Iva pracuje jako kontaktní pracovnice nízkoprahového centra. Kromě toho, že je ergoterapeutka a osobní asistentka zdravotně postižených seniorů, věnuje se i koordinaci volnočasových aktivit a práci s dětmi. Miluje africkou hudbu a tanec, smích a svého přítele.
|
Tvrdí, že byla od dětství vždycky „oplácaná“, ale výrazně začala tloustnout až před dvěma lety, kdy jí lékaři předepsali bezlepkovou dietu. Od té doby se živí kukuřičnými a rýžovými chleby. Iva by chtěla zhubnout, aby byla přitažlivější a cítila se lépe.
Za dva roky plus 15 kg
„Za ty dva roky má váha narostla o 15 kilo. Byla jsem při těle vždy, ale když to srovnám s kámoškama, tak nejím tak moc jako ony,“ svěřuje se Iva.
„Je pro mě těžké vařit bezlepkově. Bezlepkové je to třeba tak, že to zahustím bezlepkovou moukou. Tyto křehké kukuřičné plátky mi už nechutnají. Třeba mám chuť na čerstvý rohlík nebo chleba… Když je ještě čerstvý, s máslem. V restauraci je problém dát si bezlepkové jídlo,“ říká.
Doktorku Kateřinu Cajthamlovou zajímá, co přesně se před dvěma lety stalo, že Iva začala přibírat. A dozví se, že Iva kromě nařízené bezlepkové diety ještě přišla o partnera i o práci.
„Během půl roku jsem se třikrát stěhovala, takže toho bylo během toho půlroku hodně,“ říká Iva. „Ale nic na světě mi nestojí za to, abych porušila bezlepkovou dietu, protože mi bylo fakt špatně.“
Tlouštík nebo Buřtík
Iva vzpomíná, jak jí na základní škole říkali spolužáci Buřtík nebo Tlouštík. Přítel Tomáš vykládá, že s tloušťkou Ivy to je horší a horší. A věří, že jí experti v pořadu Jste to, co jíte pomohou.
„Tomáš je pro mě velkou oporou, je úžasný člověk,“ říká Iva. Nejprve absolvuje podrobné vyšetření, které odhalí, že kromě problémů s celiakií a kolenními vazy je celkem zdravá.
„Co si myslíš o tom, že od té doby, co má Iva celiakii, tak přibírá?“ ptá se Kateřina výživového specialisty Petra Havlíčka.
Zdravý stůl je plný ovoce a zeleniny, která Ivě ve stravě chyběla.
„Říká to hodně lidí, ale zvláštní je, že když se strava upraví, tak vlastně hubnou,“ odpoví Petr. Podle Kateřiny je hlavní problém v tom, že Iva hodně mlsá.
Česká klasika k večeři
Ráno si Iva ještě dá kukuřičnou snídani, ale oběd často vynechává a povečeří nějakou českou klasiku. Při tradiční prohlídce ledničky objeví Kateřina například smetanový jogurt. Iva ani neví, kolik má tuku. Důležité pro ni je, že je bezlepkový.
„A proč, když už si to čtete, si nepřečtete, kolik má tuku? Skoro ve všech věcech, které máte, je glokózo-fruktózový sirup, cukr, jahodový sirup,“ konstatuje Kateřina.
V kuchyni pak spolu s Petrem objeví i další sladkosti. Iva například jídlo i pití dochucuje různými sladkými šťávami.
„Myslím, že tloustnutí nesouvisí s bezlepkovou dietou, ale s tím množstvím sladkostí. A taky chuťové strádání, které vám přichystala bezlepková dieta, tak to doháníte po svém – cukry, tuky. Popíjíte přeslazené šťávy a používáte smetanu ke šlehání na vaření,“ říká Kateřina.
Petr je přesvědčen o tom, že ani člověk, který drží bezlepkovou dietu, nemusí tloustnout. „Strava se dá poskládat tak, aby vyhovovala zásadám správné výživy,“ konstatuje.
Tělo žebrá o ovoce!
Když stojí všichni u stolu hrůzy, Kateřina sice vtipkuje, ale svá slova myslí hodně vážně. „Mně je vašeho těla strašně líto, protože ono pod touto stravou pravděpodobně volalo: Dej mi vitaminy, dej mi ovoce! A dostalo oslazený jogurt, glukózo-fruktózový sirup popřípadě fruktózo-glukózový sirup,“ říká.
Petr znovu opakuje, jaká chyba je nejíst. „To umí každý debil – nežrat měsíc. Nežeru, zhubnu, ale tělo pak hezky zareaguje – sníží, zvýší, sníží, zvýší.“ Iva má podle měření asi 25 kilogramů tuku navíc, okolo břicha 36 centimetrů navíc. Podle Katky má Iva takzvaný zbrzděný metabolismus.
Problém s velikostí porcí
Od Petra Havlíčka dostane přesný manuál, jak se stravovat, co její potrava má obsahovat, kolik tuku může obsahovat, jak velké porce jíst.
„Ivě bude nejvíc dělat problém – hlavně ze začátku – velikost porcí. Ale pro nás dobrá zpráva bude, až nám tak po 14 dnech řekne, že má hlad. To bude příznakem, že tělo začíná fungovat normálně a začne vyžadovat jídlo,“ poznamenává Petr.
A Iva přitakává: „Problém bude asi s tou pravidelností jídel a taky mě děsí to množství jídla.“ Od Katky se jí dostane vysvětlení, že jde o nízkoenergetické vysokoobjemové jídlo.
Past v restauraci
S kuchařem Robertem Zatloukalem si Iva vyzkouší uvařit bezlepkové těstoviny, kachní prso a růžičkovou kapustu. „Je to zajímavé, výborné, doma to určitě vyzkouším,“ říká Iva. Robert ji pak pozve do restaurace. Ale je to lest.
„Doporučil jsem jí samá tučná jídla, všude smetana, gratinovaná jídla a ona se vůbec nezeptala. U brambor neřešila gramáž. Odsouhlasila tlustou rybu, sice s bylinou, ale když tam je bylina, tak aby vynikla, musí tam být tuk, což neřešila. To doktorka Kateřina nebude mít radost, to bude sekec mazec,“ odhaduje Robert.
Když na přepadovku dorazí Kateřina, zjistí, že Iva si složení stravy skutečně vůbec nepohlídala. A pozná, že se nechala nalákat na nezdravé jídlo. A k pití si navíc dala i sklenku vína.
„Nevěděla jsem, co se bude dít. Nikdy jsem nebyla v takové restauraci, nevěděla jsem, co bude v jídelníčku, vůbec jsem tomu nerozuměla,“ přiznává se Iva.
„Tak o to víc jste se měla ptát,“ říká Kateřina. „Vy už si budete muset začít šít tu sukýnku. Víte kterou? Tu, o které jste říkala: Já, Iva, slibuji, že pokud poruším režim, tak ve vámi vybraném obchodním domě zatančím africký tanec v rákosové sukýnce, natřená celá na černo kromě obličeje.“
Iva se rozpláče. „Já teď vypadám jako kráva, striktně to dodržuju a jednou jsem to porušila.“
| Doktorka Kateřina a Petr Havlíček poradí ohledně zdravého životního stylu zpěvačce Iloně Csákové.Také celebrity se zajímají o zdravou výživu, zvláště jde-li o maminky. Nebo když dítě plánují. To je také případ zpěvačky Ilony Csákové, která si odborníky pozve k sobě do kuchyně, aby jí poradili, jak žít zdravěji a naučit to celou rodinu.Nenechte si ujít hvězdný díl ve čtvrtek 3. května od 21.20 na Prima Family. |
„Emoční reakce byla veliká, ale u dospělé ženy bych očekávala sebeovládání. A to, že se chudinka malá, tak zhroutila, možná odhalilo pravou příčinu její nadváhy. Ta příčina je jednoznačně psychická a myslím, že si dnes uvědomila, že s tím musí něco dělat,“ konstatuje Kateřina Cajthamlová.
Bezlepkový chléb
Iva pak absolvuje lymfatickou masáž a následně si vyzkouší upéct bezlepkový chléb. „Je výborný,“ pochvaluje si.
Pokračuje také v cvičení, i když kvůli bolavému koleni má skluz. Začíná být s celým hubnoucím procesem spokojená. Pořád má ale problémy s velikostí porce. Má pocit, že tolik jídla do sebe nedostane.
Tanec v obchoďáku
Po třech měsících následuje závěrečné hodnocení. A spokojení jsou všichni. Včetně odborníků z pořadu Jste to, co jíte.
„Z mého pohledu dopadla dobře, má toho více dolů přes centimetry než přes kila. Shodila 6,5 kilogramu tuku a 1,5 aktivní hmoty,“ říká Petr. A dodává další čísla: 11 centimetrů přes boky, 14 centimetrů přes břicho.
Ale i tak Ivu trest neminul: tanec v obchodním domě. Zvládla ho na jedničku. „Jsme nadšení, děkujeme!“ volají Katka a Petr a shodně Ivu chválí především za její hubnutí.
„Jsem spokojená, jak to dopadlo, ale já jsem si dala takový cíl, že bych mohla mít takových 80 kilo? Takže zatím mám ještě 10 kilo před sebou,“ říká Iva. A možná taky svatbu: od přítele Tomáše dostala totiž během natáčení zásnubní prsten.
Vraťme se k tomu, co se jedlo dřív, říká Lucie Beyerová
Zdravý životní styl představuje pro řadu lidí svého druhu koníčka a povyražení, provozovatelka teplické restaurace Zahrada se k němu ale přiklonila z důvodů mnohem závažnějších.
„Bohužel, jak to bývá, kariéra a životní styl ,urvi co můžeš', dokud je o tebe zájem, mě přivedly na pokraj. Přišla nemoc a ani všechny vydělané peníze nic neřešily.
Přišel mírně řečeno šok v podobně rakoviny děložního čípku a s ním prozření,“ popisuje Lucie Beyerová. Právě na zdravé stravování zaměřila i svůj byznys.
Lucie Beyerová (39) vystudovala hotelovou školu. Po studiích pracovala jako promotérka a dopracovala se na manažerku reklamní agentury. Dále brand manažerku ve společnosti Lybar. Později se osamostatnila a pracovala v mezinárodním marketingu a obchodu.
„Díky celostní medicíně jsem se dostala k životnímu stylu, který učí využívat potraviny ku prospěchu člověka – makrobiotika. Pak jsem si řekla, že lidí se zdravotními problémy jako já je mnoho.
A že se nemají kde najíst opravdu nutričně vyváženého jídla vařeného podle makrobiotických zásad.
Řekla jsem si ale taky to, že nechci nikoho diskriminovat, protože přesně tak jsem se cítila já, když jsem ,chodila s lupou' a hledala potraviny, které přijme moje tělo,“ říká Beyerová.
Tak se zrodil nápad otevřít restauraci na úrovni, která má přidanou hodnotu v přístupu k zákazníkovi. Například v podobě edukace.
„Spojila jsem nejvyhledávanější životní styly té doby v podobě sestavy vegetariánských, makrobiotických a masových jídel, vždy s volitelnými přílohami pro bezlepkovou dietu nebo třeba i žlučníkaře.
Začala jsem nakládat zeleninu, péci vlastní kváskový chléb, péci dezerty bez cukru a laktózy, dělat vlastní těstoviny a mnoho jiného,“ vzpomíná restauratérka na postupný rozjezd.
Jednoho dne se v teplické Biorestauraci Zahrada objevil ředitel makrobiotického institutu Kushi Adelbert Nellison a odvezl si Lucii do Nizozemska.
„Studovala jsem u něho a zakončila studium na prestižním institutu, který má mezi svými žáky mnoho osobních kuchařů známých osobností jako třeba zpěvačky Madonny.
Na jednom místě se sešli kuchaři známých osobností světa a já, což mě dokázalo nakopnout,“ uvádí Lucie.
Nechci na bezlepkové dietě vydělávat, říká restauratér
Zvenku je to úplně běžná hospůdka, jakých jsou v centru Prahy mraky. Když vezmete za kliku a vstoupíte do dřevem obloženého prostoru plného švejkovských vitráží a obrazů, ani tehdy si nepomyslíte, že jste na půdě ojedinělé, dost možná jediné restaurace v naší zemi, která se pyšní dvojím jídelním lístkem. Bezlepkovým a zrcadlově stejným běžným. Říkáte si, a co má jako být?
Inu, pro člověka běžně se stravujícího to asi nic moc neznamená, ale pro bezlepkáře je návštěva Švejk restaurantu u Karla výhrou v loterii. Už pět let si tu totiž pochutná na tradiční české kuchyni – svíčkové s exkluzivním knedlíkem, na huse s knedlíkem bramborovým, ale i telecím i kuřecím řízku – bez lepku. A bez příplatku, což je zcela standardní v jiných restauracích.
Jak je možné držet ceny bezlepkových jídel na cenách běžných pokrmů? V čem je tahle restaurace tak jiná a výjimečná? Byli jsme to zjistit u Jakuba Krischkeho, majitele Švejk restaurantu u Karla.
Vědí, co dělají
Na první pohled nepoznáte, že jste v restauraci, kde naprosto přesně vědí, co bezlepkáři mohou a co jim škodí. U Karla se vaří pro všechny, ale nikdy vám jako celiakovi nepřinesou guláš zahuštěný běžnou jíškou a už vůbec vám do polévky nenasypou krutony z pšeničného chleba. Tady vědí, co dělají, a to z jednoho prostého důvodu.
„Moje sestra i dcera jsou celiačky s poměrně silnou citlivostí na lepek a dost často v naší restauraci obě jedí. Před lety nikdo nevěděl, co je to bezlepkové jídlo, kdo je to celiak, a když jsme vyrazili s dcerou na výlet, musela si žvýkat svůj bezlepkový chleba, zatímco my jsme mohli jíst cokoliv. A mě to bylo hrozně líto.
Tuhle restauraci jsem tak trošku začal dělat kvůli ní,“ říká obětavý otec Jakub Krischke.
Nejdříve doma měsíc vymýšlel základní koncept restaurace, zkoušel různé recepty, ladil receptury… „Před těmi pěti lety jsme otevírali jako první bezlepková restaurace s ucelenou nabídkou bezlepkového jídelního lísku.
Tak samozřejmě, že bezlepkové jídlo – přírodní řízek s bramborem – vám uvaří asi kdekoliv, ale v běžné restauraci se i dnes obávám možné kontaminace lepkem. To se u nás ale stát nemůže,“ vypráví Jakub Krischke.
A víte proč? Protože tu funguje originální způsob uchování potravin, jejich zpracování i servírování.
To, co běžného strávníka vůbec nenapadne, tu mají perfektně podchycené. Bezlepkové potraviny mají ve spíži uložené v té nejvrchnější poličce, to aby například roztržený sáček s pšeničnou moukou nemohl kontaminovat tu bezlepkovou. A pro pořádek je ještě police označená jako bezlepková.
Nikdy se tu nekrájí stejným nožem pšeničný chléb a ten bezlepkový, nikdy nesmaží bezlepkový řízek na stejné pánvi, jako ten běžný, a ani hranolky pro celiaka neplavou ve stejné fritéze, kde se před chvílí smažil běžný řízek.
Všechno nádobí určené pro bezlepkovou kuchyň mají totiž na jednom místě a řádně označené červenou páskou. Je zde dokonce vyčleněný pracovní stůl, kde se zpracovávají výhradně bezlepkové potraviny. O nějaké kontaminaci nemůže být řeč, to jsme se na vlastní oči přesvědčili.
Navíc, každé bezlepkové jídlo, které opouští kuchyň, dostane vlaječku s nápisem „gluten free“, která nedovolí zaměnit jídla ani číšníkovi.
Těžko soudit, jestli je takhle sofistikovaný systém i součástí klasických restaurací, které se pyšní tím, že mají na jídelním lístku dvě označená jídla jako bezlepková.
„Nevím, jak jsou na to jinde v kuchyních připraveni, ale u nás jsou kuchaři školeni a podepisují nám, že jsou plně seznámeni s celým procesem přípravy bezlepkových jídel. Od skladování surovin, až po konečnou úpravu.
Pro celiaka s hodně velkou citlivostí na lepek by totiž sebemenší kontaminace mohla znamenat až zvrat v jeho léčbě,“ vysvětluje důvod nekompromisního dodržování nastaveného řádu Jakub Krischke.
Bezlepkové potraviny jsou drahé, ale na ceně jídla to nepoznáte
Mezi základní suroviny bezlepkové kuchyně, vedle zeleniny, patří mouka Jizerka z Jizerských hor, ze které tu připravují jak knedlíky, tak i třeba bábovku, palačinky, ovocné knedlíky i vlastní pečivo, například bulky na hamburgery.
„Naučili jsme se na ní pracovat, je velmi kvalitní a za rozumnou cenu. Jsme hrozně hrdí třeba na naše houskové knedlíky, které z ní připravujeme. Byl to hrozný boj a spousta ladění, kdo to nezažil, neuvěří.
Je to sice knedlík bezlepkový, ale to těsto neskutečně lepí a má tendenci tvrdnout. Takový bezlepkový knedlík snadno uvaříte na kámen. Těsto vám sice krásně nakyne, ale jak knedlík dáte vařit, tak udělá fuuuu a splaskne.
No, byl to boj a spousta ladění, ale dneska nám knedlíky chválí i lidé, kteří se bezlepkově nestravují. Je to určitě naše hvězda,“ pyšní se Jakub Krischke.
Další důležitou surovinou je maso a masné výrobky, jako párky a slanina. Vše certifikované jako čistě bezlepkové. Zní to všechno tak hezky, že to snad ani nemůže být pravda, že? Zvlášť, pokud se podíváte na ceny v jídelním lístku. Jsou stejné jak u běžných jídel, tak u jídel bezlepkových.
Takže se ptám, jak je to možné? „Všechny vstupy jsou o podstatnou část dražší, takže i výstup je draží. Na bezlepkových jídlech mám tedy menší marži, ale já nechci být ten, co nabízí jídlo bez lepku a chce na tom drhnout ty peníze.
Myslím si, že celiaci mají už tak dost ztíženou situaci a já jsem rád, když se necítí diskriminovaní, protože když zvýšíte cenu, tak je prostě diskriminujete. Proč má moje třináctiletá dcera jít do obchodu a tam si koupit za stovku šest plátků chleba? To je šílené.
Ten chleba ve výrobě nestojí tolik, aby ho museli prodávat za stovku, ale oni vědí, že poptávka tu je a že si tu cenu takhle nastavit mohou. A takhle je to prakticky u každé bezlepkové suroviny. Já tohle ale dělat nechci,“ říká majitel restaurace.
Bezlepková dieta v restauracích
Rozhovor na téma bezlepkové diety se specialistou na výživu Doc. MUDr. Pavlem Kohoutem Ph.D.
Bezlepková dieta v restauracích
Téma: ČR – Výživa
25.10.2012 17:30 ČT 1 Zpráva
Vlado ŠTANCEL, moderátor
——————–
Lepková dieta nepředstavuje žádnou tragédii, ale ovšem pokud jde o dietu bezlepkovou, tam je situace značně obtížná. Pokud tedy pacienti s touto dietou nechtěji nikomu skočit na lep, je dobré se v problematice orientovat.
- Pavel KOHOUT, gastroenterolog a nutricionista
——————– - Bezlepková dieta je určena pro pacienty s celiakií, to znamená s onemocněním, při kterým lepek ničí buňky tenkého střeva a může způsobovat řadu komplikací.
- Zuzana VLČKOVÁ, redaktorka
——————–
Celiakie nebo také nesnášenlivost lepku je nevyléčitelné onemocnění. Jediným lékem je přísná dieta, tedy vyloučení všech druhů obilí s vysokým obsahem lepku. Zakázáno je ale nejen běžné pečivo, s lepkem se často setkáváme i ve špatně rozpoznatelných podobách, třeba jako s emulgátorem.
Pavel KOHOUT, gastroenterolog a nutricionista
——————–
Určitě by tady mělo být okolo 50 tisíc celiaků, možná to jde až ke 100 tisícům. Těch sledovaných je mezi 3-5 tisíci. To znamená, desetinásobek až dvacetinásobek je nepoznaných.
Zuzana VLČKOVÁ, redaktorka
——————–
Se skrytou kamerou a za pomoci výživové poradkyně a zároveň celiačky jsme navštívili 6 náhodně vybraných brněnských restaurací.
Kritériem hodnocení byla nejen nabídka, ale především informovanost personálu, ochota komunikovat a případně nabídnout vyhovující pokrmy, které nejsou v běžné nabídce.
My bychom v první řadě potřebovali asi poradit, jestli máte nějaký desert, co třeba odpovídá bezlepkový dietě?
osoba
——————–
Bezlepkový? To asi ne, já se zeptám ještě v kuchyni.
- Zuzana VLČKOVÁ, redaktorka
——————– - Děkuju.
- osoba
——————– - Tak jedině panna cota.
- výživová poradkyně
——————–
Panna cota? Ta je určitě bezlepková, nejsou tam žádný piškoty, nic?
- osoba
——————– - Bylo mi to řečeno.
- Zuzana VLČKOVÁ, redaktorka
———————
Dobře, tak ji zkusíme. Nabídka bezlepkových jídel v první restauraci s kavárnou nebyla široká, ale ocenili jsme, že se číšník ochotně ujistil u kuchaře, že vybraný desert je v pořádku. Další restaurace, kterou jsme navštívili měla rozšířené obědové menu. Prosím vás, můžu se zeptat, máte něco na bezlepkovou dietu?
- osoba
——————– - My zahušťujeme solamylem.
- Zuzana VLČKOVÁ, redaktorka
——————– - Pardon, všechno?
- osoba
——————– - Solamylem, jenom solamylem.
- výživová poradkyně
——————–
Úplně všechny? Dá se třeba i tady ta polední menu vybrat?
- osoba
——————– - Jo, jo, jo, určitě.
- výživová poradkyně
——————– - A je to bezlepkové?
- osoba
——————–
Akorát vrabec, zelí určitě ne a guláš taky ne. Ale tady ty prsíčka s ovocem, prsíčka se sýrem, vepřový na žampionech a ty různé pikantní směsi taky. Takže ještě k tomu bude teda vývar se zeleninou, nudle taky nemůžete?
výživová poradkyně
——————–
Ne. A je to opravdu čistej vývar a ty nudle tam přidáváte potom?
- osoba
——————– - Ze slepice, jo.
- Zuzana VLČKOVÁ, redaktorka
——————–
Obsluha v této restauraci má velmi dobré povědomí o tom, co do bezlepkové diety nepatří. Drobné nejistoty nám číšník vynahradil komunikativností. Také ve třetí restauraci jsme žádali radu při výběru. Můžeme rovnou poprosit, máte něco bezlepkovýho?
- osoba
——————– - Nevím o ničem.
- Zuzana VLČKOVÁ, redaktorka
——————–
Vůbec nic? A byli byste schopni, kdybychom si poprosily něco připravit?
osoba
——————–
Podle toho, co tak myslíte, co. Podle toho, co vyberete, podívejte.
výživová poradkyně
——————–
Já jenom první se tady podívám, grilovaná kuřecí prsa. To je přirozeně bezlepkové. Je tady třeba saláty, takže to by taky nebyl problém. Čerstvá zelenina, šopský salát, tam není problém.
Zuzana VLČKOVÁ, redaktorka
——————–
Nabídka tohoto podniku je tedy větší než informovanost personálu. Servírka nám neuměla poradit a ani nebyla ochotná s námi v nabídce hledat. Mohou tedy vůbec celiaci chodit do restaurace?
Pavel KOHOUT, gastroenterolog a nutricionista
——————–
Měli by se vyhnout restauracím, u kterých nemají 100% jistotu že ten kuchař to udělá podle nich. To znamená, že tam se nemůže stát, aby udělal maso a zaprášil ho moukou, dělal ho na stejném válu na jakém předtím dělal trojobal s běžnou moukou nebo s běžnou strouhankou. Pokud toto udělá, pro toho pacienta je to stejný problém, jako když si vezme několik soust potraviny s lepkem.
Zuzana VLČKOVÁ, redaktorka
——————–
Další testovaný provoz je součástí většího řetězce restaurací. Tam jsou ty hovězí líčka.
osoba
——————–
To je krátce zatažený moukou. Že tam je vlastně rozmixovaná zelenina, na který se to dělalo, ale aby to bylo opravdu hustý, tak je to zatažený moukou.
- výživová poradkyně
——————– - A to pečené kuře?
- osoba
——————–
To kuřátko, tam neříkal ráno, že by tam měla být mouka. To je pečený kuře vlastně na másle, podlívá se to máslovou šťávou.
- výživová poradkyně
——————– - Vám to říká kuchař, že tam dává mouku?
- osoba
——————–
My máme každé ráno sezení a ta meníčka degustujeme, a máme přesně vlastně…
- výživová poradkyně
——————– - Přesné složení.
- Zuzana VLČKOVÁ, redaktorka
——————–
Přesně informovaný personál jako v tomto případě výrazně usnadní výběr. Číšnice nám uměla bez odbíhání do kuchyně vyložit složení všech nabízených jídel. Pátým podnikem, který jsme navštívili, byla restaurace s kavárnou. Můžeme se ještě zeptat na zmrzlinu? Jestli máte?
osoba
——————–
Máme šmoulovou…
- Zuzana VLČKOVÁ, redaktorka
——————– - Ne, ne, jako bezlepkovou.
- osoba
——————–
Máme, není tam mouka. Určitě.
- výživová poradkyně
——————– - Dívali jste se na složení?
- osoba
——————– - Jasně.
- Zuzana VLČKOVÁ, redaktorka
——————– - A právě tuhle možnost jsme zvolili a objednali zmrzlinový pohár.
- výživová poradkyně
——————– - Pardon, co to je?
- osoba
——————–
Tak to se omlouvám. Tak ještě jednou se omlouvám.
Zuzana VLČKOVÁ, redaktorka
——————–
My poprosíme o účet, děkujeme. Sušenky v poháru, si na rozdíl od mnoha jiných potravin s lepkem, snadno všimneme. Nepozornost jinak ochotné servírky by ale mohla celiakovi způsobit vážné zdravotní problémy.
- Pavel KOHOUT, gastroenterolog a nutricionista
——————– - Pokud takzvanou výjimku udělají, znamená to pro ně, že si poškodí sliznici tenkého střeva a měsíc ta sliznice bude poškozená.
- Zuzana VLČKOVÁ, redaktorka
——————–
Poslední navštívená restaurace má rozšířenou vlastní výrobu. Můžete nám prosím vás poradit něco bezlepkovýho?
- osoba
——————– - Bezlepkový jsou ty věci, který mají tohle označení.
- výživová poradkyně
——————–
Jo, vy je máte označený! Ano, to je výborný, to je fajn.
Zuzana VLČKOVÁ, redaktorka
——————–
Atraktivní jídelní lístek, ve kterém jsme se v rámci reportáže vůbec poprvé setkali s označením bezlepkových jídel bohužel neuměl číšník dobře využít.
Přestože rozuměl nárokům bezlepkové diety a znal podrobnosti o nabídce, naše dotazy ho zjevně obtěžovaly. Celkově jsme byli se službami restaurací spokojeni. Pouze ve dvou jsme narazili na závažnější nedostatky.
Jako největší problém tedy můžeme označit nedostatek komunikace a v jednom případě zapomnětlivost.
Jak se žije v Praze bez lepku – nechybí potraviny ani restaurace
Na mnohých jídlech si pochutnají celiatici i zdraví lidé. Foto: Milan Malíček, Právo
Ten je obsažený především v pšeničné mouce, ale také v žitu a ječmeni. Nemoc se sice nedá vyléčit, ale pokud pacient dodržuje bezlepkovou dietu, zjednodušeně řečeno nejí potraviny obsahující klasickou mouku, může dál žít zcela naplno.
A zatímco ještě před dvaceti lety byl i v Praze problém sehnat základní potraviny pro celiatiky, dnes je nabídka široká – nechybí těstoviny, chléb, jogurty, uzeniny. Není třeba chodit jen do specializovaných obchodů, většinou bio krámků, zboží určené celiatikům mají i velké obchodní řetězce.
„Sortiment se určitě za posledních deset patnáct let výrazně rozrostl, já ale pořád jako největší problém vidím, že si prostě lidé pro tyto potraviny nedojdou. Stále nevědí, kde je hledat,“ řekla Právu Ivana Matoušů, nutriční terapeutka z pražské Thomayerovy nemocnice.
Jeden z nich je, že jde o vzácné onemocnění. Přitom celiatiků je podle odborníků v České republice na padesát tisíc. Z pohledu statistiky to znamená, že když se někde sejde dvě stě lidí, jeden z nich je celiatik. Dalším mýtem je, že nemoc postihuje děti. Protože jedním z projevů může být i vyhublost, spokojí se lékař při prohlídce starších lidí s konstatováním, že jde o projev stáří.
Dva roky jsem byla velmi hubená, nechutnalo mi jíst, měla jsem takovou popelavou barvu. Až nedávno mi diagnostikovali celiakii,“ říká stále aktivní vysokoškolská profesorka Dagmar Císařová, která už oslavila osmdesátku, s tím, že po nasazení diety dokonce šla její váha nahoru.
„Nemoc mě neomezuje ani v mých společenských kontaktech, objevila jsem téměř v centru Prahy restauraci, kde je vše určené celiatikům. Žádné jedno či dvě jídla bez lepku, ale rovnou celý jídelní lístek. A hlavně si tady pochutnají i zdraví lidé,“ dodává profesorka.
Jak přiznává jedna ze spolumajitelek restaurace Na Zlaté křižovatce Kristýna Dohnalová, to byl jejich hlavní cíl, když podnik před dvěma lety otevírali: „Největší radost máme, když přijde klientka ve středním věku, která s dietou teprve začíná, s velmi nedůvěřivým manželem. Paní přiznává, že když doma vaří bez lepku, nikdo to nechce, a ona sama považuje svoje jídlo tak trochu za oběť. Manžel u nás zpočátku nechce ani bezlepkové pivo a nakonec je nadšený nejen z něho, ale i z naší svíčkové s omáčkou a knedlíky.“
V restauraci situované v ulici Za Poříčskou bránou mají v jídelním lístku např.
drůbeží polévku, mezi předkrmy nechybí carpaccio, lososový tataráček nebo Caesar salát, z hlavních chodů se dá vedle guláše, svíčkové nebo řízku s bramborovou kaší vybrat i špíz z vepřové panenky a kuřecích prsou, domácí noky se smetanovou omáčkou či grilovaná zelenina.
Jako sladkou tečku nabízí podnik jablkový závin s vlašskými ořechy a medem, palačinky nebo výběr ze zmrzlin. Ceny se pohybují na stejné úrovni jako v jiných pražských restauracích: polévka přijde na 48 korun, Caesar salát stojí 130 Kč, špíz 195 a závin 80 korun.
„Snažíme se dbát i na sezónnost surovin, na podzim jsme měli v týdenním menu dýni, dělali jsme už i zabijačku,“ říká Kristýna Dohnalová s tím, že už dováželi bezlepkové jídlo klientovi také domů na rodinnou oslavu. „Musíme ale mít objednávku předem. Jídlo dokážeme rozvézt i do škol, vyhovíme i dalším požadavkům.“