Je nesnadné je rozmáčknout, protože mají chitinový štít. K vyhledávání hostitele využívají speciální smyslový orgán a musí vystřídat zpravidla tři hostitele, než dospějí.
Dokáží hladovět i déle než rok a jejich optimální doba sání je jeden až dva týdny. Řeč je o klíšťatech, která jsou nebezpečná tím, že přenášejí nemoci, především klíšťovou encefalitidu a lymeskou boreliózu.
Základní ochranou před nimi je použití efektivních repelentů a volba vhodného oděvu.
Klíšťata patří mezi roztoče a jejich délka života může být až čtyři roky. Dlouhý je i jejich vývojový cyklus, který čítá vajíčko, larvu, nymfu a dospělého jedince.
Všechna stadia vyjma vajíček potřebují hostitele, aby se mohla dále vyvíjet, trpělivost jim ale nelze upřít – čekat na vhodnou příležitost vydrží hodně dlouho, klidně rok se obejdou bez sání.
Tělo klíšťat je přitom hodně citlivé na vyschnutí, což je důvod, proč se doporučuje nosit do přírody dlouhé rukávy a nohavice – na oblečení klíšťata moc dlouho nevydrží a radši se pustí, nebo zahynou.
Ze života klíšťat
Klíšťata se vyskytují v lesích, na loukách a pasekách, ráda vyhledávají trávu a keře. Není pravda, že by na své hostitele skákala z výšky, drží se spíše při zemi a zhruba do jednoho metru nad ní.
Vhodné objekty k přisátí vyhledávají klíšťata pomocí tzv. Hallerova orgánu, speciálního smyslového orgánu, který je umístěný na konci předních nohou.
K přisátí pak klíšťata používají kusadla, která proříznou cestu, a sosáček se zpětnými háčky.
Samice je větší než samec a dorůstá až 4,5 milimetrů s tím, že svůj objem může zvětšit až třistakrát – tolik krve se do jejího roztahujícího se těla vejde. Podobnou vlastností naopak nedisponují menší samci. Klíšťata sají krev savců, plazů nebo ptáků a jsou přenašeči řady infekčních chorob.
Mezi nejznámější patří klíšťová encefalitida a lymeská borelióza, jejímž přenašečem je až třetina klíšťat. Mezi další nemoci, u jejichž zrodu může být klíště, se řadí ehrlichióza, bartonellóza nebo babesióza.
Zjistit, zda je klíště nakažené, je poměrně jednoduché – stačí ho po vyjmutí odeslat do laboratoře, která tuto službu nabízí.
Ochrana proti klíšťatům a nemocem
Chcete-li se vyhnout nemocem přenášených klíšťaty, je ideální vyhnout se jejich útokům a přisátí, bez kterého k přenosu nemůže dojít. Proto se při pobytu v přírodě doporučuje na prvním místě použití účinného repelentu (například Predator) a oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, aby se klíště nedostalo na kůži.
Repelenty je vhodné volit podle toho, kdo je bude užívat (děti a osoby s citlivou pokožkou užívají přípravky s nižším obsahem účinné látky – například repelent Predator Junior) i kde a jak dlouho budou užívány (v oblastech s vysokým výskytem či zvýšeným rizikem nákazy nebo při dlouhodobém pobytu v přírodě se vyplatí vsadit na přípravky s vysokým obsahem účinných látek – Predator Forte nebo Predator Maxx plus; lovci zase ocení repelent bez parfemace – Predator Outdoor Impregnace). Osvědčené repelenty značky Predator, které jsou jedničkou v českých lékárnách, nabízejí pro každého něco, stačí si vybrat ze široké nabídky.
Včasné a správné odstranění klíštěte snižuje riziko infekce, proto je vhodné se po každém návratu domů důkladně prohlédnout a v případě nálezu přisátého klíštěte je třeba ho správně vyndat.
Nepoužívají se oleje a masti, které klíště přidusí a to vyvrhne obsah střev do našeho těla. Doporučuje se klíště vyviklat, nebo použít speciální háčky či karty určené na vyndávání klíšťat.
Ošetřené místo je třeba na závěr dezinfikovat a sledovat, zda nedochází k rozsáhlejšímu zarudnutí či změnám zdravotního stavu.
Ochrana před klíšťaty
Chraňte se před klíšťaty, která sají krev a mohou přenášet životu nebezpečné infekce!
Pro ochranu před klíšťaty v přírodě platí několik základních pravidel:
- Noste oblečení (zejména kalhoty) z hladké, světlé látky; nevhodné je tmavé oblečení z látky s vlasem.
- Používejte repelentní přípravek, který lze nanést na oblečení, zejména na spodní část nohou, od kolen níže. Pokud je u přípravku uvedeno dávkování a doba účinku na komáry, je třeba počítat s tím, že pro klíšťata bude účinnost přibližně poloviční.
- V terénu, kde se mohou vyskytovat klíšťata, si raději nesedejte (nelehejte) na zem, ani když použijete podložku.
- Pohybujte se hlavně po cestách a nevstupujte volně do trávy, bylinné vegetace a křoví.
- Při chůzi si občas prohlédněte spodní část nohou (nohavice, punčochy) a sejměte eventuálně zachycená klíšťata (proto je výhodná světlá barva oblečení).
Jak postupovat po návratu z návštěvy míst s předpokládaným výskytem klíšťat?
Prohlédněte pečlivě celé tělo, zda se nepřichytilo klíště. Nejčastěji se přisávají: v podkolenní jamce, tříslech, podpaží, za ušima, u dětí na hlavě (mezi vlasy).
Klíšťata se však mohou přichytit kdekoliv, včetně intimních míst. Člověka mohou napadnout a nakazit i nedospělá klíšťata, přičemž nenasátá larva je v průměru jen 0,8 mm a nymfa 1,2 mm velká.
Nalezená klíšťata musíte ihned odstranit!
Obrázek 1: Vývojová stadia klíštěte a srovnání jejich velikosti s velikostí lidského nehtu. © KPixMining / shutterstock.com
Sprchování ani omytí žínkou nestačí! Prohlédněte se pečlivě i následující ráno, protože klíště se může pohybovat delší dobu (několik hodin) po těle napadeného, než se přichytí. Obě prohlídky jsou nutné, abyste včas našli přichycené klíště, dříve než se plně rozvine proces sání krve.
Jak odstranit přichycené klíště?
- Místo přisátí dezinfikujte jodovým či jiným desinfekčním prostředkem.
- Pomocí navlhčené textilie, nejlépe žínkou nebo ručníkem, lehce pohybujte (viklejte) ze strany na stranu klíštětem, které se po 2 až 3 minutách uvolní. V případě potřeby klíště opatrně podeberte a vyjměte měkkou pinzetou. Osvědčují se i komerčně vyráběné umělohmotné karty se zářezy – podle velikosti – na larvy, nymfy a dospělá klíšťata.
- Klíšťaty netočte! Při pokusu o otáčení se vždy odtrhne přední část klíštěte, která zůstane v kůži napadeného a způsobí dlouho přetrvávající zatvrdlinu, případně lehký zánět.
- Místo po odstraněném klíštěti znovu desinfikujte jodovým či jiným desinfekčním prostředkem.
Jak zlikvidovat odstraněné klíště
- S každým klíštětem zacházejte jako s potenciálně infekčním materiálem! Hlídejte, abyste si při jeho likvidaci nepotřísníli ruce či předměty v okolí.
- Klíště zásadně nemačkejte, ani se ho nesnažte jinak mechanicky rozdrtit.
- Klíště zabalte do kousku papíru (nejlépe novinového) a na nehořlavém podkladu zapalte.
- Nezapomeňte, že zásadu o potenciální infekčnosti klíšťat je třeba respektovat i při odstraňování klíšťat z domácích zvířat (psů, koček). Při této práci je třeba používat gumové rukavice.
Jak si dále počínat po odstranění klíštěte?
Klíště, které se přichytilo a začalo sát, vyvolá vždy nevelké (do 5cm) zarudnutí pokožky v místě přichycení, které může přetrvávat 2 až 3 dny, ale nezvětšuje se. Nejde o příznak borreliózy (borreliový erytém).
Pokud se za 3 týdny od přisátí klíštěte zvětšuje zarudlá skvrna na kůži (která většinou v centru zbledne), a máte zvýšenou teplotu, chřipkové příznaky či jste unaveni, navštívte neprodleně lékaře a informujte ho o napadení klíštětem.
Jaké nemoci mohou klíšťata přenášet?
Klíšťata druhu Ixodes ricinus, která se vyskytují v ČR, mohou přenášet zejména následující infekční onemocnění:
Klíšťata v zahraničí mohou přenášet další onemocnění.
Nezapomínejte na očkování proti klíšťové encefalitidě!
Účinnou prevencí proti klíšťové encefalitidě je očkování. Očkovat se můžete u vašeho praktického lékaře nebo v očkovacím centru. Klíšťata infikovaná virem klíšťové encefalitidy se vyskytují jak v přírodě, tak v okolí obydlí (parky, zahrady). Je důležité očkovat nejen děti, ale i dospívající a dospělé. Očkování je nutné opakovat ve stanovených intervalech (3 až 5 let).
Nezapomeňte, že virus klíšťové encefalitidy může být přítomen také v mléce, zejména kozím nebo ovčím. Při požití kontaminovaného a tepelně nezpracovaného mléko nebo produktů z něho se může původce onemocnění přenést na člověka. Virus lze zbavit účinnosti pasterizací mléka při teplotě 72–85 °C již za 10 sekund.
Borelióza a hra o čas: kontrola je základ. Ochrnul mi i obličej, líčil pacient
„Klíšťata mají v roce několik období aktivity. Vylézají v dubnu a květnu, kdy se oteplí a je vlhko. Na vlhku jsou obzvlášť závislá a potřebují ho. Jedním z mála faktorů, který jim škodí, je sucho. V dubnu a květnu je vždycky klíšťat nejvíce. To je první vrchol. V červnu to slábne a v červenci a srpnu, kdy je sucho, je klíšťat málo a s jejich počtem klesá i jejich aktivita.
Teď je venku asi jen třetina klíšťat z počtu, kterého dosáhla na jaře. Jestli jsou agresivnější nebo ne, to nedovedu posoudit. Záleží také na tom, kam člověk chodí. Druhá vlna přichází na podzim. V září a říjnu počet klíšťat opět stoupá,“ vysvětluje Ondřej Hajdušek, vedoucí laboratoře klíšťaty přenášených onemocnění z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR.
Přečíst článek ›
Klíšťata jsou přenašeči různých nemocí, pro člověka jsou nejnebezpečnější borelióza a encefalitida. Borelie je bakterie, encefalitidu způsobuje virus.
„Proti klíšťové encefalitidě máme vakcínu, která funguje dobře. Proočkovanost je ovšem malá, když to srovnáme třeba se sousedním Rakouskem. Promořenost klíšťaty s encefalitidou v porovnání s boreliózou je menší, asi do šesti procent.
Případů encefalitidy je také méně než případů boreliózy, ale její průběh je velice závažný. Není na to žádná účinná léčba.
Pacient se nechává v klidu a dost často si z onemocnění nese nějaké následky,“ popisuje Ondřej Hajdušek s tím, že na boreliózu žádná vakcína není.
Ale dá se léčit antibiotiky, když se rozpozná včas. „Existuje více druhů borélií, některé mají rády kůži, jiné lezou do srdce, do kloubů, do mozku a tak dále. Podle toho jsou potom také příznaky nemoci,“ říká odborník.
Přečíst článek ›
Borelióza s encefalitidou jsou tedy nejběžnější u lidí. Potom jsou tu i další choroby, které přenášejí klíšťata – ehrlichióza, babezióza a další nemoci, které se týkají spíše zvířat. Vzácně se objevují třeba u psů.
Do 24 hodin se nemoc nerozšíří
Vědci z Parazitologického ústavu přicházejí s klíšťaty do styku každý den, mohlo by se zdát, že je to tedy velmi rizikové povolání, ale opak je pravdou.
„Protože s klíšťaty pracujeme, sbíráme je, jsme všichni povinně očkováni proti encefalitidě. Každý rok chodíme na lékařské prohlídky a na odběry krve, aby nám zjistili hladinu protilátek proti encefalitidě.
Když klesnou pod určitou mez, jdeme se přeočkovat,“ vysvětluje Hajdušek.
„Proti borelióze se moc dělat nedá, protože do terénu chodíme. Pomáhá večer se prohlédnout a odstranit klíště co nejdříve. Naše pokusy na přenos borélií z nakažených klíšťat na myši prokázaly, že do 24 hodin se nemoc nerozšíří.
Když se klíště odstraní do 24 hodin, měl by být člověk v pořádku, 48 hodin je na hraně a po této době je už přenos borélií dost jistý. To znamená, že když jdete do přírody a večer se prohlédnete, mělo by být všechno v pořádku.
Žádný pracovní úraz jsme tu ještě neměli,“ směje se.
Přečíst článek ›
Jsou tři stadia klíštěte – larva, nymfa a dospělec. Prostřední stadium nymfy je nejnebezpečnější z hlediska boreliózy. U dospělých se většinou objevují nymfy a dospělci, u dětí se navíc občas vyskytnou i larvy, ale ty by teoreticky neměly představovat nebezpečí přenosu nějaké nemoci.
V Parazitologickém ústavu pracují hned na několika typech vakcín. „Jednak jsou to vakcíny proti samotnému sání klíštěte. Teoreticky, když už klíště saje, mělo by hůře přenášet patogeny. A potom se soustředíme přímo na patogeny.
Tam studujeme, jak klíšťata interagují s patogeny, jak se jim klíště přizpůsobuje, jak ho patogeny nutí změnit se tak, aby se lépe přenášely.
My se snažíme tyto mechanismy přerušit a zabránit tomu, aby se nakažené patogeny dostaly z klíštěte do hostitele, tedy do člověka,“ líčí Ondřej Hajdušek.
V Americe už byla vakcína proti borelióze schválená, a dokonce se i prodávala, ale po několika letech byla stažena z trhu.
Přečíst článek ›
„Nevím, jestli to bylo z komerčních důvodů, nebo jestli si pacienti stěžovali, že měli nějaké vedlejší příznaky, ale byla to vakcína, která částečně fungovala, takže se pracuje na jejím zdokonalení.
My hledáme ještě jiné molekuly, kterými by se tato vakcína mohla nahradit nebo zdokonalit. Nějaké kandidáty máme, ale v Akademii věd děláme pouze základní výzkum, nedostaneme se až do konečné fáze. To už potom není v našich rukách.
Vývoj vakcíny je na nějaké farmaceutické firmě, která si musí spočítat, jestli se jí to vyplatí,“ říká parazitolog.
Mohou nám být i užitečná
Ačkoli je klíště líčeno jako démon a přenašeč zhoubných onemocnění, má i své klady. Při sání totiž vylučuje molekuly, které nám mohou být v budoucnu velmi prospěšné. „Když klíšťata sají několik dní, produkují sliny, kterými si sání řídí.
Jsou v nich molekuly, které brání srážení krve nebo mění imunitu hostitele.
A my tyto bílkoviny ze slin také částečně analyzujeme a zkoumáme, jestli by mohly být použity jako účinné látky proti srážení krve nebo v nějakých imunomodulačních procesech,“ říká Ondřej Hajdušek, který má možná jako jeden z mála ke klíšťatům velmi dobrý vztah.
„Jednak nás živí, ale jsou také strašně zajímavá. Klíšťata nejsou hmyz, ale roztoči, jedná se o příbuzné pavouků, a každý den nás něčím překvapí. Například používáme klíštěcí genom, známe všechny geny klíštěte, takže analyzujeme různé biochemické dráhy a sledujeme, jak se liší od lidí. Jsou to opravdu zajímavé organismy,“ uzavírá.
Kde najít informace o riziku přisátí klíštěteInformace o aktuální aktivitě klíšťat zveřejňuje každoročně během sezony Český hydrometeorologický ústav, stejné údaje najdete například na portálu Ministerstva zdravotnictví ČR. Pojem aktivita klíšťat neříká, kolik klíšťat se právě nachází na území České republiky (množství klíšťat v jednotlivých regionech se může lišit), ale kolik procent klíšťat z celkového počtu je právě aktivních.
Ochrnula mi horní část těla včetně obličeje
Příběh pacienta, který se nakazil encefalitidou i boreliózou zároveň.
Petr Dio z Klatov ví, jak zákeřná může být klíšťová encefalitida. Poté, co ho kouslo infikované klíště, ochrnul a strávil dlouhé měsíce v nemocnici a poté v rehabilitačním ústavu.
„Vše začalo v létě 2002, kdy jsem působil jako vedoucí na skautském táboře nedaleko Hnačova. Všem dětem jsme doporučovali, aby se nechaly očkovat, já jsem na to ale v tom shonu zapomněl.
Když mě kouslo klíště, vyndal jsem ho a nepřikládal tomu žádnou vážnost,“ vzpomínal na osudové okamžiky.
Přečíst článek ›
„Asi po sedmi dnech po návratu z tábora se u mě objevily chřipkové příznaky. Navštívil jsem lékaře, ale ten právě odjížděl na dovolenou, a tak neměl příliš času se mi věnovat. Předepsal mi proto prášky na chřipku. Asi po týdnu nemoc odezněla a já jsem začal chodit do práce. Pak se ale příznaky vrátily, ovšem mnohem těžší.
Měl jsem třeba čtyřicítky horečky, přestával jsem hýbat rukama. To jsem ještě pořád netušil, co mi je. Jeli jsme do nemocnice v Klatovech, tam jsem zkolaboval, a tak mě převezli na infekční do Plzně. Probral jsem se tam asi po týdnu, v němž jsem byl úplně mimo, vůbec na nic si nepamatuji.
Až pak jsem zjistil, že mám encefalitidu,“ svěřil se muž, který v té době pracoval jako stavební dělník.
„Byl jsem ochrnutý na horní část těla. Nemohl jsem hýbat končetinami, nemohl jsem se najíst.
Tam jsem byl asi čtrnáct dní, pak mě převezli do Klatov na neurologii, kde zjistili, že klíště kromě encefalitidy mělo i lymeskou boreliózu. Ochrnul mi celý obličej, takže mi nefungovaly ani mimické svaly.
Hledali, kam by mě umístili, abych se vyléčil. Nakonec jsem skončil na vojenské klinice v Plzni, kde mi začali léčit obličej,“ vypráví.
„Asi po třech týdnech po nahřívání, masážích a dalších aktivitách dosáhli toho, že ochrnutí ustoupilo, ale horní část trupu zůstávala nezměněna.
Na neurologii jsem strávil asi měsíc, pak se podařilo zajistit přijetí do vyhlášeného rehabilitačního ústavu v Kladrubech.
Každý den s výjimkou neděle od sedmi ráno do pěti hodin odpoledne jsem po půl- a čtvrthodinách podstupoval elektroterapie, vodní masáže a další terapie,“ pokračuje.
Přečíst článek ›
„To jsem byl stále ochrnutý, ale začalo se to pomalu zlepšovat. Lékaři mi řekli, že než nerv doroste o jediný milimetr, trvá to týden i dva.
V Kladrubech jsem byl déle než půl roku a asi po roce jsem se tam vrátil na dva měsíce na doléčení. Léčba šla poměrně dobře, i když po půl roce se mi síla vrátila tak zhruba ze čtyřiceti, maximálně padesáti procent.
Při ukončení léčby jsem už měl sílu tak z pětasedmdesáti procent,“ říká.
A co bylo na celém onemocnění nejhorší? „Vůbec nejhorší byla psychická stránka, kdy člověk neví, co s ním bude a zda vůbec bude schopen fungovat. Naštěstí mě podržela moje rodina i vedení firmy, ve které jsem pracoval. Navštěvovali mě a dali mi najevo, že se mnou počítají. A skutečně jsem se tam po roce vrátil,“ popsal drama se šťastným koncem Petr Dio.
Příběh zaznamenal Milan Kilián, šéfredaktor Klatovského Deníku.
Přečíst článek ›
Nemoc, o které nemusíte dlouho vědět. Sezóna zrádné boreliózy je tady
Výskyt boreliózy kolísá během roku a souvisí s aktivitou klíšťat.
Sezóna závisí na klimatických podmínkách, obvykle začíná na přelomu dubna a května, přičemž vrcholí obvykle během července, ale může přetrvávat až do podzimních měsíců.
Onemocnění se může projevovat postižením kůže, kloubů, nervového systému nebo srdce. Přestože jde o poměrně časté onemocnění, v případě netypického průběhu ho mnohdy nerozezná nejen laik, ale diagnostika může činit problém i lékařům.
Co boreliózu vyvolává a jakým způsobem?
Příčinou infekční nemoci je bakterie ze skupiny spirochet, která byla pojmenována Borrelia burgdorferi a která dnes podle odborníků zahrnuje minimálně tucet, ale spíše až dvě desítky poddruhů.
Tato bakterie žije v trávicím systému klíšťat a na člověka se přenáší po jejich přisátí, a to prostřednictvím infikovaných slin klíštěte během doby, kdy saje lidskou krev. Následně se bakterie v lidské kůži pomnoží a prostřednictvím krve nebo lymfy mohou být roznášeny do dalších částí těla, například do centrálního nervového systému.
V lidském těle jsou borrelie schopny přežívat delší dobu bez toho, aby způsobily zánět, nicméně organismus se jim brání tvorbou protilátek.
Příznaky a projevy nemoci závisí na jeho stádiu
Lymská borelióza může mít široké spektrum příznaků, které závisí na formě průběhu onemocnění, a podle odborníků tyto projevy souvisí s pestrostí podtypů bakterie, které mohou být příčinou infekce.
Nejčastějším a nejznámějším projevem nemoci je postižení kůže, které se objevuje zhruba po několika dnech až týdnech v okolí místa přisátí klíštěte a má formu červené skvrny velké i několik centimetrů.
Tato skvrna může uprostřed vyblednout, případně zcela zmizet a následně se znovuobjevit na jiném místě. Odborníci proto pro něj používají termínu erythema migrans.
Tento kožní projev může být spojen s nespecifickými celkovými příznaky, jako jsou únava, bolesti kloubů, malátnost nebo bolesti hlavy.
Problém pro lékaře spočívá v tom, že tyto typické příznaky se vůbec nemusí objevit a nemoc o sobě může dát vědět až s dlouhým odstupem několika měsíců nebo let.
V takovém případě si většina postižených své zdravotní problémy nespojuje s tím, že si před časem odstranili z těla přisáté klíště
Víte, že…?Nejčastěji jsou boreliózou postiženy děti ve věku 5 až 9 let a dospělí mezi 60. a 64. rokem věku, přičemž podle odborníků se výskyt v posledních letech posouvá směrem ke starším věkovým skupinám.
Proč je borelióza nebezpečná a jak poškozuje zdraví?
Zrádnost borreliózy tak spočívá v tom, že se může projevit až za několik měsíců vážnými postiženími nervového systému (lymská neuroborrelióza) nebo pohybového aparátu (lymská artritida).
Může jít například o zánět mozkových a míšních plen (meningitis), o obrnu lícního nervu (paréza n. facialis) nebo jiných nervů, o bolesti svalů a kloubů spojené se záněty kloubů nebo úponů šlach.
Vzácněji může dojít k postižení srdce (karditida), které je doprovázeno poruchami srdečního rytmu.
Diagnóza a léčba patří do rukou lékaře
V případě podezření na nakažení borréliozou nebo jinou infekcí přenášenou klíštětem rozhodně nespoléhejte na babské recepty ani na doporučení vyčtená z internetu, ale vyhledejte svého praktického lékaře, případně odborníka v oblasti infekčních nemocí. Medicína má k dispozici specifické laboratorní metody k diagnostikování boreliózy a léčba spočívá převážně ve včasném podání vhodných antibiotik.
Existuje účinná prevence?
Zatímco proti klíšťové encefalitidě se můžeme chránit dobrovolným očkováním, v případě borréliózy taková možnost neexistuje. V principu máme pouze možnosti, jak omezit riziko nakažení borreliemi. Určitě je vhodné před plánovaným pobytem v přírodě zkontrolovat předpověď aktivity klíšťat a dále bychom měli dodržovat tři jednoduchá pravidla.
Zlatým pravidlem číslo jedna je bránit se před napadení klíšťaty vhodným chováním v přírodě, přiměřeným oblečením, případně použitím účinných repelentů.
Druhým krokem je, co nejrychleji klíště odhalit, pokud se dostalo na naše tělo. Tedy prohlédnout se ihned po příchodu z přírody domů a pro jistotu se znovu zkontrolovat druhý den ráno. Klíště je totiž schopné se po těle několik hodin pohybovat, aniž by se přisálo. Při kontrole těla nikdy nezapomeňte prohlédnout podkolení jamky, třísla, podpaží a prostory za ušima.
Posledním z trojice pravidel je přisáté klíště co nejdříve správně odstranit, pokud už nás napadlo. Podle doporučení Státního zdravotního ústavu bychom po dezinfekci místa přisátí měli za pomoci navlhčené textilie (např. kapesník, žínka) lehce klíštětem viklat ze strany na stranu nebo ho opatrně podebrat a vyjmout měkkou pinzetou. Během dvou až tří minut se klíště z kůže obvykle uvolní.
Aktivita klíšťat je nadprůměrná, ochrání vás správné oblečení i očkování
Pozor na klíšťata, letos je jejich aktivita vysoká. Foto: Profimedia.cz
Klíště je přenašeč notoricky známých nemocí, nejčastěji boreliózy a klíšťové encefalitidy. Z dat ministerstva zdravotnictví vyplývá, že nejvíce případů nákazy encefalitidou hlásí Jihočeský kraj a Vysočina.
Jak se proti nemocem a napadení klíštětem chránit, případně jak riziko nákazy nějakou chorobou alespoň minimalizovat?
Rozhodně je velmi důležité zvolit vhodné oblečení a obuv. Oblečení má být nejlépe světlé (klíšťata jsou na něm dobře vidět) a zakrývající co nejvíce částí těla. Také je doporučeno mít uzavřenou obuv a dlouhé nohavice. Ty můžete zastrčit například do ponožek, anebo boty vyměnit za holiny. Nejlepší je se pohybovat na pevných cestách, vyhýbat se vysoké trávě a nesedat si na zem.
Nezapomínejte na repelent. Krémové varianty aplikujte rovnou na tělo, repelentem ve spreji ošetřete oblečení a boty.
Po návratu domů se nikdy nezapomeňte pořádně prohlédnout. Požádejte někoho blízkého, aby vám s kontrolou pomohl. Zaměřte se především na podkolenní jamky, podpaží, vlasy, místa za ušima, ale i na třísla a intimní partie. Protože klíště může prozatím putovat po těle, prohlédněte se ještě ten samý den večer, nebo následující den ráno.
V případě, že na sobě objevíte klíště, nepanikařte. Vyndávejte ho ideálně pinzetou nebo speciálními kleštičkami či kartou určenou na odstraňování klíšťat. Pokud u sebe žádnou z propriet nemáte a klíště vytahujete rukama, je velmi důležité si po odstranění nezvaného hosta pořádně umýt ruce teplou vodou.
Klíště uchopte co nejblíže kůži a kývavými nebo otáčivými pohyby jej pomalu vyviklejte. Kdysi se doporučoval i zaručený směr, báchorkám nevěřte. Na směru otáčení nezáleží.
Po odstranění klíštěte místo ihned dezinfikujte, nejlépe přípravkem obsahujícím jód.
Lymeskou boreliózu přenáší každé třetí klíště a v ČR je ročně hlášeno 4500 případů výskytu této nemoci. První příznaky se objevují po 1-2 týdnech od doby, kdy se klíště přisálo. Borelióza má ze začátku podobný průběh jako například chřipka. Provází ji bolesti hlavy, kloubů, ospalost a malátnost.
Ve 20 – 30 % případů se ovšem žádné počáteční příznaky onemocnění neobjevují. Okolo místa, kde bylo klíště, se pak vytvoří jen typická skvrnka, které si ale nakažený, například v případě, že měl klíště na zádech nebo za ušima, nevšimne.
Pokud se na boreliózu nepřijde hned, dostaví se další, velmi nepříjemné příznaky a nemoc se dostane do dalšího, obtížně léčitelného stádia. To zahrnuje například chronické záněty kůže, šlach, kloubů, infekci centrálního nervového systému, dokonce může napadnout i srdce nebo oči.
Nemocný si velmi často stěžuje na bolest pohybového aparátu a může trvat poměrně dlouho, než se na skutečnou příčinu jeho problémů přijde. Proti borelióze zatím neexistuje očkování, proto je nejdůležitější v případě jakéhokoli podezření navštívit lékaře. V případě zjištění nemoci se diagnóza léčí antibiotiky.
Klíšťovou encefalitidou onemocní ročně 500 – 800 lidí. Jedná se o zánětlivé onemocnění mozku a promořenost klíšťat se pohybuje okolo 4 %. V takzvaných přírodních ohniscích může být však až několikanásobně vyšší.
Onemocnění se rozvíjí týden až dva od prvního přisátí klíštěte. Nejprve se projevuje jako nemoc dýchacích cest spojená s horečkami.
U některých lidí může dojít do druhé, závažné fáze, které je spojena s napadením centrální nervové soustavy. Intenzita příznaků je velmi individuální, závisí na odolnosti organismu. Bohužel neexistují účinné léky, nemoci lze ale předejít očkováním.
Lidé si rizika spojená s nemocemi od přisátých klíšťat uvědomují čím dál víc. Z dat zdravotní pojišťovny VZP vyplývá, že za posledních pár let stoupá zájem veřejnosti o očkování proti klíšťové encefalitidě.
Všeobecná zdravotní pojišťovna za první pololetí letošního roku vyplatila příspěvek na péči bezmála u 75 000 klientů. To je dramatický nárůst vzestupného trendu oproti loňsku, kdy za celý rok (!) stejný benefit využilo jen o 10 000 klientů více.
Za jeden z důvodů zvyšujícího se zájmu o proočkovanost považují odborníci i výši příspěvku. Loni se jednalo o 500 korun, letos, v rámci speciálního očkovacího programu, jde až o 650 korun.
Pro zajímavost – pokud člověk onemocní encefalitidou, průměrné roční náklady na léčbu této nebezpečné nemoci se pohybují okolo 14,5 tisíce korun. Nemoc ovšem může zanechat i trvalé následky (ochrnutí, porucha soustředění). S tím pak souvisejí i další náklady v sociální a zdravotní oblasti.
Hlavní zprávy
Kontrola klíšťat: po návratu domů a ráno znovu
Klíšťata jsou aktivní většinou od března do října.
„Nejvyšší aktivita bývá během května, června a pak v září, což souvisí s vhodnými podmínkami, kterými jsou dostatečná teplota a vlhkost,“ vysvětluje Miroslava Burýšková, vedoucí největší české laboratoře na analýzu infekčnosti klíšťat Protean.
Klíšťata s sebou přinášejí rizika onemocnění závažnými chorobami, které mohou mít nepříjemné zdravotní následky, zejména v podobě poškození centrálního nervového systému. Klíště může také být přenašečem více než jednoho závažného onemocnění naráz.
Podle informací středočeských hygieniků loni ve Středočeském kraji onemocnělo 53 lidí klíšťovou encefalitidou a 317 lymeskou boreliózou.
„Zatímco na lymeskou boreliózu zabírají antibiotika, jedinou spolehlivou ochranou proti klíšťové encefalitidě je očkování.
Právě teď je pro něj vhodná doba,“ říká ředitelka Krajské hygienické stanice Středočeského kraje Jarmila Rážová a dodává: „Ve Středočeském kraji se nachází řada atraktivních rekreačních oblastí a každoročně se zde rekreuje jeden z největších počtů dětí na letních táborech (loni to bylo 24 214), a tak apelujeme zejména na rodiče, aby sebe a své děti chránili včasným očkováním.“
Prohlídku zopakujte, klíštěti někdy trvá, než se přisaje
Hygienici doporučují se před klíšťaty v přírodě chránit také dodržováním následujících zásad:
- Zvolte vhodné oblečení a obuv – ideálně dlouhé rukávy a dlouhé světlé kalhoty, na kterých jsou klíšťata dobře vidět, uzavřenou obuv (nejlépe holínky), případně nohavice zastrčte do ponožek.
- Velmi vhodná je aplikace repelentů proti klíšťatům, a to především na boty, ponožky, kalhoty, případně i na kůži.
- Pro minimalizaci rizika napadení klíštětem je doporučeno omezit pohyb v travnatých či křovinatých porostech, pohybovat se spíše po zpevněných cestách, nelehat a nesedat do trávy. Klíšťata se často vyskytují i v parcích a zahradách.
- Po návratu domů je nutné se důkladně prohlédnout, nejlépe za asistence druhé osoby. Klíšťata se nejčastěji přisávají v podkolenních jamkách, podpaží, za ušima, na hlavě ve vlasech, v tříslech a v intimních partiích. Obdobnou prohlídku je třeba provést i následující ráno.
Poslední doporučení není příliš známé, lidé málo vědí, že klíště po vás chodí i celé hodiny, než si vybere místo na přisátí. Proto je důležité kontrolu zopakovat a případné klíště co nejdříve odstranit. Nakazit se totiž můžeme již dvě hodiny po přisátí klíštěte.
Galerie: Co potřebujete k vyndání klíštěte a jak ho správně odstranit?
Aktuální předpověď aktivity klíšťat na území České republiky můžete po celou dobu sezónu sledovat na stránkách Státního zdravotního ústavu (www.szu.cz). Na webu laboratoří Protean pak najdete mapy výskytu infikovaných klíšťat a také přehled celkové promořenosti vyšetřených klíšťat.
Našli jste si klíště?
Našli jste si klíště, vyndali ho a teď přemýšlíte, zda ten malý tvor není infikovaný jednou z nebezpečných nemocí. Buď ho spláchnete do záchodu a budete doufat, že tomu tak není, nebo jej pošlete do laboratoře. Jak správně zabalit klíště, kam jej poslat a kolik za „jistotu“ zaplatíte? Více v článku Je vaše klíště infikované? Jak ho zabalit a kam poslat.
Existují také domácí testy, například na odhalení borélie z klíštěte.
Ministerstvo zdravotnictví: Aktivita klíšťat je letos nadprůměrná
Vytvořeno: 14. 7. 2016 Poslední aktualizace: 14. 7. 2016
Aktivita klíšťat je v letošním roce díky teplé zimě nadprůměrně vysoká. Chceme-li v létě vyrazit do přírody, velmi pravděpodobně se kontaktu s tímto roztočem nevyhneme.
Klíště je přitom známé především jako přenašeč nejrůznějších infekcí, nejčastěji boreliózy a klíšťové encefalitidy. Nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy dlouhodobě hlásí Jihočeský kraj a Vysočina.
Ministerstvo zdravotnictví, které data o výskytu těchto onemocnění pečlivě sleduje, proto vydává souhrn doporučení, jak se před klíšťaty chránit.
Borelióza (lymeská borelióza) je způsobena bakteriemi komplexu Borrelia burgdorferi, kterou přenáší až každé třetí klíště. V ČR je každoročně hlášeno okolo 4.500 případů lymeské boreliózy.
První příznaky onemocnění přicházejí cca po 1–2 týdnech od přisátí klíštěte, projevují se jako nespecifické chřipkové příznaky (únava, malátnost bolesti hlavy, kloubů…). U části pacientů se kolem místa přisátí klíštěte vytvoří typická boreliová skvrna.
Ve 20–30 % nákaz bohužel nemusí být pozorovány žádné příznaky v první fázi onemocnění a borelióza tak přechází do dalších, hůře léčitelných stádií, jejichž projevy zahrnují chronické záněty kůže, záněty kloubů a šlach, infekce centrálního nervového systému (neuroborelióza) či napadení srdce nebo očí. Proti borelióze neexistuje očkování, pro úspěšnou léčbu onemocnění je nejdůležitější včasná diagnóza a okamžité zahájení léčby antibiotiky.
Klíšťovou encefalitidou onemocní v ČR ročně přibližně 500–800 lidí. Toto zánětlivé onemocnění mozku je způsobeno Flaviviry přenášenými na člověka nejčastěji právě klíšťaty. Promořenost klíšťat v ČR se pohybuje okolo 4 %, v tzv.
přírodních ohniscích nákazy může být však až několikanásobně vyšší. Onemocnění se vyvíjí obvykle do 7–14 dnů od přisátí infikovaného klíštěte. V prvním stádiu se jeho příznaky podobají netypickému virovému onemocnění dýchacích cest s horečkami.
U některých pacientů může onemocnění přejít do druhé, závažné fáze, která je spojena s napadením centrálního nervového systému virem. Intenzita příznaků závisí na celkové odolnosti organizmu i na fyzické námaze nemocného.
Ačkoliv pro léčbu tohoto virového onemocnění doposud neexistují účinné léky (virostatika), je možné mu předejít očkováním. Toto očkování je velmi účinné a prakticky bez vedlejších účinků, nechrání však proti borelióze a jiným onemocněním.
JAK SPRÁVNĚ ODSTRANIT PŘISÁTÉ KLÍŠTĚ?
- Klíště vyndávejte ideálně pinzetou nebo speciálními kleštičkami či kartou určenou k odstraňování klíšťat. Pokud klíště vytahujete holýma rukama, následně si ruce pečlivě umyjte.
- Klíště uchopte co nejblíže kůži a kývavými pohyby nebo otáčením ho pomalu vyviklejte. Na směru otáčení nezáleží.
- Ranku po vyjmutí klíštěte ihned dezinfikujte, nejlépe přípravkem s obsahem jodu.
JAK SE ÚČINNĚ CHRÁNIT PŘI POHYBU V PŘÍRODĚ?
- Zvolte vhodné oblečení a obuv – ideálně dlouhé rukávy a dlouhé světlé kalhoty, na kterých jsou klíšťata dobře vidět, uzavřenou obuv (nejlépe holínky), případně nohavice zastrčte do ponožek.
- Velmi vhodná je aplikace repelentů proti klíšťatům, a to především na boty, ponožky, kalhoty, případně i na kůži.
- Pro minimalizaci rizika napadení klíštětem doporučujeme omezit pohyb v travnatých či křovinatých porostech, pohybovat se spíše po zpevněných cestách, nelehat a nesedat do trávy.
- Po návratu domů je nutné se důkladně prohlédnout, nejlépe za asistence druhé osoby. Klíšťata se nejčastěji přisávají v podkolenních jamkách, podpaží, za ušima, na hlavě ve vlasech, v tříslech a v intimních partiích. Obdobnou prohlídku je třeba provést i následující ráno.
- Předpověď aktivity klíšťat zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví pravidelně zde.
- Přílohy:
- Infekce přenášené klíšťaty 2007–2015
- Počet případů klíšťové encefalitidy v ČR na 100 000 obyvatel za rok 2014 podle krajů
- Počet případů klíšťové encefalitidy v ČR za období 2014–2015 podle týdne
Pro více informací kontaktujte Ministerstvo zdravotnictví ČR, tel.: 224 972 166
Odbor komunikace s veřejností, e-mail: [email protected]
Jste spokojeni s obsahem této stránky?
Děkujeme! Máte nějaký nápad, jak stránku vylepšit?
Co zde chybí nebo byste vylepšili?
Děkujeme vám za zpětnou vazbu!