Mýty a pověry o mléce

Mýty a pověry o mléce

Říká se, že mléko je člověku nejvlastnější potravina – vždyť je to přece pokrm miminek. Mléčné výrobky jsou rozhodně jedněmi z nejkvalitnějších a přitom nejlevnějších zdrojů živočišných bílkovin. Přesto o něm kolují různé mýty.

Odtučněné mléko nemá žádné vitamíny a vápník Odtučněné mléko se od více tučného mléka liší pouze v obsahu tuku. Obsah bílkovin i minerálních látek je stejný. Odtučněné mléko má pouze mírně nižší obsah vitamínů rozpustných v tucích, ale při běžné stravě jsou tyto nedostatky hravě vyrovnány.

Trvanlivé mléko obsahuje konzervační látky (éčka) a nemá žádné vitamíny Tepelné ošetření mléka je jedním ze základních kroků k dosažení zdravotní nezávadnosti a údržnosti mléka.

Konkrétně u výroby trvanlivého mléka se používá sterilace při teplotách vyšších než 100°C. Sterilace deaktivuje všechny přítomné mikroorganismy a většinu enzymů.

Vysoká teplota nemá na mléko velký vliv, mírně se mění chuť a barva mléka, ale ztráty vitamínů a minerálních látek nepřesahují 10 %.

Nejlepší je čerstvé mléko Po chuťové stránce může být syrové mléko atraktivnější, což je především dáno vysokým obsahem tuku. Syrové mléko bez tepelné úpravy ale není určeno k přímé konzumaci, jelikož je tu velké riziko mikrobiální kontaminace.

Mléko zahleňuje, proto je dobré jej vyloučit ze stravy Tato tvrzení jsou často publikována, ale pravda to není. Po požití mléka vzniká v ústech a hltanu pouze jemný povlak, který může být subjektivně vnímán jako hlen. Jenže povlak je tvořen mléčným tukem.

Tento mýtus je založený na tvrzeních popisovaných v knihách o alternativní medicíně. Čínská medicína věří, že při onemocnění dýchacích cest je nutné vyloučit ze stravy „hlenutvorné“ potraviny, tedy zejména mléko a mléčné výrobky.

V minulosti byla provedena řada studií, které se snažily potvrdit vliv mléka a mléčných výrobků na zvýšenou tvorbu hlenu. V žádné z nich se však tento efekt neprokázal a to ani u dětí trpících astmatem.

Vždyť již naše babičky podávaly při nachlazení teplé mléko s medem nebo mléko s Vincentkou pro lepší odkašlávání.

Zdroj:  www.mlecnavlna.cz

Mýty a fakta o mléku a mléčných výrobcích – Institut moderní výživy

Mýty a pověry o mléce▶️ Mléko je tekuti na bílé barvy bohatá na živiny????, která je produkována mléčnými žlázami savců. Člověk mléko začal pravidelně konzumovat během neolitické revoluce před několika tisíci lety díky domestikaci dobytka. Srážením mléčné bílkoviny se následně začaly vyrábět mléčné výrobky jako jsou sýry a tvarohy????, z mléčného tuku se začalo získávat máslo. Ačkoliv jsou mléko a mléčné výrobky tradiční součástí mnoha kultur a konzumujeme je již několik tisíc let, přesto jsou bohužel mléko (zejména kravské????) a další mléčné výrobky opředeny mnoha pověrami, mýty a nepravdami, z nichž některé přetrvávají mezi lidmi dokonce i několik staletí! Pojďme se společně podívat, jak je to s těmito mýty ve skutečnosti .

❌ 1. „Mléko a mléčné výrobky zahleňují.”

✅ Tento velmi rozšířený mýtus pochází již ze středověku a to konkrétně od židovského lékaře Mosese Maimonidese, který ve svém traktátu o léčbě astmatu ze 12. století uvedl, že mléko zvyšuje produkci hlenu v dýchacích cestách. Dnes však žijeme ve 21.

století a díky mnoha studiím víme, že mléko produkci hlenu nezvyšuje a dokonce není ani potřeba se mu vyhýbat pokud trpíme astmatem nebo cystickou fibrózou. Tento mýtus o zahlenění zřejmě přetrval tak dlouho díky konzistenci mléka a mléčných výrobků, která může pocitově připomínat hlen????.

Novodobé studie také potvrdily paradoxní jev, že zvýšený pocit zahlenění po konzumaci mléčných výrobků nebo mléka subjektivně udávají lidé, kteří tomuto mýtu opravdu věří, a to i přesto, že ke zvýšené produkci hlenu u nich objektivně nedochází (jedná se o tzv. “nocebo efekt”, tedy opak placeba.

) Přesto už 800 let od sebe tento mýtus lidé přebírají a není se bohužel čemu divit, když i v dnešní době tento mýtus šíří známé osobnosti jako např. lezec Adam Ondra (kterému jinak velmi fandíme). Ten v každém rozhovoru tvrdí, že “mléčné výrobky způsobují tvorbu hlenu” (např.

naposledy v rozhovoru pro Sport / iDNES.cz z 11. 9. 2018). Pravdivé není ani tvrzení některých fitness trenérů jako např. Michal Kulštejn, který ve své knize tvrdí: „při trávení mléčných výrobků vzniká na stěnách střev hlenovitý film, který brání dokonalému trávení a ničí bakterie pod ním.

“ Nic takového jako zahlenění střev po trávení mléčných výrobků u zdravých lidí NEEXISTUJE a nikdy nic takového nebylo vědecky prokázáno ani popsáno.

❌ 2. “Mléko je pro dospělého člověka nestravitelné.”

✅ Mléko slouží jako primární zdroj živin pro savčí mláďata po porodu včetně člověka a díky tomu máme po narození nejvyšší aktivitu enzymu laktázy, který nám pomáhá trávit mléčný cukr (laktózu). Aktivita enzymu laktázy se postupem života přirozeně snižuje, ale někdy v době mezi 5000 – 10 000 let př. n. l.

se vyskytla mutace, která zajišťuje zachování tohoto enzymu i v dospělosti a tak nám umožňuje laktózu trávit i v pozdějším věku. Člověk se tedy na příjem mléka v průběhu historie adaptoval, protože pro jedince, kteří neměli s jeho trávením potíže, představovalo mléko výraznou výhodu v období nedostatku jiné potravy????????????.

Tato tzv. “laktázová perzistence” je velmi rozšířena zejména u obyvatel severozápadní Evropy. I na území České republiky má zhruba 80 % obyvatel alelu pro zachování tohoto enzymu i v dospělosti a tudíž drtivá většina populace v ČR nemá s trávením laktózy a pitím mléka problém ani v pozdějším věku.

Zároveň je pravdou, že deficit laktázy v dospělosti je regionálně velmi rozdílný, a zatímco v Dánsku postihuje jen cca 4 % dospělých lidí (tzn. 96 % dospělé populace nemá s pitím mléka problém), v Thajsku je to naopak až 97 %. Také drtivá většina afroameričanů a indiánů je v dospělosti intolerantní na laktózu.

To ale zkrátka není případ původního evropského obyvatelstva včetně ČR.

❌ 3. “Vápník, který je obsažen v mléku a mléčných výrobcích, není dobře využitelný, a konzumace mléka a mléčných výrobků způsobuje osteoporózu.”

✅ Mezi další mýty patří tvrzení, že vápník není z mléka dobře využitelný v lidském organismu a nebo že se dokonce mléko podílí na vzniku osteoporózy neboli lidově řečeno “řídnutí kostí”????.

Pokud se podíváme na relevantní vědecké studie, tak zjistíme, že naopak oproti většině rostlinných zdrojů je vápník z mléka velmi dobře využitelný a mléko navíc obsahuje další látky (kaseinové fosfopeptidy, laktózu, vitamín D s výbornou biologickou dostupností apod.

), které podporují jeho absorpci a retenci v organismu. Ve skutečnosti z mléka tedy absorbujeme přibližně 30 – 35 % veškerého vápníku a mléko je tak jedním z nejdůležitějších zdrojů této minerální látky v naší potravě.

Pro porovnání si uveďme schopnost absorpce vápníku lidským organismem ze špenátu, která se pohybuje jen kolem 5 %.

✅ Ani tvrzení s osteoporózou není samozřejmě pravdivé, protože mléko naopak podporuje mineralizaci kostí, snižuje činnost osteoklastů (tedy buněk, které odbourávají kostní hmotu) a také dodává tělu potřebné mikronutrienty jako je například vitamín D nebo již zmíněný vápník. KONZUMACE MLÉKA tedy ve skutečnosti působí PROTI osteoporóze, podporuje zdraví našich kostí a správný vývoj skeletu????‍♀️????‍♂️????.

❌4. „Člověk je jediný savec, který pije mléko jiných savců.“

✅ Podle odpůrců mléka je jeho pití nepřirozené, protože žádný jiný savec na Zemi obvykle nepije mléko jiných živočišných druhů. Tato argumentace je chybná ze tří základních důvodů. Zaprvé, podle této logiky bychom tedy nesměli létat letadlem✈️, operovat nemocné, používat internet a snad ani vyšší mozkové funkce.

Zadruhé, jiní savci nepijí ve volné přírodě mléko jiných savců jen proto, že si ŽÁDNÝ JINÝ SAVEC NEDOMESTIKOVAL JINÉ SAVCE. Pokud by jiná zvířata tuto možnost v přírodě měla, jistě by mléko jiných savců konzumovala stejně jako je v přírodě velmi rozšířená konzumace vajec jiných živočišných druhů.

Ta není výsadou člověka????, ale hledání a konzumace vajíček plazů, ptáků či vejcorodých savců jinými živočišnými druhy je v přírodě nesmírně rozšířené, protože se jedná o bohatý a vítaný zdroj snadno získatelných živin????. A to včetně velkých opic????, jako jsou např. orangutani vybírající na stromech ptačí vejce.

A konečně zatřetí, toto tvrzení je zkrátka NEPRAVDIVÉ a každý si může na YouTube ověřit, že např. opuštěná mláďata konzumují mléko jiných savců (např. tygří mláďata od fenky????), dospělé kočky domácí???? kravské mléko apod.

A z tygřích mláďat nevyroste konzumací psího mléka pes stejně jako z kočky domácí či člověka nevyroste konzumací kravského mléka kráva????.

❌ 5. “Hormony v kravském mléce jsou pro nás škodlivé a způsobují rakovinu.”

✅ Je pravda, že kravské mléko bovinní hormony a růstové faktory, které jsou důležité pro růst a vývoj telete, obsahuje. Pokud se ale podíváme na jejich škodlivost, nic takového se u člověka neprokázalo. Je to z toho důvodu, že bovinní hormony jsou peptidové povahy (např.

bGH), tudíž při procesu jejich trávení dochází k jejich štěpení našimi trávicími enzymy na menší úseky (oligopeptidy nebo jednotlivé aminokyseliny), které ztrácí svojí původní biologickou aktivitu.

Navíc hormony v mléce najdeme pouze v minimálních koncentracích a při konzumaci mléka, které je tepelně upraveno pasterizací, dochází zhruba k 90% redukci těchto hormonů vlivem vysoké teploty. Co se týče růstového faktoru IGF-1, který je někdy spojován se zvýšeným výskytem některých typů rakoviny (např.

prostaty), je pravda, že bovinní IGF-1 je odolnější a navíc má identickou strukturu jako ten lidský, ale i tak ho mléko obsahuje pouze minimální množství, které nevykazuje žádné biologické účinky v našem organismu. Koncentrace IGF-1 v mléce je totiž asi 100x nižší než v naší krvi, protože IGF-1 je přirozeně produkován například i v našich játrech.

Pokud by tato minimální koncentrace měla biologické účinky, kulturisté a další sportovci by nekonzumovali nic jiného ????????????️‍♂️ . V Evropské unii se navíc na rozdíl od USA nesmí používat růstové stimulátory (hormony) u hospodářských zvířat, takže v průměru obsahuje mléko evropských krav méně IGF-1 v porovnání s USA.

????????????️ Když odhlédneme od všech těchto mýtů a podíváme se na benefity pití mléka, tak zjistíme, že tuto nutričně bohatou potravinu (ano, skutečně se jedná o potravinu) konzumujeme již několik tisíc let a v průběhu našeho vývoje se mnohé populace na příjem mléka (dokonce i v dospělosti) adaptovaly.

Budete mít zájem:  Oční alergie a pásový opar v oku

Jedná se totiž o komplexní potravinu, která obsahuje všechny tři základní makronutrienty (bílkoviny s vysokou biologickou hodnotou, sacharidy a tuky), komplexní spektrum vitamínů (s výjimkou vitamínu C), minerálních látek v čele s výborně využitelným vápníkem a dále také spoustu dalších prospěšných látek jako je například lecitin nebo MBP (milk basic protein). Velký význam ve zdravé i sportovní výživě mají dále zejména zakysané (neboli fermentované) mléčné výrobky jako jsou jogurty, acidofilní mléka a hlavně kefíry, které obsahují zdraví prospěšné bakterie mléčného kvašení jako bifidobakterie a laktobacily (tzv. probiotika). Ty pozitivně ovlivňují složení a správnou funkci střevního mikrobiomu a podporují obnovu střevního epitelu. Mléko a mléčné výrobky tedy bezesporu můžeme zařadit mezi zdraví prospěšné potraviny a pokud nemáme zdravotní problémy s jejich konzumací (například alergii na mléko anebo laktózovou intoleranci), není důvod se jim kvůli výše uvedeným mýtům vyhýbat.

▶️ Pokud se Vám článek líbil, budeme velice rádi za sdílení???????? i za zaslání dalších podnětů a článků, které obsahují nesmysly a nepravdy o výživě ????. Velice rádi je pro Vás zpracujeme do dalších dílů NUTRI-MYTHBUSTERS! Všechny díly našeho seriálu najdete přehledně na našem blogu kliknutím ZDE.

Literatura:

  • Arney WK, Pinnock CB. The milk mucus belief: sensations associated with the belief and characteristics of believers. Appetite 1993 Feb;20(1):53-60.
  • Balfour-Lynn, Ian M. „Milk, mucus and myths.“ Archives of disease in childhood (2018): archdischild-2018.
  • Bersaglieri, Todd, et al. „Genetic signatures of strong recent positive selection at the lactase gene.“ The American Journal of Human Genetics 74.6 (2004): 1111-1120.
  • Collier, Robert J., and D. E. Bauman. „Update on human health concerns of recombinant bovine somatotropin use in dairy cows.“ Journal of animal science 92.4 (2014): 1800-1807.
  • Dehghan, Mahshid, et al. „Association of dairy intake with cardiovascular disease and mortality in 21 countries from five continents (PURE): a prospective cohort study.“ The Lancet (2018).
  • Gerbault, Pascale, et al. „Evolution of lactase persistence: an example of human niche construction.“ Philosophical Transactions of the Royal Society of London B: Biological Sciences 366.1566 (2011): 863-877.
  • Heaney, Robert P. „Dairy and bone health.“ Journal of the American College of Nutrition 28.sup1 (2009): 82S-90S.
  • Juskevich, Judith C., and C. Greg Guyer. „Bovine growth hormone: human food safety evaluation.“ Science 249.4971 (1990): 875-884.
  • Pinnock CB, Arney WK. The milk-mucus belief: sensory analysis comparing cow’s milk and a soy placebo. Appetite 1993 Feb;20(1):61-70.

Mýty a pravda o mléku



Pít či nepít mléko? Je mléko zdravé nebo naopak nezdravé? Podívejte se na některé argumenty proti pití mléka – a na to, jak je odborníci vyvracejí.

Argument: Jiní savci také mléko nepijí

Kritici konzumace mléka například tvrdí, že člověk je jediný savec, který pije mléko jiného savce (krávy). Argumentují tím, že všichni savci v přírodě se mlékem živí přibližně do doby, kdy ztrojnásobí svou porodní váhu, a to ještě od vlastního druhu a nikoli od jiných zvířat.

Pravda:

Člověk je živočišným druhem, jehož stravování se od jiných savců podstatně liší a je jediným, jehož mládě vyžaduje velmi dlouhou péči. Lidský druh vstřebává potřebné množství vápníku právě a nejsnáze z kravského mléka, a to po celý život. Pokud má člověk potíže s trávením kravského mléka, jedná se o anomálii jedince, nikoliv lidského druhu.

Argument: Mléko je tučné

Vysoký podíl tuku způsobuje zvýšenou hladinu cholesterolu a tím i rostoucí riziko vzniku kardiovaskulárních nemocí.

Pravda:

Mléko obsahuje jen 3,5 % tuku a 0 – 12 mg cholesterolu (podle toho, jestli je odstředěné nebo plnotučné) ve 100 ml, to znamená 0 – 12 %. Naopak cholesterol ze stravy se projevuje 1/3 cholesterolu v krvi, tj. 33%. Výzkumy ukazují žádoucí vztah mezi tělesnou váhou a spotřebou mléčných potravin.

Argument: Vápník lze získat i jinak než z mléka

Podle některých názorů lze tento důležitý prvek získat i z ovoce, zeleniny nebo minerálních vod.

Pravda:

Vápník z mléka je lépe využitelný lidským organismem. Je v rozpustné formě (30% vápníku) prochází střevní stěnou a zbytek je snadno rozpustný enzymy žaludku a střeva. Např. u špenátu je v rozpustné formě jenom asi 5%.

U zelí a sóji, kde má vápník stejné vlastnosti jako u mléka, je ovšem celkový obsah vápníku velice nízký (vápník ve sklenici mléka odpovídá obsahu vápníku v 1 kg zelí). V minerálních vodách je vápník sice v rozpustné formě, ovšem minerálními vodami se nelze uživit.

K dobré využitelnosti vápníku z mléka přispívá obsah látek, které preferují absorpci vápníku před fosforem ve střevě (fosfopeptidy a laktóza) a udržují tak poměr Ca/P větší než 1.

Argument: Role vápníku se všeobecně přeceňuje

Pravda:

Všechny dosavadní výzkumy ukazují mezi spotřebou vápníku a kostní hmotou jasnou spojitost, zvyšující se s věkem. Je jisté, že vápník je základním faktorem konstrukce kostí. „Mléčný“ vápník je díky vazbě na mléčné bílkoviny pro lidský organismus prospěšnější než vápník podávaný jako lék.

Argument: Živočišné bílkoviny škodí

Kritici tvrdí, že živočišné bílkoviny údajně způsobují kyselou reakci, proto dochází ke ztrátě vápníku močí.

Pravda:

Je to právě naopak. Ztráta vápníku močí je mnohonásobně kompenzována lepší absorpcí vápníku z mléka ve střevě. Živočišné bílkoviny jsou všestranně výživově vhodnější než rostlinné.

Argument: Mléko zahleňuje organismus

Pravda:

Mléko vytváří na sliznici trávicího traktu ochranný film (emulze tuku a vody), který se po velmi krátké době trávením rozkládá na základní živiny. V minulosti se naopak této vlastnosti mléka využívalo při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu.

Argument: Mléko způsobuje osteoporózu

Číňané, kteří vykazují nízkou spotřebu mléka, trpí osteoporózou méně než Skandinávci nebo Američané, kteří konzumují mléka hodně

Pravda:

Průměrná spotřeba vápníku v Asii je skutečně nízká, stejně tak je pravdou nižší výskyt osteoporózy.

Jenže příčinou je výrazně vyšší průměrný věk u skandinávské či americké populace ve srovnání s asijskými zeměmi – riziko následků osteoporózy je ve vyšším věku rozhodně mnohonásobně vyšší než u průměrného věku Asiatů, u kterých zároveň působí také vyšší příjem vitaminu D.

Asiaté jsou také obvykle menší, a tedy kosti jsou méně namáhané a je potřeba zdůraznit, že Asiaté mají v průměru i více pohybu. Sója, v daleko vyšší míře konzumovaná v Asii, (fytoestrogeny) rovněž působí příznivě. Příčinou faktu tedy není spotřeba mléka, ale zcela jiné faktory.

Zemědělství žije

Страницы, которые нравятся этой Странице

Недавняя публикация Страницы

Naši právníci pravidelně informují naše členy o situaci ohledně COVID – 19. Kromě praktických informací dávají členům ZS ČR řadu rad a doporučení, jak se v téhlé těžké situaci chovat a postupovat.

????Pokud máte covid, zajděte si na test. ????Pokud jste byli pozitivní, nechte si u svého obvodního lékaře vystavit potvrzení o laboratorním prokázání covidu. Budete ho potřebovat. ????Od 6. dubna už musí testovat všichni zaměstnavatelé i OSVČ.

????Pokud máte výše zmíněné potvrzení a nemáte příznaky, testovat se nemusíte 90 dní od prvního pozitivního testu. Nemusíte po tu dobu ani do karantény, když nemáte příznaky.

????Pokud pracujete pro více zaměstnavatelů, doporučuju absolvovat povinné testování u poskytovatele zdravotních služeb (například závodní lékař), ten vám vydá potvrzení o negativním výsledku, kterým se můžete prokázat u ostatních zaměstnavatelů (ti vás pak už nemusí testovat).

????Nemohou vám uznat samotest z jiné firmy ani samotest, který jste si koupili sami.

????Testovat se musí i dohodáři. I dobrovolníci. ????Testovat se nemusí lidi na home office.Zootechnik – práce která nemá meze

Нравится: 614

Юморист

Подробнее

Нравится: 507

Zabýváme se prodejem a rozvozem kachen Cherry Valley , brojlerů Ross308a kuřic Dominant CZ.…

Нравится: 513

Vodopád vznikl v 16.století odkloněním části Ploučnice do Hamerského rybníka, je více než dva metry…

Zemědělství na Chrudimsku

Нравится: 1,2 тыс.

Foto a video z okolí Chrudimi

Нравится: 1 тыс.

PODLAHY TROPY Havlíčkova 275 Roudnice nad Labem Tel:721348829 ,723682669

Нравится: 98

VIZE XXII

Нравится: 399

Provozovatelem Galerie města Přerova jsou Kulturní a informační služby města Přerova. Internetová…

Нравится: 1,3 тыс.

Město Sobotka – jižní brána Českého ráje. Rekreační a turistické letovisko v Královehradeckém kraji

Нравится: 1 тыс.

Zřícenina hradu Zlenice (lidově též Hláska u Senohrab) se nachází nad soutokem potoka Mnichovky s…

Нравится: 517

Jsme česká rodinná firma, která se zabývá výrobou a prodejem minerálně – vitaminových krmiv a…

Нравится: 571

Местная компания

Mýty a pověry o kojení

To je nesmysl a naprosté nepochopení legitimních požadavků a nároků miminka. Několikadenní novorozenec se kojí podle potřeby. Matka by neměla řešit, zda je či není čas. Kojení není pouhé krmení, je to hlavně úzký kontakt, který matka ve své náruči dítěti dopřává. Malé miminko je správné, potřebné a nutné chovat, být mu nablízku a ujišťovat je tím, že s námi může počítat.

Budete mít zájem:  Lidé mají doma nepoužitelné léky za 505 milionů korun

V mléce jsou obsaženy všechny potřebné látky, proto nemusím dávat dítěti žádné léky (např. antibiotika)

V mateřském mléce jsou živé buněčné struktury, které miminko zajišťují z hlediska obranyschopnosti vůči zevnímu prostředí. Do určité míry mohou dítěti ulehčit trávení, pomoci při zdolávání lehkých infektů, ale mléko nemůže suplovat antibiotika, pokud je nutné je podat.

Mám slabé mléko, a proto musím přestat kojit

Slabé mléko je v našich podmínkách dobře živených maminek vyloučené, dá se vysledovat ve třetím světě u špatně živených kojících matek. Tělo matky má vždy snahu „vyrobit“ ideální složení mateřského mléka.

Začne-li se mluvit o slabém mléce, jehož vyústěním bývá postupné zavádění umělé stravy, spíše se jedná o určité období v životě dítěte (růstový spurt), v němž potřebuje větší přísun mléka. A toho se mu několik dní nedostává.

V těchto situacích je důležité zachovat klid a trpělivost, nepanikařit, začít všemi dostupnými prostředky stimulovat laktaci a tím docílit nabídky, která poptávku dítěte uspokojí.

Dvojčata se musí krmit umělou výživou. Není možné je kojit

Dvojčata je samozřejmě možné kojit plně, vyžaduje to větší pomoc mamince, lepší organizaci a trpělivost. Většinou se dvojčata kojí současně v tzv. fotbalové poloze nožičkama směrem do podpaží matky.

Onemocním-li, je i moje mléko „nemocné“ a přenáší na dítě bakterie. S kojením musím ihned přestat

Onemocní-li matka, je logické, že v inkubační době nemoci stačila nakazit miminko. Zároveň však protilátky, které si její tělo na obranu vytvořilo, pokrývají i potřebu miminka, takže kojit je nejen možné, ale dokonce žádoucí.

Budu-li miminko kojit často, bude moc tlusté

Právě plné kojení s největší pravděpodobností ušetří dítě v budoucnu obezity nebo dispozic k obezitě. Tukové buňky, které se během raného období kojeného dítěte formují a zmnožují, přetrvávají v redukované míře i v dospělosti.

Je jedno, jestli kojím mateřským mlékem, nebo krmím uměle, protože v obojím je stejně živin

Mateřské mléko je svým složením naprosto nenapodobitelné. Kvalitativně i kvantitativně přesně odpovídá potřebám dítěte od nejútlejšího věku po zralejší věk. Kravské mléko, průmyslově zpracované pro požadavky dítěte, je již velmi sofistikované a nikdy se kvalitativně a hlavně způsobem podání (kontakt kůže na kůži) nemůže vyrovnat mateřskému mléku.

Kojení mi úplně zničí prsy

Je pravda, že prsy v mnoha případech po ukončení kojení nedosahují tonusu a vzhledu jako před ním. Posilovat prsní svalstvo je nutné během těhotenství, při kojení i po něm. Strie na kůži lze částečně odstranit laserovou technikou. Když kojení bolí, je na vině špatná technika přikládání miminka.

Při kojení nemohu otěhotnět

Zvýšený prolaktin, hormon, který provází kojení, se může podílet na anovulačním cyklu: žena neotěhotní, protože vajíčka jednoduše nedozrávají. Na to ale nelze spoléhat!

Čtěte také:

Pokud otěhotním v období, kdy kojím, budu muset s kojením přestat

Bude-li těhotenství fyziologické a pro matku únosné současně kojit starší dítě, může kojit i nadále.

Moje dítě špatně pije, moje mléko mu asi nechutná

Dojem, že dítě špatně pije, může mít mnoho příčin. Například dostaví-li se u matky menstruace, může dítě vnímat mírně odlišnou chuť mateřského mléka a reagovat rozladěním.

Během těhotenství se musím na kojení připravovat

Je třeba se ujistit, zda je pro budoucí miminko uspokojivá forma bradavky. Bradavky ani jejich okolí není nutné ani dráždit, ani mnout, ani vytahovat. Vyplatí se věnovat pozornost přípravě ke kojení, navštívit laktační poradkyni.

Lahvička se může střídat s kojením podle toho, jak matka potřebuje

Způsob sání z lahvičky je naprosto jiný než krmení z prsu. Pokud dítě pije z lahvičky a pak stejný mechanismus sání zkouší u prsu, jeho snaha není korunována úspěchem, a kojení se tak stává velice komplikovanou záležitostí. Alespoň první dva měsíce života dítěti vůbec lahev nenabízejte a zvolte, je-li to nutné, jiný způsob náhradního krmení.

Když se mi nedaří dobře kojit, situaci vyřeší kojicí kloboučky

Kojicí klobouček je pomůcka, která se užívá s rozmyslem a jen v nevyhnutelných případech. Nedochází s ním totiž k ideálnímu kontaktu, a tak se zhoršuje důležitá stimulace. Dítě si na něj rychle zvykne a prs bez kloboučku odmítá. Lépe je poradit se v takovém případě s laktační poradkyní.

Pokud dítě dostává příkrm, nemá už nárok na dávku mateřského mléka

Příkrmy se podávají od začátku sedmého měsíce života dítěte. Než dětská výživa dosáhne nutriční hodnoty a dokáže pokrýt potřebu dítěte, uplyne dlouhá doba. Bez výčitek tedy dítěti dopřejte mateřské mléko vždy, když si o ně i po jídle řekne.

Chci-li se zbavit mléka, pomůže stahování prsů

Stahování prsů je nevhodné a může matku poškodit. Odstavujte dítě od kojení pozvolna, v delším čase, případně se opět poraďte s laktační poradkyní.

Je jedno, jak mléko ohřívám

Není. Například v mikrovlnné troubě kvalita mateřského mléka utrpí, ohřívá se nerovnoměrně a tím se ničí živé struktury mléka. Správně se mléko ohřívá pozvolna v teplé lázni nepřekračující teplotu 50 ºC.

Mléko: mýty versus fakta

Právě v posledních letech zaznívají čím dál častěji názory, že je vhodné se mléka vyvarovat. Až třetina lidí proto jeho konzumaci omezila, a to i v případě mléčných výrobků, z důvodu alergie, údajného škodlivého vlivu mléka na zdraví, kvůli mléčnému tuku či vyššímu riziku vzniku rakoviny.

Na což zareagovala Agrární komora ČR a nechala připravit studii, která vyvrací pověry o mléku a uvádí je na pravou míru. Studie čerpala také z průzkumu veřejného mínění, jejž zorganizovala agentura STEM/MARK na začátku roku 2008.

Reprezentativní vzorek zahrnoval tisíce respondentů různého věku i místa bydliště.

Je kravské mléko vhodné pro lidský organismus? Až pětina české populace se domnívá, že konzumace mléka není pro člověka vhodná, a uvádí, že lidé jsou jediní savci, kteří konzumují mléko jiného savce, krávy. Ostatní savci přitom pijí mléko pouze v první fázi svého života, než dosáhnou trojnásobku své váhy při narození (což by u člověka odpovídalo zhruba 1 roku věku).

Kromě kočky domácí žádní jiní dospělí savci v přírodě tak mléko nekonzumují. Dalším argumentem odpůrců mléka je, že savci se živí mateřským mlékem, ale jen od svého živočišného druhu. K tomu přispívá i fakt, že lidé ztrácejí schopnost trávit laktózu od cca 5 let. Ta pak v trávicím traktu kvasí, a tím způsobuje řadu zdravotních problémů.

Zastánci mléka naopak argumentují tím, že lidé jsou specifickým živočišným druhem. Od ostatních savců se kromě konzumace mléka lišíme i tím, že starání se o mláďata, tedy děti, je dlouhodobou záležitostí. Vápník je pro lidský organismus velmi potřebný také po celou dobu života a ten lze právě nejsnadněji získat z kravského mléka.

V případě, že člověk trpí alergií na mléčnou bílkovinu či má potíže s jejím trávením, je to pouze záležitost jedince a ne celého druhu.

Potíže s trávením mléka se nazývá laktační intolerance a je jí postiženo 2−10 % evropské populace.

Vědci z univerzity ve Wisconsinu navíc dodávají, že lidský vývoj je během posledních 5 tisíc let nejprogresivnější, s čímž souvisejí i různé genetické mutace.

Ty odrážejí rovněž změny v lidském stravování, které jsou úzce propojeny s rozvojem hospodářství. Teprve v nedávné době byl tak u Evropanů objeven gen, který přispívá k lepšímu trávení mléka v dospělosti.

Způsobuje mléko zdravotní potíže? Odpůrci uvádějí, že mléko a výrobky z něj jsou zdrojem zdravotních obtíží. Příkladem může být nesnášenlivost laktózy, která trápí stále více lidí.

S konzumací mléka je spojen také příjem nasycených živočišných tuků, jež mohou zvyšovat hladinu cholesterolu. Již u malých dětí, které mléko často konzumují, se může rovněž objevit předzvěst aterosklerózy neboli kornatění tepen.

Podle odpůrců může mléko a jeho výrobky způsobovat také revmatoidní artritidu, zvyšovat frekvenci infekcí či snižovat IQ dětí.

Na druhou stranu lékaři uvádějí, že příjem vápníku, který je v mléce obsažen, je pro zdravé fungování lidského těla nezbytný. Umožňuje srážení krve, pomáhá přenosu signálů nervovými vlákny a je důležitý pro pohyb svalů i spermií.

Mléko představuje nenahraditelný zdroj vápníku a kromě toho obsahuje i řadu vitaminů (A, D, B1, B12…) a minerálů, jako například selen. Ten ochraňuje imunitní systém a zpomaluje stárnutí. Zastánci mléka pak doporučují hlavně zakysané výrobky, které prospívají trávení, zabraňují infekcím či vylepšují pleť.

Vyhýbat se mléku doporučují jen těm osobám s alergií na mléčnou bílkovinu a s intolerancí mléčného cukru.

Je pravda, že mléko zahleňuje? Až polovina lidí si myslí, že mléko zahleňuje, a proto by mělo být vyloučeno ze stravy. Ve skutečnosti je to tak, že mléko vytváří ochranný film na sliznici trávicího traktu.

Je to však jen emulze tuku a vody, která se zakrátko rozloží. Právě toho se dříve využívalo při léčení různých zánětů.

Vzpomeňte si jen na své babičky a jejich lék na nachlazení, tedy teplé mléko s medem či mléko s Vincentkou na odkašlávání. 

Je zdravější čerstvé mléko, nebo to trvanlivé? Podle více než tří čtvrtin české populace je zdravější čerstvé mléko, to trvanlivé je navíc podle nich bez vitaminů a minerálů.

Budete mít zájem:  Antikoncepční (vaginální) kroužek a nejčastější otázky kolem něj

Není to však pravda, neboť množství proteinů, vitaminů a minerálů je téměř stejné. Při tepelné úpravě se jich vytrácí maximálně 10 %.

Trvanlivé a pasterizované mléko navíc ručí za to, že v něm nejsou choroboplodné zárodky a že je zdravotně nezávadné.

Obsahuje trvanlivé mléko konzervanty? Většina lidí si myslí, že trvanlivé mléko obsahuje mnoho éček a konzervantů. Ve skutečnosti nic takového trvanlivé mléko neobsahuje.

Je vyrobeno bez přídatných látek a jeho trvanlivost je dána jak unikátním tepelným ošetřením (tzv. ultra heat treatment), tak speciálním obalem, díky kterému je eliminován přístup světla i vzduchu. Ani čerstvé však mléko neobsahuje konzervanty a éčka.

Kratší dobu trvanlivosti má proto, že se vyrábí za nižších teplot.

Je nutné doplňovat vápník z mléka? Odpůrci mléka tvrdí, že vápník můžeme našemu organismu dodávat i jinak než jen prostřednictvím mléka a mléčných výrobků. Náš běžný jídelníček naopak vápníku obsahuje poměrně dost.

Navíc je podle nich konzumace mléka spojena se spotřebou živočišných bílkovin, kterých se musí tělo následně zbavit.

Podle odpůrců využívá náš organismus k eliminaci živočišných bílkovin právě vápník z kostí, a proto hrozí riziko vzniku osteoporózy.

Vědci naopak tvrdí, že příjem vápníku z mléka a mléčných výrobků je nezbytný, neboť z jiných potravin, které vápník také obsahují, ho neumí naše tělo v takovém množství vstřebat. K tomu všemu dokáže náš organismus využít jen dvacet procent přijatého vápníku, zatímco v dětství to byla až polovina.

Znalci zabývající se lidským metabolismem navíc uvádějí, že mléko, na rozdíl od jiných potravin, v sobě nemá látky, které vstřebávání vápníku znemožňují. Naopak obsahuje laktózu a aminokyseliny, jež využitelnost vápníků podporují.

A jaké mléčné výrobky jsou jako zdroje vápníku nejlepší? Doporučujeme polotučné mléko či jogurt.

Mýty a pověry o mléčném tuku a cholesterolu

V mléce a mléčných výrobcích je obsaženmléčný tuk. Ten slouží jako zdroj energie a poskytuje v tuku rozpustné vitamíny (A,D,E,K). Vyznačuje se velmi dobrou stravitelností a obsahuje mastné kyseliny (MK) s krátkým a středně dlouhým řetězcem, které se dobře vstřebávají.

V mléce a mléčných výrobcích je obsaženmléčný tuk. Ten slouží jako zdroj energie a poskytuje v tuku rozpustné vitamíny (A,D,E,K). Vyznačuje se velmi dobrou stravitelností a obsahuje mastné kyseliny (MK) s krátkým a středně dlouhým řetězcem, které se dobře vstřebávají.

„Převahu mastných kyselin (MK) v mléčném tuku tvoří nasycené MK – 53-72 % – máselná, kapronová, kaprylová, kaprinová, laurová, myristová, palmitová, stearová,“ vysvětluje PhDr. Karolína Hlavatá.„V menší míře jsou v mléčném tuku zastoupeny mononenasycené MK – 26-42 % – kys. olejová – a polynenasycené MK – 2-6 % – linolová, linolenová, arachidonová,“ dodává dietoložka.

Čtěte také: Co možná nevíte o BIO…

Mastné kyseliny a jejich vliv na zdraví

Nadměrná konzumace těchto kyselin (zejména kyseliny palmitové a myristové) vede ke zvýšení hladiny celkového a LDL („špatného“) cholesterolu. Mírné zvýšení může být i ve frakci HDL („dobrého“) cholesterolu.

„Příjem kyseliny stearové na rozdíl od ostatních zmíněných MK nevede k vzestupu hladiny triacylglycerolů (TG), celkového cholesterolu a LDL („špatného“) cholesterolu v séru,“ upřesňuje Hlavatá.

„Ve studiích byl prokázán efekt MK (mastných kyselin) se středním řetězcem na zvýšení energetického výdeje – na hubnutí.

Zároveň ale může jejich vyšší příjem během redukčního režimu poklesu energetického výdeje zabránit.“

Výsledky klinických studií

Rozsáhlé klinické studie jednoznačně potvrzují pozitivní účinky mléka a mléčných výrobků. „Jestliže nahradíte nasycené tuky z vysokotučných mléčných výrobků za méně tučné, může mít hypocholesterolemický efekt.

Zároveň se nízkotučné mléčné výrobky uplatňují v prevenci vzniku diabetu 2. typu,“ zmiňuje paní doktorka.

„V mléce a mléčných výrobcích je řada dalších bioaktivních komponent (vápník, syrovátka), které pomáhají snižovat krevní tlak a mají také pozitivní vliv na tělesnou hmotnost,“ objasňuje přednosti mléka a mléčných výrobků specialistka.

Čtěte také: Chuť čerstvého mléka se vrací

Máslo? Zdravější než některé rostlinné tuky

Pokud se snažíte jíst zdravě, nemáte důvod vynechávat z vašeho jídelníčku máslo – ba právě naopak. „Jestliže si dáte k snídani chleba s máslem, je to rozhodně zdravější, než abyste se „cpali“ některými rostlinnými tuky.

Tím, že si dáte chleba a máslo, tělo zásobíte přibližně 5 – 10 mg cholesterolu z doporučené denní dávky 300 mg. To opravdu není moc,“ konkretizuje odbornice. „Naopak byste se měli vyhnout některým rostlinným tukům, které se používají jako náhražka mléčného tuku v  potravinách.

Jedná se třeba o palmový olej a kokosový tuk, jež se často v potravinářství využívají díky svým vlastnostem a ceně. Obsahují ale víc cholesterolu než mléčný tuk. Pokud byste chtěli snížit příjem cholesterolu i jiným způsobem, vyhněte se i paštikám a uzeninám,“ doplňuje PhDr.

Hlavatá.Více najdete na www.bileplus.cz

Nezapomínejte – cholesterol není jen škodlivý

Ač to může někomu připadat zvláštní, je cholesterol pro lidské tělo nepostradatelný. Je totiž důležitou složkou buněčných membrán.

Vznikají z něj:

  • Steroidní hormony (př. kortikosteroidy, pohlavní hormony)
  • Vitamín D (nutný pro správné vstřebávání a využití vápníku a fosforu)
  • Žlučové kyseliny (pro trávení tuků)

„Cholesterol je obzvlášť důležitý v dětském věku, a to především pro správný vývoj organismu. Není tedy žádoucí jej ve výživě dětí omezovat,“ objasňuje odbornice. „Přesto, vzhledem k vzestupu počtu obézních dětí, je vhodné sledovat celkový příjem tuků.“

Text: DD

Kojení- mýty a pověry 1.část

Kojení- mýty a pověry 1.část

V minulém článku jsem slíbila, že se budeme zabývat mýty a pověrami o kojení. Slýcháme je často z  úst maminek, tchýní, babiček, tetiček, známých i neznámých a dokonce i zdravotníků. Často se jedná o naprosto nevyžádané rady. Kdyby byly aspoň dobré a přínosné, tak nad nimi přivřeme očko. Ve většině případů ovšem zdárnému kojení naprosto neprospívají.

„Nekojíš nějak často? Kojit se má 15min z  jednoho prsu a co 3 hodiny!“

Určitě ne. Kojení dítěte by mělo být tzv. na požádání. Bez dodržování intervalů, podle potřeby dítěte a tak dlouho, jak je potřeba. Během kojení by se měly vystřídat vždy oba prsy, aby docházelo ke správné stimulaci laktace.

Pravidlem je, že dítěti do 18m by se kojení mělo nabízet aktivně, dítěti od 18m dále naopak kojení neodmítat, když si žádá. Mateřské mléko je lehce stravitelné, proto se v  žaludku „nemíchá“ ani při velmi častém kojení. Navíc kojení neznamená jen výživu pro dítě, je to i kontakt, jistota.

Dítě využívá nenutritivní sání k  tomu, aby se uklidnilo, vstřebalo nabyté dojmy a podobně.

„Nemáš hladový mlíko? Dej mu raději Sunar.“

Něco jako hladové mléko u nás v  podstatě neexistuje. Tento problém může nastat u žen v  zemích třetího světa, kde je nedostatek výživy. Naše české maminky jsou ovšem zpravidla živeny dobře a mají pestrou vyváženou stravu. Mateřské mléko má vždy ideální složení. Doporučuje se kojit i během běžné nemoci ženy – do mm přecházejí protilátky, které dítě chrání před nemocí.

„Láhev (dudlík) kojení nevadí, však vy jste je taky měli.“

Měli a málokdo z  naší generace byl kojen do samoodstavu. Pokud nás mámy kojily aspoň rok, byl to úspěch. Dudlík i láhev jsou šidítka. A kazí techniku sání. Tak to prostě je, i když zrovna vaše sousedka kojí už roku a půl a to i s  dudlíkem. Proto se tyto studie dělají na několikatisícových skupinách žen, aby byly objektivní.

Lahev i dudlík tlačí kořen jazyka dozadu, aby se v  ústech dítěte vytvořil prostor pro onen kus plastu. Naopak při kojení je nutné, aby dítě vystrčilo jazýček dopředu, tím následně stlačí dvorec o horní patro a uvolní mléko. A že existuje lahev, která dokonale napodobí prs? Ne, pouze má dobrou reklamu.

Kdyby vám někdo nabízel vibrátor, se slovy, že bude k  nerozeznání od manžela, tak se mu vysmějete. Napadá vás něco? Není to tak i s  tou lahví a prsem matky?

„Máš ploché bradavky, to určitě nebudeš kojit, to ti nepůjde.“

Půjde, jako kterékoliv jiné ženě. Ať má bradavky vystrčené, dlouhé, krátké, vpáčené…dítě se totiž během kojení přisává na dvorec, nikoliv na bradavku. Pokud se dítě přisává pouze na bradavku, technika kojení není správná a může takto prs poranit (a vznikne bolestivá ragáda). Možná to bude chtít trochu cviku, než se maminka naučí prs správně nabídnout, ale není to překážkou ke kojení.

„Změkly mi prsa. Asi jsem přišla o mléko.“

Anebo taky ne. Během šestinedělí se prsa nalévají „do zásoby“. Mléko se tvoří pořád, ženy často používají vložky do podprsenky, protože mléko se uvolňuje a odkapává. Po šestinedělí se laktace začne upravovat, prsa jsou měkčí, mléko se spustí, až dítě začne sát. Kdy k  tomu dojde je ovšem u každé ženy individuální.

„Má zelenou stolici, určitě má hlad, zelená stolice je hladová.“

Plně kojené dítě, které nemá žádný problém, může mít jakoukoliv barvu stolice, nic to neznamená. Zelená stolice u kojeného dítěte může být při novorozenecké žloutence nebo se tak projeví reakce na bílkovinu kravského mléka.

Jsou vám tyto „dobré rady“ povědomé? Teď už víte, co je, nebo spíše není, na nich pravdy. Pověrám o kojení věnujeme ještě jeden článek, protože je jich hodně.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *