Klíšťová encefalitida – zákeřné onemocnění

Klíšťová encefalitida – zákeřné onemocnění

Klíšťata jsou aktivní od března do listopadu, nejvíce však útočí v prázdninových měsících. Přinést si ho můžete z jakékoli procházky, miluje totiž vysokou trávu.

Z malého roztoče má panickou hrůzu stále víc lidí. Aby ne. Tohle už na první pohled odporné zvířátko je přenašečem nepříjemných a nebezpečných onemocnění – lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy. Jak před ním ochránit svou kůži, zdraví a v nejhorším i život?

Základní pravidla chování v přírodě

Na výlet do přírody si vemte ideálně vysoké boty a dlouhé kalhoty. Vše ideálně ve světlých barvách, ty prý klíšťata přitahují méně.

Pokud to jen trochu jde, pohybujte se po cestách, vyhýbejte se vysoce vzrostlým rostlinám a pravidelně se od kolen dolů stříkejte repelentem.

Hned po návratu z procházky se důkladně prohlédněte, zda na těle nemáte zakousnutého cizopasníka. Čím kratší dobu je klíště přisáté, tím spíš vás nenakazí boreliózou. 

Domácí odpuzovače klíšťat

Ze zahrady nevyhánějte mravence, jsou totiž přirozeným nepřítelem klíšťat. Trávu udržujte posekanou, ať vetřelcům netvoříte ideální životní podmínky. Jako přírodní odpuzovač funguje levandulový nebo čajovníkový olej, který nanášejte na nohy pod koleny a kolem kotníků.

Skvěle působí i vlaštovičníkový olej, ten si snadno vyrobíte doma. Vlaštovičník omyjte a natrhejte na menší kousky, zalijte ho rostlinným olejem a nechte aspoň 10 dní louhovat. Výluhem si pak potírejte krk a nohy až do výše kolen.

Zálesáci zase tvrdí, že do lesa stačí vyrazit se sušeným hřebíčkem v kapse a čas od času ho promnout mezi prsty.

Očkování

Nechat se očkovat je možné pouze proti klíšťové encefalitidě, a to kdykoli během roku. V zimě jsou mezi jednotlivými dávkami větší rozestupy, v létě je lékaři naopak zkracují, aby byla vakcína co nejrychleji účinná.

Důležité je chodit na pravidelná přeočkování, první se provádí po 3 letech, další pak po 3 až 5 letech podle věku a kondice pacienta.

Proti lymské borelióze se očkovat nedá, v případě nákazy nezbude nic jiného než spoléhat na péči lékařů.

Největší nebezpečí, které nám od klíšťat hrozí, je přenos lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy. První jmenované onemocnění je pro člověka horší, protože se proti němu nelze očkovat. Riziko nakažení lymskou boreliózou roste přímo úměrně tomu, jak dlouho je klíště přisáté. První známkou infekce je červená (často svědící) skvrna v místě zakousnutého klíštěte a po několika týdnech také únava, bolest svalů nebo zvýšené teploty. V této fázi se dá nemoc léčit antibiotiky. Pokud se ale v tomto stádiu nerozezná, může dojít k postižení kloubů, srdce, zánětu mozkových blan nebo obrně. Třetí fází, která přichází až za několik let, je pak zánět mozku a míchy. Onemocnění někdy může skončit i smrtí.  Oproti tomu klíšťová encefalitida se projeví velmi rychle. Zda se pacient nakazí, není závislé na délce přisátí klíštěte. V první fázi je patrná malátnost, bolesti svalů, zažívací potíže a horečky. Při závažnějším průběhu může nemoc pokračovat bolestmi hlavy, poruchami sluchu nebo paměti a nejhorší variantou je zánět mozkových blan, mozku nebo míchy.

U scének z lesa může být klíště zdrojem zábavy. Bez patřičné ochrany vám ale může ztuhnout úsměv na rtech

Zdroj: Youtube, Jirka Krčmář 

Očkování proti klíšťové encefalitidě

  • Očkování proti klíšťové encefalitidě u svých pojištěnců podporuje již od roku 1998, kdy poprvé začala vyplácet příspěvky na toto očkování dětem do 19 let, od roku 2008 pak všem pojištěncům.
  • V současné době RBP přispívá všem svým pojištěncům bez ohledu na věk na všechna očkování nehrazená ze zdravotního pojištění, tedy i na klíšťovou encefalitidu, a to až do výše 1 000 Kč.
  • Podmínkou úhrady je předložení dokladu o zakoupení vakcíny a očkovacího průkazu se záznamem o provedení uvedeného očkování.

Za vznik nemoci může nenápadný malý parazit, kterým je klíště. To většinou číhá v trávě, aby se přisálo na člověka nebo zvíře a přiživilo se na jeho krvi.

Je-li infikované a zakousne se do těla svého živitele, může na něj zákeřný virus přenést už během několika minut. Vyndáte-li si klíště ihned po příchodu z lesa, může být už pozdě. Varující také je, že nemocných každoročně přibývá.

Klíšťová encefalitida může znamenat nejen několik týdnů léčby, tudíž vyřazení z běžného života, ale může přinést i doživotní následky v podobě obrny. Ochrnout mohou nohy, ruce i svaly v obličeji. V některých případech může být encefalitida smrtelná, asi deset procent nemocných skončí v invalidním důchodu.

Jak se chránit před klíštětem?

Jedinou, zato však opravdu účinnou ochranou proti klíšťové encefalitidě je očkování, které v těle vytvoří protilátky schopné vzniku choroby zabránit. Je proto až nepochopitelné, že očkování v České republice využije jen přibližně 18 procent obyvatel.

Ti, kteří nejsou ještě očkováni, by si při procházkách do přírody měli obléknout oblečení z hladkých světlých látek, aby lezoucí klíšťata byla co nejdříve vidět. Tělo je vhodné chránit repelenty. Přichycená klíšťata je nutno co nejdříve odstranit.

Po příchodu z lesa domů je vhodné si prohlédnout celé tělo a prohlídku druhý den ráno zopakovat.

Pokud přisáté klíště na těle objevíme, místo přisátí desinfikujeme například jodovým prostředkem. Pak pomocí navlhčené žínky parazitem lehce pohybujeme (vikláme) ze strany na stranu. Po 2 až 3 minutách se uvolní.

V případě potřeby lze klíště opatrně podebrat a vyjmout měkkou pinzetou. Klíšťaty netočíme, protože při pokusu o otáčení dojde vždy k odtržení jeho přední části, která zůstane v kůži a může způsobit zánět.

Po odstranění klíštěte je nutné místo opět desinfikovat.

Jak se klíšťová encefalitida projevuje?

První stádium encefalitidy se pozná velice těžko, neboť se podobá projevu chřipky. Člověk je malátný, bolí ho klouby, svaly, může mít teplotu, pobolívá ho hlava. V té době by měl hodně odpočívat, bez fyzické zátěže, neopalovat se.

Po přibližně třech čtyřech dnech se člověku uleví. V té chvíli je ve fázi tzv. klidového intervalu, který může trvat přibližně týden. Pokud se jeho stav po týdnu nezhorší a dotyčný se cítí v pořádku, má štěstí. Prodělal tzv. chřipkovou formu nemoci.

V té době si vytvořil protilátky a je zdráv.

Častěji se však stává, že po uplynutí týdne se příznaky vrátí už v horší podobě. Objeví se zvracení, bolesti hlavy, horečka, celková schvácenost. Začne se třást obličej, jazyk, ruce. 

Jak probíhá očkování?

Očkování se aplikuje ve třech dávkách v průběhu jednoho roku. První dávku je vhodné naočkovat ještě před sezónou klíšťat, která začíná přibližně v březnu. Očkovat se ale může po celý rok.

Vlastní účinek očkování se projeví teprve 14 dnů po druhém očkování, kdy se začnou vytvářet protilátky.Druhé očkování přichází na řadu za šest až deset týdnů po prvním očkování. Tyto dvě dávky nás chrání rok, kdy musíme účinnost vakcíny posílit třetí dávkou.

Teprve pak začínáme být chráněni na cca tři až pět let. Poté je vhodné očkování zopakovat. Stačí už jen jedna dávka.

Zájem o očkování proti klíšťové encefalitidě roste – VZP ČR

Všeobecná zdravotní pojišťovna poskytuje svým klientům příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě a zájem o něj rok od roku roste.

V roce 2020 o něj zažádalo 153 441 klientů a VZP ČR jen za příspěvky pro tento typ očkování svým klientům vyplatila přes 100 milionů Kč.

Z regionálního pohledu jsme největší zájem o očkování proti klíšťové encefalitidě zaznamenali v Praze, v Jihočeském a Jihomoravském kraji a na Vysočině.

„Mezi našimi klienty jde o jeden z nejoblíbenějších příspěvků na očkování, který nabízíme.

Klíšťová encefalitida je zákeřná nemoc a očkování je proto nejspolehlivější prevencí,“

uvedl k příspěvku na očkování proti klíšťové encefalitidě pro dospělé a děti náměstek ředitele VZP ČR pro služby klientům Ivan Duškov.

„Z fondu prevence nabízíme našim klientům na toto očkování příspěvek, který mohou využít jak dospělí, tak i děti. Dospělí mohou čerpat až 500 Kč a děti do 18 let až 700 Kč,“ dodal.

Za uplynulé 3 roky vyplatila Všeobecná zdravotní pojišťovna za očkování proti klíšťové encefalitidě celkem přes 230 milionů korun. V meziročním srovnání mezi lety 2019 a 2020 přitom došlo téměř ke dvojnásobnému nárůstu celkového objemu vyplacených finančních prostředků na příspěvek pro očkování proti klíšťové encefalitidě.

Vývoj počtu klientů VZP, kteří žádali o příspěvek, a vyplacená suma v letech 2018-2020

Rok 2018Rok 2019Rok 2020
Počet příspěvků Vyplaceno Kč Počet příspěvků Vyplaceno Kč Počet příspěvků Vyplaceno Kč
Dospělí 75 287 37 632 497 90 665 45 324 697 102 499 71 495 742 Kč
Děti 38 778 19 386 225 44 644 22 320 434 50 942 34 733 014 Kč
Celkem 114 065 57 018 722 135 309 67 645 131 153 441 106 228 756 Kč

Podle statistik Státního zdravotního ústavu ČR se v roce 2020 nakazilo klíšťovou encefalitidou 854 pacientů (nejen klientů VZP), což je nejvíc od roku 2012.

Budete mít zájem:  Chcete se zbavit tetování?

Z analýzy čerpání příspěvků za rok 2020 VZP ČR vyplývá, že největší zájem o příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě byl v Praze, v Jihočeském a Jihomoravském kraji a na Vysočině.

Nejnižší čerpání příspěvku pak bylo v roce 2020 v Karlovarském kraji.

Čerpání příspěvku na očkování proti klíšťové encefalitidě klienty VZP po krajích v roce 2020

KrajePočet příspěvků Celkem vyplaceno Kč
Praha 26 335 18 242 709
Středočeský 13 813 9 585 816
Jihočeský 18 759 13 012 107
Plzeňský 8 546 5 914 036
Karlovarský 3 565 2 465 266
Ústecký 10 148 7 038 503
Liberecký 6 912 4 788 013
Královéhradecký 5 796 4 011 356
Pardubický 6 978 4 820 359
Vysočina 15 001 10 341 351
Jihomoravský 15 931 11 038 415
Olomoucký 5 465 3 795 095
Moravskoslezský 7 643 5 285 379
Zlínský 8 549 5 890 351
Celkem 153 441 106 228 756

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění centrálního nervového systému. K nákaze dochází především přisátím infikovaného klíštěte na člověka. Nemoc se může projevovat v první fázi lehkými bolestmi hlavy, svalů, horečkou a nevolností.

Ve druhé postižený trpí vysokými horečkami, prudkými bolestmi, dezorientací, ztuhnutím šíje apod.

Následně se virus může rozšířit do tkání mozku a míchy a způsobit zánět, který může vést až k vážným neurologickým a mentálním problémům vyžadujícím okamžitou hospitalizaci.

Nejspolehlivější ochranou proti klíšťové encefalitidě je očkování, protože účinnost vakcíny přesahuje 99 %, což znamená naprosto minimální pravděpodobnost, že očkovaný člověk se nakazí klíšťovou encefalitidou. Nevhodnějším obdobím pro zahájení očkování jsou zimní měsíce, ale není to nezbytným pravidlem. Očkuje se totiž podle dvou schémat1/ standardního

2/ zrychleného

Lymská borelióza a klíšťová encefalitida: Pozor, sezóna klíšťat začíná!

Bakterie Borrelia Burgdoferi, původce onemocnění, přežívají ve střevě infikovaného klíštěte a v okamžiku přisátí se přemístí do jeho slinných žláz, kudy pak přejdou do krve člověka nebo zvířete, na kterém cizopasí. Přenos bakterie ze střeva do slinných žláz trvá asi 24 hodin, takže čím dříve se podaří klíště najít a vytáhnout, tím nižší je riziko nákazy.

Promořenost klíšťat boreliózou se v různých oblastech liší a udává se mezi 10 a 30%. Přestože procento lidí, kteří po nákaze infikovaným klíštětem onemocní, je poměrně nízké (5 až 20 %), není radno nemoc podceňovat.

Po každém nálezu přisátého klíštěte je nutné po určitou dobu pozorně sledovat místo přisátí a všímat si výskytu eventuálních příznaků infekce.

Na borelióze je zákeřné právě to, že neproběhne u každého, kdo je nakažen, a ani u těch, kteří se nakazili, není průběh onemocnění typický, může mít několik variant a první fázi, kdy je onemocnění dobře léčitelné antibiotiky, může nemocný často přehlédnout.

Proti borelióze zatím nebyla vyvinuta účinná vakcína, jedinou prevencí je zabránit přisátí klíštěte.

Příznaky onemocnění se u neléčené boreliózy vyvíjejí ve třech fázích. První stadium, tzv. erythema migrans, je červená skvrna, která se objeví v místě přisátí klíštěte zhruba od 2 dnů do 5 týdnů od počátku infekce. Jedná se o červenou skvrnu s vybledlým středem, obvykle o průměru 5 cm, někdy i větší.

Postižené místo nesvědí ani nebolí, pokud je například na zádech nebo jiné hůře viditelné oblasti, postižený si ho nemusí, všimnout. Tento stav může, ale nemusí být doprovázen nespecifickými příznaky, jako jsou únava, zvětšení uzlin, bolest svalů a kloubů.

V tomto stadiu je ideální zahájit léčbu antibiotiky.

ČTĚTE TAKÉ: Česnek medvědí: Pomůže získat ztracenou vitalitu

Ve druhém stadiu dochází obvykle k postižení nervové soustavy.

Příznaky se dostavují až za několik měsíců od přisátí klíštěte, mohou se projevit jako zánět mozkových blan (bolesti hlavy, ztuhlost šíje, světloplachost), obrna lícního nervu, ztuhlost svalů, třes, závratě.

Vzácněji může být postižen i srdeční sval (poruchy srdečního rytmu), případně klouby nebo oči. Pokud se ani toto stadium neléčí antibiotiky, nemoc může po letech přejít do dalšího stadia.

U třetího stadia boreliózy bývají nejčastěji postižené klouby, nervy a kůže. Chronické postižení orgánů již není vyvolané bakterií samotnou, ale imunitní odpovědí organismu. 

Léčba

Diagnostika boreliózy není zcela jednoduchá, měla by se vždy opírat o historii pokousání klíštětem, přítomnost příznaků (zejména červená skvrna v místě přisátí) a přítomnost protilátek proti borelii v krvi. Na druhé straně pozitivní nález borelie v séru nemusí nutně znamenat onemocnění, může být důkazem, že se dotyčný s nákazou setkal v minulosti a jeho imunitní systém ji zdolal bez rozvoje onemocnění.

Léčba boreliózy se dá zvládnout antibiotiky a včasná léčba (zejména v prvním stadiu nemoci) znamená většinou nekomplikovaný průběh a úplné uzdravení. Léčba patří výhradně do rukou lékaře, který musí posoudit, zda je nasazení antibiotik na místě. Nemá smysl podávat antibiotika preventivně po přisátí klíštěte, zvlášť pokud se neobjevil žádný z výše popsaných příznaků. 

Bezdůvodné podávání antibiotik způsobuje rezistenci bakterií a snižuje imunitu organismu.

Důležitá je zejména prevence. Klíšťata jsou aktivní od jara do podzimu a nacházejí se nejen v lesích a na loukách, ale i v městských parcích.

Doporučuje se nosit světlé oblečení, na kterém je hmyz dobře vidět, při vycházkách do přírody nosit uzavřenou obuv, dlouhé rukávy a nohavice, ponožky přetáhnout přes okraj nohavic. Oděv i pokožku natřít vhodným repelentem.

Po návratu se vždy pečlivě prohlédnout. V případě, že se klíště již přisálo, ho co nejrychleji odstranit.

„Klíšťovka“

Na rozdíl od boreliózy je klíšťová encefalitida virové onemocnění, které se velmi obtížně léčí. Při léčbě můžeme pouze zmírňovat příznaky, ale specifický lék na tuto nemoc neexistuje. K přenosu nákazy dochází již po dvou hodinách od přisátí klíštěte.

Nemoc probíhá ve dvou fázích, do 3 až 5 dnů proběhne první stadium (únava, bolesti svalů, horečka). Po zdánlivém zlepšení nastupuje druhá fáze, která probíhá jako zánět mozku nebo mozkových blan.

Příznaky obvykle bývají velmi závažné (kruté bolesti hlavy, světloplachost, zvracení, ztuhlost svalů a šíje, třes, závratě, poruchy paměti, spánku, dezorientace) a vyžadují hospitalizaci. Toto akutní stadium trvá tři týdny.

I po vyléčení se mohou objevovat trvalé následky jako chronické bolesti hlavy, poruchy spánku, deprese, třes, obrny svalů apod.

Zajímavé je, že u domácích mazlíčků platí pravidla očkování obráceně: lze je preventivně očkovat proti borelióze, ale účinná vakcína proti klíšťové encefalitidě pro zvířata neexistuje.

MUDr. Kateřina Uxová 

Na klíšťovou encefalitidu repelenty nestačí. Jedinou pomocí je očkování

26.5.2020 | #Pojištěnci

Česká republika je zemí s nejvyšším počtem případů klíšťové encefalitidy v celé Evropské unii. Klíšťata, která nemoc přenášejí, se díky mírné zimě vyskytují už od února, a to v téměř každém regionu naší republiky. Narazíme na ně na loukách, v lesích, ale i v městských parcích a zahradách. A repelenty nám před nemocí příliš nepomohou. Jedinou účinnou prevencí proti této nemoci je očkování.

Vakcína proti klíšťové encefalitidě není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, ale zdravotní pojišťovny na ni přispívají z fondu prevence: „Příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě loni čerpalo 42 500 našich klientů a vyplatili jsme na něj více než 20,6 milionu korun. Je to nejvíce využívaný příspěvek na očkování,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR).

„Dá se předpokládat, že většina z nás bude kvůli koronavirové pandemii trávit letošní léto v tuzemsku, proto klientům doporučujeme, aby toto očkování opravdu nepodcenili,“ dodává Kadečková.

Dospělí mohou čerpat příspěvek až 500 Kč a děti až 1000 korun. Rodiče mají možnost přenechat svůj příspěvek dítěti, to v takovém případě může od pojišťovny čerpat až 2000 Kč. Očkovat se mohou dospělí i děti v kterémkoliv období roku. Základní očkování sestává ze tří dávek. První přeočkování je za 3 roky, další po 5 letech.

Zákeřná encefalitida

Nejčastějšími nemocemi přenášenými klíšťaty jsou virová encefalitida a bakteriální lymská borelióza, kterou lze při včasném podání antibiotik vyléčit. Na klíšťovou encefalitidu ovšem doposud neexistuje účinný lék, lze tedy jen potlačovat příznaky nemoci.

Průběh klíšťové encefalitidy je dvoufázový. První fáze se obvykle objeví po 1–2 týdnech od přisátí klíštěte, které však nezaznamená téměř polovina nemocných. Trvá několik dní a projevuje se podobně jako chřipka, někdy však může táto fáze zcela chybět.

Po několikadenním období bez potíží pak nastupuje druhá fáze, kdy již bývá postižen centrální nervový systém. Tato fáze má mnohem závažnější průběh a vyžaduje hospitalizaci. Každý desátý pacient, který překoná druhou fázi encefalitidy, pak doživotně pociťují trvalé následky, z nichž některé jsou velmi závažné. Jedná se o poruchy nervového systému či psychiky.

Pacienti po prodělání nemoci bojují s trvalou únavou, poruchami spánku, depresemi, objevuje se také porucha řeči, potíže s pamětí, epilepsie nebo dokonce obrna končetin či obličeje. Podle druhů obtíží pak tito pacienti vyžadují dlouhodobou péči neurologa, psychiatra, logopeda či fyzioterapeuta.

Trvalé neurologické následky se vyskytují přibližně u 2 % dětí a až u 40 % dospělých. Podle SZÚ v jednom procentu případů může nemoc končit i smrtí.

Jak správně odstranit klíště

  • místo přisátí dezinfikujte jodovým či jiným dezinfekčním prostředkem
  • při vyndávání přichyceného klíštěte zvířeti i lidem použijte pinzetu, gumové rukavice nebo ubrousek; nesahejte na klíště holýma rukama
  • klíště vyviklejte pomocí pinzety nebo navlhčené textilie, nebo umělohmotné karty k tomu účelu určené; klíštětem lehce pohybujte ze strany na stranu, po 2-3 minutách se obvykle uvolní; klíštětem neotáčejte, zvyšuje se tak možnost nežádoucího přetržení
  • místo po odstranění klíštěte opět dezinfikujte jodovým či jiným dezinfekčním prostředkem
  • odstraněné klíště zlikvidujte, na klíště nesahejte holýma rukama ani ho nemačkejte; klíště zabalte do kousku papíru a na nehořlavém podkladu zapalte
Budete mít zájem:  Astma U Koček Léčba?

(Zdroj: SZÚ)

Podzim, čas vhodný pro očkování proti klíšťové encefalitidě

Klíšťová encefalitida je virové infekční onemocnění, jehož nositelem je nejčastěji infikované klíště. Četnost výskytu a možnost nakazit se je proto spojena s pobytem v lese či na louce v pozdním jarním, letním nebo podzimním čase.

Právě nyní je vhodná příležitost se nechat očkovat vůči této zákeřné infekční nemoci, jejíž důsledky jsou zejména pro dospělou populaci někdy až fatální: obrny převážně jedné ze dvou horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy schopnosti soustředění, snížená výkonnost a deprese a ve výjimečných případech úmrtí.

I když existují středoevropské lokality s vysokým i nízkým výskytem klíšťat infikovaných viry klíšťové encefalitidy, význam tohoto očkování bývá pro všechny obyvatele tohoto regionu stejný: chránit se před možnou nákazou při jakékoli příležitosti ve volné přírodě.

A proč se nechat očkovat právě nyní?

V zimním nebo časném jarním období je pravděpodobnost přenosu této infekce velmi nízká až téměř žádná.

Proto právě teď může očkování, které je časově náročné, vyvolat dostatečně vysokou a kvalitní imunitní ochranu vůči klíšťové encefalitidě, aniž by očkovaná osoba byla ohrožena útokem infikovaného klíštěte.

Běžné očkování vyžaduje obvykle 1 až 1,5 roku pro vytvoření kvalitní imunity vůči tomuto infekčnímu onemocnění. Provádí se podáním 3 dávek v intervalu 1 až 3 měsíců a 9 až 12 měsíců. Důležité jsou minimálně první dvě dávky, které již zajistí dostatečnou hladinu protilátek schopnou chránit očkovanou osobu.

Pokud však z jakýkoli důvodu se někdo nestihne nechat očkovat během tohoto období, není nic ztraceného, neboť existuje možnost očkování podle zrychleného schématu, které se provádí podáním 3 dávek nebo 2 dávek během 3 týdnů. Toto schéma očkování zajistí kvalitní ochranu, jejíž doba trvání je dostatečná po dobu tzv.

sezóny klíšťové encefalitidy (od jara do podzimu). Není-li tato imunita posílená podáním další dávky (3. nebo 4. dávky) po zhruba 9 až 12 měsících, hladiny protilátek postupně klesají až pod úroveň potřebnou pro ochranu očkované osoby. K obnovení imunity je nutné provést znovu celé základní očkování, tj.

očkování 3 dávkami.

Proč je třeba se nechávat tzv. přeočkovávat?

Nutnost přeočkování pramení ze samotného principu imunitního systému, neboť životnost tzv. paměťových imunitních buněk je časově omezená.

Navíc přirozené posilování imunity náhodným kontaktem s touto nákazou nebývá naštěstí (i bohužel) četný, neboť je téměř výhradně zprostředkován infikovaným klíštětem.

Toto jsou hlavní důvody, proč jednou získaná imunita očkováním proti klíšťové encefalitidě nevydrží po celý život a je nutné se nechat přeočkovat, resp. posílit další vakcinační dávkou. Doporučený interval pro přeočkování je uváděn 3 až 5 let.

Vzhledem k tomu, že existují výsledky klinických studií, které sledovaly účinnost tohoto očkování ještě po 8 letech, lze považovat přeočkování po 5 letech za dostatečné pro udržení si relativně vysoké hladiny obranných protilátek.

Příznaky klíšťové encefalitidy a lymeské boreliózy

Nejčastějším místem výskytu klíšťat jsou listnaté lesy, které jim umožňují snadné přezimování pod spadaným listím, dále okraje lesů s vysokou trávou, tráva poblíž lesních potoků, stinná travnatá místa, ale i parky a zahrady.

K přenosu na člověka dochází nejčastěji při procházkách vyšší trávou, ale i z domácích zvířat, nejčastěji psů, na něž se klíště při procházce uchytí a následně jej na své srsti přinesou domů, kde přeleze na člověka.

 

„Zatímco v minulosti se rajón infikovaných klíšťat omezoval především na území jižních Čech, v současné době se infikovaná klíšťata vyskytují téměř po celé republice a výjimkou nejsou ani městské či příměstské lokality. Podobně jsou na tom i další evropské státy,“ říká MUDr. Rastislav Maďar z Centra očkování a cestovní medicíny.

Jak poznat klíšťovou encefalitidu?

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění, kterým se člověk nakazí od infikovaného klíštěte, případně od klíštěcí nymfy. Pokud se parazit přisaje, do dvou hodin dochází k prostupu virů do organismu.

„Klíště či nymfa se nejčastěji přisávají v místě kožních záhybů, pod spodním prádlem, v podpaží a u dětí je velmi častou lokalitou vlasatá část hlavy. Obecně se ale klíště může přisát na jakoukoli část těla,“ říká Rostislav Maďar. Mnoho nakažených však udává, že o přisátí klíštěte vůbec nevědělo.

„Zejména u nymfy, která má velikost několik milimetrů a přisává se pouze na povrch kůže, o ní lidé často netuší,“ dodává lékař.

Problém klíšťové encefalitidy je především v její zákeřnosti a léčbě, jež nenabízí příliš možností. Onemocnění v první fázi vypadá jako běžná viróza, která nastupuje 1–3 týdny po přisátí klíštěte. Následně dochází ke zlepšení stavu a vymizení příznaků. Tato klidová fáze může trvat 1–20 dní.

Poté přichází druhá fáze – viry napadají centrální nervovou soustavu. „To se projevuje například obrnou končetin, třesem rukou, poruchou citlivosti, poruchou mluvení, abnormálními očními pohyby, hluchotou a tak dále. Paradoxně lehčí průběh mívají děti, u kterých nedochází tak často k rozvoji zánětu mozku.

Nicméně výzkumy ukazují, že značná část dětí, které mají problémy se soustředěním, registrujeme u nich poruchy spánku a poruchy učení, má získané protilátky proti tomuto onemocnění.

To znamená, že někdy v minulosti tímto onemocněním byly nakaženy, a dá se předpokládat, že uvedené problémy mohou s nákazou souviset,“ popisuje docent Maďar. 

Původcem klíšťové encefalitidy je virus, proti kterému nejsou účinná antibiotika. Péče o nemocného tak spočívá především v terapii jednotlivých symptomů a často končí hospitalizací, jejímž cílem je zabezpečit dostatečnou hydrataci, příjem živin a mírnění projevů nemoci. Specifický lék na toto onemocnění neexistuje. 

Jedinou možnou prevencí klíšťové encefalitidy je očkování, které zajistí značnou ochranu už po druhé dávce a po dávce třetí je pak ochrana téměř stoprocentní. Očkovat se mohou nechat všichni.

Nežádoucích reakcí je minimum, jde převážně o mírné lokální formy zčervenání, chronicky nemocní by vakcinaci měli pouze konzultovat s přihlédnutím k aktuálnímu stavu se specialistou na očkování,“ uzavírá lékař.

Možné následky klíšťové encefalitidy:

  • dlouhodobé či trvalé poškození pohybového aparátu
  • poškození centrální nervové soustavy
  • psychické problémy
  • potřeba intenzivní rehabilitace
  • dlouhodobá pracovní neschopnost až ztráta zaměstnání
  • částečná i trvalá invalidita
  • nemožnost věnovat se zálibám a koníčkům

Česká republika podle statistických údajů dlouhodobě zaujímá ve výskytu klíšťové encefalitidy první místo. Jak už bylo zmíněno, jedinou spolehlivou ochranou proti rozvoji tohoto onemocnění je očkování. Očkovat lze již od jednoho roku věku až do pozdního stáří (vhodným momentem k očkování není jen těhotenství a šestinedělí u žen). Ideálním obdobím pro vakcinaci je předjaří a začátek jara. Účinná ochrana nastupuje už po druhé dávce. 

  • Očkovací schéma proti klíšťové encefalitidě: 
  • první dávka – den 0
  • druhá dávka – s odstupem 1–3 měsíců
  • třetí dávka – s odstupem 5–12 měsíců po druhé dávce
  • první přeočkování – 3 roky po třetí dávce
  • další přeočkování – vždy po 3–5 letech podle věku (kratší intervaly u osob nad 60 let) 

Jedna dávka vakcíny stojí podle výše aplikačního poplatku 600–790 Kč. Některé pojišťovny na ně svým pojištěncům přispívají. 

Jak poznat boreliózu?

Lymeská borelióza je bakteriální onemocnění způsobené spirochetou Borrelia. K nákaze člověka dochází po přisátí infikovaného klíštěte. Doba, po kterou se bakterie vyplavují do organismu, se udává v rozmezí 24–48 hodin od přisátí. 

Pokud dojde k přisátí infikovaného klíštěte, dostávají se bakterie přes sliny parazita do organismu člověka a z místa přisátí jsou krevním oběhem a lymfou roznášeny dále do organismu.

Prvním příznakem nákazy bývá nápadné zčervenání v místě přisátí, které se objevuje v rozmezí 2 až 4 týdnů od přisátí.

 Po rozšíření bakterií do organismu dochází k napadení kůže, nervového systému, kloubního aparátu a srdce.

„Lymeská borelióza probíhá ve třech stadiích – v takzvané lokalizované formě, časné generalizované formě a pozdní formě. U části nemocných může probíhat velmi mírně až bezpříznakově,“ upřesňuje lékař.

Budete mít zájem:  Vitaminy V Kysaném Zelí?

K diagnostice onemocnění dochází na základě výskytu jednotlivých příznaků laboratorní analýzou. Léčba probíhá nasazením antibiotik. „Proti lymeské borelióze zatím není k dispozici účinná vakcína.

Ovšem v současné době se na jejím vývoji intenzivně pracuje a pokusná látka přichází do III. fáze klinického zkoušení na 10 tisících dobrovolnících.

 Pokud testy dopadnou dobře, je předpoklad, že by mohla být za několik let na trhu,“ informuje odborník.

Projevy boreliózy:

  • vznik rozsáhlé červené skvrny – nejčastěji v místě přisátí klíštěte – o velikosti několika až desítek centimetrů v období 2–4 týdnů po přisátí; typické je ostré červené ohraničení, které se postupně může rozšiřovat do okolí
  • pálení a mravenčení pokožky
  • únava a malátnost
  • horečka
  • závratě
  • zánět mozkových blan
  • potíže se sluchem – pískání, hučení a šumění v uších
  • obrna obličejových nervů
  • poruchy prostorového vidění a dvojité vidění
  • nervové a svalové záškuby
  • bolesti a záněty páteře, kloubů a svalů
  • poškození jater, ledvin, srdce

Nejtěžším stadiem nemoci je chronická infekce, kdy je imunitní systém natolik oslabený, že se nedokáže bránit běžným virózám. Dochází k aktivaci herpetických virů a časem se přidávají další chronická onemocnění.

Pokud se v místě přisátí vytvoří typická skvrna (erythema migrans), je nutné ihned navštívit lékaře, který zahájí léčbu. Ale ani pak nemusí být zcela vyhráno. Bakterie se totiž dokáží schovat do pojivových tkání, a vyhnout se tak působení antibiotik. V tomto „úkrytu“ pak mohou vydržet klidně i několik let. 

    Autor: Barbora Neubergerová

    Klíšťová encefalitida: příznaky, léčba (klíšťovka)

    Klíšťová encefalitida je infekční onemocnění virového
    původu postihující mozek a mozkové blány
    . Virus klíšťové
    encefalitidy, patřící mezi tzv. flaviviry, je přenášen zejména
    klíšťaty, popřípadě komáry a nebo
    alimentární cestou (požítím nedostatečně tepelně
    zpracovaného kravského, kozího nebo ovčího mléka).

    Rizikové faktory klíšťové encefalitidy

    Mezi rizikové faktory tohoto onemocnění řadíme pobyt
    v přírodě bez patřičné ochrany kůže
    (dlouhé nohavice, dlouhý
    rukáv, vysoká obuv atd.) a použití repelentu.

    Dalším rizikovým faktorem může být věk pacienta.
    U pacientů nad 60 let je průběh nemoci horší a komplikovanější,
    zvyšuje se riziko obrny končetin, v nejčerněších případech
    i ukončení této nemoci úmrtím.

    Prevence klíšťové encefalitidy

    Nejlepší a nejúčinnější ochranou před tímto zákeřným
    onemocněním je samozřejmě očkování. Můžete se nechat
    očkovat kdykoliv během roku, nejen před začátkem klíšťové sezony.

    Vakcína se podává buď po třech anebo po čtyřech
    dávkách
    . Je však třeba mít na paměti, že vakcína začíná
    působit až za dva týdny po aplikaci druhé dávky.

    Toto očkování nás
    spolehlivě chrání po dobu tří let.

    Nákaze klíšťovou encefalitidou můžeme předejít tím, že zabráníme
    klíštěti, aby se zachytilo naší kůže a posléze se přisálo. A proto do
    přírody vyrážíme řádně vybaveni vysokou a pevnou
    obuví
    , dlouhými nohavicemi a rukávy.

    Klíště se může zachytit jakékoliv části lidského těla, vyhledává
    zejména místa, kde je kůže nekryta ( např. mezera mezi koncem nohavic a
    obuví) a odtud dále putuje do teplých a vlhký ch krajin těla.

    Tito
    parazité jsou náchylní na suché prostředí, a proto, nedosáhnou-li brzy
    místa, které je vhodné k přisátí, pustí se svého hostitele nebo
    odumře.

    Dále je vhodné použít před pobytem v přírodě
    repelent.

    Klíšťata se nalézají maximálně ve výšce 60 centimetrů od země,
    zvláště ve vysoké trávě. Možnost, že nás klíště
    napadne ze vzduchu, např. skokem či pádem ze stromu, je pouhým bludem.

    Pokud se infikované klíště zakousne, možnost nákazy člověka stoupá
    s dobou, po kterou byl tento parazit přisátý.

    Když už se klíště přisaje je nutné ho co nejdříve odstranit. Po
    celý proces se chráníme gumovými rukavicemi. Klíště
    zakápneme alkoholovou dezinfekcí ( použití mastných
    prostředků je nevhodné) a vyčkáme zhruba pět minut.

    Poté použijeme
    speciální kleštičky pro ostraňování klíšťat nebo
    pinzetu. Klíště zachytíme v místě, kde je v těsném
    kontaktu s kůží a kývavými pohyby jej odstraníme.
    Postižené místo opět potřeme dezinfekcí.

    Klíště
    zlikvidujeme zakápnutím dezinfekčním roztokem a vhozením do záchodové
    mísy. Nikdy jej nehty nerozmačkáváme, nezapalujeme ani nevyhazujeme
    do koše!

    Rada od odborníka

    Poradit se s odborníkem o prevenci a očkování je určitě na pořadu
    dne, obzvlášť v letních měsících, kdy je výskyt klíšťat nejvyšší
    a nejrizikovější. Rád s vámi bude konzultovat výhody i nevýhody očkování proti
    klíšťové encefalitidě.

    Příznaky klíšťové encefalitidy

    Poté, co virus klíšťové encefalitidy pronikne do našeho organismu,
    nastává inkubační doba, která však ještě nenese žádné známky
    onemocnění a probíhá celkem bez komplikací. Toto období trvá většinou
    týden až čtrnáct dní, avšak může se protáhnout až na
    celý měsíc.

    Průběh tohoto onemocnění můžeme rozdělit na dvě fáze.

    Po skončení inkubační doby nastupuje první
    fáze
    , která s sebou nese příznaky lehké
    chřipky
    . Nemocný trpí bolestmi kloubů a svalů, zvýšenou
    teplotou, nevolností, může se cítit slabý a malátný. Laboratorní testy
    zjistily, že v této době dochází ke snížení počtu bílých
    krvinek.

    Po několika dnech tato fáze ustoupí a nastává období klidu, bez
    jakýchkoli příznaků nemoci, trvající zhruba dva týdny. Vybraní jedinci,
    kteří onemocněli touto chorobou, nemusí příznaky této první fáze vůbec
    pozorovat a nemoc jim propukne rovnou druhou fází. U některých pacientů
    může nemoc dokonce touto fází skončit a je možné, že dojde k úplnému
    uzdravení.

    Pakliže někdo takové štěstí nemá, nastupuje druhá
    fáze
    , kterou můžeme charakterizovat vysokými
    horečkami
    , prudkými bolestmi hlavy,
    světloplachostí, nevolností,
    zvracením, ztuhnutím svalů na šíji,
    svalovým třesem, obrnou, poruchami
    spánku
    , paměti a koncentrace a
    celkovou dezorientací.

    Tyto velice závažné příznaky jsou způsobené zasáhnutím nervové
    soustavy (mozkových blan, mozkové kůry, prodloužené míchy, předních
    rohů míšních atd.) tímto virem. Reakcí imunitního systému, který je
    v zápalu boje proti této chorobě, dochází ke zvýšení počtu bílých
    krvinek i ke zvýšení množství proteinů v mozkomišním moku, kde se
    jinak nevyskytují.

    V případě, že se toto infekční onemocnění včas podchytí a zahájí
    se odborná léčba, může dojít k úplnému uzdravení. Pakliže se
    s léčbou otálí nebo je průběh nemoci komplikovaný, může tento virus na
    pacientovi zanechat i trvalé následky, např. chronické
    bolesti hlavy, poruchy spánku a koncentrace, obrnu horních končetin,
    sníženou výkonost, deprese.

    Ve výjimečných případech může pacient následkům tohoto onemocnění
    dokonce i podlehnout a to v případě, kdy dojde k zánětlivému napadení
    centra pro činnost srdce a centra dýchacího v prodloužené míše.

    Léčba klíšťové encefalitidy

    Navštíví-li člověk svého lékaře s podezřením na toto onemocnění,
    bude mu proveden krevní odběr. Pakliže krevní nález
    prokáže přítomnost protilátek na tento vir, je pacientovi diagnostikována
    klíšťová encefalitida. Avšak protilátky se v krvi mohou objevit i po
    nedávném očkování proti klíšťové encefalitidě nebo po nakažení
    jiným příbuzným virem.

    Je nezbytně nutné, aby byl nemocný člověk neprodleně
    hospitalizován v nemocnici a svěřil se do péče
    odborníků.

    Krátce po přijetí v nemocnici je pacientovi zavedena infuze. Jednak
    přináší alespoň částečnou úlevu od bolesti a jednak, protože je jeho
    organismus častým zvracením dehydratovaný a potřebuje zavodnit. Nemocnému
    je opět odebrána krev, aby se zjistili, jaké látky člověku chybí a jaké
    naopak přebývají.

    Dále přichází oční lékař, aby vyšetřil oční pozadí. Po těchto
    procesech následuje odběr mozkomišního moku. Mozkomišní mok je
    nejoptimálnějším zdrojem informací o průběhu této choroby a díky jeho
    vyšetření může být zahájena vhodná léčba. Odběr se provádí tzv.
    lumbální punkcí (vpich do oblasti bederní páteře).

    Je nutné, aby pacient dodržoval nezbytný klid na lůžku,
    omezil veškeré fyzické aktivity a vyvaroval se psychické námaze.
    Nedodržení tohoto režimu může zapříčinit zhoršení zdravotního stavu a
    prodloužení pobytu v nemocnici.

    U některých pacientů může dojít k samovolnému uzdravení, avšak,
    zvláště při závažném a komplikovaném průběhu onemocnění, může
    pacient trpět trvalými následky a v těch nejhorších případech
    i zemřít. Proto je důležité toto onemocnění včas podchytit a podstoupit
    odbornou léčbu.

    Jak si mohu pomoci sám

    V případě, kdy člověk onemocnění touto infekční chorobou, není
    radno zahrávat si se všelijakými prostředky alternativní medicíny nebo
    praktikami léčitelů.

    Tato nemoc je obzvláště závažná a komplikovaná a
    při nevhodné léčbě po sobě může zanechat trvalé následky, v horším
    případě může být příčinou smrti pacienta.

    Proto se neprodleně svěřte
    do rukou odborníků, kteří nejlépe vědí, jak při léčbě klíšťové
    encefalitidy postupovat.

    Komplikace klíšťové encefalitidy

    Má-li toto infekční onemocnění komplikovaný průběh, nezahájila-li se
    léčba včas nebo nebyl-li dodržován klidový režim, může pacient trpět
    trvalými následky, např. chronickými bolestmi hlavy,
    poruchami spánku a koncentrace, obrnou horních končetin atd. Těmito
    následky trpí přibližně jedna čtvrtina pacientů.

    Diskuse

    Další názvy: klíšťovka, klíšťový zánět mozku

    Diskuze

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Adblock
    detector