Zdroj: Pinkas Martin/Euro
Plýtvání léky je podle farmaceuta Richarda Pflegera v Česku obrovským problémem. Lékaři je předepisují jak na běžícím pásu a nikdo nekontroluje, kolik krabiček a tub „do zásoby“ má pacient už doma. Předzásobení léky ale není jediný problém české farmacie. Jedním z těch dalších je podle farmaceuta třeba e-recept.
„Staří pacienti s mobilem za 200 korun s rozlišením na displeji z prvohor jednak nic nepřečtou, ale nepřečte to ani lékárník, protože O, nula nebo C vypadají na takovém displeji stejně,“ říká Pfleger.
Plýtvání jídlem je poměrně často diskutované téma. Jak je to ale s plýtváním léky, dá se nějak kvantifikovat?
Protože dosud není aktivní karta pacienta pro lékový záznam, ale pouze forma e-receptu, v podstatě není přehled, kdo komu co píše. To vidí pouze pacient na ročním přehledu čerpání zdravotnických služeb včetně léků.
V praxi to vypadá tak, že co pacient, to téměř neomezený přístup k lékům podle odbornosti ve vztahu k jeho zdravotním komplikacím. Čím starší pacient, tím více léků, běžně čtyři až sedm najednou. K tomu léky od různých odborností, takže se postupně hromadí.
Klasický příklad je, když zemře babička a příbuzní běžně přinesou léky za desítky tisíc korun, které u ní objeví. Tohle se vůbec nekontroluje. Platí to zejména u terminálních stavů, tam už se to neřeší vůbec.
Něco jiného je to s léčbou ve specializovaných centrech, kde má řada léků statut vyhrazeného léčiva a pacienti ho „fasují“ na řadu měsíců dopředu. Zčásti se stejně začnou nové a staré léky překrývat, tudíž přebývat.
Často se léky nedoberou nebo neberou vůbec, ale lékař to neví a píše je dál. Pacientům se uleví a velká část balení jim zůstane. Třeba léky na bolest zad pak půjčuje sousedka sousedcem nebo se různě posouvají v rodině.
Kreativitě se v tomto případě meze nekladou.
Samostatnou část pak tvoří samoléčení, kdy si pacienti nakupují léky do zásoby třeba ze strachu, že léky nebudou. Jde například o Endiaron, který měl dlouhý výpadek.
Lidé si tak koupí třeba tři balení, ale průjem jako na potvoru nedostanou a léky jim projdou, a tak je to pořád dokola. Ale v tomto případě si ty léky lidé hradí, takže z pohledu státu je to v pořádku.
A pak je velká skupina lidí, pojídačů léků, kteří je milují a hromadí je z principu.
Má předzásobování se léky nějaké řešení? Jak plýtvání léky předcházet?
Řešení je jediné, a sice lékový záznam, do kterého se budou zaznamenávat předepsané a vyzvednuté léky a lékař a lékárník to uvidí. Když to umí každý mobilní operátor, proč to neumí stát? Další paskvil, který se teď připravuje, je karta pacienta. To bude zase kočkopes.
Pacient znepřístupní možnost kontroly třeba pro lékárníky. Podle mě se s tím nic nenadělá, zdraví se stalo spotřební položkou a politickým nástrojem. Ale jednou přijde doba, kdy se budou léky recyklovat. Dalším řešením je vyjmout určitou část léčiv ze zdravotního pojištění, třeba antibiotika, u kterých je nadspotřeba.
U nich by to mělo léčebný i výchovný efekt.
Mohla by se také zavést minimální kritéria pro medikaci. Například: jsi tlustý, piješ a kouříš? Tak máš nárok jen na tu nejzákladnější léčbu zdarma bez ohledu na pojištění. Pacienti by byli zařazeni do skupin podle několika málo parametrů, které ale mohou sami plně kontrolovat. Nikdo přece nemusí nadměrně pít… Ale to je utopie.
Omezit vliv farmaceutických firem na rozhodování o lécích, u nepatentovaných přejít pouze na generické verze (přípravek se stejným léčivem ve stejném množství jako originální přípravek ve stejné lékové formě, u kterého typ a poměr použitých pomocných látek, třeba pojiv a barviv, může být jiný, pozn.red.
) bez možnosti výběru pro pacienta, jestli je to Omeprazol Stada, Mylan nebo Apotex není podstatné. Pokud by pacient trval u generik na určitém výrobci, měl by se plně hradit pacientem. Máme solidární systém, kde zdraví pomáhají hradit léčbu nemocným, protože by na ni za normálních okolností neměli. Ale tento model se pomalu hroutí.
Bez dotování státem, bez finančních, časových a osobních obětí zdravotnického personálu by už dávno zkrachoval. Skrytých dluhů je ve zdravotnictví habaděj. A další a další byrokracie je na cestě.
Je potřeba změnit formu hodnocení účinnosti léků a tvrdě vyžadovat jejich prokazatelnou účinnost, Například „superlék“ na melanom za 1,2 milionu, který prodlouží život o zhruba čtyři až šest měsíců, není lék. Zavést jednotné ceny léků ve všech lékárnách a omezit turistiku. A řadu léků vůbec nehradit, není důvod.
Češi na jednu stranu léky plýtvají, na druhou se poměrně často setkávají s výpadky některých léků, například shánět Euthyrox na štítnou žlázu nebo Ibalgin na bolest je často spíše sázka do loterie. Kolik léků je podle vás zhruba v českých lékárnách v současné době „vyprodaných“?
Léky vypadávají průběžně, v současnosti určitě chybí stovky léků. Důvody se obecně neví, výrobci nemají povinnost něco vysvětlovat. Nejsou aktuální on-line přehledy ani informace o výpadcích.
To si dělá každá lékárna sama a pro jistotu předává informace lékařům, aby léky nepsali, nebo je nahradili adekvátním – dočasným – lékem, protože jinak jsou pacienti naštvaní a odnáší to ten, kdo s výpadkem nemá nic společného.
Pouze Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) posílá informace v rámci kvality léčiv, například o vadných šaržích. V praxi se buď dodávky krátí, omezuje se počet balení na lékárnu nebo pacienta, anebo jsou na rodné číslo. Záleží, o jaké léky se jedná.
Ale když máte dítě s indikací ADHD a nemůžete pro něj sehnat lék v adekvátní dávce, je to přinejmenším frustrující. S novelou zákona o léčivech se to ještě asi zkomplikuje.
Co je podle vás hlavním důvodem výpadků léků? Má svůj „podíl viny“ třeba i legislativa EU?
Částečně ano, nové předpisy pro posuzování vlivu léků na životní prostředí, další a další požadavky na doplnění registrací, zhoršující se dostupnost některých léků nebo úplné ukončení jejich výroby.
To vidíme na příkladech starších léků, u kterých se výrobci už nevyplatí podstupovat takové legislativní martyrium. Ale důvodů je víc.
Jde například o reexporty, různé ceny úhrad v rámci Evropské unie, výrobní kapacity a tak dále.
Podbělem k rakovině, kostivalem ke smrti? Američané varují před doplňky stravy
Jaký vliv bude mít legislativa EU na produkci léků v budoucnu? Nehrozí scénář, že se třeba některé léky vůbec nebudou vyrábět nebo dovážet?
Ano, nebudou, zvláště trh, jako je ten český, je pro „čučkaře“. Celkový evropský trh je pořád menší než ten severoamerický. Co s tím? Nic. Léky dávno ovládají vlci z Wall Street. Evropa je zajímavá s provázaností úhrady zdravotního pojištění, včetně cen léků.
Státy to výrobcům zkrátka vždycky zaplatí, a když ne, nebudou léky. Už dávno se přizpůsobují státy výrobcům, a ne naopak. Zákazník je oběť.
Jsou výjimky, například Japonsko či Nový Zéland, kde si dávají mnohem větší pozor na výrobce, inovují, pomáhají domácím výrobcům a podobně.
Jakou roli v (ne)zásobování léky hrají sami výrobci?
Výrobce chce prodat, ale prodat dobře. Tam, kde to bude komplikované, tam se na to vykašle. Léky se pak budou dovážet ve zvláštním režimu, to už jsme několikrát viděli při výpadku třeba očkovacích látek.
Všechny národní státy rezignovaly na nějaký státní zájem a základní výzkum a výrobu, a přenechali ho jen výrobcům. A to je špatné. Pak zkrátka musíte skousnout, že třeba taháte za kratší konec.
Léky jsou strategické položky, stejně jako třeba voda. Ale tu už jsme taky prodali.
Jak se vůbec vy jako lékárník díváte na relativní novinku v podobě e-receptu, zjednodušuje vám práci?
Nějaká forma elektronizace musela přijít, ale jsme v Čechách, takže musel nutně vzniknout paskvil, kde stát přenesl pod pohrůžkou trestu zodpovědnost na zdravotnický personál. Vy si musíte zařídit licenci, nakoupit 3D skenery, naroubovat e-recept na váš systém a tak dále.
V systému jsou doteď staré sazebníky, takže sice držíte v rukou správný lék, ale systém se vás ptá, jestli je tomu opravdu tak. Se zavedením protipadělkového zákona navíc musíte každou krabičku léku snímat a potvrzovat, že je to originál. Na jednom e-receptu může být nově pouze jedna položka.
To nutně povede k dvojnásobnému počtu operací – více úkonů při zpracovaní a samozřejmě pro stát nejlépe zadarmo. Velká část pacientů ani není schopna přečíst 12místný kód z e-receptu. Drtivá část e-receptu na mobilu nejde ani otevřít do QR podoby kódu, protože pacienti nemají data. Staří pacienti s mobilem za 200 korun s rozlišením na displeji z prvohor nic nepřečtou.
Nepřečte to ale ale ani lékárník, protože O, nula nebo C vypadají na takovém displeji stejně. Informovanost před zavedením takovéto změny byla ze strany státu téměř nulová.
Ještě teď po roce nevědí pacienti u mobilního e-receptu vůbec nic. Vyzvedávají je lidé, kterým léky vůbec nepatří, například kamarádka z práce. Tudíž je tady podstatné riziko zneužití nebo špatného užívání – ve vztahu k protipadělkové směrnici mnohem zásadnější.
Vzniká přímo lidová tvořivost, kdy si lidé nosí na kusu papíru už jenom notifikátory – kódy. Chtěl bych tímto poděkovat státní správě za naprosto ukázkovou devalvaci mého oboru, čest jejich práci. A nebojte se, čas strávený zpracováním legislativy bude chybět pacientům. Lékař ani lékárník si ordinační hodiny nenafouknou.
Dochází k velmi rychlé formalizaci zdravotní péče. To už se děje. Doufám, že stát ještě něco vymyslí. Už se těším na e-lékaře, to bude teprve legrace. Přitom by stačilo omezit rozbujelý aparát, nastavit jednoduchá pravidla, ponechat VZP a třeba Státní zaměstnaneckou pojišťovnu, všechno ostatní by se mohlo zrušit.
Všichni jednou budeme nějakou formu zásadní zdravotní péče totiž potřebovat.
Ledové čaje jsou hrozbou pro ledviny. Nepijte je, radí odborníci
Jak nahlížíte na poměrně oblíbené doplňky stravy, mohou podle Vás nedostatek některých léků alespoň dočasně řešit?
Ano, mohou, bez velkých problémů, například opakované výpadky vitaminu D. Naopak se blíží doba, kdy řada nutričních nebo kosmetických materiálů bude mít velmi dobrou kvalitu a účinnost a vzhledem k naprosto kritické přeregulovanosti to bude jediná možnost, jak se dostat na trh. Otázkou je, kdy to Evropa zakáže, ale to vidíme všude kolem.
Jak se podle Vás liší situace na trhu s léky v Evropě a například USA?
Dělal jsem deset let pro farmaceutický průmysl, z toho většinu času pro americké firmy. Ale doba se změnila, s příchodem léků nového typu, biologik, nabere farmaceutický průmysl úplně jinou dynamiku.
Přichází doba nemravně drahých léků, na které pacienti kdekoliv na světě bez pojištění, ale i s ním, nebudou mít. Nenechte se mýlit, nezaplatíš – nemáš. V USA je mnohem větší tlak na spotřebu léků DTC (Direct to Consumer, přímo k zákazníkovi, pozn. red.) a pacienti bezmezně svým lékařům věří.
Spotřeba léků je tam enormní. A taky počet pacientů poškozených léčbou. Ale tam se můžete soudit, u nás moc ne.
Liší se podle Vás i způsob konzumace léků v Evropě a USA?
Spotřeba léčiv v Evropě je neuvěřitelně vysoká. Určitě to souvisí se stárnutím populace, ale bohužel kvalita života za jeho délkou dost pokulhává a léky to nezachrání. Lidé své zdraví prostě prošustrují. Přitom je to to nejcennější, co mají.
Největší jedlíci jsou Francouzi, Němci, Češi a Italové. Nemáme si moc co vyčítat, všude tam, kde funguje socialismus a léky „zadarmo“, to tak musí být. Nastupuje nová doba morbudokracie (morbus – latinsky nemoc, pozn.red.).
Volby budou rozhodovat nemocní skrz své potřeby, už jich je totiž víc než těch zdravých.
 Absolvent Farmaceutické Fakulty UK V Hradci Králové. Více než deset let působil v manažerských pozicích u předních farmaceutických firem. Spolupodílel se na uvedení řady originálních léčiv z různých indikačních skupin včetně kardiologie, psychiatrie, onkologie, HIV/AIDS na český nebo evropský trh. |
- Dále čtěte:
- Lepek není jed. Může ochránit před cukrovkou i dalšími chorobami
- Masem a mléčnými výrobky proti infarktu. Kardiologové překvapili novou studií
- Revoluce z vládní pekárny: stát rozmělní definici kváskového chleba
- Nenápadná a výživná potravina budoucnosti. Obyčejné žaludy
Poradíme vám, jak neplatit zbytečně moc za léky
Za pilulky na dlouhodobé zdravotní problémy, které vám předepíše lékař, zaplatíte vždy méně než za volně prodejnou alternativu. Například u léku na alergii Zyrtec, který se dá v lékárně volně koupit v balení s dvaceti tabletami, zaplatí pacient 140 až 160 korun, zatímco doplatek u stejného léčiva předepsaného lékařem, ale v množství 50 tablet, může být třeba jen 90 korun. Vyplatí se vybírat i mezi lékárnami, ceny se mohou výrazně lišit.
A jak zjistíte doplatek či běžnou cenu léků? „Na výši doplatku je dobré se podívat na stránkách ministerstva zdravotnictví.
Pokud jde o volně prodejné léky a doplňky stravy, stále více lidí používá internetový obchod a cenové srovnávače,“ doporučuje mluvčí lékáren Dr. Max Michal Petrov.
Pozor však na to, aby cena za balné a dopravné nezvedla celkovou sumu tak, že bude výhodnější si pro pilulky dojít do lékárny.
2Zkuste levnější variantu
Doplatek je hodně vysoký? Zeptejte se v lékárně, jestli k vašemu léku neexistuje levnější varianta. Jedná se o tzv. generický lék, což je kopie léku originálního, u kterého vypršela patentová ochrana.
„Lékárník může vyhovět, ale jen za předpokladu, že lék obsahuje stejnou účinnou látku i lékovou formu a má také stejnou formu podání,“ uvádí Ivana Lánová, vedoucí lékárnice v mladoboleslavské lékárně Benu.
Znamená to, že lékárník nemůže vydat tablety místo čípků, i kdyby obsahovaly stejnou účinnou látku ve stejné síle. „Pokud lékař trvá na vydání konkrétního předepsaného přípravku, vyznačí tuto skutečnost na lékařském předpisu slovem „Nezaměňovat“. V takovém případě nemůže lékárník bez vědomí lékaře provést záměnu, i kdyby to pacient požadoval,“ vysvětluje Lánová.
U některých skupin léčivých přípravků se zaměnitelnost generického a originálního přípravku nedoporučuje. Jsou to léky s takzvaným úzkým terapeutickým indexem, což znamená, že je u nich malý rozdíl mezi terapeutickou a toxickou dávkou. Jejich dávkování vyžaduje přísnou kontrolu. „Patří mezi ně například přípravky na astma, štítnou žlázu, epilepsii nebo ředění krve,“ doplňuje lékárnice.
3Ušetřit můžete s věrnostními kartami lékáren
Vyplatí se věrnostní karty lékáren? Dost často ano, zejména nemáte-li to do lékárny daleko.
„Součástí věrnostního programu jsou odměny za nákupy určitého sortimentu, výhodnější ceny na vybrané produkty a některé služby, které mají majitelé karty zdarma.
Například měření hladiny cukru, poradenství při odvykání kouření nebo bezplatné soukromé konzultace ohledně Alzheimerovy choroby,“ popisuje Petra Lukšanová, manažerka věrnostního programu lékáren Benu.
Vyplatí se také sledovat akční nabídky lékáren nebo lékárenských sítí. „Kromě slev v procentech to může být třeba model tři za cenu dvou a podobně. U zboží s přiměřenou expirací se lidé mohou předzásobit.“ radí Michal Petrov.
4Využijte nabídky pojišťoven
Nezapomínejte se také průběžně dívat na nabídky své zdravotní pojišťovny, případně zvážit přechod ke konkurenci.
Všechny pojišťovny přiznávají klientům příspěvky v řádu stovek až tisíců korun na očkování, některé pohybové aktivity, preventivní vyšetření vybraných závažných chorob, cestovní pojištění a podobně.
Liší se v nabízené částce nebo výhodách pro těhotné ženy, rodiny s dětmi, studenty či dárce krve a příspěvcích na rehabilitační či lázeňskou péči.
Léková turistika: cena stejného léku se liší i o tisíce
Na situaci upozornila Mladá Fronta Dnes (celý článek Ivy Bezděkové Tisíce korun za pilulky zdarma vyšel 7. 12. 2016). Doplatky za léky jsou výrazně vyšší v malých městech než v nemocničních lékárnách nebo lékárnách velkých řetězců, a nejde o žádné drobné, rozdíly jsou někdy ohromné.
Mladá Fronta Dnes našla konkrétní případy, například za antibiotika na infekci nohy měl pacient z Mělníka v místní lékárně zaplatit šest tisíc, v pražské lékárně při Nemocnici Na Bulovce byly zcela bez doplatku.
Dále uvádí příklady léku na potlačení imunity nebo na léčbu vysokého krevního tlaku. Pacienti těžko budou objíždět republiku a shánět nejlevnější lék, obzvláště při těžkém onemocnění.
Někdy je možné stejný lék za nižší cenu získat v rámci například většího města u nemocniční či větší lékárny.
Lékárníci jsou v tom prý nevinně, menší lékárny nemají šanci získat pro své pacienty výhodnější ceny. Obviňují výrobce či distributory léků, v článku zazněla také kritika Státního lékového ústavu (SÚKL), který stanovuje maximální ceny léků.
Podle lékového ústavu je to jinak
SÚKL se ohradil proti tvrzení vedení České lékárnické komory, že by mohl ceny stlačit dolů.
Nesouhlasí ani s dalším hodnocením lékárnické komory, které zaznělo v článku: „Maximální ceny léků, které stanovuje SÚKL, jsou v některých případech stanoveny špatně, když je výrobce schopen dodávat do některých lékáren za cenu o tisíce korun nižší. Úřad by na toto měl reagovat a snížit celkovou cenu takového léku.“
Podle lékového ústavu je postup striktně stanoven zákonem. SÚKL dokonce celou situaci hodnotí obrácenou optikou, málem jako výhodu pro pacienty: „U regulovaných léčiv mají pacienti garantovanou maximální cenu, resp. nejvyšší možný doplatek v lékárně.
Pacienti tak mají jistotu, že nejvyšší možný doplatek, který vychází z maximální ceny a výše a podmínek úhrady, nebude v lékárně překročen. Aktuální legislativa zároveň umožňuje, aby držitel rozhodnutí o registraci dodal lék na trh za cenu nižší, než jaká mu byla stanovena.
Stejně tak lékárna s distributorem nemusí plně využít maximální možnou výši marže, která jim dle cenového předpisu Ministerstva zdravotnictví ČR náleží. Pro pacienty tak nastává situace, kdy v některých lékárnách mohou získat lék levněji,“ uvádí SÚKL.
„Pokud by pacienti získali lék v každé lékárně za stejnou cenu se shodnou výší doplatku, nemohla by nastat situace nebo šance, že mohou získat lék levněji. Současná situace tedy umožňuje úspory na straně pacientů,“ tvrdí.
Tato šance však vypadá v praxi třeba tak, jako u na začátku zmíněného pacienta z Mělníka s léky na infekci nohy. Protože si nemohl pro léky jet sám, zaplatil si za tisíc korun řidiče taxi, který mu lék na Bulovce vyzvedl a přivezl, popsala MF Dnes. I tak ušetřil pět tisíc korun.
Když oběhnete lékárny, ušetříte. Rozdíly jsou i u léků bez předpisu. Vyzkoušeli jsme to na čtyřech nejprodávanějších lécích a deseti sousedících lékárnách. Jak se lišily ceny na pouhém kilometru čtverečním?
Galerie: Podívejte se, jak se prodávají léky online
O lécích.cz
Prodejní cena, resp. cena pro konečného spotřebitele, se vypočítá součtem hodnot – ceny výrobce, obchodní přirážky a
DPH.
Prodejní cena v lékárně je vypočítána pomocí těchto položek:
-
cena výrobce – hodnota, za kterou byl dané lékárně dodán konkrétní lék výrobcem či distributorem.
Horní limit ceny výrobce je u hrazených přípravků regulován rozhodnutím SÚKL nebo je ohlášen držitelem rozhodnutí o
registraci. V obou případech ji nesmí výrobce nebo dovozce při uvedení na trh překročit. Nic však nebrání tomu
obchodovat lék za cenu nižší než je stanovený horní limit. -
obchodní přirážka – je tvořena procentní sazbou a pevnou částkou tzv. nápočtem. Horní hranice
obchodní přirážky je stanovena Cenovým předpisem Ministerstva zdravotnictví ČR, a to pomocí pásem, které jsou
ovlivněny cenou výrobce. -
DPH – aktuálně platná daň z přidané hodnoty. Výše DPH je stanovena
Ministerstvem financí ČR.
Příklad
Základní hodnoty pro výpočet:
- Horní limit ceny výrobce = 100 Kč
-
Obchodní přirážka odpovídající pásmu 1 (= pokud je cena výrobce do 150Kč, včetně) =
37 % + 0Kč nápočet - DPH = 10 %
Výrobce při uvádění na trh využije horní hranici stanovené výrobní ceny a lékárna s distributorem využijí
maximální obchodní přirážku, která v tomto případě činí 37 %. Prodejní cena by byla:
- 100 Kč + 37 % (ze 100 Kč) + 0 Kč = 137 Kč
- 137 Kč + 10 % (ze 137 Kč) = 150,7 Kč
V případě, že by výrobce nevyužil horní limit stanovené ceny výrobce, který v tomto
případě činí 100Kč, ale pouze 80 Kč. Prodejní ceny by byla:
- 80 Kč + 37 % (z 80 Kč) + 0 Kč = 109,60 Kč
- 109,60 Kč + 10 % (ze 109,60 Kč) = 120,56 Kč
V případě, že by navíc ještě lékárna a distributor nevyužili horní limit
stanovené obchodní přirážky, který v tomto případě činí 37 %, ale pouze 20 %. Prodejní ceny by
byla:
- 80 Kč + 20 % (ze 80 Kč) + 0 Kč = 96 Kč
- 96 Kč + 10 % (ze 96 Kč) = 105,6 Kč
Z uvedeného příkladu je patrné, že u prodejní ceny velmi záleží na tom, za jakou cenu výrobce lék uvedl
na trh a jakou distributor nebo lékárna využili obchodní přirážku. Právě tyto položky způsobují rozdílné prodejní
ceny v jednotlivých lékárnách.
Léky nehrazené ze zdravotního pojištění
Ceny léků, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, nemají regulovánu cenu výrobce či obchodní přirážku.
Jedinou regulací tak je pouze konkurenčním boj.
Příklad
- Cena výrobce = 100 Kč Obchodní přirážka (distributor + lékárna) = např. 50 % DPH = 10 %
- Prodejní cena by byla:
- 100 Kč + 50 % (ze 100 Kč) = 150,0 Kč
- 150 Kč + 10 % (ze 150 Kč) = 165,0 Kč
Firma Gilead stanovila cenu léku remdesivir, pětidenní kůra vyjde na více než 55 tisíc korun
Kde se nacházíte: iROZHLAS.
cz / Zprávy ze světa | Související témata: léčba Gilead Sciences USA Indie Tomáš Cihlář koronavirus covid Remdesivir
Remdesivir, který v Gilead Sciences vyvinul tým pod vedením Čecha Tomáše Cihláře, už pro nouzové a omezené použití pro nemocné se závažným průběhem nemoci covid-19 schválily Spojené státy, Indie a Jižní Korea. V Česku byl lék použit k experimentální léčbě.
Výrobce remdesiviru čelil hackerskému útoku. Terčem byly přihlašovací údaje zaměstnanců
Číst článek
Před čtyřmi dny Evropská léková agentura po zrychleném hodnocení přínosů a rizik doporučila, aby byl přípravek remdesivir podmínečně schválen k léčbě pacientů s nemocí covid-19.
Remdesivir budou moci pod názvem Veklury předepisovat lékaři v Evropské unii, jakmile to odsouhlasí Evropská komise. Ta se obvykle řídí doporučením lékové agentury a její rozhodnutí se očekává v blízké době.
Proti covidu-19 zatím neexistuje žádný oficiálně schválený lék ani vakcína.
Uvážlivý postup
Cena remdesiviru byla předmětem zanícené debaty od chvíle, kdy Spojené státy v květnu schválily nouzové použití tohoto léku pro některé pacienty s covidem-19. Odborníci uváděli, že musí společnost Gilead postupovat uvážlivě, aby nebudila dojem, že chce zneužít nynější celosvětové zdravotní krize k co největšímu zisku.
V květnu zahájil jeden z největších výrobců léků v Bangladéši Beximco Pharmaceuticals výrobu remdesiviru.
Při zveřejnění této informace firma plánovala ocenit lék, který se podává nitrožilně, na 5000 až 6000 bangladéšských tak (1500 až 1800 korun) za ampuli; ocenění firmou Beximco naznačilo, že by léčba jednoho pacienta remdesivirem mohla v zemi vyjít na 295 až 781 dolarů (7400 až 19 500 korun).
Gilead se také spojil s výrobci generických léčiv v Indii a Pákistánu, včetně společností Cipla Ltd and Hetero Labs Ltd, aby vyráběly a dodávaly remdesivir do 127 rozvojových zemí. V nich by měla cena dosahovat zhruba 600 dolarů (asi 14 300 korun) za kúru.
Základní informace o koronaviru →
Další články
Nejčtenější
Koronavirus, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová