Rakovina tlustého střeva a konečníku, která se odborně nazývá kolorektální karcinom, je druhým nejčastěji diagnostikovaným onkologickým onemocněním na světě. V důsledku této nemoci každoročně umírá více než půl milionu lidí. Včasná diagnostika a léčba může přitom pacientovi často zachránit život.
Zatímco nádor plic se vyskytuje častěji u mužů a rakovina prsu je zase typická spíše pro ženy, výskyt rakoviny tlustého střeva a konečníku je u obou pohlaví zastoupený ve stejné míře. V současné době připadá v České republice na 100 tisíc obyvatel zhruba 75 případů tohoto onemocnění. Riziko roste s věkem, pozor by si měli dávat hlavně lidé po padesátce.
Rakovinu tlustého střeva i rakovinu konečníku řadíme do stejné kategorie, protože mají mnoho společného. Kromě dalších drobných rozdílů se však liší především ve způsobu léčby.
Jak nádor vzniká?
Součástí našeho zažívacího ústrojí jsou tračník (colon) a konečník (rectum), které společně vytváří tlusté střevo. Ke vzniku nádoru zde může dojít několika způsoby, nejčastěji se vytvoří z polypů, což jsou drobné výrůstky střevní sliznice.
Ačkoli se může jednat o nenádorové polypy, větší část tvoří adenomy, které v průběhu let vedou ke vzniku rakoviny. Vzácněji může být tlusté střevo postiženo také jiným druhem nádoru (lymfom, hemangiom, sarkom), nebo se pojí s výskytem nespecifických chronických zánětů, jako je Crohnova nemoc či ulcerózní kolitida.
Příčiny rakoviny tlustého střeva a konečníku
Existuje několik významných rizikových faktorů, které mají vliv na výskyt kolorektálního karcinomu. Některé z nich, jako třeba nevhodný životní styl, můžeme ovlivnit, u jiných to ovšem není v naší moci.
Co se týče životního stylu, lidé by se měli vyvarovat vysokému příjmu masa, uzenin, živočišných tuků a smažených jídel. Pokud jde o nádorové onemocnění konečníku, riziková je především zvýšená konzumace alkoholu či nízký příjem ovoce a zeleniny. Dále ke vzniku onemocnění přispívá sedavý způsob života, nedostatek pohybu a s tím spojená nadváha.
Mezi faktory, které ovlivnit nemůžeme, patří genetické dispozice. Ohroženi jsou především lidé, kteří mají diagnózu kolorektálního karcinomu v rodinné anamnéze, ale také ti, u kterých se vyskytla diagnóza karcinomu prsu, vaječníků, dělohy a močových cest.
Rizikovou skupinou jsou dále i lidé, kterým byl někdy v minulosti odstraněn adenomový polyp. Důležitou roli hraje i věk pacientů, na tuto nemoc by si měli dávat pozor všichni lidé nad 50 let. Vznik rakoviny tlustého střeva a konečníku souvisí také s několika dědičnými onemocněními, jako jsou:
- Turcotův syndrom
- Lynchův syndrom
- Familiární polypóza tlustého střeva
Jak se rakovina tlustého střeva projevuje?
Mezi příznaky rakoviny tlustého střeva a konečníku patří polypy (žlázovité výrůstky), které vznikají na stěně tlustého střeva a po delším čase se mohou proměnit ve zhoubný nádor. Pokud ale odhalíte příznaky kolorektálního karcinomu včas, můžete tomu zabránit.
Hlavní příznaky:
- Změna pravidelnosti stolice
- Průjem nebo zácpa
- Krev nebo hlen ve stolici
- Stolice z těla odchází v úzkém proužku
- Zažívací problémy (nadýmání, křečovité bolesti břicha)
- Neúmyslná ztráta tělesné hmotnosti
- Únava
- Časté či bolestivé větry
- Pocit špatného vyprázdnění střeva
Tyto příznaky ovšem nemusí nutně znamenat, že trpíte rakovinou tlustého střeva či konečníku. Způsobit je může také vřed v žaludku, zánět tračníku nebo hemeroidy. Pokud však u sebe některý z těchto symptomů pozorujete, v každém případě vyhledejte lékaře nebo odborníka na zažívací choroby.
Stádia onemocnění
- Stádium 0 – Nádor se omezuje pouze na sliznici tlustého střeva
- Stádium I – Nádor proniká do hlubších vrstev stěny tlustého střeva
- Stádium II – Nádor prorůstá stěnou tlustého střeva, případně i do okolních orgánů
- Stádium III – Rozšíření nádoru do okolních uzlin
- Stádium IV – Vznik metastáz (často v játrech či v plicích)
Rakovina tlustého střeva v posledním stádiu
V posledním stádiu onemocnění dochází ke vzniku metastáz, které se nejčastěji objevují v játrech a v plicích. Pokud se prokáží, přikročí lékaři většinou k chemoterapii. Jejím hlavním cílem je oddálit co nejvíce opětovný výskyt nádoru a zvýšit pacientovu šanci na život. Pravděpodobnost, že nemocní v konečném stádiu přežijí 5 nebo více let, je však bohužel nižší než 10 %.
Jak se rakovina tlustého střeva diagnostikuje?
V rámci screeningového vyšetření lékař provádí palpační vyšetření per rectum, nádor totiž často roste v konečném úseku střeva, který je v dosahu prstu.
Dále se provádí také test na přítomnost krve ve stolici. Screening by měli podstoupit všichni pacienti nad 50 let.
V České republice je tento test možné opakovat každoročně až do věku 55 let, poté je tato možnost každé dva roky.
Pokud tento test odhalí přítomnost krve ve stolici, lékař pacientovi ihned doporučí kolonoskopii, při které dojde k vyšetření tlustého střeva pomocí endoskopu. V případě, že příčinou krvácení je polyp, odešle se na histologický rozbor. Díky tomu lékaři včas odhalí 80-90 % adenomů i u bezpříznakových pacientů.
U zhoubných nádorů je následně nutné provést další vyšetření, aby se zjistil jeho rozsah a eventuální přítomnost dalších ložisek nádoru v těle pacienta.
To zahrnuje například vyšetření jater, CT vyšetření malé pánve nebo rentgenové vyšetření hrudníku.
Z krve poté lékaři stanoví také množství látek s názvem nádorové markery, které do oběhu vylučuje nádorová tkáň a které jsou typické pro jednotlivé druhy nádorů.
Léčba rakoviny tlustého střeva a konečníku
Lékaři vždy volí druh léčby rakoviny tlustého střeva a konečníku podle rozsahu onemocnění a stádia, kdy je zachyceno. Pokud se nemoc podaří objevit včas, prognóza je dobrá a léčba může být velmi úspěšná.
V případě, že se nádor podaří diagnostikovat v časném stádiu, ve většině případů lékaři přistoupí k operaci a dojde k chirurgickému odstranění celého nádoru. 80 % pacientů se pak vrátí k běžnému životu. Ve druhém a třetím stádiu je kromě chirurgického zákroku nutná také chemoterapie a radioterapie (ozařování).
Dalším způsobem je biologická léčba, která obrannému systému napomáhá ničit zhoubnou nádorovou tkáň a brání nádoru šířit se do zatím nepostižených částí těla. Tato léčba nemá výrazné nežádoucí účinky, její nevýhodou je však vysoká cena. V České republice ji zajišťují specializovaná centra.
Pokud se v těle objeví vzdálené metastázy a onemocnění se posune do čtvrtého stádia, chirurgický zákrok má smysl pouze v případě, kdy pacientovi uleví od aktuálních potíží. Ke zmírnění příznaků a prodloužení pacientova života se dále užívá také chemoterapie. Nádor však již nelze zcela vyléčit.
Prevence
Stejně jako u mnoha jiných onemocnění je základním preventivním opatřením úprava životosprávy. Lékaři doporučují několik hlavních kroků:
- Omezte příjem tučného jídla
- Omezte příjem alkoholu
- Omezte solení
- Omezte konzumaci živočišných tuků
- Omezte konzumaci červeného masa
- Zahrňte do jídelníčku více drůbeže a ryb
- Zahrňte do jídelníčku více stravy obsahující vlákninu
- Kontrolujte pravidelnost stolice
- Hlídejte si tělesnou váhu
Důležitou součástí prevence je také využívání celoplošných screeningových programů. Přítomnost krve ve stolici můžete zjistit i pomocí domácího testu, který lze zakoupit v lékárně. V případě, že je test pozitivní, je nutné navštívit lékaře a podstoupit další vyšetření.
Rakovina tenkého střeva
Zhoubné nádory tenkého střeva jsou mnohem vzácnější než rakovina tlustého střeva. Na počátku dojde k ucpání střeva a pacient trpí bolestí břicha. Kromě toho může pozorovat nechutenství nebo pokles tělesné váhy. V pokročilejším stádiu může dojít i k proděravění střeva.
Další příznaky:
- Neprůchodnost střev (zauzlení)
- Hmatný nádor v břiše
- Skryté krvácení do střeva
Způsob léčby závisí na stádiu nemoci a histologickém typu.
Lékaři mohou přistoupit k chirurgické léčbě, kdy dojde k odstranění nádoru.
Chemoterapie a radioterapie se užívají po operaci, aby se zabránilo dalšímu šíření zhoubných buněk, nebo při pokročilejších stádiích onemocnění.
ČT: Lékaři ženě vyoperovali šestatřicetikilový nádor
8. 1. 2014 18:55, autor: izi aktualizováno 8. 1. 2014 20:18
Zlín – Obří nádor vážící neuvěřitelných 36 kilogramů vyoperovali pacientce lékaři Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Žena navzdory komplikacím riskantní zákrok přežila a pomalu se zotavuje. S podobným případem se čeští lékaři ještě nesetkali ani v praxi ani v odborné literatuře.
Lékaři pacientce odstranili rekordní nádor
Zlínští lékaři provedli unikátní operaci. Sedmačtyřicetileté pacientce odoperovali nádor v břiše, který měřil v obvodu více než metr. Lékaři věděli, že by svou nositelku brzy doslova udusil.
Pustili se proto do zákroku i přesto, že některá předoperační vyšetření nebyla vůbec možná.
„CT přístroj nebyl schopen tumor prosvítit až do hloubi břišní dutiny,“ vysvětlil primář chirurgie ze zlínské Baťovy nemocnice Jiří Klein.
Riskantní operace přinesla komplikace. „Už na začátku operace jsme se setkali s poměrně masivním krvácením, které trvalo v podstatě celých sedm hodin až do konce zákroku,“ popsal primář. Při operaci lékaři potřebovali celkem dvacet pět krevních transfuzí a dvacet jednotek plazmy. Ještě v noci museli břicho pacientky znovu otevřít. Teprve potom krvácení ustalo.
Žena se už tři týdny zotavuje. Lékaři nechápou, proč se roky vyhýbala návštěvě doktora a své potíže tajila. „Je divné, že rodina nebo okolí nebylo schopno reagovat na to, co se s paní děje. Ona byla opravdu už jen vahou svého tumoru připoutána na lůžko a nemohla žít normálním životem,“ dodal Klein.
Upozornění: video obsahuje naturalistické záběry z průběhu operace.
O operaci hovoří primář chirurgie zlínské nemocnice Jiří Klein
Jak se bude pacientce dařit do budoucna, zatím lékaři nechtějí předpovídat. „Hovořit o dlouhodobých vyhlídkách je v současné době asi předčasné. Ale už samotný zákrok byl pro celkový stav pacientky velice důležitý,“ uvedl primář gynekologie Baťovy nemocnice Zdeněk Adamík.
Operovaná žena zatím dál zůstává ve zlínské nemocnici. Redaktor České televize dnes s pacientkou mluvil. I když souhlasila se zveřejněním svého případu, nechtěla se k němu sama vyjadřovat a přála si zůstat v anonymitě.
Podobně rekordní nádor, i když několikanásobně menší, odoperovali koncem roku 2013 chirurgové v pražském IKEMU třiasedmdesátiletému Janovi Holemému. Zbavili ho nádoru těžkého 6,5 kilogramu.
Světový den boje s rakovinou vaječníků: dobré zprávy pro pacientky i výzvy pro zdravotnický systém
„Vinou pandemie onemocnění COVID-19 jsme všichni zahrnuti špatnými zprávami. Chceme však, aby se nezapomínalo na ženy, které s úžasnou sílou a odhodláním bojují o zdraví a život s rakovinou vaječníků.
Jejich příběhy spolu s objektivními informacemi motivují další ženy, aby se pozorně vnímaly a při prvních možných příznacích vyhledaly lékaře,“ vysvětluje Petra Adámková ředitelka Onko Unie, která edukační kampaň v ČR organizuje spolu s Nadačním fondem Hippokrates.
Dobrou zprávou jistě je, že výskyt rakoviny vaječníků v české populaci během posledních 15 let mírně klesá. Díky špičkovému výzkumu také už víme velmi důležitou informaci: riziko vzniku nádoru významně ovlivňuje genetika, konkrétně mutace genů BRCA1 a BRCA2.
BRCA pozitivní, tedy nesoucí tuto mutaci, je každý 750. Čech. Tato mutace je považována za závažnou genetickou poruchu, dramaticky totiž zvyšuje riziko propuknutí některých nádorových onemocnění.
Především jde o rakovinu vaječníků, k níž jsou nositelky mutace náchylnější až třicetkrát, u rakovinu prsu pak jde o desetkrát vyšší riziko.
Jan Hofman
Genetické testování – rozhodující faktor prevence i léčby
Velmi pozitivní zprávou pro ženy, u kterých je mutace zjištěna až po diagnóze rakoviny vaječníků, je dostupnost inovativní léčby.
„Pro velkou skupinu žen s karcinomem vaječníků máme kromě operativního řešení a chemoterapie od roku 2018 novou léčbu, která prognózu výrazně zlepšuje. Jedná se o tzv. PARP inhibitory.
Zatím je tato léčba k dispozici pro některé pacientky, u nichž se onemocnění opakuje, ale věříme, že bude brzy hrazená i pro ženy nově diagnostikované,“ vysvětluje prof. MUDr. David Cibula, CSc., FCMA, vedoucí Onkogynekologického centra VFN v Praze.
„Karcinom ovaria, tak jako i ostatní maligní onemocnění, zaznamenává zlepšení léčebných výsledků a tím i prognózy pro nemocné.
Především včasná diagnostika, perfektní operační přístup, ale i zlepšující se možnosti farmakoterapie dávají velkou šanci pro nemocné,“ říká jménem výboru ČOS ČLS JEP jeho předsedkyně, doc. MUDr.
Jana Prausová, Ph.D., MBA, přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole.
Jan Hofman
Dozvědět se svůj BRCA status je možné díky genetickému testování hrazenému z veřejného zdravotního pojištění. Mělo by být ošetřujícím lékařem doporučeno těm zdravým ženám, u kterých je v rodinné anamnéze známý častý výskyt nádorových onemocnění1). Obrovský význam však má
i testace žen, u kterých již onkologické onemocnění propuklo. RNDr. Jana Soukupová, Ph.D.
z Institutu biochemie a experimentální onkologie při 1. LF a VFN v Praze vysvětluje: „V současné době je ke genetickému testování indikována každá pacientka s diagnózou zhoubného onemocnění vaječníků, tedy každý rok více než 900 žen. Genetické testování zárodečných mutací indikuje klinický genetik a provádí se obvykle ze vzorku krve.
Nalezení mutace v některém vysoce rizikovém genu umožňuje prediktivní testování v rodinách pacientek a identifikaci žen s mutací. Těm pak může být nabídnut preventivní chirurgický výkon s následným dramatickým snížením rizika vzniku onemocnění.
Z našich dat však víme, že zhruba polovina žen s karcinomem vaječníků v České republice testovaná není, přestože se na nutnosti testace shodla odborná veřejnost.“
Preventivní operace spočívají v odstranění vaječníků a vejcovodů, případně i dělohy, a dramaticky snižují riziko nádorového bujení u dosud zdravých BRCA pozitivních žen.
„Zdravým BRCA pozitivním ženám bych vzkázala, aby využily toho, že jim byla mutace zjištěna včas bez onemocnění,
a absolvovaly preventivní operace, především odstranění vaječníků.
Snížení rizika opravdu stojí za to, protože bez této prevence je téměř nemožné rakovinu vaječníků uhlídat a následná operace a léčba je velmi bolestivá, nepříjemná a s nejistou prognózou,“ povzbuzuje paní Eva Skalická, pacientka
s mutací BRCA1, které byl nádor diagnostikován před rokem.
Čas rozhoduje, psychika hraje velkou roli
Včasné rozpoznání genetické dispozice k rakovině vaječníků je důležité zejména proto, že záchyt onemocnění zpravidla není možný v raném stádiu.
Nemoc probíhá dlouho bez příznaků a ženy většinou přivedou k lékaři až příznaky vyvolané velkými rozměry nádoru. Ten pak tlačí na okolní orgány a ovlivňuje jejich funkci.
„Dalšími příznaky jsou nechutenství, nevolnosti, úbytek váhy nebo bolesti v oblasti břicha a podbřišku. Je důležité, aby ženy žádný z těchto problémů nepovažovaly za banalitu a pokud se objeví, vyhledaly lékaře.
Včasné stanovení diagnózy a časné zahájení léčby jsou zásadní pro prognózu u každé pacientky. I u rakoviny vaječníků platí, že v časném stádiu lze onemocnění vyléčit. Je tedy potřeba naslouchat signálům vlastního těla,“ dodává profesor Cibula.
Při léčbě všech nádorových onemocnění hraje velkou roli také psychika. MUDr. Sausen Sládkové bylo onemocnění diagnostikováno v září 2018 ve věku 54 let, dnes je v remisi.
Radí jít léčbou den za dnem, vytěsnit přemýšlení o černé budoucnosti a zaměstnat mysl: „Samozřejmě je třeba uspořádat si zhruba záležitosti s rodinou pro případ nejhoršího konce. Poté se ale již soustředit jen na léčbu a za každou cenu se udržet bez psychických propadů.
Většině z nás pomáhají antidepresiva, která může předepsat i praktický lékař.“ To potvrzuje i paní Eva Skalická, která na závěr dodává: „Je třeba nezoufat a nevzdávat boj. Máme štěstí, že žijeme v době, kdy se vyvíjejí stále účinnější léky.
Na všechny pacientky bych také ráda apelovala, aby se pokud možno účastnily klinických studií a nové léky se mohly dostat brzy i k ostatním. Doufám, že se z rakoviny vaječníků jednou stane chronické onemocnění bez fatálních následků.“
1) Testování na genetickou mutaci BRCA1 a BRCA2 je indikováno u ženy, která:
- Má zhoubné onemocnění prsu a je jí méně než 45 let, i když se v rodině žádný nádor dosud nevyskytl
- Má karcinom vaječníků bez ohledu na věk nebo rodinnou zátěž
- Má oboustranný nádor prsu, první do 50 nebo oba do 60 let
- Má karcinom prsu a slinivky v jakémkoliv věku
- Má tzv. triple negativní karcinom nebo medulární karcinom prsu a je jí méně než 60 let
- Má karcinom prsu a její 2 příbuzní také
- Má karcinom prsu a její jedna přímá příbuzná také, přičemž alespoň jedna do 50 let nebo obě do 60 let
- Má karcinom prsu a jeden přímý příbuzný má karcinom vaječníků nebo karcinom slinivky nebo karcinom prsu triple negativní či medulární nebo karcinom prsu u muže nebo high-grade/primárně metastatický karcinom prostaty
- Je sama zdravá, ale její blízký příbuzný splňuje jedno z těchto kritérií
Kontakty pro média:
Lenka Hájková
communications manager
www.addicts.cz
+420 775 918 019
Michal Večeřa
communications manager
www.addicts.cz
+420 778 757 006
Carmen Bongcawil Awid vyrostl nádor velký jako fotbalový míč
Život se s Filipínkou Carmen Bongcawilovou Awidovou (63) z provincie Lanao del Norte vůbec nemazlil. Na obličeji jí totiž vyrostl nádor o velikosti fotbalového míče, který ji už připravil o zrak v jednom oku. Stále však roste a ženě hrozí nejen úplné oslepnutí, ale i smrt.
Carmen odstranili lékaři v roce 2015 menší nádor z krku. Zákrok byl úspěšný, ale zanedlouho jí diagnostikovali rakovinu kostí. K tomu se přidaly problémy se štítnou žlázou. Za péči doktorů utratila Filipínka veškeré peníze, které měla. Na odstranění nádoru, který se jí vrátil, už neměla prostředky.
Už se nedokáže udržet na nohách
Navíc se jí na čele objevil další tumor. Ten nakonec narostl do velikosti fotbalového míče. Nejenom že ji hyzdí, ale prorůstá jí i pravým okem, a dokonce už ovlivňuje zrak na levém oku. Žena má navíc problémy udržet se na nohách, jak je oslabena zákeřnou rakovinou.
„Nedokážu sama stát. Cítím se slabší každým dnem. Jsem vděčná za lidi, kteří mi pomáhají s mými denními potřebami. Přála bych si, abych měla dostatek peněz, abych se mohla brzy vrátit k doktorům,“ řekla Carmen podle agentury Profimedia.cz, která přinesla její smutné fotografie.
Pomáhá jí synovec
Synovec ženy Sherny Cabucos naštěstí pracuje jako sociální pracovník. Své tetě nosí jídlo, mléko a pomáhá alespoň trochu pečovat o její zdraví. Carmen se nemůže spolehnout na nikoho jiného. Má sice šest dospělých dětí, ale všechny pracují v jiných částech země a navíc přišly kvůli pandemii o práci.
„Je mi líto mé tety. Pomáhala nám, když jsme byli malí, a nyní nemůže jít ani do nemocnice, protože nemá dostatek peněz,“ zazoufal si Sherny. Carmen doufá, že její nádor, který je nezhoubný, může být odstraněn.
Žena doufá v pomoc od samaritánů
Ráda by totiž po zákroku pokračovala s léčbou rakoviny. Podle lékařů je odstranění nádoru kriticky potřebné. „Doufám, že dobří samaritáni uslyší můj příběh. Trpím už roky. Jsem vděčná, že jsem přežila, ale bylo to dosud opravdu bolestivé,“ uzavřela smutně Carmen, která doufá v pomoc.
Video: Kateřina říká, že její rakovina měla smysl.
Rekonstrukce prsu
- NECHIRURGICKÁ LÉČBA
- Tetování
- Protetické řešení
- CHIRURGICKÁ LÉČBA
- Přenesení části dvorce z druhého prsu
- Přenesení kožního implantátu z horní vnitřní strany stehna.
V dnešní rekonstrukční chirurgii se zabýváme tvorbou symetrických a barevně identických bradavek. Erektilní funkci zatím nahradit nedokážeme, ale i tak zdařilá operace pomáhá ženám znovu nabýt sebevědomí.
Náhrada bradavkového komplexu můžeme provést nechirurgickou metodou (tetování a protetika) a nebo chirurgicky. Často můžeme tetování kombinovat s chirurgickým řešením, kdy je pacientkám upravena barva transplantované tkáně.
Tetování můžeme využít i bez rekonstrukce, ale bradavkový komplex je potom celkem nepřirozený. Pigment je velmi stabilní, ale někdy může ztmavnout nebo jinak změnit odstín. Kvůli změnám barevnosti se musí tetování opakovat.
Protetické náhrady se dnes už moc nepoužívají.
Chirurgická rekonstrukce prsního dvorce, ke kterému se používají kožní štěpy z druhého dvorce nebo kožní štěp z vnitřní strany stehen. Je možno využít kožní štěp z jakéhokoli místa třeba z jizvy po mastektomii, ale v tomto případě se nevyhneme jeho dobarvení pomocí tetování.
Rekonstrukce bradavky je náročnější úkol. Chirurg musí vymodelovat prostorově symetrickou a barevně totožnou bradavku. Závěrečná fáze rekonstrukce se provádí přibližně za 3 měsíce po rekonstrukci prsní tkáně. Je důležité, aby tkáň prsu byla zhojená a tvarově stabilní.
Pokud je rekonstrukce bradavkového komplexu pouze jednostranná, snaží se chirurg o symetrickou rekonstrukci. Pokud rekonstrukci provádí oboustranně, volí tvar, velikost a umístění prsních dvorců chirurg podle norem. Dvorec je vzdálen od středu hrudníku cca 10-12 cm a od krční jamky cca 20-22 cm.
Průměrná velikost dvorce je 40 x 40 mm.
Štěp z kontralaterální bradavky
Nejlepší strukturální a barevnou souhru dostaneme, pokud použijeme kožní štěp z kontralaterální bradavky. Podmínkou tohoto řešení je dostatečně velká kontralaterální bradavka. V průměru by neměla být menší než 5 cm. Existuje několik možností, jak vést řezové linie.
Nejčastější je tzv. prstencový transplantát, při této rekonstrukci se vyřízne soustředná kružnice ze zdravé strany. Vnější část kružnice se přenese na protější stranu.
Existuje možnost použití spirálovitého transplantátu, ale od této metody se pomalu ustupuje, kvůli neestetickým spirálovitým jizvám.
Štěp z krajiny z vnitřní strany stehen
Kožní štěp z oblast třísel, vnitřní strany stehen a kůže z oblasti stydkých pysků se barevně po transplantaci kůže ještě upraví, a tak není výjimkou úprava kontralaterální nebo transplantované bradavky pomocí tetování.
Dalšími metodami je použití tzv. AloDerm, což je náhrada kůže a nebo se k formování bradavky vkládá chrupavka do podkoží. Tato operace je velmi tvůrčí, ale často se setkáváme s ne příliš uspokojivým výsledky a proto klient musí podstoupit reoperace, která poté přináší uspokojující efekt.
Unikátní operace v IKEMu. Lékaři odstranili nádor devítiměsíčnímu chlapečkovi
Podobné operace jater provedli lékaři v IKEM v posledních letech čtyři. V celém ČR se takových zákroků udělalo zatím asi 15 a na světě 500, uvedl přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk. Dosud šlo pouze ve třech případech o děti.
Přečíst článek ›
Devítiměsíční hoch operovaný v květnu byl prvním dítětem, které tento zákrok podstoupilo v ČR, a zároveň nejmladší na světě, řekl lékař. Dalším dvěma dětem na světě byly podle světového registru v době operace tři roky a jednomu jeden rok, dodal.
Chlapec je považován za vyléčeného
Zákrok, který chlapec podstoupil, se označuje zkratkou ALPPS. IKEM se na něm domlouval s lékaři z pražské Fakultní nemocnice Motol a Fakultní nemocnice (FN) Brno. Provádí se v případě, kdy je zdravý zbytek jater tak malý, že by zřejmě sám nebyl životaschopný, vysvětlil Froněk.
Při jedné operaci se nádor oddělí od zbytku jater a současně se podváže hlavní žíla, která přivádí do jater krev, popsal lékař. Nedokrvená část s nádorem podle něj přitom zůstane v břiše. Zhruba po týdnu se pak provede CT vyšetření, při kterém se zjistí, nakolik malá část jater vyrostla.
Přečíst článek ›
V případě devítiměsíčního hocha se podle Froňka zdravý zbytek jater víc než zdvojnásobil, takže se mohlo přikročit k druhé operaci, při které se poškozená část s nádorem vyjmula.
Chlapec je podle lékaře nyní doma a lze ho označit za vyléčeného. Musí jen na kontroly. Týden po zákroku ho IKEM definitivně vyřadil z čekatelů na transplantaci, dodal Froněk.
Maminka hocha novinářům řekla, že se mu daří skvěle.
Dětské nádory jsou vzácné
Rodiče operovaného chlapci se o nádoru dověděli, když mu bylo pět měsíců. Trpěl takzvaným hepatoblastomem, což je druh nádoru v játrech, který může mít podle primářky Kliniky dětské onkologie FN Brno Viery Bajčiové i velikost míče. Běžně se při jeho léčbě nasadí chemoterapie, aby se zmenšil, a až poté se může operovat.
Přečíst článek ›
Tento postup ale u zmíněného chlapce nezafungoval. Hoch se tedy dostal na čekací seznam na transplantaci jater v IKEM, kde lékaři nakonec jeho rodičům nabídli unikátní operaci, díky níž se vyhnul čekání na vhodného dárce. Transplantace by pro něj podle Bajčiové znamenala navíc další rizika a léčbu.
Dětské nádory jsou podle lékařů velmi vzácné. Jejich výskyt v Česku se za posledních 25 let pohyboval kolem 179 případů na jeden milion.
„V Čechách je ročně diagnostikováno přes 85 tisíc nádorů v celé populaci, a z toho je jen kolem 350 až 370 dětí do 15 let věku,“ uvedla Bajčiová.
Hepatoblastom se podle ní vyskytuje zhruba u jednoho až čtyř dětí za rok, šance na přežití je podle ní 85procentní.