Manuální terapie – co je to a na co je dobrá?

Přečtěte si obecně o lymfatickém systému a lymfodrenáži

Manuální lymfodrenáž je terapeutická technika, při níž terapeut jemným tlakem ruky provádí konkrétní hmaty, které uvolní lymfu. Ta dále proudí z mezibuněčného prostoru přes kapiláry, mízní cévy a uzliny a následně je nasáta do krevního řečiště. Hlavní mízovod ústí do horní duté žíly v blízkosti srdce

Na začátku každé terapie musí lymfodrenáži předcházet tzv. otevření spádových uzlin. Pokud není drenáž prováděna správně, může způsobit bolesti hlavy, rychlou únavu, zvracení, otevření lymfatických spojek a vznik nového, nebo zhoršení současného otoku (lymfedému).

Tlak, který terapeut vyvíjí dlaněmi a prsty, je velice jemný a dostatečně silný tak, aby terapeut neklouzal po pokožce, ale zároveň netlačil do podkožních struktur (sval, kost…).

Manuální tahy nad lymfatickými cévami jsou vždy vedeny ve směru k lymfatickým uzlinám. Těmito pohyby dochází ke stimulaci pohybu lymfy směrem k pravé klíční kosti, kde hlavní mízovod ústí do horní duté žíly a lymfa vtéká do krevního řečiště.

Srovnejte tuto terapii s přístrojovou lymfodrenáží.

Jak správně provádět manuální lymfodrenáž

• Správný tlak je velice jemný. Musí být vyvíjen dostatečně hluboko, aby terapeutovi neklouzaly ruce po kůži, ale zároveň je tlak jemný, aby terapeut neměl pocit, že mačká (palpuje) další tkáně pod kůží. Příliš vysoký tlak vyvíjí terapeuti školení pro masáž hlubokých tkání (svalové, fasciální, a jiné techniky). Někdy je těžké uvěřit, že tak jemná manuální technika může být tak účinná. Naopak při vysokém tlaku může dojít ke kolapsu až zničení lymfatických cest a uzlin a tím ke zhoršení stavu klienta.
• Směr „hlazení“ je velmi důležitý, protože lymfa má být vháněna do správných lymfatických uzlin. Je-li tlak vyvíjen opačným směrem, nemůže být terapie nikdy efektivní.
• Masáž má pomalý rytmus i rychlost. Lymfatické cévy a uzliny se otevírají a následně zavírají, přičemž dochází k vypuzení lymfy do dalších úseků směrem k horní duté žíle. Odpovídající rytmus aktivuje parasympatický nervový systém, což vede i k relaxaci klienta.

Kdy je manuální lymfodrenáž vhodná (indikace)

• u sportovně aktivních klientů, kdy lymfodrenáž podporuje rychlejší odbourávání katabolitů (splodin) buněčného metabolismu a podporuje regeneraci svalů a dalších tkání (např. běžci, hokejisté, fotbalisté atd.)
• po operaci kloubů od 12. dne (rána musí být zhojena)
• po onkologickém onemocnění (jsou-li K-markery v krevním vyšetření již negativní)
• u gynekologických obtíží např.: dysmenorrhea (bolestivá menstruace), funkční sterilita…
• u chronické žilní nedostatečnosti (křečové žíly, tromboflebitida, ateroskleroza, zánět žil…)
• prevence zánětu hlubokého žilního systému před a po plánované operaci
• v terapii bércových vředů
• u diabetiků (neuropatie, angiopatie)
• v terapii artrózy kyčelních, koleních a hlezenních kloubů (otoky dolních končetin způsobené funkčním opotřebování kloubů)
• primární a sekundární lymfedém
• onkologické indikace pouze po doléčení karcinomu a metastáz (ablace mammy, resekce uzlin, po radioterapii…)
• chronická žilní insuficience a prevence hlubokého žilního zánětu (před i po operacích)
• bolesti cévního původu (ateroskleróza tepen, žilní trombóza, křečové žíly, blokáda mízního řečiště…)
• terapie bércových vředů (v klidovém stádiu)
• poruchy prokrvení (Raynaudova nemoc, akrocyanóza)
• extrémní svalové zatížení
• celulita – laicky nazývaná „celulitida“ (lymfodrenáž slouží jako podpůrná metoda např. při terapii celulity rázovou vlnou, ultrazvukem, kryoterapií…)
• liposukce (po operačních i neinvazivních zákrocích)

Kdy manuální lymfodrenáž neprovádíme (kontraindikace)

• u kožních onemocnění (plísně, záněty kůže a měkkých tkání, otevřené rány, hnisavé kožní rány, proleženiny v akutním stadiu) – hygienické důvody
• onkologické onemocnění v akutní fázi – riziko rozšíření nemoci
• těžké srdeční onemocnění (isch. choroba srdeční, angina pectoris, infarkt myokardu, nestabilizovaná hypertenze, hypotonie…) – zvyšená cirkulace lymfy vede k nalití většího množství lymfy do krevního řečiště. Srdeční sval musí kapacitně větší průtok zvládnout.
• těžké plicní onemocnění (bronchiální astma, chronická bronchitida, obstrukční choroba plicní, akutní plicní edém…)
• u vážného onemocnění jater a ledvin – aby nedošlo k ještě vyššímu skokovému zatížení těchto interních orgánů
• cévní mozková příhoda
• zvýšená funkce štítné žlázy (hyperthyreosa)
• neurologické onemocnění (epilepsie, neuropatie, plexopatie…)
• nediagnostikované břišní obtíže
• akutní žilní zánět (tromboflebitida)
• akutní infekční onemocnění (chřipková viróza, zvýšená tělesná teplota…)
• osteosyntéza a endoprotézy v léčené oblasti

Autor: Mgr. Iva Bílková, FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., Praha

K čemu jsou dobré masáže a jiné terapie

Jednou jsem chtěla svou čtyřletou dcerku pobavit, trochu ji poškádlit, a napadla mě taková blbinka: vzala jsem její hlavu do dlaní, zlehka a rychle jsem jí třela tvářičky a říkala u toho: „Masáááž, masáááž.“ Jenže ejhle, účinek byl opačný! Místo smíchu se mi rozfňukala a zaprotestovala: „Nene, já nemasám!“

Mechanismus působení masáže

Místně se projevuje účinek masáže na kůži a v jejích orgánech, v krevním řečišti, v lymfatickém systému, ve šlachách a kloubních pouzdrech i v periferním nervstvu.

Napřed se čistě mechanicky odstraní povrchní zrohovatělé kožní vrstvy, čímž se uvolní vývody mazových a potních žláz a kůže pak lépe „dýchá“.

Příznivým ovlivněním odtoku žilní krve se urychluje odstranění nepotřebných produktů látkové výměny, cílená masáž napomůže uvolnění, vstřebání i odplavení výpotků a usazenin.

Podporou krevního oběhu se zvýší svalová výkonnost a urychlí zotavení unaveného svalu. Celý organismus je lépe prokrvován, což se projeví na mnoha orgánech.

Například lepším prokrvením ledvin stoupá tvorba moči, zlepšuje se výměna vzduchu v plicích, podpoří se i tkáňové dýchání, usnadní pochody termoregulační.

Masáž působí osvěživě při únavě, celkově uklidňuje, nebo naopak podle zvolené techniky tonizuje, zlepšuje spánek apod.

V praxi se masáže využívají ve zdravotnictví, tj. jako léčebná procedura, nebo ve službách, tam spíše jako úkon relaxační. 

Je třeba vědět, co od masáže očekáváme, a podle toho zvolit zařízení i terapeuta. Tak jako u většiny podobných služeb je dobré se rozhodnout buď na základě osobního doporučení, nebo předběžného pohovoru. 

Nestyďte se zeptat na cenu úkonu, vzdělání terapeuta, jeho praxi, délku procedury, její průběh, účinky i možné reakce.

Při masáži odhalujete své tělo a necháte druhého člověka, aby se vás dotýkal. Proto je nezbytná důvěra v jeho schopnosti a snahu vám pomoci. Také on potřebuje zpětnou vazbu. Je dobré se projevit, pokud například máte během procedury pocit chladu, potřebujete na toaletu, některé hmaty vnímáte jako bolestivé, nebo naopak příjemné a uvolňující. 

Osteopatie

Další manuální terapií je u nás méně známá osteopatie. Tato metoda vnímá lidské tělo jako stroj a nemoci vznikají ve chvíli, kdy některá část těla není dobře seřízena. Autor metody došel k názoru, že manipulací se dá znovu nastolit rovnováha – a tím příslušnou nemoc vyléčit.

Osteopat používá různé techniky. Masáží měkkých tkání uvolňuje napjaté svaly a podporuje krevní oběh. Nenásilnými opakovanými pohyby kloubů zvětšuje jejich hybnost a snižuje napětí okolních svalů. 

Osteopatická léčba může pomoci i těhotným ženám, které v důsledku změny držení těla trpí bolestmi zad.

Akupunktura

Podívejme se ještě na jednu alternativní léčebnou metodu – jistě hned budete vědět, oč jde, když řeknu, že kromě rukou využívá také jehly.

Akupunktura má své kořeny ve starověké Číně, kde lékaři vpichovali pacientům drobné jehly do určitých bodů na kůži.

Tyto akupunkturní body leží na neviditelných energetických drahách, takzvaných meridiánech, jež jsou spojeny s vnitřními orgány. Jehly údajně uvolňují, zvyšují nebo snižují tok energie zvané „čchi“ v meridiánech.

Jedna z doktrín tradičního čínského lékařství chápe tělo jako rovnováhu dvou protikladných, nicméně vzájemně se doplňujících přirozených sil zvaných jin – ženská energie a jang – mužská energie. Energie jin je pasivní a zklidňující a představuje tmu, chlad, vlhkost a uvolňování. Energie jang je aktivní a stimulující a představuje světlo, teplo, sucho a stahování. 

Nerovnováha energií jin a jang se považuje za příčinu obtíží. Například nadbytek jang může způsobit akutní bolesti, bolest hlavy a vysoký krevní tlak, příliš energie jin může vyvolat mrazení, výtoky, zadržování tekutin a únavu.

Akupunkturní diagnostika a terapie se zaměřují na rozpoznání jakékoli nerovnováhy a její nápravu pomocí vpichování jehel do příslušných bodů. 

Možností, jak si ulevit od bolestí a obtíží, je tedy celá řada. Všechny terapie jsou ověřené a opravdu fungují. Záleží však na tom, kdo a jak je provádí, a ovšem na konkrétním problému, kvůli němuž přicházíme. 

Dornova metoda

Autorem této metody je pan Dieter Dorn, majitel pily v malém německém městečku Lautrach, kterému od potíží s páteří pomohl před 35 lety jeden sedlák. Ten sice zemřel dřív, než stačil pana Dorna naučit své umění, ale stačil alespoň zažehnout v Dornovi touhu po rozvinutí metody, která je založena na vskutku jednoduchých a přirozených principech.

Díky selskému rozumu, intuici a píli pana Dorna tak máme dnes k dispozici metodu, která je použitelná téměř pro každého a také se ji každý, kdo má zájem, může naučit, protože ji pan Dorn svěřil světu, aby pomáhala všem – není chráněna patentem a nelze si ji přivlastnit.

Nevýhoda této skutečnosti je, že mnoho terapeutů poskytuje tuto terapii bez náležitého vyškolení.

Princip Dornovy metody

Dornova metoda je jemná manuální terapie, při které dochází k návratu obratlů a dalších kloubů do správné polohy. Děje se tak za aktivní účasti nejen terapeuta, ale také ošetřovaného.

Ten provádí volný pohyb nohou či rukou podle instrukcí terapeuta, který zároveň působí přímo v místě vykloubení. Tlakem palce na obratle páteře se současně bezpečně uvolňují blokády v tkáních a toku energie.

Následkem Dornovy terapie dochází k uvolnění nejen fyzických, ale i psychických blokád, které jsou nejčastější příčinou vzniku disharmonie v proudění energie, která se projeví v nedostatečném zásobení živinami, chybnými informacemi a váznoucí detoxikací v orgánech, tkáních a konečně v samotných buňkách. Dornova metoda je tedy terapií celostní, protože respektuje člověka ve všech úrovních, a proto se také ve všech úrovních projeví její účinek.

Objednat přes formulář

Objednat telefonicky

Objednat se můžete na telefonu 777 008 229

Dornova metoda je metodou šetrnou

Dornova metoda je na rozdíl od metod, používaných chiropraktiky metodou šetrnou. Nejde v ní o to zjednat nápravu za cenu způsobení šoku a často i mikrotraumat ve svalech, vazech či v kostech, jak se děje právě při trakcích (lidově škub – a je to).

Takový postup vede opět k zablokování, poněvadž i sval raději přijme vlídné zacházení a domluvu „po dobrém“. Ostatní chápe jako výzvu k boji a bývá silným bojovníkem. Většinou vyhrává. Při Dornově terapii se sval zaměstná jeho nejpřirozenější činností – pohybem a nemá tak potřebu se bránit, protože respektujeme jeho přirozenost a důležitost.

S nově vzniklou skutečností, totiž uvedením kloubu do původní (správné) polohy, nebojuje, ale přijímá ji.

Dornova metoda odstraní bolest

Dornova metoda vyznává zásadu práce maximálně na prahu bolesti. Mírná bolest způsobená tlakem palce rychle mizí. Bolest, se kterou člověk na ošetření přichází, je zpravidla silnější. I ta po úspěšném „zásahu“ mizí, protože už není nutná. Splnila svůj účel dát na vědomí, že něco není, jak má být a náprava byla sjednána.

Dornova metoda je bezpečná

Dornova metoda je bezpečná a obavy z možného utržení krevních sraženin jsou neopodstatněné.

Kolikrát je nutné Dornovu terapii opakovat?

Počet aplikací Dornovy terapie potřebných k dosažení optimálního stavu záleží na zručnosti terapeuta a na míře uvědomění si odpovědnosti za své zdraví na straně ošetřovaného.

Většinou stačí jedno či dvě komplexní ošetření. Po prvním je bezpodmínečně nutné dodržet pokyny terapeuta a provádět denně jednoduché cviky na udržení správného postavení kyčelních kloubů, aby měl organismus pro období přeprogramování chyb dostatečný impuls. Dostanete návod na samostatné cvičení a domluvíte s terapeutem kontrolní vyšetření, po kterém už většinou další nepotřebujete. 

Naučíme vás samostatnému cvičení

Jednoduché cviky, hlavně tzv. „ručníkovou metodu“ je vhodné provádět preventivně denně a v případě např. dlouhé jízdy autem i mimo pravidelný čas. Nejlépe stane-li se pro nás stejným návykem, jako třeba čištění zubů.

Co zahrnuje celkové ošetření podle dorna a jak probíhá?

Nejprve terapeut zjistí rozdíl v délce končetin.

Následuje její korekce: vleže na zádech pomocí ručníku – odtud vžitý pojem „ručníková metoda“ – provádí ošetřovaný pohyb nohou dle instrukcí terapeuta.

Po té je pozornost věnována kolenům, kotníkům a dalším kloubům nohy. Můžete se naučit, jak se vyhnout bolestivé a často neefektivní operaci vbočeného palce (hallux valgus) či kladívkových prstů.

Dornova metoda – odstraníme chybný sklon pánve

Dalším krokem je odstranění případného chybného sklonu a rotace pánve v souvislosti s posunem v křížokyčelním skloubení. 

Dornova metoda – vyšetříme všechny části páteře

Následuje vyšetření všech segmentů páteře, kterou pro zmírnění tření terapeut namaže třezalkovým olejem. Začíná se kostrčí, která bývá dost často vychýlena, nejčastěji v důsledku pádu na zadek. Dornova metoda umožňuje napravit toto vychýlení, jenž stojí za velkým množstvím obtíží (např.hemoroidy, svědivost konečníku, bolesti při sezení), nikoli zevnitř, ale zvenku!

Dornova metoda – vyhledání a náprava obratlů

Pokračujeme s vyhledáváním a okamžitým napravováním obratlů od spodního konce páteře k hlavě. Vždy ve spolupráci terapeuta (tlak palců) s ošetřovaným (pohyb končetin dle instrukcí). 

Dornova metoda – klouby na ruce

Pozornost je dále věnována ramenním kloubům, loktům, zápěstím a prstům. 

Dornova metoda – ukážeme Vám princip metody

Na základě pochopení principu Dornovy metody a zvládnutí jednoduchých cviků si budete schopni do značné míry pomoci sami.

Indikace Dornovy metody:

• Bolesti zad, kyčlí, kolen, ramen, loktů, zápěstí, …
• Skolióza
• Rozdílná délka končetin (funkčně kratší noha)
• Vybočený palec
• Patní ostruhy
• Ischiatické bolesti
• Bolesti hlavy, migrény
• Mravenčení a porucha citlivosti rukou, nohou
• Křečové žíly a otoky dolních končetin
• Střevní a žaludeční potíže (chronické)
• Krátkozrakost
• Vysoký krevní tlak

V podstatě můžeme u kteréhokoli problému najít spojitost s pohybovým systémem a z této úrovně vyslat impuls přispívající k znovunastolení rovnováhy.

Kontraindikace Dornovy metody:

• Osteoporóza v pokročilém stadiu
• Akutní zánět – počkáme, až odezní
• Artróza 4.stupně (u 3.stupně s omezením)
• Bechtěrevova nemoc
• Rakovina – v průběhu léčby chemoterapií, ozařováním
• Revmatoidní artritida – s omezením
• Umělý kloub či obratel, zničená ploténka – těmto místům se vyhneme
• Operace plotének a kloubů – opatrně nejdříve za 4 týdny po zákroku
• Zlomeniny – až po úplném zahojení
• Výhřez ploténky – až po odeznění akutního stavu
• Úraz nebo pád – až po 6-ti týdnech
• Těhotenství – s omezením na srovnání délky končetin

Ideálním doplňkem Dornovy terapie je (kromě reflexní masáže plosek nohou a baňkování) Breussova masáž, která je vhodná i jako samostatná terapie v případě, že z nějakého výše zmíněného důvodu nelze provést ošetření podle Dorna. Při zvlášť bolestivých potížích, jako je ischialgie nebo „houser“, je tato masáž většinou jedinou terapií, kterou pacient snese.

Breussova masáž

Jmenuje se podle svého stvořitele, přírodního léčitele, pana Rudolfa Breusse z Rakouska. 

Breussova masáž se obvykle používá na závěr Dornovy terapie, jako příjemné zakončení a doladění. Můžeme ale využít jejích účinků i na začátku, potřebujeme-li uvolnit příliš napjaté svalstvo.

Posunuté hrudní či bederní obratle mohou při ní být často bezbolestně uvedeny do správné polohy.

Ošetřuje se při ní lehkými tahy přímo páteř a meridián močového měchýře, čímž působíme uvolnění energetických bloků a snižujeme napětí jak ve fyzické, tak v duševní úrovni. 

Pro obě terapie je charakteristickým prostředkem třezalkový olej, který zahřátím během jemné masáže prostupuje až k meziobratlovým ploténkám a usnadňuje jejich regeneraci. Lze jej využít např. i při krevních výronech, ischiatu, spáleninách,… Jen pozor, zvyšuje fotosenzibilitu! 

Breussova masáž je zároveň relaxací, kdy se můžete zaposlouchat do příjemné hudby a nechat se na chvilku třeba i přemoci spánkem. Dovolte svému organismu načerpat sílu a získat zpět ztracenou rovnováhu.

Možné průvodní jevy po ošetření Dornovou metodou:

• Průjem, zvracení
• Pocit nerovného stání
• Praskání v kloubech Vyhrocené emoce (deprese, apatie, euforie)
• Bolesti svalů
• Přechodné a krátkodobé zhoršení potíží
• Přechodný a krátkodobý vznik potíží nových
• Bolesti hlavy

Bezprostředně po ošetření Dornovou metodou:

• 3 dny bez fyzické zátěže
• Zvýšit příjem tekutin
• Dbát ostatních doporučení terapeuta

Další typy masáží naleznete v hlavní nabídce Masáže Praha

Kde má své místo manuální terapie ve fyzioterapii?

Manuální medicína v podání fyzioterapeutů je disciplínou, která zahrnuje trakční a mobilizační techniky a práci s měkkými tkáněmi lidského těla. V dnešní době je trendem používat zejména metody na neurofyziologickém principu.

Jako bychom zapomněli, že techniky manuální medicíny fungují na stejném – neurofyziologickém principu. Každý kontakt s tělem jiného člověka vyvolá v nervové soustavě odpověď – neurofyziologickou stopu.

Vlastní dělení na techniky analytické, kam je řazena manuální medicína, a neurofyziologické, je zavádějící, protože vytváří představu, že manuální medicína na neurofyziologickém principu nefunguje.

Jsem přesvědčen o tom, že manuální medicína funguje na neurofyziologickém podkladě více než mnoho tzv. neurofyziologických metod. Abychom však nezpůsobili chaos, držme se zavedené terminologie.

Manuální práce fyzioterapeutů by měla, podle mého přesvědčení, neurofyziologickým technikám předcházet. V řadě případů nelze cvičení na neurofyziologickém podkladě aplikovat bez přípravy. Příprava měkkých tkání, kloubů periferie, či osy v podobě odstranění blokád, obnovení viskoelastických vlastností způsobuje řadu jevů, kterých jinak nelze dosáhnout.

Cvičení na neurofyziologickém podkladě jsou náročná. Pro jejich opravdové zvládnutí je třeba je mnohokrát opakovat, zdokonalovat a především zkoušet sám na sobě. Při tom je třeba mít na mysli, že u mnoho pacientů nebudou mít zamýšlený účinek.

Důvodů je dle mého názoru několik. Každý člověk má jinou úroveň schopnosti senzomotorického učení, somatostézie, schopnost volní relaxace a dalších schopností, které jsou pro cvičení nutné. Neurofyziologické metody zpravidla pracují s těmito schopnostmi a dále je rozvíjejí.

Pokud člověk těmito schopnosti nedisponuje v dostatečné míře, nebude schopen tato cvičení správně provádět. Krom toho, že nebudou fungovat, se budou lidé cítit neschopně, protože je nebudou schopni cvičit správně. V konečném důsledku na cvičení rezignují.

Jednoduchost manuální medicíny při jejím ovládnutí je tak u těchto pacientů nenahraditelná.

Dnes se bohužel, manuální medicína dostává na okraj zájmu fyzioterapeutů. Je zastíněna záplavou možností výuky neurofyziologických metod, technických a digitálních zařízení. Z mého pohledu je výuka manuální medicíny fyzioterapeuty absolvována pouze proto, aby získali certifikát a měli „papír“.

Dle mého přesvědčení je absolvování manuální medicíny nutné z toho důvodu, že dále rozvíjí základní znalosti a již získané dovednosti, které můžeme porovnávat s mistry ve svém oboru a tím je i zdokonalovat. Velmi přínosná je možnost sdílet své názory a myšlenky s kolegy, a korigovat tak své domněnky a stereotypní způsob myšlení.

Není nic horšího, než „přijít“ pod ruce fyzioterapeutovi, který „umí“ všechno, ale nic pořádně. K zamyšlení je i skutečnost, že fyzioterapeutům mnohdy chybí základní znalosti, bez kterých nelze manuální medicínu provádět, natož metody na neurofyziologickém principu.

Stejně jako se člověk nejprve učí chodit, a až poté běhat, měli by fyzioterapeuti umět základy a až pak speciální metody.

Dalším možným vysvětlením, proč se manuální terapie dostává do pozadí je, že se vytrácí schopnost manuální práce, stáváme se pohodlnějšími a méně šikovnými.

Schopnost dobře dělat manuální medicínu vyžaduje jistý druh umění – vnímat tělo naše i druhého člověka, bez rušivých podnětů vnějšího okolí.

Jen se zkuste na chvíli zamyslet, kdy naposledy jste pracovali bez zapnutého rádia, televize a bez mobilního telefonu?

Skutečností zůstává, že jsme zahlceni informacemi, novými objevy a postupy, že často zapomínáme na to, že manuální práce je nenahraditelná, a to nejen ve fyzioterapii.

Mgr. Jan Lampart

Ceník služeb

Co je fyzioterapie?

Fyzioterapie je obor, který dokáže léčit nejen bolesti pohybového aparátu – svalů, šlach a kloubů, ale dokáže také ulevit od bolestí hlavy, bolestí břicha či menstruačních bolestí a zmírnit obtíže vznikající v důsledku psychického vypětí či stresu. Fyzioterapie v rámci prevence pomáhá předcházet problémům se zády a klouby, zpomaluje stárnutí a opotřebování těla, zlepšuje schopnost regenerace po fyzickém zatížení nebo psychickém napětí.

Fyzioterapie pomáhá již dětem v novorozeneckém a kojeneckém věku.

Na základě včasné diagnostiky může fyzioterapeut cvičení pomoci odstranit problémy vzniklé neideálním psychomotorickým vývojem a nasměrovat vývoj dítěte opět správným směrem.

Ve starším věku dětí pomáhá fyzioterapie rozvíjet správné pohybové stereotypy a kvalitní držení těla, které je v pozdějším věku ušetří konstantního přetěžování některých partií a vzniku degenerativních onemocnění.

Fyzioterapie je též nedílnou součástí sportovní přípravy.

Sportovcům pomáhá k lepším a stabilním výkonům a omezuje riziko úrazů, které u závodních hráčů vznikají v důsledku konstantního přetěžování určitých, pro každý sport typických, oblastí.

Fyzioterapeuti jsou dnes běžnou součástí realizačních týmů, fyzioterapeut Novotný uvedl nedávno v rozhovoru pro iDNES, že pro hráče tenisu je fyzioterapeut a dobrá rehabilitace důležitější než kondiční trenér.

Jaké prostředky využívá fyzioterapie pro léčbu? Velmi důležitou součástí je pečlivá diagnostika v začátku i v průběhu terapie. Na základě vyšetření užívá fyzioterapeut rozsáhlou škálu metod.

Základním kamenem je manuální terapie, fyzioterapie je jedna z mála západních oblastí medicíny při které se pacienta hodně dotýkáme, ve většině medicínských oborů pacienty měříme přístrojem, děláme laboratorní vyšetření a ovlivňujeme stav léky.

V dnešním technickém světě je osobní kontakt a dotek vzácnost a u mnoha lidí již samotný dotek léčí.

Dalším fyzioterapeutickým prostředkem je pohyb – cvičení, které učí pacienta harmonicky zatěžovat tělo a nepřetěžovat jen určité oblasti, které se tak snadněji opotřebovávají a bolí.

Fyzioterapeut se také snaží změnit zažité pohybové návyky – stereotypy a upravit pracovní prostředí pacienta.

Aby fyzioterapeut dosáhl optimálního výsledku, musí působit přes centrální nervový systém – mozek, který neřídí jednotlivé svaly, ale celé pohybové vzory.

K tomuto ovlivnění se používají techniky které působí na neurofyziologickém podkladě jako je Vojtova metoda, senzomotorické cvičení, Kabatova metoda atd.

Fyzioterapie není lék na všechno, ale dotýká se hodně oborů medicíny, v některých je hlavní součástí léčby, v jiných dokáže zmírnit obtíže, či působit jako prevence.

• Vojtova metoda
• Pohybový vývoj-novorozenec

Kdo je fyzioterapeut

Fyzioterapeut je zdravotnický odborník, specialista, který je schopen pečovat o vaše zdraví, konkrétně o stav vašeho pohybového aparátu.

Používá k tomu především pohybovou léčbu (cvičení), dále prostředky fyzikální terapie (elektroléčba, vodoléčba) a manuální terapie (uvolnění kloubních blokád, kůže, podkoží a svalů).

Jeho služeb můžete využít vždy, když máte problém s pohybem, ať už jsou to zablokovaná záda, těžký úraz nebo špatný vývoj dítěte.

Co dělá fyzioterapeut a s čím vám může pomoci

Při první návštěvě by vás měl fyzioterapeut nejprve vyšetřit. Při vyšetření se snaží zjistit, jak a proč se daný jedinec hýbe či nehýbe, proč jej některý pohyb bolí a jaké používá náhradní pohybové vzory.

Jakmile zjistí hlavní problém a jeho příčinu, spolu s pacientem určí cíl, kterého by mělo být v terapii dosaženo a také naplánuje celý průběh terapie v určitém časovém horizontu.

Pro dosažení stanoveného cíle pak fyzioterapeut volí prostředky a prvky pohybové, fyzikální a manuální terapie podle toho, jaké jsou jeho vědomosti a znalosti. Každý terapeut se specializuje na něco jiného a nemůže být vzdělán ve všech dostupných metodách a konceptech.

Neměl by však bezhlavě prosazovat pouze jedinou. V ideálním případě by měl fyzioterapeut jednotlivé metody a prostředky kombinovat a používat je cíleně, ne náhodně a chaoticky.

Po každé terapeutické jednotce by měl alespoň orientačně vyhodnotit krátkodobý efekt terapie a jeho dopad na stanovený cíl.

Na fyzioterapeuta se můžete také obrátit, pokud potřebujete pomoci s úpravou pracovního či domácího prostředí, navrhnout a doporučit používání některé kompenzační pomůcky. Dobrý fyzioterapeut také ví, že nemůže znát všechny léčebné medicínské postupy a prostředky, a proto se v zájmu zdraví pacienta nevyhýbá spolupráci s ostatními odborníky.

Kdy vyhledat fyzioterapeuta

Fyzioterapeut pečuje o pohybový aparát dětí i dospělých. V dětské populaci dominují fyzioterapii především odchylky od psychomotorického vývoje, poškození nervového systému ať už vrozená nebo získaná, stavy po úrazech a operacích nebo vrozené vývojové vady.

U dospělých jsou to především bolesti a omezení v pohybovém aparátu buď z nedostatečné, nebo nadměrné pohybové zátěže.

Další velkou kapitolou jsou civilizační onemocnění se svými následky, jako je srdeční infarkt, cévní mozková příhoda (mrtvice) nebo obezita a s ní spojené komplikace.

Ve všech těchto případech je omezený, bolestivý nebo znemožněný pohyb, což je doména fyzioterapie.

S určitou nadsázkou by se tedy dalo říct, že fyzioterapeuta můžete vyhledat vždy, když máte nějaký problém s pohybem.

Toto tvrzení je samozřejmě zjednodušující, před návštěvou fyzioterapeuta byste měli vyhledat lékaře – odborníka, který vás důkladně vyšetří a zjistí, co vás vlastně trápí, zda váš stav nevyžaduje razantnější lékařský zákrok (např.

operaci), nebo zda pro vás nebude vhodnější například klidový režim na lůžku. Skutečně se vyplatí navštívit nejdříve lékaře, dobrý fyzioterapeut by vás k lékaři stejně nakonec odeslal.

Kdo není fyzioterapeut

Protože je fyzioterapie relativně mladý obor a laici (obzvláště starší populace) někdy neví, kam mají fyzioterapeuty zařadit v systému léčebné péče, bylo by vhodné upozornit na to, jaké kompetence a povinnosti fyzioterapeut nemá.

Fyzioterapeut není lékař, nestanovuje konkrétní diagnózu, určí pouze hlavní problém z hlediska pohybu. Nemůže vám vypsat nemocenskou, ani léky. Bohužel vzhledem ke stávající legislativě nemůže předepisovat ani kompenzační pomůcky (vozík, chodítka, berle, ortézy…).

Fyzioterapeut není zdravotní sestra, neposkytuje ošetřovatelskou péči, jako je například hygiena, oblékání, krmení. Může vás však naučit, jak být v těchto oblastech soběstačný a samostatný.

Fyzioterapeut není masér, nečekejte od něj masáž, a to ani v případě, že máte na předpisu od lékaře uvedeno „měkké techniky“.

Shrnutí

Fyzioterapeut je specialista na problematiku pohybového aparátu, nikoliv lékař, sestra nebo masér.

Obrátit se na něj můžete v podstatě s jakýmkoliv problémem v oblasti pohybu, nejlépe po důkladném vyšetření lékařem – specialistou.

Dobrý fyzioterapeut vás nejdříve vyšetří, stanoví cíl a následně pracuje na jeho dosažení pomocí všech dostupných a jemu známých prostředků.

fyzioterapie, rehabilitace