Může jíst vitarián maso? Může, ale proč by to dělal

Je to více než rok, co jsem napsal první článek PROČ NEJÍM MASO (odkaz ZDE)

Co se tedy změnilo za tu dobu?

 V mém postoji, proč nejím maso, se nezměnilo vůbec nic. Naopak přibylo spoustu dalších nových důvodů, které mne denně přesvědčují, že jsem na správné cestě. Maso nejím již téměř 3 roky a světe div se:

  STÁLE ŽIJU A JSEM NAVÍC VELMI ZDRÁV! 🙂

DOVĚDĚL JSEM SE NOVÉ DŮLEŽITÉ INFORMACE :

JÍST ŽIVOČIŠNÉ VÝROBKY MŮŽE ZNAMENAT DOSTAT RAKOVINU, ČI NEMOCI SRDCE, KROMĚ JINÝCH ZÁVAŽNÝCH ONEMOCNĚNÍ.

Tak a teď tě asi zajímá, jak jsem k tomu došel? Proč tak silná slova?

Pokud tě to opravdu zajímá, rozhodně si nenech ujít tento dokument :

ŽIVOČIŠNÁ STRAVA-OMYL MINULOSTI (odkaz ZDE)

• V tomto dokumentu odhalují američtí lékaři a vědci přímou souvislost mezi nemocemi, jako je rakovina, nemoci srdce a konzumací živočišných výrobků.
• Mnohaleté studie, které potvrzují, že za těmito nejzávažnějšími nemocemi stojí právě konzumace živočišných výrobků.
• Jejich rozsáhlá studie dokázala, že lidé na rostlinné stravě s minimálním přísunem živočišné stravy se dožívali velmi vysokého věku, bez nemocí srdce a některých druhů rakoviny. 

Naopak oblasti s „běžným“ západním stravováním se potýkali a stále potýkají s nemocemi srdce a rakovinou ve velké míře, včetně úmrtnosti na tyto nemoci.

Na mnoha případech v dokumentu ukazují, jak se jejich pacienti okamžitě zbavili léků a zdravotních obtíží po přechodu na rostlinnou stravu. To mi velmi připomíná naši léčbu s mámou. Moje máma jedla celý život maso. Hlavně v dospělém věku, kdy se maso stalo mnohem dostupnější, než v poválečném období, kdy se narodila. Tady je jedna taky velmi zajímavá studie. Z období války, z Norska.

Tabulka úmrtnosti na nemoci srdce od roku 1927 v Norsku. V roce 1939 přišli fašisti a sebrali Norům  veškerý dobytek pro svoje vojáky. Od roku 1939 do konce války 1945 neměli Norové přístup k živočišným produktům. Nastal obrovský propad úmrtí na nemoci srdce. Po válce, kdy nastal opět přístup k živočišným výrobkům, nastal opět mohutný nárůst těchto nemocí. Přímá souvislost se stravou je jednoznačná. Vrátím se k mé mámě. Když ke mě přišla s rakovinou na plíci, měla také několik let obrovské problémy se zácpou. Chodila po různých vyšetřeních, brala spoustu prášků, ale zácpa neustoupila.
Měla také velké problémy se žaludkem. Spousta jídel jí dělala neskutečné bolesti, které se téměř nedaly vydržet. Na žaludek si stěžovala několik let a brala na něj také prášky.

Když máma přešla pouze na pití odšťavněné zeleniny a ovoce, během 14 dnů ztratila mnohaleté problémy se zácpou a začala pravidelně chodit na stolici. Byla z toho v šoku. Nechápala, jak je to možný. To opravdu stačí změnit stravování? 🙂

 Ano, tak je to jednoduchý!

Problémy se žaludkem, z kterých měla největší strach odešly úplně stejně. Najednou prostě nebyly, a to vše cca do 14-ti dnů po přechodu na odšťavněné ovoce a zeleninu. Vynechání masa a všech živočišných produktů. Bylo to jako zázrak, ale já věděl, že to není zázrak. Máma z toho byla velice mile překvapena. Dokonce jí zmizel i nádor na plíci. Rakovina, která prý nejde vyléčit… Vše jsem již sepsal v článcích Jak vyléčit rakovinu 1-4 díl, zde odkaz na první díl:

Jak vyléčit rakovinu (odkaz zde)

Lékaři v dokumentu zde : 

ŽIVOČIŠNÁ STRAVA-OMYL MINULOSTI (odkaz ZDE)

dělali pokusy na myších, kdy jedné skupině dávali 20% živočišné bílkoviny do stravy a druhé skupině pouze 5 %. První skupina myší onemocněla rakovinou, druhá skupina ne. 

V dalším pokusu dávali celé skupině myší přísun střídavě 20% živočišných bílkovin a pak 5 %.

Během přísunu 20 % živočišné bílkoviny se zvýšil vždy nález rakovinových buněk, po poklesu příjmu na 5 % se úměrně snížil.

Tento výzkum ukázal, jakým způsobem „krmíme“ rakovinové buňky. Také ukázal, že „pouhou“ změnou stravy může nastat ústup rakoviny až dokonce k úplnému vyléčení. Důkazem je i moje máma, která se po vyléčení vrátila ke „svému“ stravování s masem a všechny obtíže se jí vrátili. viz článek :

  Jak (ne) vyléčit rakovinu (odkaz ZDE) 

Všechny výzkumy, důkazy, studie v dokumentu, jsou z 80-tých let minulého století!!

Ptám se tedy….JAK JE MOŽNÉ, ŽE TYTO STUDIE NAŠI LÉKAŘI DODNES IGNORUJÍ ?? Jak je možné, že i více, než po 30 letech zveřejnění nejobsáhlejších studií za posledních X let, se z toho nikdo nepoučil? Nejčastější bludy a fráze, které vám i dnes „výživový specialisté“ budou tvrdit:

1. Potřebujeme živočišné bílkoviny, abychom vůbec mohli žít. Bez nich umřeme.

BULLSHIT!

Kdyby to byla pravda, jak by mohli žít milióny veganů, po celém světě a statisíce vitariánů, včetně mne?? A co tihle silní vegani?

„Jíst maso je podobné jako jíst anobolické steroidy. Může vám narůst hmota, ale ničíte si zdraví.“

Derek Tresize, přírodní kulturistika, vegan

Seznam slavných osobností, kteří byly, či jsou vegany,  vegetariány, včetně Alberta Einsteina, můžeš najít zde :

http://soucitne.cz/slavni-vegetariani

zdroj: www.vegan-fighter.com Mé výsledky po 3 letech bez masa a 1,5 roce na RAW živé stravě :

I tyto výsledky dokazují, že čistě rostlinná strava prospívá našemu tělu. Můj metabolický věk 29.5 roku! Skutečný věk 47 let 🙂
To vše díky živé stravě RAW. A jak je vidět v tabulce, stav proteinů v mém těle po 3 letech bez masa je ve vyšší hladině 🙂
 Kde se tedy berou ty proteiny u mě v těle, pokud by bez masa nebyly, jak dodnes někteří tvrdí?? :)) Navíc v dokumentu je jasně prokázáno, že živočišné bílkoviny způsobují rakovinu a nemoci srdce.
 Takže chceš-li řešit zdravotní problémy spojené s konzumací živočišných výrobků, je to tvoje volba.

 Já NE!

 Já chci být zdravý a jsem i díky tomu, že již téměř 3 roky NEJÍM MASO ani žádné živočišné produkty.

2. Musíme pít mléko, abychom měli dostatek vápníku

BULLSHIT!

Země s největší spotřebou mléka, mají nejvyšší výskyt osteoporózy, tedy řídnutí kostí!

Ano, přesně tak, protože mléko je kyselotvorné a naše tělo se snaží tuto kyselost vyrovnat vápníkem, který si bere z kostí. Takže mlíko působí přesně opačně, než nám celej život tvrdili. Vše je to pouze marketing a byznys. O naše zdraví jde až v poslední řadě.

Navíc jsme jedinej druh na planetě, kterej pije mlíko jinýho savce! 

Je to celý nesmysl. Kravské mléko patří teleti.

 Proto máme alergie, reakce na laktózu a spoustu nemocí. Jíme a pijeme to, co nám nepatří.

K nakrmení každého člověka, který konzumuje maso, je potřeba 18x větší pozemek, než pro vegana!!
 Dále masožravec oproti veganovi má o 4.000 litrů vody denně větší spotřebu!

Krásně vysvětleno v krátkém videu:

Nedávno jsem měl rozhovor s mým dobrým kamarádem. Tím stejným kamarádem, který byl se mnou u toho, když jsem přestal jíst maso. On jí maso dodnes a narazili jsme na třecí plochu, přestože se jinak navzájem respektujeme. Jak se to stalo?

Začal to tento obrázek. Mýho kamaráda rozčílil tento bezcitný člověk, který ulovil tak krásný zvíře, jen pro svoji potěchu. Samozřejmě, že i mě se to nelíbí, ale položil jsem mu jednoduchou otázku: Není pokrytecký odsuzovat toho člověka a a přitom sám jíst maso zvířat, které kvůli tvé chuti zabije někdo jiný…?

Ne, není… odpověděl mi.

Jaký je rozdíl mezi životem levharta a krávy? zeptal jsem se ho tedy

Velkej, kráva je jinej druh zvířete chovanej k jídlu.. snažil se mi vysvětlit

Aha, takže mi rozdělujeme zvířata podle toho, jak se nám líbí, či jak je vnímáme, takže jedno zabít je v pořádku, ale jíné, to už je odporný? ptám se

Ano, přesně tak, tyhle zvířata jsou prostě chovány k jídlu, tak to je…odpověděl

Takže to shrnu…pes, kočka se nejí, protože je máme rádi.

Tady se můžeš pohoršovat…psy máme rádi Kráva, koza, slepice se jí, protože je nemáme rádi a chováme je k jídlu.

Tady se nemůžeš pohoršovat, pokud jíš maso..krávy jíst je „normální“

MĚ SE NELÍBÍ ANI JEDNO! JE JEDNO, JESTLI JE TO LEVHART, PES, KOČKA, KRÁVA, ČI PRASE. Fašisti stejným způsobem vyčlenili židy. Byli podřadný druh, bylo je možné zabít, okrást a to vše bez výčitek, byl to jiný druh člověka. Stejně tak jako dnes kráva, prase, či kuře, je jiný druh zvířete, které můžeme v klidu zabít, není to levhart, že?

Fašisti také dělali rozdíll mezi lidma, kteří mají právo na život a kteří ne. Lidé, kteří přežili holokaust a viděli jatka, říkají, že jim to připomíná koncentrační tábory…náhoda? Video, kde je krásně názorně vysvětleno, jak jsme zmanipulováni:

To je to, co jsem druhým dílem chtěl říct.

NEJÍM MASO, PROTOŽE MÁM RÁD ZVÍŘATA A TAKY SI VÁŽÍM SVÝHO ZDRAVÍ

Jídlo, které nám nepatří, nás dělá nemocnýma. To je varování matky přírody. Jídlo, které nám patří, nás dělá zdravé a silné

Kdos chytrý, naslouchej, kdos hloupý…hodně štěstí….

Michal Shark

Praktické tipy pro začátečníky na raw stravě

Měsíc uplynul jako voda a my jsme tu zpět s naším miniseriálem o začátcích na raw stravě.

V druhém díle se pokusíme vyvrátit několik mýtů, se kterými se setká bez výjimky každý raw vegan žijící ve světě všežravců.

Dáme vám několik ověřených rad, jak se s těmito nepravdami s úsměvem a grácií vypořádat a přidáme pár stravovacích tipů i inspirativní jídelníček, které se do předchozího článku nevešly. 

Otázka alternativního způsobu stravování a financí již sice byla nespočetněkrát zodpovězena, avšak přesto stále zůstává tak velkým a ve společnosti dokola omílaným tématem, že jsme se mu rozhodli věnovat celý samostatný článek jako pokračování této série. Prozatím bychom však ve stručnosti rádi podotkli, že každý způsob stravování je přesně tak finančně náročný, jak si jej sami uděláme.

Každý všežravec, vegan či vitarián může měsíce utrácet tisíce korun za potraviny.

Stejně tak ale každý z nich může hledat a nacházet způsoby, jakými lze za stravování šikovně ušetřit a přesto nepřežívat jen o chlebu a vodě. Nemusíte si v supermarketech kupovat předražená rostlinná mléka.

O tom, jak jsou ve skutečnosti nezdravá i o tom, jak si je jednoduše a levně vyrobit doma, jsme již dříve psali celý článek. 

„Mám jít ven s přáteli, ale určitě se nikde nenajím.“

Tato obava je naprosto oprávněná. Zdejší restaurace, bistra či jiné druhy občerstvení dnes ještě stále v mnoha případech nenabízí varianty pokrmů, ze kterých by si mohl vybrat vegan natož potom vitarián. Doporučujeme proto být na tuto možnost vždy připravený.

Menu velké většiny restaurací je dnes dostupné na internetu. Pokud tedy víte, kam máte namířeno, dopředu si jej nastudujte.

V případě, že nenaleznete žádný pro vás vhodný pokrm, můžete si dopředu na lístek sepsat seznam ingrediencí, které jíte a zároveň tušíte, že by je v kuchyni mohli mít.

Zkuste se potom domluvit s kuchařem, zda-li by vám z nich nesestavil nějaký jednoduchý pokrm. Samozřejmě buďte připraveni i na variantu, že se vaše prosba nesetká s pozitivním ohlasem. Ale ten, kdo nezkusí, nikdy neví.

Pro všechny případy existuje spousta malých, skladných a přesto výživných potravin, které si můžete vzít s sebou, ať už se chystáte kamkoliv. Do kapsy u bundy se snadno schová například raw tyčinka, výživami nabité moruše či kakaové boby.

„Když budeš jíst tolik sacharidů, určitě přibereš.“

Při raw food člověk denně přijme přirozeně více sacharidů než u jiných stylů stravování. Někdo by se nad tímto množstvím mohl zděsit, věřte ale, že strach je v tomto případě naprosto zbytečný.

Přijímáte-li v rámci raw stravy sacharidy, jedná se z velké většiny o jednoduché cukry z ovoce (a zeleniny). Tyto cukry jsou přírodní a pro tělo nejrychleji stravitelné ze všech živin.

Znamená to tedy, že tělo je lehce a okamžitě zpracovává a využívá. 

I zde ale platí pravidlo „všeho s mírou“. Ovoce každý den rozhodně ano, ale dejte si pozor, abyste to s jeho množstvím nepřehnali. Fruktóza neboli ovocný cukr se ukládá v játrech, a tak se může například stát, že si lidé žijící pouze na ovocných šťávách přivodí takzvané ztukovatění jater. Nadbytek fruktózy může způsobit také střevní potíže. Zelenina by nad ovocem měla vždy převažovat. 

„Ty jako vážně nejíš maso? Tak to ti určitě chybí bílkoviny!“

S tímto vyjádřením obavy ze strany okolí se již určitě setkal každičký vegan i vitarián. Pokud jste si svým způsobem stravování jistí v kramflecích, potom se touto poznámkou zcela jistě nenecháte vyvést z míry. Jestliže však ještě sami tápete, jaká je tedy ta pravda o bílkovinách, můžeme vás ujistit, že na raw stravě rozhodně lidé na nedostatek bílkovin neumírají.

Bílkoviny nejsou obsažené pouze v mase, jak se mnozí lidé dnes ještě stále domnívají. Existuje také spousta jejich rostliných zdrojů jako například brokolice, veškerá zelená listová zelenina, acai, olivy, naklíčené obiloviny nebo jakákoliv semínka a ořechy.

Doplnit je můžete také chlorellou, spirulínou nebo mladým ječmenem. Pokud jste i přes náš skromný výčet proteiny nabitých potravin stále na pochybách, můžete si pořídit také raw proteinový prášek z hrášku nebo naklíčené hnědé rýže.

 Ten vaše obavy o dostatek bílkovin snadno vyřeší.

Přírodní bílkoviny jsou pro tělo mnohem lépe stravitelné a využitelné. Nejsou navíc na rozdíl od masa znehodnocené hormony, kterými jsou dopována zvířata určená k chovu pro maso.

Častou konzumací takového masa (ale také mléka a výrobků z něj) se hormony dostávají i do lidského organismu, kde mohou mimo mnoha jiných škod, podpořit například růst rakovinotvorných buněk, pokud je již v těle nějaký jejich zárodek.

To byl náš malý průřez těmi nejčastěji rozebíranými mýty, kterým, jste-li vitarián, nemáte šanci uniknout. Pokud jste se setkali ještě s nějakým tvrzením, které se pokoušelo vaše rozhodnutí vybočit z konvenční stravy zpochybnit, podělte se o něj s námi do komentářů a můžeme se jej společně pokusit rozebrat. A teď už k slibovanému jídelníčku.

Snídaně: kaše z naklíčené pohanky se sezónním ovocem

Pohanku 6 hodin namáčíme a následně necháváme 2 dny klíčit. Při procesu namáčení se aktivují enzymy. Klíčením se enzymatická aktivita ještě zvýší a v pohance (či jiné klíčící potravině) se probouzí život.

Svačina: nastrouhaná jablka a mrkev s mákem

Tato jednoduchá svačinka vám zajistí přísun sacharidů, tuků i bílkovin.

Oběd: krémová polévka z řepy, mrkve a batátů, doplněná klíčky a semínkovými krekry

Polévku okořeňte zázvorem, kurkumou a pepřem, které vám v chladných dnech pomohou krásně prohřát orgány. Pokud polévku nechcete jíst studenou, nebojte se ji ohřát na nízkém stupni teploty tak, aby neprošla varem.

Svačina: chia puding

Chia semínka jsou skvělým zdrojem mastných kyselin, bílkovin i sacharidů a navíc mají antioxidační účinky. Pudink můžete dosladit oblíbeným ovocem.

Večeře: salát s červeným grepem

Saláty nabízí nespočet možností pro vlastní kreativitu. Pokud ale hledáte něco ověřeného, vyzkoušejte náš recept.

A na závěr ještě jeden malý poznatek. Přemýšlíte-li o přechodu na raw stravu, ale stále jste na pochybách vzhledem k prostředí, ve kterém žijeme, vzhledem k začínající zimě a tak podobně, potom pro vás máme radu. Neřiďte se žádnými striktními pravidly.

Nikde není napsáno, jaký je ten správný způsob stravování. Neexistuje žádné „raw a nebo nic“. Když vám bude vyhovovat jíst syrovou stravu po většinu času, ale sem tam ucítíte potřebu doplnit ji o něco vařeného, jen do toho.

Strava není jen o řízení se pravidly, ale hlavně o naslouchání vlastnímu tělu.

Přejeme hodně sil a odhodlání následovat vaše rozhodnutí, ať už se týkají stravy nebo čehokoliv jiného.

Jíst RAW je přirozené, říká stomatolog Mudr. Prokeš – rozhovor o stravě, zubním kazu a amalgámu

Mudr. Martin Prokeš, stomatolog, vystudoval lékařskou fakultu v Hradci Králové. V současnosti vykonává praxi na ambulantní privátní klinice Santé v Praze a slouží na stomatochirurgickém oddělení v Pardubicích.

Doktor Prokeš je jedním z mála lékařů, kteří uznávají alternativní výživové směry. Od roku 2011 je také vitarián. Svými názory se netají, ale také je nikomu nevnucuje.

„Můj názor je ten, že standardní medicína obecně neléčí příčinu, ale pouze symptomy,“ říká Mudr. Prokeš. „Vždy jsem byl instinktivně proti předepisování antibiotik, očkování.

A v určitém věku jsem si řekl, že se nikdy nechci dostat do rukou této medicíny a že budu dělat všechno proto, abych umřel opotřebováním, ale zdravý. A ne na třiceti lécích denně. I materialistická medicína píše o tom, že lidské tělo je postaveno na životnost až 140 let.

Tak jsem začal jíst živou stravu, abych se k tomuto číslu alespoň trochu přiblížil.“

Proč právě RAW strava?

K RAW dojdeme pozorováním přírody. Zvířata v přírodě nic nevaří a jedí jen to, co je pro ně za syrova dobře stravitelné. A to by mělo platit i pro nás. Dle chrupu navíc můžeme soudit, že jsme plodožravci.

Zatímco třeba psi nebo kočky jsou všežravci, my máme menší špičáky, neumíme utrhnout syrové maso. Jednoduchý test je: Když na jednu stranu dám syrovou flákotu masa a na druhou jablko, co si vyberete? Jablko.

Zatímco tygr mi sežere flákotu i s rukou. Jablka si ani nevšimne.

A co zelenina?

Vzhledem k tomu, že většina zeleniny je vlastně vyšlechtěná bylina, nepovažuji zeleninu za naši hlavní potravu. Její stravitelnost je pro nás totiž mnohdy problematická, pokud nedodržujeme pravidlo „každé sousto dvacetkrát přežvýkat“. A na takové žvýkání nemáme plně vyvinutý pohyb čelisti, jako to mají přežvýkavci.

Ti čelistí víc krouží, říká se tomu šarnýrový pohyb, a přední zuby mají uzpůsobeny do plošek, takže neustále rozmělňují, až je z potravy kaše a poté to jde přes žaludky a přes dlouhatánské střevo, aby se to všechno stihlo strávit. My máme šarnýrový pohyb čelisti menší, který postačí na rozmělnění měkčí stravy jako je ovoce.

To nám ostatně i nejvíc chutná a jeho vláknina je přiměřeně jemná.

Vytvořili jsme si však na sebe bič v podobě vařené stravy a zbavit se tohoto návyku je těžké, protože tepelně a chemicky upravované jídlo nás obklopuje všude kolem. Ale nedělá nám dobře, což se pozná dle toho, že vinou této stravy vznikají často nemoci.

Když jsem před dvěma lety přecházel na živou stravu, přišla mi na mysl jedna věc: Léčitelé ordinují svým pacientům půsty, čerstvé šťávy, ovoce – a tím je léčí.

Mimo to jim ale také ordinují různé kůry, čínské tabletky – a tím se živí. Co však léčí ty pacienty, je ta strava a ne ty čínské tabletky.

A já jsem si řekl, když to funguje na nemoci, co by se stalo, kdyby tuto stravu člověk jedl preventivně? A tak jsem to zkusil sám na sobě.

A co to přineslo?

Přineslo to mimo jiné váhový úbytek dvanácti kilogramů – a to čistě z tuku. Naopak svaly posílily, protože na buněčné úrovni organismus rozkvetl.

Což se projevilo potom tím, že ač jsem nikdy neběhal, ani nejezdil na kole, tak jsem zvládl letos absolvovat triatlon- 2km plavání, 90km kolo a 21km běh, aniž bych na to extrémně trénoval.

A zvládnul jsem to za na amatéra slušný čas 5 hodin a 43 minut.

Jak se na vaši stravu dívá okolí?

S okolím nemám žádný problém. Myslel jsem si, že to bude horší. S kolegy se o tom bavíme a reagují vcelku pozitivně. Obecně okolí většinou reaguje ve smyslu: „Je to úžasné, ale já bych to nedokázal.

“ A já odpovídám: „Dokázal, jen teď nechceš.“ Nemá smysl RAW lidem nutit, je potřeba nechat je, ať k tomu dojdou sami. Je těžké jen tak se vzdát vařené stravy. Většinou musí přijít nějaký impuls.

A tím bývá většinou zdraví.

Když už mluvíme o tom zdraví… Amalgám, fotokompozit nebo keramika? To je dilema každého, kdo někdy přemýšlel o vlivu zubních výplní na zdraví. Jakou zubní výplň byste doporučil vy, pane doktore?

Vzhledem k tomu, že zatím neexistuje žádná zcela zdravotně nezávadná výplň, tak bych doporučoval předcházet zubnímu kazu, abychom žádné výplně nepotřebovali.

A co když už kaz máme? Která výplň je v tom případě nejmenší zlo?

Každý materiál má své pro a proti. Dnes je doba brojení proti amalgámu. Údajně se z něho do těla uvolňují těžké kovy. Není to však prokazatelné a dle mého názoru se bílé výplně na zadních zubech, kde nejsou tolik vidět, doporučují pro jejich vyšší cenu.

Že však máme v krvi těžké kovy, je fakt. Dá se to například ověřit pohledem do mikroskopu při analýze z kapky krve.

Rtuť ano, ale to nebude vinou amalgámu. Ta rtuť bude pocházet odjinud – z životního prostředí, které je těžkými kovy zasažené. Amalgám je již zreagovaná sloučenina a žádná volná rtuť v něm není.

Měli bychom si uvědomit, že amalgám je jakožto nejstarší výplňový materiál používán už 200 let.

To znamená, že jsou s ním obrovské zkušenosti a nikdy se neprokázalo, že by člověk zdravotně trpěl vinou amalgámu.

Jistě má ale svá negativa…

Samozřejmě. Nejprve ale stručně shrnu jeho klady a poté vysvětlím zápory. Kladem tohoto materiálu je jednoduchost zpracování, což znamená, že se při práci s touto výplní nadělá nejméně chyb, které by potom měly vliv na zdraví zubu.

Amalgám má také dlouhou výdrž a dokonce funguje i jako prevence proti bakteriím, protože se z něho uvolňují oxidy stříbra. A stříbro bylo od dávnověku používáno jako desinfekce. Amalgámová výplň tedy vlastně desinfikuje.

Bakterie se na ni, ani do jejího okolí, příliš nehrnou.

Nevýhoda amalgámu je, že má větší tepelnou roztažnost než sklovina a u větších kazů, kdy jsou stěny zubu oslabeny až příliš, je riziko, že tyto stěny pod tlakem amalgámu povolí a dojde k defektům, které je poté potřeba opravovat. Druhou nevýhodou amalgámu je z estetického hlediska samozřejmě jeho tmavá barva.

Jak je na tom v porovnání s amalgámem fotokompozitní bílá výplň?

K této výplni mám dvě výhrady. Za prvé se jedná o poměrně toxický materiál, o čemž se v laické veřejnosti nemluví.

Ale my z praxe známe, že použití fotokompozitu s sebou nese riziko, že zub odumře, proto jej svým klientům nedoporučuji.

Na rozdíl od amalgámu, který je složen z kovů přirozeně se vyskytujících v přírodě, je fotokompozit, tedy umělá pryskyřice , od přírodních materiálů velmi vzdálen, je to umělá, organická sloučenina.

Když například uděláme takovou výplň malému dítěti, které má zkaženou jedničku, kde je poměrně široká dřeňová dutina, hrůzou potom trneme, jestli zub odumře, nebo ne. A často se stává, že i pod malými výplněmi zub v tichosti odumře a poté po letech, třeba až v dospělosti, se na to přijde, když pacienta přivede k lékaři bolest.

Druhá nevýhoda fotokompozitu je, že při tuhnutí se smršťuje, takzvaně kontrahuje. To může u větších výplní ohrozit vazbu na sklovinu.

Jedná-li se například o kaz, který vede do mezizubního prostoru, kde je na spodině defektu skloviny velmi málo, může se stát, že se  výplň utrhne, vznikne mikrospára a v té se zub nadále kazí.

Velmi tedy záleží na dovednostech stomatologa, protože ten pomocí speciálního svícení na zub ovlivňuje směr, jakým se materiál smrští. Pokud je tato výplň udělána stoprocentně precizně a správným způsobem, může mít srovnatelnou výdrž jako amalgámová výplň.

Ale vzhledem k tomu, že práce s tímto materiálem je o poznání technicky náročnější, není u nás v republice mnoho zubařů, kteří by dělali takto kvalitní fotokompozitní výplně. A pod nekvalitní výplní se zub může velmi rychle zkazit.

A co keramické výplně? Ty jsou finančně nejnáročnější, ale také prý nejkvalitnější.

Keramika je nejlepší, co se týče vlastností materiálu. Je to také materiál z přírody, silikáty, tedy písky. Je inertní, netýká se ho tedy zbarvení a jeho fyzikální vlastnosti jsou podobné sklovině. Dnes existuje několik typů keramiky.

Například živcová – leucitová je relativně měkká, velmi podobná tvrdosti zubu, takže nedochází k opotřebování protilehlých zubů. Ano, u keramiky se přibližujeme jakémusi ideálu. Ale je tu jedno velké ALE… Něčím tu keramiku totiž musíme na zub přilepit.

A lepíme ji bohužel zase tím fotokompozitním materiálem.

Takže jsme zase na začátku…

Ne tak docela. Abych to vysvětlil podrobněji: keramická výplň je velmi přesná – vymodelovaná na speciálním 3D přístroji nebo v laboratoři, přesně podle toho, jak je zub vyvrtaný. Po vsazení do zubu tedy vznikne velmi tenká spára. A jen zde použijeme fotokompozit jako lepidlo.

Jedná se tedy o daleko menší množství než u výplně, která je celá vyrobena z fotokompozitu. Stále může sice vznikat nějaká toxicita, ale na zub není vyvíjen tlak ve smyslu kontrakce (jako se tomu děje u fotokompozitní výplně) a následné porušení vazby, nebo dilatace (jako se tomu děje u amalgámu) a následného prasknutí oslabené skloviny.

  A co se týče toxicity, řekl bych, že případů, kdy zub pod keramickou výplní odumře, je méně.

Nicméně pod amalgámem neuvidíte zahynout zub skoro nikdy. Osobně se nepamatuji, kdy bych takový případ viděl. Proto na zadní zuby amalgám doporučuji. Na přední, kde jde především o estetiku, potom volte spíše výplň keramickou.

Co je pravdy na tom, že se lze vyhnout plombám prostřednictvím regenerace zubů? Například s použitím bylinek, nebo vyvařených skořápek od vajec, které sníme?

Bylinky jsou samozřejmě dobré na dásně a mají hojivý charakter. Ale podstatné je uvědomit si, že pokud je zub vyvinutý, tak má sice nějakou organickou matrix, organický materiál, ale hlavně je složen z vápníku a fluoru.

A podléhá tedy daleko víc čistě chemickému prostředí v dutině ústní. V kyselém prostředí se sklovina rozpouští, v zásaditém se regeneruje. Nejdůležitější je zachovávat v dutině ústní zásadité prostředí. Což nás mimo jiné vede i k zamyšlení nad stravou.

Alkalizující strava má obrovský vliv na prevenci kazu.

Doporučil byste k prevenci kazu jmenovitě RAW stravu?

Rozhodně. Můj názor je, že pokud například dítě po odkojení bude jíst RAW stravu, bude mít zdravé zuby. Vařená strava nemá takový potenciál, co se týče podpoření samočistících schopností zubu.

Jaký vliv má při prevenci kazu čištění zubů?

Dá se říct, že čím kyselejší prostředí v ústech, tím více je potřeba dbát na čistění. Pokud bychom jako lidé jedli pouze stravu, která je přirozená pro náš živočišný druh, zuby bychom si čistit nemuseli.

Vidíte snad zvířata čistit si kartáčkem zuby? Nemluvím teď o domestikovaných zvířatech, která krmíme věcmi, které by neměly žrát. Mluvím o zvířatech žijících v přirozením prostředí. Tato zvířata mají až do smrti zdravé zuby.

V přírodě zkažený zub nenajdete.

Takže prevence by měla směřovat nejen k čištění zubů, ale měla by směřovat už – a na to bych apeloval – odmalička k tomu vést děti ke správné výživě. S tím, že rodiče musí jít samozřejmě příkladem. Zub je závislý na vnějším prostředí. Snažme se zachovávat zásadité prostředí v dutině ústní. A k tomu je vhodné například čerstvé ovoce.

Může konzumace ovoce vést ke zvýšené citlivosti zubů?

Pokud nekonzumujete současně rafinovaný cukr a další kyselinotvorné potraviny, tak nemůže. Mohli byste hryzat do citronů a nepoznali byste, co je to citlivost zubů.

Doporučujete zubní pasty s fluorem?

Ne a ani je sám nepoužívám. Pokud je sklovina zdravá a je v zásaditém prostředí, není důvod fluor dodávat. Ve stravě je fluoru pro naši potřebu dost. Jinak obecně vzato je fluor halogen a hubí se s ním například krysy. Má i vliv na mentalitu člověka.

Opatrnosti je třeba obzvlášť, když čistíme zuby dětem, které často zubní pastu omylem spolknou. Dnes již vidíme, že fluoridování dětí, jaké se provádělo dříve, je spíše kontraproduktivní.

Šlo o neřízené dávky a u takových nikdo neví – stejně jako u antikoncepce – kolik který jedinec té látky potřebuje. Dávaly se tedy všem stejné dávky a pak z toho byly tzv. fluorózy –  zuby byly flekaté, ošklivé a křehké.

Dříve byl fluor považován za možný lék proti osteoporóze, ale potom se zjistilo, že kost se pomocí fluoru sice zpevnila, ale současně zkřehla. A i ty dětské zoubky se vinou fluoru mohou štípat.

A co fluoridové gely pro občasné použití?

Ano, fluoridový gel používaný jako lék, ne jako prevence, a používaný lokálně na konkrétní místo může pomoci předjít plombě. Pouze však za podmínky, že kaz je jen ve sklovině a je ve fázi demineralizace.

To je určitě reverzibilní jev, kdy pokud obrátím tok iontů vápníku a fluoru v  zásaditým prostředí zpátky do zoubku, tak se sklovina zreparuje. Pokud však defekt dojde až do zuboviny a bakterie se dostanou dovnitř, není žádoucí zreparovat sklovinu, protože kaz je potom uzavřen pod ní.

Tak vznikají takzvané moderní kazy. Klient objeví, že existují mezizubní kartáčky, začne čistit, na povrchu se zub zreparuje, ale když se do nich vrtne, tak se zjistí, že pod sklovinou jsou kazy.

Na povrchové kazy pouze ve sklovině tedy někdy trochu toho fluoru lokálně může pomoci, ale jen v zásaditém prostředí. Jako prevenci fluor nedoporučuji. Což je názor, který příliš často od zubaře neuslyšíte…

Kde se sežene zubní pasta bez fluoru?

Pasty bez fluoru jsou běžně k dostání. Anebo je možné koupit na internetu ajurvédské zubní pasty. Ty jsou čistě bylinkové.

Jaké preferujete zdroje vápníku?

Pokud se stravujete přirozeně, je vaše strava vyvážená přesně tak, jak váš organismus potřebuje, a obsahuje tedy i dostatek vápníku. V přírodě také netrpí zvířata nedostatkem vápníku. Nedostatek vápníku způsobuje nepřirozená strava.

Přesto jsou známy příběhy, kdy některým lidem na RAW stravě údajně odešel jeden nebo více zubů.

Jenže v těch příbězích se neříká, jak vypadaly ty zuby před přechodem na vitariánství. Mohly tam být nediagnostikované kazy, které už neměly schopnost samoreparace. A zrovna v tu chvíli si ten člověk řekl, že bude jíst RAW. Ale ty kazy se tam vyvíjely dál, až zuby odešly. To je první varianta vysvětlení – dle mého názoru velmi pravděpodobná.

A druhá varianta?

Že každé onemocnění má duševní podklad. Tomu se říká psychosomatika. S touto teorií pracuje ale také etikoterapie. Ta hlásá, že každá nemoc je porušení rovnováhy v myšlení. Jednoduše řečeno vždycky to vzniká v hlavě a teprve potom se to projevuje na těle.

Je vám tato teorie blízká?

Musím říct, že celkem ano. Věřím, že zuby patří každý k nějakému orgánu nebo k oblastem cítění, vztahů. A že porušení zubů může mít i jinou než chemickou příčinu. V ordinaci vídám občas pacienty, kteří mají zuby v perfektním stavu, až na jeden jediný.

Například přijde klient, který se o zuby pečlivě stará, všechny má zdravé, pouze jediný zub je paradentózní. A to tak moc, že o něj třeba ten klient nakonec přijde. A já se ptám: Proč jeden zub? Kdyby všechny, tak je to jasné – špatné čistění zubů.

Ale jeden? To jsou věci, které přivádějí člověka k zamyšlení.

Jak se cítíte po psychické stránce na RAW stravě?

Psychika souvisí s fyzickou stránkou. Dříve jsem se věnoval kulturistice a už tehdy byla výživa moje hobby. Jedl jsem však běžnou stravu a dokonce jsem i kouřil. Se svou fyzickou kondicí jsem nebyl tak úplně spokojený. Dnes spokojený jsem a jsem na sebe hrdý.

Ve svých 45ti letech jsem schopen čtyři hodiny denně sportovat a cítit se v pohodě. Dřív mi stačila hodina a půl tenisu a tři dny jsem se z toho dával do kupy. Jsem více vitální, mám pocit zdraví, můžu jíst, kolik chci a kdy chci. Mám lehčí trávení, jsem veselejší.

Ve zdravém těle zdravý duch.

Přebírání textů

•     tištěná média — přebírání nezměněných textů je zdarma s podmínkou uvedení zdroje
•     online média — je možné pouze přebrat upoutávku v délce perexu nebo jednoho odstavce a pro zbytek textu odkazovat na web www.najimseazhubnu.cz

Komu a jak prospívá syrová strava? – PharmDr. Margit Slimáková

Syrová strava (raw food diet) je většinou vegetariánská výživa, která je založena na konzumaci tepelně neupravovaných potravin.

Hlavními složkami syrové stravy jsou ovoce a zelenina, ořechy a semínka, luštěniny, obiloviny, mořské řasy a čerstvé kokosové mléko.

Z technologických úprav se používá nakličování semínek, obilovin a luštěnin, odšťavňování ovoce a zeleniny, namáčení ořechů a semínek, mixování a vysoušení za pomocí tzv. dehydrátoru, který šetrně odstraňuje vodu z potravin.

Základem teorie, která považuje syrovou stravu za vhodnou, je přesvědčení, že vše živé v potravinách se při zahřátí nad 45 °C zničí a tepelně upravovaná strava je „mrtvá.

“ Naopak učení makrobiotiky, tradiční čínské medicíny, výživa podle pěti elementů i Ayurvéda tepelnou úpravu potravin jednoznačně doporučují.

Všechny uvedené teorie jsou zajímavé, mají spousty zastánců, kteří jsou přesvědčeni, že jim zachránily zdraví, a určitou logiku.

Z pohledu moderní medicíny jsou názory na konzumaci výhradně syrové stravy směsicí výhod a nevýhod. Například máme studie o větší zdravotní prospěšnosti některých potravin, jako jsou brokolice a česnek, v syrovém stavu, ale i studie, které dokazují zvýšení zdravotní prospěšnosti jiných potravin, například fazolí a rajčat, po jejich tepelné úpravě.

Z pohledu nejen Ayurvédy, ale i dalších východních učení, oslabuje syrová strava trávení a vstřebávání živin, čehož následkem je snížené množství životní energie, tzv. „ojas.“ Ojas podle Ayurvédy reprezentují vitální esenci nezbytnou pro prospívání organismu, jeho růst, vývoj i imunitu.

Podle Ayurvédy a dalších východních filosofií je mentální a spirituální osvícení závislé na dostatku životní esence, ojas.

Uvedené filosofie proto doporučují konzumaci syrové stravy pouze jako součást zdravé, přirozené a převážně rostlinné energeticky a tepelně vyrovnané výživy, a to pro podporu očistných procesů organismu.

Zmíněné filosofické směry upřednostňují použití nejrůznějších kuchyňských technik s cílem, aby byla zajištěna tepelná, a tím i energetická rovnováha stravy.

Podle těchto východních učení je zásadní individuálně stanovit konstituci jednotlivce, na základě toho pak aplikovat cílená terapeutická doporučení pro každého. A právě tepelná úprava je základním prostředkem pro energetické vybalancování potravin.

Podle východních učení proto mohou na syrové stravě nejvíce prospívat lidé z teplejších podnebí, lidé s nadbytkem „horka v těle“ a alespoň krátkodobě i mnoho lidí s nadváhou.

Naopak lidé, kteří žijí v chladnějších podnebích, energeticky chladnější a slabší typy, stejně tak klienti s oslabeným trávením většinou potřebují zahřívající stravu.

V Číně, kde jsme žili, se například k pití podává jen horká voda anebo čaje.

Studená, či ještě hůře chlazená voda a nápoje jsou naprosté tabu (tedy alespoň v tradiční výživě, ne u mladých Číňanů, kteří jsou ovlivněni západní módou).

Vím o případu, kdy americké matce dokonce v restauraci rázně odmítli přinést studený nápoj pro dítě, který pro něj objednala, s argumentem, že nemohou dítěti ublížit.

Výhody syrové stravy

• Nižší obsah tuků, sodíku a cholesterolu,
• vysoký obsah draslíku, hořčíku, vlákniny a kyseliny listové,
• celkově vysoký obsah živin v potravinách,
• strava s nižším obsahem nevýhodných aditiv, trans tuků a přidávaných cukrů (v případě, že ji srovnáváme s dietou běžně se stravující populace, ale při srovnání s jídelníčkem zdravě se stravujících vegetariánů anebo makrobiotiků už není rozdíl),
• studie udávají zlepšení psychického stavu (i když naprostá většina takovýchto sledování je omezena na několik týdnů a rigorózní lékařské studie dlouhodobě sledující zdravotní stav vitariánů, zejména pak dětí, v podstatě neexistují),
• možnost redukce hmotnosti (ale pozor, podle tradiční čínské medicíny je velká část obézních typu vlhko/chlad, přičemž takovéto konstituci jednoznačně prospívá příjem zahřívajících, vysušujících potravin a jídel, a je velkou otázkou, jestli krátkodobé snížení hmotnosti nepřinese i dlouhodobější energetickou nerovnováhu, která může být základem pro pozdější zdravotní potíže),
• zvýšení energie,
• pro velkou část dnešní uspěchané, vystresované a překrmené populace ideální odlehčující režim, v případě, že je aplikován po omezenou dobu,
• ekologicky šetrné stravování, stejně jako i u dalších převážně rostlinných stravovacích směrů.

Rizika syrové stravy

• Z celostního pohledu pro mnohé energeticky nevyrovnaná, ochlazující a nedostatečná výživa,
• podle druhu praktikované syrové stravy může hrozit nedostatek vitamínu B12, nižší obsah energie, bílkovin a vápníku,
• snížení vstřebávání některých živin, jako na příklad lykopenu a karotenoidů,
• podle studie Kolumbijské univerzity syrová strava překvapivě vedla k mírnému snížení obranyschopnosti u sledovaných účastníků,
• podle další studie, která sledovala, jak konzumace syrové stravy ovlivňuje risk srdečně cévních onemocnění, syrová strava příznivě snižovala hladinu cholesterolu, ale také nevýhodně snižovala hladinu HDL cholesterolu, a hlavně kvůli deficitu vitamínu B12 zvyšovala hladinu homocysteinu, jehož výše je úměrná riziku vzniku srdečně cévních onemocnění a mozkové mrtvice,
• studie, která se zabývá evolucí, tvrdí, že pro rozvoj lidského mozku byla tepelná úprava stravy nezbytnou podmínkou,
• náročnější zajištění stravy, zejména v rodinách,
• v případě konzumace syrového masa a vajec zvýšení mikrobiálního rizika,
•  náročnější trávení u mnoha oslabených jedinců, starších lidí anebo osob po nemoci,
• pro většinu lidí příliš restriktivní a omezený stravovací způsob.

Co doporučuji?

Syrovou stravu považuji za ideální odlehčovací kůru pro velkou část dnes typicky uspěchané a pravidelně se přejídající populace.

Největší riziko vidím při jejím aplikování v době zimy, u jednotlivců s chladnou konstitucí, přioslabeném trávení a u mladých dospívajících dívek, které v rámci až nepřirozeného hubnutí zkoušejí cokoliv a snadno se mohou dopracovat k poruchám příjmu stravy.

Stejně tak může být riskantní stravování v rodině, ve které je jeden z členů vyznavačem raw food a jí odlišně, nebo když se i děti převádějí na výživu, která je pro ně těžko sociálně pochopitelnou a zvladatelnou.

Syrová strava může být zdravou výživovou možností a výzvou pro mnohé, ale před její dlouhodobější aplikací doporučuji zvážit vlastní konstituci, zdravotní stav a životní podmínky.