Malé děti, kojenci a průjmy: rady, co dělat

Kategorie: Trávicí potíže u dětí – více z kategorie Autor: gesundheit.gv.at

Akutní infekční gastroenteritida je nejčastější příčinou průjmu u dětí. Obzvlášť často jím onemocní kojenci nebo malé děti do třetího roku. Při průjmu stolice nepříjemně zapáchá a dochází k častějšímu a řidšímu vyprazdňování než obvykle.

Malé děti, kojenci a průjmy: Rady, co dělat

O průjmu hovoříme za následujících okolností:

  • kojenci: denně více než pět řídkých stolic,
  • starší děti: denně více než tři řídké stolice.

V našich zeměpisných šířkách a délkách probíhá více než 90 % průjmů akutní formou (doba onemocnění max. dva týdny). Příčinou jsou většinou infekce střeva. V těchto případech se hovoří o akutním infekčním zánětu žaludku a střeva (akutní infekční gastroenteritida).

Příznaky

Po inkubační době 1–7 dní dochází většinou k vodnatým průjmům doprovázených nechutenstvím, nevolností, zvracením, horečkou, bolestmi břicha a hlavy nebo příznaky podobajícími se chřipce. Stolice s krví se považuje za výstražný signál – v těchto případech byste měli vyhledat okamžitě pediatra.

Další obtíže závisejí v první řadě na rozsahu ztráty tekutin a elektrolytů (iontů). Při odpovídajícím doplňování tekutin odezní zvracení většinou během dvou dní, průjem pak během 2–7 dní.

Příčiny

Akutní onemocnění průjmem jsou téměř vždy způsobena infekcemi s různými původci:

  • Viry: asi 40 % akutních gastroenteritid je v prvních rocích života způsobeno rotaviry. Ojedinělými původci jsou mj. adenoviry, noroviry a enteroviry.
  • Bakterie: asi u 20 % nemocných dětí jsou ve stolici prokázány jako původci bakterie (především Campylobacter jejuni, Yersinia, Salmonella, Shigella, patogenní Escherichia coli nebo Clostridium difficile).
  • Paraziti: Giardia lamblia, Cryptosporidium, Entamoeba a další jsou příčinou v méně než 5 % případů.

Infekce se přenese většinou prostřednictvím rukou, potravin, pitné vody nebo používaných předmětů znečištěných fekáliemi.

 Bakteriální infekce získaná prostřednictvím potravin se objevuje hlavně po požití nedovařeného masa (Yersinia, Campylobacter, Salmonella) a pokrmů ze syrových vajec (Salmonella).

Dalšími častými zdroji infekce jsou syrové mléko nebo přímý kontakt s infikovaným dobytkem. Ojediněle se mohou průjmy objevit také jako následek přemíry potravy, alergií nebo otravy.

Co mohou udělat rodiče?

Posoudit stav hydratace dítěte:

  • Zvednutí části kůže, např. na břišní stěně nebo na hřbetu ruky, mezi palcem a ukazováčkem. Je-li dítě dobře hydratováno, po uvolnění stisku se kůže okamžitě vrátí do původní polohy. Pokud se kůže do původního stavu vrací pomaleji (typicky několik sekund), může to být známkou dehydratace.
  • Posouzení hydratace sliznic, např. očního víčka, jazyka nebo úst: jsou-li sliznice suché, ukazuje to na již značnou dehydrataci. Je nutná rychlá reakce, především u kojenců nebo malých dětí.

Jedním z často úspěšných prvních kroků je tzv. čajová pauza (doporučuje se pouze u větších dětí!): k tomuto účelu se dodržuje po dobu pěti až šesti hodin absolutní vynechání stravy, tzn. děti nesmějí nic jíst. Během této doby přijímají pouze dostatečné množství černého neslazeného čaje. Rozhodující přitom je, aby tekutina byla přijímána po hltech, nikoli ve větším množství najednou.

Diagnóza

Lékař se při rozhovoru s rodiči bude ptát především na následující:

  • začátek, konzistence a četnost průjmu, případně stolice s příměsí krve,
  • začátek a četnost zvracení,
  • horečka,
  • příjem tekutin a potravy v uplynulých 24 hodinách,
  • produkce moči,
  • nedávné pobyty v zahraničí nebo nemocnici,
  • konzumace antibiotik a jiných léků,
  • onemocnění vyskytující se v okolí,
  • základní onemocnění dítěte: především imunitní vady, onemocnění látkové přeměny a střev,
  • nedávno absolvované přechody na jinou stravu,
  • rizikové faktory pro infekce střev, jako např. konzumace syrového mléka nebo syrového masa.

V návaznosti nato se dítě vyšetří a zváží, dále se pak posoudí rozsah dehydratace. U nekomplikovaných gastroenteritid není prokázání původce nutné.

Ovšem v případě těžkých průběhů, případně průvodních onemocnění, krátce trvajících pobytech v rizikových zemích či u kojenců mladších tří měsíců by se tato prokázání měly dělat.

Případně jsou nutná vyšetření krve a moči či zobrazovací metody jako ultrazvuk nebo endoskopie.

Léčba

V popředí stojí doplňování ztráty tekutin a elektrolytů (iontů). Dále by měly děti pokud možno dostávat vyváženou stravu, případně přejít na potravu úměrnou jejich věku. Pouze v těžkých případech je nutná medikamentózní léčba.

Příjem tekutin a elektrolytů (iontů):

  • Nejde-li o dehydrataci, musejí se doplnit pouze běžné ztráty. K tomu je vhodný např. čaj s trochou soli a cukrem, ale také již připravené čajové směsi z lékárny.
  • Kojenci a děti s lehkou až mírnou dehydratací mohou být ve většině případů úspěšně rehydratováni pomocí speciálních pitných režimů (orální rehydratační roztoky, ORR). K této léčbě může docházet po poučení lékařem doma, ambulantně v ordinaci či v nemocnici.
  • Děti postižené velmi silným průjmem, tzn. s výraznou dehydratací, narušeným vnímáním a oběhovým šokem se musejí léčit v nemocnici s intenzivní péčí. Děti do pěti let by neměly dostávat doma připravované džusy nebo míchané nápoje se solí a cukrem, protože tato řešení vykazují často odlišné složení. Všeobecně jsou k rehydrataci nevhodné nápoje jako Coca Cola a džusy.

Strava:

  • Kojené děti by během akutního průjmu měly být i nadále kojeny. Má-li dítě kvůli ztrátám tekutin žízeň častěji než obvykle, mělo by být k prsu přikládáno častěji. V kojení by se mělo pokračovat i v případě, že je podáván orální rehydratační roztok (ORR).
  • Během a krátce po průjmu je třeba vyvarovat se přechodů na jinou stravu.
  • Kojenci, kteří jsou krmení z lahve, dostanou neředěnou mléčnou potravu pro kojence.
  • U kojenců, kteří dostanou hypoalergenní kojenecké mléko, by mělo být ponecháno.
  • Malé a starší děti s lehkou až středně těžkou dehydratací by měly nejpozději do čtyř až šesti hodin po započetí rehydratace dostat jejich obvyklou stravu. Nejlépe se začíná s odtučněnými jídly z těstovin, brambor nebo rýže, nebo s ovesnou a krupicovou kaší, slanými tyčinkami, chlebem nebo polévkami (např. bramborovou, mrkvovou). Pokud tato jídla nevyzvrací, lze přejít na normální stravu.
  • Je třeba vyvarovat se džusů s vysokým podílem fruktózy, sacharózy nebo sorbitu (např. jablečného či hruškového).

Léky:

  • Medikamentózní léčba je u nekomplikované gastroenteritidy nutná jen velmi ojediněle. Nicméně některé léky mohou dobu onemocnění průjmem prokazatelně zkrátit, např. racecadotril nebo probiotika (především Lactobacillus rhamnosus GG). Nasazení antibiotik je smysluplné také jen ve výjimečných případech.

Prevence

K prevenci infekcí střeva se doporučují následující opatření:

  • kojení (i částečné),
  • dodržování hygienických opatření, především mytí rukou (hlavně před přípravou jídel, případně při manipulaci s potravinami, před kojením, po návštěvě toalety či po výměně plen),
  • vyhýbání se nedostatečně neupravenému masu, jídlům ze syrových vajec (Salmonella) či ze syrového mléka,
  • zamezení přímému kontaktu s infikovaným dobytkem,
  • očkování: pro kojence a malé děti je doporučeno očkování proti rotavirům (viz článek Rotavirové průjmy).

Kdy jít ihned k lékaři?

Ve většině případů odezní akutní průjem při dodržení uvedených opatření nebo při terapii doporučené pediatrem do několika málo dní zcela bez problémů.

Pediatra byste měli okamžitě kontaktovat v případě, že pozorujete některý z následujících příznaků:

  • dítě odmítá pít,
  • dítě trpí průjmem a zvracením zároveň,
  • objevuje se stolice s příměsí krve,
  • dítě má vysokou horečku a/nebo zároveň bolesti břicha,
  • břišní stěna dítěte je zcela napnutá,
  • průjem přetrvává u kojenců již 6 hodin, u malých dětí 12 hodin a u dětí školního věku 18 hodin.

Akutní průjem u dětí

Malé děti, kojenci a průjmy: Rady, co dělat

Většina akutních průjmů odezní sama od sebe během několika málo dní. Jedna řídká stolice nemusí znamenat průjem. Při průjmu je důležité u dítěte zabránit dehydrataci (odvodnění), ta ohrožuje především děti kojeneckého a batolecího věku. Vznik dehydratace je možno očekávat při více než 8 stolicích denně a/nebo při opakovaném zvracení. Náchylnost k dehydrataci u kojenců a batolat vyplývá z důvodů vyšší bazální potřeby tekutin na 1 kg hmotnosti, relativně většího tělesného povrchu a větším sklonem ke zvracení. Děti tohoto věku jsou navíc závislé na dalších osobách o ně pečujících.

Známky dehydratace

Stupeň dehydratace může být lehký, středně těžký nebo těžký – podle procenta úbytku tělesné hmotnosti a dalších příznaků. Hmotnost dětí je obvykle dobře známa díky častým preventivním prohlídkám.

lehký střední těžký
úbytek tělesné hmotnosti (%) do 5 5 – 10 nad 10

Z praktického hlediska si všímáme kromě úbytku na váze změn chování (neklid nebo naopak nápadný klid dítěte – dítě méně aktivní až netečné), teploty končetin (chladné ruce a nohy), suchosti sliznic (hodnotíme na jazyku), očí (jsou jakoby propadlé, podkruhované) či nepřítomnosti slz. Důležitým příznakem je skutečnost, že dítě močí méně než obvykle. U kojenců a mladších batolat může být přítomna vkleslá velká fontanela. Současná přítomnost horečky a/ nebo zvracení zvyšuje riziko dehydratace. 

 Léčba průjmu

Léčba průjmu je založena na správné a včasné rehydrataci (zavodnění) a následné rychlé realimentaci (opětovný příjem jídla). Ambulantně se daří zvládnout lehké a někdy střední stupně dehydratace. Těžký stupeň dehydratace vyžaduje vždy hospitalizaci a nitrožilní doplnění tekutin. 

 REHYDRATACE

Doporučuje se podávat orální rehydratační roztok (ORS) obsahující minerály, které se ztrácí při průjmu či zvracení.

Pro lepší toleranci je vhodné ho podávat chlazený na 4 – 8°C po lžičkách (z ledničky), pomalu po 5 – 10 minutách 5 – 10 ml roztoku (čajová lžička cca 5ml, polévková lžíce cca 15ml). Nedoporučujeme roztoky ochucovat šťávami nebo džusy.

První fází je zvládnutí rehydratace a pak následně udržení správné hydratace. Rehydratace musí být rychlá a musí být vyřešena v průběhu 4 hodin. Množství orálního rehydratačního roztoku odhadujeme dle stupně dehydratace:

zvládnutí rehydratace udržení hydratace
stupeň dehydratace (%) ml roztoku/kg/4 hodiny ml roztoku/kg/každá stolice
do 5 30 – 50 10
5 – 10 60 – 80 10

Pokud je hydratace upravena, je možno zahájit včasnou realimentaci. Jestliže však známky dehydratace trvají i po 4 hodinách, je nezbytné v dalších 6-12 hodinách dále podávat rehydratační roztok a dítě opět zkontrolovat. V případě, že se rehydratace ambulantně nezdaří, je doporučena hospitalizace dítěte.

Je důležité poznamenat, že vždy hradíme pokračující vodnaté stolice v dávce 10ml/kg/stolici.

 Orální rehydratační roztoky

Všechny níže uvedené orální rehydratační roztoky jsou volně prodejné v lékárně. Většina je ve formě prášku, obsah sáčku se rozpustí v pitné vodě (pro kojence v převařené kojenecké vodě) a dá se vychladit do ledničky, výjimkou je ORS 200, který je již v tekuté formě v lahvičce:

název ENHYDROL VODNÍČEK VODNÍČEK BABY KULÍŠEK KULÍŠEK FORTE ORS 200 (od fi HIPP)
ochucení ANO (banán) ANO (jahoda) NE NE
  • ANO
  • (extrakt ze zázvoru zklidňuje žaludek při 
  • zvracení)
  1. ANO – 2 varianty:
  2. 1. Mrkvovo-rýžový odvar
  3. 2. Jablko
věkové omezení od 1 týdne od 3 let od 1 týdne od 1 týdne od 4 měsíce od 4. měsíce

V případě nouze je možné „rehydratační“ roztok připravit ze šťávy pomeranče, citrónu či grapefruitu, ½ lžičky soli, 4 lžiček cukru – vše se rozpustí v litru hygienicky zabezpečené a převařené vody.

Méně vhodnou tekutinou k rehydrataci je čaj – černý, vychlazený!!! z ledničky, oslazený (lépe glukopurem než klasickým cukrem), opět podávaný po malých dávkách (po lžičkách), ale často – každých 5-10 minut.

Nevýhodou je, že čaj neobsahuje potřebné minerály obsažené v ORS.

Pokud ale dítě odmítá pít výše zmiňované ORS a toleruje sladký černý čaj, je možné zajistit rehydrataci právě čajem a ORS přidávat navíc, aspoň jako doplněk k čaji. 

Nevhodné roztoky k rehydrataci

Naprosto nevhodné (ale někdy mylně tradované) nápoje k rehydrataci jsou Coca-Cola, Pepsi-Cola a džusy (vysoký obsah cukru, žádné minerály…).   

 REALIMENTACE

Po úspěšné rehydrataci se může okamžitě začít s obnovením příjmu potravy – vhodné jsou potraviny, které byly kojenci a malými dětmi již dříve dobře tolerovány:

Kojené děti: kojení se nepřerušuje, dítě je kojeno v kratších intervalech, aby se nahradila ztráta tekutin a je vhodné mezi kojením navíc podávat rehydratační roztoky (viz výše).

Budete mít zájem:  Patříte mezi alergiky? pořiďte si pračku s parní funkcí

Nekojené děti ve věku do 6 měsíců: realimentace se provádí stejnou kojeneckou výživou, kterou před začátkem akutního průjmu tolerovaly.

Mléčné preparáty jsou podávány v plné koncentraci, neředěné. Nízkolaktózová mléka (např. Nutrilon low lactose) používáme výjimečně a jen přechodně (2-5 dnů) obzvláště u mladších kojenců, např.

po závažném průběhu rotavirového střevního zánětu.

Kojenci, u kterých již bylo zahájeno zavádění příkrmů: věkově odpovídající kojenecká mléčná výživa a příkrmy v obvyklém množství (rýže, mrkvové pyré, bramborová kaše, banán, krůta, kuře)

Batolata a starší děti:  doporučujeme mixovanou stravu (rýže, brambory, kukuřice, mrkvové pyré, jablečné pyré, banánové pyré, kuřecí maso, suchary, starší pečivo). Mléčné výrobky a tuky podáváme dle tolerance, striktní bezmléčná či nízkotučná strava není obvykle nezbytná.  

Rehydratace a realimentace

První 4 hodiny léčby Po více jak 4 hodinách
kojené děti mateřské mléko (event. ORS) + ORS 10ml/kg/každou stolici mateřské mléko + ORS 10ml/kg/každou stolici
nekojené děti do 1 roku ORS 30-80 ml/kg dle stupně dehydratace původní mléko + ORS 10ml/kg/každou stolici
starší děti ORS 30-80 ml/kg dle stupně dehydratace mixované brambory, rýže, kukuřice, mrkvové, banánové, jablečné pyré, kuřecí maso, suchary, starší pečivo + ORS 10ml/kg/každou stolici

ORS = orální rehydratační roztok

MEDIKAMENTÓZNÍ TERAPIE

  • Výše uvedená opatření (správná a včasná rehydratace a realimentace) jsou v léčbě průjmů zcela zásadní.
  • Antibiotika a chemoterapeutika se používají zcela výjimečně, bez ohledu na původ průjmovitého onemocnění (pokud průjem netrvá déle jak 2 týdny, není většinou nutné provádět výtěr z konečníku na bakteriologické vyšetření). 
  • Pro zkrácení onemocnění či při závažném průběhu lze léčbu doplnit o následující preparáty, u kterých byl prokázán účinek na léčbu průjmu:
  1. Probiotika – pozitivní efekt na léčbu průjmu byl klinickými studiemi prokázán u probiotik Lactobacillus rhamnosus GG a Saccharomyces boulardii.

      Zkracují dobu trvání průjmu a působí i při tzv. ‚postantibiotických průjmech‘. Obsaženy např. v: BIOPRON FORTE (kapsle od 6 měsíců věku), BIOPRON PROBIOTICKÉ KAPKY (od narození), LAKTOBACÍLKY baby SWISS (kapsle pro děti od narození), LAKTOBACÍLKY SWISS (cucací pastilky od 3 let), BIFOLAC (od 3 let), ENTEROL (od narození – tobolky, sáčky).

  2.  HIDRASEC – u dětí starších 3 měsíců HIDRASEC 10mg, u dětí nad 13 kg HIDRASEC 30mg. Jedná se o nový lék, který působí přímo na mechanismus akutního průjmu – obnovuje rovnováhu vody a minerálů, působí výlučně ve střevě, má rychlý nástup účinku.

    Je vázaný na lékařský předpis!

  3. Adsorbenty – snižují objem stolice a zkracují dobu trvání průjmu. Nevstřebávají se do těla a jsou účinné i u průjmů neinfekčních. Vysoké dávky mohou způsobit zácpu.                   Př.

     SMECTA – z přírodně čistého jílu, nevstřebává se, vylučuje se stolicí, vhodná pro děti již od narození.

  4. Další – TASECTAN (sáčky 250 mg pro kojence a děti, tobolky 500 mg pro dospělé a větší děti) – obsahuje komplex želatiny a taninu, tvoří ochranný film na střevní sliznici a normalizuje její funkci.

    Snižuje četnost a dobu trvání průjmu. 

Všechny uvedené léky či potravinové doplňky lze zakoupit volně v lékárně. Jedinou výjimkou je preparát HIDRASEC, který je nezbytné napsat na recept, ačkoliv i tak rodiče hradí plnou cenu léku.   

Kdy kontaktovat lékaře: 

  • pokud jsou přítomny známky dehydratace (dítě nemočí déle jak 8 hodin, má suchá ústa, chybí slzy..)
  • pokud průjmovitá stolice obsahuje příměs krve, hlenu, hnisu
  • pokud je počet stolic vysoký (u kojence již při více než 3 průjmovitých stolic za den)
  • pokud je stolice vodnatá a dítě navíc zvrací nebo má horečku
  • pokud je chování dítěte nezvyklé
  •  let)pokud má dítě mírný průjem déle než 2 týdny

Na závěr: 

  • průjem je většinou nakažlivý – po přebalení dítěte je nutné si vždy umýt ruce
  • průjem dráždí kůži v okolí konečníku a velmi snadno vzniká opruzení – proto je nutné kůži okolo konečníku při každém znečištění stolicí omýt, nejlépe pod tekoucí vodou, kůži nechat uschnout nejlépe na vzduchu a poté potřít vrstvou ochranného krému. Plenku vyměnit hned, jakmile se dítě vyprázdní. Penky měnit často. 

Průjem u dětí

Ve zkratce pro tatínky

1. Průjem: projevy, příznaky a nebezpečí z něj plynoucí

Průjem je jednou z poruch normálního trávení, kdy dochází k častému vyprazdňování řídkých až vodnatých stolic, které v průběhu života postihne téměř každé dítě. Závažný průběh může mít tato porucha u kojenců, kteří jsou více než starší děti ohroženi ztrátou tekutin.

Příčinou akutního průjmového onemocnění v našich podmínkách jsou viry (zvláště časté jsou průjmy způsobené rotaviry – dnes již existuje očkování proti rotavirům) a bakterie (např. Salmonella nebo Campylobacter), méně často paraziti.

Vzhledem ke složení mateřského mléka trpí průjmy méně často kojené děti než děti uměle vyživované.

Zvracení a průjem

Onemocnění je často doprovázeno zvracením, někdy velice úporným, které prohlubuje ztrátu tekutin. Z tohoto hlediska jsou opět nejvíce ohroženou skupinou právě kojenci, proto by každý kojenec, u něhož se objeví vodnaté stolice v počtu tři a více, měl být vyšetřen dětským lékařem, který zhodnotí stav dítěte a rozhodne o léčebném postupu.

Ztráta tekutin se projevuje suchými rty a suchou ústní sliznicí, u kojence je propadlá fontanela (vazivová blána spojující nesrostlé lebeční kosti, je pod kůží na hlavičce hmatná jako otvor mezi nesrostlými lebečními kostmi, postupně jejich srůstem zaniká), kůže je povadlá, dítě je zpočátku neklidné a plačtivé, postupně apatické, může se objevit porucha vědomí různého stupně, oči jsou zapadlé, dítě močí velmi málo – moč je tmavá, z úst je cítit aceton.

3. Léčba průjmu

Léčení spočívá ve včasné náhradě ztracených tekutin a solí (rehydratace) a včasném podání tolerovaných potravin (realimentace) s cílem zabránit dalšímu poškození střevní sliznice a rozvoji chronického průjmu.

4. Co jsou to rehydratační roztoky?

Jsou to roztoky, které lze podávat ústy, lze jimi rychle nahradit ztrátu solí a vody zejména v časném stadiu onemocnění. U nás jsou na trhu Kulíšek, Kulíšek forte, HIPP ORS 200, Vodníček Baby, Vodníček Jahoda, Enhydrol Banán.

Jsou to roztoky, které lze podávat ústy a rychle jimi nahradit ztrátu vody a solí zejména v časném stadiu onemocnění. Tyto roztoky nemusí být dětmi vždy dobře přijímány, ale lze jimi zvládat i situace provázené zvracením.

Je ale třeba, aby ošetřující osoba měla hodně trpělivosti a roztok podávala po malých dávkách, ale často (viz níže). Takže i domácích podmínkách je možno počáteční stadia onemocnění zvládnout.

5. Zásady rehydratace rehydratačním roztokem při průjmu

  • roztok podávejte vždy vychlazený na 4-8 °C, po lžičkách, např. po 5-10 minutách vždy 5-10 ml roztoku (jedna dnešní čajová lžička má objem 4 ml, takže podáte 2-3 lžičky, interval můžete prodloužit na 15-20 minut podle situace)
  • nikdy roztok nedochucujte ovocnou šťávou nebo džusem
  • nikdy nepodávejte nápoje typu Coca-cola nebo džusy – mají minimum minerálů a příliš cukru, který není pro porušené trávení žádoucí; tyto nápoje lze použít u některých kolapsových stavů starších dětí, ale rozhodně ne při průjmovém onemocnění spojeném se zvracením
  • rehydratace musí být rychlá a má být zvládnuta během 4 hodin, během této doby podejte 30-50 ml roztoku na 1 kg váhy dítěte

Inzerce

  • Malé děti, kojenci a průjmy: Rady, co dělat podávat vychlazené po lžičkách
  • použít brčko (obejde chuťové pohárky na jazyku)
  • použít pístový dávkovač např. z antibiotik
  • doplnit lžičkou zeleninového vývaru (připomíná polévku) nebo lžičkou Glukopuru (přisladit)
  • podávat vždy před nebo s léky proti průjmu (což doporučují i jejich výrobci) pro rychlý návrat k normalizaci iontové bilance

Možnost okamžitého interaktivního výpočtu dávkování dle stupně dehydratace, výživy i hmotnosti dítěte. Zbylé sáčky mohou využít rodiče při sportech (cyklistika, cvičení, potápění, …).

6. Zhoršující se stav dítěte

Jestliže zvracení trvá, dítě roztok odmítá, jeho stav se zhoršuje a zejména, jde-li o malé dítě a nemáte jako rodiče s touto situací zkušenosti, nikdy neváhejte ihned navštívit lékaře, protože úhradu vody a solí bude nutno zajistit jiným způsobem, a to jedině přijetím dítěte do nemocnice.

7. Dieta při průjmu: Jaká má být výživa dítěte s průjmovým onemocněním? Co jíst při průjmu?

Spočívá především ve včasném podávání dobře tolerovaných potravin (realimentace).

To znamená využívat těch potravin, které nezatěžují střevo, strava musí být dobře a snadno stravitelná, chutná, levná a dostupná:

  • Pokud je dítě kojeno, kojení nepřerušovat.
  • U uměle živeného kojence je třeba používat stejné mléko jako před vznikem onemocnění. Tím se předchází případnému rozvoji alergické reakce na nově podaný alergen. Mléko podávat neředěné, tj. v stejné koncentraci jako před onemocněním. Pro jeho přípravu je vhodné místo vody použít rýžového odvaru. Nejsou indikována bezlaktózová, sójová či hydrolyzovaná mléka.
  • Rýžový odvar připravíte doma snadno: Jednu polévkovou lžíci rýže vaříte v 1 litru kojenecké vody po dobu jedné hodiny, vždy odpařenou vodu doplníte na 1l, pak rýži přecedíte a vzniklý odvar použijete k přípravě mléka. Podobně můžete použít kroupy, ne však ovesné vločky (mají projímavý účinek).
  • U starších dětí je nutno vynechat stravu s vysokým obsahem tuků a disacharidů. Takže vhodná je mixovaná strava z brambor a rýže, jablečná, mrkvová nebo banánová pyré, libové kuřecí maso, bujón, suchary, starší pečivo. S výhodou lze použít z výše uvedeného připravené dětské výživy, prodávané v obchodech.

Léky na průjem s dezinfekčním účinkem, antibiotika či chemoterapeutika podle dnešních poznatků není třeba podávat, není-li k tomu zcela jasný důvod (u dětí s poruchou imunity, těžce probíhající onemocnění – kdy hrozí postižení jiných orgánů, u kojenců do 4. měsíců věku při bakteriálním původu onemocnění apod.). Stejně tak nemá opodstatnění podávání léků tlumících činnost střeva.

Lze použít lze použít léky zklidňující střevní sliznici (např. Smecta, Tasectan), které na sebe váže některé mikroby a jejich odpadní produkty. Sporné je použití probiotik, jejich efekt v doporučených dávkách nebyl prokázán.

Pozn.: Uvedené postupy jsou doporučeny Evropskou společností pro dětskou gastroenterologií, hepatologii a výživu.

9. Příklad výživy starších dětí při průjmovém onemocnění

1. den:

  • Rehydratační roztok podle doporučeného dávkování.
  • Jakmile dítě nezvrací, zkuste kousek suchého rohlíku nebo sucharu, banánu nebo jablečného kompotu. Neobjeví-li se znovu zvracení, nabídněte dítěti kousek některé výše uvedené potraviny častěji (zhruba po 3 hodinách, ale množství nezvyšujte).

2. den:

  • Pokračujte v podávání rehydratačního roztoku dle doporučeného schématu.
  • Ke snídani nabídněte např. suchar namočený v jablečném kompotu (můžete jej přisladit hroznovým cukrem – Glukopurem).
  • Na svačinu malé množství rozmačkaného banánu nebo jablečné pyré.
  • V poledne na oběd rozmixovanou vařenou bramboru s vařenou mrkví (možno použít kupovanou výživu), nebo vodovou kroupovou polévku (případně přidejte bramboru a mrkev), pokrm můžete lehce přisolit.
  • Na odpolední svačinku opět rozmačkaný banán, jablečný kompot se sucharem, k večeři rýžovou bezmléčnou kaši (buď uvaříte doma nebo použijete rýžovou bezmléčnou kaši již hotovou v krabici).
  • Množství jídla musíte přizpůsobit chuti dítěte, jídlo mu nevnucujte, ale nabídněte raději menší množství, ale častěji (třeba po 2 hodinách několik lžiček), i když úplně porušíte původní pravidelný režim.

3. den:

  • Přijímá-li dítě předchozí den nabízenou stravu dobře, stolice již nejsou tak časté a zlepšuje se její konzistence, postupujte obdobně, ale zkuste v poledně zařadit hovězí nebo kuřecí vývar s drobnými kousky libového masa, nebo opět brambory – mrkev a k tomu kousek libového kuřecího, králičího či krůtího masa, ostatní zůstává stejné.

4. den:

  • Přijímá-li dítě předchozí den nabízenou stravu dobře, má na jídlo chuť, stolice je hutnější nebo vůbec žádná (což se může stát), zkuste ke snídani nabídnout dítěte mléko, na které bylo zvyklé v množství cca 100 ml a k tomu suchý rohlík nebo piškoty.
  • Během dne můžete nahradit rehydratační roztok postupně slabým „ruským‘ čajem ochuceným Glukopurem, nabízejte pití často po malých porcích.
  • Pokud se po první ranní porci neobjeví opět průjmová stolice, zkuste večer rýžovou mléčnou kaši.
  • Během dne svačinky ponechte beze změny.

5. den:

  • Při příznivém průběhu můžete ráno podat již obvyklou porci mléka.
  • Na některou svačinku podejte bílý jogurt, do něhož přidáte banán nebo jablečný kompot.
  • K obědu může být vývar s rýží, bramborou, mrkví a masem, nebo bez vývaru s přidáním másla nebo oleje.
  • Odpoledne na svačinu opět banán nebo jogurt, večer dle chuti dítěte mléčná kaše nebo to, co mělo dítě k obědu, nebo jen mléko.

V dalších dnech již zařazujte stravu, na kterou bylo dítě zvyklé, ale mějte na paměti, že párky, pečená kachna a vepřové se zelím či řízky s bramborovým salátem nejsou pokrmy vhodné po překonaném průjmovém onemocnění, i když proběhlo lehce. Stejně tak čokoláda, ani mléčná, ani hořká, se nehodí k léčbě průjmových stavů, protože obsahuje vysoké množství tuků!

Takto lze postupovat u všech dětí, které již nejsou odkázány pouze na mléčnou výživu.

Musíte se řídit hlavně stavem dítěte, jeho chutí přijímat nabízené potraviny, klidně vše dávejte po troškách je-li to nutné, pečlivě sledujte množství a vzhled stolic, dodržuje dávkování rehydratačního roztoku.

Uvedený postup můžete samozřejmě měnit, příjem stravy lze urychlit, dovoluje-li to stav dítěte a množství stolic. Máte-li však jakékoli pochybnosti, objeví-li se znovu průjem nebo znovu dítě začne zvracet, ihned se obraťte na svého dětského lékaře.

Jednou z nejčastějších příčin průjmových onemocnění je infekce baktérií salmonelou, k níž dojde jednak požitím již infikovaného jídla nebo přenesením infekce z rukou na potraviny při jejich přípravě.

Je třeba si uvědomit, že chovy domácích zvířat včetně drůbeže a zejména velkochovy jsou touto bakterií promořeny, proto při porcování masa a drůbeže a skladování vajec musíte dodržovat velmi pečlivě určitý hygienický režim.

Bohužel, také hygienická úroveň některých prodejců rychlého občerstvení je nedostatečná a snadno můžete sníst kontaminovaný pokrm. Např. grilované kuře může být infikováno rukou prodejce, který současně připravuje další syrová kuřata ke grilování. Může ale také dojít ke kontaminaci při průmyslové výrobě potravin.

Onemocnění salmonelózou může mít a také často má těžký průběh, zejména u malých dětí a kojenců především. Onemocní-li takto kojenec, musela se dopustit nějakého hygienického pohřešku o něj pečující osoba.

11. Jak se chránit proti salmonelóze?

  • Na porcování masa používejte výhradně jedno prkénko a jeden nůž, které už nepoužijete k porcování jiných potravin (např. chleba). A to prkénko nejlépe z plastu, protože do dřevěného se může vytékající tekutina vsáknout.
  • Porcujte maso tehdy, máte-li dítě (nebo děti) zajištěné např. v postýlce, ohrádce, nebo během jejich spánku (náhodou budete muset k dítěti jít a ve spěchu si neumyjete ruce, podáte mu hračku či dudlík a už je zle).
  • Nikdy v lednici nenechávejte maso či kuře tak, aby se vyplavenou tekutinou jiná potravina či lednice potřísnila.
  • Během porcování masa se ničeho jiného nesmíte dotýkat (sklenice s pitím).
  • Jakmile s porcováním skončíte, maso či drůbež řádně omyjete, stejně tak všechny použité předměty včetně svých rukou a kuchyňské linky.
  • Pozor na utěrky, pokud jste je během přípravy syrového masa použili, musíte je odstranit.
  • Uzeniny – párky, klobásy, špekáčky musí být vařeny 20 minut, salmonely hynou při teplotě 80°C. Vaříte-li uzeniny při mírném plameni, neprasknou.
  • Pokud grilujete, vše musí být řádně propečeno.
  • Vejce v lednici uchovávejte mimo jiné potraviny, lépe ještě v pevném obalu, kupujte pouze vejce s atestem (velmi rizikové jsou „křapky‘).
  • Vejce konzumujte vařená, volské oko nebo řídká míchaná vejce si budete muset odepřít, stejně tak jako tatarský biftek či krvavý steak.
  • Nepřipravujte si doma vlastní majonézu z vajec, stejně tak vaječný koňak či různé krémy a zmrzliny ze syrových vajec. Potřebujete-li majonézu, existuje jiný recept na vlastní přípravu anebo se budete muset spokojit s průmyslově vyrobenou (vzhledem ke konzervačním látkám nepřežije asi žádná bakterie).
  • Bohužel, zárukou bezpečnosti nejsou ani vejce od babičky z venkova.
  • Rychlému občerstvení, zejména v létě, se vyhněte obloukem.
  • K rozmrazování masa a drůbeže nepoužívejte mikrovlnnou troubu! S časovým předstihem vyndejte maso či drůbež z mrazáku a nechte v lednici volně rozmrazit, což trvá cca 12 hodin. Samozřejmě v takové nádobě, aby vytékající tekutina nepotřísnila jiné potraviny a lednici.

12. Vaše dotazy týkající se průjmu

Jak dítěti podat Smectu, aby ji jedlo?

Jak dítěti podat Smectu, aby ji jedlo?

Odpověď: Bohužel některé děti pro jílovitou chuť Smectu skutečně v jakémkoli jídle odmítají. Lze zkusit dát na špičku nože do každého jídla, ale pokud nejste úspěšní, tak to dále nezkoušejte (dítě by mohlo odmítat každé jídlo).

Nejlépe se osvědčuje přidání Smecty do rozmačkaného banánu, na lžičce čaje, v jablečném kompotu – v malých porcích, ale častěji.

Při neúspěchu musíte využít jiné dostupné přípravky Enterol, Biopron, které však nemají tu výjimečnou vlastnost Smecty (pokrývá sliznici trávicího traktu, a tím ji chrání proti dalšímu působení infekce).

Čím u průjmu sladit?

Odpověď: U průjmu je vhodné sladit Glukopurem. Jedná se o jednoduchý cukr, který se rychle a snadno vstřebává, nezatěžuje trávení a je jediným zdrojem energie u nemocného dítěte.

  • Slouží Kulíšek k léčbě průjmu, nebo pouze k zavodnění?
  • Odpověď: Kulíšek je rehydratační roztok, obsahuje především minerály, které dítě průjmem ztrácí, vlastní průjem neléčí.
  • Je možné u průjmu podávat mrkvovo-rýžové kaše Hipp?
  • Odpověď: Hotové přípravky kojenecké výživy od firmy Hipp – mrkvovo-rýžové kaše využijete s výhodou, lze jen doporučit.
  • Je Enterol vhodný u průjmu?

Odpověď: Enterol je střevní eubiotikum a digestivum, užívat jej mohou dospělí i děti jako podpůrnou léčnu infekčních průjmů, během léčby antibiotiky, při kolitidách (střevní zánět) a pod. Lze jej podávat i preventivně, je ve formě kapslí a sáčků. Dospělí a děti od 4 let mají užívat 1-2 tobolky 1-2x denně, děti do 4 let 1-2 tobolky denně.

Kojencům a malým dětem je třeba tobolku otevřít a obsah smíchat s nápojem, vodou nebo jídlem. Sáčky se dávkují stejně, slouží k přípravě emulze, ale kojencům a malým dětem se doporučují jen tobolky. Jde o přípravek podobný Santaxu, který se už nevyrábí, obsahuje Saccharomyces boulardi. Takže proto je vhodný jako doplněk léčby průjmových onemocnění. Odpovídala: dr.

Ludvíkovská

garant: prof. MUDr. Hana Hrstková, CSc.

U průjmu dochází k častému vyprazdňování řídkých až vodnatých stolic. Jeho původcem je nejčastěji virus (rotaviry) nebo baktérie (Salmonella nebo Campylobacter), méně často paraziti. Největším nebezpečím u průjmu je dehydratace-odvodnění dítěte, zvláště malé děti (kojenci) jsou ztrátou tekutin ohroženy nejvíce. Ta se násobí, když se k průjmu přidá zvracení.

Ztráta tekutin se projeví suchými rty a sliznicemi, u kojenců je propadlá fontanela, dítě může být jak neklidné, tak později apatické, také mít poruchu vědomí, z úst může být cítit aceton. Dítě je nutné co nejdříve začít zavodňovat a obnovit příjem potravy. Při zhoršujícím se stavu dítěte, nevíte-li si rady, raději hned v úvodu kontaktujte lékaře.

Při průjmu by dítě mělo dodržovat dietu, z léků jsou nejvhodnější ty, které zklidní sliznici a odstraní z ní mikroby (čištěný jíl – Smecta), dále pak laktobacily k jejímu opětovnému osídlení potřebnými střevními mikroby.

Mezi průjmy těžšího průběhu patří salmonelóza, které je možné se vyhnout dodržováním striktních hygienických opatření – oddělení přípravy syrových a vařených pokrmů, dostatečná tepelná úprava pokrmů apod. JM

Autor: MUDr. Květoslava Ludvíkovská

Diskuze » Poradna »

Co pomáhá na průjem u dětí

Na průjem u miminka pomáhá Smecta, Kulíšek nebo Hylak.Zkontrolujte, jak staré dítě může konkrétní lék. Pro úlevu dětskéhoorganismu podávejte neperlivé minerální vody, vařenou rýži s mrkví aohledéněte, aby dítě nebylo dehydrované.

Jak zastavit průjem u dětí

Co pomůže na průjem u novorozenců, kojenců a batolat? Je potřebavědět, od kolika let můžete daný lék podávat.

Léky na průjem dětí

  • Smecta – U dětí do 1 roku 2 sáčky denně po dobu3 dnů, potom 1 sáček denně. U u dětí nad 1 rok 4 sáčky denně podobu 3 dnů, potom 2 sáčky denně.
  • Hylak forte – Mohou ho kojenci i batolata, těhotnéi kojící ženy.
  • Enterol – Do čtyř let dítěte ho podávejte jen poporadě s lékařem. Jinak je lék vhodný i dříve, běžně od tří let.Prodává se jako prášek nebo tobolky (malým dětem se dává jen jejichobsah).
  • Endiaron – Je vhodný pro děti od 40 kg váhy.
  • Kulíšek – Rehydratační roztok se hodí pro děti odukončeného 4. měsíce. Na stránkách výrobku můžete vypočítat jehopřesné dávkování.
  • Tasectan – Děti do 3 let 1 sáček každých 6 hodin,děti od 3 do 14 let 1-2 sáčky každých 6 hodin, dospělí 1-2 tobolkykaždých 4-6 hodin.
  • Carbosorb – Je vhodný od 3 let.
  • Antinal sirup pro děti od 6 měsíců – Využijete, pokudděti trápí průjem v Egyptě (faraonova pomsta).

Jídlo vhodné při průjmu a babské rady, co na průjem

  • HIPP ORS 200 mrkvo-rýžový odvar proti průjmu
  • rýžový odvar
  • citronový olej
  • cola po lžičkách – pokud se kromě průjmu objevuje i zvracení
  • mátový, heřmánkový nebo černý čaj

Z čeho začalprůjem?

Průjem u dítěte – zkušenosti z eMimino.cz

Mia82 píše: „Já dávám Hylak, jsou to hnusnýkapky, ale je to na jedno polknutí, ne jako ta Smecta. Tu mi nevypil aninesnědl v ničem. V lékárně prodávají Kulíšek – je to rehydratačníroztok. Dělala bych mu tu mrkvičku s rýží… A pití zkus heřmánkovýčaj nebo neperlivé minerální vody. To nám řekli na infekčním, když mělnaposledy průjem.“

Margot píše: „U nás Kulíšek neprošel,v lékárně mi tenkrát doporučili Enterol. Je to v kapslích, takževykuchat na lžičku třeba s trochou nějakého jídla kvůli chuti. Citelnýrozdíl hned po první dávce, druhou jsem dávala spíš pro upevnění atřetí už nebyla třeba.“

Lama Lama píše: „Nedodržuji pravidelně režimjídla, jí spíš průběžně menší porce. Dávám banán, jablečnoupřesnídávku, piškoty, křupky, rohlík, rýži, mrkev. Normální jídloihned, jakmile průjem není. Ale mám malé dítě, takže relativně dietnějí stále.“

Virový průjem patří u dětí k nejčastějším onemocněním

Řidší stolička může přechodně provázet jakékoli horečnaté onemocnění i růst zoubků. Dokonce i potíže s vyprazdňováním ve smyslu zácpy, se kterými se setkáváme v batolecím a předškolním věku, mohou být provázeny málo obsažnými řídkými stoličkami, tzv. pseudoprůjmem. 

Vlastní příčinou průjmu je buď zvýšené uvolňování vody do střeva a její nedostatečné vstřebávání, nebo zvýšený pohyb střevních kliček. Rozlišujeme průjem akutní, který je u dětí nejčastější a při správné léčbě trvá maximálně do 2 týdnů, a průjem chronický, trvající déle než 2 týdny. 

Virové průjmy 

Téměř každé dítě do tří let věku onemocní virovým průjmem, často i vícekrát. Nejčastějším původcem nákazy jsou tzv. rotaviry, dále adenoviry, enteroviry, koronaviry. Nákaza se šíří velmi snadno přímým kontaktem mezi dětmi a dospělými. Časté jsou infekce v kolektivech dětí, v kojeneckých ústavech. Nakazit se občas mohou i děti hospitalizované na dětských odděleních. 

Rychlému šíření napomáhá nedůsledná osobní hygiena. Viry jsou ale odolné i proti mnoha dezinfekčním prostředkům. Největší výskyt virových průjmů je v zimních měsících.

Onemocnění se nevyhýbá ani novorozencům, ale díky protilátkám proti těmto virům získaným z mateřského mléka většinou nezpůsobí kojenému dítěti potíže.

Kojení a protilátky v mateřském mléce jsou důležitým ochranným faktorem kojenců před touto nákazou. 

Příznaky

Onemocnění začíná většinou po 1–3 dnech od nákazy a projeví se nechutenstvím, vzestupem teploty, horečkou a zvracením, ke kterému se postupně přidá vodnatý průjem, někdy s příměsí hlenu a krve.

Zvracení posléze ustane, ale zůstává nechutenství a průjem pak trvá ještě obvykle 4–7 dnů). Děti jsou unavené, schvácené, odmítají pít.

U kojenců hrozí odvodnění (dehydratace), proto závažnější průběh nemoci vyžaduje hospitalizaci a intenzivnější léčbu.

Léčba

Závisí na věku dítěte a závažnosti průběhu nemoci. Základem jsou dietní opatření. Liší se podle věku a podle toho, zda je dítě kojeno. 

Kojení nepřerušujeme. Mateřské mléko totiž obsahuje látky, které ochraňují střevní sliznici a pomáhají jí zbavit se původce průjmu.

Zvýšené ztráty tekutin, ke kterým při průjmu dochází, doplňujeme rehydratačním roztokem s obsahem minerálů, které lze běžně zakoupit v lékárně (např. rehydratační roztok Kulíšek nebo ORS 100).

Roztok se podává v množství 10 ml/kg hmotnosti dítěte při každé stoličce společně s kojením. Podáváme ho chlazený, po malých dávkách (po lžičkách). Nelze ho ochucovat šťávami nebo džusy. 

U nekojeného dítěte je vhodné v prvních čtyřech hodinách podat rehydratační roztok v množství alespoň 30–50 ml/kg hmotnosti dítěte. Poté pokračujeme v podávání mléka, které dítě pilo před onemocněním.

Vhodné je připravit mléko místo ve vodě v rýžovém odvaru. Neztrácí kalorickou hodnotu a dítě ho lépe tráví.

Ztráty tekutin přitom doplňujeme rehydratačním roztokem v množství 10ml/ kg hmotnosti po každé průjmové stoličce. 

Starší kojenec, zvyklý na nemléčné příkrmy, může při průjmu dostávat zeleninovou polévku, rýžovou nebo bramborovou kaši, banánové či jablečné pyré, rýži s masem. Jídlo nesmí být tučné. 

U dítěte staršího 1 roku věku postupujeme zpočátku stejně jako u mladšího nekojeného, tedy podáváme rehydratační roztok a po 4 hodinách přecházíme na mixované brambory, jablečné, mrkvové, banánové pyré, rýži s drůbežím masem, housky, rohlíky, suchary, starší pečivo. Základem diety je tedy opět omezení tuků. Mléko a mléčné výrobky podáme až když se četnost a množství stoliček zmenší. 

Jak připravit rýžový a mrkvový odvar?

Rýžový odvar

Potřebujeme:2,5 dkg rýže, 500 ml vody vhodné pro kojence.

Postup: Rýži rozvaříte doměkka a rozmixujete. Převařenou vodou doplníte do 500ml. Rýžový odvar můžete osladit 2 dkg Glukopuru (hroznového cukru). Rýžový odvar lze připravit také z instantní nemléčné rýžové kaše. 

Mrkvový odvar: 

Potřebujeme: 1 středně velká karotka (mrkev musí být čerstvá s nízkým obsahem dusičnanů!), 500 ml vody vhodné pro kojence.

Postup: Omytou, dobře očištěnou čerstvou karotku nastrouhejte najemno a rozvařte (asi 30 min). Rozmixujte a doplňte převařenou vodou do 500 ml. Ničím neochucujte. K jednoduché přípravě mrkvového odvaru můžete použít kojeneckou výživu ve skleničce – mrkvovou polévku, kterou menšímu kojenci zředíte vodou, budete-li ji dávat v lahvi, nebo neředěnou podáte po lžičce. 

Mrkvový odvar lze kombinovat s rýžovým. V lékárnách i v marketech je k dostání rehydratační roztok ORS 200 s přídavkem mrkve a rýže pro kojence od 4. měsíce. 

Pozor na oblíbenou coca-colu, džusy apod. – sladké nápoje nejsou pro svůj vysoký obsah cukru k léčbě průjmu vhodné a mohou ho ještě zhoršit. Navíc obsahují jen velmi malé množství potřebných minerálů. Podávání čaje nebo minerálek bývá úspěšné při lehkém průjmu, kdy nedochází k větším ztrátám minerálů a odvodnění dítěte. 

Zvláštní dietní mléka s nízkým obsahem mléčného cukru-laktózy (Alidiar, Nestlé al 110, Nutrilon low lactosae) nepatří k základním léčebným opatřením. V některých případech jsou vhodná k přechodu na normální stravu. Rozhodnutí o jejich užití ponechme na lékaři. 

Protiprůjmové léky

Ke kratšímu trvání průjmu přispívají léky, které na sebe naváží nežádoucí látky v postižených střevních kličkách a pomohou je tak rychleji vyloučit z těla (např. Smecta, živočišné uhlí).

K léčbě jsou vhodné, ale nejsou nutné. Také probiotika mohou pomoci zkrátit trvání průjmu.

Probiotické bakterie v podobě potravinového doplňku nebo přidané výrobcem přímo do kojeneckého mléka pomáhají obnovit zdravou střevní slizniční flóru a upravit funkci střeva. 

Riziko dehydratace

Nedaří-li se průjem zvládnout, stolice jsou časté a zejména přidruží-li se zvracení, může u dítěte rychle dojít k odvodnění organismu a rozvratu vnitřního prostředí.

Dítě by mělo být vyšetřeno lékařem, který zhodnotí, zda lze další léčebná opatření provádět doma (ambulantně), nebo zda je nutná hospitalizace dítěte a jeho intenzivní léčba pro možnou závažnou poruchu vnitřního prostředí dítěte, ohrožující jeho život. 

Prevence proti rotavirovému průjmu

Kojence je možné proti rotavirům očkovat. Vakcínu v současné době zdravotní pojišťovny nehradí. Očkovací látka je ve formě roztoku, který dítě spolkne. Podává se v závislosti na typu vakcíny ve 2–3 dávkách od 9. týdne věku s odstupem 1–2 měsíců. Může se podat souběžně s hexavakcínou. 

Co dělat, když má dítě průjem? :: MUDr. Romana Benešová

Nejčastěji virová, méně často bakteriální infekce, případně tzv. cestovatelský průjem (Jižní Amerika, Afrika vč. Egypta, Tuniska, Arabský poloostrov, Asie). Někdy to může být nevhodná skladba potravin nebo nesnášenlivost části stravy. Může být spojen s užíváním některých léčiv, např. antibiotik. Důvodem však může být i neinfekční chronický zánět střeva.

Řešení

První den je třeba soustředit se na zavodňování, obzvlášť je-li zároveň zvracení. Vhodným nápojem je slabší černý čaj, při závažném průběhu kombinovaný s iontovým nápojem (např. Kulíšek nebo Enhydrol), případně pro menší děti rehydratační roztok ORS 200 Hipp- všechny nápoje můžete kombinovat v 1 den, všechny jsou lépe přijímány studené až ledové.

Nespoléhejte na to, že dítě bude samo a ochotně pít. Každých 5 minut mu dejte čajovou lžičku ledového nápoje do úst.

Pokud dítě nezvrací můžete nabízet od věku, kdy již tyto potraviny i jinak zařazujete do jídelníčku, suchý rohlík nebo toastový chléb (nikoliv tmavý nebo celozrnný), případně suchary, mačkaný banán, strouhané jablko bez slupky, více rozvařené brambory, rýži a mrkev.

Tyto nápoje a stravu podávejte tak dlouho dokud nebude stolice méně často a nezačne se zahušťovat z vodnaté alespoň do hustě kašovité formy. Trvání je individuální, nejčastěji 1-5 dní.

Další den poté pak můžete přidat libové nejčastěji kuřecí prsní, případně krůtí, králičí nebo netučné rybí maso připravené na vodě a dále podáváte výše uvedenou stravu do doby než je stolice max. 2 x denně a již není vůbec řídká. Trvání obvykle 1-3 dny. V poslední fázi přidejte kvalitní bílý jogurt s přidanými aktivními jogurtovými bakteriemi (nikoliv mléko).

Pokud se průjem nevrátí můžete postupně stravu a nápoje uvolňovat přidáváním jiných druhů potravin, jen smažené, vysokotučné výrobky masové a mléčné (všechny uzeniny, smetánky, tiramisu, omáčky apod) přidáváte až více než po týdnu od normalizace stolice.

Jestliže se stolice zhorší v kterékoliv fázi uvolňování stravy, zpřísněte dietu o jeden krok zpět a po 2-3 dnech zkuste znovu uvolnit. Po celou dobu zavodňujte tak intenzivně, abyste udrželi frekvenci močení tak často, jak je obvyklé v době, kdy je dítě zdrávo.

Pití je určitě důležitější než jídlo, dítě může první hodiny až dny jídlo odmítat, proto nabízejte, ale nenuťte jídlo, ale příjem tekutin musíte mít pod kontrolou! Kojené děti pokračují v kojení bez omezení. Nekojené děti, které dosud neznají nemléčné příkrmy, mohou dostat mrkvové nebo rýžové odvary na začátku samotné, později do odvaru připravíte běžnou mléčnou výživu, lze zakoupit i mléčnou výživu se sníženým obsahem laktosy.  Základem je správné složení diety a nápojů, všechny léky mají pouze podpůrnou funkci, ale vlastní průjem nezastaví bez diety. Jestliže víte, že dítěti se řídká stolice opakuje po některé konkrétní potravině, nepodávejte ji. Alergologické vyšetřování má okrajový význam pokud funguje vynechání potraviny ze stravy, protože výtěžnost testů je omezená.

Upozornění

Často podávané piškoty, kokakolové nápoje, ale i vývarové masové polévky mohou průběh průjmu zhoršit díky vysokému obsahu cukrů nebo tuků, tedy je nepodávejte zejména na začátku (nemastné vývary v konečné fázi přísné diety můžete zkusit).

Podpůrné léky

K rychlejší regeneraci trávení a mírnému zkrácení průjmu můžete k dietě přidat probiotický přípravek (např. Enterol), ev.

můžete přidat ještě Smectu nebo Sorbectu nebo Tasectan nebo Enterosgel, nebo případně živočišné uhlí, zvláště u závažnějšího průběhu průjmu. Enterosgel nebo živočišné uhlí pak je zejména vhodné při podezření na mírnou otravu z jídla.

Probiotikum  lze využít při léčbě antibiotiky (ne každé je účinné). Antibiotika jsou lékařem doporučena jen v případě vzácných komplikovaných průběhů potíží.

Prevence

Nevystavovat se riziku přenosu infekce přímým kontaktem s nemocným nebo jeho osobními předměty, zejména hračkami. Dodržovat zásady správného mytí rukou po použití WC pro dítě i pečující osobu, řádně umýt ruce před přípravou stravy pro dítě, dítěti pak umýt ruce před konzumací jídla.

Dobře omýt nevařené potraviny před požitím, mimo domov upřednostňovat pití vody v balených lahvích, nepoužívat led do nápojů – toto platí zejména v zahraničí. Po použití veřejných WC (letiště, nádraží, dopravní prostředky, nákupní centra, kina, metro, apod.

) nebo jízdě hromadnými dopravními prostředky či návštěvě veřejných prostor (nákupní centra, úřady, kina, apod) použijte desinfekční prostředek na ruce.

V případě probíhajícího zvracení a průjmu v domácnosti pak použijte i desinfekční prostředky na povrchy a očistěte jimi vodovodní baterie, splachovadla, prkénko na toaletě, kliky u dveří a všechny povrchy nábytku, na které nemocný sahá, včetně klávesnice počítače, dětem odesinfikujte hračky. Na cesty do exotických krajin se připravte před odjezdem preventivní kůrou např.

s Enterolem, který pak celou dobu pobytu dále používejte a i několik dní po návratu. Je vhodné cestovat s lékárničkou, ve které jsou přípravky k zastavení cestovatelského průjmu (např. Smecta go, Hidrasec, Ercefuryl apod). Nepoužívejte léky typu Imodium, Rea Sec, apod. – průběh závažné infekce tím můžete zhoršit a pro děti mohou mít i nežádoucí vedlejší účinky.

Dodržujte v exotických krajinách zásady nákupu nápojů a jídla v kamenných prodejnách, originálně balených, nápoje lépe sycené, do nápojů nepoužívejte místní led, nepoužívejte ovoce a zeleninu v čerstvém stavu, zvláště již oloupané. K čištění zubů používejte jen bezpečnou balenou vodu.

S malými dětmi do předškolního věku není doporučeno cestovat do oblastí s rizikem nejen cestovatelského průjmu (oblasti viz výše), ale i jiných infekčních chorob, nejen kvůli vysokému riziku onemocnění (někdy se blíží 100%jistotě), ale i kvůli nedostatečné úrovni místní zdravotnické péče, která s evropským standardem má málo společného.

 Při manipulaci se syrovým masem a vejcem v domácnosti dbejte na to, aby nedošlo ke kontaktu těchto potravin nebo jejich tekutých částí s jinými potravinami, s dětmi (nepodávejte dětem neumytýma rukama v kuchyni hračky, dudlíky, apod.), utěrkami, krájecími prkénky a jiným nádobím (prkénko na maso mějte vždy vyhrazené jen ke krájení syrového masa). Novorozence a malé kojence můžete chránit proti virovému průjmu způsobenému rotaviry neinjekčním dobře snášeným očkováním, ale je třeba očkování zahájit ve 2.-3. měsíci života, později to nelze. Tuto infekci si jinak děti s cca 95% pravděpodobností prodělají ve věku do 5 let a v tomto období je nejvíce ohrožuje dehydratace s nutností infusní léčby na infekční klinice.

Kdy vyhledat lékaře

  • Dítě je apatické, nepřijímá ani tekutiny, nemočí nebo močí málo
  • Průjem je spojen s vysokými horečkami, zvracením, krví ve stolici
  • Výše uvedené rady nefungují nebo se průjem stále vrací při postupném uvolňování diety
  • Jedná se o novorozence nebo malého kojence

© Copyright 2018 MUDr. Romana Benešová s.r.o.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *