Mikrobiom – proč je tak důležitý pro naše zdraví?

Rady, tipy, triky

20.10.2020

Otázka správného trávení dnes není žádné tabu. Každé malé dítě dnes ví, že trávení potravin probíhá v gastrointensinálním traktu. Co ale už ví jen málokdo je, že v trávicím traktu se nachází až 2/3 lidského imunitního systému!

  • Mikrobiom – proč je tak důležitý pro naše zdraví?
  • Mimo to je v něm produkováno až 90% serotoninu – neurotransmiteru, který je zodpovědný za naši náladu, paměť, spánek nebo chutě.
  • Co si pod mikrobiomem vlastně představit?

Jedná se o souhrnné označení pro mikrobiální osídlení lidského těla. Je to shluk bakterií, hub, virů, kvasinek a prvoků, které se vyskytují v našem těle. Skládá se až z 10–100 bilionů symbiotických mikrobiálních látek.

Zdravý mikrobiom je alfa omega pro naše zdraví, protože jestli je něco, co ovlivňuje naše cítění a chování, pak jsou to právě naše střeva, ve kterém se nachází miliardy mikroorganismů, které řídí signály imunitního systému a vysílají je přímo do mozku, a to právě skrze osu střevo-mikrobiom.

Mimo trávení a vývoj imunitního systému hraje střevní mikrobiom jednu z hlavních rolí i co se týče rozvoje obezity, zánětlivých, nádorových, psychických či autoimunních onemocnění.

V našich střevech se tvoří celá řada důležitých vitamínů a chemických látek, které ovlivňují náš mozek. Rozhodují tak o naší náladě, pocitech hladu a chutí, odolnosti vůči stresu, paměti, dobré koncentraci, spánku nebo celkové energii.

Střevní mikrobiom se vyvíjí zhruba do našich 3-5 let života a je především dán geneticky. To, jaký bude náš mikrobiom, je ovlivněno i jakou formou jsme byli porozeni. Bylo prokázáno, že zdravější je přirozený porod, přes který střeva novorozence kolonizují prospěšné bakterie Lactobacillus oproti císařskému porodu.

Co vše mikrobiom ovlivňuje?

Na prvním místě je určitě nutné zmínit náš imunitní systém, protože v našich střevech se nachází až 70% imunity. Většina nemocí je důsledkem poruchy imunitního systému a u valné většiny nemocných je poškozený právě střevní mikrobiom.

Jestliže dojde k nerovnováze, spustí se řada negativních procesů. Důsledkem toho se u jedince může rozvinout Crohnova choroba, střevní záněty, autoimunní onemocnění, cukrovka II. typu či deprese.

  1. Mikrobiom – proč je tak důležitý pro naše zdraví?
  2. Funkce střevního mikrobiomu
  3. Střevní mikrobim to v našem těle nemá jednoduché a co se týká úkolů rozhodně se „nefláká“.
  • Rozkládá složité cukry, které si nejsme sami schopni rozložit
  • Je velitelem procesu trávení. Napomáhá předcházet nadýmání a pocitům těžkého žaludku
  • Produkuje vitamíny a další potřebné živiny jako například vitamín K, důležitý vitamín B12, niacin nebo pyridoxin.
  • Rozhoduje o tom, kolik kalorií a jaké živiny z jídla vytáhneme
  • Chrání nás před patogenními organismy
  • Řídí hladinu krevního tlaku, cholesterolu i krevního cukru a díky tomu pomáhá předcházet onemocnění srdce a infarktu
  • Podílí se na kvalitně kůže a vlasů
  • Podporuje detoxikaci organismu a mnoho dalšího
  • Jak poznat, že nefunguje tak jak má?
  • Symptomy jsou velice snadno rozeznatelné. Mezi nejběžnější řadíme:
  • – Nadýmání, pocity plnosti
  • – Potíže se stolicí (průjem/zácpa)
  • – Pálení žáhy
  • – Časté nachlazení
  • – Vyrážky, ekzémy, lupénka,…
  • – Deprese, úzkosti
  • – Autoimunní onemocnění
  • Čím krmit střevní mikrobiom pro naše zdraví?
  • Nedostatek kvalitního jídla a vlákniny může vést až k hladovění naší mikrobioty.

Je důležité dodávat našemu tělu a potažmo i střevům pestrou a rozmanitou stravu. Z potravy bychom měli přijmout celou škálu živin, minerálů, antioxidantů, vitamínů a zdravé bakterie. V jídelníčku bychom se měli zaměřit na příjem prospěšných probiotik, prebiotik a psychobiotik.

Probiotika jsou pro tělo přátelské bakterie a živé organismy, které žijí v našich střevech přirozeně a podporují naše zdraví. Napomáhají trávení a brání rozmnožování nežádoucích bakterií. Jsou součástí tzv.  ,,živých“ potravin, jako je například kysané zelí, kombucha, jogurty, kimchi či kefíry.

Prebiotika jsou jakýmsi krmivem pro probiotika. Jedná se o typ rozpustné vlákniny, kterou neumíme strávit. Jsou tvořeny jistým druhem rostlinných sacharidů, které nalezneme zejména v ovoci, zelenině, luštěninách, avokádu, semínkách či celozrnných výrobcích.

Mikrobiom – proč je tak důležitý pro naše zdraví?

Mikrobiom – proč je tak důležitý pro naše zdraví?

Rozpustnou vlákninu nalezneme zejména v ovoci, zelenině či luštěninách. Rozpustná vláknina může projít i procesem fermentace, kdy ve střevě vznikne látka butyrát, která má pozitivní dopad na naši imunitu a reguluje zánětlivé reakce ve střevě.

Prebiotická vláknina je ve střevě změněna na postbiotikum. Postbiotikum jsou bioaktivní látky, které vznikají činností probiotik. Vznikají během procesu kvašení, nebo-li fermentace. Pozitivně ovlivňují střevní prostředí, podporují imunitu, potlačují růst nepřátelských bakterií, mají protizánětlivé účinky a v neposlední řadě podporují obnovu a regeneraci buněk.

A poslední – psychobiotika jsou probiotické bakterie, které mají pozitivní dopad na naše psychické zdraví a podílejí se na zmírnění deprese. Jezte přirozené, celistvé a minimálně zpracované potraviny.

Snažte se jíst co nejvíce pestře a lokálně.  Dbejte ve stravě na dostatek fermentovaných a probiotických potravin, které budou mít pozitivní vliv na vaše celkové zdraví. Věnujte čas i sami sobě a svému psychickému zdraví.

Relaxujte, meditujte, hýbejte se, dbejte na spánkovou hygienu.

  1. Mikrobiom – proč je tak důležitý pro naše zdraví?
  2. Co naopak střevnímu mikrobiomu škodí?
  3. Především průmyslově zpracované potraviny plné chemických konzervantů a přidaných aditiv.
  4. Dále rafinované rostlinné oleje (kukuřičný, sójový, řepkový olej), pasterizované mléčné výrobky nebo umělá sladidla, kterými se doslazují nízkoenergetické potraviny, a které mimo jiné paradoxně přispívají ke zvyšování vzniku diabetu.

Velkým problémem se také jeví antibiotika. Antibiotika narušují střevní mikrobiotu, jak u dospělých, tak u dětí.

Co si z toho vzít závěrem?

Správná funkce mikrobiomu je nezbytná pro naše celkové zdraví. Naše střeva tak ovlivňují prakticky všechny procesy v organismu, i díky tomu, že se v nich nachází neuvěřitelných 90% imunitního systému.

Klíčovým faktorem pro zdraví je rozhodně kvalita stravy. Minimalizovat v našem jídelníčku bychom měli zejména rafinované cukry, zpracované suroviny a polotovary.

Naopak pozornost bychom měli věnovat kvalitním bílkovinám, čerstvému ovoci, zelenině a dostatečnému pitnému režimu.

Opomíjet bychom neměli ani trávení času na čerstvém vzduchu, adekvátní pohybové aktivitě a zapomínat bychom neměli ani na sebe. Trávit čas se sebou, pečovat o sebe po fyzické, ale hlavně i po té psychické stránce.

  • Míša Polcarová
  • Redaktorka OnlineFitness.cz Mikrobiom – proč je tak důležitý pro naše zdraví?
  • Mikrobiom – proč je tak důležitý pro naše zdraví?

Články | Obezitu, diabetes, nemoci střev a žaludku může zásadně ovlivnit butyrát. Nyní dostupný jako unikátní doplněk stravy

autor: Malkol | Publikováno v rubrice: Zdraví

Butyrát, významnou součást střevního mikrobiomu, který podle mnohaletých výzkumů zodpovídá za naši imunitu a zdraví, se podařilo uměle vytvořit českým vědcům. Našli také způsob, jak ho bezpečně dopravit až do střeva, kde velmi účinně působí.

A proč je pro nás butyrát tak důležitý?

Butyrát sodný jako sůl kyseliny máselné dokáže obnovit celistvost střevní sliznice a také snížit pronikání obsahu střev do krve. Má tak zásadní vliv na tlumení chronických střevních zánětů.

V tlustém střevě proto může působit preventivně v souvislosti s rakovinou konečníku a v tenkém střevě například jako prevence Crohnovy choroby nebo ulcerózní kolitidy a také se podílet na zlepšení stavu u již započatého onemocnění.

Ukazuje se také, že i obézní lidé mají výrazně snížený počet bakterií produkujících butyrát a výrazný pokles jeho hladiny byl prokázán studiemi i u pacientů s atopickým ekzémem.

O unikátních schopnostech butyrátu v souvislosti s nádorovými onemocněními ví medicína už řadu let. Pojem „butyrátový paradox“ je pojmenování schopnosti butyrátu oddělovat zejména v oblasti střevní sliznice zdravé buňky od nádorových. Zatímco množení zdravých buněk butyrát podporuje, nádorové naopak likviduje.

Budete mít zájem:  Soutěž: Kalendář, který vás podpoří

Podle Petra Ryšávka ze společnosti Pharmaceutical Biotechnology, jehož tým butyrát zkoumá, se také ukazuje, že právě butyrát zvyšuje citlivost tkání k inzulinu, čímž otevírá nové možnosti podpůrné suplementace u pacientů s cukrovkou.

V ideálním případě lidský organismus vyrábí butyrát pomocí prospěšných střevních bakterií z rozpustné vlákniny obsažené v ovoci, zelenině a luštěninách. Jejich obsah však ve stravě dnešního uspěchaného člověka bohužel stále klesá.

Problémem je také přílišné a často zbytečné nadužívání antibiotik, která velmi poškozují křehkou rovnováhu střevního mikrobiomu. Ten sídlí v našich střevech a lékaři ho pro jeho důležitost nazývají naším „druhým mozkem“.

Právě střevní bakterie ovlivňují velmi zásadně naši imunitu, celkový zdravotní stav a dokonce i psychiku a jsou pro naše zdraví naprosto zásadní.

Týmu českých lékařů a vědců pod vedením RNDr. Petra Ryšávka se podařilo vyrobit butyrát synteticky tak, aby se do střev v pořádku dostal i přes silně kyselé prostředí v žaludku. Díky speciálně vyvinutým tobolkách se pak může cíleně uvolňovat přímo ve střevech a působit tam zcela přirozeně.

Mikrobiom – proč je tak důležitý pro naše zdraví?

Butyrát – cílený doplněk stravy, doplňuje střevní mikrobiom, příznivě působí na zdraví střev a jejich osídlení přátelskými bakteriemi. Je možného ho užívat při zánětech ve střevech, při Crohnově chorobě, ulcerózní kolitidě, diabetu.

zpět na seznam článků

Pro pacienty a laiky

Jedná se o soubor zdraví prospěšných ale i patogenních mikrobů, které nás v případě rovnováhy posilují ve zdraví, v případě nerovnováhy (dysmikrobie) naopak naše zdraví oslabují až ohrožují. Pokud dysbalance trvá déle, dochází ke vzniku nemocí.

Lidský mikrobiom zahrnuje všechny mikroorganismy asociované s naším tělem. NIH (National Institute of Health) zahájil v roce 2008 projekt lidského mikrobiomu  s cílem charakterizovat mikrobiom „zdravý“ a přiřadit konkrétní složení mikrobiomu k nejrůznějším patologickým stavům. Vzhledem k obrovské komplexitě mikrobiomu není tento projekt zdaleka ukončen.

Mikrobiom – proč je tak důležitý pro naše zdraví? Diety se sníženým obsahem sacharidů Komerční analýza mikrobiomu

Jak velký je mikrobiom?

Co do počtu buněk se dříve předpokládalo, že mikrobiota převyšuje svého hostitele až 10x, nicméně dnes se odhaduje, že je to „jen” cca dvojnásobek. I tak se ale jedná o úctyhodný počet mikroorganismů! Pokud uvažujeme velikost genetické informace, tedy počet různých genů, pak vedou mikroorganismy nad svým hostitelem dokonce 100:1!

Liší se mikrobiom v jednotlivých částech těla?

Lidský mikrobiom není homogenní, právě naopak! Různé části těla mají svůj typický mikrobiom a navzájem se liší jak co do hustoty osídlení mikroorganismy, tak taxonomickým složením.

Rozlišujeme například mikrobiom kožní (a ten dále můžeme dělit dle lokalizace na sušších či vlhčích částech lidského těla), orální, vaginální, či asi nejbohatší komunitu, mikrobiom střevní.

Pro konkrétního jedince je pak jeho mikrobiom stejně typický, jako například otisk prstu.

Proč je důležitý střevní mikrobiom? 

Zdravý mikrobiom je pro svého nositele velice prospěšný, chrání ho před infekcemi, napomáhá mnohým metabolickým procesům v těle, pomáhá modulovat imunitní systém, ovlivňuje naši psychiku.

Střeva jsou v přední linii imunitního systému, jsou neustále vystavovány novým výzvám tím co jíme a pijeme.  To co se děje ve střevech ovlivňuje dokonce i naši náladu.

Naopak je v našich silách ovlivnit složení našeho mikrobiomu a tím i našeho zdraví.

Jak pomáhá zdravý střevní mikrobiom?

  • Podporuje správné trávení a vstřebávání a významně ovlivňuje metabolismus.
  • Je obrannou linií, zneškodňuje cizorodé a toxické látky a brání jejich pronikání dál do těla.
  • Ovlivňuje vývoj imunitního systému, stimuluje antiinfekční imunitu.
  • Vyrábí a uvolňuje důležité enzymy a neurotransmitery.
  • Zabraňuje vzniku potravinových alergií.
  • Svými účinky na endokrinní soustavu napomáhá zvládat stres.
  • Tlumí zánětlivé procesy v těle, které jsou spouštěčem chronických onemocnění dneška.

Jak upevnit své zdraví?

Stav svého střevního mikrobiomu a stav svého zdraví máme ve svých rukách.Pilíře zdravého střevního mikrobiomu tkví ve zdravém životním stylu – jsou to pohybové aktivity, spánek, duševní pohoda a samozřejmě strava.

  • Potraviny obsahující vlákninu (zelenina, luštěniny, ovoce).
  • Přírodní zdroje prospěšných bakterií (fermentované potraviny (kysané zelí, kombucha, kimči, kefír, živý jogurt a pod.).
  • Prebiotika (cibule, česnek, topinambur, pampeliškové listy) a Probiotika.
  • Potraviny s nízkým obsahem sacharidů.
  • Zdravé tuky.
  • Redukce spotřeby průmyslově zpracovaných potravin (mnohá aditiva poškozují mikrobiotu).

Co je to mikrobiom a proč je důležitý pro naše zdraví

Mikrobiom – proč je tak důležitý pro naše zdraví?
Ilustrační foto

Proti infekcím obecně, nejen aktuálně proti COVIDu, můžeme bojovat různě – nošením roušek, hygienou, desinfekcí a v neposlední řadě posilováním vlastní imunity. A právě zde sehrává významnou roli péče o náš vlastní mikrobiom. Ten ovlivňuje nejen naše fyzické zdraví, ale také zdraví psychické. A v červnu má již dokonce svůj vlastní světový den.

Definice mikrobiomu nám nebude znít příliš chutně

O co přesně jde? O souhrnné označení všech mikroorganismů (a to nejen těch dobrých, ale také těch špatných), které žijí v našem těle. Pokud jsou v rovnováze, neškodí nám, ale pomáhají.

Patří zde tedy nejrůznějším bakterie, viry, houby, kvasinky, prvoci a další pouhým okem rozhodně neviditelné organismy. V užším pojetí se mnohdy mikrobiomem označují mikroorganismy žijící pouze v našich střevech – střevní mikroflóra.

V širším pojetí se však jedná o úplně všechny mikroorganismy osídlující naše tělo. Najdeme je nejen uvnitř našeho těla, ale také na kůži nebo ve vlasech.

Mikrobiom tvoří biliony mikroorganismů. Nejvýznamnější součástí celkového mikrobiomu je střevní mikroflóra, která u zdravého dospělého člověka váží 1–2 kg. Ve střevech máme tedy skoro 2 kg bakterií!

Jak se ničíme

Obecně dnešní „moderní“ strava dobrému stavu mikrobiomu nenahrává. Průmyslově zpracovávané potraviny plné soli, cukru, tuku, konzervantů, barviv a nejrůznějších umělých přídatných látek škodí.

Uspěchaný životní styl zase vede k tomu, že jídlo do sebe nahážeme v rychlosti. Jenže trávení stravy začíná již v ústech tím, že se důkladným rozžvýkáním začnou produkovat sliny, které pomáhají potravu „předtrávit“.

Mnohdy jíme málo ovoce a zeleniny, která je důležitá nejen z hlediska vitamínů, ale také důležité vlákniny.

Genocida střevního mikrobiomu

Velkým nepřítelem jsou některé léky (např. antibiotika) a chemické látky (pesticidy, herbicidy), které nám naneštěstí se zničením nepřátelských bakterií vyhubí také užitečné bakterie ve střevech.

Toto ve spojení s nevhodnou stravou a celkovým životním stylem vede k tomu, že v Evropě, Americe a Číně dochází k prudkému nárůstu pacientů s oslabenou imunitou (alergie, astma, náchylnost k infekcím), trávicími problémy, cukrovkou, obezitou či depresemi.

Jak chránit svůj mikrobiom

Předně upravit stravu a životní styl. V podstatě platí obecně známá doporučení – upřednostňovat potraviny v jejich přirozené formě.

Například nekoupíme bramborovou kaši v sáčku nebo hotovou lákavě obarvenou a  uměle aromatizovanou bábovku (jež díky konzervantům vydrží ve špajzu půl roku), ale kaši si uděláme z normálních brambor a bábovku z klasických surovin a nebudeme ji ničím umělým dobarvovat ani dochucovat.

Velmi užitečná je konzumace fermentovaných, tedy kvašených, potravin. Zde patří např. jogurty (přírodní), kefíry, kvašené zelí nebo další fermentovaná zelenina. Fermentované potraviny jsou totiž bohaté na prospěšné bakterie a enzymy.

Kdy a pro co do lékárny

V případě závažnějšího narušení vnitřního prostředí (např. imunitní problémy, léčba antibiotiky, ozařováním), je vhodné si pomoci užíváním uměle připravených probiotik, prebiotik či synbiotik.

Budete mít zájem:  Zánět štítné žlázy zůstává dlouho nepoznán

Probiotika obsahují živé mikroorganismy zlepšující stav střevní mikroflóry. Prebiotika jsou nestravitelné látky (vláknina), které podporují správné fungování určité žádoucí střevní bakterie.

Synbiotikum je kombinací obojího tak, aby vznikl synergický (zesilující) účinek.

Střevní transplantace

O mikrobiom se zajímá také medicína, která testuje jeho využití prostřednictvím střevní neboli fekální transplantace, např. u těžkých zánětů tlustého střeva. Zjednodušeně to znamená, že do střeva pacienta je vpravena stolice od vhodného dárce.

Mikrobiom úst. Rady, jak ho udržet v rovnováze a neškodit svému zdraví

A co mikrobiom vlastně je? „Jde o mikroorganismy neboli soubor bakterií, kvasinek, hub, virů a protozoí (prvoků) vyskytující se v lidském těla i na něm. Odhaduje se, že jde asi o 100 bilionů organismů, přičemž zdravý mikrobiom je zásadní pro naše zdraví,“ vysvětluje zubní lékařka Jana Karbusická. 

V případě střevního mikrobiomu (střevní mikroflóry) se tyto patogenní mikroby podílejí kromě trávení také na vývoji imunitního systému a zasahují do mnoha tělních funkcí. 

„Rozmanitost mikrobiomu hraje roli při rozvoji obezity, zánětlivých, nádorových, metabolických, psychických, alergických, autoimunitních a v neposlední řadě kardiovaskulárních onemocněních,“ dodává lékařka.

Miliony mikroorganismů žijí také v našich ústech, kde ulpívají na jazyku, dásních, zubech, ale dostanou se třeba i na tváře. Přátelské bakterie jsou pro naše zdraví prospěšné. Problém nastává tehdy, když se v ústní dutině přemnoží škodlivé bakterie. 

„Kromě potíží, jako jsou zubní kazy, záněty dásní či parodontitida, mohou škodlivé bakterie v ústech způsobit záněty kloubů, pohlavního ústrojí, onemocnění srdce či dokonce zápal plic,“ uvádí Zuzana Heiník Bělová ze společnosti BELdental specializující se na péči o zuby a ústa. 

Mikroby ovlivňuje čištění zubů i kouření

Dentální hygiena má zásadní vliv na bakterie v našich ústech, což potvrzuje i Zuzana Heiník Bělová. „Zuby si čistíme nejen proto, aby byly krásné a měli jsme svěží dech. Správnou dentální hygienou můžeme ovlivnit mikroby v ústech, a tím třeba i to, jestli budeme trpět cukrovkou nebo jinými chorobami,“ říká specialistka na péči o zuby a ústa. 

Podle odborníků na náš mikrobiom prokazatelně působí také kouření, které má podle nich obrovský vliv na složení ústní mikroflóry. Stomatoložka Jana Karbusická k tomu dodává, že kouření narušuje složení bakterií i pH v ústech. Mikrobiální rovnováhu a naše zdraví dále narušuje nezdravá strava, některé léky, alkohol, stres, ale třeba i posedlost čistotou.

Jak podpořit přátelské bakterie v ústech

Základem je správná strava, která by měla být postavená na průmyslově nezpracovaných potravinách se zaměřením na tu rostlinnou. Vyhýbejte se kyselým nápojům. Důležité je snížit množství cukru. 

„Bakterie v ústech přeměňují cukry na organické kyseliny, které odvápňují zubní sklovinu. Při časté konzumaci sladkých jídel a především nápojů vystavujete zubní sklovinu účinkům cukrů po delší dobu, a zvyšujete tak riziko vzniku zubního kazu,“ vysvětluje zubní lékařka. 

Pokud kouříte, přestaňte. A v neposlední řadě zvolte si zubní pastu podporující přátelské bakterie. „Ústní hygiena je základem veškeré péče o ústní dutinu, přičemž druh zubní pasty hraje klíčovou roli.

Ideální jsou přírodní zubní pasty a přírodní ústní vody, které podpoří prospěšné bakterie v ústech a potlačí ty škodlivé,“ doporučuje Zuzana Heiník Bělová a dodává, že pro zdraví ústní dutiny je důležité navštěvovat pravidelně zubního lékaře a dentální hygienistku.

Proč je zásadní mikrobiom pro zdraví našeho mozku?

V prvním článku jsme si objasnili, co je to mikrobiom, co znamená symbióza a dysbióza, zda jde o to, jestli máme bakterií hodně nebo málo, nebo jaké druhy tam máme. V dnešním článku se budeme soustředit na začátek systematického přístupu ke změně našeho mikrobiomu, abychom dosáhli jeho nejlepší verze. 

První kroky na cestě za optimální střevní mikroflórou

Abychom mohli začít měnit diverzitu bakterií a nešli sami proti sobě, musíme začít od základu. Jako první bychom měli vzít v potaz zánět ve střevech. Ten se zcela přirozeně zvyšuje v reakci na jakoukoli přijatou potravu.

Zánětlivost je totiž součást imunitního systému a střevo je zevnitř vystláno citlivou sliznicí, kde se potkává svět vnější (vše, co do střev přijmeme) a svět vnitřní (látky procházejí střevní stěnou a teprve tak se dostávají do našeho těla).

Proto je důležité, aby byla střevní sliznice dobře chráněna, střeva jsou totiž také jedním z center našeho imunitního systému.

Přirozeně dochází ke zvýšení zánětu, protože zánět je to, co nás chrání před patogeny a cizorodými látkami, které by se v potravě mohly nacházet.

O zánětu jsme napsali celý článek, zde si ale uvedeme některé tipy, které budou působit na oba systémy; budou snižovat celkový zánět organismu, ale zároveň modulovat diverzitu bakterií směrem ke zdravější střevní mikroflóře.

Níže pro vás máme návrhy, co můžete udělat pro svůj mikrobiom a tedy i pro své zdraví, dlouhověkost, náladu a výkonnost.

1. Cvičení

A sakra, zase ten pohyb. Všichni bychom chtěli kouzelnou pilulku, jenže nic se nevyrovná těm systémům, které jsou již v našem těle obsaženy. Z mnoha studií vyplývá, že cvičení mění diverzitu střevní mikroflóry.

No a aby toho nebylo málo, cvičení pozitivně ovlivňuje téměř všechny aspekty našeho zdraví, přičemž jeden z těch nejdůležitějších je právě zánět! Přesně tak, cvičení ho krátkodobě (při cvičení) navýší, ale funguje jako tzv. hormetický stresor, následně se tedy zánět dlouhodobě snižuje.

Navíc nám zlepšuje kognitivní funkce (včetně paměti), prokrvení tkání, zvyšuje neuroplasticitu (schopnost mozku měnit se a učit) a imunitu (1, 2, 3).

2. Medicinální houby

Aaa, tak jsme se dočkali, alespoň něco, co je tak trochu jako ta zázračná pilulka. Žádné doplňky stravy ale nikdy nebudou mít takový efekt, jako jsou právě základní pilíře našeho zdraví a biohackingu (spánek, strava, pohyb).

Vše jde ruku v ruce a s medicinálními houbami je to stejně: mohou nám pomoci při vylepšování těchto pilířů a tvoří jakousi nadstavbu.

Proč houby a jaké to jsou? Zmíním pouze dvě, které mají ten nejlepší celkový efekt na mikrobiom, působí totiž znovu na více úrovních, snižují zánět a modulují bakteriální diverzitu!

Cordyceps militaris

Cordyceps militaris obsahuje řadu látek užitečných pro naši mikrobiální imunitu. Flavanoly v něm obsažené fungují antifungálně, tedy proti houbovým patogenům v těle.

Ve střevech tlumí růst nechtěných či přemnožených bakterií a zároveň neovlivňují ty pozitivní, laktát produkující bakterie, které jsou pro nás esenciální (4).

Také hrají svou roli v obnově střevních tkání a poškozené střevní sliznice, zejména pro inhibici růstu bakterií rodu Clostridium po léčbě antibiotiky (5). Tinktura a metanolový extrakt mají vyšší antimikrobiální účinky, zejména snižují houbové mykotoxiny obsažené v mikrobiomu. 

Shiitake

Shiitake má celou řadu benefitů, jako je například snižování cukru v krvi. Nás ale zajímá efekt na mikrobiom. Shiitake dokáže modulovat složení mikrobiomu, které pravděpodobně vede k mnoha benefitům zmiňovaným v tomto článku.

Vyšší diverzita, kterou shiitake podporuje, je jedním z ukazatelů zdravé mikroflóry. Tato houba také snižuje zánět a chrání naše buňky před poškozením toxickými látkami.

Budete mít zájem:  Kinezioterapie – kdy může pomáhat?

Zapíná také nejdůležitější antioxidační linii NRF2, která nejefektivněji zánět snižuje.

Kvalitní tinkturu Shiitake z Finska najdeš na našem eshopu.

3. Brokolicové klíčky 

“Brokolicové klíčky? Co, to existuje?” Přesně takhle jsem se s údivem, když jsem o nich před 3 lety slyšel poprvé, ptal i já. Ale brokolice se dá klíčit jako každá jiná rostlina.

Výhodou klíčků je, že obsahují některé látky z brokolice v daleko koncentrovanějším množství (50-100x vyšší koncentrace). Mluvíme hlavně o glukorafaninu, který se pomocí enzymu myrosináza mění na sulforafan.

To je jedna z nejefektivnějších látek, které v těle zapínají genovou linii NRF2. Nesnižujeme si zánět tedy něčím externím, nýbrž zařídíme, aby si ho tělo snížilo samo.

Klíčky mají navíc vlákninu a spoustu dalších látek, které mikrobiomu prospívají. Jak klíčky konzumovat nejefektivněji? Jak jsem zmínil výše, pro přeměnu glukorafaninu na sulforafan je potřeba enzym myrosináza. Ten se v buňkách klíčků uvolňuje na základě jejich mechanického poškození.

Když je tedy zmrazíme, buněčné struktury se naruší a sulforafan má čas se vytvořit, zmražením tedy ještě navyšujeme jeho obsah. Další možností je klíčky přidat do nejrůznějších smoothie, kde se zase rozmělní noži mixéru.

Pokud chcete ještě navýšit jejich potenciál, přidejte drcené hořčičné semínko (obsahuje enzym myrosinázu).

Disclaimer: Nejsem doktor a toto není lékařská rada.

Zdroje:

Jakou roli hrají střeva a mikrobiom na naše zdraví?

Tak často omílané téma jako mikroflóra, mikrobiom, střevní prostředí… je v tom nějaký rozdíl a jak se v tom všem vyznat??

  • Nejprve si tedy definujme určité pojmy, než se pustíme do širšího vysvětlování
  • Mikroorganismus: Je mikroskopický živý organismus, který může být jednobuněčný nebo vícebuněčný.
  • Mikroflóra: Je společenství  symbiotických ale i patogenních mikroorganismů, které doslova sdílejí tělní prostor.2
  • Mikrobiom:

 Je velmi podobný mikroflóře a někteří tyto termíny zaměňují. Jde však o společný genom mikroorganismů, ne o mikroorganismy samotné.3
Na mikrobiom lze nahlížet jako na další orgán, který zahrnuje mezi 1 a 3 % celkové tělesné hmoty.4 Mikrobiom se primárně nachází ve střevě, ale vědci dokázali, že jeho existence je mnohem širší, než by si mnozí mysleli. Lidské tělo má měřitelnou mikroflóru prakticky po celém povrchu a v každém otvoru.5

Člověk je v zásadě chodící ekosystém nesoucí si svůj mikrobiom neustále s sebou. Ten je mnohem složitější než náš vlastní genom.

Toto obrovské společenství v těle člověka má se svým „hostitelem“ velmi zajímavý vztah 🙂 Je-li toto společenství zdravé a v rovnováze, poskytuje celému tělu skvělou podporu a jeho dopad je, narozdíl od všeobecného mínění, mnohem širší než jen zdravé trávení. Naopak v případě nerovnováhy může mít celý systém na tělo velmi negativní vliv.

Význam vyváženého mikrobiomu

Mikrobiom si můžete představit jako pavučinu, která se rozprostírá po celém lidském těle a zahrnuje veškeré jeho stránky – to odpovídá nadvládě, kterou mikrobiom nad lidským tělem má. Pokud byste přetrhli jedno z vláken pavučiny, nic by se nestalo, ale pokud byste pokračovali a postupně zpřetrhávali další a další vlákna, rovnováha by zmizela a celý systém by se nakonec zhroutil.

Rovnováha je pro mikrobiom stejně důležitá, tak jako funkční pavučina pro pavouka. Když se rovnováha a symbiotický charakter jednotlivých mikroorganismů začnou naklánět na jednu či druhou stranu, „hostitel“ mikrobiomu se spolu s mikroorganismy mění a tělo pak může čelit problému, jak si udržet svou rovnováhu. Po celou dobu však „hostitel“ nemusí nutně rozumět tomu, proč některé složky jeho zdraví vyžadují více pozornosti.

  1. Co říká výzkum?

Vědci zjistili, že člověk jakožto součást symbiotického vztahu se svým mikrobiomem, má za úkol zajistit mikrobiomu „domov“ a nezbytné živiny tak, aby mohla mikroflóra přežívat. Na oplátku mu mikroorganismy poskytují vedlejší produkty, které zajišťují zdravé fungování mnoha procesů v těle. Pokud není tento vztah respektován a rovnováha se vytrácí, nastává problém. Ztráta rovnováhy umožňuje například patogenním bakteriím vstoupit do “hry”, zapustit kořeny a přinést s sebou řadu zdravotních obtíží.

Vědci zjistili, že správně fungující mikrobiom přináší zdravotní mnohé zdravotní výhody. Tyto výhody mohou mít široký záběr, ale ve své podstatě podporují především zdravý imunitní systém a energetickou rovnováhu.

 Přestože jsou neustále zjišťována nová fakta, je nanejvýš jasné, že náš imunitní systém je navržen tak, aby pomáhal chránit hostitele před napadením patogeních mikroorganismů.

Nedávný výzkum týkající se vzájemných vztahů mezi hostitelem a mikroorganismy ukázal, že mikroflóra je pravděpodobně primárním faktorem imunitního vývoje a imunitní systém zase ovlivňuje složení mikroflóry.6

Vedle vlivu na zdravý imunitní systém vědci zjistili, že například obezita je více než jen množství kalorií, které člověk přijme. Ukázalo se, že obézní lidé a štíhlí lidé mají v zásadě odlišný balanc určitých mikroorganismů v rámci své mikroflóry. Dále se zjistilo, že u štíhlých jedinců lze pozorovat větší množství bakterií Bacteroidetes a menší množství bakterií Firmicutes. 7

Ještě novější výzkum mikrobiomu se týkal nálady a duševního zdraví. Výsledky jsou úžasné. Studie ukázaly, že existuje osa mezi mikroflórou, střevem a mozkem, což ukazuje na fakt, že udržování zdravě vyrovnaného mikrobiomu je základním komponentem zdravé nálady a duševního zdraví. 8

Jaká je budoucnost mikrobiomu?

Naše chápání mikrobiomu je stále velmi základní a bude velmi zajímavé sledovat, kam se bude výzkum v příštích letech ubírat. Mnoho evolučních biologů začíná věřit, že genom jedince a obsah jeho mikroflóry jsou stejně důležité jako jeho geny.

Jedna věc je však jasná – rozhodně podporujte všemi možnými způsoby zdravou mikroflóru, jelikož v dnešní době se může lehce stát, že funkce mikrobiomu bude upadat z různých důvodů, ať už se jedná o čím dál tím více znečištěné prostředí, přehnané hygienické návyky, potraviny, které konzumujeme, stres, apod.

  • O tom, jakým způsobem podpořit mikrobiom, si řekneme zase příště.
  • Reference:
  1. Madigan M, Martinko J (editors) (2006). Brock Biology of Microorganisms (13th ed.). Pearson Education. p. 1096.
  2. The NIH Human Microbiome Project. Genome Res 19 (12): 2317–2323. 2009. Available at: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2792171/ Accessed January 31, 2016
  3. Backhed, F; Ley, R.E.; Sonnenburg, J.L.; Peterson, D.A.; Gordon, J.I. (2005).Host-Bacterial Mutualism in the Human Intestine. Science 307: 1915–1920. Available at: http://science.sciencemag.org/content/307/5717/1915 Accessed January 31, 2016
  4. MacDougall, Raymond (2012). NIH Human Microbiome Project defines normal bacterial makeup of the body. NIH Available at: http://www.nih.gov/news-events/news-releases/nih-human-microbiome-project-defines-normal-bacterial-makeup-body Accessed January 31, 2016
  5. Cho, I., & Blaser, M. J. (2012). The human microbiome: at the interface of health and disease. Nature Reviews. Genetics, 13(4), 260–70
  6. Martin, R., Nauta, a J., Ben Amor, K., Knippels, L. M. J., Knol, J., & Garssen, J. (2010). Early life: gut microbiota and immune development in infancy. Beneficial Microbes, 1(4), 367–82.
  7. DiBaise, J. K., Zhang, H., Crowell, M. D., Krajmalnik-Brown, R., Decker, G. A., & Rittmann, B. E. (2008). Gut Microbiota and Its Possible Relationship With Obesity. Mayo Clinic Proceedings, 83(4), 460–469.
  8. Cryan, J. F., & Dinan, T. G. (2012). Mind-altering microorganisms: the impact of the gut microbiota on brain and behaviour. Nature Reviews. Neuroscience, 13(10), 701–12.

Foto: zdravotnickydenik.cz

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector