Lékárníci zveřejnili seznam nedostatkových léků

Media Network MagazínZdravotnický deník / Media Network Magazín Lékárníci zveřejnili seznam nedostatkových léků

Již přede dvěma lety Zdravotnický deník podrobně informoval o příčinách nedostupnosti léků. Uvedli jsme, že jsou různé – nejčastěji dochází k ukončení prodeje přípravku, potížím ve výrobě, nebo s kvalitou. Naopak význam reexportů z Česka na Západ pro nedostupnost léčivých přípravků klesá a nehraje nyní zásadní roli. Zdůraznili jsme, že výpadky léků nejsou žádným českým specifikem, nebo projevem neschopnosti našich regulačních či jiných státních úřadů. Jsou fenoménem, s nímž se musíme naučit žít.

Nenahraditelné přípravky jsou jenom čtyři

Lékárníky podle prezidenta komory Lubomíra Chudoby trápí zhoršená komunikace s pacienty, způsobená právě nedostupností řady léčiv. „Nechceme mít v rukou Černého Petra, když za tyto potíže nemůžeme. A pacienti by to měli vědět,“ zdůvodňuje zveřejňování seznamu nedostatkových léčiv.

„V poslední době se zdá, že představitelům lékárníků nejde v první řadě o pacienta, ale o vlastní zviditelnění,“ pochybuje ředitelka SÚKL Irena Storová. Zlobí jí, že se ústav o lécích, které lékárníkům chybí, dozvídá většinou až z tiskových zpráv zveřejněných na webu komory či dokonce zaslaných SÚKLu novináři k vyjádření.

„V poslední tiskové zprávě ČLnK je zmíněno 93 přípravků, přitom v přiložené tabulce je jich uvedeno pouze 22, a to navíc bez udání lékové formy a síly,“ poukazuje ředitelka.

Podle lékárníků chyběl nejčastěji Furorese, lék na odvodnění pro dialyzované pacienty, Keppra na léčbu epilepsie či antibiotikum Ciplox. Lékárny se prý také nadále potýkaly s výpadkem Endiaronu, léku na průjem, či Anacidu na překyselení žaludku. „Celkem osm nedostupných léčivých přípravků hlášených lékárnami v období od 1. 8.

do 31. 8. 2018 bylo přitom v lékárně jinými léky nenahraditelných: Virgan, Tamoxifen, Maxitrol, Clostilbegyt, Actrapid, Metalcaptase, Dalacin, Xultophy,“ píše komora v tiskové zprávě a dodává „Je nepřípustné, aby pacienti s rakovinou čekali na svůj lék tři týdny.“  Ředitelka SÚKL Storová ale oponuje.

„Skutečně nedostupné a nenahraditelné léky jsou pouze čtyři z výše uvedené tabulky (té, kterou připojila komora k tiskové zprávě – pozn. redakce).

U Tamoxifenu a Metalcaptase byla vydána výzva k zajištění specifického léčebného programu, dodávky dalších dvou budou dle informací držitele rozhodnutí o registraci v nejbližší době obnoveny,“ vysvětluje Storová.

Doplňme, že v posledních dnech byl mediálně opět přetřásán zejména Endiaron a jeho nedostatek zcela nesmyslně dáván do souvislosti s reexporty.

Jenže tento u nás vyráběný lék není podle informací ze SÚKL v jiných zemích, než v Česku registrován, takže je v zahraničí neudatelný a není tedy ani z Česka vyvážen.

Jeho výpadek na trhu byl způsoben nejprve potížemi ve výrobě a potom převáděním registrace mezi firmami Zentiva a Sanofi-Aventis.

SÚKL poskytl Zdravotnickému deníku komentář k celému seznamu lékárníků v tabulce (na základě hlášení, které měl SÚKL k dispozici k 10. 9. 2018):

Lékárníci zveřejnili seznam nedostatkových lékůZdroj: SÚKL

Pozn. pokud nemá přípravek nahlášen přerušení dodávek, je považován SÚKLem za dostupný 

K uvedené tabulce je třeba dopovědět, že přerušení dodávek hlášené SÚKLu ještě nemusí znamenat, že lék v celé republice chybí, může být v dostatečném počtu balení jak u distributorů, tak v lékárnách. Stejně tak, pokud jsou přerušeny dodávky léčivého přípravku, může být jeho dostupnost zajištěna např.

dovozem cizojazyčné šarže, specifickým léčebným programem nebo individuálním dovozem v ČR neregistrovaného léčivého přípravku. „Vzhledem k tomu, že hlášení posílají držitelé rozhodnutí na SÚKL prostřednictvím online formuláře, informace se v čase stále mění. Situaci také komplikuje fakt, že se přerušení dodávek některých léků často opakuje.

Svoji roli hraje i regionální dostupnost, některé distribuční sklady po obnovení dodávek lék už/ještě mají, jiné ještě/už nemají. V každém případě nejde o systémový problém s dostupností léčivých přípravků na českém trhu, s výpadky léčiv se potýkají všechny země EU.

SÚKL také nadstandardně posuzuje nahraditelnost léčivých přípravků, u kterých je výpadek a v případě nahraditelných léčivých přípravků zveřejňuje nahrazující léčivé přípravky,“ zdůrazňuje ředitelka.

Podle ní není v silách ústavu se vyjadřovat ke každému takovému seznamu, zejména proto, že pojem „nedostupnost“ nelze nijak objektivizovat. SÚKL hodnotí dostupnost na základě hlášení od držitelů v konkrétním čase, komora na základě informací některých lékárníků v delším časovém období. „Ve většině případů pak nelze nalézt shodu,“ upozorňuje Irena Storová.

Mediální seznam

Jak vlastně seznam lékárnické komory vzniká, zajímalo Zdravotnický deník.

„Připravili jsme jednoduchý formulář dostupný na našem webu, ve které lékárníci zaznamenávají léky, které jejich lékárna pro své pacienty nemůže zajistit. Kromě toho nám někteří kolegové nadále zasílají tyto informace e-mailem. Každý měsíc získáváme hlášení minimálně ze 100 lékáren. Seznam nedostupných léků pak dva kolegové z představenstva kontrolují, sumarizují a nejčastěji hlášené nedostupné léky zveřejňujeme v tiskové zprávě ČLnK,“ popsal nám Lubomír Chudoba s tím, že největším problémem jsou samozřejmě výpadky léčivých přípravků těžko nahraditelných. „Se souhlasem pacienta lékárníci nadále zajišťují adekvátní náhrady léků v rámci generické substituce,“ dodal. Tento způsob v podstatě anekdotického mapování situace sice spolehlivě vystraší veřejnost, ale lze o něm jen…

Tomáš Cikrt

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Od 1. června 2020 mohou pacienti k výdeji předepsaných léčivých přípravků v lékárnách využít občanský průkaz nebo cestovní pas. Lékárník po načtení čísla dokladu získá seznam všech předepsaných a zároveň platných identifikátorů eReceptů. Původní možnost výdeje léků na základě předložení jednotlivých eReceptů zůstává zachována v plném rozsahu.
 

Princip řešení spočívá v identifikaci pacienta na základě předloženého dokladu totožnosti. Identifikaci provede lékárník načtením čárového kódu nebo opisem čísla dokladu.

„Snažíme se informační systém eRecept neustále zkvalitňovat a modernizovat tak, aby přinášel co nejvíce benefitů všem skupinám jeho uživatelů.

Nyní jsme hledali řešení, jak naplnit požadavky lékárníků, aby existoval způsob, kdy pro výdej předepsaných léčiv jednomu pacientovi není nutné načítat jednotlivé identifikátory eReceptů. Věříme, že tato nová funkce bude pro lékárníky i pacienty přínosem,“ říká Irena Storová, ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Na základě předloženého dokladu totožnosti provede lékárník identifikaci pacienta načtením čísla dokladu. To bude možné provést dvěma způsoby. V případě občanského průkazu s čárovým kódem na zadní straně dokladu (viz foto č. 1 a 2) bude pro načtení možné využít čtečku, případně je také možné opsat číslo dokladu z jeho přední strany (viz foto č. 3).

Při předložení cestovního pasu opíše lékárník číslo dokladu, které se rovněž nachází na jeho přední straně (viz foto č. 4). Systém eRecept provede na základě toho ztotožnění pacienta. Pokud bude ztotožnění úspěšné, zpřístupní se lékárníkovi základní údaje pacienta (jméno, příjmení a datum narození) a seznam „vydatelných“ eReceptů.

Dalším krokem je pak samotný výdej léčivých přípravků, který probíhá standardním způsobem.
„Uvedené řešení jsme stihli připravit a realizovat v rekordně krátkém čase na to, že se jedná o poměrně velký technický zásah do systému eRecept. Klíčový byl také postoj Úřadu pro ochranu osobních údajů, který se k nové možnosti výdeje léků musel vyjádřit.

Budete mít zájem:  Příznaky Artrozy Kyčelního Kloubu?

Od jeho posouzení, jaké varianty řešení vidí jako nejvhodnější a zároveň bezpečné, k nasazení na testovací prostředí tak neuběhly ani 2 měsíce,“ vysvětluje Storová.

Možnost vyzvednutí léků na základě jednotlivých identifikátorů eReceptů zůstává i nadále zachována a bude pouze na volbě pacienta, kterou cestu zvolí.Od ledna do dubna letošního roku bylo předepsáno přes 31 mil. eReceptů a vydáno jich bylo více než 29 mil. Kompletní statistiky jsou dostupné na webu epreskripce.cz.

Dne 1. 6. dojde zároveň ke spuštění tzv. sdíleného lékového záznamu pacienta, který umožní zdravotnickým profesionálům (lékařům, lékárníkům a klinickým farmaceutům) náhled do údajů o předepsaných, resp. vydaných léčivých přípravcích pacienta, kterému poskytují zdravotní péči. Dosud měli lékaři i lékárníci možnost posoudit vhodnost předepsaných léků pouze na základě jimi předepsaných, resp. vydaných eReceptů. Díky sdílenému lékovému záznamu však mohou posoudit možné lékové interakce i s dalšími léky, které pacient užívá. Více na www.lekovyzaznam.cz.

Lékárníci zveřejnili seznam nedostatkových léků

28. 5. 2020

Kontakty pro média: Mgr. Barbora Peterová, tisková mluvčí,
tel. 723 707 619, barbora.peterova@suklcz(tiskove@suklcz)

Lékárníci: Ne všechny chybějící léky lze ale adekvátně nahradit

Lékárníci zveřejnili seznam nedostatkových léků

Česká republika se dlouhodobě potýká s výpadky či nedostatkem léků. Opakovaně na to upozorňuje Česká lékárnická komora (ČLnK), která nyní začala zveřejňovat pravidelný seznam nedostatkových léků, který má informovat veřejnost o reálném stavu výpadků v lékárnách.

ČLnK chce upozornit veřejnost na problémy, za kterými není neschopnost lékárníků (jak si možná někteří pacienti při vyzvedávání léků myslí), ale nedostatek léků v ČR. ČLnK zároveň upozorňuje, že ne všechny léky chybějící na českém trhu, mají náhradu, která je pro pacienty přijatelná. Na obtížnou nahraditelnost upozorňují ČLnK i lékaři ze své praxe.

Ve druhé polovině července nahlásili lékárníci ze všech regionů celkem 126 chybějících léků.

Nejčastěji chyběl Tamoxifen, lék na karcinom prsu, Vasocardin 100 mg na vysoký tlak nebo lék Combair 200, kteří užívají pacienti s astmatem a CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc).

Nadále chyběla také vakcína proti žloutence pro děti Havrix Junior, jejíž obnovení dodávek oznámil SÚKL již od 28. 6. 2018. Celkem čtrnáct nedostupných léčivých přípravků hlášených lékárnami v období od 16. 7. do 31. 7.

2018 bylo přitom v lékárně jinými léky nenahraditelných: Metalcaptase, Tamoxifen, Ercefuryl, Giona, Ebrantil, Combair, Alvesco, Xultophy, Clostilbegyt, Fotil, Depo-Medrol, Prolia, injekce Depo-Provera a přípravek Salofalk čípky, u kterého v minulosti ministerstvo zdravotnictví a SÚKL využilo i opatření proti vývozu léčiva.

Pacienti nechtějí nahradit jednu pilulku dvanácti

Česká lékárnická komora zároveň upozorňuje, že nahrazení některých přípravků jinými není vždy snadné. Lékárník je kompetentní k provedení výměny léku za jiný, pokud dané léčivo není momentálně k dispozici. Ne vždy se ale zaměnitelný lék dá opravdu bez obtíží či komplikací pro pacienta nahradit jiným.

A pacienti logicky ani často nesouhlasí s tím, aby jim lékař místo tablet předepsal třeba injekce.
„Někteří pacienti přímo vyžadují lék, který jim lékař předepsal a jiný prostě užívat nechtějí. Navíc se některá zaměnitelná léčiva dají vyměnit jen čistě teoreticky.

Nyní jsme například narazili na problémy s nahrazením léku Furorese 250 mg pro dialyzované pacienty, který pacient užívá dvakrát denně. Lék pomáhá odstraňovat otoky, zvyšuje vylučování moči a snižuje krevní tlak. Lék se stejnou účinnou látkou, který by ho mohl nahradit, má v jedné tabletě pouze 40 mg.

Pokud bych tedy pacientovi nabídl za lék Furorese 250 mg náhradní lék, pacient by musel místo jedné a jedné tablety spolknout za den celkem 12,5 tablety,“ upozorňuje na obtížnou zaměnitelnost léků Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., viceprezident ČLnK.

Druhým případem, který je zmiňován stomatology, je lék Dormicum 7,5 mg, který používali na zklidnění agilních dětských pacientů při stomatologických zákrocích. I ten stomatologové půlili nebo jinak dělili.

Dnes je však k dispozici jen lék Dormicum 15 mg. Tablety v dostupném balení už tedy nelze dělit na menší dávky, které by odpovídaly pediatrické populaci. Nahraditelnost léčiva je tedy jen čistě teoretická.

Na obtížnou nahraditelnost upozorňují ČLnK lékaři ze své praxe i pacienti

PharmDr.

Lubomír Chudoba, prezident ČLnK zároveň dodává, že s monitoringem reálného stavu výpadků léků v českých lékárnách pomáhá samotná veřejnost a dokonce i lékaři: „Velmi nás potěšilo, že na naši poslední výzvu ohledně problémů se sháněním léků nereagují pouze pacienti, ale dokonce i odborná veřejnost – tedy lékaři, kteří nám například sami zasílají příklady léků z jejich praxe, které se dají obtížně nahradit či nejdou nahradit vůbec.”

Podle komory by situaci pomohlo důslednější monitorování výpadků léčiv ze strany SÚKL, protože opětovné nahlášení dodávek výrobcem na jeho webu nebývá často pravdivé a lék není po většinu dní v měsíci u distribuce vůbec možné objednat (viz např. aktuální případ vakcíny proti žloutence pro děti Havrix Junior).

ČLnK také upozorňuje na to, že v seznamu hlášených výpadků uvedených na webových stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv, stejně jako v hlášeních od lékárníků, jsou uvedeny i léky dodávané do lékáren v systému DTP (Direct to Pharmacy). Jedná se aktuálně např. o léky Pradaxa, Twynsta, Inegy a Micardis, jejichž distribuce je zcela kontrolovaná výrobci. Aktuální nedostupnost těchto léků tak jasně dokazuje, že DTP systém je neúčinný a českým pacientům léky nezajistí.

„Dle platného zákona mají lékárny dostat lék do dvou pracovních dnů od objednávky. Je jasné, že v případě nahlášeného výpadku léku k dodání v tomto termínu nedojde.

Ale pokud výpadek není hlášený, měl by dle názoru ČLnK Státní ústav pro kontrolu léčiv konat.

Komora by také uvítala, aby ministerstvo zdravotnictví a SÚKL pružněji a častěji využívali opatření proti vývozu léčiv uvedená v Zákonu
o léčivech, jako tomu bylo například u přípravků Salofalk či Cosopt Free,“ shrnuje situaci s nedostupnými léky Chudoba.

Seznam léků, které v lékárnách mohou chybět. Lékárníci se bouří

Podle lékárníků chybí například lék na úzkost a deprese Olwexya.

Do českých lékáren se opět vrátil problém s nedostatkem některých medikamentů.

Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch bude muset řešit protesty lékárníků, kteří upozorňují, že v nabídce kvůli váznoucím dodávkám chybí řada důležitých léků nebo je pacienti dostávají později než do dvou dnů, jak garantuje zákon.

Česká lékárnická komora na jejich seznam zařadila například léky jako Clexene a Fraxiparine, které se používají k prevenci a léčbě krevních sraženin.

Dále medikamenty na Crohnovu chorobu Budenofalk a Entocort, přípavek snižující aktivitu močového měchýře Vesicare, léky Salofalk a Asacol na léčbu střevních onemocnění, Aerius na alergickou reakci, Kreon 25000 určený na problémy se slinivkou břišní, lék Strattera k léčbě hyberkinetické poruchy, Duodart na zvětšenou prostatu, lék na depresi a úzkosti Olwexya či přípravek Berodual N, který berou lidé s astmatem a chronickým zánětem průdušek.

Budete mít zájem:  Léky Na Palubě Letadla?

Video: V lékárnách opět chybějí některé léky

V lékárnách opět chybějí některé léky. (Video: Petr Švihel, Seznam.cz)

Léky podle lékárníků chybějí kvůli stanoveným limitům dodávek, které mají zabránit přeprodeji levnějších léků z Česka do zahraničí.

Rovnou čtyři sdružení, která zastřešují lékárníky, však upozorňují, že cenou za boj s přeprodeji je nedostatek některých medikamentů – zejména v malých lékárnách.

Sdružení Česká lékárnická komora, Grémium majitelů lékáren, Poskytovatelé lékárenské péče a Vašilékárníci.cz sepsala proto výzvu ministrovi zdravotnictví, aby situaci řešil.

„Od začátku roku evidujeme více než 930 podnětů z lékárenského terénu a 35 majitelů lékáren už zaslalo předžalobní výzvy distributorům z důvodů nedodržování zákonem daných pravidel týkající se dodávek léčebných přípravků,“ informují lékárnická sdružení ministra.

Seznam už minulý týden o problému s dodávkou léčiv informoval.

„Jsou to vlastně specifická léčiva, která se od nás z České republiky vyváží, jsou proto nedostatková a vázaná na určité kvóty a limity, které od distributorů dostáváme,“ popisuje Aleš Nedopil, soukromý lékárník a předseda spolku Vaši lékárníci.

Ministerstvo zdravotnictví se podle vyjádření náměstka Filipa Vrubela snaží problém řešit přípravou nového zákona, který by situaci s přeprodeji i s nedostatkem léků mohl vyřešit.

Státní ústav pro kontrolu léčiv pak v tomto týdnu zveřejnil informaci, že uložil sankci 900 tisíc korun lékárně, která medikamenty do zahraničí vyvážela. S dalšími více než 30 lékárnami ústav vede řízení. Odhalené případy podle ústavu ukazují, že ne všechny lékárny objednávají léčiva pro své pacienty.

Proč se ministerstvo zdravotnictví spolu s výrobci snaží bagatelizovat důvody výpadků v dodávkách léků?

14. 8. 2019 | Česká lékárnická komora (ČLnK) na nedostupné léčivé přípravky průběžně upozorňuje již více než rok. Pravidelně připravuje seznam léčiv, která v českých lékárnách reálně chybějí.

Poslední aktualizovaný seznam připravila v polovině července, kdy ve velké části tuzemských lékáren chybělo více než 100 různých přípravků. Léky přitom nechyběly jen v menších lékárnách, ale pacienti je nesehnali ani v lékárnách nemocničních.

V reakci na vydanou tiskovou zprávu ČLnK diskutovali k tématu nedostupných léků v pořadu Duel na Seznam Zprávy náměstek ministerstva zdravotnictví Filip Vrubel a ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.

Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím náměstka Vrubela zpochybnilo údaje ČLnK o nedostupnosti léčiv a tvrdí, že situace tak dramatická není a lékárníci straší veřejnost.

Česká lékárnická komora si plně stojí za svými sděleními a odmítá úvahy o tom, že zmiňované nedostatkové léky jsou prý jen důsledkem toho, že se „nějakému lékárníkovi nepodařilo určitý den objednat léčivý přípravek bez ohledu na to, abychom věděli, u jakého distributora se lék pokoušeli objednat, zda existuje náhrada“, jak uvedl v pořadu náměstek Vrubel.

„Údaje o chybějících lécích získává Česká lékárnická komora přímo od jednotlivých lékárníků z praxe. Jedná se tedy o reálný obraz léčivých přípravků, které chybí pacientům napříč celou Českou republikou. Nejde o data „od zeleného stolu z kanceláře“, ale o průběžný monitoring z lékáren.

V posledním tiskovém prohlášení jsme zveřejnili i seznam nedostupných léčiv ve velkých nemocničních lékárnách, které nám výpadky léčiv také hlásí,“ vysvětluje prezident ČLnK PharmDr. Lubomír Chudoba a dodává: „Lékárníci se vždy snaží udělat maximum pro to, aby se léčivý přípravek k pacientovi dostal.

Zjišťují tedy možnost objednání léčiva nejen u všech dostupných distributorů, ale případně ověřují dostupnost i u svých kolegů v jiných lékárnách. Bohužel více v dané situaci už pro pacienta udělat nemohou.“

Nahraditelnost léčivých přípravku v lékárnické praxi
„Většinu výpadků léků řeší lékárníci prostřednictvím generické substituce.

Velký problém ale nastává u těch léčivých přípravků, které nahraditelné nejsou vůbec nebo jejich náhrada není možná z různých jiných důvodů, které už ministerstvo ve svém výkladu o počtu nenahraditelných přípravků nezohledňuje,“ uvádí viceprezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

 a dodává: „Lékárníci opravdu nemohou generickou substituci provést u nahraditelných nedostupných léků vždy. Nemohou tak učinit v případě, že ji pacient výslovně nechce. A neměli bychom ji provést ani v případě, když lék přijde vyzvednout někdo jiný než pacient, protože ten musí s případnou záměnou souhlasit.“ A z vlastní lékárnické praxe Mgr.

Krebs doplňuje ještě jednu situaci: „Velmi komplikovaná je také náhrada nedostupného léčivé přípravku ve chvíli, kdy pacient není schopen „pochopit“ generickou záměnu a hrozí zhoršení léčby (např. vynechávání v užívání, duplicity apod.). I v těchto důvodech substituce není vhodná, ačkoliv by teoreticky proveditelná být mohla.“

Opravdu chybí v průměru jen 15 nenahraditelných léčivých přípravků měsíčně?
Dle údajů ministerstva zdravotnictví v posledních měsících stabilně chybí zhruba patnáct takzvaných nenahraditelných léků. Na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv jsou dohledatelné informace o výpadcích, které tomuto tvrzení ministerstva neodpovídají.

 „Jen od 1. 8. 2019 je nahlášeno 58 přerušení bez následného obnovení, z toho je šest léčiv nenahraditelných. Od začátku prázdnin (k 13. 8.) je nahlášeno dokonce 230 přerušení bez následného obnovení, z toho je nenahraditelných 26 druhů,“ upozorňuje tisková mluvčí ČLnK Mgr. Michaela Bažantová.

ČLnK veřejnost nestraší.

Pouze poukazuje na realitu a výpadky se snaží s ministerstvem aktivně řešit
Česká lékárnická komora na téma nedostupnosti léků nejen upozorňuje, ale přichází i s návrhy, jak situaci řešit.

ČLnK během dlouhodobé diskuze k tomuto tématu předložila ministerstvu zdravotnictví například tyto návrhy, jak nedostupnosti zabránit nebo ji alespoň minimalizovat:

  1. Státní ústav pro kontrolu léčiv musí důsledně analyzovat důvody výpadku nahlášeného výrobcem a vymáhat dodržování současného znění zákona o léčivech ohledně povinnosti držitelů registrace (výrobců) dodávat registrované léky do ČR a s předstihem hlásit výpadek v jejich dodávkách.
  2. Používat aktivně nástroje již dnes možné, především zákaz vývozu léků, a to zejména v případech, že se jedná o léky, u kterých nedostupnost hrozí.
  3. Odtajnit reexportéry.
  4. Sledovat dostupnost v ČR chybějícího léku v zahraničí. A když je léčivo bez problémů k dispozici v sousedních státech, pak požadovat po firmě vysvětlení, proč do ČR lék nedodala.
  5. Nesnižovat uměle úhradu tím, že ji pojišťovny na základě smlouvy s jediným výrobcem dramaticky sníží v celé referenční skupině léčivých přípravků na základě svých pozitivních listů. Ty mají např. u VZP podmínku pouhých 3 % saturace trhu nasmlouvaným přípravkem, čímž zdravotní pojišťovny sice velmi ušetří, ale už nezajistí ani dostupnost těchto léků pro všechny své pojištěnce, ani nulovou finanční spoluúčast svých pojištěnců. Doplatek na zaměnitelný lék se pak do ochranného limitu paradoxně vůbec nezapočítává.
  6. Maximálně snížit toleranční dobu nedodání léku do ČR bez sankce. Ministerstvo zdravotnictví navrhlo do zákona toleranční dobu v délce půl roku, po připomínce ČLnK snížilo na 120 dní, ale i to je stále pro pacienty dlouhá doba – ČLnK požaduje zkrátit toleranční dobu na 60 dní.
  7. Výrobcům, kteří nedodrží zákon (např. nenahlášení výpadku jejich léku, nebo nedodržení termínu znovuobnovení dodávek) udělit takovou pokutu, která plně zohlední způsobené komplikace pro pacienty. ČLnK nepovažuje pokuty ve výši 25 tis. Kč za adekvátní.

Tiskovou zprávu naleznete ke stažení ZDE

V Polsku chybí léky na cukrovku nebo astma, lidé si pro ně jezdí i do Česka

V polských lékárnách chybějí některé léky, běžně používané například při onemocnění štítné žlázy, cukrovce či epilepsii. Někteří pacienti řeší situaci tím, že si léky kupují v Česku či Německu, uvedla ve středu televize TVN 24. Podle listu Gazeta Wyborcza chybějí léky, které denně užívají statisíce pacientů.

„Lékárnici rozhazují rukama, ale pacienti jsou bezradní. V lékárnách i ve velkoskladech chybí hodně léků,“ uvedla televizní stanice. Podle zpráv od diváků chybí například lék používaný při snížené činnosti štítné žlázy. Problémem je sehnat preparáty používané při léčbě cukrovky či antidepresiva. Chybějí i očkovací látky proti žloutence.

Seznam nedostatkových léků je ale mnohem delší. Lékárníci varují, že začínají chybět nejen léky pro lidi trpící vysokým tlakem, astmatem či alergiemi, ale i onkologické a neurologické léky.

„Spolu se skupinou více než 300 léků, kterým trvale hrozí nedostupnost, máme problém i s téměř 500 léky, které pacienti nemohou sehnat,“ uvedla lékařská komora v otevřeném dopise, adresovaném ministru zdravotnictví.

Stanice uvedla, že kvůli chybějícím lékům se na ni obrátily více než dvě stovky diváků.

„Co má dělat pacient s nemocnou štítnou žlázou, když nikde nemůže sehnat lék? Lékárny dostávají jen po dvou baleních,“ postěžovala si Elžbieta z Gdaňska.

Martu trápí stejný problém, protože už tři týdny nemůže pro syna sehnat stejný lék ve městě Kielce. Podobně i v podhůří Karpat podle ohlasů od června chybějí léky na léčení cukrovky.

Jeden z diváků ale vzkázal, že pro léky jezdí do ciziny. „Už týden nelze sehnat v lékárnách lék proti depresím. Tvrdí, že není ani ve skladech. Beru tedy recept od polského lékaře a pak zajedu do lékárny v Česku anebo Německu, kam to nemám daleko,“ svěřil se televizi Piotr.

„Tak špatně jsme na tom ještě nebyli. Musíme léky shánět jako za komunistů,“ tvrdí předseda lékárnické komory ve Slezsku Piotr Brukiewicz. Listu Gazeta Wyborcza řekl, že nejvíce žádané léky se vyprodají za pár hodin a u několika druhů jde přímo o tragédii, protože za ně chybí i náhrada.

Zpočátku se podle deníku problém týkal skoro výlučně jen drahých originálních léků.

V současnosti ale začínají chybět i populární generika (ekvivalenty originálních léků, které mohou přijít na trh po vypršení jejich patentové ochrany), které denně používají až statisíce pacientů.

Je-li to možné, lékárníci nabízejí klientům obdobné léky, ale i ty již končí, a to tím spíše, že vyděšení pacienti si snaží vytvářet zásoby. Situace se každým dnem zhoršuje.

Problém prý souvisí s Čínou, kde po zpřísnění předpisů na ochranu životního prostředí museli zavřít desítky továren vyrábějících látky, používané evropskými výrobci léků.

Látky dovážené z Číny podle odhadů slouží k výrobě více než 80 procent léků na polském trhu.

Jinou možností podle deníku může být hra farmaceutických koncernů před očekávaným jednáním s polskými úřady o cenách léků, které hradí zdravotní pojišťovny.

Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že z monitoringu prodeje léků nevyplývá, že by se snad na polském trhu něco chybělo. Přechodné nedostatky se mohou vyskytnout nejvýše v jednotlivých lékárnách. Lékárníci nevěří svým uším, dodala Gazeta Wyborcza.

Video: Chystá revoluci v léčbě rakoviny: Máme několik léků, ale potřebujeme miliony dolarů

19:01

Máme několik kandidátů na léky, testujeme je zároveň, nikdy nevíte, který bude úspěšný. Imunoterapie je to nejúžasnější v léčbě za posledních 15 let. | Video: Emma Smetana

Lidé znovu zoufale shání léky, chybí jich víc než sto! PŘEHLED

Čeští pacienti znovu zoufale shání některé léky. Poté, co se kritická situace ze začátku roku uklidnila, se v posledních týdnech znovu počet přípravků, kterých je na trhu nedostatek, znovu zvyšuje. V současnosti jich podle analýzy České lékarnické komory (ČLnK) chybí více než stovka.

„Chybějící léky se nepředvídatelně střídají. Většinu výpadků léků řeší lékárníci prostřednictvím generické substituce, velký problém ale nastává u těch léčivých přípravků, které nejsou nahraditelné,“ uvedl prezident ČLnK Lubomír Chudoba s tím, že některé léky chybí také v Polsku, Belgii nebo Švýcarsku.

Mezi přípravky, po kterých je největší sháňka, nechybí lék na alergii Dithiaden, přípravek na hojení ran Iruxol nebo léky na bolest Algifen a Aulin v rozpustných formách. V nemocnicích je pak podle lékárníků nedostatek léku na prevenci nevolnosti Deganu nebo různých léků užívaných k anestezii.

Lékárníci se marně brání, že za výpadek léků nemohou. Pacienti si na nich přitom často vybíjejí vztek, protože právě prodejci nebo lékárníci musí špatnou zprávu oznámit. V případě, že existuje náhrada, mohou lidé přímo v lékárně dostat jiný lék. V opačné situaci musí znovu za svým lékařem, aby jim předepsal přípravek s podobnými účinky.

Podle lékárnické komory stojí za výpadkem léků více důvodů, mimo jiné potíže z dodávkami ze strany výrobců. „Ti stále častěji hlásí problémy s výrobou účinných látek, která je celosvětově koncentrována do rukou minima firem. Stačí výpadek jedné z nich a velmi významně to postihne dodávky do mnoha zemí,“ sdělil viceprezident ČLnK Aleš Krebs.

V Česku jsou navíc podle Krebse léky poměrně levné, a tak výrobci upřednostňují země, kde za ně dostanou víc. „Cena, respektive úhrada ze zdravotního pojištění, mnoha z nich na jeden den je pro obraznější porovnání nižší než cena rohlíku. Dovoz většího množství za těchto podmínek se pak výrobcům nemusí vyplatit,“ vysvětlila mluvčí ČLnK Michaela Bažantová.

Ceny léčivých přípravků podle lékárníků v minulosti stlačily státní orgány a pojišťovny. Dlouhodobým problémem je pak vývoz léčiv, určených pro Česko, do jiných zemí.

To, zda i váš lék na českém trhu chybí, si můžete zkontrolovat v databázi Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). „V případě, že je nahlášené přerušení dodávek, naleznete zde nejen termín přerušení, resp. obnovení, ale případně také nahrazující léčivý přípravek,“ informovala mluvčí SÚKL Barbora Peterová.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch o nedostatku léků v lékárnách:

To, že některý lék nemají ve vaší nejbližší lékárně, ale neznamená výpadek léku jako takového. Podle státního ústavu také nemusí přerušení dodávek znamenat, že budou léky na trhu okamžitě chybět. Vždy záleží na zásobách jednotlivých lékáren.

„Krátkodobé přerušení v řádu dnů či několika málo týdnů se pacienta nemusí nijak dotknout, a opačně – od obnovení dodávek do skutečné dostupnosti v lékárně může uplynout i několik dnů,“ vysvětlila Peterová.

epa TN.cz

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector