Aby byla strava zdravá, nemusí za každou cenu obsahovat maso, vejce ani mléko. Naopak, vyšším příjmem rostlinné stravy můžeme svému zdraví pomoci. Změnou jídelníčku máte šanci prospět kromě svého zdraví i planetě. Věděli jste, že z prvních deseti potravin s největší uhlíkovou stopou je prvních devět živočišného původu? Pokud byste chtěli zkusit, jaké to je žít bez živočišných výrobků, inspiraci a pomoc najdete na stránkách Veganské výzvy nebo Méně masa, kde objevíte také nabídku rostlinných potravin v obchodech.
Nakupování levných výrobků ze zvířat (mléčných výrobků, vajec, masa) je voda na mlýn pro provozovatele velkochovů.
Stres, který zvířata zažívala, vysoké dávky antibiotik a krmivo plné pesticidů, bez kterého velkochovy nedají ani ránu, se promítají do koncové kvality mléka, masa i vajec.
Planetě, zvířatům i svému tělu spíše prospějete, pokud se rozhodnete pro plnohodnotné a výživné rostlinné alternativy.
Pomozte nám šířit informace o tom, jak skutečně žijí zvířata ve velkochovech.
Rozešlete odkaz na tento web alespoň devíti známým – nezachráníte sice koťátko, ale třeba tím pomůžete jiným zvířatům k lepšímu životu.
Můžete si vytisknout nebo objednat náš leták a roznést ho na zajímavá místa, kde může sloužit jako podnět k diskuzi. Objednat si můžete i naši přednášku o vekochovech pro školy.
Pokud víte o vyučujících, pro které je toto téma důležité, předejte jim prosím náš kontakt.
Děkujeme! Úspěch petice Konec doby klecové, která žádala ukončení chovu zvířat v klecích, překonal všechna očekávání. Přes 1,5 milionů občanů a občanek EU se svým podpisem postavilo za práva hospodářských zvířat na svobodnější život.
O dalším osudu petice budeme její signatáře a signatářky informovat. Pokud si chcete přečíst více o tom, co bude následovat, podívejte se sem.
Zdroj: Český statistický úřad zdroj zdroj zdroj zdroj zdroj zdroj zdroj zdroj 1, zdroj 2 zdroj 1, zdroj 2 Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství v ČR za rok 2015 zdroj Farmagedon, P. Lymbery a I. Oakeshottová, Carpe Momentum (2017)
Veřejně dostupná povolení k provozu intenzivních chovů zvířat, https://www.mzp.cz/ippc zdroj Mapu jsme sestavili z veřejně dostupných povolení k provozům intenzivních chovů zvířat, údajů v integrovaném registru znečišťování a z povolení k provozu podle zákona na ochranu ovzduší. Podařilo se nám zmapovat pouze chovy řádově o stovkách, tisících a statisících zvířat, menší chovy nežádají o žádné veřejně přístupné povolení a nelze je tudíž dohledat. Tvůrci mapy: Anna Kučerová, Adam Schejbal. Uzávěrka sběru dat: červen 2018. Máte v okolí velkochov? Pošlete nám jeho fotky a bližší informace o něm. Podle vyhlášky 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat je minimální využitelná plocha pro prase o hmotnosti více než 110 kg 1 metr čtvereční. Každý členský stát EU si stanovuje, jakým způsobem bude ověřovat totožnost těch, kteří podepíšou Evropskou občanskou iniciativu. Česká republika k tomu účelu používá číslo občanského průkazu nebo pasu. Tyto informace nebudou nikde zveřejněné a bezprostředně po započtení podpisu se bezpečně zlikvidují. Sledujete přímý přenos z typického českého velkochovu prasat. Prasnice stráví v tzv. porodní kleci přibližně polovinu roku. Je do ní zavřená jeden týden před porodem a zůstane v ní až do doby odstavu selat ve věku 21–28 dní. Jde o drastické omezení zvířete – nemůže se hýbat, otáčet, nemá kontakt s dalšími prasaty a musí kálet a močit přímo za sebe, stále na stejné místo. V přirozených podmínkách si přitom prasnice tvoří před porodem hnízdo, pečuje o selata a má i možnost odpočívat v ústraní. Také v hnízdě úzkostlivě dodržuje čistotu. Nic z toho v úzké kovové kleci nejde. Podpořte celoevropský zákaz nejen těchto klecí, ale i klecí pro další hospodářská zvířata zde.
39 dní smutného života
- Kuřata na výkrm – 39 dní smutného života
- 39Days4Rosa (39 dní pro Rosu) je součástí kampaně Labelling Matters (Na etiketě záleží), partnerského projektu organizací Compassion in World Farming, RSPCA, Soil Association, World Animal Protection a Eurogroup for Animals.
16. srpna, 16. den své 39ti denní pouti po Evropské unii, Rosa dorazí do České republiky. Se svými příznivci, kteří již sledují její putování, se setká v 10 hodin v parku Kampa v Praze. Pozvání na setkání s Rosou přijala také místopředsedkyně Senátu paní Mgr. Miluše Horská a prezident Veterinární komory pan MVDr. Jan Bernardy. Podpořit Rosu přijdou i členové Strany zelených. Rosa stráví v Praze celý den a během své procházky Prahou se bude chtít setkat s co nejvíce Pražany i turisty. Rosa žádá zavedení jasného a povinného označování kuřecího masa. Chce, aby si spotřebitelé při nákupu dokázali odpovědět na otázku: “Jak bylo chováno toto kuře?“
Třicet devět dní je průměrná délka života kuřecího brojlera v intenzivním velkochovu. Přibližně 90 % kuřat na maso se v EU chová v intenzivních halových velkochovech bez přístupu ven. Tato kuřata mají velmi omezenou nebo nemají žádnou možnost se chovat přirozeně.
Evropská komise reviduje značení drůbežího masa. Rosa chce, aby Komise poskytla spotřebitelům poctivé a povinné označování. Průzkum veřejného mínění ukazuje, že Rosino poselství podporuje většina lidí v Evropě.
Evropská komise uznává, že povinné značení dává producentům možnost odlišit se na trhu a získávat spravedlivější výdělek na své živobytí.
V roce 2012 slíbila Evropská komise spotřebitelům lepší informování o životní pohodě hospodářských zvířat. Povinné značení kuřecího masa by tento slib naplnilo. Je zapotřebí pouze jednoduchá změna jednoho právního předpisu.1
1. Právní předpis EU (Nařízení Komise 543/2008) týkající se obchodních norem pro drůbeží maso již definuje způsoby výroby pro kuřata chovaná ve volném výběhu a v extenzivním halovém chovu.
Toto nařízení, platné od roku 1991, stanovuje standardy, které se musí dodržet, pokud obchodník chce kuře označit jako kuře “z volného výběhu” nebo “z extenzivního halového chovu”.
Mělo by být vcelku snadné změnit tyto termíny z dobrovolných na povinné a přidat požadavek na označení masa kuřat “z intenzivního halového chovu”. Jak bylo uvedeno výše, lidé si přejí být informování o způsobech chovu hospodářských zvířat.
Jediný způsob, jak je možné tento požadavek zajistit, je potraviny označit. Dnes mnoho z nás dává přednost kvalitě před kvantitou. Pokud jsou zvířata chována v prostředí, kde mohou projevovat své přirozené chování, žijí delší a spokojenější život, pak mnozí dají přednost právě takovému chovu.
Způsob chovu drůbeže na výkrm se týká čtyř hlavních skupin: drůbeže samotné, chovatelů, prodejců a spotřebitelů. Je nutné si uvědomit, že odpovědnost za úroveň podmínek chovu vykrmovaných kuřat nenese jen sám drůbežářský průmysl. Všichni máme odpovědnost, abychom zajistili, že naše potraviny jsou produkovány způsobem, který neškodí welfare zvířat.
- Možnosti chovu hospodářských zvířat
- Důkazem, že to jde i lépe je např. Velká Británie
- Kuřata mohou být vykrmována i při vyšších standardech welfare – důkazem jsou např. ve Velké Británii AKREDITOVANÉ SYSTÉMY CHOVU (Freedom Food – Svobodné potraviny)
Systém Freedom Food byl založen RSPCA (Royal Society for the Prevention of Cruelty to Animals) v roce 1994. Zaměřuje se na zajištění welfare hospodářských zvířat včetně značení potravin. Jedná se o neziskovou nestátní organizaci zcela nezávislou na potravinářském průmyslu.
Produkt nesoucí značku Freedom Food musí pocházet ze zvířete, jehož způsob chovu, transport i porážka odpovídají standardům welfare podle RSPCA.
Tyto standardy byly vytvořeny oddělením pro hospodářská zvířata RSPCA a vycházejí z vědeckých výzkumů, veterinárních doporučení a zkušeností farmářů.
Tyto standardy jsou zaměřeny na chov kuřat ve všech využívaných systémech chovu – tj. na chov
- halový
- volný s výběhy
- ekologický
Standardy mohou sloužit k vhodnému a účinnějšímu pochopení požadavků welfare a přirozených potřeb hospodářských zvířat. Mohou být přínosné jak zvířatům samotným, tak i chovateli, prodejci a spotřebiteli
Jak je to u nás v České republice?
V České republice většina drůbeže nabízená v obchodech pochází z intenzivních chovů. Už i u nás existují lepší chovy dle zásad ekologického zemědělství, které podléhají certifikaci dle standardů ekologického zemědělství (CZ-BIO-KEZ-01).
Farma Bio park chová hospodářská zvířata včetně brojlerů právě podle zásad ekologického zemědělství.
Dle informací webových stránek společnosti, jsou kuřata chována tradičním způsobem, ROSTOU PŘIROZENĚ – TÉMĚŘ 3X DÉLE.
Žijí na čerstvém vzduchu, mají dostatek volného prostoru a výběh na louky a pastviny. Obecně je chov biokuřat podřízen welfare zásadám a kvalita života kuřat na ekologických farmách se výrazně liší od běžných velkochovů.
Jak se žije kuřatům na této farmě se můžete podívat ZDE
Na zmíněných biofarmách jsou kuřata odchovávána na podestýlce přírodního původu, nejčastěji pilinách, mají k dispozici například i písek pro hrabání a samozřejmě několikanásobně větší životní prostor včetně výběhu (min 4 m2/kus).
Omezen je zároveň i počet kuřat chovaných na jedné farmě (4800 kusů), což je zhruba desetina běžných počtů. Jejich denní biorytmus není uměle ovlivňován delším svícením, jako je tomu v běžných chovech. Kuřata spí dle libosti a rovněž jejich krmná dávka se diametrálně odlišuje od běžných krmných směsí, protože splňuje přísná kritéria pro certifikovaná ekologická krmiva.
Výsledkem ekologického způsobu chovu kuřat v menších početních skupinách, s dostatkem spánku i volného pohybu, je lepší zdravotní stav, který nevyžaduje preventivní chemické ochranné látky a další, v konvenčních chovech hojně používaná aditiva.
V krmné dávce převládá biokukuřice, biopšenice, biosoja a tráva ve výběhu, což výrazně zvyšuje náklady na chov.
Ekologické chovy jsou ale zaměřeny především na životní prostředí, welfare zvířat, autentičnost potravin, jejich chuť a bezpečnost a nikoliv na co nejnižší cenu.
Chov kuřat na podestýlce a s dostatečným výběhem je nejpřirozenějším způsobem chovu. Přirozený růst (téměř 3 měsíce) s pohybem na čerstvém vzduchu a slunci má blahodárný vliv na zdraví zvířat. Kuřata mají volnost a mohou volit mezi venkovním a vnitřním prostředím.
- Drobnochovatelé se stávají důvěryhodnějšími
- Existuje i možnost nakupovat živočišné potraviny od drobnochovatelů ve svém okolí, kteří často chovají zvířata také v lepších životních podmínkách, ve venkovních výbězích, kde zvířata mají možnost se chovat přirozeně podle svých potřeb.
- SHRNUTÍ
Jedinou možnou cestou, jak cíleně zmírňovat utrpení hospodářských zvířat, je odmítat produkty z intenzivního zemědělství. To je možné jedině tak, pokud budeme jako spotřebitelé dostatečně informováni. Proto je tak nutné produkty označovat.
Z dlouhodobého hlediska a i z pohledu jiných hledisek živočišné výroby (zatěžování životního prostředí, neefektivní spotřeba vody a její znečišťování, dovoz sóji, nadužívání antibiotik a tím přispívání k antibiotické rezistenci u lidí, aj.), je nejschůdnějším řešením živočišné potraviny ze svého jídelníčku zcela vyloučit.
Pro ty, kteří nejsou o vyloučení masa přesvědčení, existují výše zmíněné alternativy, kterým můžeme dát přednost a vyjádřit tak svůj nesouhlas s průmyslem, který nebere žádné ohledy na potřeby hospodářských zvířat.
Rozhodnutí, co budeme mít na pultech obchodů, je pouze na nás…
Staňme se jejich hlasem – odmítejme utrpení zvíř
Archiv událostí ke kampani
Tomáš Klus a spol. se zavírají do klecí jako slepice. Aby z nich slepice mohly ven
Poslanci budou v létě rozhodovat o zákazu klecového chovu slepic. Podporu zákazu ochráncům zvířat přislíbil i premiér Andrej Babiš. Ostatní poslanci cestou do práce na vlastní oči uvidí, jaké to je žít v kleci.
Dvanáct hodin bez možnosti většího pohybu, namačkaní v kleci společně s 19 sochami slepic v nadživotní velikosti. K takovému experimentu na vlastní kůži se přihlásily zhruba tři stovky dobrovolníků. Akce začala 9.
června a bude trvat po dobu jednoho měsíce, kdy se budou střídat v kleci před Poslaneckou sněmovnou na Malostranském náměstí.
Cílem je přesvědčit poslance, aby zvedli ruku pro zákaz klecových chovů slepic, o kterém by se mělo hlasovat v nejbližších týdnech.
Buď v obraze
Obránci zvířat se po třech letech prakticky vrátili na “místo činu”. Zatímco v roce 2017 se dobrovolníci nechávali zavřít do přistavené klece, aby podpořili zákaz kožešinových farem, tentokrát je jejich motivací přesvědčit poslance k ukončení klecového chovu slepic. Klece jsou podle organizátorů ze spolku OBRAZ – Obránci zvířat zastaralou a krutou praktikou, která nemá opodstatnění.
V Rakousku a Německu už si to politici uvědomili a klecové chovy zakázali. Věřím, že ani naši poslanci nakonec nebudou vůči utrpení zvířat lhostejní.
„Neexistuje žádný důvod, proč bychom měli slepice i nadále držet narvané v drátěných klecích, když existují zavedené vhodnější alternativy.
V kleci se slepice neproběhnou, neprotáhnou si křídla, nemůžou hrabat ani se čistit popelením a od mříží mají odrané peří až na kůži. Tento krutý byznys musí skončit. V Rakousku a Německu už si to politici uvědomili a klecové chovy zakázali.
Věřím, že ani naši poslanci nakonec nebudou vůči utrpení zvířat lhostejní,“ uvádí předseda spolku OBRAZ Marek Voršilka.
Kuře jako věc
Snaha “produkovat” co nejvíc a co nejlevnější kuřecí maso a vejce způsobila, že ročně zabijeme podle údajů Světové organizace pro výživu a zemědělství (FAO) přes 70 miliard (!) kuřat a slepic.
Například u vajec určených k vylíhnutí nosnic jsou “nepotřební” kohoutci okamžitě usmrceni v drtičích nebo plynem. Kuřata chovaná pro maso jsou geneticky vyšlechtěna a krmena, aby co nejrychleji přibývala na váze a přitom zabírala co nejméně místa.
Jejich život, jenž trvá jen pár dnů, je tak plný utrpení.
Malé kuře po narození žádná práva nemá. Z pohledu člověka je to jen věc.
O moc lepší podmínky nemají ani slepice chované pro vejce v klecích, ale i halách, kde se tísní po tisících. OBRAZ a další organizace a dobrovolníci tak vlastně ukazují jen na špičku ledovce v podobě klecových chovů.
Faktem totiž je, že celý byznys s masem a vejci je založen na naprosté neúctě k slepicím, které mimochodem podle vědeckých výzkumů mají rozvinuté vnímání a inteligenci na úrovni velkých savců.
Zatímco ovšem krávu nebo psa nelze zabít jakýmkoliv způsobem, protože jsme jim již “přiřkli” alespoň jistá práva, malé kuře po narození žádná práva nemá. Z pohledu člověka je to jen věc.
Lidem klece vadí
Zákaz klecových chovů se podobně jako u kožešinových farem opírá o silnou podporu veřejnosti. Podle posledního průzkumu agentury PPM Factum je pro zákaz 78 procent Čechů. Velký zájem je také o účast na pražské akci.
Do klece se přihlásilo přes 300 dobrovolníků. Vybraní lidé budou muset na místě strávit 12 hodin za jakéhokoliv počasí společně s 19 sochami slepic.
Klec je oproti té reálné z klecového chovu zvětšená, aby odpovídala přepočtu velikosti slepice na člověka.
„Dobrovolně strávit 12 hodin v takové kleci není jen tak. Ukazuje to na obrovské odhodlání lidí, kteří se do akce zapojili. Odhodlání poslancům každý den připomínat, o jak vážné věci budou již brzy rozhodovat. Samotné hlasování ve Sněmovně potrvá dvacet sekund a během nich se rozhodne o osudu milionů zvířat. Nesmíme dopustit, aby toto hlasování zapadlo jako jedno z mnoha,“ dodává Voršilka.
Kromě klece bude na Malostranském náměstí k vidění i tzv. výstava výmluv, kde budou vyvráceny nejčastější námitky proti zákazu klecí. „Od politiků jsme zatím slyšeli tolik výmluv, že už to vydá na celou výstavu,“ říká předseda spolku OBRAZ.
Kurnik šopa
Účast na Měsíci v kleci už přislíbily také některé celebrity. Ve čtvrtek 11. června od 15 hodin budou v kleci herečky z dokumentu V síti Tereza Těžká a Sabina Dlouhá. V dalších dnech se do klece nechají zavřít herečka Jenovéfa Boková nebo zpěváci Ben Cristovao a Tomáš Klus.
„Jak můžeme snášet slepice v klecích!? Chceme-li, aby nesly, nemůžeme hledět jen na to, co to nese nám. Takové chování v chovech je nelidské a člověk takto smýšlející sám patří do klece. Proto se tam taky nechám zavřít. Kurnik šopa. Do všech stran to klovu, konec klecovému chovu!“ říká Tomáš Klus.
Skupina poslanců už v prosinci předložila Poslanecké sněmovně pozměňovací návrh k novele zákona na ochranu zvířat. Ve výborech však návrh potopili poslanci hnutí ANO.
Nyní ovšem podporu zákazu klecového chovu přislíbil i premiér Andrej Babiš. K finálnímu hlasování by mělo v Poslanecké sněmovně dojít v nejbližších týdnech. Obránci zvířat pomocí webu VýzvaPoslancům.
cz apelují na poslance, aby vyslyšeli hlas veřejnosti a klecové chovy slepic zakázali.
foto: OBRAZ, zdroj: Zákaz klecí (OBRAZ)
Bio zvíře, šťastné zvíře
09. 10. 2012 | Doba čtení 6 minut
Biopotraviny jsou blahodárné pro naše zdraví i pro životní prostředí. U masa, mléka a vajec hraje roli i hledisko etické. Zvířata v ekologických chovech mají mnohem lepší život než ta z velkochovů, navíc dostanete produkty lepší kvality i chuti.
U rostlinných biopotravin jde především o zdraví lidí a ohleduplnost k životnímu prostředí. Ekologické zemědělství nezatěžuje půdu, plodiny ani okolní přírodu spoustou cizorodých látek z hnojiv, pesticidů, herbicidů, navrací krajině zdraví. Pouze u produktů dovážených zdaleka je ekologický význam sporný.
Mléko, sýry, jogurty, maso a vejce pocházející z ekologických chovů však stále více lidí vyhledává i kvůli ohleduplnosti vůči zvířatům. V konvenčních chovech mají bohužel většinou podmínky, které přinášejí život plný utrpení, a to bez nadsázky. Zásady ekologického zemědělství jim naopak zaručují život relativně spokojený a přirozený.
To se navíc projeví i na kvalitě konečných produktů.
Ekologické zemědělství se navrací k individuálnímu a ohleduplnjšímu přístupu ke zvířatům, jaký byl dříve u seldáků běžný. Zároveň využívá nové poznatky o přirozeném chování zvířat a jejich potřebách. Je přínosné pro zvířata, lidi i celkové životní prostředí.
Bio zvíře – kozel Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Spokojená zvířata
Jak vypadají stinné stránky konvenční živočišné výroby?
- Býložravci, jež nikdy nepoznali pastvu.
- Selata kojená přes mříže a prasnice na tvrdých roštech.
- Kuřata natěsnaná v halách, kde jim až do porážky není vyměňována podestýlka, čpavek jim způsobuje popáleniny, dochází ke zlomeninám, kanibalismu.
- Nosnice z klecových chovů stráví celý krátký život v těsné kleci, ke které jim časem přirostly pařáty.
Zvířata v ekologických chovech oproti nim:
- Musí dostávat přirozenou kvalitní stravu.
- Je jim dopřán co nejpřirozenějším způsob života a pohyb venku.
- Jsou respektovány i jejich sociální potřeby, mláďata zůstávají déle u matek.
- Ohleduplná je i porážka. Zakázaná je dlouhá stresující přeprava, do porážecího prostoru vstupují po jednom a neděsí je pohled na právě porážená zvířata, zakázány jsou i elektrické biče.
vietnamská prasátka Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Dobré maso
To, jestli je zvířatům dopřán přirozený způsob života a stravy má vliv i na kvalitu i chuťové vlastnosti masa. Například u oblíbeného biohovězí nikdy nepochází z vyřazených mléčných kusů, díky zrání je oproti běžnému tuhému hovězímu křehké. Celkem běžně je k dostání je biohovězí a vepřové, přímo z farem se prodává i bioskopové či maso kozí.
Luxusní kuře
Složitá situace je s kuřaty, jejichž přirozený chov nemůže intenzivnímu cenově konkurovat, cena kuřete z něj je až desetinásobně vyšší a zakoupit lze málokde – i když je na trhu už i české. Chuť bio kuřete gurmáni oceňují, s kuřaty, u nichž jde pouze o rychlý přírůstek za každou cenu jejich kvalitu nelze vůbec srovnávat.
Přesto si je málokdo může dovolit každou neděli k obědu. Náklady na přirozený chov jsou však opravdu vysoké, nižší by snad mohly být pouze marže obchodníků. Na druhou stranu – 35 korun za kilogram kuřete je zase cena nepřiměřeně nízká, získaná poměrně drastickým chovem, zdravotní nezávadnost tohoto masa je navíc velmi dikutabilní.
domácí chov slepic Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Poctivé mléko a veselá vejce
Biomléko vyhrává co do kvality i chuti. V bio-mléce bývá vyšší obsah prospěšných karotenoidů a nenasycených mastných kyselin.
Na každém obalu s vejci nyní musí být uvedeno, jak nosnice žily. Čeští producenti biovajec sotva stačí pokrývat poptávku, což je dobrou zprávou. (Vejce z chovů na podestýlce jsou pak kompromisem, jež má ke přirozenému chovu sice daleko, ale je nesrovnatelně lepší než chovy klecové. Nejde o bioprodukt.)
Ekofarmy to lehké nemají
Cerifikační proces je poměrně složitý a nákladný, pravidla velmi přísná, podle mnohých až zbytečně (například hygienické předpisy, které s výrobou samotnou nemají nic společného a týkají se třeba počtu toalet, jsou v malých firmách často nesplnitelné.) Přesto ale u nás působí řada velmi úspěšných bio farem i firem.
ovce Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Chybějící koncept welfare
Produkty z ekologických chovů jsou často příliš drahé i proto, že všechno krmivo, které je zvířatům podáváno, musí pocházet rovněž z ekologického zemědělství. Bioobilí pak například činí biokuřata tak neúměrně drahá.
V řadě Evropských zemích je zaveden i koncept welfare chovů, které zaručují zvířatům slušný život, ale krmivo nemusí být nutně bio, čímž se náklady i ceny produktů snižují. U nás zatím tato nabídka chybí, je ale možné, že ji vyvolá vzrůstající počet zákazníků, kteří nejsou lhostejní.
Nízká cena, kterou zaplatíme za ty nejlevnější masné výrobky, je totiž ve skutečnosti velmi vysoká.
Konec doby klecové
Více než 300 milionů hospodářských zvířat trpí v klecích napříč celou Evropou. Tato zbytečná krutost nemá v moderní společnosti místo. Proto je naším cílem všechny klecové velkochovy ukončit jednou provždy.
K dosažení našeho cíle jsme využili nástroj přímé demokracie – evropskou občanskou iniciativu (EOI). Vybudovali jsme koalici 170 podobně smýšlejících organizací a 11. září 2018 jsme zahájili sběr podpisů. Přesně za jeden rok iniciativa získala více než 1,6 milionu podpisů požadujících zákaz chovu zvířat v klecích.
Po ukončení povinného ověření všech podpisů bylo jasné, že EOI hladce přesáhla požadovanou hranici 1 milionu podpisů a dne 2.
října 2020 jsme tak mohli Evropské komisi odevzdat celkem 1 397 113 ověřených podpisů od občanů z celé Evropy.
EOI rovněž překonala stanovený minimální počet podpisů v 18 členských státech EU, včetně ČR, zatímco legislativa požaduje toto minimum dosáhnout v 7 zemích.
- Díky tomu je Konec doby klecové:
- 6. iniciativou z 98 zaregistrovaných za posledních 8 let, která byla úspěšně dokončena,
- 3. iniciativou s nejvyšším počtem podpisů,
- 1. úspěšnou iniciativou v oblasti ochrany hospodářských zvířat
CO BUDE DÁL?
Po oficiálním předání iniciativy dne 2. října 2020 začala další zásadní fáze kampaně.
- Do jednoho měsíce od odevzdání se formálně setkáme se zástupci Evropské komise, abychom vysvětlili, proč požadujeme konec klecových chovů zvířat.
- Do tří měsíců od odevzdání představíme EOI na veřejném slyšení v Evropském parlamentu.
- Do šesti měsíců nám Evropská komise předloží navrhovaná opatření v reakci na požadavky iniciativy.
Hospodářská zvířata nikdy neměla zastání u tolika lidí! Každé zvíře v kleci – počínaje slepicí, která touží roztáhnout křídla, přes prasnici, která chce pečovat o svá selata, až po králíka, který potřebuje skákat – má nyní díky Vám větší šanci na lepší život.
Vaši pomoc budeme potřebovat i v nadcházejících měsících, abychom mohli zajistit, že se naše občanská iniciativa stane zákonem. Zůstaňte s námi ve spojení, děkujeme!
JAK SE PŘIBLIŽUJEME K BEZKLECOVÉ EVROPĚ?
Vytvořili jsme srovnávací tabulku jednotlivých členských států, kde můžete vidět, jak si jednotlivé země EU stojí a kolik procent hospodářských zvířat žije v každém z nich v bezklecových chovech.
Již nyní známe příklady zemí s vyšší zákonnou ochranou zvířat (např. Rakousko nebo Německo). Avšak jediné námi akceptovatelné procento pro každou zemi je 100 % bez klecí.
Díky obrovské podpoře iniciativy se ukázalo, že ukončení klecových velkochovů je pro Evropany prioritou!
NAŠE KOALICE
K Evropské občanské iniciativě Konec doby klecové se připojilo více než 170 evropských organizací, aby se spolu s námi zapojily do boje za Evropu bez klecí. V Česku se k nám přidaly:
Hlas zvířat | Home 4 Pets | Nadace na ochranu zvířat | NESEHNUTÍ | OBRAZ | Platforma pro udržitelný rozvoj a etiku | Plicka & Partners, advokátní kancelář |Slepice v nouzi | Společnost pro zvířata | Svoboda zvířat
Naše hnutí zastupuje názory 94 % občanů EU, kteří věří, že ochrana hospodářských zvířat je důležitá. 82 % občanů si dokonce myslí, že hospodářská zvířata si zaslouží lepší právní ochranu.
Společně ukončíme dobu klecovou!
ZŮSTAŇTE S NÁMI V KONTAKTU
Úspěšné překročení minimálního počtu podpisů pro ECI je pouze prvním krokem na cestě za ukončením klecových chovů. Budeme dál pokračovat v naší kampani a aktivně vstupovat do jednání evropských institucí a Vy u toho prosím buďte s námi. Jen tak můžete opět pomoci, až přijde ten správný čas.
Přihlaste se k odběru zpravodaje, abychom vám mohli pravidelně zasílat aktuality.
Přečtěte si také
Víte, jaké zvíře je nejčastějším vězněm klecových chovů v EU? Králík!
Investigativní tým mezinárodní organizace Compassion in World Farming provedl v letošním roce průzkum ve velkochovech králíků v EU. Navštívil 16 farem v pěti zemích EU, kde jsou králíci chováni v malých drátěných klecích, a odhalil hrozné podmínky, v nichž musí žít víc jak 320 milionů evropských králíků.
Na Kypru, v Řecku, v Itálii, v Polsku a v České republice jsou podmínky v chovech podobné nebo ještě horší než byly nalezeny při průzkumu ve Francii a ve Španělsku před dvěma lety.
Investigativní tým na jedné navštívené farmě zjistil, že každoročně se zde utrácí 25 000 eur za antibiotika a další léky.
Na jiné farmě měli králíci plísňové onemocnění a mnozí další trpěli parazitárním onemocněním, které znemožňuje králíkům udržet hlavu v normální pozici, a proto mají problémy s přijmem potravy a tekutin.
Členka investigativního týmu o podmínkách na králičích farmách říká: „Bylo tam drátěné pletivo ode zdi ke zdi – holé klece s minimálním prostorem, kde se králíci mohli sotva hýbat. Pro tyto králíky je život vězením za mřížemi. Já bych to ani životem nenazývala.
Je to pouhá tříměsíční existence. Existence, která upírá těmto mladým zvířatům všechno, co dělá život životem, který stojí za to žít. Jediné chvíle, kdy se dostanou z klece, jsou během surového přendávání z klece do klece.
Čerstvého vzduchu se nadechnou jedině po cestě na jatka.”
Video: záběry z českých králičích farem
Člen týmu popisuje zážitek z české farmy: „Majitelé se snažili odvrátit můj pohled od hromad králičích výkalů, které se pod klecemi s králíky navršily tak vysoko, že bylo těžké si toho nevšímat. Vyplňovaly celý prostor a bylo nemožné zkontrolovat zvířata, aniž to člověk přebrodil. V žádné jiné zemi jsem tak špinavou farmu neviděl a to už jsem pár hrozných farem viděl.
Než jsem odešel, pozoroval jsem jednoho apatického samce v holé kleci. Neměl tam nic, co by nějak obohatilo jeho život – jen drátěné pletivo k okusování. Viděl jsem, že majitelům na něm vůbec nezáleží. Zajímalo je jen, kolik jim může vydělat.”
Málokdo v EU ví, že králíci jsou nejpočetnějším druhem hospodářských zvířat chovaným v klecích. Z průzkumu provedeném britskou agenturou YouGov u tisícovky českých občanů začátkem letošního října vyplývá, že 85 % dotázaných Čechů neví, že v klecích se nejčastěji chovají králíci. 76 % Čechů si myslí, že to jsou kuřata.
Video: záběry z králičích farem z pěti zemí EU
Králíci v průmyslových velkochovech stráví celý svůj ubohý život v bateriových klecích: narodí se v kleci a v kleci zůstanou až do porážky o 80 dní později. Chovné samice jsou často chovány v individuálních klecích celé dva roky. Při umělé inseminaci je s nimi hrubě zacházeno.
Mrtví králíci pohození na zemi nebo na vrchu klecí, vysoký obsah čpavku z výkalů pod klecemi a nedostatečná ventilace – není divu, že takové chovy jsou živnou půdou pro infekce a jiné nemoci.
Králičí maso prodávané v českých obchodech či nabízené v restauracích pochází s největší pravděpodobností právě z takových velkochovů.
Dil Peeling, ředitel oddělení kampaní v Compassion in World Farming říká: “ Nejenže je počet králíků chovaných v klecích obrovský, ale nesmírné je i utrpení každého jedince. Život v malé holé kleci poškozuje jejich fyzický i psychický stav. Je potřeba zavést druhově specifický zákon na ochranu králíků.”
Romana Šonková, zástupkyně Compassion in World Farming v České republice říká: “V naší zemi je králík velmi oblíbeným domácím zvířetem a často ho lidé chovají jako domácího mazlíčka.
Málokdo ale ví, že stovky milionů králíků v EU včetně ČR žijí v tak krutých podmínkách klecových velkochovů. Naše kampaň chce na tuto situaci upozornit a přispět k ukončení používání klecí v chovech králíků.
Je to kruté a zbytečné.”
Iniciativa za ukončení používání klecí pro králíky je součástí nové celounijní kampaně Compassion in World Farming, v ČR ve spolupráci se Společností pro zvířata – ZO ČSOP, s názvem Konec Doby klecové. Jejím cílem je zasadit se o ukončení používání všech klecí pro hospodářská zvířata v EU prostřednictvím podpory národních vlád a evropských institucí.
- Podepište petici proti klecovým chovům králíků.
- Ná závěr ještě výborný klip k zamyšlení:
- Zdroj: Compassion in World Farming