Neurotransmiter
Neurotransmiter je chemický „posel“, jenž nese, posiluje a moduluje signály mezi nervovými buňkami – neurony a ostatními buňkami těla… Neurotransmitery hrají důležitou roli v každodenním životě člověka. Vědci již identifikovali více než 100 chemických poslů.
I když je jejich pojmenování velikým pokrokem, přesto vezměte na vědomí fakt, že přesně nevíme, jaké proměnné faktory mohou mít dopad – jak na neurotransmiter, tak na duševní choroby, a vlastně nevíme, zda neurotransmiter způsobuje nemoc, nebo nemoc způsobuje změnu neurotransmiteru.
Rozlišujeme tři kategorie látek, působících jako neurotransmitery:
- aminokyseliny (kyselina glutamová, GABA, kyselina aspartová a glycin)
- peptidy (vazopresin, somatostatin, neurotensin atd.)
- monoaminy (noradrenalin, dopamin a serotonin) a acetylcholin
V mozku sehrávají důležitou roli kyselina glutamová a GABA (gama-aminomáselná kyselina), jsou v první řadě. Monoaminy a acetylcholin vykonávají specializované modulační funkce.
Peptidy pracují v hypotalamu, nebo působí jako kofaktory, pomocné látky, které pomáhají při enzymatických reakcích. V periferním nervovém systému fungují nejvíce. Některé látky, jako např. kyselina glutamová, působí excitačně (povzbuzují aktivitu), zatímco třeba GABA působí tlumivě.
O tom, jestli povzbuzují, nebo tlumí, rozhoduje receptor, který funguje jako vypínač, který sepne, nebo vypne.
Receptory jsou chemické kanály konkrétních tvarů, dokonale ladících s tvarem molekul neurotransmiterů, které jsou odesílány přes synapse.
Neurotransmiter může projít pouze přesně stejným tvarem, jenž odpovídá receptoru; v takovém případě vejde do kanálku receptoru molekuly. Stejně jako se klíč zasune do zámku a otočí jím, aby se otevřel.
Pokud neurotransmiter nenajde odpovídající receptor molekuly, receptory zůstanou v uzavřeném, resp. neaktivním stavu.
Neurotransmitery posílají chemické zprávy mezi neurony. Všechna naše činnost je závislá na úspěšné komunikaci mezi neurony. Neuron je aktivován elektrickým impulzem, aby mohl chemickou zprávu přenášet mezi různými částmi mozku a mezi mozkem a periferním nervovým systémem těla. Neurony spolu komunikují pomocí vysoce specializovaných kontaktních míst, tzv. synapsí.
Na povrchu neuronu se jako vlna šíří akční potenciál, a když dosáhne synapse, způsobí uvolnění neurotransmiterů (nazývaných také mediátory) do synaptické štěrbiny, prostoru mezi dvěma neurony. Tento uvolněný neurotransmiter ovlivní druhý neuron a na něm vznikne další akční potenciál. Takže vlna nesoucí základní informaci se šíří dál podobně, jako padají kostky domina.
Jestliže nefunguje správně chemická část popsaného procesu, vznikají duševní choroby, např. deprese. Je-li problém v elektrické části procesu, vzniká např. třes, který vidíme u Parkinsonovy choroby.
Chemický a elektrický proces při přenosu informace spolupracují a jsou na sobě závislé. Představte si běžný elektrický spotřebič, který dobře funguje, pokud je pod správným napětím. Jestliže napětí kolísá, třeba při bouřce, vypne se spotřebič, nebo začne světlo blikat… Výkon spotřebiče samozřejmě klesne. Právě tak se tento efekt projeví ve funkci mozku při přenosu vzruchů.
Nechci tu uvádět všechny posly, jen některé důležité.
Dopamin
Hlavními znaky dopaminu jsou sebevědomí a rychlost. Dopamin má v nervové soustavě poměrně rozmanité spektrum funkcí.
Mobilizuje mozek k rychlejšímu rozhodování, což je potřebné zvláště v nebezpečných situacích. Syntetizuje se z tyrozinu.
Nejprve se z něj vytvoří dihydroxyfenylalanin (L-DOPA) a posléze dopamin. Je výchozí látkou, z níž se dále tvoří noradrenalin a adrenalin.
V mozku se váže na tzv. dopaminové receptory a umožňuje, jak výše uvádím, přenos nervových impulsů z jedné nervové buňky na druhou. Podle dopaminu jsou pojmenovány dopaminergní dráhy, kontrolující pohyb, ale v přední části mozku se zapojují do schopnosti tvorby myšlenek a prožívání emocí. It is also linked to reward systems in the brain.
Problémy v biochemických procesech, které produkují dopamin, mohou mít za následek opět Parkinsonovu nemoc. Je to porucha, jež postihuje schopnost člověka se pohybovat, zvýrazní se ztuhlost, třes – třepání a další symptomy. Některé studie naznačují, že tito lidé mají příliš málo dopaminu.
Problémy s využitím dopaminu v myšlení a prožívání emocí mohou hrát roli při poruchách, jako je schizofrenie, porucha pozornosti, hyperaktivita (ADHD).
Dopamin je degradován enzymem monoaminooxidázou (MAO), potom dochází ke snížení jeho hladiny. Léčebně se tedy do tohoto procesu ve snaze zvýšit jeho hladinu zasahuje buď přímým dodáním L-DOPY, nebo léky, které enzym MAO blokují. V jídelníčku zajišťujeme dostatek vitaminů řady B, můžeme podávat kávu, hovězí a vepřové maso, šunku, ryby, fazole, hrášek, semena dýní.
Serotonin
Hlavním znakem serotoninu je schopnost odpočívat a regenerovat. Ovlivňuje serotoninergní systém, tvořený soustavou neuronů, majících svou působnost v prodloužené míše a ve střední části mozku – v limbickém systému.
Pokud není člověk stresován, systém si udržuje stabilní hladinu serotoninu vlastní tvorbou. V mozkové činnosti serotonin sehrává důležitou roli v procesech, jež se podílejí na udržování pohodové nálady.
Jeho nedostatek způsobuje snížení přenosu nervových vzruchů, a to se projeví změnou nálady, která přivodí až depresi, poruchy spánku, podrážděnost i agresivitu. Některé serotoninové receptory se účastní průběhu migrény, jiné ji naopak potlačují.
Dlouhodobé změny v metabolizmu serotoninu mohou být zodpovědné za psychické poruchy, psychózy, úzkosti, sexualitu.
Pro dobrou stabilitu serotoninového systému je důležitý pravidelný režim spánku a bdění. Nestabilitou budou naopak trpět lidé, kteří ponocují, převracejí si cyklus spánku prací na směny.
Serotoninový systém ovlivňuje receptory chuti, pocity nevolnosti a nucení ke zvracení, proto je důležitý také stravovací režim, klid při jídle, vyrovnaná strava, obsahující nezbytné suroviny (aminokyseliny fenylalanin a tryptofan), jež si tělo neumí samo vyrobit.
Vhodnými zdroji jsou některé druhy sýrů, obsahujících bílkoviny bohaté na L- tryptofan, maso, listová zelenina a celozrnné pečivo, banány, řepa, brambory, slunečnicová semínka, ořechy.
Pro výrobu serotoninu je potřebný vedlejší produkt – esenciální aminokyselina L-tryptofan. Nezbytné k produkci serotoninu jsou také kofaktory, včetně vitaminu D, B6 a sacharidů. Je vhodné zmínit se také o účinku rhodily (rozchodnice růžové), která pomáhá zvyšovat hladinu serotoninu.
Alkohol a kouření serotoninovému systému neprospívají. Uvolňování serotoninu na nervových spojích (synapsích) sice stimuluje alkohol a nikotin, avšak jen krátkodobě a s nežádoucími vedlejšími účinky, ve vlnovce, při níž je druhá vlna negativní.
Toxiny těžkých kovů, pesticidy, herbicidy, steroidy, umělá sladidla a statiny snižují schopnost syntézy serotoninu.
Serotoninový systém reaguje citlivě na roční období, na světlo. Nedostatek serotoninu bývá na podzim a v zimě, kdy je prodloužena noc a méně slunečního záření, a tak lidé trpí častěji úzkostí, depresemi, jsou více podráždění, útoční, vadí jim změny času apod.
Serotonin působí na tonus svalů (napětí), podporuje hlavně stahy hladkého svalstva a krevní srážlivost. Proto má významnou roli při krvácivých stavech, kdy zúžením cév (vazokonstrikcí) snižuje únik krve z těla ven.
Serotoninový syndrom vzniká, když serotoninové receptory vykazují hodně zvýšenou aktivitu, vylučují hojně serotoninu, a ten zůstává dlouhou dobu na synapsích. Vzniká při nešikovné kombinaci psychofarmak, drog, nebo při předávkování léku, nedodržování intervalu užívání apod.
Gama-aminomáselná kyselina (GABA)
Gama-aminomáselná kyselina působí jako neurotransmiter v centrálním nervovém systému. Hlavními znaky GABA jsou uklidňující a stabilizující účinek na lidský mozek. GABA blokuje nervové impulsy v mozku, uklidňuje nervovou činnost.
Produkuje se hlavně ve večerních hodinách a v noci. Pokud dojde k poklesu GABA, nervové buňky se snadno dostávají do velké aktivity.
Ta se může projevit vnitřním neklidem, úzkostnou poruchou, záchvaty paniky, bolestí hlavy, nebo nevyjasněnou poruchou v chování a spánku.
Jídelníček má obsahovat banány, tmavou rýži, citrusové plody, celozrnné pečivo, brokolici, vnitřnosti, čočku, špenát.
Zde uvedu ještě diskutabilní přírodní látky, které mají vztah ke GABA. Kořen kozlíku lékařského se v historii používá jako sedativum, snad proto, že zvyšuje účinek GABA na jeho receptory, podobně jako některé kořeny ženšenu. A stejně tak kava kava. Serotonin zvyšuje GABA a jeho výchozí suroviny (prekurzory serotoninu) tryptofan a 5-HTP, zvyšují aktivitu GABA také.
Jako zajímavost můžeme brát informaci, že chemikálie vytvořené při zrání whisky v dubových sudech zvyšují účinek GABA. Výtažky ze zeleného čaje, černého čaje a čaje oolong vyvolávají odezvu v aktivitě GABA, ale katechiny (epigallocatechin gallátu – viz článek Katechiny) mají opačný účinek, blokují odpověď GABA. Kávové extrakty také blokují GABA odezvu.
Poslední výzkumy ukazují kladný vliv probiotik na zlepšení úrovně GABA.
Hlavními znaky jsou rychlost a kreativita.
Acetylcholin reguluje proces vnímání a uchovávání informací. Co dodat do jídelníčku, když acetylcholin chybí: kávu, grepový džus, vejce, pšeničné klíčky, sýr, ryby, květák, mandle, zelený salát.
Vyšetření neurotransmiterů
To je velká výzva pro moderní medicínu. Zatím jsou taková vyšetření na okraji dostupnosti a zavedení do běžné praxe, a to i navzdory faktu, že dnešní hektická doba vede vysoké procento lidí do depresí, které jsou kromě stresů podmíněny i biochemickou odezvou, a tím i nestabilní hladinou neurotransmiterů.
Základem diagnostiky je podrobný rozbor situace a všech možných okolností, které vedou k projevům nemoci.
Je třeba vyloučit i jiné nemoci, při kterých by se mohly projevovat stejné příznaky, např. deprese. Provádějí se krevní testy, kdy se určuje množství hormonů štítné žlázy + dostupný hormonogram, krevní obraz, množství elektrolytů atd. Nápomocné jsou také zobrazovací metody – CT mozku nebo magnetická rezonance.
Pozornost se zaměřuje na enzymy, které se podílejí na syntéze neurotransmiterů. Ve speciálních laboratořích jsou měřeny především aktivity enzymů odpovědných za metabolizmus monokinových neurotransmiterů, tj. monoaminooxidázy typu A a B a COMT (katechol O – methyltransferáza). Monoaminooxidáza B je považována za jeden z markerů serotoninové funkce mozku.
Vyšetření metabolitů z mozkomíšního moku.
To vyžaduje provedení lumbální punkce se speciálním odběrem mozkomíšního moku.
Mozkomíšní mok je v těsném kontaktu s nervovou tkání, a tak jeho zkoumání poskytuje bližší informace o metabolizmu biogenních aminů. Analýza ostatních biologických tekutin, jako je plazma, krev, moč, není tolik vyhovující. Pro sledování jsou nejdůležitější degradační produkty dopaminu a serotoninu:
Kyselina homovanilová (HVA) a 5-hydroxyindolacetát (5-HIAA), dále 3,4-dihydroxyfenylacetát (DOPAC) a 3-methoxy-4-hydroxyfenylglykol (MHPG). Protože jsou biogenní aminy elektroaktivní látky, lze je v moku zjišťovat využitím vysoce účinné kapalinové chromatografie (HPLC) s elektrochemickým detektorem (ECD).
Ovšem je nutno uvést, že tato vyšetření jsou vysoce specializovaná a již jen samotná interpretace výsledků je náročná. Využívá se proto hlavně jako vyhledávací metoda pro odhalování neurometabolických onemocnění u dětí, jestliže je na ně podezření.
Autoprotilátky „anti GAD“
Enzym glutamát-dekargoxyláza (GAD) se podílí na přeměně glutamátu na kyselinu gama-aminomáselnou (GABA) a je inhibičním neurotransmiterem centrálního i periferního nervového systému.
Diagnosticky lze hledat autoprotilátky anti GAD, jejich přítomnost diagnostikovi napoví, kde může hledat příčinu nesprávné hladiny GABA, a ta může být součástí komplexního autoimunitního onemocnění.
Pozitivita anti GAD se však může vyskytovat také u dalších neurologických a interních nemocí.
Na některých klinikách provádějí test neurotransmiterů z moči, objevují se také možnosti diagnostiky v oblasti neinvazivních měřicích přístrojů, které však zatím nedosáhly takové úrovně přesnosti, aby je bylo možno považovat za korektní.
Co lze doporučit?
Je třeba zajistit vyrovnaný jídelníček, aby strava obsahovala všechno, co tělo potřebuje: co nejvíce zeleniny, ovoce a bílkovin s nízkým obsahem tuku. Kontrolujte si dostatečný přísun minerálů a vitaminů, především C, B, E, betakaroten, a uvedl bych ještě extrakt ze zeleného čaje. Dostatek tekutin! Je to tak běžné doporučení, a přesto se na pití zapomíná.
Omezte stres. Otřepané? Ale zřejmě nejpodstatnější.
Věnujte spánku potřebný čas. V jeho průběhu tělo produkuje hormon melatonin, který posiluje imunitní a mnohé další systémy. A spánek nás zbavuje tzv. psychotoxinů.
Další doporučení se bude týkat antioxidantů, aby bylo tělo dostatečně chráněno před účinkem volných radikálů: V této souvislosti poukazuji na glutathion. Současně s přísunem antioxidantů se snažte zamezit pobytu ve znečištěném prostředí.
Poslední větu věnuji ve prospěch aktivního pohybu v lese, volné přírodě a u vody…
GABA – kyselina gama-amino máselná
Zlepšuje spánkový cyklus, zvyšuje kvalitu spánku a stimuluje produkci růstového hormonu (HGH). Snižuje vyčerpání, únavu a bolest.
Přispívá k dobré náladě, zvyšuje hladinu energie během dne, podporuje metabolismus a odbourávání tuků, stejně tak i růst svalové hmoty a její regeneraci. Navíc pozitivně ovlivňuje nervový systém (snižuje úzkost) a má zklidňující účinky.
Je doporučována u premenstruačního syndromu (PMS) a ke snížení krevního tlaku.
JAK POZNÁTE, ŽE VÁM CHYBÍ GABA? – Honí vás více chutě nejen na sladké, ale celkově na více sacharidů než obvykle.
– Třesete se, máte návaly, zvýšenou tepovou frekvenci, potíte se, máte ledové ruce, pociťujete brnění či mravenčení. – Máte žaludeční a trávicí potíže, bolesti hlavy, závratě či dráždivý tračník.
– Trápí vás úzkosti, deprese, možná také strach, že na něco zapomenete anebo nevysvětlitelná nervozita.
– Vyskytují se u vás migrény, chronická nespavost, hučení v uších či bolesti svalů.
https://www.fit-house.cz/magazin-fitness-a-zdravi/gaba-jako-potrebna-brzda-v-mozku/
Vzhledem k úzkému vztahu mezi GABA a glutamátem se příznaky nedostatku GABA překrývají s nadbytkem glutamátu v mozku. Zvýšený glutamát je spojen s řadou neurologických onemocnění.
GABA uklidňuje mozek, podílí se na spánku, relaxaci, regulaci úzkosti a svalového napětí. Nízké hladiny GABA u FM mohou mít za následek bolest břicha, zácpu a zhoršený střevní průchod.
Výsledkem nedostatku GABA je nervozita, úzkost a panické poruchy, agresivní chování, asociální chování, nedostatek pozornosti, syndromy chronické bolesti a mnoho dalších poruch. fibromyalgik.webnode.
cz/news/dysbalance-neurotransmiteru-u-fm/
GABA receptory – pojítko mezi psychózou a úlevou od bolesti, přizpůsobení hladiny GABA tiší bolest lépe než cokoliv jiného. https://kopac.cz/gaba-receptory-pojitko-mezi-psychozou-a-ulevou-od-bolesti/
Problémy s hormony jsou často doprovázeny dysfunkcí GABA.
Mnoho žen trpí nízkým progesteronem. Progesteron a GABA pracují společně, a proto pacient může mít problémy s GABA, které jsou způsobeny nerovnováhou progesteronu. Další příčiny dysfunkce GABA jsou anémie, špatná produkce energie, dysfunkční metabolismus amoniaku (často způsobený špatnou funkcí střev), špatný metabolismus cukru v krvi a toxicita.
https://www.cooleydc.com/natural-approach-fibromyalgia/
GABA je zvláště důležitá pro osoby diagnostikované se zánětlivými zažívacími potížemi, neboť tento neurotransmiter může napomoci regulaci vnímání bolesti střeva.
V jedné studii byly podávány perorální kmeny bifidobakterií a vykazovaly zvýšení produkce GABA a také sníženou bolest. Správné hladiny GABA jsou nezbytné pro zvýšení mozkového neurotrofického faktoru (BDNF), což je protein podněcující např.
růst mozkových buněk (usnadňuje růst a funkci neuronů). Je důležité udržovat zdravou hladinu BDNF, protože nízké hladiny tohoto proteinu jsou spojeny s horší pamětí a stavy spojenými s demencí, jako je Alzheimerova choroba. https://www.rehabilitace.info/zdravotni/kyselina-gama-aminomaselna-gaba-jake-ma-v-tele-funkce/
GABA nejde doplnit pomocí potravin, naopak je nutné vyřadit ze stravy:
Cukr, celá zrna, vysoce sacharidová strava, kofein, čokoláda, umělé sladidla a příchutě, potravinářské přídatné látky a barviva mohou poškodit nebo narušit množství GABA. Z tohoto důvodu je třeba tyto látky ze stravy vyloučit či je omezit.
Potraviny, které nejsou u FM vhodné pro vysoký obsah glutamátu: parmezán, roquefort sýr, rajčatová šťáva, hroznová šťáva a hrášek. Práškové bílkoviny, aminokyselinové přípravky, kolagen, vývar z kostí (zejména kuřecí). Citlivost na lepek je běžná u pacientů s nízkou GABA.
Je to proto, že gluten interferuje s enzymem potřebným pro výrobu GABA. https://www.cooleydc.com/natural-approach-fibromyalgia/
Ke zvýšení hladiny GABA pomáhá:
Magnesium, kořen kozlíku lékařského, vitamíny B (především B6), vitamín K, ashwagandha (indický ženšen), theanin, taurin a serotonin. https://www.jacobsladdercenter.com/doc/research/other/How-to-Increase-GABA-and-Balance-Glutamate.pdf Kozlík lékařský získal pozornost pro svou interakci s kyselinou gama-aminomáselnou (GABA), chemickou látkou, která pomáhá regulovat nervové impulsy ve vašem mozku a nervovém systému. Výzkumníci ukázali, že nízké hladiny GABA související s akutním a chronickým stresem jsou spojeny s úzkostí a nízkou kvalitou spánku. Bylo zjištěno, že kyselina valerenová inhibuje rozklad GABA v mozku, což má za následek pocity klidu, působí proti úzkosti. https://www.healthline.com/nutrition/valerian-root#section2 Kořen kozlíku lékařského se v historii používal jako sedativum, snad proto, že zvyšuje účinek GABA na jeho receptory, podobně jako některé kořeny ženšenu a kava kava. Serotonin zvyšuje GABA a jeho výchozí suroviny (prekurzory serotoninu) tryptofan a 5-HTP, zvyšují aktivitu GABA. https://www.celostnimedicina.cz/sto-poslu.htm#ixzz5k7ECAiT0 Jako doplněk lze zakoupit syntetickou formu GABA. Současný lékařský názor je, že neprochází hematoencefalickou bariérou (BBB), a proto nekoriguje nerovnováhu neurotransmiteru. Oproti tomu pacienti si ji chválí, nezbývá než vyzkoušet. Mimo tablet a sypkého prášku se prodává i černý čaj s vysokým obsahem gamma – aminomáselné kyseliny (zkratka GABA), který má dvacetkrát větší obsah GABA než obyčejný černý čaj https://www.zdrave-oleje.cz/765-gaba-cerny-caj-100g.html.
Paradoxně můžete zvýšit produkci GABA zvýšením glutamátu, protože vaše tělo používá glutamát k výrobě GABA. Aby se zvýšila produkce glutamátu, může to pomoci přidat prekurzory glutamátu do svého jídelníčku nebo doplňkového režimu.
5-HTP: Vaše tělo převádí 5-HTP na serotonin a serotonin může zvýšit aktivitu GABA. 5-HTP je syntetická forma tryptofanu, která se nachází v mase z krocana. Zdroje tryptofanu z potravin opět neprochází BBB tak, jak to dělá 5-HTP.
Glutamin: Vaše tělo přemění tuto aminokyselinu na glutamát. Glutamin je dostupný v doplňkové formě a je přítomen v mase, rybách, vejcích, mléčných výrobcích, pšenici a některé zelenině. Taurin: Můžete jej užít v doplňkové formě a také získat přirozeně z masa a mořských plodů.
Taurin je často přidáván do energetických nápojů. Theanin: Tento prekurzor glutamátu zřejmě snižuje aktivitu glutamátu v mozku blokováním receptorů a zároveň zvyšuje hladiny GABA. Je přirozeně obsažen v čaji a je k dispozici také jako doplněk.
Probiotikum nazývané Lactobacillus rhamnosus může podle studie z roku 2011 také změnit funkci GABA ve vašem mozku.
https://www.verywellhealth.com/treating-gaba-and-glutamate-dysregulation-716040 www.fibrodaze.com/neurotransmitters-fibromyalgia/
Několik léků, které jsou v současné době na trhu, mění mozkovou aktivitu GABA. Mnoho z nich bylo testováno a / nebo používáno jako léčba FM. Tyto léky se nazývají agonisté. Nezvyšují hladiny neurotransmiterů, ale naopak zvyšují aktivitu stimulačních receptorů.
Agonisté GABA:
Benzodiazepiny: Tyto léky potlačují centrální nervový systém. Mezi běžné benzodiazepiny patří Ativan (lorazepam), Klonopin (clonazepam), Valium (diazepam) a Xanax (alprazolam).
Benzodiazepiny jsou někdy předepisovány pro FM, zvláště když je přítomna nespavost a úzkost.
Xyrem (nátriumoxybutyrát) a GHB (kyselina gama-hydroxymáselná): Xyrem je schválen pro některé příznaky narkolepsie a studie ukázaly, že je účinný jako léčba FM; americký úřad pro potraviny a léčiva (FDA) ho však odmítl schválit pro FM z důvodu bezpečnosti.
Non-Benzodiazepine Hypnotics: Tato léková třída zahrnuje populární léky na spaní Ambien (zolpidem), Sonata (zaleplon) a Lunesta (eszopiclone).
Tyto léky se chemicky liší od benzodiazepinů, ale fungují podobně. Některé studie ukázaly, že tato třída léčiv může zlepšit spánek a možná bolest u FM. Žádný z těchto léků neprošel FDA ke schválení speciálně pro FM.
V ČR tyto léky mohou být pod jinými názvy, hledejte dle účinné látky.
Užívání extraktů GABA je spojeno se zlepšením kvality a délky spánku, a to i tehdy, když je v těle kofein. https://www.rehabilitace.info/zdravotni/kyselina-gama-aminomaselna-gaba-jake-ma-v-tele-funkce/
Lékařka Ginevra Liptan ve své knize „The FibroManual“ doporučuje léčbu spánku pomocí kombinace GABA (250-750 mg) a glycinu (1000 mg), dvou aminokyselin, které se prodávají jako volně prodejné doplňky.
GABA snadno neprochází hematoencefalickou bariérou, a je nutné ji spárovat s glycinem, jinou aminokyselinou, pro lepší penetraci. „Glycin také působí jako inhibiční neurotransmiter a pomáhá zpomalit mozkovou aktivitu, takže kombinace GABA a glycinu může mít další zklidňující účinek,“ píše dr. Liptan ve své knize.
Glycin se užívá např. při snížené duševní výkonnosti, ve stresových situacích a při psycho-emocionálním stresu.
cs.housepsych.com/glitsin-instruktsiya-po-primeneniyu_default.htm
store.prohealth.com/products/prohealth-amino-sleep-120-capsules-ph433 fibromyalgik.webnode.cz/novinky/souvisejici-onemocneni/spanek/
Glycin je inhibiční neuropřenašeč – stará se o správný přenos informací mezi nervovými buňkami, podporuje tvorbu kreatinu a dalších látek, které jsou zdrojem energie, zabraňuje rozpadu svalové hmoty a podporuje proces jejího budování, vyšší dávky glycinu snižují hladinu krevního cukru, je třeba dodržovat dávkování, aby nedošlo k hypoglykémii, působí proti překyselení žaludku. Prodává se v prášku nebo v tabletách např. zde:https://4fitness.cz/glycin-1-kg/ Užívání GABA a glycinu může podpořit hluboký spánek. Několik výzkumných studií prokázalo, že pacienti s fibromyalgií mají potíže s udržováním hlubších, regeneračních fází spánku. I když je omezený výzkum na podporu používání GABA / glycinu pro hluboký spánek po téměř měsíci používání kombinace GABA / glycinu pacientka s FM Donna si pochvaluje, že to funguje! Už se probouzí jen jednou za noc a má méně úzkosti. Zlepšení potvrdil i přístroj, který má na lůžku a monitoruje kolik času je vzhůru. Je spokojená s pokrokem, který dosud udělala pomocí GABA / glycinu. Považuje to za krok správným směrem.
Než začnete užívat GABA poraďte se se svým lékařem. Podle některých online zdrojů se GABA nedoporučuje pro osoby, které užívají léky proti úzkosti nebo antidepresiva, a může se ovlivňovat i s určitými přípravky na uvolnění svalů na předpis nebo léky proti bolesti. https://nationalpainreport.com/my-story-how-im-using-amino-acids-to-improve-sleep-8833148.html
Článek má pouze informativní charakter, nenahrazuje lékařskou péči. Léčbu vždy konzultujte s lékařem.
Sdílením článků zvyšujete informovanost nejen o FM.
Bystrý a silný? Co (ne)umí doplněk stravy GABA
Gama-aminomáselná kyselina neboli GABA je jedním z neurotransmiterů v lidském mozku. Tím se řadí do stejné kategorie například s kyselinou glutamovou, adrenalinem, dopaminem nebo velmi populárním serotoninem. Hlavní otázka následujícího textu zní: Má nějaký smysl GABA konzumovat?
Změny hladin nervových přenašečů ovlivňují lidskou nervovou soustavu ve velmi širokém slova smyslu. Různé postupy, kterými do těchto systémů vrtáme, se snaží regulovat buď přímo metabolismus neurotransmiterů (jejich syntézu a odbourávání), nebo jejich mozkové receptory (zde se rozlišují antagonisté, inhibitory zpětného vychytávání, analogy apod.).
Co konkrétně provádí GABA? Ačkoliv je to aminokyselina, mezi základními aminokyselinami se v učebnicích biochemie neuvádí. Neslouží totiž jako stavební kámen pro lidské bílkoviny.
GABA a mozek
Hlavní funkcí GABA je regulace aktivity neuronů a přeneseně i svalového napětí; existují náznaky, že metabolismus GABA probíhá i mimo nervovou soustavu a může souviset třeba s alergiemi, to však pomiňme a omezme se na mozek.
Zde GABA funguje jako inhibitor aktivity neuronů, tj. má tlumivý účinek, uklidňuje a chrání neurony před poškozením. Receptory GABA interagují např. s barbituráty, alkoholem nebo benzodiazepiny.
Všechny tyto látky GABA receptory aktivují, čímž se vysvětluje jejich tlumivý účinek, opačně působí zřejmě kofein.
Není to ovšem tak jednoduché. U dětí GABA funguje naopak stimulačně, poruchy jejího metabolismu mohou souviset např. s dětskou epilepsií.
GABA receptory se dávají do souvislosti i s tím, jak se ukládají vzpomínky na traumatické události – například se mohou udržovat mimo obvyklý proud vědomí („v podvědomí“) a znovu se vynoří až při dalších speciálních událostech (podrobnosti např. nedávný výzkum dle ScienceDaily www.sciencedaily.com).
V mozku si organismus vytváří GABA z glutamátu. Podle toho, co dosud uváděly seriózní studie, GABA nemůže procházet bariérou mezi krví a mozkem, takže zkoušet ji konzumovat jinak je zbytečné a s tím související byznys (speciální čaje, výživové doplňky) lze označit za podvod. Je to však trochu sporné.
Některé studie totiž účinky orálně podávané GABA potvrdily, i když nelze vyloučit placebo-efekt. Vliv konzumované GABA měl být odpovídající, tj. uklidňující. Je možné, že GABA může vytvořit sloučeninu, která přes hematoencefalickou bariéru projde a opět se rozloží až v mozku – takto by mohl působit vitamín B3, niacin. Někteří lidé mohou mít příslušnou bariéru také poškozenou.
GABA zpřesňuje myšlení, naznačil experiment
Laura Steenbergenová, Lorenza Colzatoová a jejich kolegové z holandských a německých výzkumných institucí nyní účinek GABA z výživových doplňků potvrzují, ovšem poměrně nečekaně.
Uvádějí totiž, že GABA zjasňuje myšlení a odstraňuje zmatenost – v tom smyslu, že lidé se po aplikaci této látky dokáží efektivněji rozhodovat a přeřadit si priority.
Situací, kdy je něco podobného potřeba, zažíváme dost dnes a denně – člověk třeba může uvíznout v dopravní zácpě a rázem je všechno jinak, další plány je třeba přehodnotit.
Současně je přitom třeba provádět další akce vyžadující pozornost.
Takovou situaci se snažil simulovat i zvolený experiment, ve kterém se přehodnocení muselo provádět hned několikrát po sobě.
Skupina, která konzumovala GABA, dosáhla lepších výsledků než ti, kterým bylo podáno placebo.
Na jednu stranu je fakt, že uklidňující účinek GABA by mohl pomáhat myslet bez rušivého vzteku a stresu, není ale tlumení současně v rozporu s požadavkem na pozornost a multitasking?
Výsledky byly publikované v časopisu Scientific Reports (shrnutí viz ScienceDaily www.sciencedaily.com).
Otázkou podle autorů studie je, zda by stimulační efekt fungoval i při pravidelné aplikaci a zda by zlepšení kognitivních funkcí nemohlo mít i léčebný efekt, např. pro lidi trpící různými neurodegenerativními poruchami.
Skeptik by dodal, že ani sám účinek konzumované GABA není ještě prokázán zrovna přesvědčivě, i když budiž – ublížit by to snad nemělo, tedy kromě peněženky.
Účinky se liší dle dávky
Kdo by chtěl GABA zkusit, pak něco k dávkování. V popsaném pokusu obsahovala jedna dávka 800 mg látky. Co se potravin týče, GABA se vyskytuje v zeleném čaji (ale i některých jiných čajích), bramborách nebo hnědé rýži. Čaje, kde se GABA speciálně deklaruje, obsahují 150 mg na 100 g čaje, takže stále nic moc. Chceme-li se přiblížit výše popsanému pokusu, nezbývá asi než zkusit doplňky.
Podle dávky se účinky mohou dost znatelně lišit. Různé „zázračné“ receptury pro svalovce a sportovce např. doporučují před spaním nebo před tréninkem 2–5 g GABA.
Zastánci těchto postupů uvádějí, že GABA pak zvyšuje uvolňování růstového hormonu (růst svalové hmoty) nebo odbourávání tuků, tyto účinky však jindy bývají zpochybňovány a související postupy označovány za neúčinné, protože nedokáží látku dostat do mozku.
Nicméně naše (respektive evropská) legislativa zakazuje užívat GABA k výrobě doplňků stravy a potravin (www.zakonyprolidi.cz, eagri.cz). Kdo chce v tomto smyslu experimentovat, měl by si určitě pečlivě vybírat dodavatele doplňků – nebo ideálně asi ještě chvíli počkat, k jakým výsledkům dojdou další studie.
Závěrečná poznámka: GABA nezaměňovat s chemicky příbuzným gamma-hydroxy-butyrátem (GHB) – s touto látkou se experimentovalo jako s anestetikem, zkoušela se pro odbourávání tuků, odvykání alkoholu i jiných závislostí, někdy se používá namísto extáze apod.
GABA a naše nálada
GABA (gamma-Aminobutyric acid, kyselina gama-aminomaselná) je nesmírně důležitým neurotransmiterem kvůli inhibičním účinkům na nadměrně vzrušené neurony.
Když jsou neurony nadměrně stimulovány, může to vést k pocitům úzkosti, deprese a dokonce i k nespavosti. GABA pomáhá obnovit rovnováhu a působit tak proti příznakům úzkosti a náladám.
GABA nejenže podporuje dobrou náladu, ale také zlepšuje soustředění a pocit uvolnění.
Existují určité pochybnosti při pohledu na doplňky stravy s GABA z hlediska nootropních účinků. Je to způsobeno neschopností látky GABA účinně překonat hematoencefalickou bariéru. Existuje dostatečný počet tvrzení pro použití tohoto doplňku při příznacích úzkosti, deprese, nespavosti, ADHD, záchvaty paniky a dokonce závislosti.
Jak funguje GABA?
Kyselina gama-aminomaselná (GABA) je neurotransmiter, kterýfunguje primárně jako inhibitor. To napomáhá zklidnit vybuzené neurony. Kdyžjsou neurony nadměrně aktivní, může to zvýšit pocity úzkosti. Díky svým účinkůmna mozek se GABA někdy označuje jako „přírodní Valium “ (Valium je léčivoproti úzkosti na bázi benzodiazepinu – diapezam).
Když mozek funguje na optimální úrovni, tak se nachází ve stavurovnováhy. Pokud jsou však hladiny GABA příliš nízké, excitační neurony mohoupokračovat v aktivitě bez jakékoliv inhibice a spouštěče. Jakmile jsou hladiny kyselinygama-aminomaselné nízké, je zapotřebí jí tělu dotat a tak se látka vyrobí z glutamátu.GABA je následně odeslána do mozku pro obnovení rovnováhy.
Ačkoliv při příznacích úzkosti GABA může dělat divy, doplňky stravy s touto látkou jsou většinou zbytečné. To je způsobeno hematoencefalickou bariérou.
Jelikož doplňky stravy s GABA jí nejsou schopny překonat a vstoupit do mozku. Bariéra cirkulující krví zabraňuje, aby se dostala do mozku a působí tak jako ochranná bariéra.
Živiny, které konzumujeme musí překročit tuto bariéru, aby mozek mohl z této transakce mít prospěch.
Vzhledem k tomu, že má kyselina gama-aminomaselná tolik pozitivních účinků na náladu a úzkost, vědci přišli s doplňky stravy, které pomáhají zvýšit koncentraci GABA v mozku. Toho lze dosáhnout pomocí prekurzorů GABA, které poskytují nezbytné látky pro výrobu GABA.
Klíčové přínosy GABA
Existuje korelace mezi nízkou hladinou GABA a různými problémy související s náladou, soustředěním a spánkem. Spánek je obecně oblast zájmu, která přímo ovlivňuje náladu a celkovou pohodu.
Nízké hladiny GABA jsou také spojeny s depresí, neschopností se soustředit, záchvaty paniky, úzkostnými poruchami a závislostí.
Po stabilizaci hladiny kyseliny gama-aminomaselné se uživatelé cítí lépe.
GABA také pomáhá vytvářet endorfiny – látky, které vytvářejí pocity pozitivní nálady. Jedná se o látky, které jsou spojeny s přívalem pozitivní nálady, jako například po cvičení. Pozitivní účinky na náladu pocítíte tím, že užíváte doplňky stravy, které zvyšují hladinu GABA.
GABA má pozitivní vliv na náš mozek, ale také i na snížení tělesné hmotnosti. Jako silný spalovač tuků nám napomáhá zhubnout, aniž bychom užívali nějaké stimulanty. Užíváním doplňků, které zvyšují hladinu GABA produkujeme hormony, které napomáhají k vytváření svalové hmoty. Cvičením a s trochou pomocí ze strany kyseliny gama-aminomaselné můžete zvýšit svůj metabolismus a shodit pár kil.
Kyselina gama-aminomaselná (GABA) je druhý nejrozšířenějšíneurotransmiter v mozku, což je klíčové pro jeho fungování. Vzhledem k tomu, žese tato látka přirozeně vyskytuje a je důležitá pro funkci mozku, je považovánaza bezpečnou.
Nežádoucí účinky, které byly hlášeny jsou většinou mírné a obecněnejsou závažným problémem. Některé z těchto vedlejších účinků zahrnovaly pocitylechtání, nevolnost a rychlé dýchání.
Tyto vedlejší účinky jsou typicky vzácnéa mírné, což dává mnohem vyšší výhody této látky ve srovnání s jejíminegativními účinky.
Jak zvýšit hladinu GABA?
Jak již bylo zmíněno, doplňky stravy s GABA nejsou nejefektivnějším řešením. Hematoencefalická bariéra neumožňuje, aby tento neurotransmiter při perorálním podání se dostal do mozku. Pokud se látka nemůže dostat do mozku, doplněk se stává zbytečný, v případě, že chcete ovlivnit náladu.
Aby vaše tělo přirozeně produkovalo GABA musíte mít dostatečné množství glutaminu. Tato aminokyselina se mění na kyselinu glutamovou, která se pak přemění na GABA. I když to zní jednoduše je to mnohem složitější. Aby proces probíhal hladce potřebujete různé živiny, které napomahají s konverzí: zinek, taurin a vitamín B6.
Pokud se zaměříme na dietu, existují potraviny, které napomáhajítomuto procesu přeměny.
Potraviny, které obsahují velký počet prekurzorů GABA jako jsou mandle, banány,makrela, játra, čočka, hnědá rýže, špenát a mnoho dalších.
Když poskytneme tělupotřebné materiály, můžeme udržet stabilnější hladinu této látky. Také u těch, copravidelně cvičí jógu se prokázalo, že tak zvyšují svoji hladinu kyseliny gama-aminomaselné.
Existuje také řada dalších doplňků, které mohou pomoci s tímto procesem. L-theanin, gingkgo biloba a třezalka tečkovaná (St. John’s Wort) napomáhají zvyšovat hladinu GABA. Jiné možnosti, jako například valerian (kozlík lékařský) udržují hladinu GABA, protože zabraňují rozpadu.
Můžete také udělat preventivní opatření k ochraně hladin GABA. Kofein například má tendenci ke snížení hladiny GABA.
To je důvod, proč kofein je často užíván společně s L-Theaninem (aminokyselina). Tímto způsobem uživatelé využijí výhody kofeinu, ale omezí jeho vedlejší účinky.
Také chronická závislost a zneužívání alkoholu může snížit počet dostupných receptorů GABA.
Jak GABA ovlivňuje spánek
Vzhledem k tomu, že GABA je spojena s uvolněním auklidňujícím pocitem, její hladiny jsou nejvyšší během noci. Glutamát na druhéstraně vás povzbuzuje a udržuje vzhůru. Běhemnočního spánku by vaše hladina GABA měla být maximamální a hladiny glutamátu byse měly snížit.
Ti, co nemohou spát většinou nemohou tzv. „vypnout“ mysl. Tito jedinci mají tendenci prožívat opak: vyšší hladiny glutamátu a nižší hladiny GABA. Poruchy spánku jsou často spojeny s pocity stresu, úzkosti nebo jiných stavů souvisejících s náladou. Čím déle tyto problémy související se spánkem trvají, tím větší riziko pro vaše celkové zdraví (zejména na emoční úrovni).
Užitím doplňků stravy s GABA můžete svou mysl zklidnit. Úzkostné pocity pak ustupují. Pokud nemůžete usnout, konzultujte tento stav se svým lékařem.
kyselina gama- aminomáselná – gamma-Aminobutyric acid
gama- aminomáselná kyselina , nebo γ-aminomáselné kyseliny , nebo GABA , je hlavní inhibiční neurotransmiter ve vývojově zralém savčím centrálním nervovém systému . Jeho hlavní rolí je snížení neuronální excitability v celém nervovém systému . U lidí je GABA také přímo zodpovědná za regulaci svalového tonusu .
Funkce
Neurotransmiter
Metabolismus GABA, zapojení gliových buněk
U obratlovců působí GABA na inhibiční synapsie v mozku vazbou na specifické transmembránové receptory v plazmatické membráně pre- i postsynaptických neuronálních procesů. Tato vazba způsobí, že otevření iontových kanálů umožní tok buď negativně nabitých chloridových iontů do buňky, nebo pozitivně nabitých iontů draslíku z buňky. Tato akce má za následek negativní změnu transmembránového potenciálu , obvykle způsobující hyperpolarizaci . Jsou známy dvě obecné třídy receptoru GABA :
Produkce, uvolňování, působení a degradace GABA při stereotypní GABAergní synapse
Neurony, které produkují GABA jako svůj výstup, se nazývají GABAergní neurony a mají hlavně inhibiční účinek na receptory u dospělých obratlovců. Středně ostnaté buňky jsou typickým příkladem inhibičních GABAergních buněk centrálního nervového systému .
Naproti tomu GABA vykazuje u hmyzu jak excitační, tak inhibiční účinky , zprostředkovává svalovou aktivaci v synapsích mezi nervy a svalovými buňkami a také stimuluje určité žlázy .
U savců jsou některé GABAergní neurony, jako jsou lustrové buňky , také schopné vzrušit své glutamatergické protějšky.
Receptory GABA A jsou ligandem aktivované chloridové kanály: když jsou aktivovány GABA, umožňují tok chloridových iontů přes membránu buňky.
Zda je tento tok chloridů depolarizující (činí napětí přes membránu buňky méně negativní), posunovací (nemá žádný vliv na potenciál membrány buňky), nebo inhibiční / hyperpolarizující (činí membránu buňky negativnější), závisí na směru toku chlorid. Když čistý chlorid vytéká z buňky, GABA se depolarizuje; když chlorid proudí do buňky, GABA je inhibiční nebo hyperpolarizující.
Když je čistý tok chloridů blízký nule, akce GABA se posunuje. Inhibice posunu nemá přímý účinek na membránový potenciál buňky; avšak snižuje účinek jakéhokoli náhodného synaptického vstupu snížením elektrického odporu membrány buňky. Inhibice posunu může „potlačit“ excitační účinek depolarizace GABA, což vede k celkové inhibici, i když se potenciál membrány stane méně záporným.
Předpokládalo se, že vývojový přepínač v molekulárním aparátu, který řídí koncentraci chloridu uvnitř buňky, mění funkční roli GABA mezi neonatálním a dospělým stadiem. Jak se mozek vyvíjí do dospělosti, role GABA se mění z excitační na inhibiční.
Vývoj mozku
Zatímco GABA je inhibiční vysílač ve zralém mozku, jeho akce byly považovány za primárně excitační ve vyvíjejícím se mozku. Bylo hlášeno, že gradient chloridů je obrácen v nezralých neuronech, přičemž jeho reverzní potenciál je vyšší než klidový membránový potenciál buňky; aktivace receptoru GABA-A tak vede k odtoku iontů Cl – z buňky (tj. depolarizační proud).
Ukázalo se, že diferenciální gradient chloridů v nezralých neuronech je primárně způsoben vyšší koncentrací kopransportérů NKCC1 ve srovnání s ko-transportéry KCC2 v nezralých buňkách. GABAergní interneurony dozrávají rychleji v hipokampu a signální aparát GABA se objevuje dříve než glutamatergický přenos.
GABA je považován za hlavní excitační neurotransmiter v mnoha regionech mozku před zrání z glutamátergní synapse.
Ve vývojových stádiích předcházejících vzniku synaptických kontaktů je GABA syntetizována neurony a působí jak jako autokrinní (působící na stejnou buňku), tak parakrinní (působící na blízké buňky) signální mediátor. Tyto gangliových eminences také významně přispěje k budování kortikální buněčné populace GABAergních.
GABA reguluje proliferaci nervových progenitorových buněk, migraci a diferenciaci prodloužení neuritů a tvorbu synapsí.
GABA také reguluje růst embryonálních a nervových kmenových buněk . GABA může ovlivňovat vývoj nervových progenitorových buněk prostřednictvím exprese neurotrofního faktoru (BDNF) odvozeného od mozku . GABA aktivuje GABA A receptor , což způsobuje zástavu buněčného cyklu v S-fázi, což omezuje růst.
Mimo nervový systém
exprese mRNA embryonální varianty GABA produkujícího enzymu GAD67 v koronální části mozku jednodenní krysy Wistar s nejvyšší expresí v subventrikulární zóně (svz)
Kromě nervového systému, GABA je také produkován v relativně vysokých hladinách v inzulín produkující beta-buňkách jednotlivých slinivky břišní . Β-buňky vylučují GABA spolu s inzulínem a GABA se váže na receptory GABA na sousedních ostrůvkových α-buňkách a inhibuje je v vylučování glukagonu (což by působilo proti účinkům inzulínu).
GABA může podporovat replikaci a přežití β-buněk a také podporovat přeměnu a-buněk na β-buňky, což může vést k nové léčbě cukrovky .
GABA byl také detekován v jiných periferních tkáních, včetně střev, žaludku, vejcovodů, dělohy, vaječníků, varlat, ledvin, močového měchýře, plic a jater, i když v mnohem nižších hladinách než v neuronech nebo β-buňkách. GABAergní mechanismy byly prokázány v různých periferních tkáních a orgánech, které zahrnují střeva, žaludek, pankreas, vejcovody, dělohu, vaječníky, varlata, ledviny, močový měchýř, plíce a játra.
Imunitní buňky exprimují receptory pro GABA a podávání GABA může potlačovat zánětlivé imunitní reakce a podporovat ‚regulační‘ imunitní reakce, takže bylo prokázáno, že podávání GABA inhibuje autoimunitní onemocnění na několika zvířecích modelech.
V roce 2018 se ukázalo, že GABA reguluje sekreci většího počtu cytokinů. V plazmě pacientů s T1D jsou hladiny 26 cytokinů zvýšené a 16 z nich je inhibováno GABA v buněčných testech.
V roce 2007 byl v epitelu dýchacích cest popsán excitační systém GABAergic . Systém je aktivován vystavením alergenům a může se podílet na mechanismech astmatu . GABAergické systémy byly také nalezeny ve varlatech a v očních čočkách.
GABA se vyskytuje v rostlinách.
Struktura a konformace
GABA se vyskytuje většinou jako zwitterion (tj. S deprotonovanou karboxylovou skupinou a protonovanou aminoskupinou). Jeho konformace závisí na prostředí. V plynné fázi je vysoce složená konformace silně upřednostňována kvůli elektrostatické přitažlivosti mezi dvěma funkčními skupinami.
Stabilizace je podle výpočtů kvantové chemie asi 50 kcal / mol . V pevném stavu je nalezena prodloužená konformace, s trans konformací na aminovém konci a gauche konformací na karboxylovém konci. To je způsobeno interakcemi balení se sousedními molekulami.
V roztoku je nalezeno pět různých konformací, některé složené a jiné rozšířené, jako výsledek solvatačních účinků. Konformační flexibilita GABA je důležitá pro jeho biologickou funkci, protože bylo zjištěno, že se váže na různé receptory s různými konformacemi.
Mnoho analogů GABA s farmaceutickými aplikacemi má přísnější struktury, aby lépe kontrolovalo vazbu.
Dějiny
V roce 1883 byla GABA poprvé syntetizována a byla poprvé známá pouze jako rostlinný a mikrobní metabolický produkt.
V roce 1950 byla GABA objevena jako nedílná součást centrálního nervového systému savců .
V roce 1959 bylo prokázáno, že při inhibiční synapse na svalových vláknech raků působí GABA jako stimulace inhibičního nervu. Inhibice nervovou stimulací i aplikovanou GABA jsou blokovány pikrotoxinem .
Biosyntéza
GABAergní neurony, které produkují GABA
GABA se syntetizuje z glutamátu prostřednictvím enzymu glutamát dekarboxylázy (GAD) s pyridoxal fosfátem (aktivní forma vitaminu B6 ) jako kofaktorem . Tento proces převádí glutamát (hlavní excitační neurotransmiter) na GABA (hlavní inhibiční neurotransmiter).
Tradičně se mělo za to, že exogenní GABA nepronikla hematoencefalickou bariérou, nicméně současnější výzkumy naznačují, že je to možné, nebo že exogenní GABA (tj.
Ve formě doplňků výživy) může mít GABAergní účinky na enterický nervový systém, který následně stimulují endogenní produkci GABA.
Díky přímému zapojení GABA do cyklu glutamát-glutamin je otázka, zda může GABA proniknout hematoencefalickou bariérou, poněkud zavádějící, protože jak glutamát, tak glutamin mohou volně překračovat bariéru a konvertovat na GABA v mozku.
Katabolismus
Enzym GABA transaminázy katalyzuje přeměnu kyseliny 4-aminobutanové (GABA) a 2-oxoglutarátu (α-ketoglutarátu) na jantarový semialdehyd a glutamát. Jantarová semialdehyd se potom oxiduje na kyselinu jantarovou pomocí jantarové semialdehyd dehydrogenázy a proto vstupuje do kyseliny citrónové cyklus za využitelný zdroj energie.
Farmakologie
Léky, které působí jako alosterické modulátory z receptorů GABA (známý jako GABA analogy nebo GABAergních léky), nebo zvyšují dostupné množství GABA, mají obvykle relaxační, proti úzkosti, a anti-konvulzivní účinky. Je známo, že mnoho níže uvedených látek způsobuje anterográdní amnézii a retrográdní amnézii .
Obecně platí, že GABA neprochází hematoencefalickou bariérou , i když určitých oblastí mozku, které nemají účinnou hematoencefalickou bariéru, jako je periventrikulární jádro , lze dosáhnout léky, jako je systémově injikovaná GABA. Alespoň jedna studie naznačuje, že orálně podávaná GABA zvyšuje množství lidského růstového hormonu (HGH).
Bylo hlášeno, že GABA přímo injikovaný do mozku má jak stimulační, tak inhibiční účinky na produkci růstového hormonu, v závislosti na fyziologii jedince. Některá proléčiva GABA (např. Picamilon ) byla vyvinuta tak, aby prostupovala hematoencefalickou bariérou a poté se v mozku rozdělila na GABA a nosnou molekulu.
To umožňuje přímé zvýšení hladin GABA ve všech oblastech mozku způsobem, který sleduje distribuční vzorec proléčiva před metabolizmem.
GABA u potkanů zvýšila katabolismus serotoninu na N- acetylserotonin (prekurzor melatoninu ). Existuje tedy podezření, že GABA se podílí na syntéze melatoninu, a může tedy mít regulační účinky na spánek a reprodukční funkce.
Chemie
Ačkoli z chemického hlediska je GABA aminokyselina (protože má jak primární amin, tak funkční skupinu karboxylové kyseliny), v odborné, vědecké nebo lékařské komunitě se o ní jako takovém říká.
Konvencí se termín „aminokyselina“, pokud se používá bez kvalifikátoru , vztahuje konkrétně na alfa aminokyselinu .
GABA není alfa aminokyselina, což znamená, že aminoskupina není připojena k alfa uhlíku, takže není začleněna do proteinů .
GABAergické léky
- GABA A receptorové ligandy.
- Agonisté / pozitivní alosterické modulátory : alkohol ( etanol ), barbituráty , benzodiazepiny , carisoprodol , chloralhydrát , etaqualone , etomidát , glutethimid , Kava , metakvalon , muscimol , neuroaktivní steroidy , z-léky , propofol , lebky , kozlík , theanin , těkavé a inhalační anestetika .
- Antagonisté / negativní alosterické modulátory : bicucullinu , cicutoxin , flumazenil , furosemid , gabazine , oenanthotoxin , pikrotoxinem , Ro15-4513 , thujon , amentoflavon .
- GABA B receptorové ligandy.
- Inhibitory zpětného vychytávání GABA : deramciklan , hyperforin , tiagabin .
- Inhibitory GABA-transaminázy: gabaculin , fenelzin , valproát , vigabatrin , citrónový balzám ( Melissa officinalis ).
- Analogy GABA : pregabalin , gabapentin , picamilon , progabid
Doplňky stravy
GABA se prodává jako doplněk stravy .
V rostlinách
GABA se také nachází v rostlinách. Je to nejhojnější aminokyselina v apoplastu rajčat. Důkazy také naznačují roli v buněčné signalizaci v rostlinách.