Mexická (prasečí) chřipka prý není tak nebezpečná, jako ptačí

Formulář pro opuštění okresu. Kde ho najdete, kam ho budete potřebovat Michal Janko Aleš Vojíř

I když aktuální koronavirus zasáhl do života prakticky každého Čecha, není tou nevražednější vlnou posledních let. Prozatím.

Mapa koronaviru. | Foto: Shutterstock

Španělská chřipka. Zabiják, který po konci první světové války zahubil padesát až sto milionů lidí, zůstává i po sto letech symbolem zhouby, kterou může lidstvu způsobit virová pandemie.

Přečíst článek ›

Jak je nebezpečný aktuální koronavirus, kvůli kterému stát zavedl opatření, jež nemají v posledních desítkách let obdoby? Deník ho srovnal s podobnými onemocněními, která zasáhla svět v novém tisíciletí.

V březnu 2009 se v Mexiku objevil nový typ chřipkového viru H1N1, který obsahoval jak lidské, tak ptačí a prasečí geny. U lidí způsoboval takzvanou prasečí chřipku, která měla podobný průběh jako klasická chřipka, umíraly na ni však i mladší ročníky.

Přečíst článek ›

Virus se rychle rozšířil po celé planetě. Oficiální statistiky Světové zdravotnické organizace zaznamenaly téměř 20 tisíc obětí. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí jsou ale skutečná čísla minimálně patnáctkrát vyšší, protože u většiny zemřelých nebyly provedeny laboratorní testy na přítomnost viru.

  • V Česku si prasečí chřipka vyžádala stovku životů ze zhruba 2,5 tisíce nakažených.
  • Mexická (prasečí) chřipka prý není tak nebezpečná, jako ptačíZdroj: Deník Data
  • Mexická (prasečí) chřipka prý není tak nebezpečná, jako ptačíZdroj: Deník Data

Už v roce 2002 vyvolal strach světové veřejnosti nový typ viru. Způsoboval těžký akutní respirační syndrom, známý pod zkratkou SARS. Ve světě bylo potvrzeno osm tisíc případů. Předchůdce dnešního koronaviru však nebyl tolik infekční, epidemie proto záhy odezněla. Česku se vyhnula.

Ještě méně infekční, zato však vysoce smrtící, byl virus způsobující chorobu MERS, který se objevil v roce 2012. Ani jeho výskyt ale nebyl v Česku potvrzen.

Přečíst článek ›

Aktuální koronavirus je v porovnání s předchozími třemi patogeny průměrný, není tak vražedný jako koronaviry způsobující SARS nebo MERS.

Jeho zákeřnost ale spočívá v tom, že je infekční i v inkubační době, kdy pacient o nemoci neví. A chorobu může roznášet i po zaléčení. Navíc na něj dosud lidstvo nezná lék.

Mexická (prasečí) chřipka prý není tak nebezpečná, jako ptačíZdroj: Deník

Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.

12.3.2020

9 DENÍK PRO DOBROU NÁLADU

Operátor/ka do malého call centra, 16 800 Kč PRACOVNÍ POZICE RECEPČNÍ, STRÁŽNÝ, 16 000 Kč Programátoři počítačových aplikací, 55 000 Kč Mzdoví účetní, 25 000 Kč Lešenář, pomocný dělník na stavbě, 30 000 Kč Realizační pracovník, 28 000 Kč Kuchaři (kromě šéfkuchařů), 20 000 Kč Kuchaři (kromě šéfkuchařů), 18 500 Kč + PODAT INZERÁT Seat Tarraco nové vozidlo, servisní knížka, předváděcí vozidlo Audi A6 první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Audi A6 první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Fabia servisní knížka, koupeno v D, v záruce Audi Q8 první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované, v záruce Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ + PRODAT AUTO

prasečí chřipka | iROZHLAS – spolehlivé zprávy

Nemoci covid-19 podlehlo na světě už 115 000 lidí. Prasečí chřipka si v letech 2009 až 2010 vyžádala zhruba 18 500 obětí.

Atmosféra strachu se šířila i v případě prasečí a ptačí chřipky, obavy z pandemie se ale nepotvrdily. Vydělaly na nich většinou společnosti, které dodávaly na trh vakcíny a medikamenty.

Jižní Korea vyvinula velké úsilí, aby nákaza nepronikla přes hranice KLDR, kde byl první případ zaznamenán v květnu. Navzdory opatřením byla nemoc poprvé v Jižní Koreji zaznamenána 17. září.

Prasečí chřipka vyvolala obavy v roce 2009, kdy se rozšířila po celém světě právě z Mexika. Podle Světové zdravotnické organizace na ni tehdy zemřelo ve světě přes 18 000 lidí.

Do úterý testy potvrdily nákazu u 230 divokých prasat, z toho 18 bylo uloveno, ostatní byly uhynulé kusy. V zamořené oblasti na Zlínsku myslivci společně s policií ulovili skoro 3200 kusů černé zvěře.

Virus zika se stal strašákem v Brazílii i ve světě. Nejde ovšem o jedinou nebezpečnou nemoc přenášenou tropickými komáry – brazilské ministerstvo zdravotnictví upozorňuje na nárůst počtu pacientů s horečkou dengue. Navíc zaznamenalo i stoupající počet fatálních případů prasečí chřipky.

Od začátku chřipkové sezony podlehlo na Ukrajině 25 lidí prasečí chřipce. Oznámila to dnes agentura Reuters s odvoláním na ředitelku státního chřipkového centra Tetjanu Dychanovskou. Ta ovšem neupřesnila, kdy chřipková sezona v zemi začala. Prasečí chřipka se šíří také v Arménii.

Indii ohrožuje epidemie takzvané prasečí chřipky. V zemi už na virus typu H1N1 od začátku roku zemřela skoro tisícovka lidí. V několika indických státech úřady dokonce zakázaly shromažďování, což je v tak lidnatém státě, jako je Indie, poněkud absurdní.

Mladá žena s takzvanou prasečí chřipkou bojuje o život v prostějovské nemocnici. Žena přijela do nemocnice ve vysokém stupni těhotenství. Lékaři jí dnes museli provést císařský řez. Dítě je podle mluvčí nemocnice v pořádku.

V českobudějovické nemocnici je hospitalizováno 17 osob s chřipkou tipu A. Potvrzeny jsou i případy chřipky typu H1N1, tedy takzvané prasečí chřipky. Jedna žena na následky těžké chřipky zemřela. U většiny je stav komplikovaný kombinací chřipky a oslabeného imunitního systému. Zákaz návštěv platí v českobudějovické a táborské nemocnici, od zítřka se pro návštěvy zavře strakonická nemocnice.

Budete mít zájem:  7 nejlepších čajů na spaní a usínání

Česko stojí na prahu epidemie chřipky. Množí se závažné případy tohoto onemocnění, jen od pondělí přibylo 19 hospitalizovaných a počet úmrtí stoupl o tři na celkových osm. Podle odborníků není epidemie v tomto období ničím neobvyklá a chřipky není více než v jiných letech. Přibývá ale vážných komplikací, které toto onemocnění provázejí.

Sousední Polsko bojuje s vlnou chřipky. Týdně onemocní až sto tisíc lidí. Na následky takzvané prasečí chřipky už zemřelo sedm lidí. Podle odborníků už se dá mluvit o počínající epidemii.

Už devět lidí z Karlovarského kraje se nakazilo virem H1N1, takzvanou prasečí chřipkou. Nejvíce případů hlásí Sokolovsko, kde leží s tímto onemocněním pět pacientů.

Na komplikace spojené s chřipkou zemřelo v Česku od začátku zimy už sedm lidí. V nemocnicích je kvůli závažnému průběhu choroby 49 pacientů. Během dvou dnů tak stoupl počet úmrtí o dvě a počet hospitalizovaných o 19. Roste také počet případů takzvané prasečí chřipky, i ta už má jednu oběť.

Stav dvou pacientů, kteří leží ve Všeobecné fakultní nemocnici na pražském Karlově náměstí s prasečí chřipkou, se zlepšil. Muž i žena zatím zůstávají v nemocnici.

Počty pacientů s vysokými teplotami, bolestí v krku, kašlem nebo malátností se od vánočních svátků v některých regionech zněkolikanásobily. Nejvíce nemocných je v Plzeňském kraji, kde se počty pacientů dotahují na hranici místní epidemie.

Pacienti s prasečí chřipkou, ležící v pražské Všeobecné fakultní nemocnici, jsou ve stabilizovaném stavu. Muž i žena ale i nadále zůstávají na oddělení ARO.

Stav dvou pacientů s takzvanou prasečí chřipkou se stále nelepší. Leží v pražské Všeobecné fakultní nemocnici na oddělení ARO.

Zdravotní stav muže a ženy s prasečí chřipkou je stále velmi vážný. Oba leží na oddělení ARO Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, jsou napojeni na ventilátor a pod stálým dohledem lékařů.

V pražské Všeobecné fakultní nemocnici leží dva lidé s takzvanou prasečí chřipkou. Muž i žena jsou ve vážném stavu. Jsou napojeni na přístroje. Oba mají také ještě zápal plic.

V Rakousku propukla epidemie prasečí chřipky. Vyžádala si už čtyři oběti. V rakouské metropoli se také rychle šíří klasické chřipkové onemocnění. Nakaženo je na 30 tisíc lidí.

Prasečí chřipka, která se teď objevuje ve Velké Británii, by se brzy mohla rozšířit na kontinent. Varovali před tím evropští zdravotničtí experti.

Některé oběti prasečí chřipky zřejmě zemřely kvůli tomu, že virus dostal nečekaného spojence – imunitní systém, který se vymkl kontrole.

Světová zdravotnická organizace (WHO) by si měla vzít z nedávno ukončené pandemie prasečí chřipky velké ponaučení. Řekl to předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula. Události posledního roku podle něj ukázaly, že chybí zejména vhodná klasifikace jednotlivých stupňů nebezpečí dané nemoci.

Světová zdravotnická organizace až nyní oficiálně odvolala pandemii takzvané prasečí chřipky. Šířící se vir A/H1N1 způsobil v minulém roce celosvětovou paniku. Nakonec mu podlehlo téměř osmnáct a půl tisíce lidí. V České republice bylo hlášeno 102 oběti choroby.

Rok po pandemii takzvané prasečí chřipky sčítají škody země po celém světě. Nejen Česká republika objednala o mnoho více očkovacích dávek než nakonec použila.

Ve Spojeném království se konečný účet vyšplhal na miliardu a čtvrt liber. Ve skladech navíc zůstalo 20 milionů dávek očkovací látky.

Nezávislá vyšetřovací komise vedená doktorkou Deirdre Hine, dospěla k závěru, že celková cena mohla být mnohem nižší.

Takzvaná prasečí chřipka stála zatím Česko 336 milionů korun. Vládu o tom dnes informovalo ministerstvo zdravotnictví. Na nejvíc peněz přišla antivirotika a vakcíny. Zatím se ale využila jenom desetina očkovacích dávek.

Ministerstvo zdravotnictví by dnes mělo vládě předložit konečný účet za prasečí chřipku v České republice. U nás se proti této nemoci nechalo celkem očkovat přes 65 tisíc lidí. Stát ale nasmlouval 700 tisíc dávek. Většina asi teď přijde vniveč.

Prasečí chřipka a politika

Je možné, že teď se pandemie opravdu dočkáme. Prasečí chřipka je prý největším nebezpečím tohoto druhu od roku 1968, kdy jiný chřipkový kmen zabil až milion lidí.

Virový kmen H1N1, který nyní ničí životy v Mexiku, je stejný, jaký po první světové válce zabil desítky milionů lidé.

Zdá se tedy, že svět už nebude tak pohodlný, jak jsme dosud věřili – tato generace bude možná generací ztráty iluzí – ta o sterilním světě je už třetí ztracenou iluzí v řadě.

Konec studené války měl zahájit období bez velkých válek a ideologických konfliktů, jinými slovy. Konec této víry se odehrál nejpozději 11. září roku 2001.

90. léta také přinesla víru, že díky novým počítačovým technologiím končí epocha obvyklých ekonomických cyklů a nastává éra trvalé prosperity. Tento názor utrpěl značné šrámy při prasknutí bubliny koncem 90. let, a další těžkou ránu dostává nyní – právě počítače v bankovnictví umožnily rozvoj nepřehledné houštiny finančních derivátů, nad kterými jsme ztratili kontrolu.

Z optimismu po pádu Berlínské zdi zbývala alespoň důvěra v to, že budeme stále zdravější. Léčíme choroby, na které se ještě nedávno umíralo, vymýtili jsme neštovice a malárii, a vynalézáme náhrady sluchu a zraku, které připomínají science-fiction.

Budete mít zájem:  Pět hodin tělocviku týdně? O tom neuvažujeme, říká ministerstvo školství

To všechno zůstává pravdou, ale zároveň se nám začíná bortit půda pod nohama. Antibiotika zabírají v případě bakteriálních infekcí čím dál méně, a příliš opečovaná společnost také působí problémy.

Důvěra ve věčné zdraví také dostala trhliny v posledních letech kvůli hrozbám novodobých epidemií, jako je SARS nebo ptačí chřipka.

Tyto choroby však pravděpodobně nebyly zdaleka tak nebezpečné jako prasečí chřipka. Ke špatným zprávám patří, že virus prasečí chřipky se oproti svým předchůdkyním liší jednou podstatnou vlastností, a to schopností velmi rychlé mutace. Tak samotný virus H1N1 i vzniknul. V zásadě je stejný jako běžný chřipkový virus, na rozdíl od ptačí chřipky kmene H5N1.

Pravděpodobně se mu podařilo v těle prasečího hostitele přijmout generický materiál jiných mikrobů a začít se šířit dále. Další špatnou zprávou je, že napadá také, a dokonce především zdravé lidi mladšího věku. A do třetice je špatnou zprávou fakt, že dosud neexistuje žádná vakcína, a zatím lze použít jen dosud používaná antivirotika.

Ta ovšem nejsou dostupná v chudých zemích.

Předchozí nákazy pocházely z jižní Asie, kde lidé a zvířata žijí společně a dochází k neustálému kontaktu. Šlo také o velmi chudé společnosti, kde je hustota osídlení nepoměrně vyšší než na západě, a přístup k lékařskému ošetření minimální.

Tentokrát nákaza vzešla ze střední Ameriky, ale v tomto ohledu není tamní situace o mnoho lepší. Chudí Mexičané žijí stejně bídně jako chudí Asiaté. V tomto ohledu může Mexiko sloužit jako příklad toho, jak by mohl vypadat vývoj dalších zemí.

Ačkoli se Mexiku dostává celkem velkorysé pomoci, včetně přístupu mexického zboží na severoamerický trh, společnosti se nedaří vytrhnout se z bídy. Chudoba má svůj kořen v rozpadu zákonnosti a naopak.

Právě v posledních týdnech se znovu začalo mluvit o obrovské zločinnosti a nadvládě drogových mafií, které ovládají velké části Mexika. V těchto oblastech má muž větší šanci, že bude popraven, než že zemře v posteli. A nyní se k chudobě a rozpadu zákonnosti přidává i epidemie.

Ta zatím zabila přinejmenším sto lidí, a i kdyby dále nepokračovala, o čemž mnozí pochybují, představuje velkou tragédií.

Hlavně ale dále drtivě dopadne na tamní ekonomiku. Mexiko potřebuje příjmy z turismu, který nyní ustane, a už nyní další země odříkají zakázky mexického vepřového masa, ačkoli to za nákazu v žádném ohledu nemůže, jde totiž o kapénkovou infekci z člověka na člověka.

Pro Mexiko budou zrušené obchody bude znamenat další finanční ránu. Značné ztráty při pondělním otevření burz ale zaznamenaly i četné americké firmy, od cestovních a leteckých kanceláří až o podniky prodávající sóju či kukuřici – tedy potenciální žrádlo vepřů.

Ukazuje se tedy, že epidemie nemá jen bezprostřední dopad na zdraví nakažených lidí, ale ničí i celá ekonomická odvětví a důvěru lidí.

Zůstává ale i pár dobrých zpráv. Výzkumy se teprve rozbíhají, ale podle některých názorů mohla v případě mexických úmrtí hrát roli souhra dvou virů, z nichž jeden zůstal v Mexiku.

To by znamenalo, že virus prasečí chřipky možná sám o sobě tak ničivý není, i kdyby se dále šířil. Nákazy ve světě totiž zatím nebyly smrtelné.

Lidé ve světě také asi vyhledávají lékařskou pomoc rychleji než chudí Mexičané, a včas zachycená nákaza se zvládá lépe.

Dobrou zprávou je i rychlá reakce mnoha vlád a mezinárodních institucí, od Světové zdravotnické organizace, až po Mezinárodní měnový fond, který přispěchal s finanční pomocí Mexiku.

To platí i pro četné letištní kontroly, které jsou od dob epidemie SARS vybaveny snímači tělesné teploty a udržují znalost efektivního postupu v případě hrozby. O tom, zda se z prasečí chřipky stane nebezpečná pandemie můžeme zatím jen spekulovat.

Ale ne dlouho, pravdu budeme znát už za pár desítek hodin.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a
argumenty
v sekci Rádio na přání
. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Život s rizikem pandemií

Publikováno v časopise 6/2009

Skoro to na první pohled vypadá, že se gastronomické trendy na planetě Zemi snaží ovlivnit nějaká globální lobby vegetariánů.

V souvislosti s nemocí šílených krav klesla konzumace hovězího, kvůli ptačí chřipce přestali někteří lidé konzumovat alespoň na čas drůbeží. Nyní prý svět ohrožuje prasečí (mexická, kalifornská, nová) chřipka.

V souvislosti s tímto rizikem lze předpokládat, že také bezpečnost vepřového masa bude mít v myslích nepoučených spotřebitelů pošramocenou image.

Naštěstí se zdá, že každá další očekávaná pandemie oslabuje spotřebitelskou reakci na konzumaci potravin, jejichž základní surovina evokuje riziko pro zdraví na základě názvů příslušných chorob. I tak je ale na místě zopakovat: Riziko nákazy z konzumace masa hospodářských zvířat spotřebiteli nehrozí.

V případě ptačí a prasečí chřipky je to garance stoprocentní, neboť zlovolný virus se šíří vzduchem a ne svalovinou. V případě hovězího masa jsou sice nebezpečné priony přítomny v samotném zvířeti, avšak pouze v takzvaném rizikovém materiálu, což je mozek a mícha.

Priony mohou podle některých vědeckých prací přežívat i například v zemi a objevily se i údaje, že stoprocentně bezpečné nemusí být bez tepelné úpravy ani mléko. Jenže na konzumaci hovězího masa ani mléka ještě nikdo nezemřel.

Permanentní riziko

Jiná věc je, že pandemie nemocí v dnešním světě člověku skutečně hrozí. Na vině je však člověk sám, respektive proces globalizace. Nejen ekonomická, ale zejména fyzická absolutní současná prostupnost celého světa v praxi znamená, že jeden nakažený člověk třeba z Austrálie může nakazit celou populaci na opačném konci planety a postupně planetu celou.

Budete mít zájem:  České léčebné konopí v lékárnách: první smlouva již tento týden

Stačí k tomu skutečně málo – dýchat. Zejména v letadlech. A protože se člověk bez dýchání těžko obejde a letecká doprava asi jen tak neskončí, je riziko pandemií vpravdě permanentní. Základní otázkou je, odkud hrozí největší nebezpečí a především, má-li lidstvo nástroje se novým, zmutovaným virům šanci ubránit.

Dosavadní poznatky přitom ukazují spíše na to, že na obranu je v současné době lidstvo připraveno podstatně lépe než v minulosti. Podle řady odborníků se v případě nových typů chřipky nemůže opakovat masové umírání lidí na španělskou chřipku z roku 1918. Prostě proto, že úroveň vědeckého a lékařského poznání od té doby neskonale vzrostla.

Jestli něco podstatně zredukuje počty lidí na Zemi, pak to podle všeho nemoc na bázi chřipky nebude.

Bouře ve sklenici WHO

Jako čirý populismus je tak možné vnímat postoj Světové zdravotnické organizace (WHO) k takzvané prasečí chřipce, která div nevyhlásila poslední, šestý stupeň ohrožení světa. I tak se ale dostala na stupeň pátý.

Riziko pandemie je v tomto případě evidentně nadhodnocené, a nemohou na tom změnit nic po nějakou dobu rostoucí počty zemí s podezřením na nákazy či rostoucí počty nemocných lidí. V této souvislosti je vhodné uvědomit si příslušné proporce – počty nemocných (a ne vždy je jisté, že je to vůbec chřipka) činí jednotky tisíc lidí, zatímco celkový počet lidí jsou jednotky miliard.

Jinými slovy: pravděpodobnost nakažení (ale zdaleka ne úmrtí) je nižší než jedna k milionu. Spekulace, podle nichž by se mohlo nakazit až sedm milionů lidí, nejsou v žádném případě na místě. Nesmyslnost paniky docela dobře ilustruje porovnání s klasickou chřipkou, které přitom nikdo nevěnuje pozornost.

Res-piračními chorobami je pouze v České republice ročně postižen zhruba milion lidí, přibližně 30 procent z nich tvoří běžná chřipka, na níž a nebo s jejíž „pomocí“ zemře ročně přes tisíc občanů ČR. V médiích však o tom není ani zmínka.

Ani zmínka také není o tom, jak věrohodné jsou zdroje informující o nejnovějším riziku pandemie. Výsledky nedávného rozsáhlého šetření v Itálii jednoznačně konstatovaly, že míra věrohodnosti zveřejňovaných „vědeckých“ údajů má prokazatelně tím nižší hodnotu, čím více jsou vědci závislí na sponzoringu.

Má to sice svou logiku, nicméně by bylo opravdu žádoucí zejména u katastrofických scénářů prověřit, jaký kapitál či podnikatelský projekt za nimi stojí. Nemusí jít zdaleka jen o prodej léků typu tamiflu. Většina seriózních vědců například suše konstatuje, že používání roušek jako obrany proti šíření virů je v praxi k ničemu.

A kolik se jich přitom kvůli prasečí chřipce prodalo!

Petr HAVEL

Vakcína proti prasečí chřipce schválena – je pro nás ale bezpečná?

Dle posledních statistik bylo od dubna 2009 v celé Evropské unii, Norsku, Švýcarsku a na Islandu nakaženo prasečí chřipkou 55 044 osob, z toho je potvrzeno 174 smrtelných případů.

V celosvětovém měřítku jsou tato čísla bohužel ještě daleko vyšší. 350 000 potvrzených případů a 4160 mrtvých hovoří samo za sebe.

K onemocnění jsou více náchylní mladí lidé a děti ve věkové kategorii od 5 do 24 let.

Někteří experti naznačují, že pokud se co nejdříve nepřistoupí k plošnému očkování, během nadcházejícího podzimu a zimy může vypuknout druhá, ještě mocnější vlna.

Zelená pro dvě nové vakcíny

V úterý 29. září schválila Evropská komise po týdnech klinických testů komerční  použití dvou vakcín proti pandemii chřipky a to vakcíny Focetria® (výrobce Novartis) a Pandemrix® (výrobce GlaxoSmithKline). Tyto vakcíny budou použity v celé Unii, Lichtenštejnsku, Norsku a na Islandu.

V diskusi, která se rozpoutala při jednání Výboru pro životní prostředí zaznělo mnoho hlasů poslanců, zajímajících se o bezpečnost těchto vakcín pro občany Unie. Německý poslanec Peter Liese (ELS) položil základní otázku, zda lze tyto vakcíny bezpečně použít pro děti a jiné ohrožené skupiny osob, jako jsou například těhotné ženy.

Zazněl také názor německé socialistky Dagmar Roth-Behrendt (PSE). „Lidé se bojí nechat očkovat, protože se obávají vedlejších účinků. Co tedy mohou lidé očekávat?“

Odpovědi se jí dostalo vzápětí z úst Thomase Lönngrena, výkonného ředitele Evropské agentury pro léčivé přípravky: „Vedlejší účinky těchto vakcín jsou minimální v porovnání s komplikacemi lidí, kteří chřipkou onemocní.“

Zástupkyně zelených Michèle Rivasi z Francie viděla hlavní problém v udělení licence bez dostatku klinických dat. Pan Lönngrena ale oponoval tím, že tento kmen chřipky je zcela nový a nedostatek klinických dat je tedy opodstatněný. „Tato vakcína v podstatě není nová, ale jedná se spíše o klasické sezónní očkování s novým kmenem chřipky,“ dodal. 

Zcela opačný pohled na celou věc přinesla poznámka poslankyně za Evropskou lidovou stranu Françoise Grossetête. „Většina lidí říká, že sezónní chřipka není tak nebezpečná a neumírá na ní zdaleka tolik lidí. Pokud je takový i virus H1N1, nevidím důvod k znepokojení.“

Nová chřipka

Virus chřipky A (H1N1) je novým podtypem viru chřipky postihující člověka. Jde o novou kombinaci lidské, prasečí a ptačí chřipky, proti které nejsou lidé odolní.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector