Ilustrační foto: pixabay.com
16. 6. 2020
S příchodem teplého slunečného počasí a častého pobytu v přírodě přichází i obava z nebezpečných onemocnění přenášených klíšťaty. V roce 2019 onemocnělo klíšťovou encefalitidou 774 osob, což je nejvíce za posledních 8 let.
Základní ochranou před klíšťaty je přitom očkování, použití repelentu a v případě přisátí jejich včasné a bezpečné odstranění.
Hlavním teritoriem klíšťat jsou listnaté a smíšené lesy. Setkat se s nimi můžeme samozřejmě ale i jinde, a to v parcích, na zahradách, loukách a březích řek a rybníků. Nejvíce se klíště vyskytuje tam, kde je tráva vysoká alespoň dvacet centimetrů, přičemž standardně žije ve výšce do jednoho metru. V jehličnatých lesích a na suchých místech jich bývá nejméně.
Míra aktivity klíšťat se hodnotí desetibodovou stupnicí a veškeré informace o aktuálním stavu těchto parazitů se nachází na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.
Stupeň aktivity 7 už značí velké riziko nákazy, proto je vhodné používat repelent a nevstupovat do křovin, nelehat si do trávy, a to zejména na okraji lesů, vodních toků a listnatého mlází. Od stupně 9 se listnatým a smíšeným lesům raději vyhýbejte a samozřejmě používejte repelent.
Bez dezinfekce na klíště nechoďte
Pokud vás už klíště napadne, nejdůležitější je jeho rychlé a správné odstranění, dezinfekce místa přisátí a jeho okolí, a to zejména kvůli snížení rizika přenosu infekce. Klíšťata, která se vyskytují na našem území, mohou přenášet nejen závažnou klíšťovou encefalitidu a lymeskou boreliózu, ale i další nemoci jako je tularémie, anaplazmóza, rickettsióza nebo babesióza.
Jak správně odstranit klíště?
- Místo přisátí a jeho blízké okolí vyčistěte jodovým nebo jiným dezinfekčním prostředkem a nechte chvíli působit proto, aby se zahubily choroboplodné zárodky, které může klíště na člověka přenést.
- Pomocí speciální pinzety, plastové karty nebo obyčejné navlhčené textilie (ručník, žínka) viklejte klíštětem ze strany na stranu. Vhodné je použít i latexové rukavice.
- Klíšťaty netočte, abyste jej nepřetrhli. Pokud klíště přetrhnete, doporučují někteří odborníci návštěvu lékaře pro jeho celé odstranění. Při přetržení klíštěte se zvyšuje riziko nákazy, delší hojení, případně zánět.
- Místo po vytaženém klíštěti opět dobře vydezinfikujte jodovým nebo jiným dezinfekčním prostředkem.
- Odstraněné klíště zlikvidujte – na klíště nesahejte holýma rukama ani ho nemačkejte. Zabalte do kousku papíru a spláchněte do záchodu.
A co dál?
Místo po přichycení klíštěte často vyvolává začervenání pokožky. „Objeví-li se menší červený flíček, který svědí, jde o normální reakci. Pokud se ale skvrna začne zvětšovat a zbělá, vyhledejte co nejdříve lékaře,“ doporučuje MUDr. Jitka Koppová z interní ambulance Polikliniky Agel.
Nejslavnější mýty o klíšťatech– Klíšťata padají ze stromů – To je velký omyl, protože klíšťata žijí ve výšce do jednoho metru, sedí na stéblech trávy nebo dole v podrostu a číhají na svou oběť.
– Nepotírat olejem nebo krémem, jinak se klíště do rány vyzvrací – Není prokázáno, že by se klíště pod olejem dusilo a vyzvracelo do rány mikroby. Nákazu na hostitele přenáší vypouštěním slin ze slinných žláz.
Místo přisátí by se mělo hlavně důkladně potřít dezinfekcí na bázi jodu.
– Klíště vytáčejte proti směru hodinových ručiček – Klíště není „šroubek“, nemá žádné závity, a proto nemá smysl s ním točit. Stačí s ním jen pohybovat a viklat, aby se pustilo.
Nejúčinnější prevencí proti onemocnění klíšťovou encefalitidou je rozhodně očkování. Proti ostatním nemocem očkování bohužel k dispozici není. Proto je důležitá při pohybu v přírodě doporučená ochrana a v případě přisátí klíštěte jeho správné odstranění. Samozřejmě za pomoci dezinfekce.
Lenka Sládková
Hodnocení: (5 b. / 2 h.)
Pro hodnocení se musíte přihlásit
Zpět na homepage
Klíšťat v Česku přibývá. Riziko napadení je velké, varují odborníci
Formulář pro opuštění okresu. Kde ho najdete, kam ho budete potřebovat Redakce
Vysoké teploty představují pro klíšťata ideální podmínky. Jejich počet proto v Česku stoupá a s ním roste i riziko napadení a nakažení některou z nemoci, které tito drobní tvorové přenášejí.
Klíště | Foto: Flickr
„Klíšťatům se vlivem tepla daří a posouvají se i do výše položených oblastí. Nejvíce se jich vyskytuje na přelomu května a června, ale i v září,“ popisuje ředitelka protiepidemického odboru KHS Jana Hošková. Počty nemocných se podle ní v posledních letech stále zvyšují.
Přečíst článek ›
Mezi nejčastější onemocnění přenášené klíšťaty patří lymeská borelióza. Z vyšetření více než dvanácti tisíc klíšťat zaslaných do laboratoře Protean vyplývá, že ve Zlínském kraji až deset procent klíšťat přenáší borelie. Klíšťovou encefalitidou jsou však klíšťata v našem regionu nakažena nejméně ze všech krajů.
Flíček nemusí znamenat onemocnění
Člověk se nemusí hned bát, pokud nalezne po klíštěti flek. „Flíček, který se objeví ihned po vytáhnutí klíštěte, je lokální reakce, která zpravidla zmizí do několika dnů. Někteří jedinci mohou mít flek i týden,“ tvrdí vedoucí laboratoře klíště.cz Miroslava Burýšková.
„Pokud se flek začne zvětšovat nebo se typicky objeví až po několika dnech po kousnutí klíštětem, je nutné vyhledat lékaře a provést testy na boreliózu,“ dodává.
Flek se nemusí každému udělat hned, nebo se nemusí objevit vůbec. „Jestliže člověk přijde z procházky a vytáhne klíště, které je přisáté hodinu, šance na přenos infekčních onemocnění je velmi malá. Pokud ale neví, jak dlouho bylo klíště přisáté, je lepší navštívit odborníka,“ radí Burýšková.
Přečíst článek ›
Klíšťata mohou přenášet více než jedno závažné onemocnění. Jedním z nich je i nově objevená neoehrlichióza, která napadá cévní výstelku.
„Je velmi těžké toto onemocnění rozpoznat, jelikož jej vědci objevili teprve nedávno. Zákeřnost neoehrlichiózy spočívá v tom, že narušuje oběhový systém, způsobuje vysoké horečky a bolesti svalů a kloubů.
Navíc se může lehce zaměnit s cévními chorobami,“ míní Burýšková.
Důležité je se prohlédnout
Podle předpovědi aktivity klíšťat Českého hydrometeorologického ústavu je v těchto týdnech velké riziko napadení klíštětem. Lidé se mají vyhýbat křovinám a bylinným porostům na okraji lesa, okrajům vodních toků a listnatým houštinám.
„Po návratu z přírody je důležité se důkladně prohlédnout. Klíště je nutné co nejrychleji odstranit a místo přisátí řádně vydezinfikovat, aby se snížilo riziko přenosu onemocnění,“ radí doktorka Vlasta Fojtíková.
Heda Greplová
Přečíst článek ›
Investujte do svého zdraví. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
30.6.2019
Volkswagen Golf první majitel, koupeno v CZ Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v D Volkswagen Golf první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Volkswagen Touran první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Ford Focus první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Smart Forfour první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované, v záruce Škoda Karoq první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce + PRODAT AUTO
Jak bezpečně odstranit klíště, návod lékařů krok za krokem
02. 07. 2020 | Doba čtení 4 minuty
Přisáté klíště je nejen nepříjemné, ale i nebezpečné. Tohoto obtížného parazita je nutné z kůže co nejdříve odstranit, jen tak se sníží riziko možné infekce. Jak vytáhnout klíště bezpečně, rychle a jednoduše?
Klíště je parazit přizpůsobený k sání krve jako mnoho dalších druhů členovců. Bohužel jsou tito osminozí roztoči významnými přenašeči infekcí, které člověka ohrožují.
V našich zeměpisných podmínkách jsou nejčastěji klíšťaty přenášeni původci lymeské boreliózy a klíšťové encefalitidy.
Správným a hlavně včasným odstraněním klíštěte se riziko přenosu patogenu z infikovaného klíštěte výrazně snižuje.
Bezpečné vytáhnutí klíštěte Zdroj: andriano.cz / Shutterstock.com
Důležitá prevence
Přesto, že letní měsíce lákají do přírody, pohyb venku přináší potenciální riziko napadení klíštětem. Nejvíce aktivní jsou klíšťata v květnu, červnu a v červenci, ale sezóna aktivity klíšťat začíná už v březnu a trvá až do listopadu.
Výskyt klíšťat se neomezuje jen na lesní porosty a louky s vysokou trávou, stále častěji je potkáte i v parku nebo na udržované zahradě. Je proto nutné být neustále ve střehu a dodržovat preventivní opatření.
Noste světlý dlouhý oděv, používejte repelentní prostředky a po návratu domů se převlečte a bedlivě prohlédněte.
Důkladná prohlídka
Klíště obecné (Ixodes ricinus) Zdroj: Dariusz Majgier / Shutterstock.com
Pečlivá prohlídka musí zahrnovat celé tělo, klíšťata se ráda přisávají například do podkolenní jamky nebo podpaží, oblíbená jsou také třísla nebo prostor za ušima. Klíště se ale může přichytit kdekoli na těle, včetně hlavy nebo intimních partií.
Nezapomínejte, že čerstvě sebrané exempláře mohou dosahovat jen nepatrných rozměrů, člověka nenapadají jen dospělci, hostitele vyhledávají i larvy nebo nymfy. Nenasáté samičky jsou obvykle větší, měří kolem 3 až 5 mm, samečci dosahují velikosti okolo 2,4 mm (ti ale krev nesají), nymfy jsou velké asi 1,3 mm a nenasátá larva je velmi nenápadná, měří jen 0,8 mm.
Právě takové drobné tvory je možné snadno přehlédnout, přitom i oni mohou přenášet infekci.
Pryč s ním
Po klíštěti zůstane malá ranka Zdroj: Mirko Graul / Shutterstock.com
Přisáté klíště odstraňte neprodleně, čím dříve tak učiníte, tím menší je riziko přenosu mikroorganismů, které vyvolávají onemocnění. Čím déle je klíště přisáté, tím větší dávka patogenu se do těla hostitele dostává. Kromě toho je zprvu přichycení klíštěte méně pevné a není tak obtížné ho odstranit.
Čerstvě přisáté klíště je totiž na začátku přichyceno pouze výběžky hypostomu (forma bodavě savého ústního ústrojí, slouží k přichycení do hostitele a sání krve). Na tomto bodci jsou zpětně orientované zoubky, které slouží k zachycení a fixaci v kůži. Během prvních několika hodin po přisátí vytvářejí složky slin klíštěte kolem hypostomu obal z tzv.
cementu, který upevňuje parazita v ráně.
Bezpečné vytažení
Klíště nemačkejte Zdroj: MilosPauline / Shutterstock.com
Místo, kde se klíště přisálo k tělu nejprve vydezinfikujte, použijte jodový nebo jiný dezinfekční roztok.
V lékárnách jsou k dostání i speciální přípravky, určené k rychlému a bezpečnému odstranění klíštěte, které parazita v krátké době zneschopní a maximálně usnadní jeho vyjmutí. Klíště nikdy nevytahujte silou ani nevytrhávejte, mohlo by dojít k utržení přední části, která zůstane vězet v kůži. Vhodné není ani kroucení a točení.
Pohybujte lehce tělem klíštěte ze strany na stranu, kývání doprovázené lehkým tahem klíště během několika minut uvolní. Klíště zbytečně netiskněte ani nemačkejte, k práci použijte kousek navlhčeného hadříku nebo prst v rukavici.
Při odstranění parazita vám pomohou i měkké pinzety nebo speciální karty se zářezy, které klíště podeberou a vytáhnou. Tělo klíštěte zlikvidujte, vydezinfikujte si ruce a sledujte, zda se skvrna na pokožce nerozrůstá nebo jinak nemění. Zarudnutí pokožky by mělo po 2 až 3 dnech odeznít.
Pozor na klíšťata. Přibývá případů klíšťové encefalitidy i boreliózy
Aktivita klíšťat je na nejvyšším stupni
Foto: Novinky
Případů lidí, kteří se nakazí klíšťovou encefalitidou, přibývá. V červenci se počet nakažených zvýšil na 366, to je o 69 případů více než v loňském roce. Jde o nejvyšší počet nakažených v období od ledna do července za posledních 9 let.
Nejhorší situaci zatím SZÚ eviduje v jižních Čechách, kde se jenom v červnu a v červenci nakazilo 79 lidí. „V minulém týdnu přibylo dalších 10 případů klíšťové encefalitidy. Té je v kraji 87 případů. Vloni jsme ke stejnému datu evidovali 41 případů, letošní výskyt je tedy více než dvojnásobný,“ uvedla ředitelka Krajské hygienické stanice (KHS) Jihočeského kraje Kvetoslava Kotrbová.
Největší výskyt klíšťové encefalitidy pak jihočeští hygienici evidují na Českobudějovicku, kde je hlášených už 32 potvrzených případů. 15 případů je pak na Českokrumlovsku a 12 na Táborsku.
Klíšťata v Praze nemají encefalitidu, zjistili hygieniciDomácí
Mimo klíšťové encefalitidy zaznamenávají odborníci i nárůst pacientů s lymskou boreliózou. Tou se letos zatím nakazilo o 111 lidí více než loni. I u tohoto onemocnění evidují hygienici nejvíce nakažených na jihu Čech.
„Od minulého týdne přibylo 13 potvrzených případů lymeské boreliózy. V kraji evidujeme 226 případů. Vloni ve srovnatelném období to bylo o třináct případů méně,“ dodala epidemioložka českobudějovické KHS Jitka Luňáčková.
| Počet případů klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy od ledna do července (zdroj: SZÚ) | ||||||||||
| 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | |
| Klíšťová encefalitida | 366 | 297 | 312 | 249 | 274 | 169 | 264 | 225 | 244 | 366 |
| Lymská borelióza | 1821 | 1710 | 1864 | 1545 | 1823 | 1357 | 1838 | 1695 | 1418 | 1895 |
Podle Českého hydrometeorologického ústavu platí v současnosti na území České republiky středně velké riziko aktivity klíšťat. Podle hygieniků by však měli být lidé stále opatrní, a to především při pobytu v přírodě.
„Doporučujeme použití repelentů, a to i opakovaně v průběhu dne, nelehat a nesedat si v porostech především na okrajích lesů a nevstupovat do hustých křovin a vysoké vegetace především kolem vodních toků a ploch,“ radí epidemioložka Luňáčková.
Do přírody jen s repelenty a nelehat do trávy, upozorňují hygieniciDomácí
Důležitá je pak i kontrola těla. „Pro přenos infekční dávky stačí u borrelií dvě hodiny, proto je důležité brzké objevení a správné odstranění přisátého klíštěte,“ vysvětluje Kotrbová s tím, že když se lidé vrátí z přírody domů, měli by se kompletně převléct, osprchovat a dobře prohlédnout.
„Pokud lidé naleznou přisáté klíště, je třeba jím netočit, ale opatrně viklat vydezinfikovanou pinzetou, až se pustí a ránu pak důkladně vydezinfikovat. V případě příznaků je třeba kontaktovat lékaře,“ doporučuje ředitelka jihočeské KHS.
Lymská borelióza a klíšťová encefalitida patří mezi dvě nejzávažnější onemocnění přenášené klíštětem. Proti klíšťové encefalitidě neexistuje léčba. Léčí se pouze příznaky.
„Onemocnění se projeví v první fázi po jednom až dvou týdnech od přisátí zvýšenou teplotou či horečkou, malátností, bolestmi hlavy či kloubů,“ komentuje projevy nemoci primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice Aleš Chrdle.
V druhé fázi pak nastoupí vysoké horečky a příznaky napadení centrálního nervového systému, které se projevují silnými bolestmi hlavy, závratěmi, poruchami spánku, dezorientací a svalovým třesem. Průběh nemoci je u řady pacientů velmi vážný, někdy může dokonce skončit smrtí.
Odborníci tak lidem doporučují se proti nemoci naočkovat. „U klíšťové encefalitidy je virus přítomen přímo ve slinných žlázách klíštěte, přenos může být proto rychlý, a to v řádu hodin,“ vysvětluje odborný ředitel laboratoří EUC Petr Podroužek s tím, že při nálezu klíštěte, může být člověk už nakažený.
Očkování ale nezanechává celoživotní imunitu, ochranné protilátky po očkování časem klesají. „Přeočkovat by se lidé měli vždy po 3-5 letech, záleží na typu vakcíny,“ popisuje pro Novinky Veronika Baštýřová z laboratoře Protean s.r.o.
Naopak lymská borelióza má o něco lehčí průběh. Na její léčbu většinou lékaři nasadí antibiotika. Nemoc se ale musí včas odhalit, jinak může dojít k poškození centrálního nervového systému a někdy také srdce. Pacienti mají většinou zvýšenou teplotu a na místě přisátí klíštěte se objeví červená tečka s možným vybledlým středem.
Proti borelióze zatím není očkování. Nadějnou vakcínu zkoušeli před nedávnem českobudějovičtí vědci a prokázali stoprocentní účinnost. Stále ale není jisté, jestli vakcína půjde na trh. Vše bude záležet na financování dalšího výzkumu.
Hlavní zprávy
V Německu se objevila subtropická klíšťata
Na aktuální problém jsme se zeptali našeho odborníka, vedoucího Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity a prezidenta Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny, Doc. MUDr. Rastislava Maďara.
Kde se africké klíště vzalo a jak se do našich zeměpisných šířek vůbec dostalo?
Toto klíště sice bývá označováno jako africké, pochází však podle všeho z jižních oblastí bývalého Sovětského svazu a Íránu odkud se rozšířilo na Střední Východ a následně dál do Asie ale i na africký kontinent a do jižní Evropy. Dospělí jedinci sají krev na velkých zvířatech nebo na člověku, nižší stádium nymfa na hlodavcích nebo u ptáků. K transportu těchto klíšťat na velké vzdálenosti dochází často právě migrujícími ptáky ve stádiu nymfy. Kolegové z britských ostrovů zjistili, že až 21 % klíšťat odebraných z migrujících ptáků bylo tohoto druhu. Pozitivní kusy ptáků měly přisáté dvě až pět klíštěcích nymf. Aktuální počasí vytváří podmínky umožňující nasátým nymfám uvolněným z ptáků vyvinout se ve vyšší stádium. Dospělá samička je následně schopna položit do půdy až 7 tisíc vajíček, ze kterých se vyvinou nová klíšťata a tento koloběh se v přírodě nestále opakuje. Druhým způsobem možného přenosu těchto klíšťat po našem kontinentu je přes obchod s dobytkem, pokud by nebyl dostatečně zkontrolovaný. Na jednom kusu mohou být přisáté i desítky klíšťat a jsou známé případy, kdy jejich počet dokonce přesahoval stovku.
Klíště Hyaloma marginatum je větší než naše klíště obecné a má pruhované nohy, vyznačuje se ještě něčím dalším?
Tento rod klíšťat je nejodolnější ze všech.
Jsou schopny přežívat ve velmi nepříznivých podmínkách, kde je horko, vysoká vlhkost vzduchu, dokonce na savanách a polopouštích. A protože je tam málo hostitelů a oni krev sát musí, aby se dál vyvíjeli, jejich lov na teplokrevné hostitele je akčnější.
Schovávají se u povrchu půdy a když cítí blížící se zvíře případně člověka, podle vibrací, změny teploty, CO2 nebo vizuálně, jelikož mají oči, rychle po něm vystartují. Navíc jsou schopny sledovat svou oběť i několik desítek metrů. Nejvíc byla zaznamenána vzdálenost na úrovni 100 metrů.
To je velký rozdíl oproti našemu klíštěti obecnému s tím typickým hnědým zadečkem, které jen pasivně číhá a natahuje se, aby se přisálo, protože je mnohem méně pohyblivé.
Může se u nás klíště Hyalomma usídlit a jak nebezpečné nemoci přenáší?
Tato klíšťata přenášejí především rickettsie, což jsou speciální bakterie pronikající do buněk. Způsobují horečnaté stavy podobné chřipce s vyrážkou a typickou afekcí v místě přisátí klíštěte.
Nebezpečné jsou především pro pacienty s oslabenou imunitou, u kterých mohou způsobit těžký stav dokonce s možným úmrtím. Druhou nebezpečnou nemocí je Krymsko-Konžská hemoragická horečka, objevená poprvé na Krymu a v Kongu. Její průběh může být podobný Ebole s horečkou, krvácením.
Je to virová infekce, takže na rozdíl rickettsióz zde nefungují antibiotika a taky proti ní není registrovaná účinná vakcína. K přenosu nymf těchto klíšťat do střední Evropy a dokonce i severněji bude docházet i nadále.
Záchyt v Německu byl pozoruhodný tím, že se jednalo o více dospělých jedinců, takže se v tomto počasí byly nymfy schopné vyvinout ve vyšší stádium, které se dokáže rychle rozmnožovat a útočí i na člověka nebo větší domácí zvířata.
Nicméně víme, že klíště Hyalomma se vyskytuje v zemích Středomoří, kam běžně jezdíme na dovolené, včetně Chorvatska, Bulharska, Španělska nebo Turecka a žádnou paniku to v nás nevyvolává. Není tedy důvod k panice, jen je potřeba chránit se v přírodě účinným repelentem a vhodným oblečením.
Velmi důležitá je i kontrola těla po návratu z přírody nebo namátkově i v průběhu procházky. Výhodou usnadňující rychle nalezení na povrchu těla je větší velikost v porovnání s našimi klíšťaty, které záchytu často unikají, jelikož nymfa má jen 1 až 2 mm. Uvidíme, jestli v našem geografickém regionu přezimují. Pokud ano, budou aktivní zase od jara, dospělí jedinci potřebují teplotu alespoň 10 stupňů celsia.
Nakažlivá klíšťata: jak se vyhnout nebezpečí?
Po skončení nouzového stavu v ČR stále více lidí vyráží do přírody. Po mírné zimě se však očekává vysoký výskyt klíšťat.
Mnoho z nich může být infikovaných a po kousnutí člověku způsobit vážné onemocnění, jako je klíšťová encefalitida, lymeská borelióza či vzácnější tularémie.
Jak minimalizovat riziko nákazy a předejít závažným zdravotním problémům vysvětlil hlavní lékař polikliniky, Doc. MUDr. Jan Kábrt, CSc.
Proč jsou klíšťata pro lidský organismus tak nebezpečná?
Klíšťata mohou přenášet řadu onemocnění, v oblasti ČR se jedná hlavně o nákazu klíšťovou encefalitidou či lymeskou boreliózou.
Odhaduje se, že až 20 % klíšťat je infikováno a mohou způsobit nemoc. Záleží na imunitním systému infikovaného, zda se s nákazou vypořádá.
U nakaženého člověka může dojít jen k tvorbě protilátek bez projevu onemocnění, nebo až k těžkému poškození organismu s celoživotními následky.
Můžete stručně popsat, jak přenos nákazy z klíštěte na člověka probíhá? A záleží na tom, jak dlouho je klíště přisáté?
Klíště je druh roztoče, nebezpečný je druh Ixodidae.
Vývoj klíštěte je komplikovaný, trvá 2–3 roky, samičky klíštěte po oplodnění nakladou vajíčka, z nichž se vyvinou larvy (nymphy), jež se přemění v dospělé klíště (imago). Velmi nebezpečná je již expozice infikovanými larvami, které jsou kvůli malé velikosti (několik mm) často nezpozorované.
Riziko přenosu nemoci se zvyšuje délkou expozice klíštětem a je zřetelně vyšší, když není klíště odstraněno do 72 hod.
Ozývají se názory, že někteří lidé klíšťata přitahují, zatímco jiní lidé je spíše odpuzují. Lze říci, zda to platí a čím to může být způsobeno?
Existuje skutečně individuální vnímavost, kdy někteří lidé jsou méně přístupní k uchycení klíštěte. Je možné, že lidé vzdorující klíšťatům mohou být chráněni nějakým endogenním (tzn. vnitřním) repelentem.
Existují různé rady, jak přisáté klíště odstranit. Jaký postup doporučují lékaři?
Před vytažením není třeba klíště ničím potírat. Vytahuje se pinzetou, uchopí se těsně u kůže, minimálně zmáčkne a kývavým nebo krouživým způsobem opatrně vytáhne.
Klíště se potom likviduje spálením nebo utopením. Klíště je také možné odeslat do laboratoře k analýze, zda je nositelem infekce. Pokud se při odstraňování klíště přetrhne a hlavička zůstane v ráně, je zapotřebí ji opatrně vytáhnout pinzetou nebo speciálními klíšťkami.
K následné dezinfekci se používají běžné prostředky, například Jodisol nebo Ajatin.
Jak dlouho by lidé měli sledovat místo, kde bylo klíště přisáté?
Místo po klíštěti je třeba sledovat několik dnů, alespoň týden. Varovným projevem je hlavně vznik červené ostře ohraničené skvrny, která se šíří do periferie a má centrální vyblednutí. Může jít o tzv. erythema migrans, časný projev nákazy Borrelií burgdorferi, která způsobuje lymeskou boreliozu.
Klíšťová onemocnění jsou nebezpečná tím, že mohou probíhat bez výraznějších příznaků. Podle čeho by tedy lidé měli poznat, že jsou možná infikováni a měli by navštívit lékaře?
Klíšťová encefalitida je virové onemocnění s dvoufázovým průběhem.
Průměrná inkubační doba je jeden týden. V první fázi se obtíže podobají chřipce s mírnou bolestí hlavy a nízkými teplotami, ve druhém týdnu dojde k výraznému zhoršení stavu s poruchou vědomí a další neurologickou symptomatologií.
Lymeská borelióza má časné stadium většinou s erytémem (červená skvrna s vyblednutím), někdy s chřipkovými příznaky, následná disemovaná forma může vést k onemocnění pohybového, nervového nebo kardiovaskulárního systému.
Infekce může v případě obou chorob proběhnout bez příznaků a je prokazatelná jenom laboratorně zvýšeným titrem protilátek.
Můžete poradit účinné způsoby prevence?
K prevenci vzniku onemocnění lymeskou boreliózou se doporučuje po expozici klíštětem užít jednorázově ATB – 200 mg doxycyklinu. Prevencí vzniku klíšťové encefalitidy je očkování vakcínou FSME.
Celkem je třeba očkovat 3x, druhá dávka se dá 1–3 měsíce po prvé dávce a třetí dávka v odstupu 5–12 měsíců. Přeočkovávat se má pak po 3–5-ti letech. Začít očkovat se má již v zimním období, protože začátkem jara jsou již klíšťata aktivní a infekční.
V rámci prevence se často využívají různé repelentní přípravky či náramky i různé přírodní prostředky odpuzující hmyz. Je tato ochrana dostatečná?
Ke snížení rizika je vhodné používat insekticidní repelenty s DEET látkou, které jsou volně prodejné. Po návratu z rizikové oblasti se doporučuje vykoupat a vizuálně tělo zkontrolovat.
Jak vysokou míru ochrany nabízí očkování? Kdy je nejvhodnější termín vakcinaci provést a jak dlouho ochrana vydrží?
Očkování proti lymeské borelióze není dostupné.
FSME vakcína proti klíšťové encefalitidě je velmi účinná a je třeba začít očkovat již v zimních měsících.
Proočkování české populace je bohužel mnohonásobně nižší než například u obyvatel Rakouska a je důsledkem nedůvěry lidí k očkování kvůli často nepřiměřeně zdůrazňovaným rizikům.
Děkujeme za rozhovor.
Foto: Depositphotos.com
Klíšťata jsou před začátkem prázdnin hodně aktivní, podle hydrometeorologů hrozí nejvyšší riziko
Hygienici evidují první letošní případy onemocnění lymskou boreliózou, tedy nemocí, přenášenou klíšťaty. Právě tento druh parazita začal být letos aktivní velmi brzy. V těchto dnech ho aktivita rozhodně neopouští.
Český hydrometeorologický ústav, který aktivitu klíšťat předpovídá, prakticky tři poslední týdny v kuse hlásí stupeň devět nebo deset – tedy maximální riziko. A stejné to má být i v dalších dnech.
Že klíšťatům letošní jaro svědčí, potvrdila mluvčí Krajské hygienické stanice v Hradci Králové Veronika Krejčí.„Klíšťata mají ráda vlhko a teplo. Tedy to současné počasí jim určitě vyhovuje.“
Hygienici už evidují první onemocnění způsobená klíštětem
„Hlavně u lymské boreliózy je inkubační doba delší, ale i přesto už evidujeme v letošním roce 40 případů onemocnění. Co se týká klíšťové encefalitidy, tak tam nemáme zatím evidovaný žádný případ.“
I když podle Veroniky Krejčí mohou být některé případy boreliózy způsobeny klíšťaty přisátými během pozdního podzimu, je jasné, že ani letos se Královéhradeckému kraji podobná onemocnění nevyhnou. Na očkování, které by v uvozovkách „zachránilo“ začátek léta, je už pozdě, dodávky vakcín právě proti klíšťové encefalitidě měly navíc výpadek.
Praktická lékařka Kristýna Kališová z Hostinného ale potvrdila, že vakcíny už jsou. A očkovat se má smysl kdykoli, protilátky, které vznikají několik týdnů, se mohou hodit třeba už na podzim.
„Jsem ráda, když lidé chodí kdykoliv během roku. Protože se prostě vytvoří ony protilátky. A mají to ideální, když jsou naočkováni těmi třemi dávkami před sezónou. Letos se objevila klíšťata už někdy v březnu.
Takže ideální je, když se nechají očkovat přes zimu.“
Zájem o vakcinaci podle praktických lékařů je. Potvrzuje ho i Kristýna Kališová.„Lidé to chtějí, ale musíme jim o tom říkat a vše vysvětlovat. Pokud to nevysvětlíme, tak ten zájem není, protože je to placená vakcína. Tedy ten zájem opadá kvůli placení, ale když vysvětlíme výhody onoho očkování, tak ten zájem opravdu je.“
Základní zásady při pohybu nejen v lese, ale kdekoli v přírodě, zůstávají stále stejné – důležité je hlavně se po návratu domů pořádně prohlédnout a případné klíště odstranit co nejdřív.
Podle Veroniky Krejčí není možné podcenit ani ta nejmenší.„Nezáleží na tom, v jakém stádiu klíště je. Všechna tři stádia mohou člověka napadnout, mohou být infekční. Tedy nezáleží na velikosti klíštěte. Tam není žádná souvislost s jeho infekčností.“
A pozor je potřeba dávat i ve vyšších nadmořských výškách než tomu bývalo dřív, třeba i na horách.