky:

1. Loni v prosinci Všeobecná zdravotní pojišťovna navýšila výši plateb za takzvanou centrovou péči klinice Iscare na celkový objem 200 milionů korun. Můžete mi říct, kdy a kdo o toto navýšení vedení VZP za vaši kliniku žádal?

2. Je možné případně od Vás tuto konkrétní žádost získat?

3. A můžete sdělit, z jaké důvodu docházelo k tomu, že se výše plateb během roku 2018 zvyšovala ze 136 milionů až na zmíněných 200 milionů? Proč se tato částka třikrát během roku zvýšila?

Kompletní odpověď Františka Lamberta:

Se zdravotními pojišťovnami standardně průběžně jednáme podle nárůstu pacientů, kteří se na naše Klinické centrum Iscare obracejí. Až po dohodě se zdravotními pojišťovnami, zda pacienty můžeme do léčby přijmout (ZP nám jsou schopny navýšit limit centrové péče), tyto do léčby zařazujeme.

Stejný postup je i u Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Pro informaci ještě uvádím, že naše Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty je „terciální IBD centrum“, tedy středisko, do kterého jsou posíláni pacienti z ostatních regionů České republiky. Například máme hodně pacientů z moravských okresů.

Důvodem je, že Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty je v tomto ohledu unikátní, protože se koncentruje pouze na problematiku Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy. Pracuje zde 10 lékařů se speciálním zaměřením a velkými zkušenostmi s těmito chorobami.

V současné době jsme největší klinické centrum v ČR a patříme mezi největší kliniky ve střední Evropě. Výzkumná produkce našeho pracoviště nemá v tomto ohledu srovnání s žádným jiným pracovištěm v Čechách.

Nemocní, kteří mají komplikovaný průběh choroby, a to je přes 60 % všech dispenzarizovaných, potřebují biologická léčiva ve vyšších dávkách (tzv.

optimalizace biologické léčby) a často ekonomicky nákladnější léky 2. linie biologické léčby proto, aby byla aktivita choroby uspokojivým způsobem zvládnuta.

Z toho vyplývá, že naše centrum vyhledává mnoho pacientů po předchozí léčbě na jiných pracovištích v ČR.

Vedení kliniky a Klinického a výzkumného centra velmi oceňuje, že plátci zdravotní péče si jsou vědomi kvality našeho pracoviště a péče, kterou poskytujeme pro pacienty z celé České republiky, a že nám umožňují navýšení limitů pro biologickou léčbu.

Nejdražší pacient Česka je hemofilik, stojí 54 milionů

Muž, který trpí vzácným podtypem své nemoci, jde po 190 dnech domů.

Praha – Nedávno zveřejněný přehled nejnákladnějších pacientů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za loňský rok ukázal, že zdaleka nejdražší byla léčba sedmapadesátiletého hemofilika ze středních Čech.

Léčba vzácného podtypu jeho nemoci, kterým v Česku trpí asi jen deset pacientů, vyšla na necelých 54 milionů korun.

O pacienta dlouhodobě pečují lékaři z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT). „Předaly si ho tu mezi sebou už generace lékařů, díky jejich péči ale může žít prakticky normálním životem a také třeba pracovat,“ popsal doktor Michal Kolář z oddělení JIP.

Muž trpí vzácným podtypem genetického krevního onemocnění poruchy srážlivosti krve, každé zranění tak u něj spustí sérii závažných komplikací. Vysoké náklady na jeho léčbu si vyžádala loňská zranění a následné komplikace.

Letos v dubnu propadl skleněnou výplní v domovních dveřích poté, co nešťastně zakopl.

V lůžkovém oddělení ústavu strávil celkem 190 dní, v pátek jej lékaři propustili. „Těším se hlavně na manželku, která je teď doma sama,“ řekl muž, pro kterého je ústav hematologie prakticky druhým domovem. Do ambulance totiž dochází pravidelně již čtyřicet let.

Budete mít zájem:  Očkování proti rakovině děložního čípku je silně prosazované a velmi sporné (1. díl)

Hemofilie se léčí dlouhodobým dodáváním chybějícího srážlivého faktoru do krve postiženého. V případě pacienta s vážným podtypem této nemoci se tak účet za léky vyšplhal až na 48,5 milionu korun.

Česká hematologie má dobrý zvuk

Podle bývalého ředitele ústavu, Marka Trněného, je hematologie finančně náročné odvětví medicíny, ale česká hematologie měla vždy dobrý zvuk. „Není náhoda, že z hlediska vědecké produktivity byl ÚHKT hodnocen na prvním místě mezi pracovišti zabývajícími se hematologií či onkologií,“ uvedl v rozhovoru pro Medical Tribune.

V žebříčku dvaceti nejdražších pacientů se lidé trpící hemofilií objevili celkem čtyřikrát. Nejmladšímu je dvacet let. Hemofilie je vzácné genetické onemocnění, projevující se poruchou srážlivosti krve. Lidé, kteří nemocí trpí, mohou krvácet i po minimálním úrazu nebo najednou bez příčiny. Postihuje především muže.

V České republice je registrováno přes osm set hemofiliků a osm hemofilických center s komplexní léčbou. Podle Jana Blatného z Oddělení dětské hematologie Fakultní nemocnice v Brně se na léčbu hemofilie ročně vydá zhruba 600 až 700 milionů korun.

Onemocněním trpěl například syn ruského cara Mikuláše II. Alexej nebo britský herec Richard Burton.

Deset nejdražších pacientů v ČR podle VZP (rok 2012)

Věk Bydliště Náklady na péči a léky (v Kč) Diagnóza
muž 57 Praha-východ 53 751 836 hemofilie
muž 20 Klatovy 17 228 232 hemofilie
muž 48 Praha 17 177 841 poruchy metabolismu
muž 51 Pardubice 15 870 101 plicní arteriální hypertenze
muž 14 Tachov 15 807 931 poruchy metabolismu
muž 28 Pardubice 15 694 060 hemofilie
muž 34 Tábor 13 330 703 leukemie, transplantace kostní dřeně
muž 45 Uherské Hradiště 12 559 853 poruchy metabolismu
muž 42 Rokycany 12 727 361 poruchy metabolismu
žena 38 Děčín 12 491 639 plicní arteriální hypertenze

Zdroj: VZP, 2013

Léčba zřejmě nejdražšího pacienta v Česku stála loni 54 milionů

Formulář pro opuštění okresu. Kde ho najdete, kam ho budete potřebovat ČTK

Léčba zřejmě nejdražšího pacienta v Česku stála loni 54 milionů korun.

Nemocný trpí hemofilií, geneticky podmíněnou poruchou srážlivosti krve, řekla mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny, u které byl pacient pojištěný, Elenka Mazurová. Lidí, jejichž léčba stojí ročně přes deset milionů korun, je několik desítek.

Vyplývá to z údajů tří největších zdravotních pojišťoven, které mají dohromady zhruba 8,7 milionu klientů z 10,6 milionu Čechů.

Přístroje v šumperské nemocnici. Ilustrační foto | Foto: Deník / Krňávek Petr

Všeobecná zdravotní pojišťovna loni zaplatila za 20 svých nejnákladnějších pacientů přes 306 milionů korun, více zatím vydala jen v roce 2016. Nejdražším pacientem byl také hemofilik, pojišťovna za něj zaplatila 25,8 milionu korun.

„Potvrzuje se tak následující trend: zatímco mnohdy astronomická suma, kterou dá pojišťovna v daném roce za nejdražšího jednotlivce, je víceméně otázkou náhody, náklady na větší skupinu drahých pacientů, kde vzhledem k jejich většímu počtu již nehraje náhoda takovou roli, postupně rostou,“ uvedl mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.

Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR (ZPMV) vydala podle mluvčí Hany Kadečkové za nejdražší pacientku 12,1 milionu korun. Žena trpí atypickým hemolyticko-uremickým syndromem. Právě vzácné nemoci, transplantace a hemofilie patří mezi nejnákladnější léčbu.

Přečíst článek ›

Za pět nejnákladnějších pacientů zaplatila ZPMV 52,6 milionu korun.

„Čtyřem z uvedených pěti pacientů byl hrazen lék na základě takzvaného paragrafu 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění, tedy lék, který není v ČR schválen k úhradě z veřejného zdravotního pojištění. Přes 90 procent veškerých nákladů na léčbu těchto pacientů si vyžádaly právě náklady na léky,“ vysvětlila mluvčí Kadečková.

Zákon v paragrafu 16 stanoví, že zdravotní pojišťovna ve výjimečných případech hradí zdravotní služby jinak nehrazené, pokud je to jediná možnost z hlediska zdravotního stavu pacienta. Pokud nehrozí nebezpečí z prodlení, musí souhlasit revizní lékař.

Přečíst článek ›

Pojišťovny v roce 2016, z nějž jsou poslední data, dostaly přes 21.500 žádostí o tuto výjimečně hrazenou léčbu. Vyhověly 90 procentům z nich, náklady překročily 1,5 miliardy korun.

Počty žádostí i náklady v posledních letech rostou, v roce 2013 byla žádostí polovina a náklady třetinové. Pojišťovny uvádějí, že pokud žádost zamítnou, tak proto, že zákon proplacení léčby neumožňuje. Například nejde o jedinou možnou léčbu.

V takovém případě si pacienti musí drahou léčbu uhradit sami, nelze ani dorovnat rozdíl nákladů mezi nimi.

12.5.2018

PROGRAMÁTOŘI, SERVISNÍ TECHNICI, 30 000 Kč ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍCI V OBLASTI SKLADOVÁNÍ (ZamK), 65 535 Kč Elektrikář – elektromontér, 30 000 Kč Nabízím práci pro partu, 150 Kč Ruční baliči, plniči a etiketovači, 15 000 Kč Všeobecná sestra, 33 000 Kč PEČOVATELÉ O KRMNÝ HMYZ (HPP, DPP), 18 000 Kč Údržbář areálu, 21 000 Kč + PODAT INZERÁT Volvo XC90 nové vozidlo, servisní knížka, v záruce Ford Focus první majitel, servisní knížka, koupeno v D Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v F, nehavarované Ford Focus první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Ford Mustang první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Kia Sportage nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ Ford Focus první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Ford C-Max první majitel, servisní knížka, koupeno v I, nehavarované + PRODAT AUTO

Nejdražší pacient VZP byl vloni hemofilik z Jižní Moravy

Za posledních pět let stouply celkové náklady Všeobecné zdravotní pojišťovny na léčbu hemofilie o 42 %. V roce 2014 nepřesáhly 510 milionů korun, loni si už léčba tohoto onemocnění vyžádala 724 milionů. Nejdražším pacientem pojišťovny byl hemofilik z Jižní Moravy. Náklady na jeho zdravotní péči přesáhly 74 milionů korun.

„Ještě
rychleji rostou průměrné náklady na jednoho klienta s touto nemocí. Z necelých
99 tisíc před pěti lety se vyšplhaly na loňských více než 151 tisíc. Pro
srovnání, v průměru vydává VZP za péči o jednoho klienta zhruba 31 tisíc
korun ročně,“ říká Oldřich Tichý mluvčí VZP.

Budete mít zájem:  Huntingtonova choroba – příznaky, příčina a léčba

Z řad
hemofiliků se také každoročně rekrutuje vůbec nejdražší klient VZP. Za loňský
rok jde o muže z Jihomoravského kraje. Za péči o něj loni pojišťovna dala
74 084 680 korun. „Více než 95 % této částky si vyžádaly speciální
léčivé přípravky,“ uvedla pojišťovna.

Klient,
za kterého VZP dala loni 74 milionů, je historicky nejdražším pojištěncem
v Česku vůbec. Doposud nejvíce dala VZP v roce 2015 za pacienta
z Plzeňského kraje, kdy péče o něj si vyžádala 56 milionů. „I v tom
případě šlo o hemofilika,“ upřesňuje Tichý.

Nejvíce
nemocných s poruchami srážlivosti krve evidovala loni VZP na jižní Moravě, ve
Zlínském kraji a v Praze. Průměrné náklady na péči se v regionech
výrazně liší, což má ovšem jednoduché vysvětlení.

U vážnějších případů často
vede zhoršení stavu pacienta k tomu, že dočasně potřebuje výrazně větší
množství drahého léčivého přípravku. Péče o takového klienta, která do té
doby stála řádově stovky tisíc, se tak může obratem vyšplhat na miliony či
dokonce desítky milionů.

„Při relativně malém počtu hemofiliků stačí, aby se
takto zhoupl stav několika z nich, a celkové i průměrné náklady
v regionech to viditelně rozkolísá,“ říká Tichý.

Hemofilie je dědičné onemocnění. V krvi hemofiliků je nedostatek
srážecího faktoru. Léčba spočívá v jeho dodávání přímo do krve. Podle
závažnosti se hemofilie rozděluje do tří skupin. Lidé s lehkou hemofilií
např. déle krvácejí po operacích či úrazech.

U pacientů se středním stupněm
nemoci může docházet ke spontánnímu krvácení a často krvácejí již po nepatrném
poranění.

Těžcí hemofilici pak často trpí spontánním krvácením do kloubů
(zejména do kolen, loktů a kotníků) a při nedostatečné léčbě jim hrozí trvalé
poškození kloubů a invalidita.

O
tom, že hemofilie je jednou z nejdražších diagnóz, ale vypovídá i
následující tabulka. Z té vyplývá, že více než jeden milion korun
zaplatila loni nejsilnější tuzemská pojišťovna za péči u 206 hemofiliků.

Kolik hemofiliků stojí VZP ročně více než 1 milion Kč

Náklady na péči Počet nemocných
1 milion – 5 milionů Kč 193
5 milionů – 10 milionů Kč 6
10 milionů – 25 milionů Kč 5
Nad 25 milionů Kč 2

Počty pacientů s hemofilií a náklady na péči o ně

Rok 2014 Rok 2015 Rok 2016 Rok 2017 Rok 2018 Srovnání 2014/2018
Počet pacientů 5 152 5 235 5 123 4 839 4 787 -7,08 %
Náklady celkem v Kč 509 608 000 582 034 000 578 709 000 633 673 000 724 281 000 +42,13 %
Průměr na pacienta v Kč 98 900 111 200 113 000 131 000 151 300 +52,98 %

Počet
nemocných a náklady na péči v jednotlivých regionech

Pacienti Náklady v Kč
Praha 452 111 920 000
Středočeský kraj 417    79 024 000
Jihočeský kraj 322    41 985 000
Plzeňský kraj 160    54 456 000
Karlovarský kraj 100    13 704 000
Ústecký kraj 337    60 105 000
Liberecký kraj 252    19 238 000
Královéhradecký kraj 117    22 809 000
Pardubický kraj 253    27 840 000
Kraj Vysočina 294    59 635 000
Jihomoravský kraj 922 151 736 000
Olomoucký kraj 192    21 536 000
Moravskoslezský kraj 258    44 584 000
Zlínský kraj 711    15 710 000
CELKEM 4 787 724 281 000

Kolik stojí rakovina? Nejdražší je léčba trávicího ústrojí

Každý rok odhalí lékaři rakovinu u 80 tisíc lidí a 27 tisíc pacientů na ni zemře. Pojišťovny přitom za její léčbu a prevenci vyplatí desítky miliard korun. Nejdražší je léčba rakoviny trávicího ústrojí, která je v Česku třetí nejčastější.

„Každých 20 minut na rakovinu v Česku umírá jeden člověk,“ varuje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý. Z údajů, které pojišťovna zveřejnila, vyplývá, že nejčastěji Čechy napadá rakovina kůže.

Druhou nejčastější je rakovina prsu, následovaná nádory trávicího ústrojí, za jejichž léčbu pojišťovna vyplatila v loňském roce nejvíce, a to nejen v celkových nákladech (téměř tři miliardy korun), ale také v přepočtu na jednoho pacienta (asi 62 tisíc). U řady pacientů však nemoc postihla více orgánů a částka za jejich uzdravení může být vyšší. 

„U mužů je ale druhým nejčastějším nádorovým onemocněním rakovina prostaty,“ doplnil mluvčí. Za léčbu rakoviny mužských pohlavních orgánů zaplatila VZP loni přes miliardu korun, za jednoho pacienta potom v průměru asi 25 tisíc.

Za nejčastější nádorové onemocnění, tedy rakovinu kůže, pojišťovna zaplatila celkem přes 418 milionů. V přepočtu na jednoho pacienta ale vychází její léčba nejlevněji, zhruba na 6638 korun.

Kde nejčastěji útočí rakovina a kolik stojí:

 Počet pacientů * Náklady * Náklady na jednoho pacienta v průměru
Kůže 62.966 418 milionů 6.638 korun
Prsa 52.290 1,985 miliardy 37.970 korun
Trávicí ústrojí 48.283 2,992 miliardy 61.975 korun
Mužské pohlavní orgány 41.770 1,071 miliardy 25.650 korun
Močové ústrojí 30.107 981 milionů 32.616 korun
Ženské pohlavní orgány 22.845 528 milionů 23.122 korun
Dýchací ústrojí 16.693 873 milionů 52.300 korun
Štítná žláza a žlázy s vnitřní sekrecí 8.073 74 milionů  9.190 korun
Hlava a krk 6.827 260 milionů  38.108 korun
Oko a centrální nervová soustava 4.926 281 milionů  57.202 korun
Kosti a kloubní chrupavky 1.774 60011 milionů  33.828 korun

* zdroj VZP

Protože je u onkologických onemocnění důležitá prevence a jejich včasné zachycení, vynakládá pojišťovna také velké částky právě na tuto oblast.

„V letošním roce proto nabídneme svým klientům příspěvek až 2,5 tisíce korun na speciální preventivní vyšetření prostaty,“ uvedl Tichý s tím, že pro ženy funguje už delší dobu tzv.

screening rakoviny děložního hrdla, na které zve VZP své klientky dopisem.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *