Kůra ze stromů a její léčivé účinky

Řešetlák Purshův (Rhamnus purshiana) je v překladu název pro „posvátnou kůru“. Tento název vyplývá z léčivých účinků této rostliny. Jedná se o strom, který produkuje černé ovoce. To se ale pro lékařské účely nepoužívá.

Léčivé účinky

Kůra ze stromů a její léčivé účinkyČesky: Řešetlák Purshův Latinsky: Rhamnus purshiana Slovensky: Rešetliak Purshov, Autor: Jesse Taylor – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, Odkaz

  • Podporuje pohyb střev.
  • Má laxativní účinky.
  • Používá se po rektálním chirurgickém výkonu.
  • Léčí chronickou zácpu.
  • Zvyšuje sekreci žlučníku – používá se jako prevence žlučových kamenů.
  • Léčí onemocnění jater.
  • Podporuje trávení.
  • Působí jako přirozené antibiotikum ve střevech.
  • Zmírňuje tlak a bolesti spojené s hemoroidy a análními trhlinami.

Použití a přípravky

Pro léčivé účinky se používá kůra tohoto stromu. Strom musí být starý minimálně jeden rok, abychom mohli kůru sklízet pro její léčivé účinky. Obvykle je preferována tříletá kůra, protože vykazuje mírnější psychologické účinky (ty se projevují po požití prostřednictvím otevřeného výrazu silných emocí).

  • Řešetlák se tradičně používal jako bylinné projímadlo různými indiánskými kmeny Ameriky.
  • Tyto kmeny pak předávaly své znalosti ohledně byliny španělským průzkumníkům.

Aktivními složkami v řešetláku jsou hydroxyantrachinonové glykosidy nazývané kaskarosidy. Tyto kaskarosidy mají katarický účinek tím, že indukují svalovou kontrakci nazývanou peristaltika v tlustém střevě a podporují pohyb střev. I dnes je řešetlák významnou složkou mnoha laxativních přípravků na trhu a je považován za nejúčinnější bylinu pro čištění tlustého střeva.

O řešetláku

Řešetlák Purshův (Rhamnus purshiana) má svůj původ v severozápadním Pacifiku – od Kanady až do Kalifornie. Běžně je pěstován v Keni a částech Severní Ameriky. Roste hlavně ve vlhké, kyselé půdě. Běžně se vyskytuje na okrajích listnatých lesů nebo na stinné straně mýtin.

Tento strom roste do výšky přibližně 6 metrů. Je charakterizován červenohnědou kůrou a tenkými listy, které se pohybují v rozmezí 7,5 – 12,5 cm na délku a mají jemně zoubkované okraje. Řešetlák produkuje bobule, které mají červenou barvu, dokud jsou mladé. Dozrávají do fialové a nakonec do černé barvy. Každé ovoce obsahuje tři semena.

Dávkování a aplikace

Přípravek musí být řádně vysušen před tím, než je podáván jako projímadlo. Alternativně může kůra uměle stárnout zahřáním a sušením.

Vždy začněte s nízkou dávkou a zvyšte podle potřeby v závislosti na vaší reakci na bylinu.

S každou dávkou pijte velké množství vody. Tekutý extrakt by měl být užíván 2-3krát denně, je-li třeba, ve výši přibližně jedné čajové lžičky na dávku.

Sušenou kůru je možné zakoupit ve formě kapslí a je třeba dodržet dávkování uvedené na štítku. Poraďte se s lékařem, abyste potvrdili optimální dávkování pro každou formu byliny.

K domácímu léku na zácpu nebo žlučové kameny smíchejte čtyři lžičky sušené kůry s jedním litrem vroucí vody. Nechte roztok odstát po dobu jedné hodiny, aby se zajistilo úplné rozpuštění rostlinného prášku. Pijte ½ až 1 šálek 2-3krát denně – nepřekračujte dávku dva šálky denně. Tento lék je nejúčinnější, pokud je užíván na prázdný žaludek, což umožňuje, aby bylinka působila rychle.

Místo čaje může být použita tinktura. Doporučená dávka je 15-30 kapek, které nahrazují každý šálek čaje.

Protože je to velmi hořká bylina, můžete osladit medem nebo cukrem. Navíc mohou být přidány bylinky, jako je anýz, aby se dále zabránilo nepříjemné chuti řešetláku.

Nežádoucí účinky a možné interakce

Čerstvý řešetlák způsobí podráždění gastrointestinálního traktu, což má za následek nevolnost, zvracení, průjem a střevní křeče.

Kůra by měla být získána z důvěryhodných zdrojů, aby se zajistilo její řádné stárnutí.

Nepoužívejte bylinu, pokud máte vředy, kolitidu nebo jiné gastrointestinální stavy. V těhotenství nebo při kojení dbejte zvýšené opatrnosti s užíváním prostředku.

Stejně jako u všech rostlinných doplňků nebo léků, obraťte se na kvalifikovaného lékaře před zahájením užívání.

Kůra ze stromů a její léčivé účinky

Kůra ze stromů a její léčivé účinky Popis:

Internetový obchod s produkty pro zdraví. Prozdravi je největším internetovým obchodem s doplňky stravy, přírodní kosmetikou, zdravotními přístroji a zdravou výživou v České republice.

Kůra ze stromů a její léčivé účinky

BIO Produkty   Doplňky stravy   Kosmetika   Léčivé produkty   Zdravá výživa  
Kůra ze stromů a její léčivé účinky Popis:

Jsme rodinná firma, která se zabývá prodejem a obchodem už od roku 1992. V posledních letech děláme radost lidem přírodní kosmetikou, doplňky výživy, vitamíny, speciálními jedlými oleji a medicínou.

Kůra ze stromů a její léčivé účinky

BIO Produkty   Doplňky stravy   Kosmetika   Léčivé produkty   Zdravá výživa  
Kůra ze stromů a její léčivé účinky Popis:

Internetový obchod dobrapriroda se specializuje na prodej léty prověřených přírodních léčiv, vitaminů a doplňků stravy.

Kůra ze stromů a její léčivé účinky

BIO Produkty   Doplňky stravy   Léčivé produkty   Zdravá výživa  
Kůra ze stromů a její léčivé účinky Popis:

Cílem Pepi je být spolehlivým partnerem pro výběr produktů do domácnosti a na zahradu. Neustále se snaží rozšiřovat sortiment a kvalitu vlastních služeb.

Kůra ze stromů a její léčivé účinky

Popis:

FlexiMed je vysoce kvalitní doplněk stravy, který přestavuje komplexní péči o pohybový aparát a má prokázaný účinek na kloubní chrupavky, kosti a svaly.

Doplňky stravy   Léčivé produkty  
Popis:

Tarani už více jak 10 let vyrábějí vlastní terapeutické produkty podle ájurvédské medicíny, která se v poslední době u nás stále více dostává do povědomí široké veřejnosti.

Doplňky stravy   Léčivé produkty   Zdravá výživa  

S pomocí vybraných druhů dřevin lze léčit horečku, malárii či odhalit rakovinu

Některé látky získáváme z říše živočišné – třeba takový inzulin. Ten se získával především z vepřových nebo hovězích slinivek.

Zvířecí inzulin je dnes ve vyspělém světě již prakticky nahrazen inzulinem humánním, tj.

inzulinem, jenž se vyrábí pomocí genového inženýrství a jehož chemická struktura se (na rozdíl od zvířecího) neliší od inzulinu produkovaného lidským tělem.

Fotogalerie:

Kůra ze stromů a její léčivé účinky

ⓘ Foto: Marco Verch, Federico Alberto, University of Glasgow Library, Scott Zona

Některé živočišné „zdravotnické“ prostředky jsou ale naopak v nejlepším případě placebo. Za všechny vzpomeňme nosorožce, kteří doplácí na pověry o afrodiziakálních účincích svých rohů.

Pomoc z říše rostlin

Mnoho přírodních léčivých prostředků pochází z rostlinné říše. Nejčastěji si určitě vzpomeneme na voňavý bylinný čaj, který nám maminka nebo babička vařila jako malým při nachlazení.

Leckdo na něj stále nedá dopustit. A co stromy? Pojďme se spolu podívat, jaké dary nám nabízejí.

Podívejte se také do naší fotogalerie, kde si můžete zázračné léčivé dřeviny prohlédnout zblízka.

Co z nich můžeme použít pro podporu našeho zdraví? Nejčastěji sbíráme jejich květy či plody, ale využívá se také kůra nebo dokonce jejich dřevo. Právě na toto méně známé využití dřeva bychom se dnes chtěli zaměřit.

Nenápadná pomocnice od potoka

Jednou z našich léčivých dřevin je vrba. Tento rod zahrnuje stromy, keře i zcela drobounké keříčky, které byste si spletli s bylinami. Je nejen okrasná, ale i velmi všestranná a užitečná – a to nejen jako materiál pro výrobu celulózy nebo proutěných košíků, ale také jako léčivka.

Vrbová kůra obsahuje flavonoidy, třísloviny a šťavelany, dále také glykosid salicin pro výrobu kyseliny salicylové; z té byl roku 1899 synteticky připraven aspirin.

V lidovém léčitelství se z kůry připravují odvary, které snižují teplotutiší bolesti, léčí nespavostprůjem i revma. Kůra se také používá jako diuretikum.

Při vnějším užití se aplikuje proti kožním plísním, pocení a na nehojící se rány. Vrbové kůry se dříve se užívalo také k vydělávání kůží.

Schopnost vrb vázat toxiny a osidlovat i kontaminovanou půdu lze využít i v kořenových čističkách.

Tajemství z hlubin deštných pralesů

Každý už nejspíš slyšel o desítkách tajemných léčivých rostlin, které se skrývají v šeru tropických deštných pralesů Jižní Ameriky.

Mnohá jejich tajemství odhalily už před staletími domorodé indiánské kmeny, evropská medicína objevuje jejich neuvěřitelné schopnosti teprve v posledních desetiletích.

V galerii se můžete podívat, jak níže uvedené dřeviny a výrobky z nich vypadají, a dozvědět se o nich další překvapivé zajímavosti.

Kůra ze stromů a její léčivé účinky Skrývá se někde hluboko v lesích všelék? (Photocredit: Velmerc)

Chinovník proti malárii a pro osvěžení

Chinovníky (Cinchona), dříve nazývané také chininovníky, jsou stálezelené stromy nebo keře. Rod zahrnuje asi 24 druhů a je rozšířen výhradně v tropické Střední a Jižní Americe.

Ačkoliv některé zdroje připisují objev léčivých účinků Jezuitům, bylo prokázáno, že kůru chinovníku používali již v předkolumbovských dobách jihoameričtí Indiáni zejména ke snižování horečky.

Jezuité začali kůru chinovníku používat při léčbě malárie v první polovině 17. století.

V minulosti byla chininová kůra vyvážena z Peru, Bolívie a Ekvádoru do celého světa v tak obrovských množstvích, že byly divoce rostoucí chinovníky téměř vyhubeny.

Kůra chinovníků obsahuje účinné alkaloidy, mezi nimi chinidin, který se používá při srdeční arytmii a nejvýznamnější z nich chinin, používaný právěk léčbě malárie.

Většina z nás se s chininem již setkala i jinde – chinin totiž dodává charakteristickou chuť nápoji zvanému tonik. Výtažek z chinovníku nalezneme i v šamponech proti padání vlasů.

Budete mít zájem:  Grilování: Hazard se zdravím?

Voňavé dřevo umí odhalit rakovinu

Guajak léčivý (Guaiacum officinale) je stálezelený strom původem ze severního pobřeží Jižní Ameriky a Karibiku. Vědecký název pochází z místního názvu „guaiac“, což v překladu znamená strom života.

Dřevo výjimečné hustoty (4x hustší než dubové), kvůli němuž se mu přezdívá železné dřevo, je prostoupeno léčivou pryskyřicí až z 1/5 obsahu. Dřevo je velmi trvanlivé, výborné k soustružení. Pryskyřice se užívala zejména proti syfilidě, ale i proti kožním chorobám, revmatismu, při zánětu kloubů.

Dnes má guajak využití zejména při výrobě parfémů, ale své využití našel i v jedné z metod screeningu rakoviny střev – s pomocí výtažku guajakové pryskyřice je možné detekovat krev ve stolici.

Pro svou oblibu a pomalý růst je všakdnes guajak ohrožený.

Mravenčí dřevo s mnoha léčivými účinky

Díky po generace předávanému vědění inckých a aztéckých šamanů už několik desítek let užívá i naše západní kultura účinky stromu lapacho. Indiánské pojmenování tohoto stromu znamená „mravenčí dřevo“. V odumřelých kmenech lapacha se totiž rádi usídlují mravenci.

Pro přípravu čaje se používá pletivo seškrábané z vnitřní strany kůry, kterou sběrači loupou jednou až dvakrát za rok. Procedura naštěstí stromům nevadí, takže tímto způsobem jejich vyhubení nehrozí.

Léčivá síla lapacha spočívá v jedinečné kombinaci látek, kterou zatím neumíme uměle sestavit. Stále nejsou k dispozici vědecké studie, které by kompletně zmapovaly účinky kombinace léčivých látek obsažených v lapachu.

V řadě individuální případů jsou doloženy pozitivní účinky při léčbě rakoviny, cukrovky a revmatismu.

Lapacho zvyšuje množství červených krvinek a tím zásobování buněk kyslíkem, brzdí příjem glukózy ve střevech a tím zase zlepšuje obraz krevního cukru. Svou schopností stimulovat imunitní systém přispívá k prevenci řady onemocnění.

Protizánětlivý a antivirový „kočičí dráp“

Řemdihák plstnatý (Uncaria tomentosa) budete znát spíše pod názvem vilcacora (v indiánském jazyce kečua svatá rostlina), u nás se jí říká také kočičí dráp. Jako léčivo se používají listy a hlavně kůra, ale pouze její vnitřní část obsahuje všechny potřebné složky.

Pro Evropany objevil tuto rostlinu teprve v třicátých letech minulého století polský misionář Edmund Szeliga.

Od té doby se stala předmětem řady výzkumů a experimentů kvůli svému vlivu na zhoubné novotvary a pro své antioxidační, imunostimulační, detoxikační a antivirové účinky: pomáhá při chronických zánětech horních cest dýchacích, zánětech vedlejších dutin nosních a napomáhá i při léčbě a prevenci virových onemocnění, například chřipky.

Působí proti zánětlivým onemocněním trávicího traktu: při Crohnově chorobě, zánětech tlustého střeva, při narušení bakteriální flóry tlustého střeva po léčbě antibiotiky, peptických vředech. Pozitivně působí na centrální nervový systém.

Řada výzkumů se zaměřila na uplatnění vilcacory při léčbě tak závažné nemoci imunitního systému, jako je AIDS – rostlina spolu s dalšími léky výrazně pomáhá zlepšit kvalitu života nemocných.

Antidepresivní červený keř

Na jihu Afriky, v údolích Cedrových hor, roste keřík čajovec kapský (Aspalthus linearis). Angličané ho nazývají red bush, tj. červený keř.

V hantýrce holandských obchodníků se z něj stal rooibos. Výjimečný nápoj a zároveň přírodní zdroj zdraví si můžeme vychutnávat díky bystrému ruskému kupci Benjaminu Ginsbergovi.

Setkal se s ním při svých cestách u domorodců a vycítil obchodní příležitost.

Rooibos je čaj přirozeně sladký, neobsahuje kofein ani jiné alkaloidy, takže ho mohou pít malé děti i staří lidé.

Obsažené látky pomáhají organismu v boji s volnými radikály (jedna z příčin nádorových onemocnění) a stimulují imunitní systém. V rooibosu lze nalézt flavonoidy známé pro své kvality při léčbě rakoviny.

Polysacharid izolovaný z čajovce zase vykazuje aktivitu potlačující činnost HIV viru. Rooibos působí mírně antidepresivně a svými zklidňujícími účinky může pomoci všem, kteří špatně usínají.

 Zpomaluje stárnutí mozku a uplatňuje se v prevenci kardiovaskulárních chorob. Dokáže mírnit potravinové alergické reakce. Jako spolehlivý přírodní prostředek je doporučován dětem, které trpí kolikami.

Medový keř, který nesnáší pesticidy

Na svazích hor jižní Afriky roste i příbuzný rooibosu: je to žlutě kvetoucí keř honeybush. Za svůj poetický název vděčí „medový keř“ příjemně nasládlé medové vůni, kterou k sobě v době kvetení přitahuje velké množství včel.

Honeybush dosud odolává veškerým snahám o pěstování na plantážích, je totiž extrémně citlivý na jakékoliv chemikálie používané v zemědělství. Pijeme-li čistý honeybush, máme tedy jistotu, že jde o produkt, který je skutečně stoprocentně přírodní.

Čaj z medového keře obsahuje kromě řady minerálů velké množství antioxidantů – pomocníků v prevenci civilizačních chorob, které způsobují volné radikály.

Působí silně antibakteriálně a antivirově, upravuje trávení, pomáhá při průjmech, nachlazení, reguluje hladinu krevního cukru a cholesterolu.

Má i zklidňující a jemně uspávající účinky. Pomáhá při řadě chronických neduhů stáří.

A jaký další všestranný produkt nám dřevo poskytlo?

Aktivní uhlí (adsorpční uhlí) je produkt vyráběný z uhlí, dřeva nebo kokosových ořechů. Díky pórovité struktuře a velkému vnitřnímu povrchu (400–1500 m2/g) může adsorbovat široké spektrum látek. Dříve se používalo i tzv.

 živočišné uhlí, které je téměř totožným produktem a uvádí se nesprávně jako synonymum, ale vyrábělo se pyrolýzou zvířecích kostí, a funguje na principu absorpce, nikoliv adsorpce.

 V medicíně se používá jako jedno z nejrozšířenějších a nejbezpečnějších léčiv užívaných hlavně proti průjmu a při otravách.

Není to však jeho jediné využití – v průmyslu se aktivní uhlí hojně využívá při výrobě pitné vody, k záchytu těkavých látek v lakovnách, k odbarvování kapalin, výrobě vody pro potravinářský průmysl, výrobě nealkoholického piva, dále pak v armádě, při výrobě ochranných prostředků, při čištění bioplynu, skládkového plynu, ale i zemního plynu. V domácnosti jej můžeme najít v digestořích.

Prohlédněte si všechny tyto zázračné stromové léčivky v naší fotogalerii

P.S. Řešíte stavbu, bydlení či vybavení? Navštivte Stavební veletrh ONLINE, který se uskuteční 21. – 23. ledna 2022. Veletrh přinese množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní. Počet vstupenek je limitován.

Kůra ze stromů a její léčivé účinky ← Přidat nové články na hlavní stránku Seznam.cz

Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!

Vydáno dne: 14.07.2020

Tahuari – popis a účinky na zdraví

Tento amazonský strom představuje další z jihoamerických takřka zázračných rostlin, jejichž příznivé účinky na lidský organismus jsou doslova nekonečné a vystačily by na hodně dlouhý seznam. Omezíme se proto na jejich stručný výčet, který pro ilustraci zcela jistě postačí.

Botanický popis rostliny

Tahuari, je tropický strom z čeledi trubačovitých rostoucí v deštných pralesech po celé Amazonii. Pokud byste jej hledali, rozhodně ho nepřehlédnete – je totiž velmi mohutný, dorůstá až třicetimetrové výšky a jeho kmen porostlý zelenošedou kůrou běžně dosahuje průměru kolem tří metrů.

Pro terapeutické účely se sbírají listy, květy a především kůra. Po odloupnutí její horní vrstvy se odhalí měkká dužina žluté barvy a nasládlé chuti. Samotné dřevo je ovšem velmi tvrdé a odolné a má specifickou žlutou barvu.

V minulosti sloužily jako materiál pro výrobu tradičních domorodých výrobků – například vydlabaných lodí nebo zbraní.

Tahuari má typické zvoncovité (respektive nálevkovité) květy, které mohou nabývat různých barev – od žluté přes bílou až po růžovou či fialovou. Uvnitř dozrávají velké podlouhlé plody (mohou měřit až půl metru) obsahující okřídlená semena.

Kůra ze stromů a její léčivé účinky

Obsažené látky

Léčivá moc kůry ze stromu tahuari byla známa již před staletími původními inckému obyvatelstvu a vědomosti se předávaly z generace na generaci, takže se podařilo zachovat je až do dnešní doby.

Odpradávna se odvar z tohoto stromu indikoval při zánětech nejrůznějšího původu a charakteru. Moderní vědecké studie skutečně prokázaly, že látky obsažené v kůře tahuari vykazují antibakteriální, antivirové a mírně antibiotické účinky.

Působí rovněž analgeticky (tlumí bolest).

Použití je opravdu velmi široké – tahuari se doporučuje například při revmatických onemocněních, nadějně vypadá v současnosti intenzivně zkoumané protinádorové působení (zvláště v kombinaci s jinou andskou léčivkou vilcacorou). Není vyloučen ani potenciál v boji proti AIDS, výzkum je však zatím na začátku.

Mezi látky obsažené v kůře a dalších částech stromu patří například naftochinonové deriváty, flavonoidy, organické kyseliny, saponiny, steroly, vitaminy či minerální látky (životně důležité prvky jako chrom, mangan, fosfor, hořčík, železo, zinek, křemík, draslík, selen či vápník).

Budete mít zájem:  Kouříte už roky krabičku denně? Pojišťovna proplatí specializovaná vyšetření

Konkrétní terapeutické využití a zdravotní účinky

Ve své domovině se tahuari využívá například při léčbě malárie a dalších infekčních onemocnění, stejně jako v případě uštknutí jedovatými živočichy nebo při horečnatých stavech.

Zatímco pro tyto účely už má západní medicína vlastní léčebné prostředky, stále se otvírá široká paleta možností, kdy jindy se odvar z tahuari dá použít.

Bude nápomocný při virových chorobách vnitřních orgánů (zejména jater a slinivky, ale i močopohlavní soustavy), dále se indikuje při potížích se žaludkem (žaludeční vředy) a obecně zažívacích potížích. V neposlední řadě tahuari podporuje imunitu a spekuluje se o jeho vlivu na léčbu Parkinsonovy choroby.

Příprava odvaru

Ze sušené kůry se připravuje odvar.

 Příprava je poměrně snadná – na základě obecných doporučení se užívá nejčastěji jedna polévková lžíce (množství odpovídající 3-10 gramům směsi), zalije se litrem studené vody a nechá pomalu přivést k varu, povaří se asi dvacet minut a po scezení a zchladnutí je možno popíjet.

Konzumuje se třikrát denně vždy při jídle. Důležité je dodržovat pravidelné intervaly a nepřekračovat doporučené denní dávkování. Odvar z tahuari je možno dlouhodobě užívat nejvýš tři měsíce, následně by měla být zařazena nejméně jednoměsíční přestávka. 

Najděte si ideální čaj pro vás

Bříza bělokorá a její léčivé účinky

U nás bychom těžko hledali hezčí lesní scenérii, než je březový háj. Všeobecně známý štíhlý strom dorůstá do výšky až 25 metrů. Kůra mladých převislých tenkých větví je hnědá, starších stříbrobílá, hladká s hnědými příčnými čočinkami a odlupující se v papírových proužcích.

V dolní části kmene je bříza tmavě hnědošedá, hrubě rozpukaná a kostrbatá. Listy jsou svrchu živě a vespod sivě zelené, zoubkované a stopkaté. Květy jsou jednopohlavné jehnědy, samčí jsou přisedlé a dlouhé 3 až 7 cm, samičí jsou stopkaté a dlouhé 1 až 2 cm. Kvete v dubnu a květnu.

Plodem jsou nažky.

Břízu bělokorou můžete zahlédnout téměř kdekoliv. Přirozeně osídluje suťové stráně, odlesněné plochy, navážky nebo haldy hlušiny, a proto bývá na rekultivované plochy s oblibou vysazována.

Sběr, sušení a uchování

Bříza je jako stvořená pro sběr. Málokterá bylina se tak snadno sbírá, rychle přibývá a bez potíží se suší, jako dary břízy. Sbíráme mízu, listové pupeny a mladé lepkavé lístky.

Mízu získáváme z jara navrtáním kmene ve výšce asi 1,5 m nad zemí. Do otvoru vložíme odvodný žlábek, pod který umístíme sběrnou nádobu.

Nejšetrnější způsob sběru listových pupenů je z čerstvě poražených stromů. Nejvhodnější je sušit je umělým teplem (teplota ovšem nesmí překročit 45 °C). Skladujeme je na suchém místě.

Březové lístečky sbíráme hned po vypučení, když jsou ještě plné léčivé hodnoty. Starší listy mají méně účinných látek, proto na sběr břízy vyrazíme brzy na jaře. Listy břízy chutnají mírně svíravě, voní však příjemně a aromaticky. Mladé listy ručně otrháváme z větviček.

Ihned vytřídíme nežádoucí větvičky, jehnědy a pupeny. Listy sbíráme jen z malé části stromu, abychom ho co nejméně poškodili. Sušíme je ve stínu na dobře větraném místě. Při umělém sušení v sušárně nesmí teplota přesáhnout 35 °C. Sušené listy mají tmavě zelenou barvu, snadno se lámou.

Pokud nevěnujeme pečlivou pozornost této léčivce jak při sběru, tak při sušení či skladování, můžeme se se sklizní rozloučit a s použitím rovněž.

Špatně sbírané, sušené a uskladněné užívané části břízy zvětrávají, léčivé účinky vyprchají a může dojít ke tvorbě plísní, jež vytvářejí jedovaté látky.

Uchovávejme je tedy v dobře uzavřených skleněných nádobách nebo papírových sáčcích, či dobře těsnících papírových krabicích. Nezapomeneme řádně popsat, označit datem sběru, a pak uložíme na suchém a temném místě.

Léčivá síla březového listí

Hlavní léčivou hodnotou břízy je její značná močopudnost. To ji řadí k hlavním léčivkám na ledviny a močové orgány. Posiluje také přirozenou obranyschopnost organismu.

Listy povzbuzují metabolismus, jsou vhodné k očistným kůrám a odvodňování. Je důležitou složkou čajovin k podpoře hubnutí a zmírnění celulitidy. Pozitivně ovlivňuje trávení. Udržuje normální hladinu cholesterolu v krvi.

Harmonizuje činnost slinivky a sleziny. Zbavuje tělo škodlivin a solí, proto má význam při léčbě dny, revmatismu a artrózy.

Zevně jsou výtažky z břízy osvědčeným prostředkem na vlasy, dobře se uplatňují také jako přísada do koupelí. Podporuje regenerační schopnosti kůže. Zmírňuje kožní problémy (vyrážky, ekzémy, akné, plísňové onemocnění, apod.). Čistí pleť a uvolňuje póry.

Kůra ze stromů a její léčivé účinky

Nálev z březových lístků

Čaj z listů břízy bělokoré zalijeme horkou vodou (těsně pod bodem varu) abychom nezničili její účinné látky. Obvykle dávkujeme 2 čajové lžičky (jednu rovnou polévkovou lžíci) na šálek nálevu, pije se 2-3 krát denně. Čaj má světloučce žlutavé odstíny barev, příjemnou vůni. Chuťově je mírně nahořklý a svíravý.

Tip na míchání čajoviny

Připravíme si směs bylin na jarní očistný čaj: 2 díly listů břízy bělokoré, 1 díl natě kopřivy dvoudomé, květu bezu černého a květu trnky obecné. Kontradikce Při dodržování terapeutických dávek lze užívat dlouhodobě.

S láskou Vaše Herbářka

Vrba – účinky na zdraví, co léčí, použití, užívání, využití

Kůra ze stromů a její léčivé účinkyVrba, latinsky Salix – Konrád z Megenbergu píše ve své knize přírody o vrbě: „Salix se jmenuje vrba, a to znamená tolik co skokanka, neb strom rychle vzhůru vyráží a roste (z latinského saltare, skákati). Ráda roste na místech vlhkých. (…) Kůra a listy mají tu moc, že stahují a činí silným. Šťávu, již člověk z květů strom ů těch vymačká, nechť dá piti tomu, kdož horečkou je s t rozpálen,  to mu pomůže.“

Účinky rostliny:

Na rozdíl od toho, co uvádí Konrád z Megenbergu, jméno Salix nepochází z latinského saltare, nýbrž je odvozeno od indogermánského slova sal, tj šedý. Ale nejen jméno, i použití vrby sahá až do starověku. Dioskurides uvádí, že kůra, listy a plody vrby mají stahující účinek.

Šťávu z listů doporučuje tento řecký lékař při ušních chorobách, kůru při ztvrdnutí kůže a strupech. Středověcí mniši a lékaři používali vrbu nejen jako prostředek proti horečce, nýbrž i při bolestech.

U Adama Lonitzera se dočteme, že její používání při těžkých, velmi bolestivých záchvatech dny, které se dříve nazývaly podagra, bylo pociťováno jako tišící bolest. Dodnes platné indikace tedy byly známy již ve středověku. Podobně jako drmku byl vrbě připisován tlumicí účinek na sexuální vzrušivost.

Nicholas Culpeper psal v r. 1653 o vrbě bílé: „Listy stahují horkost chtíče u mužů i u žen a užívají-li se dlouho, docela je maří; semeno má tentýž působek.“

Otázka, zda vrba tento účinek skutečně má, zaměstnává dokonce i moderní vědu. Ještě ve 20. století existovali vědci, kteří anafrodiziační účinek považovali za silnější než schopnost snižovat teplotu. V posledních desetiletích je opět zcela v popředí staré použití proti bolesti a horečce.

Původ a pěstování vrby

Pro použití v léčitelství se hodí různé z velkého počtu druhů z čeledi vrbovitých (Sálim ceaé). Jen v Německu existuje více než 15 druhů a množství kříženců.

Bohatství forem je mimořádné – některé druhy jsou sotva vyšší než 10 centimetrů a plazí se po zemi nebo po skále, jiné vyrůstají ve statné siromy.

Společným znakem je, že květy, uspořádané v jehnědách, se objevují brzy z jara ještě před listy. Vrby jsou dvoudomé, samčí stromy se poznají podle žlutavých květů v jehnědách.

Vrby jsou domovem na vlhkých místech v Evropě až na nejzazší sever, v Asii a částečně i v Severní Americe.

Používané části a obsahové látky

V léčitelství se používá kůra z dvouletých až tříletých větví vrby bílé (Salix alba) a dalších druhů, která se z nich na jaře velmi snadno stahuje. Krájí se, rozmělňuje a suší.

Její nejdůležitější obsahovou látkou je salicin, který se v játrech přeměňuje na kyselinu salicylovou. Tato kyselina působí protizánětlivě, dokáže mírnit bolest hlavy a snižovat teplotu, jelikož má potopudný účinek.

Budete mít zájem:  Kohoutková voda v Dejvicích je závadná. Způsobuje průjem

Kromě toho m írní bolesti při revmatických potížích. Vrba bílá byla jednou z prvních vědecky zkoumaných rostlin. Již v 19. století z ní byla extrahována účinná složka (salicin) a podařila se syntetická výroba kyseliny salicylové, na jejímž základě byla vyvinuta kyselina acetylsalicylová.

Ta se začala prodávat pod názvem Aspirin, u nás Acylpyrin; byla prvním moderním lékem vyrobeným na rostlinném základě.

Jelikož užívání kyseliny acetylsalicylové může vést k silným obtížím a dokonce při dlouhodobém užívání ke krvácení žaludku, doporučuje  se v takových případech alternativně přípravek z extraktu z vrbové kůry, který takové vedlejší účinky nemá. Syntetické přípravky bohužel téměř zcela vytlačily používání vrbové kůry.

Vrba – účinky na lidské zdraví, využití v léčbě: 

Vědecky uznávané je použití vrbové kůry při mnoha horečnatých onemocněních.

Hodí se zejména pro delší užívání jakožto prostředek proti bolesti při revmatických potížích. Jelikož kromě toho byl zjištěn odvodňující účinek, zdá se být vhodné její použití při dně.

Užívání a dávkování

K mírnění bolestí a při horečnatých onemocněních se doporučuje především čaj z vrbové kůry. Denní dávka činí 6 až 12 gramů.

Vrba a těhotenství – může se užívat nebo ne?

Čaj z vrbové kůry se nemá pít v těhotenství.

Kontraindikace, nežádoucí vedlejší účinky

Při spastické bronchitidě a bronchiálním astmatu by se vrbová kůra neměla užívat, jelikož salicyláty je mohou se zhoršovat.

Vedlejší nežádoucí účinky nejsou známy.

Vrbový čaj, čaj z vrby – recept

1 čajovou lžičku řezané vrbové kůry přelijeme 1 šálkem vroucí vody; necháme 20 minut vyluhovat a scedíme. Při akutních bolestech pijem e 5 až 9 šálků, rozložených na celý den.

Související pojmy:

přírodní aspirin acylpirin anopyrin ► salicin ► tonda ► jíva ► přání ► převislá na kmínku ► bílá ► kroucená ► straky ► proutí ► babylónská ► druhy ► strom ► křehká ► košíkářská ► klasifikace

Bříza pro krásu a zdraví. Má antivirové účinky a očišťuje tělo

Bříza bělokorá s libozvučným latinským názvem Betula pendula dorůstá do výšky až 25 metrů. Málokdo tento strom nezná, je příliš výrazná, zároveň tak obyčejná.

Překvapením proto pro mnohé bude, že její jednoduché pilovité listy a bílá kůra obsahují flavonoidy (především hyperosid a rytosid), fenolové kyseliny, taniny, triterpeny a především kyseliny berulinovou a askorbovou (vitamin C). A právě z toho má radost přírodní medicína.

Užívají se především jarní mladé listy a kůra. Listy se suší a poté užívají jako nálev nebo se drtí na prášek. Vhodná je i matečná tinktura, tedy roztok, který se připravuje macerováním listů v alkoholu.

Kůra se nejčastěji používá pro odvar. Sušená bříza se přidává do bylinných směsí, které mají močopudné a protirevmatické účinky.

Matečnou tinkturu můžete nakapat do sklenice vody, užívejte 40 kapek třikrát denně.

Přečíst článek ›

Absolutně nepřekonatelné je ovšem březová míza (šťáva). Říká se jí také nápoj bohů, přispívá k jarní očistě těla a posiluje imunitu. Získává se ze stromů právě na jaře, a to navrtáním kmene. Do otvoru zasunete trubičku, stačí obyčejné brčko, a necháte šťávu odkapávat.

Konzumujte ji vždy čerstvou, v lednici vydrží dva dny. Můžete ji ale s cukrem svařit i na sirup. Obsahuje draslík, sodík, magnezium, železo a další stopové prvky, ale také vitaminy A, B a C, éterické oleje a organické kyseliny.

Pročišťuje játra i ledviny, snižuje cholesterol, pomáhá při dně i artritidě a odvádí přebytečnou vodu z těla.

V severní Evropě se bříza bělokorá používá při léčbě bradavic. Na bradavici se přikládá buď kousek navlhčené čerstvé kůry a denně se vyměňuje, nebo výluh z kůry sušené. Funguje to, zřejmě díky obsahu antivirových složek, především kyseliny betulinové a salicylátů.

Nálev z 50 gramů sušených listů na 1 litr vody zase urychluje hojení strupů. Zaschlé poranění jím navlhčete třikrát denně. Listy břízy bělokoré jsou i vhodným močovým a ledvinovým antiseptikem. Močopudný účinek je ještě zesilován relativně vysokým obsahem vitaminu C.

Je účinná i při léčbě močových a ledvinových kamenů, stejně tak léčí nejrůznější otoky. Ve směsi s dalšími bylinami, jako jsou např. jehlice trnitá, kopřiva dvoudomá nebo tužebník jilmový, tlumí revmatické bolesti.

Při dodržování doporučených dávek se u břízy neobjevily žádné nežádoucí účinky, ale může vyvolat některé alergie.

Bříza v kosmetice

Známé jsou březové šampony a vlasové vody, možná jste je měli doma nebo si na ně pamatujete od babičky. Jemně voněly a vlasy po nich získaly hebkost a lesk. Dodnes je koupíte v některých drogériích.

Bříza se používala na ošetřování vlasů a nemocí pokožky hlavy už od dob římské říše. Díky vysokému obsahu salycilátů se výtažky z listů přidávají do prostředků na ošetřování pokožky s lupy.

Salicyláty pomáhají odumřelé buňky odstranit, podporují růst nových a udržují vlasové kořínky zdravé. Kyselina salycilová je pro schopnost jemné exfoliace (olupování) používaná také v kosmetických přípravcích na akné.

Při aplikaci působí na kožní bílkovinu keratin, kterou změkčují a rozpouštějí.

Přečíst článek ›

Domácí přípravek proti lupům

5 gramů kyseliny salicylové, 60 gramů mandlového oleje lisovaného za studena a 30 gramů ricinového oleje (např. Saloos)

Ricinový olej smíchejte s mandlovým, směs zahřejte na teplotu 70–80 °C a rozpusťte v ní kyselinu salicylovou. Uchovávejte při pokojové teplotě. Do vlasaté části hlavy směs aplikujte obvykle 1x denně, nejlépe večer. Následně zakryjte šátkem, ručníkem nebo sprchovací čepicí a nechte působit přes noc.

Rada tety Běty

Na lehké záněty močových cest či otoky pomůže nálev ze tří gramů sušených, jemně nařezaných březových listů, které necháte 10 až 15 minut louhovat v jednom šálku vroucí vody. Když teplota nápoje klesne pod 40 stupňů Celsia, přidejte jedlou sodu (1 gram na 1 litr). Pijte 3 šálky denně 30 minut před jídlem.

LAPACHO – neboli nápoj inků

Lapacho je stálezelený až 20 metrů vysoký strom, který se honosí krásnými růžovými květy. Inkové a indiáni strom Lapacho a jeho blahodárné účinky znají už přes patnáct set let. Léčivé účinky ovšem nemají krásné květy, nýbrž červená kůra ze stromu. Lapacho strom je označován také jako “Strom života”

Lapacho v osmi bodech: 

  1. zánětlivá onemocnění (viry, bakterie, plísně)
  2. astma a alergie 
  3. záněty žaludku 
  4. diabetes 
  5. onemocnění jater
  6. prodělaná borelióza a mononukleóza 
  7. onemocnění nervové soustavy
  8. zevně při kožních a gynekologických obtížích 

Lapacho obsahuje lapachol, kterému se připisují až zázračné účinky. Dále rostlina obsahuje flavonoidy, vitaminy (B, C a provitamin A) a je bohatá na minerální látky (vápník, draslíky, fosfor a hořčík) a stopové prvky (křemík, cín a mangan). 

Účinky Lapacho: 

Lapacho se dá označit, díky svým účinkům, za přírodní antibiotikum. Posiluje imunitní systém a má antimikrobiální účinky. Čaj Lapacho je velice vhodné pít během zimních měsíců pro posílení imunitního systému. Tlumí příznaky chřipky, nachlazení a horečky

Lapacho pomáhá při prevenci u onemocnění diabetes, problémy se střevy a infekcemi močových cest. Lapacho se hodí užívat při zánětlivých onemocněních – artritida a záněty žaludku.  

Užívání Lapacha s sebou nese pozitivní vliv také na zažívání a podporuje pravidelné vyměšování bez vedlejších nepříjemných účinků, jako například průjem. Má také pozitivní vliv na zpomalení stárnutí organismu. 

Podpůrný čaj při léčbě rakoviny. 

Sušenou drcenou vnitřní kůru ze stromu lapacho pro přípravu čaje nakoupíte zde. 

Příprava a dávkování: 

Čaj Lapacho je v každém jihoamerickém regionu připravován podle svého vlastního receptu. Základním receptem je do 1 litru vroucí vody vhodíme 4 plné lžičky Lapacha, 5 minut povaříme. Poté necháme ještě 15-20 minut louhovat. Čaj Lapacho se může pít jak teplý, tak studený. Po 2-3 týdnech užívání je vhodná pauza trvající nejméně měsíc.  

Kontraindikace: 

Lapacho není určeno dětem do 3 let. Užívání během těhotenství a kojení je vhodné konzultovat se svým lékařem. Nedoporučuje se při nízkém krevním tlaku, srdeční nedostatečnosti, průjmových a horečnatých onemocnění. Čaj Lapacho není návykový a neobsahuje kofein. 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector