Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.
 |
Jo Lidl jede. Zatím maj bezkonkurenční párky Pikok s téměř 90ti procenty masa, nejlepší kečup Mikado, nejlepší brambůrky Crusty, nejlepší olivy Baresa, nejlepší šampon – vítěz d testu, vynikající jogurty, výborné hořčice bez chemické konzervace Peagusa, konzervy s opravdovým vepřovým masem atd atd atd. Zelí jsem tam ještě nekupoval takže díky za tip už se těším. Zrovna tak maj občas i špičkové nepotraviny. V odborných diskusích na iternetu je špičkově hodnocen jejich univerzální dálkový ovladač SilverCrest nebo mikroproceorem řízená autonabíječka, obojí za směšné ceny oproti jiným výrobcům ovšem kvalita a výbava srovnatelná. Lidl jede !!!! |
| |
Tak já jím kysané zelí kvůli jeho chuti, ne kvůli vitamínům. Nejlepší je domácí. |
 |
No pokud si koupíte „kysané zelí“ např polské provenience pak vězte že s kysáním nemělo zhola nic společného,jedná se pouze o nakrouhané zelí „ochucené“ kyselinou citronovou, proto má i neomezenou skladovatelnost která např.u domácího kysaného zelí je krátkodobá záležitost ! ! !zn. „POLSKÝ šmejd nebrat ! ! !“ |
| |
V horším případě pak obsahuje i k. mravenčí: http://ekonomika.idnes.cz/inspektori-nasli-polske-zeli-se-zakazanou-kyselinou-mravenci-pb1-/ekonomika.aspx?c=A120504_181917_ekonomika_spi |
| |
No nevím, domácí zelí drží půl roku, tak to je málo? |
| |
To vydrží ale rozhodně ne vystavené někde v marketu v igelitovém sáčku a při pokojové teplotě jako polský šmejd,ještě něco ? ! ? ! |
| |
Proč máte pocit, že v markete je zelí vystavené „v igelitovém sáčku a při pokojové teplotě?“ |
| |
Nevydrží……..dojde k jeho předčasnému sežrání. |
| Zajímavé je, že je tu nejlíp hodnocené zelí z Lidlu a docela bych se vsadil, že je z Polska. |
| Beru. O co se vsadíme? |
| Všude jsou firmy/lidé, co dělají věci pořádně, i ti, co ne. Tak se stane, že se z jednoho (velkého) státu dováží jak největší shity, tak i kvalitní výrobky. Dnes už to platí i pro Čínu, natož Polsko…. |
| Tak moje oblíbené je Tuřanské, jsem na něj nějak navyklý.Kdo má starost o baktérie, tak doporučuji nápoj Kapustnica, nápoj z kysaného zelí (ta voda, co zbyde). Doporučuji požívat pouze v klidu domova, nikoliv na cestách. Dle mé zkušenosti tam bakterie jsou. A hodně. |
| Opět Lidl. Nějak mi začíná být divné tato „náhoda“ velmi často vyhrávajícího Lidlu. Zvláště, kdyý časopis dTest spadá pod německého vlastníka a ten český úzce v každém testu spolupracuje s tím německým (řečeno v tv přímo od redaktora českého dTestu). |
| Zatímco Kaufland, Billa, Penny spadají asi kam? |
| Oni se snad testují jen výrobky z těchto obchodů? … |
| prectete si obaly toho co kupujete, toto zeli vetsinou obsahuje E211, tj benzoat sodny, ktery je konzervant o jejiz „blahodarnich“ ucincich se muzete na internetu dozvedet hodne…blahpreju vsem, co ziji v iluzi! |
| Mnooo ……. i tak si bez nej jeden nedelni obed ze dvou nedokazi predstavit. |
| Kysaný zelí se nejí kvůli vitamínům, ale kvůli tomu, že prostě k uzenýmu nic lepšího neni.. |
| no tak my ho teda konzumujeme hafo a to proto, že je zdravý a taky nám chutná. A proto ho každý rok na podzim cca 80 až 100kg doma nakrouháme a ušlapeme do sudu – zeláku, obohacené o sůl, kmín, cibuli, případně ještě křen nebo jablka. A sníme ho tak do března či dubna. |
| Kolik vás na ten metrák zelí doma je? |
| 4 dospělí a 3 malé děti |
| a proto si ho taky nakládám sám… |
| V tomto článku jsem se dozvěděl, co jsem si měl myslet, a pak mi tuto myšlenku vyvrátili. Kam se hrabe Copperfield. Souhlasím s příspěvky níže, že Lidl má kvalitnější výrobky a to i v západní Evropě. Že se prodávají horší jídla v ČR je rozšířený mýtus. Na druhou stranu, nevím jak v ČR, ale tady v UK má Lidl většinou menší výběr, takže má logicky větší odběr na jednotlivé druhy potravin, což snižuje cenu oproti zdejším „gigantům“. |
| Fajne a co to pro mě znamená? v podstatě nic… |
| Inu hlavní je, že jste se vyjádřil. |
| Přesně tak. Většina lidí jí kysané zelí z důvodu že mu chutná a ne že je to nějaký vitamínová bomba |
| A ten článek je o sterilizovaném, nebo kysaném zelí? |
| Ten článek je o kysaném zelí z obchodu. |
| sterilizovat zelí nelze. chtěl bych vidět jak byste ho vybrabčil |
| treba čítať tie (nie malé) písmená na sklenici (sklenenom pohári). |
| Je legrační, že v Lidlu, kterému se lidi smějou kvůli nízkým cenám se pravidelně ve všech testech objevují ty nejkvalitnější výrobky.. Párky které jsou ze skutečného masa (kterého je navíc přes 80%), jogurty které jsou opravdu z mléka, kysané zelí které má vitamíny … Možná by se české firmy měly zamyslet, proč nemůžou mít taky podobně kvalitní výrobky. |
| Ale můžou, jen nechtějí. V Lidlu je to tím, že si nechávají vyrábět pro trh v ČR společně s Německý, Rakouským a možná i pár dalšími. A Němec by ty hnusy z Tesca do huby nevzal. |
| To já vím. Právě Lidl jako jediný dokazuje, že jde prodávat kvalitní levné výrobky. A dokonce že to jde, i když na něj konkurence netlačí (tedy aspoň kvalitou).Samotného mě překvapuje, že se jim to vyplatí… |
| Předpokládám, že to mají dobře vypočtené a jen pro pomoc bližním to nedělají. |
| No ale už na to zas nějak s… Třeba jsem tam kupoval gorgonzolu a ta byla docela nezralá. Prostě to háží na trh dříve, než by měli. |
| pokud je něco nezralé, není nejmenší problém počkat až to dozraje 🙂 Pomelo taky nechávám vždy aspoň měsíc nebo dva uležet aby dozrálo. |
| Tohle je pro mnoho z nás celkem problém – obvykle kupujeme to, na co máme chuť a upřímně, chodit několik týdnů třeba kolem gorgonzoly a čekat, až dozraje, bych nevydržel. |
| Když počkáte, bude mít i zlatý zahnutý zuby nahoru 😛 |
| Souhlasím, ale třeba tvarůžky jsou prý lepší dva týdny po skončení doby trvanlivosti. Toto doporučuje výrobce. Já je nejím, ale otec si je nechává uzrát měsíc za oknem ve sklenici. A logicky když zjistím že není sýr dozrálí tak si ho nechám dojet a dělám si na něho celou tu dobu chuť a určitě se těším na den kdy konečně bude. To máte jako z vánočním stromkem koupíte ho taky třeba dva týdny dopředu a neznamená to že jak ho donesete domů jsou hned vánoce. |
| To je sice pravda, ale pokud někdo kupuje sýr proto, že ho chce večer hodit na pizzu či kam, tak by asi raděj, kdyby byl připraven k použití, to chápu. |
| u gorgonzoly pár let zpátky změnili dodavatele, po změně jsem ji koupil jednou a naposledy… |
| Nutno dodat, že Lidl prodává jak šméčka z Polska tak kvalitní věci, ovšem třeba nejlevnější párky co tam mají jsou prakticky to samé co v Tescu i jinde. Ale aspoň je na výběr |
| Jo, to tam je. Třeba zrovna ty párky jsou tam 3 druhy. Ale cena je myslím daleko nad 150,- za kilo. Zrovna včera jsem na to koukal… Ale nakonec jsem bral tu maďarskou klobásu, která je super. |
| Nevím jaké máte na mysli. Já kupoval před pár měsíci „vepřové párečky“ od fimy Pikok. Aktuálně mají velké balení tohodle výrobku se slevou ale i bez slevy je běžně k dostání za 70kč/750g = 93kč/kg. To je na takhle kvalitní výrobek doslova luxusní cena. V akci to klesne na 66kč/kg což je cena srovnatelná s nejlevnější sojovou náhražkou z jakéhokoliv jiného supermarketu. |
| u masných výrobků Vám doporučuju nedbat na vzhled… třeba šunka je po výrobě hnusně šedivá (zkuste si jí udělat doma sám), její růžovost obchodech dodá barvivo… a čím „hezčí“ výrobek, tím více se investovalo do vizáže, většinou na úkor kvality |
| Dusitan sodný dělá s uzeninama divy. |
| Já v lidlu nakupuji a musím říct že poslední dobou se tam skutečně vyskytují kvalitní výrobky, sice neznámých značek ale dle složení a chuti opravdu dobré. Dřív to v lidlu za moc nestálo a byl to snad nejhorší supermarket ale poslední dobou bych řekl že spíš ostatní supermarkety pokulhávají za lidlem co se kvality potravin týče. Oproti tescu nebo penny je to v lidlu nesrovnatelně lepší jak kvalitou tak čerstvostí a výběrem druhů potravin. Alespoň v našem malém městě tomu tak je,může se to město od města lišit…. |
Jak vybírat kysané zelí v obchodech, aby mělo výhody toho domácího?
Eva Dudíková před 12 měsíci 
32 lidí poděkovalo
V dnešní době plné chřipek, koronaviru a nemocí je kysané zelí ideálním přírodním lékem i prevencí. Obsahuje totiž spoustu vitamínu C, vlákniny a probiotik pro silnou imunitu a zdravé trávení. Není ale zelí jako zelí. To, co se dnes prodává, už tyto benefity vůbec nemusí mít. Jak vybrat správné tradiční kysané zelí?
Titulky článků o kysaném zelí zmiňují:
- „Kysané zelí je vitamínová bomba“
- „Kysané zelí je elixír zdraví“
- „Kysané zelí – lék našich předků, který funguje na všechno“
- „Kysané zelí – tajná zbraň proti nachlazení“ atp.
A není divu. Kysané zelí je dle studií nabité vitamíny a minerály (to je i důvod, proč Americký časopis Health zařadil kimchi – korejského bráchu našeho kysaného zelí – mezi 5 nejzdravějších potravin na světě (zdroj)). Může být právem nazýváno jako naše česká superpotravina.
„Jedna porce kysaného zelí, která obsahuje pouze 32 kalorií a má 4 gramy vlákniny, poskytuje až 102 % doporučené denní dávky vitaminu K, 12 % železa a 35 % vitamínu C.“ (zdroj)
To potvrzují i výsledky testování skotského námořního chirurga z roku 1753, který zjistil, že kysané zelí, díky vysokému obsahu vitamínu C, pomáhá námořníkům vyhnout se kurdějím (zdroj).
Krom toho obsahuje kysané zelí přátelská probiotika, například L.
brevis, který dle pilotních studií pomohl zabránit chřipce jak u testovaných myší (zdroj), tak také u dětí, které nebyly proti chřipce očkované (zdroj).
Jaké zelí najdete v českých obchodech?
Když si chceme dopřát tuto vitamínovou bombu, máme dvě možnosti. První je vyrazit do obchodu a kysané zelí si koupit. Druhou možností je vyrobit si zelí doma.
Vydali jsme se na nákup kysaného zelí do Globusu. V chladícím pultu byl velký výběr různých druhů kysaného zelí, ale všechna obsahovala ve složení konzervanty, což u fermentované potraviny, která obsahuje kyselinu mléčnou – přirozený konzervant, který utlumuje kazné bakterie, nechceme a nepotřebujeme.
Jednu značku baleného kysaného zelí v BIO kvalitě jsme objevili dokonce jak mezi ostatními v chladícím pultu, tak také na polici mimo chladící box v úseku se zdravou výživou. Možná se také ptáte: „Jak je to možné? Vždyť kysané zelí přeci musí být v lednici, jinak se zkazí.“
Druhy kysaného zelí na trhu
Na našem trhu máme v nabídce tři druhy kysaného zelí:
- Kysané (kvašené nebo fermentované) zelí je nakrouhané zelí se solí, případně s kmínem nebo hořčičným semínkem, které bylo zkvašeno za pomocí bakterií mléčného kvašení. Obsahuje spoustu vitamínů, minerálů a prospěšných látek. Toto je zelí, které chceme kupovat.
- Kysané zelí ve slaném nálevu je zelí, které bylo kvašeno klasickým způsobem mléčného kvašení, pak se do něj ale přidala voda s octem a sorbanem draselným (E202) nebo benzoanem sodným (E211). Aby zelí nehnědlo a zůstalo krásně bílé, může výrobce přidat ještě například disiřičitan draselný (E224). Toto zelí pro naše zdraví není nejvhodnější.
- Sterilované zelí má stejný postup výroby jako kysané zelí, nakonec se ale tepelně upraví (steriluje) a tím se znehodnocuje většina prospěšných látek včetně vitamínu C a probiotik. Tímto zelí do těla nedostaneme to, proč si ho kupujeme.
Výrobci přeměnili čerstvou potravinu na trvanlivou
Do procesu výroby kysaného zelí vstoupily nároky velkých obchodních řetězců, pro které není prodej čerstvého kysaného zelí s krátkou dobou trvanlivosti, tak výhodný, což zmiňuje i Hana Večerková v pořadu Dobrou chuť (zdroj).
Do roku 1907 platil přísný zákaz jakkoliv konzervovat kysané zelí. Zelí se balilo jako nyní do stejných plastových obalů a muselo ležet v chladu a rychle se spotřebovat (v zimě do 2 týdnů, v létě do 10 dnů). Tím bylo jasně odlišeno od sterilovaného kysaného zelí, které se prodávalo ve skle a mimo lednici.
Teď je to jinak. Výrobci se přizpůsobili velkým řetězcům. Udělali z čerstvého kysaného zelí, které nemá dlouhou dobu trvanlivosti, potravinu trvanlivou – přidali konzervanty, nebo ho rovnou sterilizovali a všechny tyto varianty kysaného zelí se prodávají v obchodech ve stejných obalech vedle sebe.
Výrobci to s přidáním konzervantů ale neměli snadné. Kysané zelí patří do kategorie „mléčně kvašené zeleniny“, u které je povolena pouze konzervace kyselinou mléčnou vzniklou přirozeně při fermentaci. Naši si ale způsob, jak to obejít a konzervanty použít.
Kysané zelí zařadili do kategorie „ovoce a zelenina v octě, oleji nebo slaném nálevu“(do které patří třeba nakládané okurky). Tato kategorie konzervanty povoluje.
Pokud kysané zelí výrobce označí jako „ve slaném nálevu“, může do něj konzervanty přidat.
V kupovaném kysaném zelí chybí to, proč ho kupujeme
Když jsme hledali informace o kysaném zelí na internetu, zjistili jsme, že dle dTestu, který testoval 14 druhů kysaného zelí, většina prodávaného kysaného zelí kvůli chemické konzervaci a sterilizaci obsahuje minimum vitamínu C (např.
pouhých 22 mg, norma je okolo 160 mg) a bakterií mléčného kvašené (probiotik) – tj. právě těch látek, kvůli kterým si kysané zelí kupujeme. Pokud se ptáte, jak vybrat to pravé a tradiční plné výživných látek, připravili jsme pro vás návod.
4 kroky, jak vybrat poctivé kupované kysané zelí
- Vybíráme zelí pouze z chladícího pultu (lednice), ne to, které je mimo lednici. Může být baleno v plastovém obalu, kyblíku nebo skle.
- Vyhýbáme se zelí s nápisem ve slaném nálevu. Takové většinou obsahuje konzervanty.
- Neřídíme se pouze dle nápisů. I když se na obalu píše bez konzervačních látek nebo BIO, kontrolujeme, jestli není sterilováno (viz níže). Může to mít různé názvy jako sterilizováno, pasterováno a možná ještě něco?
- Kontrolujeme čerstvost. Pozorně si přečteme etiketu, jestli kysané zelí není tepelně upraveno – může být uvedeno pod názvy: sterilizováno, sterilováno, pasterizováno, pasterováno, tepelně upraveno aj. Takové zelí je zbaveno většiny prospěšných látek. Pozor! I sterilované zelí může být umístěno v chladícím boxu.
- Kontrolujeme složení. Poctivé kysané zelí má obsahovat pouze zelí, kmín nebo hořčičné semínko a sůl. Nic víc, nic míň. Jakmile zelí obsahuje ve složení ingredience jako voda, ocet, cukr nebo sladidlo či konzervanty – jde o kysané zelí ve slaném nálevu.
Takové zelí málokdy seženeme ve větších obchodech. Kvalitní a tradiční kysané zelí bez konzervantů nabízí spíše menší výrobci na trzích, ve zdravých výživách a farmářských prodejnách.
Úplně nejlepší je samozřejmě kysané zelí domácí výroby. Takové zelí kromě času, který do něj musíme investovat, jinak přináší samé výhody – vysoký podíl vitamínů, minerálů i probiotik, žádné konzervanty a nízké náklady. V příštím článku si ukážeme, jak správně na to!
Když už jsme si vybrali kvalitní kysané zelí plné živin, je důležité ho konzumovat tak, abychom o živiny nepřišli – tedy v syrové tepelně neupravené podobě.
Denně přidáváme pár lžic syrového kysaného zelí jako doplněk k jakémukoliv pokrmu, ozdobíme s ním namazané pečivo, zamícháme do salátu (zeleninového, luštěninového, těstovinového nebo obilného; my máme rádi například kombinaci kysané zelí, ledový salát, tahini zálivka a vychladlá uvařená quinoa) nebo spolu s dalšími ingrediencemi zabalíme do slané palačinky, wrapu, sushi nebo rýžových závitků atp.
Autor uvidí vaši zpětnou vazbu, což jej motivuje k další tvorbě.
Autorem článku je Eva Dudíková
Milovnice fermentovaných rostlinných potravin a spoluzakladatelka Superkvašáků.
Rovnováha střevního mikrobiomu je zásadní pro naši fyzickou i psychickou pohodu. V tomto krátkém kvízu se dozvíte odhad, jak je na tom váš mikrobiom.
Otestovat si střevo
Šťáva z kysaného zelí. Osvědčený lék nebo trend?
Zajímáte-li se aspoň trochu o zdravé stravování, možná jste v poslední době zaznamenali ódy na šťávu z kysaného zelí. Ta je často označována i jako přírodní lék na všemožné neduhy. Dodává tělu vlákninu, probiotika i prebiotika. Opravdu má ale tato obyčejná potravina tak mocnou sílu? Není v tom nějaký háček?
V létěpili influenceři šťávu z řapíkatého celeru, dnes plní sociální sítě šťáva z kysaného zelí. Proč? Jedná se zcela jistě o skvělý zdroj vitamínu C (antioxidantu), zároveň obsahuje také vitamíny A, B1, B2 a vitamín K. Podle blogerů a modelek pomáhá elixír ze zelí při hubnutí, a také vyhlazuje vrásky.
Funguje to? Těžko říct. Pokud se ale do této výzvy chcete též zapojit a být trendy, začít můžete ihned. Šťáva se totiž prodává v lahvičkách nebo malých plastových krabičkách a koupíte ji ve vybraných drogeriích. Denně se jí doporučuje vypít 100–150 ml.
Kupte se slevou Štáva z kysaného zelí.
Porovnat slevy
Složení stravy se za posledních 100 let radikálně změnilo. Jídelníček našich předků obsahoval hlavně sezónní potraviny z lokálních zdrojů. Několikrát týdně se jedly brambory, luštěniny a zelenina, které často vévodilo zelí. Ačkoliv tehdy naši předci neměli možnost volby, tímto stravováním výrazně posilovali svůj imunitní systém.
Podomácku vyrobené kysané zelí totiž obsahuje velké množství vitamínu C, a hlavně bakterie mléčného kvašení.
Ano, to jsou ty známé bakterie rodu Lactobacillus, které dnes tak moderně konzumujeme v různých mléčných nápojích. Kvašená zelenina je však obecně lépe stravitelná než čerstvá a má též protibakteriální účinky.
Nechcete-li se tedy ládovat vitamíny a probiotiky v tabletkách, vsaďte na kysanou zeleninu obecně.
4174332 / Pixabay
Pozitiva kysané zeleniny pro naše zdraví jsou jasná. Pokud si ale myslíte, že kupovaným kysaným zelím v sáčku dosáhnete stejných výsledků, vyvedeme vás z omylu. Aby si totiž kysaná zelenina zachovala tělu prospěšné látky, nesmí být sterilovaná. Tato chemická konzervace její původní vlastnosti zásadně mění.
Nezávislé testování 14 druhů kysaného zelí z obchodů ukázalo, že celá třetina má nedostatečné množství vitamínu C a některé vzorky dokonce neobsahují vůbec žádné probiotické bakterie charakteristické pro kysanou zeleninu. Ani kysané zelí ve sklenicích příliš nezabodovalo. Sterilovaná zelenina zkrátka probiotika zcela postrádá.
SoFuego / Pixabay
Domácí fermentace se poslední dobou dostává opět do popředí zájmu a vrací se tak doba, kdy spousta hospodyněk vlastnila tzv. kvašák, tedy velký kameninový hrnec k nakládání zeleniny.
- Do této nádoby si připravte 1 kg umyté, oškrábané a najemno nakrájené zeleniny a ponořte ji do láku, tedy vody s 20 gramy soli.
- V průběhu kvašení občas nádobu otevřete, abyste upustili plyn. Pak zeleninu nechejte několik dní kvasit.
- Hotový výrobek umístěte do lednice a začněte směle konzumovat.
- I bez kvašáku ovšem můžete začít s fermentací – zkuste to třeba s uzavíratelnou sklenicí nebo jinou nádobou, která má pevné víčko.
Kupte se slevou Mrkev.
Porovnat slevy
daecheonnet / Pixabay
Kysané zelí není výlučně českou záležitostí. Speciality z kysané zeleniny najdeme i různě po světě. Například korejským národním jídlem je kimchi – pikantní křupavý salát připravený z kysané zeleniny a dalších přísad. Chuťově je o dost výraznější než jeho vzdálený příbuzný z Čech.
I tenhle asijský recept je však plný vitamínů a probiotik. Pokud se vám tedy nechce do domácího kvašení, zajděte si občas do některé z asijských restaurací právě na kimchi.
Kupte se slevou Kombucha Carpe Diem.
Porovnat slevy
A vzácné vitamíny do sebe dostanete i v nápoji zvaném kombucha. Tento kvašený nápoj z čaje si vychutnávají Japonci, Číňané i Rusové už více než 2000 let. U nás tento zázrak koupíte v biopotravinách, na farmářských trzích i v některých dobře zásobených supermarketech.
Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz
Zelí a brambory a přežijete zimu. Levně vařit neznamená jíst blafy
Zima – a nejde jen o sníh a počet dní s teplotou pod nulou – bývá dlouhá. Jestli jste se letos odhodlali k vlastnímu pěstování zeleniny, nebo jste si vzali něco málo od štědré přírody, můžete mít na dlouhé zimní dny poměrně obstojné zásoby.
Samozásobitelství je základem šetrného hospodaření a úsporného vaření. Když si místo do obchodu zajdete pro vlastnoručně vypěstované brambory do sklepa, ušetříte pár korun. K tomu přidáte cibuli, v lese nasbírané houby a doma naložené zelí. Dobrý základ pro zelňačku.
Jen tak ze sportu si můžete začít zapisovat, kolik jste právě ušetřili. Víc než o úspory samotné jde ale většinou o přístup k životu, který vede třeba k dobrovolné skromnosti.
Přemýšlet nad rozpočtem, využíváním lokálních surovin a čas od času se přičinit a vyrobit si vlastní potravinu je přece rozumné. Proto se dnes podíváme na to, jak chytře, úsporně a zdravě vařit v zimním období.
Že nemáte vlastní sklep u rodinného domku nebo chalupy, takže pro vás nemá cenu číst dál? Nenechte se mýlit. Zelí, základ zimního jídelníčku našich předků, si můžete naložit i v panelákové kuchyni.
U místního zemědělce, na trhu nebo ve farmářském obchodě nakupte pevné a zdravé hlávky zelí. Potřebovat budete už jenom sůl, kmín a zavařovací sklenice. Zelí nakrouhejte do velké nádoby, osolte ho a okmínujte. Přidat můžete i nasekanou cibuli.
Pořádně promíchejte a nechejte odležet do druhého dne. Potom zelí napěchujte do sklenic a zavíčkujte.
Pozor, nikdy víčka neutahujte na doraz, protože zelí bude pracovat a ze sklenic bude odtékat voda – vyplatí se postavit je například na plechy na pečení nebo do lavoru. Zelí bude kvasit asi dva tři týdny. Potom můžete sklenice utáhnout a skladovat v chladu.
Snad každý výživový poradce vám dnes doporučí jíst kysané zelí jako prevenci proti různým rýmičkám a nachlazením. V zelí je hodně vitaminu C, obsahuje vitamin B12, vápník, hořčík, draslík i železo. Říká se, že k pokrytí denní dávky vitaminu C stačí sníst asi 200 gramů kysaného zelí. Což není zase tak moc. Ve srovnání s mandarinkami, pomeranči nebo citrony k nezaplacení.
A to doslova. Stačí si to spočítat. Záleží na ceně hlávky. Řekněme, že za čtyři středně velké hlávky zelí dáte asi sto korun. Připravit z nich můžete kolem dvacet sklenic kysaného zelí. V obchodech se prodává jedna sklenice s kysaným zelím asi za dvacet korun. I po započítání vaší práce, vymývání sklenic a dalších drobných surovin (sůl a kmín) zůstáváte výrazně v plusu.
Řepné království
Zatímco před několika lety slavily velký návrat dýně, dnes frčí červená řepa. Bývá k dostání na farmářských trzích i v obchodech. Připravují se z ní módní smoothies, ale využití má i v tradiční české kuchyni.
Její hlavní výhody jsou tři: je levná, zdravá a uvařit z ní můžete doslova cokoli. Připravíte z ní polévku, zapečete ji, použijete ji na omáčku na těstoviny nebo ji zpracujete do překvapivě chutné buchty.
Konzumovat se dá dokonce i syrová – vygooglujte si třeba carpaccio s červené řepy podle Zdeňka Pohlreicha.
Červená řepa je podle různých výživových odborníků vhodná k detoxikaci, protože podporuje činnost jater. Obsahuje vitamin C, skupinu vitaminů B, draslík a vápník. Kromě toho v ní najdeme betain, který údajně pomáhá zamezit kornatění tepen. Červená řepa prý také působí močopudně a pomáhá tak z těla vyplavovat sůl. Levná a dobrá je například polévka z červené řepy.
Zdravé a posilující luštěniny
K levnému a zdravému vaření patří luštěniny, které by v zimním jídelníčku neměly chybět. Luštěniny mají vysoký obsah bílkovin, jejich součástí jsou také sacharidy. Jsou vhodné i pro dietní jídelníček, protože obsahují minimum tuků. Najdeme v nich vitaminy skupiny B, vitamin A nebo C, stejně jako vápník a železo.
Výhodou luštěnin je, že jsou výživné a levné. Například balíček čočky, ze kterého se s přehledem nají celá rodina, pořídíte za 30 korun. Když čočka na kyselo zbude, snadno z ní připravíte chutnou polévku. Hrách je ještě levnější, za balíček zaplatíte kolem 20 korun.
Fazole, které můžete uvařit na desítky způsobů, stojí mezi 30 až 50 korunami, podle druhu.
Kupujete kysané zelí jako zdravou potravinu? Některá balení kvůli úpravám přichází o vitamin C
neděle, 18. února 2018, 09:01
Kysané zelí považujeme už od pradávna za zdravou potravinu a přirozený zdroj vitamínu C a bakterií mléčného kvašení. Chemická konzervace a sterilace jeho vlastnosti mění.
Časopis dTest otestoval čtrnáct výrobků a zjistil, že některé z nich označené jako kysané zelí obsahují jen minimum vitamínu C a bakterií mléčného kvašení.
Chybí v něm tedy přesně ty látky, které jsou přínosné pro lidskou imunitu a zažívání.
Spotřebitelský časopis dTest poslal do laboratoře jedenáct zástupců bílého a tři zástupce červeného zelí, které se prodává v plastových sáčcích v chladicích regálech.
Laboratoř zkoumala přítomnost žádoucích probiotických bakterií, kvalitu prokvašení, obsah vitamínu C a hledala případné těžké kovy, dusičnany, siřičitany a konzervanty.
„Kysané zelí jsme testovali před pěti lety a hlavní závěry jsou podobné – nedostatečné množství vitamínu C u třetiny vzorků, některé výrobky neobsahují žádné probiotické bakterie. Vážnější prohřešky jsme naštěstí neodhalili,“ shrnuje zjištění Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.
Lidé dávají přednost sáčkům
Podle ankety, kterou dTest provedl, dávají spotřebitelé přednost sáčkovému kysanému zelí před tím sterilovaným ve sklenicích, protože v něm oprávněně očekávají „živá“ probiotika pro správnou funkci střev. „Spoléhat jen na způsob balení se nevyplácí.
I mezi sáčkovým zelím jsme narazili na sterilované výrobky, které bývají většinou baleny ve sklenicích.
Úprava sterilací zabije všechny mikroorganizmy včetně prospěšných probiotických bakterií; ve sterilovaném zelí proto probiotika nenajdete,“ popisuje hlavní rozdíly Hoffmannová.
Červené kysané zelí značky Tesco Value neobsahovalo vůbec žádná probiotika. Bledě na tom bylo i bílé kysané zelí značky Albert, v jednom gramu vzorku se napočítalo necelých sto bakterií. Průměrná hodnota se přitom pohybuje v řádu milionů bakterií v gramu kysaného zelí.
Doporučená dávka vitamínu C pro zdravého dospělého jedince je 80 miligramů denně.
Nejvíc vitamínu C obsahuje čerstvé zelí – v jednom kilogramu je průměrně zhruba 450 miligramů vitamínu C, v kysaném se jeho koncentrace pohybuje okolo 160 miligramů na jeden kilogram.
Výrazně podprůměrné hodnoty vitamínu C naměřila laboratoř v zelí značek Otické zelí, Tesco Value a H+H. Vůbec nejhůře dopadlo Albert Kysané zelí bílé s pouhými šesti miligramy vitamínu C na kilogram výrobku.
Kvalita prokvašení, tedy fermentace, se dá poznat podle množství kyseliny mléčné, octové, mravenčí, těkavých kyselin, pH a ethanolu.
„Problémy s kvalitou kvašení žádný z testovaných výrobků neměl, udělovali jsme za ni jen velmi dobré a dobré známky. Všechna zelí spolehlivě vyhověla všem předepsaným požadavkům.
Rovněž jsme nenarazili na žádný nepovolený přídavek kyseliny mravenčí,“ komentuje Hana Hoffmannová.
Plísně a kvasinky
Organizmy, které v zelí upozorňují na nečistotu a horší kvalitu, jsou plísně a kvasinky. „Většina vzorků prošla s čistým štítem, ale výrobkům značek Agro Tuřany a Agrospol Bolehošť napočítala laboratoř řádově desetitisíce kvasinek i plísní v gramu vzorku,“ upozorňuje Hoffmannová. Bez znepokojujících nálezů skončily i analýzy zatajených přísad, nežádoucích těžkých kovů a dusičnanů.
Obsah siřičitanů v zelí nepřesáhl povolený limit u žádného výrobku. Druhou skupinou aditiv byly chemické konzervanty – sorbany a benzoany. Jejich použití není příliš tradiční a legislativa je povoluje pouze u výrobků ve slaném nálevu, nikoliv v původním zelném láku.
Většina výrobců přirozeně vzniklý lák vyměnila za slaný nálev, do kterého konzervanty přidala. Bez pomoci konzervantů se obešlo pouze pět firem – Agro Tuřany, Agrospol Bolehošť, Efko, H+H a výrobce červeného zelí Tesco Value.
V původním nálevu se nabízela pouze zelí značek H+H a Efko.
Přehled testovaných kysaných zelí najdete na webu dTest.