Kouříte? A nemáte obstrukční plicní nemoc?

Veřejnost ji příliš nezná, avšak chronická obstrukční plicní nemoc zabíjí nyní více Čechů než dřív. Dá se jí však předcházet ochranou plic před škodlivými vlivy. Riziko onemocnění nebezpečnou plicní nemocí hrozí nejen aktivním, ale i pasivním kuřákům. Čím dál tím častěji se však mluví i o dalších vlivech, které se na vzniku choroby podílejí.

„Pokud někdo bydlí v blízkosti frekventované silnice nebo v průmyslové lokalitě, má reálné riziko vzniku této nemoci, i když je nekuřák,“ upozorňuje doktor Vladimír Koblížek z Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové. „Podobně jako ten, kdo pracuje v zemědělství s různými postřiky a nepoužívá ochranné pomůcky.“ A není žádnou výjimkou, že se u jednoho pacienta vyskytuje hned několik rizikových faktorů.

Proč přibývá pacientů?

Rostoucí počet pacientů má ovšem do jisté míry na svědomí i stárnutí populace. Chronická obstrukční plicní nemoc (známá i pod zkratkou CHOPN) totiž převážně postihuje lidi ve vyšším věku, i když už zdaleka není jen nemocí starců, jak tomu bývalo dřív.

„V současné době stále častěji postihuje lidi ve středním a mladším věku,“ říká primář 1. kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění Všeobecné fakultní nemoc nice v Praze Jiří Votruba. Mezi svými pacienty má dnes i dvaatřicetiletého muže, který začal kouřit už ve svých 12 letech.

Mnohem častěji než v předchozích letech se v jeho kartotéce objevují také pacientky s touto nemocí. Jak říká, souvisí to zejména s faktem, že v posledních dvou desetiletích výrazně roste počet kuřaček zejména mezi mladými dívkami.

Ženy přitom snáze než muži propadnou závislosti na tabáku a obtížněji se jí zbavují. ̈

„Už delší dobu se snažíme prosadit povinné funkční vyšetření plic u kuřáků starších 40 let,“ říká doktor Vladimír Koblížek, který je předsedou Sekce nemocí s bronchiální obstrukcí České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně. „Prozatím se nám to však nepodařilo.“

Průběh choroby dokážou dnes lékaři zmírnit, ale zcela vyléčit ji zatím nedovedou.

Situaci navíc komplikuje to, že chronická plicní obstrukční nemoc není jedno onemocnění, ale spíše skupina chorob s některými společnými rysy, jako jsou dušnost, silný kašel, v pozdějších stadiích může docházet i k selhávání srdce a otokům dolních končetin. U někoho se CHOPN projevuje jako rozedma plic, zatímco u jiného spíše jako chronický zánět průdušek způsobený dlouhodobým vdechováním škodlivých látek.

Děti v ohrožení

V obzvlášť velkém ohrožení jsou proto děti mladší osmi let, jejichž rodiče kouří.

Dětské plíce v tomto věku nejsou totiž ještě zralé, a v dospělosti jim proto hrozí zvýšené riziko chronické obstrukční plicní nemoci.

„Jediný způsob, jak pacienta v nejtěžších formách onemocnění zbavit příznaků této nemoci, je transplantace plic,“ míní doktor Votruba. „Tito pacienti mají však v průměru pouze poloviční šanci na pětileté přežití.“

Osvědčenou metodou, která usnadňuje nemocným život, je kyslíková terapie, jež napomáhá udržet potřebnou hladinu kyslíku v krvi. Velice důležitá je také dechová rehabilitace a pravidelná fyzická aktivita.

Stejně tak jako očkování proti chřipce a pneumokokům. Zejména v podzimním a zimním období bývají totiž právě tito nemocní obzvlášť náchylní k chřipkovým onemocněním, jež nejednou přerostou v obávaný zápal plic.

A právě zápal plic se přitom pro tyto pacienty nejednou stává osudným.

Pomoc nemocným nabízejí také plicní léčebny, kde mají pacienti pobyt hrazený zdravotními pojišťovnami.

„Myslím si, že pobyt v léčebně může v řadě případů výrazně zlepšit zdravotní stav pacientů,“ říká primář Roman Mudra z Léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí v Janově.

Podle jeho slov však k nim většina nemocných přichází až v závěrečném stadiu nemoci, kdy už nelze žádné větší zlepšení očekávat.

„Pacienti v lehčím stadiu, kteří jsou ještě zaměstnaní, mají spíše zájem o ambulantní léčbu než o třítýdenní pobyt v léčebně,“ vysvětluje doktor Koblížek. „Podobný trend je ostatně i ve světě.“

Také u nás existují ambulantní centra například v Brně, Olomouci nebo Hradci Králové, kam pacienti docházejí po dobu 8–12 týdnů.

Pracují zde edukační a dietní sestry, které umějí poradit se sestavováním jídelníčku i pohybovými aktivitami. Obzvlášť se doporučuje chůze s krokoměrem či severská chůze neboli nordic walking.

Rizikovým faktorům se dá vyhnout

Řada pacientů trpí depresemi, a proto je v ambulantních centrech dostupný také psychiatr. Pacienti, u nichž se podaří úspěšně vyřešit psychické problémy, bývají totiž zároveň lépe motivovaní k léčbě. A právě to může z velké části ovlivnit průběh onemocnění i kvalitu jejich života.

Ve své praxi měl doktor Koblížek například pacienta, který současně silně kouřil a pracoval v prašném továrním prostředí bez respirátoru. Když na radu lékaře s kouřením přestal a změnil pracovní prostředí, jeho nemoc se téměř zastavila.

Podobné poznatky přinesly také dlouhodobé studie, které nedávno probíhaly v Japonsku, Španělsku a Spojených státech.

Primář Mudra, stejně jako jeho kolegové z plicních klinik, ovšem dobře vědí, jak obtížné bývá přesvědčit kuřáky, aby přestali kouřit, začali cvičit a případně se odstěhovali do oblasti, která bude pro jejich plíce šetrnější.

V Hradci lépe než v Ostravě

Nedávno u nás proběhl výzkum nemocných s CHOPN ve čtyřech městech naší republiky. Ukázalo se, že pacienti, kteří žijí v Hradci Králové nebo Karlových Varech, měli podstatně méně atak nemoci, takzvaných exacerbací, než obyvatelé Ostravy, kde není bohužel stále zcela zdravé životní prostředí.

O nemoc kuřáků se v současné době ovšem zajímají nejen čeští, ale i zahraniční lékaři. Už proto, že pacientů s touto chorobou přibývá nejen u nás, ale i v řadě dalších zemí.

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace by se dokonce do roku 2020 mohla chronická obstrukční plicní nemoc stát třetí nejčastější příčinou úmrtí.

Diagnóza: Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a program časného záchytu v rizikové populaci

Toto onemocnění se vyskytuje v populaci velmi často, je to
dáno zejména velkým počtem kuřáků a také stárnutím populace.

V České republice je podle posledního šetření Státního
zdravotního ústavu z roku 2017 každý čtvrtý obyvatel kuřák (25,2 % populace).
Ačkoli se CHOPN nerozvine u každého kuřáka, považuje se kouření za hlavní
příčinu onemocnění až u 70 % pacientů.

Mezi další rizika pro vznik této choroby
patří např. vdechování chemikálií, prachu a opakované záněty dýchacích cest.

Pokud jste odpověděli ANO alespoň na první 3 body a zejména
pokud jste odpověděli ANO i na 4. bod, je vhodné se obrátit na Vašeho
praktického lékaře k dovyšetření a případnému následnému vyšetření plicním
lékařem.

Jak se CHOPN léčí?

Včasné stanovení diagnózy a včasná léčba jsou klíčové k
zamezení zhoršování plicních funkcí, zmírnění příznaků a zabránění komplikacím
a tím pádem k prodloužení života.

V léčbě je důležité přestat s kouřením, prevence infekcí
(očkování proti chřipce a zápalu plic způsobeného pneumokoky), udržování
tělesné kondice a pravidelné užívání léků inhalačních i tabletových na
rozšíření průdušek a potlačení zánětu v dýchacích cestách.

Projekt časného záchytu CHOPN v rizikové populaci

Vzhledem k častému výskytu této nemoci a lepším léčebným
výsledkům, čím dříve je choroba diagnostikovány, byl navržen projekt
organizovaný Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR, podporovaný
Ministerstvem zdravotnictví ČR, zaměřený právě na časný záchyt této choroby.

Do projektu je zapojeno 30 ambulancí plicních lékařů a 120
ambulancí praktických lékařů.  Pacienti,
kteří spadají do rizikové populace, tj.

ve věku 40–69 let a současní či bývalí
kuřáci, budou v zapojených ambulancích praktických lékařů osloveni, seznámeni s
probíhajícím projektem a dotázáni na doplňující informace:

Rizikové stran možného rozvoje CHOPN je 10 balíčkoroků a
více

Dušnost při námaze – dušnost při klidné chůzi po rovině či
při klidné chůzi do 1. či 2. patra (pokud není jasná jiná příčina – toto
zhodnotí Váš praktický lékař).Pacienti, kteří splní obě kriteria, by měli být vyšetřeni
plicním lékařem. Vyšetření zahrnuje zhodnocení příznaků a vyšetření funkce plic
před a po vdechnutí léku k rozšíření průdušek.

Pokud by tato vyšetření potvrdila, že se jedná o CHOPN,
plicní lékař si ponechá pacienta v péči a zajistí veškerá dovyšetření,
vysvětlení, poučení a nastavení léčby.

Užitečné odkazy:

Projekt Časného záchytu CHOPN Národního screeningového
centransc.uzis.cz/zdraveplice

Národní linka pro odvykání kouření, tel: 800 350 000  www.bezcigaret.cz

Český občanský spolek proti plicním nemocemwww.copn.cz

text: MUDr. Anna Frühaufová, MUDr. Viet Dung Ngofoto: iStock

Když plíce nefungují – Novinky.cz

V 80 až 85 % případů způsobuje nemoc kouření cigaret. Foto: Profimedia.cz

Specialisté kvalifikovaně odhadují, že chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) trápí v ČR zhruba 800 000 pacientů. Léčí se však jenom 250 000 z nich. Přitom každý rok zemře na tuto chorobu 2000 až 2500 lidí. A tento počet neustále stoupá.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se CHOPN dostane po roce 2020 na třetí místo, pokud jde o úmrtí pacientů na chronické nemoci.

U CHOPN dochází k dlouhodobému chronickému zánětu průdušek a k jejich zúžení, ale také k negativním změnám v plicní tkáni.

Jejími typickými příznaky jsou například:

• Dušnost, tedy dýchavičnost, zprvu při větší a pak i při malé fyzické námaze;
• neustále zahleněné dýchací trubice;
• častý kašel;
• pocit tlaku na hrudi;
• sípání;
• nevýkonnost, chronická únava atd.

Nemoc, která obvykle postupuje pozvolna a dlouhodobě, se dá zjistit pomocí jednoduchého a bezbolestného vyšetření – díky spirometrii. Pacient při ní dýchá do speciálního přístroje, který měří základní parametry nádechu, výdechu a vůbec fungování plic.

Bohužel jde o vyšetření, jehož význam podceňují nejen pacienti, ale občas i lékaři.

Nemocní lidé pociťují problémy, které vyvolává zúžení dýchacích cest, většinou až při poklesu funkce plic zhruba na 60 % obvyklé hodnoty.

Proto by hlavně kuřáci měli podstoupit spirometrii dřív, než začnou vnímat výraznější subjektivní potíže. Nejrozumnější je, když si o tom promluví se svým praktickým lékařem.

Když plicní specialisté zjistí, že vyšetřovaný člověk má CHOPN, může pak podstoupit i další vyšetření, včetně zátěžových testů. Ty dokážou přesněji určit míru jeho postižení, případně další komplikace.

Plicní specialisté neumějí nemoc vyléčit, ale dovedou významně zabrzdit její rozvoj. To je důvod, proč bývá tak důležité, aby k nim pacienti přišli včas. Tehdy má totiž jejich léčba největší smysl a efekty. Většina nemocných však chodí pozdě, když už jim plicní specialisté nemohou zdaleka tolik pomoci.

V pokročilých stadiích lapá nemocný po dechu i při chůzi po bytě nebo tehdy, když se myje, případně obléká. V takových případech je kvalita jeho života nízká. Spíš jde o živoření.

Nemoc, která se většinou začíná projevovat po 40. až 50. roce života, způsobuje v 80 až 85 % případů kouření cigaret. Anebo pasivní kouření, tedy pobyt v zakouřených prostorách. Podle výzkumů stačí strávit v takových prostorách 40 hodin týdně po dobu pěti let a riziko, že vás postihne CHOPN, stoupne o 48 %.

Vedle cigaret, doutníků nebo pravidelného kouření vodní dýmky jsou dalšími příčinami této choroby:

• Práce ve znečištěném prostředí (někdy jde o prach, jindy o chemické výpary, třeba ředidel z barev);
• časté infekce dýchacích cest v dětství;
• opakované vdechování spor plísní v domácnostech; 
• výfukové plyny; 
• práce v uhelných dolech, horníci však často mívají CHOPN kombinovanou s dalšími nemocemi dýchacích cest; 
• rizikové jsou ovšem také genetické dispozice k této chorobě.

Lidé někdy mívají CHOPN zároveň s jinými chorobami. Třeba společně s astmatem, bronchitidami, rakovinou plic nebo s jinými nemocemi dýchacích cest.

Protože kouření vyvolává i další zdravotní potíže, nepřekvapí, že pacienti s CHOPN zápolí také s nejrůznějšími srdečně cévními komplikacemi a poruchami metabolismu. To je dobré vědět třeba kvůli tomu, že například astma může překrýt počínající potíže s CHOPN. Ale je potřeba léčit efektivně obě nemoci.

Stejně tak nevýkonnost srdce kvůli kornatění cév, což je častý důsledek kouření, snadno vyvolá problémy s dechem a pacienta nenapadne, že by měl zajít i do plicní ambulance a nechat si zkontrolovat, jestli nemá současně se srdečními potížemi i CHOPN.

Léčba CHOPN rozhodně nespočívá jen v polykání pilulek. Velice důležité je například to, aby pacient přestal kouřit a vyhýbal se škodlivému prostředí. Podstatná je i zdravá životospráva, tedy racionální jídelníček, zlepšení fyzické kondice nebo shození nadbytečných kil.

„Nemocným také pomáhá dechová rehabilitace a pobyty v lázních nebo plicních sanatoriích,“ upozorňuje pneumolog MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem.

Pokud jde o léky, mají podle něj jednoznačnou přednost ty inhalační. U nich je ovšem důležité, aby pacient správně zvládl techniku, jak je užívat.

„Při opakovaných kontrolách bohužel stále zjišťujeme, že více než polovina nemocných dělá při jejich užívání nějakou chybu,“ říká doktor Kos.

„V minulosti jsem byl silným kuřákem,“ říká muzikant, skladatel, textař a rozhlasový dramaturg Jan Spálený.

„S postupem let jsem začal kašlat a špatně se mi dýchalo. Nemohl jsem popadnout dech a dusil jsem se. Abych si dokázal odkašlat, musel jsem o to víc kouřit. Nakonec to dospělo do stavu, kdy jsem pomalu nedokázal zvládnout ani dva schody.

Navštívil jsem plicní lékařku a ta mi vysvětlila, že musím přestat kouřit. Podařilo se mi to. Léčil jsem si CHOPN, a nakonec mi trvalo asi patnáct let, než jsem se vrátil zpátky do normálnějšího života,“ popisuje průběh své nemoci Spálený.

Těžcí pacienti v domácí péči často potřebují dlouhodobě dostávat kyslík. U některých může být řešením transplantace plic.

„V nejtěžších stadiích nemoci končí pacienti na jednotkách intenzívní péče obvykle kvůli náhlému selhání dechu,“ říká předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, prof. MUDr.

Víc se o nemoci a o tom, jak s ní co nejlépe žít, dozvíte na internetových stránkách www.copn.cz. Musíte ale prokliknout rubriky Aktivity, Publikace. Tam najdete například materiál Jak žít s CHOPN.

Na webu www.pneumologie.cz naleznete v rubrice Pro veřejnost mapu ČR a na ní si klikněte na kraj. Vyjede vám seznam plicních lékařů v regionu. U nich se můžete nechat vyšetřit.

Hlavní zprávy

Muž s obstrukční plicní nemocí: Přestal jsem kouřit, i tak ale nedoběhnu vlak

Můžete popsat průběh vaší nemoci?

Začalo vše neustálým kašlem, zadýcháváním, únavou. Během let se zadýchávání a únava zhoršují. V počátcích nemoci mi nedělal problém rekreační sport, chůze do schodů, zahrát si s chlapy fotbálek a podobně. S postupem času se vše zhoršovalo a nyní mi dělá problém jízda na kole i do mírného kopce, vyjít do druhého patra, rychleji popoběhnout a další.

Kdy jste zjistil, že jste onemocněl?

Asi v roce 2003 jsem navštívil plicní oddělení pana primáře Kašáka s tím, že stále kašlu a těžce dýchám. Po vyšetřeních mi byla diagnostikována choroba CHOPN třetího stupně.

Jakým způsobem to zasáhlo do vašeho života?

Musel jsem okamžitě přestat kouřit. Byl jsem silný kuřák. Změnil jsem životosprávu. Zaměřil jsem se na různá dechová cvičení. Chodím všude s předstihem, dobíhat tramvaj nebo vlak je pro mne zhola nemožné.

Co všechno se u vás změnilo?

Ale v podstatě si nemoc nepřipouštím. Snažím se žít normálně, jenom některé aktivity musím postupně přizpůsobovat svým možnostem.

Znamená to například, že horskou turistiku jsem vyměnil za pobyty u moře, fotbálek za bowling. Vždy se najde nějaká vhodná aktivita.

Řídím se doporučením lékaře v podání Rudolfa Hrušínského v legendárním filmu Vesničko má středisková. Když nemohu otočit hlavu, otočím se celým tělem.

Podstupujete ještě léčení?

V případě nachlazení a onemocnění dýchacích cest docházím na infuze. Jinak se léčím u primáře Kašáka.

Měl jste někdy problém se správným inhalováním?

Mají lékaři dostatek času na pacienty?

Nemám pocit, že by se mi lékař nedostatečně věnoval, ale nevím, jak to chodí jinde. Jakmile mám zdravotní problém, okamžitě se mi lékaři z Larymedu, kam docházím, plně a dostatečně věnují.

Měnil se v průběhu léčby váš náhled na život?

Částečně. Spoustu věcí si v životě podstatně více vážím a snažím se dle svých možností užít toho, co je pro mne možné. Také bych určitě nezačal kouřit a více bych si vážil svých plic.

Pokud nemáte problém s dechem, dýchání vám připadá tak samozřejmé, že si ho ani neuvědomujete.

Jakmile se vám jednou stane, že nemůžete dech popadnout a bezmocně lapáte po dechu, uvědomíte si, jak je to životně důležité.

Kdo je vám největší oporou?

Moje žena. Jsme spolu více než čtyřicet let a to je už opravdu prověřená životní opora. Po tolika letech se mezi vámi smazává hranice, kdo je kdo. Přesně víte, co ten druhý potřebuje a cítí. Nemusím nic vysvětlovat a ví, jak mi je.

Vždy při plánování našich aktivit podrobně zkoumá podmínky, zda jsou v mých možnostech, abych si jakýkoliv výlet či sport s přáteli mohl užít bez problémů. Vlastně má nemoc ovlivňuje i její život.

Samozřejmě, že i velkou podporu cítím v celé rodině.

Zapojujete se také do pacientských spolků?

Zatím ne, jsem pracovně velmi vytížen. Ale pokud mám příležitost se vyslovit k problémům CHOPN, rád to udělám, abych své zkušenosti s touto nemocí předal i ostatním.

Potřebujeme, aby se něco v České republice změnilo v souvislosti s léčbou vašeho onemocnění?

Jaké jsou vaše záliby a koníčky?

Jelikož jsme se před patnácti lety částečně přestěhovali mimo Prahu a pořídili si rodinný dům, našel jsem zálibu v práci na zahradě, která mi přináší relax po rušném pracovním dni.

Mám rád jízdu na kole a často vyrážíme s mojí ženou ve všední den v odpoledních hodinách po práci, jakmile se vrátíme z Prahy. O víkendu podnikáme i delší výlety. Umožňuje mi to i rovinatý terén kolem Labe.

V poslední době patří mezi mé záliby i bowling.

O chronické plicní nemoci lidé neví

Přes úsilí plicních lékařů se daří léčit pouhou třetinu nemocných chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), téměř půl milionu lidí o své diagnóze neví.

Celkový počet osm set tisíc pacientů se nemění, loni přímo kvůli CHOPN zemřelo 3500 lidí, což je pětatřicetkrát více než na astma.

Nemoc nelze vyléčit, léky však umí výrazně zpomalit zhoršování stávajícího stavu a zmírnit potíže nemocných.

„Zhruba 80 procent všech případů CHOPN má na svědomí kouření. Nemoc je následkem chronického zánětu průdušek. Nejčastěji začnou pacienti pociťovat první příznaky po čtyřicítce, mnohdy je však přecházejí a plicního lékaře navštíví až v pokročilé fázi.

Stává se, že jsou do nemocnice dovezeni až v dramatickém stavu dechové tísně a vyžadují léčbu na jednotce intenzivní péče,“ uvedl profesor Vítězslav Kolek, přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy a předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti.

Čeští plicní lékaři věří, že se situace zlepší a to ze třech důvodů: novým typům a kombinacím léčby, pacientské organizaci a výzkumu, na kterém pracují s kolegy po celém světě.

Pacientský spolek

Užší spolupráci lékařů s pacienty by měl nově zajišťovat pacientský spolek, který vznikl z původní odborné organizace. Podle předsedy Stanislava Kosa se Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN ) zaměří i na prevenci. Kromě lidí s CHOPN zastoupí další pacienty s plicními nemocemi.

„Řada pacientů s CHOPN neumí správně inhalovat a účinnost léků se tak snižuje až o polovinu. Lékaři by měli při každé návštěvě pacienta zkontrolovat, zda vdechuje z inhalátoru správně. Na to ale nemají čas.

Přitom pro vzdělání pacienta s plicní nemocí existuje ve zdravotnictví kód pojišťovny by jej tedy mohly proplácet. Odmítají ale tento kód lékařům nasmlouvat a zaškolení nových pacientů se tak většinou odehrává ve spěchu,“ přibližuje jeden z problémů, jež hodlá ČOPN řešit, předseda Kos.

ČOPN organizoval přímo ve Světový den CHOPN, který letos připadl na 18. listopadu, bezplatné spirometrické měření. To je hlavní metodou pro potvrzení diagnózy CHOPN. Ve velkém stanu v Praze na Náměstí Míru si zájemci mohli prověřit kondici svých plic.

Chronická obstrukční plicní nemoc: příznaky, léčba (CHOPN)

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je souhrnný název pro
chronickou bronchitidu a plicní emfyzém.

Jak z názvu vyplývá jedná se o onemocnění dolních
dýchacích cest – především plicní tkáně, kdy dojde
k překážce (obstrukci) v plicní tkáni a tím pacientovi zamezuje
v plnohodnotném dýchání. Při chronické obstrukční plicní nemoci
dochází k zvýšenému odporu v dýchacích cestách, který je překážkou
pro proudění vzduchu při výdechu (exspiriu).

Chronickou obstrukční plicní nemocí onemocní 5-20% dospělé populace,
kdy častější výskyt je u mužů. Toto onemocnění je úzce spjato
s kouřením cigaret a profesí v prašném
prostředí (broušení skla, cihelny, výroba azbestu,
uhelné doly).

Rizikové faktory chronické obstrukční plicní nemoci

U chronické obstrukční plicní nemoci jsou dva základní a nosné
rizikové faktory.
Prvním je kouření, kdy se zanášejí plicní sklípky
dehtem a ostatními nečistotami z cigaretového tabáku.

Plicní sklípky jsou něco jako malé komůrky, kde se
zachytává kyslík a odtud je rozváděn krví dále do celého těla. Pokud
jsou tyto sklípky obsazené (hlenem či vzduchem), nemá se kde kyslík
předávat a zároveň se i snižuje samotný objem plic.

Druhým faktorem je zaměstnání či život v prašném
prostředí (viz výše), kdy dochází podobným mechanismem
k ukládání nečistot v plicních sklípcích a jejich trvalému
rozrušování a následné přestavbě. Hlavně při vdechování těmito ději
dochází k překážce – obstrukci.

Z dalších rizikových faktorů je nutno uvést opakované infekce
dýchacích cest (nejčastěji vyskytující bakterie je hemofilus a
pneumokok), znečištěné ovzduší, závislost na věku –
s věkem chronické obstrukční plicní nemoci přibývá, závisí také na
pohlaví (chronická bronchitida je častěji u mužů
v poměru 2:1), dále prodělání tuberkulózy (TBC), opakované zápaly plic,
a v neposlední řadě astma (asthma bronchiale).

Prevence chronické obstrukční plicní nemoci

Chronická obstrukční plicní nemoc je chorobou, které se dá mnohdy
opravdu předejít. Nevztahují se na ni tolik rodinné dispozice, takže pokud
Vaši blízcí ji mají neznamená to, že vy chronickou obstrukční plicní
nemocí musíte onemocnět též, stačí dodržovat několik opatření.

Hlavní prevencí je nekouřit! Pokud jste již začali,
ihned přestat – snížíte tak riziko projevu onemocnění každým rokem
bez cigarety.

Dalším faktorem je zdravý a aktivní životní styl. Ve
stravě se zaměřit na hodně ovoce, zeleniny a bílkovin, aktivní cvičení a
pohybovat se na čerstvém vzduchu. S tím souvisí i zaměstnání
v prašném prostředí, které je stejně škodlivé jako cigarety. Zde platí
důsledné používání ochranných pomůcek –
respirátorů.

Následnou prevencí je snižování počtu infekcí
dýchacích cest. S tím samozřejmě také souvisí zdravý životní styl
(zdravý a silný organismus se s infekcemi vypořádá lépe) a kouřením,
kdy zanesené dýchací cesty jsou zeslábnuté a infekce dýchacích cest jsou
častější. Lze jim také předcházet například
očkováním proti chřipce.

Příznaky a projevy chronické obstrukční plicní nemoci

Chronická obstrukční plicní nemoc je souhrnný název pro dvě nemoci,
které se liší svým patologickým nálezem, ale přesto je těžké je
odlišit či se vyskytují společně. Je tedy nutné si obě nemoci definovat
zvlášť.

První nemocí je chronická bronchitida.
Ta je definována zvýšenou sekrecí hlenu spojeno
s chronickým kašlem trvajícím 3 měsíce v jednom roce a
alespoň dva roky po sobě. Avšak tato definice není přesto jednoznačná, je
nutné podrobit pacienta plicnímu a kardiálnímu vyšetření a odlišit od
jiného onemocnění.

Jejím patologickým nálezem je zvětšování (hypertrofie)
hlenových žlázek. Bronchiální stěna (stěna plicní tkáně) je
následně napadena infekcí.

Tento proces je
příčinou následného nedostatečného okysličení krve (hypoxie), které
může vést k promodrávání kůže (cyanóza = důsledek
nedostatku kyslíku), stažení cév (vazokonstrikce) a vysokému plicnímu
tlaku (plicní hypertenze).

Charakteristické je vysoké ranní odkašlávání hlenu
nahromaděného během spánku ve vodorovné (horizontální) poloze.

Druhou nemocí je plicní emfyzém, tato nemoc je
charakteristická svým trvalým zvětšením plicních sklípků v plicní
tkáni. Tím dochází k zániku přepážek (sept) mezi jednotlivými sklípky
a tím následně k rozbourávání plicní tkáně.

Mohou vznikat až 1 cm velké prostory vyplněné vzduchem – tedy bez
plicních sklípků – tedy pro dýchání nefunkční prostory. Můžeme si
je představit jako vzduchové kapsy, které pak způsobují
podobnou překážku (obstrukci) jako hlen u chronické
bronchitidy.

Přepážky plicních sklípků se pak porušují kašlem a přetlakem
v hrudní dutině při výdechu. Takový člověk je zejména
dušný, nejprve při pohybu či těžké fyzické zátěži,
později i při běžných činnostech nebo v klidu.

Charakteristické
dechové fenomény (odlišnosti od normálního dýchání) jsou často slyšet
i pouhým uchem – patří sem typické pískoty a
vrzoty.

Vzhledově může mít člověk s emfyzémem
soudkovitý hrudník z rozšiřování hrudního prostoru.

Dušnost jako příznak chronické obstrukční plicní
nemoci je velmi nepříjemným pocitem. Stav, kdy nemůžete dostatečně
dýchat, je nesmírně nepříjemný a pocit, že se udusíte vede často
k přerývanému dýchání, zrychlení krevního oběhu a tím dalšímu
zhoršení již tak alarmujícího stavu.

Lékaři při diagnóze pomáhá rentgenové vyšetření
plic, stanovení hladiny krevních plynů, vyšetřování vitální
kapacity a dalších funkcí plic – spirometrie, poslech
plic, ale i rozbory sputa (odkašlávaného hlenu). V neposlední řadě
i počítačová tomografie (CT).

Léčba chronické obstrukční plicní nemoci

Základní léčbou je přestat kouřit, v expozici prašného prostředí
změnit profesi, nelze-li, pak používat ochranné pomůcky. Nemoc často vede
k úplné invaliditě – nemocný je prakticky trvale neschopný práce.

Při léčbě je důležitá psychická podpora ze strany lékaře i rodiny.
Dalším úkolem léčby je podávání léků –
bronchodilatancia (látky uvolňující plicní tkáň).

Tyto
léky se zpravidla podávají inhalační formou, aby se
účinné látky dostaly přímo na potřebné místo v plicích.

V poslední
době se výrazně zlepšuje komfort podávání léků – od nezbytných
injekcí postupné přecházení v moderní spreje, inhalátory, pilulky,
které vložíte do speciálního disku a vdechujete jejich obsah.

Důležité je polohování, aby došlo k odkašlávání
přebytečného hlenu z průdušek. Pokud polohování není dostatečně
účinné, je třeba přejít na mechanické odsávání.

Jak již bylo dříve řečeno, je chronická obstrukční plicní nemoc
těžkým náporem na psychiku, neboť naučit se žít se stálým nedostatkem
vzduchu, je velmi těžké.

V posledních stádiích chronické obstrukční plicní nemoci pacient
musí být čím dál více častěji napojený na kyslík,
jelikož jeho plíce nejsou schopny zabezpečit pro organismus ani potřebnou
hladinu kyslíku pro klidovou činnost. Pacienta zadýchá třeba jen posazení
na posteli. Proto pacient má doma přístroj s kyslíkem a dle nařízení
lékaře jej využívá.

Důležité je, aby pacient neonemocněl nějakou infekcí dýchacích cest,
jelikož i jen obyčejná chřipka u něj vyvolá stav zápalu plic a
vystavuje ho ohrožení života.

Jak si mohu pomoci sám

Nejlepší radou je přestat ihned kouřit! Vyvarovat se
prašnému a znečištěnému prostředí je další radou, která však nejde
vždy dodržet. Ale co můžete sami ovlivnit je aktivní život se zdravou
životosprávou.

Pokud již onemocnění u Vás vypuklo, řiďte se radami lékaře. V této
fázi již opravdu přestaňte kouřit, jinak dojde k rychlému rozvoji
onemocnění. Důležité je výrazně omezit pasivní
kouření – např. trvalý pobyt v restauračním zařízení ať
jako host či jako obsluhující personál silně zhoršuje aktuální stav
samotné chronické obstrukční plicní nemoci.

V konečné fázi jinak můžete skončit na dýchacím přístroji. Proto
dodržujte léčbu na roztažení plicní tkáně většinou ve formě
inhalátorů s bronchodilatancii (látky roztahující průdušky).

Spěte s více polštáři, ať zabezpečíte lepší
odstraňování hlenu z plic. Neužívejte více léky, než Vám byly
předepsány, častým nadbytečným používáním si znemožňujete možnost
kvalitního účinku léky v akutním zhoršení či v těžších stádiích
onemocnění.

• Velmi pomáhá takzvaná dechová rehabilitace, každý
  pacient s chronickou obstrukční plicní nemocí se musí naučit správně
  používat dýchací svaly – bránici, břišní stěnu.
• Vhodná je lázeňská léčba, léčba
  klimatická – pobyt v teple u moře, v poslední době byly
  zjištěny i velmi dobré účinky pobytu v podzemních jeskyních.
• Velmi dobrá je při dechové rehabilitaci hra na dechový hudební
  nástroj, kdy se naučíte správně dýchat – známá je flétnová
  škola profesora Žilky.

Důsledně je třeba léčit nejen každou infekci a obyčejné prochlazení,
zde bohužel musí lékař častěji než u běžného zdravého člověka
předepisovat antibiotika. Nutno ale léčit si i alergii na pyly stromů,
prach, srst zvířat, chemikálie a další četné alergeny.

Komplikace chronické obstrukční plicní nemoci

1. Komplikací chronické obstrukční plicní nemoci je pneumotorax a plicní
   embolie.
2. Pneumotorax je nahromadění vzduchu v pohrudničním
   (pleurálním) prostoru.

3. Plicní embolie je onemocnění, při kterém dojde
   k uzavření plicní tepny embolem (krevní sraženina nejčastěji uvolněná
   z dolní končetiny).

   Při překročení do nejtěžší fáze onemocnění
   chronickou obstrukční plicní nemoci dochází k vážné dušnosti
   s nedostatkem kyslíku, že pacienti musejí být trvale připojeni na
   dýchací přístroje, používá se výplachů (laváží)
   dýchacích cest

Diskuse

• Astma
  bronchiale III.stupně

Další názvy: CHOPN, chronická bronchitida, plicní emfyzém