V současné době velká část dospělé populace trpí bolestmi bederní páteře. Dle statistiky až 15% obyvatel bylo někdy léčeno pro bolesti bederní páteře. Nejčastěji to jsou lidé pracující kolem 45 let věku. V tomto období 90% lidí má zkušenost s bolestmi zad. Z tohoto počtu je pro tyto potíže zhruba 3% pacientů operováno.
Potíže pacienta:
- Postižení nervového kořene (Radikulopatie)
- Syndrom bolesti bederní páteře (Low back pain syndrom – LBP)
- Kombinace obou
Radikulopatie: omezená funkce nervového kořene zahrnuje tyto příznaky: kořenová bolest, porucha citlivosti podle dermatomu, oslabení svalů inervovaných postiženým nervovým kořenem, oslabení reflexů postiženého svalu.
Low back pain: nejčastější forma bolestí bederní páteře (muskuloskeletální bolest nespecifického původu, nemá jasný anatomický korelát). Může vznikat z přetížení paraspinálních svalů, dráždění vazivových struktur, dráždění kloubních facet pohybového segmentu, kombinacemi výše uvedeného apod.
Nepočítáme do těchto potíží nádory páteře, výhřez meziobratlové ploténky apod. tj. případy které mají definovaný anatomický podklad.
| Klinické kategorie | Typ postižení |
| Známky závažného poškození páteře a míchy | syndrom komprese kaudy velkým výhřezem ploténky |
| LS syndrom (radikulopatie) | Bolesti zad spojené s bolestí do dolní končetiny (kořenová propagace) výhřez meziobratlové ploténky, degenerativní instability, spondylolisthesy apod. |
| LBP syndrom | Bolesti v bederní krajině bez kořenové propagace, bez anatomického korelátu (muskuloskeletální bolest – přetížení paraspinálních svalů, vazů, kloubních facet apod.) |
| FBS syndrom | Bolesti bederní páteře, kořenové bolesti rozvíjející se po operaci bederní páteře (příčina – infekce, epidurální fibrosa, recidiva výhřezu ploténky, rozvoj instability v operovaném úseku, selhání instrumentace apod.) |
1. Základy anatomie páteře a míchy
2. Rozvoj degenerativních změn páteře
| Změny na meziobratlové ploténce | Příčina komprese nervových struktur | Změny na meziobratlových kloubech |
| obvodové trhliny, radiální trhliny | výhřez ploténky (protruze, prolaps, extruse, sekvestrace) | synoviální reakce, destrukce kloubní chrupavky |
| vnitřní dezintegrace, ztráta výšky ploténky | nestabilita | tvorba osteofytů, uvolnění pouzdra |
| Resorpce ploténky | laterální stenosa | subluxace |
| tvorba zadních. osteofytů | centrální stenosa, spondylosa, víceetážová stenosa | produktivní změny- zbytnění kloubů |
Celý tento proces způsobuje zůžení (stenosy) páteřního kanálu v pohybovém segmentu
Typy zúžení pohybového segmentu:
- Přední zúžení p.kanálu (přední komprese) výhřez ploténky,zadní osteofyty obratlových těl.
- Boční zúžení p.kanálu (laterální stenosa) změny na kloubních výběžcích,boční (laterální) výhřez ploténky,degenerace ploténky a její snížení.
- Zadní zúžení p.kanálu (zadní komprese) instabilita,spondylolisthesa (posun obratlů), změny na kloubech
- Kombinované zúžení (nejčastější příčina komprese nervových struktur)
Podle typu zúžení jsou komprimovány nervové struktury (nervové kořeny, mícha).Přesné postižení nervové tkáně diagnostikujeme ve spolupráci s neurology
- Radikulopatické postižení (kořenové) krční a bederní páteře (bolesti a oslabení končetin).
- Myelopatické postižení (míšní) krční a hrudní páteře – bolesti, poruchy chůze s oslabením končetin, potíže s močením atd.)
- Kombinace 1 a 2 (krční a hrudní páteř)
Neurologické vyšetření je doplněno zobrazovacími metodami RTG, CT, perimyelo CT, MRI ve spolupráci s rentgenology a pomocí elektrofyziologických metod (EMG, SEP, MEP)
Neurochirurgická operace:
Snaha o miniinvazivní přístup:
- Operační mikroskop
- Casparovo instrumentarium
- Systém MAST (instrumentace MetrX, Sextant)
- Endoskopické výkony (APLD atd.)
Výhody:šetření okolní tkáně, menší bolest v pooperačním období, rychlejší rehabilitace, zpomalení rozvoje degenerativních změn v dlouhodobém období
1. absolutní indikace – rychlá progrese motorického symptomatologie (hrozí ochrnutí,syndrom komprese kaudy).2. Relativní indikace – vše ostatní. Musí být vyčerpána konzervativní terapie trvající minimálně 6 týdnů.
Pozor:U degenerativního onemocnění operace pomáhá od bolestí jenom po určitou dobu (bolesti u pacienta zlepšeny 5 let- úspěšná operace)Operace zasahuje do degenerativního cyklu kdy hrozí trvalé poškození nervové tkáně z komprese (poruchy citlivosti a hybnosti na končetinách a poruchy stolice,močení u mužů erekce). Nebezpečí poškození nervové tkáně odstraní ale pokračování degenerativních změn sama nezastaví. Nutná spolupráce pacienta s obvodním lékařem, rehabilitací a neurologem
3. Operační řešení degenerativního onemocnění krční páteře
1. Přední přístup
Princip operace: odstranění přední komprese (výhřez ploténky, osteofyty) mikroskopickou technikou
- a.fixace postiženého úseku náhradou ploténky (kostní štěp, klícka,) samostatně, dlaha
- b.funkční náhrada – u mladších pacientů
2. Zadní přístup
Princip metody:Odstranění zadní komprese u víceetážového postižení (3 a více segmentů
Laminektomie – odstranění obloukůLaminoplastika – nadzvednutí oblouků
3. Kombinované přístupy – vzácně
Jaký je režim pacienta po provedeném výkonu:Po výkonu je pacient převezen na JIP do druhého pooperačního dne, pak zpět na standardní oddělení. Večer po operaci smí jen přijímat tekutiny, od dalšího dne postupně přechází na jinou dietu.
První pooperační den je provedeno kontrolní RTG operovaného úseku a převaz.Při nekomplikovaném průběhu je stejný den vertikalizován s krčním límcem a začíná rehabilitovat pod dohledem rehabilitačního pracovníka.7 den odstraňujeme stehy a propouštíme pacienta do ambulantní péče.
Límec ponecháváme 4-5 týdnů pro vhojení náhrady.Poté je kontrolován naší ambulancí .Při normálním průběhu začne po kontrole postupně zatěžovat. Lázně jsou vhodné dle tíže neurologického nálezu. Celková doba léčení 6-8 týdnů.
Zlepšení nemusí být úplné podle závažnosti předoperačního neurologického nálezu.
4. Operační řešení degenerativního onemocnění bederní páteře
1. Dekompresní operace (odstranění tlaku na nervové struktury)
a. Transligamentosní mikroskopická extirpace výhřezu meziobratlové ploténky (přední komprese) Nejčastější typ operace v bederním úseku
a.1. Operace dle Caspara (odloučení svalstva od kosti – vertikalizace 2 – 3 pooperační den)
Odstranění sekvestru po kontrolou mikroskopu
a.2. MetrX instrumentace (dilatace svalů – vertikalizace 1 pooperační den)
- b. Foraminotomie – snesení kostních výrůstků kolem nervového kořene při jeho vstupu do neuroforamina (bočná komprese)
- c. Hemilaminektomie částečná nebo kompletní (snesení poloviny oblouku při kompresi nervových struktur kostními a vazivovými změnami (zadní a bočná komprese)
- d. Laminektomie – snesení celého oblouku (zadní komprese)
Extirpace výhřezu ploténky s využitím tubusu šířky 18mm.
e. Parc. pedikloektomie – snesení oblouku a části pediklů (zadní komprese)
Operace b-e
- Samostatně – indikace – zadní komprese nervových struktur bez patologického pohybu
- Doplnění stabilizačních operací
- f. Perkutánní metody – APLD (automatisovaná perkutánní lumbální diskektomie), chemonucleolysa, MPD (mechanizovaná limbální diskektomie) využití Laseru
- Indikace: irritační kořen sy, protruse ploténky, minimální degenerativní změny okolí
- Výhody: výkon v lokální anestesii, propuštěn po 24 hodinách od operaceNevýhody: úzká indikační kriteria, nesprávná indikace
- Jaký je režim pacienta po provedení výkonu:
- Při operacích dle Caspara a samostatných výkonech b-e Po výkonu je pacient převezen zpět na standardní oddělení. Večer po operaci smí jen přijímat tekutiny, od dalšího dne postupně přechází na jinou dietu. Po operaci 2 dny leží na lůžku, rehabilituje. Na našem pracovišti se pacient postavuje 2-3. pooperační den (den operace se nepočítá). 7. pooperační den odstraňujeme stehy a pacienta propouštíme na rajoní neurologii nebo domů (dle závažnosti operačního nálezu.) Pacient doma dodržuje vertebrogenní režim (upřednostňuje krátkou chůzi a ležení oproti stání a sedu), tak jak byl poučen rehabilitačními pracovníky. Po té dochází na ambulantní kontroly. Celková doba léčby trvá 2-3 měsíce. Po ukončení léčby je nutné dodržovat určité zásady pohybového režimu, který Vás naučí rehabilitační specialisté. Po operaci by se do několika týdnů měly zmenšit bolesti v zádech a zlepšit hybnost dolní končetiny. Zlepšení nemusí být úplné podle závažnosti předoperačního neurologického nálezu.
- Při mininvazivním výkonu systémem MetrX Výhody oproti operaci dle Caspara.:Vertikalizace první pooperační den, rychlejší rehabilitace, menší pooperační bolestivost, rychlejší návrat do normálního života.
2. Dekompresní a stabilizační operace
Komprese nervových struktur s patologickým pohybem v postiženém segmentu a zbytnělými kostními a vazivovými strukturami v okolí nervové tkáně.
a. Zadní přístup (kombinované komprese přední, zadní , bočné)
- 1. Krok: dekomprese nervových struktur viz výkony výše (hemilaminektomie, laminektomie)
- 2. Krok: fixace kostních struktur (transpedikulárně) s vložením kostního štěpu nebo náhrady (keramika,titan atd) mezi těla obratlů zadním přístupem – PLIF (Posterior Lumbal Interbody Fusion)
a.1. Otevřený způsob (nutno odloučit svalstvo od kostěných struktur ve větším rozsahu, větší operační přístup, větší nezbytná devastace svaloviny a vazů)
a.2. Miniinvazivní způsob – transkutánní systém SEXTANT + MiniPLIF
- Výhody: dilatace svalstva, šetření svalů a vazů s dostatečnou dekompresí nervových struktur – rychlejší rehabilitace, zpomalení procesu degenerativních změn v okolí
- Nestabilita v bederní oblasti řešená miniinvazivní technikou stabilizace L4/5 (systém Sextant)
nahoře snímky před operací, dole snímky po stabilizaci L4/5
a.3. Facet WedgePro vlastní bolestivé syndromy zad ( např.
facetární syndrom) s minimální propagací bolestí do dolních končetin na podkladě zbytnělých (hypertrofických) kloubů na zobrazovacích metodách se v indikovaných případech využívá miniinvazivní zadní kloubní fixace ( kloubní / facetární / fůze) pomocí miniinvazivního systému Facet Wedge.
Testem indikace k operaci jsou obstřiky kloubů pod CT s úlevou od bolestí několik dní čí týdnů. Alternativou této operace jsou semiinvazivní metody (obstřiky kloubů pod CT, radiofrekvence kloubů pod RTG apod.). Tyto metody provádí naše odd.ARO a oddělení zobrazovacích metod.
Jejich efekt je často dočasný (dny, týdny). Přes opakované provádění nevytváří pevnou kloubní fůzi(spojení) což v delším časovém úseku může vést k opakování i zhoršení bolestí zad na podkladě například dalšího zvětšování facet.
- minifixace kloubů segmentů L3/4,L4/5
- Jaký je režim pacienta po:
- a.1. otevřeném výkonu: Po výkonu je pacient obvykle hospitalizován na JIP, kde je 1-2 dny sledován, rehabilituje na lůžku, jsou mu podávána analgetika k tlumení pooperačních bolestí a dále antibiotika jako prevence infekce. Po překladu na standardní oddělení pokračuje v rehabilitacích a 4. pooperační dne začíná pod dohledem rehabilitačních pracovníků s chůzí. Zátěž je přizpůsobena celkovému stavu pacienta. Obvykle je vybaven bederním korzetem a odlehčuje s pomocí francouzských holí. Při nekomplikovaném proběhu opouští neurochirurgické oddělení po 10 dnech k další rehabilitaci buď doma a nebo regionální nemocnici. Po výkonu do 8-10 týdnů se zlepší hybnost na dolních končetinách nebo se zastaví nebezpečí ochrnutí
- a.2. miniinvazivním výkonu SEXTANT: Výhody oproti otevřenému výkonu:Vertikalizace druhý pooperační den, rychlejší rehabilitace, menší pooperační bolestivost, rychlejší návrat do normálního života.
- a.3. Facet Wedge Vertikalizace druhý pooperační den, rychlejší rehabilitace, menší pooperační bolestivost, rychlejší návrat do normálního života.
- b. Přední přístup (přední komprese, bočná komprese)Dekomprese předním přístupem a fixace pomocí štěpu nebo náhrady mezi těla obratlů
- ALIF (Anterior Lumbal Interbody Fusion)
- Co dělat po propuštění z nemocnice po operaci bederní páteře:
Operovaná oblast bederní páteře potřebuje bezpodmínečně 3 – 4 týdny šetřící režim . Po dobu 3 měsíců cvičte 2 – 3 x denně doporučené cviky rehabilitačním pracovníkem. Po uplynutí 3 měsíců cvičte lx denně zádové a břišní svalstvo.
Seďte vzpřímeně na pevné židli, spíše v krátkých časových úsecích /do 20 min./, spěte na pevném lůžku. Předměty ze země zvedejte s pokrčením v kolenou při vzpřímené páteři, nikoliv v předklonu. Neprochladit se.Všechny cviky do bolesti. Omezení rotačních pohybů v operovaném úseku.
Po fixačních operacích je vhodné nošení korzetu při delší statické zátěži. Mezi 2. a 3. měsícem /po první operaci/ a mezi 1. a 2. měsícem u recidivy výhřezu ploténky dochází k postupnému zhoršení stavu ve smyslu napětí v jizvě, pálení, brnění, případně bolestem v dolní končetině operované strany.
Příčinou je tvorba jizvy kolem nervových struktur.Vytvoření pevné jizvy trvá delší čas (někdy až půl roku), proto osoby fyzicky pracující, podle stupně zatížení páteře, mohou nastoupit do práce nejdříve za 3 měsíce po operaci.
Plné zatížení páteře zvláště po stabilizačních operacích doporučujeme po 4 – 6 měsících. Ve 2. měsíci po operaci je vhodné plavání a začít cvičit na rotopedu.
Ve 4. měsíci můžete jezdit na kole, spíše však po rovných úsecích.
Miniinvazivní operační metody zkracují dobu rehabilitace o 1/3
Nutno si uvědomit fakt, že pravidelné cvičení zpomaluje degenerativní proces páteře, který byl příčinou poškození bederní páteře a v konečném důsledku vedl ke vzniku tlaku na nervové struktury buď výhřezem ploténky nebo kostními změnami v okolí.
Snižujeme tělesnou hmotnost, nadváha páteř zbytečně zatěžuje. Všeobecně je nutno zabránit pádu na zem, zvláště na náledí. Dynamické sporty (míčové hry, sjezdové lyžování, tenis, hokej, …) nutno vyloučit z běžné aktivity po dobu 6 měsíců.
Nekouřit, Alkohol střídmě !!!
Takto významně snížíte pravděpodobnost opětovného vzniku výhřezu či rychlou progresi degenerativního onemocnění tzv. FBSS (Syndrom pooperačních bolesti zad).
Lázeňskou léčbu doporučujeme po 4 měsících od data operace. Návrh vystavuje privátní či závodní lékař.
Zúžení páteřního kanálu
Do naší poradny přicházejí žádosti o pomoc s nemocemi, které jsou medicínou těžko řešitelné. Navzdory tomu, že hned v úvodu do naší poradny je jasně psáno, že tato poradna nenahrazuje ordinaci a není v její moci provádět jakékoliv léčení. Nicméně, nelze se dotyčnému divit, že hledá pomoc, kde se dá.
Takovým příkladem jsou nemoci podmíněné anatomicky, např. když dojde k zúžení kanálku, jímž prochází mícha nebo nerv, a dochází k jejich kompresi (stlačení), což vede k nepříjemným bolestem.
V poradně se maximálně můžeme pokusit o vysvětlení děje, ke kterému tam dochází. Často se totiž stává, že dotyčný má v ruce diagnózu a lékař mu předepíše rehabilitaci, lék proti bolesti a třeba nějaké mazání.
Vysvětlení od lékaře asi dostal, ale nejspíše jej v daném okamžiku nevnímal.
Odchází z ordinace, podrobí se léčebné proceduře a zjišťuje, že potíže má stále, proto zasedne k počítači a hledá jiné prostředky, třeba byliny, potravní doplňky, žádá naši poradnu o předpis zaručeně dobrého prostředku, který by jej bolesti zbavil.
Jenže tak to nefunguje. Nejprve si připomeneme základní pravidla, která nelze žádným způsobem obejít!
- Napřed příčina, potom
- odstraňování příčiny a teprve potom
- sestavování léčebného programu.
Příčina
Tazatel popisujte jako příčinu například stenózu kanálu v určité oblasti páteře a má to potvrzeno magnetickou rezonancí. A k tomu popisuje své projevy, své bolesti. Často se týkají bederní páteře.
Nález na magnetické rezonanci proces přesně popíše, stenóza je považována za příčinu a bolestivé projevy za následek. Páteřní kanál, kterým prochází mícha (z níž vycházejí nervy do těla), je zúžena, tím je vyvíjen tlak na míchu a na nervy, a to bolí.
Jinými slovy, podstata nemoci je anatomická. Ke správné diagnostice stenózy se provádí řada vyšetření, jež slouží k zobrazení páteře a prostoru v páteřním kanálu (rentgenové vyšetření a složitější vyšetření jako počítačová tomografie – CT nebo magnetická rezonance – MRI).
Nejpřesnějším vyšetřením je stále vyšetření s kontrastní látkou – myelografie, myelo-CT.
Důležité je rovněž elektrofyziologické vyšetření, zvláště elektromyografie (EMG), sloužící k přesnému posouzení postižení nervových kořenů a vyloučení postižení nervů z jiné příčiny (např. při cukrovce).
Odstranění příčiny
Je otázkou, zda lze kanál rozšířit, aby netlačil na míchu. Operace spočívá v rozsáhlejším rozšíření a uvolnění páteřního kanálu, někdy s nutností dalšího zpevnění kovovými šrouby a dlahami.
Je zde ale nutno brát v úvahu, že jde o rozsáhlejší a náročnější operaci, která by mohla být u starších osob často komplikována dalšími riziky.
Pokud toto základní opatření nelze uskutečnit, pak následuje třetí bod.
Sestavování léčebného programu
To je založeno jen na potlačování, zmírňování příznaku = následku. Je zcela jedno, zda jde o chemický lék nebo přírodní. Žel, přírodní prostředky nemají tak silnou analgetickou účinnost jako léky chemické.
Úvaha
Lze tedy napsat, že bolest je následkem stenózy. Jenže tu zůstává otázka, proč stenóza vznikla. Na tomto zúžení se podílí jednak vrozeně úzký páteřní kanál, jednak degenerativní změny páteře (výrůstky), vzniklé v průběhu života.
Začátek potíží se objevuje nejčastěji po padesátém roce věku. Jde tedy nejspíše o proces degenerativní (artróza, osteoporóza, výrůstky, kostní bujení, sklerotizace…), jehož výsledkem je zúžený kanál.
Lumbální spinální stenóza bývá často spojena s postižením dalších nosných kloubů: artrózou kyčelních a kolenních kloubů. Nutné je i vyloučení postižení tepen dolních končetin, kde může být přítomna arterioskleróza, která způsobuje podobné potíže při chůzi, jaké vykazuje páteřní stenóza. Touto chorobou jsou převážně postiženi muži, kuřáci.
Za takových rozšířených okolností lze konstatovat, že stenózu nelze definovat za jednoznačnou příčinu, ale v takovém případě je stenóza také jen následkem, bolest je pak následkem následku. A nepochybně je to věc chronická, která nevznikla najednou.
V tomto bodě by měl nastat celkový rozbor života jedince a pojmenování faktorů, které se na rozvoji popsaného patologického procesu podílely: stresy, přetěžování, jiná celková choroba, špatný životní styl, nadváha, kouření… Seznam faktorů si musí každý sepsat sám. A pak jde o to, zda zaznamenané faktory stále působí a podílejí se na vývoji nemoci…
Průběh onemocnění se liší pacient od pacienta, u některých může postupně docházet k samovolnému zlepšení, u některých je choroba neměnná, bez vývoje, u některých ale může docházet ke zhoršování, které může vést k závažným poruchám chůze a ztrátě samostatnosti.
Tehdy platí pravidlo:
Pokud popsané faktory budou působit stále, nelze očekávat zlepšení, ba naopak. A z toho důvodu by měl každý uskutečnit zcela zásadní životní změnu, a to na všech rovinách. Myslím si, že není jiná cesta. Cílem je zastavit nebo alespoň zpomalit patologický proces. Nemoc se vás neptá, zda ony změny nelze udělat.
LUMBÁRNÍ SPINÁLNÍ STENÓZA: efektivní léčba
- Lumbární spinální stenóza (zúžení bederní páteře) obvykle začíná postupně a dlouhou dobu se progresivně zhoršuje.
- Páteř s věkem podléhá degeneraci obratlů, plotének, svalů i vazů.
- Vlivem zúžení páteřního kanálu v bederním úseku pak dochází k útlaku nervových kořenů.
- Toto onemocnění se nejčastěji vyskytuje ve středním a vyšším věku jako projev degenerativních změn.
- Projev nemoci je však u každého velmi individuální.
- U některých jedinců může dojít k samovolnému návratu do původního stavu, zatímco u jiných se stav v průběhu času nijak nemění a u dalších se progresivně zhoršuje.
Charakteristickým příznakem jsou tzv. neurogenní klaudikace.
Po určité době stání ve vzpřímené poloze nebo při chůzi na určitou vzdálenost vznikají bolesti, které vystřelují ze zad do jedné nebo obou dolních končetin a tyto bolesti jsou následovány slabostí v končetinách.
- Za normálních okolností je v páteřním kanálu a v meziobratlových prostorech dostatek místa pro nervová vlákna, avšak když se tyto prostory postupem času zmenšují, může dojít ke kompresi nervu.
- Chirurgickému řešení lze často předejít cílenými cviky nebo ještě lépe aktivním protahováním svalů a bederní páteře.
- Dříve byly oblíbené různé závěsy a autotrakční lehátka.
- Dnes je ale nahrazují moderní inteligentní trakční zařízení pro domácí použití, která šetrně roztahují meziobratlové prostory a vrací páteř do přirozené polohy.
Ty nejlepší mají navíc zabudovány i další podpůrné mechanismy (např. infračervené záření k uvolnění křečí, pulsní elektromagnetické pole či dokonce elektrickou nervovou stimulaci k utlumení bolestí), které je možné používat současně s trakcí (protahováním) vazů, svalů, meziobratlových kloubů a plotének (např. L-TRAC ).
Velmi účinné jsou vztlakové systémy.
Fungují v podstatě jako určitý ‚hever‚ a nadzdvihují hrudní koš a horní část těla.
Tím výrazně snižují gravitační tlak na bederní páteř (např. BackBrace ).
Tkáně od spojení krku a hrudníku až po křížovou oblast je také možné efektivně a opakovaně protahovat a reformovat za pomoci odolného, nenákladného a snadno použitelného prostředku, jakým je např. CoreStretch .
Stenóza bederního páteřního kanálu
Z WikiSkript
Stenóza páteřního kanálu je stav, kdy je jeho průměr v sagitální projekci zúžen pod normu, která je 14–16 mm.
Rozlišujeme stenózu
- relativní: pod 12 mm;
- absolutní: pod 10 mm.
Stenóza může být jak vrozená, tak získaná v průběhu života, nejčastěji degenerativním procesem. Bývá typicky víceetážová.
Symptomy[upravit | editovat zdroj]
Charakteristickým příznakem jsou:
- Neurogenní klaudikace – Projeví se parestéziemi, bolestí, slabostí a únavou dolních končetin, které se objevují po určité době stání nebo chůze. Nemocný si pak musí sednout nebo se lehce předklonit (v předklonu dochází k rozšíření páteřního kanálu, záklon naopak potíže zhoršuje). Příčina těchto obtíží nejspíše tkví v nedostatečném prokrvení axonů, při jejich zvýšeném metabolismu během chůze.
- Bolesti v zádech jsou mírné a nedominují symptomatice.
- Sfinkterové potíže jsou vzácné.
S narůstajícími obtížemi může vzniknout:
- Chronický syndrom kaudy – trvalé bolesti, parestézie a slabost v dolních končetinách
Stenóza páteřního kanálu v lumbální oblasti (MRI)
Dif. dg. vaskulárních klaudikací[upravit | editovat zdroj]
| Úlevová poloha | předklon, sed | také stoj |
| Chůze do kopce | bez potíží | s potížemi |
| Chůze z kopce | s potížemi (kvůli záklonu) | bez potíží |
| Jízda na kole | bez potíží | s potížemi |
Vyšetření[upravit | editovat zdroj]
- Laségueův příznak – většinou negativní
- Svalová slabost – u chronického postižení snížená
- Nativní RTG snímek – snímek lumbosakrální páteře v předozadní a bočné projekci;
- MRI – považována za metodu volby;
- CT – velká radiační zátěž, provedeno při nejasnostech;
- Kontrastní vyšetření páteřního kanálu (PMG – perimyelografie, RSG – radikulosakografie) – invazivní, indikováno výjimečně, při kotraindikaci MR
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Chirurgická: K odstranění potíží je kauzální terapií dekomprese míchy laminektomií, a to podle potřeby v jednom či více segmentech.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- Degenerativní onemocnění páteře
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
Informace pro nemocné s lumbální stenózou
Lumbální spinální stenóza je onemocnění, při kterém dochází k postižení nervových vláken (nervových kořenů) vlivem zúžení páteřního kanálu v bederním úseku. Na tomto zúžení se podílí jednak vrozeně úzký páteřní kanál, jednak degenerativní změny páteře (výrůstky) vzniklé v průběhu života. Začátek potíží se objevuje nejčastěji po padesátém roce věku.
Charakteristickým příznakem tohoto onemocnění bývají tzv. neurogenní klaudikace. Po určité době stání ve vzpřímené poloze či po chůzi na určitou vzdálenost vznikají bolesti vyzařující ze zad do jedné nebo obou končetin, často následované slabostí..
K úlevě dochází po usednutí, ulehnutí nebo předklonění. Bolesti v zádech nebývají výrazné. Tyto potíže při chůzi vznikají zpravidla při zúžení páteřního kanálu ve větším rozsahu.
Lokalizované výrůstky a zúžení vedou spíše ke vzniku bolestivého lumboischiadického syndromu (ischiasu, ústřelu), kdy bolest vyzařuje ze zad do jedné končetiny, je trvalá a intenzivní i v klidu. Častá je také kombinace klaudikací a opakujícího se nebo chronického ischiasu.
Vzhledem k tomu, že mohou být postižena i nervová vlákna zásobující svěrače, mohou se při tomto onemocnění výjimečně objevit i potíže s močením a se stolicí (obtížné udržení či vyprazdňování moče či stolice).
Lumbální spinální stenóza bývá často spojena s postižením dalších nosných kloubů: artrózou kyčelních a kolenních kloubů.
Ke správné diagnostice lumbální stenózy se provádí řada vyšetření, která slouží k zobrazení páteře a prostoru v páteřním kanálu (rentgenové vyšetření a složitější vyšetření jako počítačová tomografie- CT nebo magnetická rezonance- MRI). Nejpřesnějším vyšetřením je stále vyšetření s kontrastní látkou- myelografie, myelo-CT.
Důležité je rovněž elektrofyziologické vyšetření, zvláště elektromyografie (EMG), která slouží k přesnému posouzení postižení nervových kořenů a vyloučení postižení nervů z jiné příčiny (napři při cukrovce-diabetu). Nutné je i vyloučení postižení tepen dolních končetin uzávěrovou chorobou při arterioskleróze, která způsobuje podobné potíže při chůzi jako lumbální stenóza.
Touto chorobou jsou převážně postiženi muži, kuřáci.
Léčba lehčích forem je konzervativní (neoperační) spočívající v šetrném cvičení, nošení ortéz (různé bederní pásy), při bolesti podávání analgetik (léky tišící bolest) a obstřiků. Pokud je postižení těžké a horšící se, je léčebnou metodou operace. U postižení středního stupně není dosud jednoznačná shoda v tom, zda zvolit konzervativní postup či postup operační.
Operace spočívá v rozsáhlejším rozšíření a uvolnění páteřního kanálu někdy s nutností dalšího zpevnění kovovými šroby a dlahami.
Vzhledem k tomu, že jde o rozsáhlejší náročnější operace často u starších osob s mnoha dalšími riziky (onemocnění srdce, cukrovka a podobně), je nezbytný správný výběr pacientů vhodných k operaci a správné načasování operace (v jaké fázi choroby zvolit operaci nebo vyčkávat).
Průběh onemocnění se liší pacient od pacienta, u některých může postupně docházet k samovolnému lepšení, u některých je choroba neměnná, bez vývoje, u některých ale může docházet ke zhoršování, které může vést k závažným poruchám chůze a ztrátě samostatnosti.
Obrázek normálního páteřního kanálu v bederním úseku (CT)
- Obrázek páteřního kanálu nemocného s lumbální stenózou (CT)
- Vážená paní, vážený pane,
- pokud tento text neodpověděl na otázky, které Vás zajímají nebo jste některým věcem neporozuměli, můžete probrat všechny problémy při příští návštěvě.
Lumbální spinální stenóza – Lumbar spinal stenosis
Lumbální spinální stenóza ( LSS ) je zdravotní stav, při kterém se míšní kanál zužuje a komprimuje nervy a krevní cévy na úrovni bederních obratlů .
Spinální stenóza může také ovlivnit cervikální nebo hrudní oblast, v takovém případě je známá jako cervikální spinální stenóza nebo hrudní spinální stenóza.
Stenóza bederní páteře může způsobit bolest v dolní části zad nebo hýždí, abnormální pocity a nepřítomnost citlivosti (necitlivost) v nohou, stehnech, nohou nebo hýždích nebo ztrátu kontroly nad močovým měchýřem a střevem.
Přesná příčina LSS není jasná. Musí být přítomno zúžení míchových struktur v míše, jako je centrální kanál , boční prohlubně nebo meziobratlový otvor (otvor, kde prochází kořen míšního nervu ), ale nejsou dostatečné k tomu, aby způsobily samotnou LSS.
Bylo zjištěno, že mnoho lidí, kteří podstoupí zobrazování MRI, má takové změny, ale nemají žádné příznaky. Tyto změny se běžně vyskytují u lidí, kteří trpí degenerací páteře, ke které dochází při stárnutí (např. Herniace páteře ).
LSS může být také způsobena osteofyty , osteoporózou , nádorem , traumatem nebo různými kostními dyspláziemi, jako je například pseudoachondroplázie a achondroplázie .
Lékaři mohou klinicky diagnostikovat bederní spinální stenózu pomocí kombinace důkladné anamnézy, fyzického vyšetření a zobrazování ( CT nebo MRI ). EMG může být užitečné, pokud je diagnóza nejasná.
Užitečné stopy, které podporují diagnózu LSS, jsou věk; vyzařující bolest nohou, která se zhoršuje při dlouhodobém stání nebo chůzi ( neurogenní klaudikace ) a je uvolněna seděním, vleže nebo předkloněním v pase; a široký postoj při chůzi.
Další užitečné stopy mohou zahrnovat objektivní slabost nebo snížené vnímání nohou, snížené reflexy v nohou a potíže s rovnováhou, které jsou silně spojeny s LSS. Většina lidí s LSS má nárok na počáteční konzervativní neoperativní léčbu. Nechirurgická léčba zahrnuje léky, fyzioterapii a injekční procedury.
Dekompresivní operace páteře může mírně zlepšit výsledky, ale nese větší riziko než konzervativní léčba. Celkově existují omezené podpůrné důkazy k určení nejúčinnější chirurgické nebo nechirurgické léčby u lidí se symptomatickou LSS. Důkazy podporující použití akupunktury jsou také omezené.
Stenóza bederní páteře je běžným stavem a způsobuje podstatnou nemocnost a zdravotní postižení. To je nejčastější důvod, proč se lidé nad 65 let věnují operaci páteře. Tento stav postihuje více než 200 000 lidí ve Spojených státech.
Příznaky a symptomy
Pochopení významu známek a příznaků bederní stenózy vyžaduje pochopení toho, co je syndrom a prevalence stavu.
Nedávná recenze bederní stenózy v časopise Journal of American Medical Association ' ‚Rational klinické Series šetřením‘ s zdůraznil, že syndrom lze považovat, když dojde k menší bolest končetin v kombinaci s bolestí zad.
Tento syndrom se vyskytuje u 12% starších mužů žijících v komunitě a až u 21% pacientů v komunitách důchodců.
Vzhledem k tomu, že příznaky dolní končetiny u lumbální spinální stenózy (LSS) jsou podobné těm, které se vyskytují při vaskulární klaudikaci , je pro příznaky LSS často používán termín pseudoklaudikace .
Mezi tyto příznaky patří bolest, slabost a brnění nohou, které mohou vyzařovat dolů na nohy. Dalšími příznaky na nohou mohou být únava, tíha, slabost, pocit brnění, píchání nebo necitlivosti a křeče v nohou, stejně jako příznaky močového měchýře.
Příznaky jsou nejčastěji bilaterální a symetrické, ale mohou být jednostranné; bolest nohou je obvykle znepokojivější než bolest zad.
Pseudoklaudikace, nyní obecně označovaná jako neurogenní klaudikace , se obvykle zhoršuje stáním nebo chůzí a zlepšuje se sezením a často souvisí s držením těla a bederní extenzí.
Ležení na boku je často pohodlnější než ležet naplocho, protože umožňuje větší bederní flexi.
Cévní klaudikace může připomínat spinální stenózu a někteří jedinci mají spíše než skutečné klaudikace jednostranné nebo oboustranné příznaky vyzařující do dolních končetin.
Mezi první příznaky stenózy patří záchvaty bolesti dolní části zad. Po několika měsících nebo letech to může vést k klaudikaci. Bolest může být radikální podle klasických neurologických cest.
K tomu dochází, když se míšní nervy nebo mícha stále více uvězňují v menším prostoru v kanálu.
Určení, zda je bolest u starších lidí způsobena nedostatečným zásobováním krví nebo stenózou, je obtížné; testy mohou obvykle rozlišovat mezi nimi, ale pacienti mohou mít jak vaskulární onemocnění dolních končetin, tak spinální stenózu.
U lidí s bolestmi dolních končetin v kombinaci s bolestmi zad je lumbální stenóza jako příčina dvakrát častější u osob starších 70 let, zatímco u osob mladších 60 let je to méně než polovina pravděpodobnosti. Charakter bolesti je také užitečný pro diagnostiku.
Pokud nepohodlí nenastane, když sedíte, pravděpodobnost bederní spinální stenózy se značně zvyšuje, přibližně 7,4krát. Dalšími rysy zvyšujícími pravděpodobnost bederní stenózy jsou zlepšení symptomů při předklonu (6,4krát), bolest, která se vyskytuje v hýždích nebo nohou (6,3krát), a přítomnost neurogenní klaudikace (3,7krát).
Na druhé straně absence neurogenní klaudikace činí lumbální stenózu mnohem méně pravděpodobnou jako vysvětlení bolesti.
Příčiny
Spinální stenóza může být vrozená (zřídka) nebo získaná (degenerativní), překrývající se změny, které jsou obvykle pozorovány ve stárnoucí páteři.
Stenóza může nastat buď jako centrální stenóza (zúžení celého kanálu) nebo foraminální stenóza (zúžení foramenu, kterým vychází nervový kořen z páteřního kanálu). Silné zúžení postranní části kanálu se nazývá laterální recesní stenóza.
Ligamentum flavum (žluté vazivo), důležitá strukturní složka těsně přiléhající k zadní části durálního vaku (nervového vaku), se může zesílit a způsobit stenózu. Kloubní fazety, také v zadní části kostní páteře, se mohou zesílit a zvětšit, což způsobí stenózu.
Tyto změny se v radiologických zprávách často nazývají „trofické změny“ nebo „fasetový trofismus“. Jak se kanál zmenšuje a připomíná trojúhelníkový tvar, říká se mu „trojlístek“.
Degenerativní spondylolistéza
Přední posunutí proximálního obratle ve vztahu k jeho sousednímu obratli ve spojení s neporušeným nervovým obloukem a v přítomnosti degenerativních změn je známé jako degenerativní spondylolistéza , která zužuje páteřní kanál, a příznaky spinální stenózy jsou běžné. Z nich je nejčastější neurální klaudikace.
Jakékoli sklouznutí jednoho obratle dopředu na druhý může způsobit zúžení kanálu spinální stenózu. Pokud toto předsunutí dostatečně zúží kanál a narazí na obsah páteře, jedná se o definici spinální stenózy. Pokud existují související příznaky zúžení, diagnóza spinální stenózy je potvrzena.
S přibývajícím věkem je výskyt degenerativní spondylolistézy stále častější. Nejběžnější spondylolistéza se vyskytuje při sklouznutí L4 na L5. Frymoyer ukázal, že spondylolistéza se stenózou kanálu je častější u diabetických žen, které podstoupily ooforektomii (odstranění vaječníků). Příčinu příznaků v dolních končetinách může být obtížné určit.
Periferní neuropatie sekundární k cukrovce může mít stejné příznaky jako spinální stenóza.
Ankylozující spondylitida
- L5 S1 Spondylolistéza stupně II s předním skluzem L5 na S1
Blog | ZadaBezBolesti.eu
V medicínské oblasti stenóza znamená neobvyklé zúžení tělového kanálu. Pokud se to spojí se slovem spinální, tak to definuje zúžení kostního kanálu, ve kterém se nacházejí nervy páteře nebo mícha.
Někteří lidé se narodí s vrozenou formou spinální stenózy, ale u většiny se spinální stenóza vyvine jako součást degenerativní spirály.
Malé množství lidí zúžením kostního kanálu nepociťuje žádný diskonfort, no pozvolným stárnutím nakonec pocítí vyzařující bolest, slabost a / nebo znecitlivění způsobené stlačením nervů nebo samotné míchy.
Zatímco zúžení se může vyskytnout v různých částech páteře, tak příznaky stlačení nervů jsou obvykle podobné. To je důvod proč specialisté často krát provádějí testování, aby zjistili příčinu a místo daného zúžení.
- Bederní vs cervikální stenóza
- V dolní části páteře se vyvine lumbální (bederní) stenóza, zatímco v oblasti krku se vyvine cervikální stenóza.
- Lumálna spinální stenóza
Při lumbální (bederní) stenóze v dolní části páteře dochází ke stlačení nervového kořene míšního kanálu a to může vyvolat příznaky ischiatického brnění, slabost nebo ztuhlost vyzařující z dolní části páteře do oblasti hýždí a nohou, a to hlavně při fyzické aktivitě.
Stenóza bederní páteře často krát napodobuje příznaky cévního nedokrvení. Oba stavy mohou způsobit klaudikace, což znamená bolest nohou při chůzi.
Pokud cévní vyšetření zjistí normální průtok krve a během diagnostického testování potvrdí spinální stenózu, tak příznaky se v takovém případě nazývají neurogenně klaudikace.
Při spinální stenóze popisují lidé tento stav nástupem bolesti nohou, nebo jako slabost při chůzi, s úlevou od bolestí jakmile si sednou. Množství z nich bude také popisovat zvýšenou toleranci ke chůzi při chůzi v předklonu, jako je to například při naklápění se dopředu při tlačení nákupního košíku.
Lumbální spinální stenóza se nejčastěji vyskytuje na úrovni obratlů L4-L5 a L3-L4, ale může se vyskytnout na jakákoliv obratli páteře. Degenerativní spirála může v konečném důsledku ovlivnit většinu vertebrálních segmentů / obratlů bederní páteře.
Cervikální stenóza
Pociťována bolest v krku ze spinální stenózy se nazývá cerviakálna spinální stenóza. Tento stav znamená, že existuje možné stlačení míchy. Stlačení míchy může naneštěstí vést ke vážným problémům, jako je extrémní slabost, nebo dokonce paralýza.
Každý u koho se vyvinou příznaky stlačení míchy (myelopatie) může potřebovat intenzivnější léčbu, jakou je např. operace.Může se vyskytnout i stenóza hrudníku, ale ta je méně častá. Hrudní část páteře je středová / horní část páteře, a většinou sestává ze obratlů spojených s hrudním košem.
Tato stabilní a silná část páteře umožňuje minimální pohyb, a to je důvod proč je zde menší pravděpodobnost rozvoje degenerativních stavů jako je spinální stenóza.
Spinální stenóza a stárnutí páteře
Spinální stenóza souvisí s degenerovaných páteře a obvykle začíná výrazněji projevovat u lidí starších 50 let a pak stále více u starších věkových kategorii.
Jelikož jde o pozvolný proces, který jen výjimečně způsobuje okamžité příznaky, tak jemné změny v spinální stenóze častokrát vedou k postupnému poklesu fyzické aktivity a rozvoji více kypotického nebo předkloněn / vpřed ohnutého držení těla.
Toto postupné předklánění může být patrné, pokud se na sebe podíváte na fotografiích pořízených v určitém časovém sledu – znatelné je to po dovršení 50 roku věku. Typické je předklánění dopředu a jak budou nastupovat účinky spinální stenózy, tak budete stále méně aktivní.
- Hlavní typy spinální stenózy
- Zatímco existují rozdíly v tom jak dokáže stenóza ovlivnit anatomii našeho těla, tak všem typům stenózy se zvykne jednoduše mluvit jako spinální stenóza.Obecně existují tři typy spinální stenózy:
- Foraminálna stenóza
Foraminálna stenóza je běžným typem lumbální / bederní spinální stenózy, a také se může označovat jako laterální spinální stenóza.
V místě kde nervový kořen opouští míšní kanál bočním otvorem na boku páteře, nazvané neurální foramen, může na nervový kořen tlačit kostní ostruha (osteofyt), která se již vyvinula z degenerované ploténky, nebo artritického fazetového kloubu páteře.
Při takovém typu stenózy se vynořující nervový kořen uzavře (například, jednotlivé spinální nervy L4 po S1, které tvoří ischiatických nerv). Takový typ spinální stenózy si můžeme jednoduše představit jako sevření nervů.
Centrální stenóza
Zužování středového míšního kanálu (nazvané jako centrální stenóza) v lumbální / bederní oblasti (dolní části zad) stlačuje durální vak. Toto zúžení může způsobit tlak na nervový svazek na konci míchy (cauda equina), nebo na jednotlivé nervy uvnitř durální vaku.
Přede / zadní laterální stenóza
Jednotlivé nervy opouštějí střed spinálního kanálu otvorem na zadní straně páteře nazvané neurální foramen.
Kromě nervového foramenu může být zúženě i sekundární a to rozvojem kostních ostruh z Fazetová kloubů páteře, vypouklých plotének, herniatických / vyskočení plotének a oteklých / hypertrofných vazů páteře.
Toto boční zúžení dané oblasti, a z boku nervového foramenu se nazývá far / zadní laterální stenóza. Častokrát se vyskytuje kombinace foraminálnej a přede / zadní laterální stenózy.