Ministerstvo má plán proti dvojí kvalitě potravin

Vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 20. května schválila návrhy dvou novel zákonů, zákona o potravinách a zákona o ochraně spotřebitele, které mají vyřešit problém s dvojí kvalitou potravin a dalšího zboží na trhu EU a v České republice.

Ministři také odsouhlasili návrh novely zákona o státní sociální podpoře, kterou chce vláda zvýšit rodičovský příspěvek ze stávajících 220 000 na 300 000 korun.

Vláda Andreje Babiše udělala rázný krok k odstranění rozdílné kvality zdánlivě totožných potravin a dalšího zboží na českém a unijním trhu.

Schválila návrhy novel zákonů o potravinách a tabákových výrobcích a o ochraně spotřebitele, které prodej potravin a zboží stejné značky v totožném obalu, ale s odlišným složením či vlastnostmi označují za nekalé obchodní praktiky a klamání spotřebitele.

Obě navržené novely při zjištění tohoto prohřešku počítají se sankcí pro prodejce až do výše 50 milionů korun. „Je to pro nás důležité téma, protože jsme nespokojeni s tím, jak to dopadlo v Bruselu. Určitě se tomu budeme chtít věnovat dlouhodobě,“ uvedl předseda vlády Andrej Babiš.

Ministři se zabývali také novelou zákona o státní sociální podpoře. Vládní koalice rozhodla o navýšení státního rodičovského příspěvku o 80 000 korun ze současných 220 000 na 300 000 korun.

Na navýšení budou mít nárok všichni rodiče s dětmi do čtyř let, kteří nedočerpali rodičovský příspěvek k 1. lednu 2020. Náklady na toto navýšení dosáhnou 8,6 miliardy korun, což vláda zohlední v návrhu státního rozpočtu na příští rok.

„Jsem rád, že jsme nakonec našli shodu,“ konstatoval premiér Babiš. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda schválila také vyhlášení nového dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu na výzkum, vývoj a inovace The Country for the Future.

Program je navržen na roky 2020 až 2027 a vláda předpokládá, že celkem bude k dispozici 9,1 miliardy korun, přičemž 6,1 miliardy uvolní stát z rozpočtu.

Cílem programu je posílit výzkumné a inovační aktivity podniků a zlepšit prostředí pro rozvoj inovačních podniků a zvýšit mezinárodní konkurenceschopnost podniků prostřednictvím spolupráce mezi akademickou sférou, podnikatelským sektorem, inovační infrastrukturou a většího využití výsledků výzkumu a vývoje a jejich zavádění do praxe. Program má mimo jiné podpořit vznik nových inovativních firem, rozvoj malých a středních podniků či zavádění výsledků projektů průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje do praxe.

Kabinet odsouhlasil také návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2020 se střednědobým výhledem na léta 2021 a 2022 a dlouhodobým výhledem do roku 2026.

Vláda po dohodě s Radou pro výzkum, vývoj a inovace rozhodla navýšit rozpočet na tuto kapitolu meziročně o miliardu korun na 36,97 miliardy pro rok 2020. Výdaje porostou i v dalších letech, a to na 37,47 miliardy v roce 2021 a 38 miliard v roce 2022.

Ještě v roce 2018 činil rozpočet 33,87 miliardy, vláda Andreje Babiše tedy za poslední dva roky navýšila příspěvek státu na vědu a výzkum o více než tři miliardy korun.

Vláda projednala a schválila také návrh novely zákona o oceňování majetku.

Tato právní norma řeší především oceňování majetku pro stanovení základu daně, ať již některé z daní majetkových, příjmových, daně z přidané hodnoty či poplatků, a slouží také pro kontrolu nesprávného ocenění, čímž se podílí i na omezení daňových úniků.

Hlavní navrhovanou změnou je zavedení dosud chybějící definice tržní hodnoty. Důvodem jejího zavedení byla nutnost reagovat na případy, kdy pro určení obvyklé ceny nelze, vzhledem k jedinečnosti předmětu ocenění, zjistit kupní ceny srovnatelných věcí.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-20-kvetna-2019-173858/.

Dvojí kvalita výrobků – Komparativní testy potravin na jednotném trhu EU

Autor:

Odbor technické harmonizace a spotřebitelské legislativy

Dne 24. června 2019 zveřejnila Evropská komise oficiální zprávu o výsledcích komparativních testů vybraných potravin za účelem potvrzení dvojí kvality a zjištění rozsahu tohoto problému.

Komparativní testy byly provedeny Společným výzkumným střediskem EK v souladu s jednotnou metodikou a byly financovány Evropskou komisí.

Výsledky komparativních testů poukazují na to, že některé potraviny jsou označeny stejnou nebo podobnou značkou, i když se jejich složení liší.

Podle právní úpravy EU uvedení na trh určitého výrobku jako totožného s výrobkem uvedeným na trh v jiných členských státech EU, přestože takový výrobek má významně odlišné složení nebo charakteristiku, které nelze odůvodnit legitimními a objektivními důvody, by mohlo být pro spotřebitele zavádějící (směrnice Evropského parlamentu a Rady  2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách). Všechny potraviny uváděné na trh EU musí splňovat přísné právní požadavky na ochranu zdraví spotřebitelů a musí být pravdivě označeny informacemi o složení a charakteristice tak, aby byl spotřebitel řádně informován před zakoupením konkrétní potraviny (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011  ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004).

V období let 2016 – 2018 byly některými členskými státy a sdruženími zastupujícími spotřebitele oznámeny rozdíly ve složení anebo v senzorických vlastnostech některých potravin nabízených na jejich trzích ve srovnání se stejnými potravinami nabízenými v jiných členských státech.

Prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém projevu o stavu Unie v roce 2017 označil tuto situaci za nepřijatelnou s tím, že Evropská komise se problematikou dvojí kvality výrobků bude dále zabývat.

K eliminaci této nekalé obchodní praktiky byly Evropskou komisí realizovány tyto kroky:

Studie provedená JRC popisuje situaci zjištěnou na trzích devatenácti zúčastněných členských států (Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česko, Dánsko, Estonsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Nizozemí) v období listopad – prosinec 2018, které předložily informace o 113 značkových výrobcích a 15 výrobcích privátních značek obchodních řetězců. Výrobky byly vybrány v návaznosti na stížnosti zaslané příslušným orgánům členských států nebo na základě návrhů sdružení pro ochranu spotřebitele. Studie byla provedena v souladu se společnou metodikou pro testování zpracovanou JRC.  

  • Hlavní zjištění
  • V rámci studie bylo zjištěno, že:

V rámci studie bylo posouzeno 1 380 vzorků 128 různých potravinářských výrobků z devatenácti členských států EU. Tento soubor však není reprezentativní z hlediska velké rozmanitosti potravinářských výrobků na vnitřním trhu EU.

  • ve většině případů složení odpovídalo způsobu, jak byly potraviny prezentovány: 23 % výrobků mělo totožnou přední stranu obalu a totožné složení a u 27 % výrobků bylo signalizováno odlišné složení v různých zemích EU při odlišných předních stranách obalu;
  • celkem 9 % potravin, které byly prezentovány jako stejné v celé EU, mělo rozdílné složení: u těchto výrobků byla přední strana obalu totožná, ale jejich složení se lišilo;
  • dalších 22 % potravin prezentovaných podobným způsobem mělo rozdílné složení: u těchto výrobků byla přední strana obalu podobná, ale jejich složení se lišilo;
  • neexistuje žádný jednotný zeměpisný vzorec, pokud jde o používání stejného nebo podobného obalu pro výrobky s rozdílným složením. Zjištěné rozdíly ve složenítestovaných výrobků navíc nezbytně neznamenají rozdíly v jejich kvalitě.

Podrobné informace pro každý typ výrobku jsou uvedeny v příloze této zprávy. Kromě toho jsou na každém z výrobkových listů uvedeny také připomínky od potravinářského průmyslu k jednotlivým produktům.

Je nezbytné zdůraznit, že se nejedná o zjištění reprezentativní pro všechny potravinářské výrobky nabízené v členských státech EU.

Hodnocení, zda některé z identifikovaných případů stejného uvedení na trh zboží s podstatně odlišným složením by představovalo klamavou praktiku, přesahovalo účel této studie. Podle příslušných právních předpisů by příslušný vnitrostátní orgán musel vyžadovat další specifické posouzení případů, které by zohlednily všechny ostatní důležité faktory (zejména legitimitu a objektivitu jakéhokoliv zdůvodnění, které poskytuje majitel značky).

Nicméně, tato zpráva poskytuje lepší základ pro diskusi o dvojí kvalitě na jednotném trhu EU. Je však třeba učinit další kroky a provést další výzkum, aby bylo toto posouzení reprezentativnější a aby bylo možné lépe pochopit spojitost mezi složením a kvalitou.

Evropská komise proto zahájila dne 24. 6.

2019 novou výzvu k podávání návrhů s rozpočtem celkem 1,26 milionu eur na posílení kapacit spotřebitelských organizací výrobky testovat a určit potenciálně klamavé praktiky (Call for proposals for action grants for limiting dual quality and strengthening consumer organisations in the EU, ID: REC-CONS-RPPI-AG-2019). Lhůta pro přihlášení je 6. listopadu 2019. Podrobné informace jsou k dispozici na webové stránce EK – https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/opportunities/topic-details/rec-cons-rppi-ag-2019.

Další informace naleznete v přílohách.

Dokud budou Češi nekvalitní potraviny kupovat, budou jim je firmy prodávat

Opravdovým problémem, na rozdíl od dvojí kvality, jsou výrobky, které obsahují jiné složení, než je deklarováno na obalu. V tomto ohledu si bohužel navíc čeští výrobci se zahraničními v ničem nezadají.

Budete mít zájem:  Proč jsou biopotraviny drahé?

Firmy jen změní obaly

Ministerstvo zemědělství s velkou pompou na začátku tohoto týdne uvedlo, že v připravované novele zákona o potravinách zakáže dvojí kvalitu potravin. Potraviny, které jsou pod stejným označením nabízeny v různých zemích Evropské unie, ale liší se svým složením, již nebude možné uvádět v České republice na trh. Za porušení zákazu bude hrozit pokuta až 50 milionů korun.

Díky tomu, že dvojí kvalitu zakážeme v aktuálně chystané české novele zákona o potravinách, začne zákaz platit podstatně dříve než v rámci dvouleté, takzvaně transpoziční, lhůty evropské směrnice.

Cílem našeho návrhu je, aby potraviny, které se svými vlastnostmi liší, výrobci spotřebitelům nenabízeli ve stejném obalu, označení, barvě, grafice či se stejným marketingem, řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Čtěte více na Vitalia.cz: Ministerstvo má plán proti dvojí kvalitě potravin 

Vzhledem k uvedenému cíli bude moct být ministerstvo spokojeno, jelikož se pravděpodobně podaří naplnit. Jen to bude způsobem, který se ministerstvu zřejmě už tak zamlouvat nebude.

Ministerský návrh, stejně jako evropská směrnice, jen způsobí, že firmy změní obaly a nikoli složení. A to jednoduše proto, že to je levnější.

Češi tak stále budou kupovat rybí prsty s menším podílem masa od firmy XYZ než Němci, jen to bude v odlišných obalech.

Zastánci návrhu ale tvrdí, že spotřebitel tak nově bude vědět, že „jde o ošizenou potravinu, kterou si tak nemusí koupit“. Jde o to, že lidé jsou klamaní, je tam stejná barva, nálepka, stejný název a lidé mají očekávání, že to je stejná věc. A ona není, řekla například pro Radiožurnál eurokomisařka Věra Jourová.

Tyto argumenty však stojí značně na vodě. Drtivá většina českých (samozřejmě ani německých, rakouských, francouzských atd.) občanů, s výjimkou příhraničních oblastí, v obchodě netuší, zda se konkrétní výrobek ve stejném obalu prodává v zahraničí s jiným složením a žádná očekávání v tomto nemají.

Představa, že si někdo po koupi kečupu nyní zjišťuje, zda stejně vypadající výrobek nemá v Německu jiné složení, je stejně iluzorní, jako představa, že někdo podle obalu nově pozná, že jde o „šizenou potravinu“. Ošemetné je v tomto ohledu ostatně i používání termínu „šizená potravina“.

Pokud je na obalu pravdivě uvedeno složení, jde opravdu o šizenou potravinu?

Dokud budou Češi braky kupovat, budou jim je prodávat

Ostatně to, že firmy používají pro různě složené výrobky stejný obal, není snaha někoho zmást, nýbrž jen optimalizace nákladů. Pro firmu je levnější mít jeden obal pro všechny země, přestože se složení liší.

Hlavní otázka se tak netýká stejných obalů, ale toho, proč se pro český trh vyrábí pizza s méně šunkou a kečup s menším podílem rajčat. Výrobci argumentují, že Češi mají specifické chutě a že takto složené potraviny vlastně chtějí.

Ačkoli zmínky chuťových preferencí je nesmyslná, v druhé části argumentace vlastně mají pravdu. Češi jsou prostě ochotní méně kvalitní potraviny kupovat a kvůli tomu se stále vyrábí a prodávají.

Dokud nebude pro Čechy důležitější kvalita za rozumnou cenu a budou primárně hledět na co nejnižší cenu, budou jim firmy toto zboží vyrábět a prodávat. Dokud nebudou Češi podrobně studovat obaly, z čeho se potraviny skládají, a budou sahat po nejlevnějším zboží, budou náhražky také dostávat.

A je přitom úplně jedno, jestli jde o párky s 40% podílem masa, které mají v Německu ve stejném obalu masa 80 %, nebo o párky s 40% podílem masa, které se prodávají jen v ČR. Smutným faktem v tomto zůstává, že kolikrát jsou zahraniční „šizené“ potraviny stále kvalitnější než jejich český konkurent.

Ačkoli sice i Češi začínají více hledět na kvalitu, stále u nich hraje velkou roli nízká cena a ideálně ještě zboží ve slevě. Jak ukázala výroční studie GfK „Kupní síla 2018“ z listopadu loňského roku, v tomto ohledu se řadíme mezi špičku Evropy. Celých 51 % výdajů, které české domácnosti utratí za balené potraviny, je za zboží ve slevových akcích.

Přitom na Slovensku jde o 38 %, a v Německu dokonce jen 17 %. Český spotřebitel má rád slevové akce. Dokazují to i statistiky z jiných oblastí, kde se třeba v cestovním ruchu prodá v režimu first a last minute celkem 80 procent zájezdů.

Při prodeji automobilů jsou tři čtvrtiny modelů promovány s nabídkou zvýhodněné ceny, doplnil při představování studie Tomáš Prouza, šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

Opravdovým problémem je nepravdivé složení

Za co naopak Češi nemohou a co je opravdovým problémem, kterým se ale politici nezabývají, jsou výrobky (mnohdy tuzemské), které obsahují jiné složení, než je deklarováno na obalu.

Není snad měsíc, kdy by se neobjevil test, který odhaluje, že nějaký výrobek obsahuje méně určité složky, než kolik tvrdí na obalu výrobce.

Místo toho ale řešíme, že navzdory tomu, že obal nelže, máme ve stejně vypadajícím výrobků méně masa než Němci.

To, že Česko volí přísnější přístup k dvojí kvalitě než Brusel, je podle Tomana správné

„Nechceme, aby čeští obyvatelé byli obyvatelé druhé kategorie, chceme, aby měli stejné možnosti nákupu kvalitních potravin jako mají kdekoliv jinde,“ připomněl ministr Toman, proč jeho resort předkládá novelu zákona o potravinách.

„Přímo v zákoně bude uvedeno, že na trh je zákazáno uvádět potraviny označené totožně s potravinou uváděnou na trhu v jiném členském státě EU, ačkoliv potravina uváděná na trh v České republice má odlišné složení nebo vlastnosti,“ uvedl.

Dodal, že díky tomu, že se dvojí kvalita zakáže v připravované novele, začne tento zákaz platit podstatně dříve než v rámci dvouleté transpoziční lhůty evropské směrnice. „Naším cílem je přinést českým spotřebitelům férové zacházení, zaručit jim, že budou mít možnost vybrat si stejně kvalitní výrobky, jaké se prodávají na západ od našich hranic,“ zdůraznil. 

Na dodržování zákazů bude dohlížet Státní zemědělská a potravinářská inspekce a za porušení pravidel bude hrozit pokuta až do výše 50 milionů korun.

„Problém dvojí kvality se týká nadnárodních společností, netýká se českých společností, které působí na českém trhu,“ doplnil Toman.

 Podle toho, v jaké podobě projde předloha sněmovnou, se určí přechodné období na přeznačení výrobků, dodal ministr.

Dvojí kvalita se nemá vyhnout ani příštímu europarlamentu

Toman také poznamenal, že nemá obavy z postihu od Evropské komise za zavedení přísnějších pravidel, než jaké schválil Evropský parlament.

„To, že zpřísňujeme a jdeme nad rámec, to je v pořádku, protože do budoucního europarlamentu jsme domluveni s paní europoslankyní Olgou Sehnalovou i s panem Pavlem Pocem,  že toto téma budou točit dál, protože pro nás to nekončí volbami, ale je to téma dlouhodobé,“ řekl ministr.

V minulých týdnech se se zástupci obchodních řetězců i nadnárodních výrobců sešel premiér Andrej Babiš (ANO), opakovaně o této aktivitě hovořil s tiskem. Předseda ČSSD Jan Hamáček ovšem připomněl, že mírnější variantu evropské směrnice o dvojí kvalitě výrobků, kterou nakonec europarlament schválil, podpořila i bývalá ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO).

Novelu zákona o potravinách by měla v pondělí projednat vláda. Podle vyjádření náměstkyně ministra průmyslu Silvany Jirotkové bude kromě ní předložena také novela zákona o ochraně spotřebitele.

„Oba by měly řešit dvojí kvalitu,“ řekla.

Ovšem třeba Svaz obchodu a cestovního ruchu požaduje, aby odpovědnost za nabízení různých variant potravin pod stejným obalem byla na výrobci, nikoliv na obchodníkovi.  

Česko zakáže dvojí kvalitu potravin zákonem. Jen se vymění obaly, namítají skeptici

Ministerstvo zemědělství chce v novele zákona o potravinách zakázat tzv. dvojí kvalitu pod pokutou až 50 milionů korun. Výrobky se stejným obalem budou muset mít stejné vlastnosti a složení v ČR jako v jiných evropských státech, uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Chce tak zpřísnit Evropou schválenou směrnici. V ní se uvádí, že se výrobky musí lišit „významně“.

„Díky tomu, že dvojí kvalitu zakážeme v aktuálně chystané české novele zákona o potravinách, začne zákaz platit podstatně dříve než v rámci dvouleté, takzvaně transpoziční lhůty evropské směrnice,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. 

Návrh na pokutování tzv. dvojí kvality však podle svazu obchodu situaci nevyřeší. Nadále se do Česka budou vozit potraviny nižší kvality, ale správně označené.

Podle Tomana by mělo být v zákoně výslovně uvedeno, že je zakázané uvádět na trh potravinu označenou totožně s potravinou uváděnou na trh v jiném členském státě EU, pokud má jiné složení nebo vlastnosti. „Cílem našeho návrhu je, aby potraviny, které se svými vlastnostmi liší, výrobci spotřebitelům nenabízeli ve stejném obalu, označení, barvě, grafice či se stejným marketingem,“ řekl Toman.

Budete mít zájem:  Chleba se salámem je out. Školním svačinám vévodí hamburger

Toman: Můžou za to nadnárodní společnosti

Zatímco evropskou legislativu by měly nyní členské státy převést do svého právního řádu do dvou let, podle Tomana by měla připravovaná národní úprava nyní jít na jednání vlády a následně do Parlamentu – mohla by tak platit do jednoho roku. Méně přísnou evropskou úpravu vzalo ministerstvo na vědomí. Podle Tomana ale nebude v ČR možné ospravedlňovat různé složení výrobků preferencemi spotřebitelů nebo dostupností surovin.

Dodržování nového předpisu by měla kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce, metodika se teprve bude vytvářet. Toman dodal, že problém dvojí kvality se týká takřka výhradně jen nadnárodních společností.

Svaz obchodu: Je to narušení volného trhu

„To, co dneska navrhl ministr Toman, je dobrý začátek, ale řeší to jenom půlku problému. Řeší to to, že různé výrobky budou správně označeny. Ale nezabrání to tomu, aby pro každý trh měl ten západoevropský koncern různou variantu. A dvojí kvalita je pro mě především o tom, že existují různé varianty,“ reagoval na návrh prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Hlavní problém je podle něj v tom, že západní potravinářské koncerny nepovolí českým obchodníkům koupit kvalitnější zboží pro západní trhy. „Jde o to, aby obchod dostal právo nakoupit německou nebo španělskou verzi.

A dneska potravinářské koncerny tomu brání, když to někdo z obchodníků zkusil, tak mu bylo jasně řečeno, že musí nakoupit variantu pro český trh.

A kdyby zkusil přivézt třeba tu německou, tak mu přestanou dodávat všechno z jejich sortimentu,“ tvrdí Prouza.

Podle něj jde o narušení hospodářské soutěže, protože v EU by měl platit volný trh zboží. Zasáhnout by tak měl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, případně Evropská komise (EK).

„Na úrovni EK běží podobný případ na téma nákupu piva, kdy Belgičané chtěli nakupovat v Nizozemsku levnější výrobky Anheuser-Busch InBev a firma jim to nechtěla povolit,“ řekl.

Svaz o potřebných změnách jedná také s premiérem Andrejem Babišem (ANO), dodal Prouza.

Europoslanci v polovině dubna schválili směrnici, která má chránit spotřebitele před zavádějícími a nekalými praktikami zejména v online prostředí. Právní úprava se věnuje i dvojí kvalitě výrobků, ale nevede k jejímu definitivnímu zákazu, jak požadoval pozměňovací návrh. Ten schválen nebyl, což kritizovala řada českých zástupců v Evropském parlamentu.

Čeští zástupci, kteří se podíleli na pozměňovacím návrhu, uvedli, že směrnice se dvojí kvalitě výrobků nevěnuje dostatečně. Pozměňovací návrh by dvojí kvalitu zařadil mezi nekalé praktiky, na plénu ale neprošel.

České ministerstvo například loni dvakrát upozornilo na různou kvalitu potravin prodávaných pod stejnou značkou a podobným obalem v ČR a Německu. V prvním případě to byl lančmít od dánského výrobce Tulip, který obsahoval v ČR hlavně drůbeží separát, kdežto v Německu vepřové maso. Druhý případ byl s rybími prsty, které měly v Německu více masa a o 30 gramů větší balení.

Dvojí kvalita potravin v Evropě zůstává: 

5:27

Pizza jen s náhražkou sýra? Dvojí kvalita potravin v Evropě zůstává | Video: Aktuálně.cz

Evropská komise: Plán pomoci českému zemědělství je protiprávní | Téma | Lidovky.cz

Politici řeší plán, jak pomoci českému zemědělství. Už déle proto ve vzduchu visí záměr na předepsání povinných kvót pro množství tuzemského ovoce či zeleniny na pultech obchodů.

Část poslanců, která s nápadem přišla, se domnívá, že jde o jednu z možných cest, jak zemědělství „nakopnout“ a zároveň pomoci české krajině – zlepšit stav půdy a bojovat s nepříjemným suchem.

Ambiciózní plán českých zákonodárců však pravděpodobně narazí u Evropské komise (EK).

Z jejího hlediska je totiž protiprávní. Česko nedávno dostalo upozornění, že novela předepisující, aby od roku 2021 bylo minimálně 55 procent potravin na pultech obchodů z Česka, notifikaci ze strany EK nejspíš nedostane. Totéž se týká i jiné poslanecké iniciativy, jež počítá dokonce s 60procentním zastoupením domácího zemědělství.

Zastánci a odpůrci

„Ministerstvo zemědělství obdrželo dopis Evropské komise, na který připraví odpověď. Podle dopisu má EK obavu, zda návrhy nejsou v rozporu s evropskými normami ohledně jednotného trhu. Je však nutno zdůraznit, že debata o novele je v procesu a návrh ještě není dokončený.

Není tedy jasné, k jakému návrhu se EK vyjadřuje,“ napsal v reakci Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství.

V rámci vnitřního trhu Evropské unie mohou firmy své produkty volně dodávat do všech členských zemí, státy nesmí zvýhodňovat své výrobce na úkor těch z ostatních členských států EU.

Pro Česko je to velmi důležité pravidlo, neboť hlavní část hrubého domácího produktu vytváří vývoz, přičemž zhruba 80 procent jde do členských zemí EU.

Pokud by Česko obchodům přikázalo zaplnit část nabídky jen českými potravinami, EK by proti němu mohla zahájit řízení, které by mohlo skončit až žalobou před Soudním dvorem EU. Ten by pak mohl Česko odsoudit k vysoké pokutě.

Pokud by tento scénář nastal, novela by se výrazně prodražila. Česko by muselo platit za každý den, kdy by opatření – pokud by ho soud označil za nelegální – platilo.

Zákon již v minulosti vyvolal v Česku vlnu kritiky a politickou scénu rozdělil na dvě skupiny. Zastánci sporné novely argumentují, že i koronavirová krize ukázala důležitost toho, aby ČR byla v produkci potravin soběstačnější.

„Evropská unie se snaží dlouhodobě likvidovat české zemědělství, na to ale nemůžeme brát zřetel,“ napsal Václav Klaus mladší (Trikolóra), jeden ze signatářů poslaneckého návrhu.

Odpůrci namítají, že by se podíl českých potravin těžko zjišťoval a že by to vedlo k nedostatku některého zboží v obchodech a ke zdražení jídla.

Dvojí kvalita potravin podlehne přísné kontrole

Potraviny různého složení s totožnou značkou a názvem se nebudou smět v Česku prodávat. Zákaz bude platit i v případě, že se obaly budou podobat barvou, vyobrazením, grafikou, tvarem nebo bude název výrobku v určitém fontu. Pravidla pro kontrolu dvojí kvality zveřejnila na svém webu Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

„Hodnocení vzhledu bude posuzováno z pohledu průměrného spotřebitele. Ten si při letmém pohledu nevšimne nebo si nezapamatuje drobné odlišnosti,“ vysvětluje inspekce, která bude kontroly provádět. Zaměřit se chce na dominantní znaky obalu. 

Materiál o 22 stránkách uvádí několik praktických příkladů dvojí kvality potravin. K odlišení nebude stačit třeba pouhý překlad názvu do jiného jazyka, zrcadlové převrácení motivu krávy nebo uvedení snížené gramáže obsahu balení, pokud je obal stejně velký jako u výrobku s vyšší hmotností.

Inspekce zdůrazňuje, že argumentem pro dvojí kvalitu není různá kupní síla obyvatel. „SZPI nebude akceptovat jako argument odlišného složení výrobku skutečnost, že výrobce přizpůsobil složení produktu v návaznosti na poptávku spotřebitelů po nižší ceně v daném členském státě,“ uvádí dokument.

Na dodržování zákazu má dohlížet Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Za porušení bude hrozit až padesátimilionová pokuta. Zodpovědnost bude podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) mít každý, kdo uvádí zboží na trh. Na mysli má výrobce, dovozce, vývozce, dodavatele i prodávající. 

Právě na výši pokuty v minulosti poukazovali kritici s tím, že by mohla ohrozit malé prodejce. „V případě zjištění protiprávního jednání, týkajícího se porušení zákazu dvojí kvality, může SZPI využít institutu upuštění od uložení pokuty. Případně uložení jiného trestu, například napomenutí,“ uvedl k tomu Toman v úterý v Poslanecké sněmovně. 

Přesto není ani ze zákona, ani z nově zveřejněné metodiky SZPI podle poslance ODS a bývalého ministra zemědělství Petra Bendla jasné, jak bude systém pokut vypadat. „Nejsou jasná pravidla hry a ten úředník nemá žádné omezení, jestli dá desetimilionovou, pětimilonovou nebo padesátimilionovou pokutu,“ uvedl Bendl pro deník E15.  

Bendl dále kritizoval, že za dvojí kvalitu mají být pokutovaní i prodejci. „Zákon o potravinách říká, že jsou zodpovědní prodejci. Já si myslím, že zodpovědný je výrobce,“ dodal.

Proti odpovědnosti obchodníků se v minulosti ohradil také Svaz obchodu a cestovního ruchu. „O složení potravin rozhodují výrobci, nikoliv obchod.

Pro mě je naprosto nepochopitelné, že pan ministr zemědělství chce trestat někoho, kdo za to nemůže,“ uvedl podle serveru iDNES.cz prezident svazu Tomáš Prouza.

Prouza zároveň míní, že místo metodiky inspekce by byla lepší vyhláška. „Právně mnohem čistší by bylo, kdyby podmínky pro složení potravin i podobu obalů stanovila vyhláška. Pak by všichni měli právně závaznou jistotu, jak bude stát postupovat,“ uvedl nyní prezident svazu pro deník E15.

Na upřesnění pravidel se čekalo od loňského května, kdy novelu zákona o potravinách schválil kabinet, poslanci ji nyní budou projednávat ve druhém čtení. Součástí je i zákaz dvojí kvality potravin.

Ministerstvo zemědělství, které je autorem novely, tak reagovalo na evropskou směrnici o nekalých obchodních praktikách.

Dvojí kvalitu nepotravinářských výrobků řeší vlastní novelou ministerstvo průmyslu a obchodu.

Budete mít zájem:  Přírodní barviva potravin z květů

2020: EU začíná testovat nová pravidla pro „dvojí kvalitu“

V roce 2019 se „české“ téma tzv. dvojí kvality potravin a dalšího zboží dostalo na evropské úrovni do širšího povědomí. Co se vloni událo a jaký vývoj můžeme očekávat letos?

Rozdílné složení výrobků ve stejných obalech napříč jednotlivými zeměmi EU, známé ovšem spíše pod označením „dvojí kvalita“ zboží, je pro Čechy podle statistik jedním z nejdůležitějších evropských témat. Je však také potřeba myslet na to, že pojem „kvalita“ je často subjektivní, upravovat legislativu tedy nemusí být právě přímočaré.

Středobodem pozornosti jsou především potraviny. I když se unijní legislativa zaměřuje především na jejich bezpečnost, v mnoha konkrétních případech však upravuje i kvalitu a složení. Stejné jakostní požadavky napříč Unií platí například pro čokolády, vejce, drůbeží maso nebo ovoce a zeleninu.

Téma dvojí kvality se v roce 2019 na půdě EU značně vyvinulo.

Hned v lednu navrhl výbor Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (IMCO) návrh směrnice, která měla za cíl zakázat firmám rozdílné složení výrobků ve stejných obalech napříč zeměmi EU jako tzv. nekalou obchodní praktiku. V tématu se velice angažovala dnes už bývalá česká europoslankyně za ČSSD Olga Sehnalová.

Výsledná podoba legislativy je však především o kompromisu všech zainteresovaných stran, kromě europoslanců tedy i Evropské komise, členských států a samozřejmě také výrobců, kteří za své zájmy lobbují.

Finálová verze směrnice, která spatřila světlo světa v dubnu a byla součástí širšího legislativního balíčku zaměřeného na ochranu spotřebitele, tak zavádí mírnější pravidla.

Pro některé země totiž nebyla striktní omezení přijatelná.

Pokud budou nyní výrobky ve stejných obalech v různých zemích „významně odlišné“ ve svém složení, musí proto existovat legitimní důvod a spotřebitelé o tom musí být informování. O způsobu tohoto informování rozhodnou kontrolní orgány v jednotlivých zemích. Mezi nekalé obchodní praktiky však dvojí kvalita zatím nepatří.

Česká vláda vyjádřila svou nespokojenost s přijatou úpravou a zavázala se k zavedení vlastních, přísnějších pravidel. Ministerstvo zemědělství se v připravované novele zákona o potravinách chystá zakázat výrobky dvojí kvality. Za porušení zákona mají hrozit až 50milionové pokuty.

Téma dvojí kvality se stalo jedním z „taháků“ české debaty před volbami do Evropského parlamentu v květnu. Sám premiér Andrej Babiš se mu často věnoval, i když předtím o něj nejevil zájem.

Poslední podstatný vývoj v tématu nastal v červnu. Evropská komise zveřejnila výsledky celoevropských srovnávacích testů potravin.

Celkem se testovalo 128 produktů, z toho 11 mělo napříč státy totožný obal, ale výrazně odlišný obsah.

Podle tehdejší eurokomisařky pro oblast ochrany spotřebitelů Věry Jourové se jednalo o klamání spotřebitele už podle stávající legislativy, a další kroky leží v rukou členských států.

Co přinese rok 2020?

Vloni přijatá směrnice obsahuje tzv. revizní doložku, podle které by měla Evropská komise za dva roky od účinnosti směrnice (18. 12. 2019) zhodnotit, jaký přínos nová legislativa má a jestli skutečně slouží k tomu, aby se „dvojí kvalita“ postupně vytrácela.

Pokud by se tak nedělo, má navrhnout zařazení dvojí kvality produktů přímo mezi nekalé obchodní praktiky. V příštím roce se tak nový legislativní vývoj na evropské úrovni patrně očekávat nedá. Dva roky mají členské země také na to, aby novou legislativu implementovaly do svého práva.

V roce 2020 půjde tedy spíše o začátek testování funkčnosti nových pravidel.

Česká vláda však měla v plánu, aby její přísnější pravidla začala platit daleko dříve, a to do jednoho roku. To by znamenalo do letošního léta. Češi si však musí dát pozor na to, aby nový zákon nenarušoval fungování vnitřního trhu EU, na kterém musí pro všechny platit stejné podmínky.

Od 17. ledna začne platit unijní nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, které má usnadnit orgánům identifikovat výrobky dvojí kvality a odhalovat protiprávní jednání.

Kvalitní potraviny – Státní zemědělský intervenční fond

Kvalita českého potravinářství má bohatou tradici, která byla v posledních letech opomíjena a nahrazována snahou o dosažení co nejnižší ceny mnohdy na úkor kvality produktů.

Tento stav je pro naše producenty neudržitelný, neboť dlouhodobě nemohou konkurovat státům s hospodářstvím zaměřeným především na zemědělskou výrobu a hospodařících na nesrovnatelně větších rozlohách zemědělské půdy.

Proti masové produkci může Česká republika nabídnout vyšší kvalitu produktů, která může zajistit českému potravinářství a zemědělské prvovýrobě potřebnou konkurenceschopnost. Špičková kvalita a přidaná hodnota jsou tím, co tvoří konkurenční výhodu v rámci evropské produkce potravin.

V oblasti bezpečnosti a kvality potravin je cílem zejména zlepšení celkové úrovně prodávaných potravin a podpora producentů kvalitních místních potravin, včetně zavedených značek kvality.

Ministerstvo zemědělství a Státní zemědělský intervenční fond vnímá otázku kvality potravin jako jednu ze svých priorit a prostřednictvím značek kvality Klasa, Regionální potravina, biolist, biozebra, Chráněné zeměpisné označení (CHZO), Chráněné označení původu (CHZP) a Zaručená tradiční specialita (ZTS) seznamuje veřejnost s kvalitní a lokální potravinářskou produkcí.

Hlavní součástí podpory kvalitních potravin ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu je edukace spotřebitelů v otázkách kvality potravin, pořádání akcí na podporu prodeje oceněných produktů, včetně propagačních kampaní a spolupráce při prezentaci na domácích a zahraničních výstavách a veletrzích. Projekty na podporu kvalitních potravin a typických regionálních produktů běží v řadě evropských zemí.

Značka Klasa www.eklasa.cz

Národní značka kvality KLASA byla zavedena Ministerstvem zemědělství v roce 2003.

Za dobu své existence se značka KLASA stala nejen prestižní záležitostí pro její držitele, ale především si získala důvěru obyvatel České republiky, kteří výrobky označené logem KLASA při nákupech preferují.

Rovněž výrobci a zástupci obchodních řetězců velmi pozitivně hodnotí prodejnost těchto výrobků a vítají podporu kvalitní potravinářské produkce.

Značka KLASA je udělována pouze prověřeným zemědělským a potravinářským výrobkům, které splňují nadstandardní kvalitativní a bezpečnostní kritéria.

Požadavky pro udělení značky KLASA jsou přísnější než běžné hygienické a potravinářské normy.

KLASA slouží především k lepší orientaci spotřebitele na trhu, k identifikaci kvalitních potravinářských produktů a k prezentaci prověřených potravin ze strany kontrolních orgánů.

Značka KLASA během svého fungování prokázala svou marketingovou sílu a stala se nedílnou součástí prodejní marketingové podpory domácích producentů potravin.

Marketingová podpora kvalitních potravin neovlivní pouze české zemědělství a potravinářství, ale celou ekonomiku a příjmy státního rozpočtu.

Zvýšení výroby a prodeje potravin zabezpečí potřebu zemědělské produkce, vyšší zaměstnanost – zejména ve venkovských regionech se svízelnou sociální situací a vyvolá požadavky na zvýšení výroby dodavatelského průmyslu.

Značka Regionální potravina www.regionalnipotravina.cz

Projekt Regionální potravina je zaměřen na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin a zároveň vychází vstříc vzrůstajícímu zájmu spotřebitelů o čerstvé potraviny s jasným domácím původem.

Značku „Regionální potravina“ získávají formou krajských soutěží lokální výrobci potravin a pěstitelé. Soutěže se vyhlašují ve všech 13 krajích České republiky (vyjma Prahy).

Zemědělský nebo potravinářský výrobek, který usiluje o udělení značky Regionální potravina, musí být vyroben v příslušném regionu ze surovin dané oblasti. Odborné poroty vybírají vždy jeden vítězný výrobek v 9 kategoriích.

Oceněné výrobky získávají certifikát ministra zemědělství a právo užívat značku „Regionální potravina“ daného kraje po dobu 4 let.

Komunikace značky je podpořena celostátní informační kampaní, jejímž cílem je podpořit poptávku po těchto potravinách a přesvědčit spotřebitele, že u potravin není důležitá pouze cena, ale také jejich kvalita, čerstvost a původ. Kampaň se zaměřuje mimo jiné také na aktivity, které mají přímý vliv na podporu prodeje regionálních potravin a propagují je přímo v místě prodeje.

Projekty na podporu lokálních potravin a typických regionálních produktů běží v řadě evropských zemí. Tento trend spolu s dlouhodobým zaměřením na vysokou kvalitu a bezpečnost potravin přináší nezanedbatelné hospodářské efekty, ať už jde o zachování tradiční výroby, udržení a tvorbu nových pracovních míst či obecně příliv finančních prostředků do regionů.

Značka Bio www.myjsmebio.cz

BIO je certifikovaný systém hospodaření podložený národní i evropskou legislativou s vlastním kontrolním systémem garantovaným ze strany státu. BIO může být pouze ta potravina, která splňuje zákonem dané a státem kontrolované požadavky pro ekologické zemědělství. To je založeno na osevním postupu a péči o půdu.

Pole jsou plná života, nepoužívají se na nich umělá hnojiva, pesticidy, geneticky modifikované organismy ani chemické postřiky. Zvířata nejsou pouze využívána, ale je o ně s láskou pečováno. Jsou vždy krmena krmivem z ekologického zemědělství a jsou chována na pastvě. Produkce biopotravin v ekologickém zemědělství přírodu neničí.

Naopak ji zlepšuje a uchovává pro příští generace.

Bioprodukty jsou vždy viditelně označené logy, která smí používat pouze ti producenti, jenž dodržují přesné legislativní zásady ekologické produkce. Systém prověřování je nastaven tak, že minimálně jedenkrát za rok projde celý řetězec od prvovýroby až po distribuci kompletní speciální kontrolou, která je nadstavbou pro standardní kontroly v konvenčním zemědělství.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *