Od začátku května do nemocnic přichází pacienti nakažení infikovanými klíšťaty stále častěji. Aktivita klíšťat je na nejvyšším stupni a ohrožuje i děti v lesních mateřských školkách. Riziko nakažení by se mělo snížit počátkem příštího měsíce. Češi však o očkování proti klíšťové encefalitidě moc zájem nemají.
Brno – S příchodem teplejšího počasí je více klíšťat, která jsou nakažená infekcí. Již několik týdnů je jejich aktivita na nejvyšším desátém stupni.
„Na klinice týdně vyšetříme přibližně pětadvacet pacientů s infekcemi způsobenými klíšťaty.
Většina z nich má příznaky akutní nebo chronické boreliózy, menší počet pak klíšťové encefalitidy,“ uvedl přednosta Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno Petr Husa.
Klíšťata mohou způsobit dvě onemocnění, kterými jsou klíšťová encefalitida a lymská borelióza. „Ročně máme nahlášeno mezi třemi až čtyřmi stovkami případů, kdy lidé onemocněli lymskou boreliózou. Na rozdíl od klíšťové encefalitidy, boreliózu můžeme léčit antibiotiky,“ zmínil vedoucí protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek.
Klíště může nakazit člověka boreliózou, pokud je přisáté aspoň čtyřiadvacet hodin. V případě klíšťové encefalitidy je nakažen okamžitě. Projevy těchto onemocnění jsou různé. „U boreliózy se na místě, kde bylo klíště, objeví červená skvrna.
Onemocnění klíšťové encefalitidy se nejdříve projevuje horečkami a bolestmi hlavy, v několika dalších týdnech projevy ustanou, aby se následně vrátily v ještě větší síle,“ vysvětluje Husa.
Lidé, kteří měli klíště, by si tak měli aspoň měsíc kontrolovat, jestli nemají po klíštěti zarudlé místo.
Častý problém s klíšťaty mají i v lesních mateřských školkách. „Vytahování klíšťat je u nás na denním pořádku. Každý den chodíme do lesa nebo na louku. I když používáme repelenty, vytahujeme skoro každý druhý den nějakému dítěti klíště,“ říká učitelka v lesní mateřské školce Michaela Hoďovská, která pracuje ve školce Sýkorka v Mokré hoře.
Obě onemocnění se v posledních letech na Klinice infekčních chorob brněnské Fakultní nemocnice vyskytují přibližně stejně. Proti klíšťové encefalitidě je možné se očkovat. Na rozdíl od jiných zemí, je v Česku zájem o očkování velmi malý. „Očkovaných je u nás kolem dvaceti procent lidí, zatímco v Rakousku jich je až pětaosmdesát,“ uvedl Husa.
Klíště se na člověka může přisát i v městských parcích. Odborníci doporučují v přírodě používat repelentní přípravky a oblékat si dlouhé nohavice a dlouhé rukávy. Taky se vyhýbat vysokým travnatým porostům, zejména na krajích lesů a podél vody.
Nejvyšší stupeň aktivity klíšťat se poprvé objevil již na začátku května. „Letos byla klíšťata zbrzděna studeným březnem. Jejich aktivita by se měla snížit na počátku června. Záleží však na počasí, které nyní nemůžeme odhadnout,“ řekl biometeorolog Českého hydrometeorologického ústavu Tomáš Vráblík.
- Klíčová slova: Klíšťata, očkování, nemoci
- 1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 – nejhorší, 5 – nejlepší)
- Vkladání nových komentářů skončilo.
Teplo láká ke svlékání, aktivita klíšťat a riziko nákazy jsou ale na maximu
Aktivita klíšťat nyní dosáhla stupně deset, což je nejvíc z bodované škály. Tito roztoči sami o sobě nejsou nebezpeční, strašákem jsou ale jedinci, kteří jsou nakaženi virem klíšťové encefalitidy způsobující závažné záněty mozku a mozkových blan, a také ta, jež přenášejí lymeskou boreliózu.
Termín „aktivita klíštěte“ v odborné rovině znamená podíl klíšťat připravených k napadení hostitele na celkové populaci klíštěte na konkrétním místě.
„Čím větší je počet takto aktivních klíšťat, tím vyšší je i stupeň rizika,“ vysvětlují odborníci na webu Českého hydrometeorologického ústavu, kteří informace zveřejňují.
„To, že se člověk pohybuje v oblasti, kde se vyskytuje klíšťová encefalitida, neznamená, že je tam nakažené každé klíště. Mým odhadem jde o zhruba každého desátého jedince. Záleží tedy, jakou máte smůlu. I když vás ale bude sát klíště, které klíšťovku má, a vy ho zavčas vytáhnete, tak neonemocníte,“ mírní obavy Miloš Kenša z Krajské hygienické stanice v Olomouci.
Klíšťata vyhledávají hlavně listnaté a smíšené lesy nebo křoviny s bylinnými porosty, oblíbená je u nich také vegetace na okrajích potoků a řek. Pokud jde o Olomoucký kraj, pravděpodobnost, že se lidé nakazí klíšťovou encefalitidou, je největší v lesích Žulovské pahorkatiny a části Zlatohorské vrchoviny nebo ve všech níže položených lesích v bezprostřední blízkosti Šumperka.
Na Olomoucku je pak vysoké riziko v předhoří Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů, včetně lesů poblíž Šternberka. V oblasti Přerovska zase patří mezi nejrizikovější okolí hradu Helfštýna a vrchu Maleník.
Na klíšťata lze narazit i ve městech či na horách
Zcela v bezpečí však nejsou pěší ani v centrech měst. „Dá se říct, že klíšťata jsou nyní všude a chytit se dají třeba i na hřišti nebo v parku,“ upozornil Kenša.
|
Podle odborníků už neplatí ani to, že klíšťata se neobjevují v nadmořských výškách nad 750 metrů. Zaznamenány jsou případy jejich výskytu i v tisícimetrové výšce.
V kraji také stoupá počet případů obou nejznámějších onemocnění, která klíšťata způsobují. Zatímco v roce 2015 evidovali epidemiologové 14 lidí s klíšťovou encefalitidou, loni jich bylo 45. U lymeské boreliózy stoupl výskyt onemocnění z čísla 267 v roce 2015 na 423 za rok 2016. Loni lékaři zaznamenali 360 těchto případů.
Na zvyšujícím se počtu nakažených má ovšem poněkud paradoxně zřejmě podíl i zvýšená osvěta.
„Informace o onemocněních má velké procento populace. Při projevech, jako jsou únava nebo bolesti svalů, lidé na riziko nákazy myslí a zamíří k lékaři. I proto je případů víc,“ potvrdila ředitelka protiepidemického odboru krajské hygienické stanice Růžena Haliřová.
Důležitá je prevence i nevysilování organismu
Velkou roli v tom, zda člověk po napadení infikovaným klíštětem skutečně onemocní, hraje imunita, tedy obranyschopnost organismu.
„Jsou lesní dělníci, kteří ze sebe denně ometají 11 až 15 klíšťat a nic se jim nestane. Někdo má jedno klíště jednou za život a má problém. Je to velmi individuální záležitost,“ poznamenala Haliřová.
Člověk, který si najde klíště, by podle ní neměl propadat panice, nicméně vyplatí se nevysilovat organismus náročnou aktivitou, a naopak více odpočívat. Pokud se dostaví příznaky nemocí, měl by vyhledat lékaře.
Nejúčinnější zbraní proti nákaze je ale prevence. Kromě očkování, které je zatím dostupné jen proti klíšťové encefalitidě, se lidé mířící do rizikových oblastí mají chránit oblečením z hladké světlé látky, na které je roztoč dobře vidět, a pak vhodným repelentem.
„V těchto dnech je vhodné se každý večer důkladně prohlédnout a případně přisáté klíště co nejdříve vytáhnout. Když ho odstraníte do jednoho dne, nic většinou nehrozí,“ dodal Kenša.
Teplo a sucho svědčí klíšťatům, jejich aktivita je na nejvyšším stupni – Novinky.cz
Hlavní obsahAktivita klíšťat je na nejvyšším stupni.
Foto: Novinky
„Čím vyšší je stupeň aktivity, tím vyšší je riziko napadení člověka nebo zvířete klíštětem, a je-li infikováno, i pravděpodobnost nakažení klíšťovou encefalitidou nebo lymeskou boreliózou,“ varuje Státní zdravotní ústav (SZÚ), který spolu s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) predikci aktivity klíšťat dvakrát týdně připravuje.
U nejvyšších stupňů aktivity klíšťat nedoporučují odborníci vstupovat do listnatých lesů, respektive radí pohybovat se tam pouze po zpevněných cestách, používat repelent a po návratu se prohlížet.
| Předpověď aktivity klíštěte obecného (Ixodes ricinus) na území České republiky | ||||
| Datum | 3. 5. | 4. 5. | 5. 5. | 6. 5. |
| Stupeň aktivity | 10 | 10 | 10 | 10 |
| zdroj: ČHMÚ a SZÚ |
Klíšťatům se nejvíce daří v listnatých a smíšených lesích, remízcích, křovinách a porostech v okolí vodních ploch a toků. Vyskytují se ale také v parcích a zahradách.
O poznání méně se těmto roztočům daří v jehličnatých lesích či v kamenitém terénu. Nevyskytují se na zemědělských plochách, na osluněných suchých místech ani v rašeliništích a v trvale podmáčeném terénu.
| Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy sestavili mapu, která ukazuje riziko nákazy klíšťovou encefalitidou. Kombinuje data o výskytu lesních porostů s daty o onemocnění klíšťovou encefalitidou v dané oblasti za posledních deset let. Mapu lze najít zde. |
Ačkoliv to v minulosti nebývalo obvyklé, vyskytují se nyní klíšťata i ve vyšších nadmořských polohách.
Klíšťata se mohou přisát kdekoliv na těle, nejčastěji je lze nalézt v podkolenní jamce, tříslech, v podpaží, za ušima a u dětí též na hlavě. Odborníci doporučují prohlížet se nejen večer po návratu z přírody, ale i ráno, neboť klíšťata mohou po těle několik hodin lézt, než se přichytí.
Vždy platí, že čím dříve se podaří klíště odstranit, tím vyšší je šance, že nedošlo k nákaze některou z chorob, kterou přenášejí.
| Jak odstranit přichycené klíště |
| Místo přisátí dezinfikovat jódovým či jiným dezinfekčním prostředkem. Pomocí navlhčené textilie (nejlépe žínka, třecí ručník) lehce pohybovat (viklat) ze strany na stranu klíštětem, které se po dvou až třech minutách uvolní. V případě potřeby lze klíště opatrně podebrat a vyjmout měkkou pinzetou. Osvědčují se i komerčně vyráběné umělohmotné karty se zářezy. Klíšťata nevytáčet. Při pokusu o otáčení dojde vždy k odtržení přední části klíštěte, která zůstane v kůži. Místo po odstraněném klíštěti znovu dezinfikovat. |
Loni se lymeskou boreliózou nakazilo 3939 osob, s klíšťovou encefalitidou se léčilo 687 lidí.
Pro letošní rok budou mít odborníci data ohledně výskytu klíšťat a jejich nakaženosti nebezpečnými nemocemi až v průběhu sezóny.
Celkem hlasovalo 260 čtenářů.
Hlavní zprávy
Předpověď stupně rizika napadení klíštětem – komentář, SZÚ
V pondělí se jedná o výhled na zbytek týdne (úterý – neděle), ve čvrtek o upřesnění na rozšířený víkend (pátek – pondělí).
Čím vyšší je stupeň aktivity, tím vyšší je riziko napadení člověka nebo zvířete klíštětem, a je-li infikováno, i pravděpodobnost nakažení klíštovou encefalitidou nebo lymeskou boreliózou.
Toto riziko je vyjádřeno v deseti stupních doplněných doporučeními, jak se v předpovídané situaci chovat při návštěvě míst s předpokládaným výskytem klíšťat.
Předpověď je poskytována v období od dubna do října, konkrétní termíny zahájení a ukončení jsou však závislé na aktuálním průběhu počasí a proto mohou být posunuty i do března nebo listopadu. Ve zbývající části roku nelze možnost napadení klíštětem vyloučit, ale riziko je minimální, v období se sněhovou pokrývkou nebo celodenním mrazem nulové.
Termín „aktivita klíštěte“ lze zjednodušeně popsat jako podíl klíšťat, která jsou připravena k napadení hostitele, na celkové populaci klíštěte v dané lokalitě. To znamená, že čím větší je počet takto „aktivních“ klíšťat, tím vyšší je i prezentovaný stupeň rizika.
V účinné prevenci nákaz přenášených klíšťaty zaujímají významnou roli způsoby, jak se chovat při vstupu do míst možného výskytu klíšťat, jak se předem připravit, a také jak postupovat po návratu domů, aby bylo minimalizováno riziko napadení a přisátí těchto přenašečů a možné infekce virem klíšťové encefalitidy i borreliemi působícími Lymeskou borreliózu..
V průběhu velmi dlouhé sezóny jejich výskytu se mění aktivita klíšťat fyziologicky přizpůsobených k napadení hostitele. Vystupují do horních vrstev bylinné vegetace a trav, aby tady čekala a byla připravena (doslova číhala) na příchod hostitele a kontakt s ním.
Navíc se tato sezóna prodlužuje (směrem do časného jara i pozdního podzimu) vlivem současných změn klimatu.
Podíl takto aktivních klíšťat z jejich celkové lokální populace se mění, dle jejich vývojového stadia, jak dlouhodobě v průběhu celé sezóny, tak i podléhá krátkodobým mezidenním změnám které jsou řízeny průběhem aktuální povětrnostní situace.
Změny aktivity klíšťat podmiňují i změny rizika napadení jimi což vyžaduje různé úrovně soustředěné pozornosti, jak toto riziko minimalizovat. Tyto změny umožňuje předpovídat počítačový program TICKPRO připravený ve spolupráci Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Praze, který je v současnosti uváděn do praxe formou víkendových předpovědí určených veřejnosti.
Na čem je předpovědní program TICKPRO založen
1) Základem je šestiletý monitoring aktivity klíštěte Ixodes ricinus (v období 2001-2006) na pokusných plochách (o celkové výměře 600 m2) ve středočeském regionu v typickém habitatu jejich výskytu (dubohabrový les), v němž byla prokázána cirkulace viru klíšťové encefalitidy i patogenních genospecií Borrelia burgdorferi s.str., B. afzelii aB.garinii.
Klimatologická data byla převzata z databáze ČHMÚ v Praze -Libuši. Mikroklimatologická data byla registrována pracovníky ČHMÚ přímo v místech monitoringu aktivity klíšťat v různých vybraných synoptických situacích.
Na základu těchto vstupních dat byly vypracovány matematické modely vlivu meteorologických faktorů na aktivitu klíšťat ve fázi vyhledávání hostitelů. Výsledky byly v šestiletém období výzkumu postupně upřesňovány a doplňovány. Z nich pro praktické využití v programu TICKPRO byly vybrány 2 modely, založené na teplotě vzduchu, relativní vlhkosti vzduchu a množství atmosférických srážek.
- 2) Pro ověření vztahu výsledků dosažených při sledování aktivity klíšťat a výskytu lidských onemocnění klíšťovou encefalitidou a lymeskou borreliózou a dále pro ověření oprávněnosti přenést výsledky dosažené při monitoringu klíšťat ve středočeském regionu na širší oblast výskytu lidských infekcí v České republice byla použita tato zdrojová data:
- a) databáze EPIDAT (SZÚ, Praha);
- b) databáze ČHMÚ – data z 22 meteorologických stanic rozmístěných v oblasti vysokého výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou.
- V této části výzkumu byly použity pracovní postupy:
- a) stanovení vztahů (stupně korelace) mezi výskytem onemocnění klíšťovou encefalitidou
- a Lymeskou borreliózou (podle prvních příznaků onemocnění) a meteorologickými
- faktory (s posunem 1 a více týdnů);
- b) stanovení vztahů (stupně korelace) mezi výsledky předpovědi aktivity klíšťat dosaženými
- jednotlivými modely a výskytem nákaz přenášených klíšťaty v oblasti Čech.
- Všechny tyto postupy potvrdily oprávněnost praktického využití programu TICKPRO.
Většina uvedených pozorování a analýz byla uskutečněna v rámci projektu WHO/EC „Climate Change and Adaptation Strategies for Human Health“ (cCASHh) (2000-2004) a projektu EC BOVAC (2005-2006).
Stručný přehled vybraných dílčích výsledků je v publikaci Daniel et al., 2006. Podrobné pracovní postupy a výsledky jsou uvedeny v pracovních zprávách (Case-Study Reports) projektu cCASHh (Menne, B., Ebi, K.
L., 2006).
Jak předpovědní program TICKPRO pracuje, jaké jsou informační výstupy
Predikce aktivity klíšťat technicky vychází ze základní předpovědi počasí, jak ji produkuje předpovědní služba ČHMÚ s využitím standardních předpovědních metod, včetně využívání numerických modelů počasí produkovaných světovými prognostickými centry.
Program TICKPRO tyto základní předpovědi používá ve funkci datového vstupu. Proto také je předpověď aktivity I.
ricinus produkována ČHMÚ v Komořanech, v současnosti pro víkendové dni (pátek – neděle) a je zveřejňována na internetových stránkách SZÚ a MZ a následně rozšiřována sdělovacími prostředky.
Úspěšnost systému TICKPRO (v horizontu 1- 4 dní) je samozřejmě závislá na úspěšnosti rutinní předpovědi počasí. V ověřovacím procesu dosahovala 70 %, což je u specializované předpovědi, kdy se předpovídá stav biologického procesu, dobrý výsledek.
Prognóza určuje pět stupnů rizika. Ve všech pěti stupních jde o určení aktuálního podílu klíšťat, která jsou ve stadiu vyhledávání hostitele. Jde tedy o relativní údaj, který se může co do absolutního počtu odlišovat podle místních podmínek (typu přírodního prostředí, nadmořské výšky aj.).
Pro praktické využití jsou stupně definované programem TICKPRO doplněny pokyny, jak se při vyhlášení jednotlivých stupňů připravit a chovat při vstupu do míst s možným výskytem klíšťat:
- Stupeň 1 a 2 = malé riziko
- Doporučení: Pro návštěvu listnatých a smíšených porostů a křovin s bylinnou vegetací zvolit oblečení z hladké světlé látky a občas prohlédnout, zejména kalhoty, a případně odstranit přichycená klíšťata (totéž i v dalších stupních rizika). Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
- Stupeň 3 a 4 = mírné riziko
- Doporučení: Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
- Stupeň 5 a 6 = středně velké riziko
- Doporučení: Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
- Stupeň 7 a 8 = velké riziko
- Doporučení: Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin a bylinné vegetace, zejména na okraji lesa, na okraji vodních toků a listnatého mlází. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
- Stupeň 9 a 10 = nejvyšší riziko
- Doporučení: Použití repelentu. Nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů, pohyb pouze po zpevněných cestách. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
Pokyny jsou uspořádány tak, že všechna doporučení nižšího stupně jsou zahrnuta i do stupně vyššího a jsou patřičně doplněna. Výsledky varovného systému platí nejen v lesních porostech ve volné krajině, ale v určité míře i v rozsáhlejších parcích a zahradách.
Závěrem je třeba připomenout, že klíšťová encefalitida i Lymeská borrelióza jsou v podmínkách České republiky rekreačními nákazami, jejichž riziko je úzce spjato s aktivitami v přírodě všeho druhu, jejichž obliba neustále roste. Nemá-li se zvyšovat jejich incidence, je nutné věnovat zvýšenou pozornost preventivním opatřením, k nimž patří především zabránění napadení klíšťaty, případně jejich včasné odstranění.
Zkušenosti z r. 2006 ukázaly, jak rekreační aktivity ovlivnily mimořádnou incidenci klíšťové encefalitidy. V poměrně chladné a vlhké druhé polovině léta (srpen) nedošlo k pravidelnému poklesu aktivity I. ricinus, který je v jiných letech vyvolán vysokými teplotami vzduchu a suchem.
Současně se dostavila úspěšná houbařská sezóna, která přivedla do lesních porostů velké množství návštěvníků. Tato situace byla podporována hojnými mediálními zprávami o nezvyklých rekordních houbařských nálezech.
Výsledkem byl nejen rekordní roční počet registrovaných onemocnění klíšťovou encefalitidou (1029 případů onemocnění) a vysoký výskyt onemocnění Lymeskou borreliózou ( 4370 případů onemocnění), ale také skutečnost, že pozdněletní/podzimní vrchol sezónního výskytu onemocnění byl vyšší než jaroletní maximum.
Tato anomálie byla pozorována poprvé od dob registrace onemocnění obou infekcí. Tato situace mohla být příznivě ovlivněna, kdyby byla veřejnost průběžně informována o konkrétním stupni rizika a upozorňována na způsoby, jak mu čelit.
V roce 2007 jarní výskyt onemocnění klíšťovou encefalitidou do 25 týdne dokonce předčil předchozí rok. V ledních měsících však došlo v důsledku nepříznivých klimatickým podmínek ke snížení počtu onemocnění.
Od 40 týdne však opět jejich výskyt překročil či vyrovnal nemocnost r.2006. K posledním případům došlo v 48 týdnu.
Vzhledem k opětovně mírné zimě lze předpokládat, že většina vývojových stádií klíšťat v přírodě úspěšně přezimovala a je připravena hledat své oběti v letošním roce.
Program TICKPRO bude po celou sezónu upřesňován a doplňován podle dalších získávaných zkušeností.
M. Daniel1, 2 , B. Kříž1, 3 , K. Zitek1, V. Danielová1, J. Holubová1
- 1 Státní zdravotní ústav, Praha
- 2 Škola veřejného zdravotnictví, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha
- 3 3. Lékařská fakulta UK, Praha
J. Valter, T. Vráblík, I. Kott
Český hydrometeorologický ústav, Praha
Citovaná literatura
1) Daniel, M., Zitek, K., Danielová, V., Kříž, B., Valter, J., Kott, I.: Risk assessment and prediction of Ixodes ricinus tick questing acrivity and human tick-borne encephalitis infections in space and time in the Czech Republic. Internat. Journal of Med. Microbiol., 296, S1, 41-47, 2006.
2) Menne, B., Ebi, K. E.: Climate Change and Adaptation Strategies for Human Health. Steinkopff Verlag, Darmstadt, pp. 449, 2006.
Nejvyšší riziko. Nebezpečných klíšťat na jižní Moravě přibývá
Klíšťata jsou nebezpečná, protože přenášejí řadu zákeřných nemocí. „Letos už v Jihomoravském kraji onemocnělo klíšťovou encefalitidou deset lidí,“ upřesnila včera epidemioložka Renata Ciupek z krajské hygienické stanice v Brně.
Ve srovnání se stejným obdobím předchozích dvou let jde o nárůst – loni i předloni evidovali hygienici touto dobou v kraji sedm případů zmíněné choroby. „Velká aktivita klíšťat v těchto dnech přináší aktuálně zvýšené riziko nákazy,“ varovala Ciupek.
Přečíst článek ›
Klíšťová encefalitida je podle ní onemocnění, kterému lze snadno předcházet například vhodným oblečením a repelenty a také očkováním. „Přesto v posledních letech evidujeme nárůst počtu případů. Zatímco v roce 2016 to bylo pětatřicet lidí s klíšťovou encefalitidou, loni jsme jich evidovali už jednasedmdesát, což je jednou tolik,“ porovnala hygienička.
Před klíšťaty varují i meteorologové. Jejich aktivitu popisují jako podíl parazitů, kteří jsou připravení k napadení hostitele, na celkové populaci klíšťat v dané oblasti. „Čím větší je počet takto aktivních klíšťat, tím vyšší je i stupeň rizika,“ napsali na webu Českého hydrometeorologického ústavu.
Podle něj bude v následujících dnech panovat nejvyšší riziko aktivity klíšťat, označené stupněm devět.
Okraje lesů a mýtiny
Cizopasníci mají v oblibě listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s travnatým porostem. Často se vyskytují i v porostech na okrajích vodních toků. „Typickými místy jejich výskytu jsou okraje lesů, mýtiny, lesy s podrostem, travnaté porosty na okrajích lesů, okolí vodních toků, potoků a tůní, ale i městské parky a zahrady s neposečenou trávou,“ vypočítala Ciupek.
To potvrdila i bioložka Alena Žákovská z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. „Letos jsme klíšťata v parcích zaznamenali už v únoru, kdy bylo teplo. Začátkem března to díky chladnějšímu počasí trochu opadlo, ale pak jich zase začalo přibývat,“ uvedla.
Spolu se studenty v pondělí podnikli takzvané vlajkování, kdy se nebezpeční roztoči sbírají pomocí bílých plachet a plen. Za jedinou hodinu nashromáždili v parku v brněnských Pisárkách jednaosmdesát klíšťat. „Loni v červnu jich bylo přitom podstatně méně, protože bylo sucho,“ upřesnila odbornice.
Přečíst článek ›
Klíšťatům podle ní svědčí vlhké a teplé počasí, které právě nyní na jihu Moravy panuje. Z městských parků si přisáté parazity odnesou spíše psi. „Byli jsme se s přítelkyní na procházce se psem v parku Lužánky. Za hodinu měla fena na kůži pět klíšťat, přestože jsme ji předtím postříkali repelentem,“ potvrdil Brňan Marek Gregor.
Mnohem víc klíšťat je podle Žákovské ve velkých příměstských parcích, kde už je tím pádem riziko přisátí na člověka mnohem vyšší. Kromě encefalitidy hrozí lidem třeba borelióza. Tou před lety onemocněla i Žákovská. „Měla jsem těžké oteklé nohy a bylo to hodně nepříjemné,“ zavzpomínala bioložka.
Jak zatočit s nebezpečným roztočem
– Místo s roztočem je třeba nejprve dezinfikovat jódem.
– Klíště se pinzetou uchopí těsně při kůži a opatrně se viklá, dokud se nepustí. Pak se místo opět dezinfikuje jodovým preparátem.
– Zarudnutí, které se v místě přisátí bezprostředně objeví, je jen dráždivou reakcí a do tří dnů dnů vymizí. Pokud se červená skvrna udělá na kůži až několik dní po odstranění a objeví se příznaky chřipky, je nutné ihned vyhledat lékaře.
Varování před klíšťaty je na stupni nejvyššího rizika: Tyhle návyky vás před nimi ochrání
Nenápadný nepřítel, který umí v lidech vyvolat opravdu velké obavy. Není divu. Tento parazit je nejznámějším přenašečem nemocí, jako je lymeská borelióza a klíšťová encefalitida. Boreliózou každoročně onemocní několik tisíc lidí.
Na začátku tohoto onemocnění je spolu s únavou či bolestmi kloubů typický flek na kůži připomínající terč (nicméně ne vždy se objeví). Příznaky se navíc mohou projevit za několik dnů, ale také až za několik měsíců.
Na encefalitidu, která se obvykle projevuje ve dvou fázích, také velmi podobných chřipce (horečka, únava, nevolnost), přičemž ta druhá nemocného doslova paralyzuje (přidá se ještě světloplachost i třes svalů), se pak pravidelně během sezóny léčí několik stovek pacientů.
Klíště je tedy strašák letního období, ale není třeba se ho zase tolik obávat, pokud víte, jak se před ním chránit. Prevence je totiž velice snadná a pravděpodobnost přenosu některé z uvedených nemoci není při včasném a správném odstranění přisátého klíštěte ani příliš vysoká.
Kde klíště (ne)potkáte?
Kde se s klíšťaty můžete nejčastěji potkat? „Rizikovými místy zvýšeného výskytu klíšťat jsou především listnaté a smíšené porosty, zejména jejich okraje zarostlé křovinami a bujnou bylinnou vegetací, včetně okrajů cest. Dále různé strže a prohlubně v terénu zarostlé vegetací a břehy vodních toků a ploch,“ upozorňuje RNDr. Milan Daniel na webu Státního zdravotního ústavu.
S výskytem klíšťat je podle něj třeba počítat i ve větších parkových komplexech a zahradách. Mnohem méně klíšťat se podle Českého hydrometeorologického ústavu nachází v jehličnatých lesích a v kamenitém prostředí s minimem porostu.
„Vzhledem ke specifickým nárokům na vlhkost prostředí nejsou klíšťata na otevřených, osluněných suchých místech a také na rašeliništích a v trvale podmáčeném terénu.
S nadmořskou výškou sice velikost populace klíštěte klesá, nicméně na našem území byl jeho výskyt v posledních desetiletích zaznamenán i v horských polohách až na horní hranici lesa,“ upozorňuje ústav, který na svém webu během sezóny pravidelně předpovídá aktivitu klíštěte pro celé území republiky. V těchto dnech je na devátém z deseti stupňů – tedy platí nejvyšší riziko.
Při venkovních aktivitách je tak vhodné dodržovat několik základních návyků, které vám pomohou se před klíšťaty ochránit.
V listnatých lesích se klíšťatům daří…
1. Kam raději nechodit
Během nejvyšší aktivity klíšťat byste podle odborníků neměli vstupovat volně do listnatých a smíšených lesů. Raději se při procházkách v těchto místech držte pouze zpevněných cest.
Při plánování výletů můžete nahlédnout i do interaktivní mapy Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecké fakulty UK, která zobrazuje prostorové rozmístění velikosti rizika onemocnění klíšťovou encefalitidou. Klíšťata také ráda sedí ve vysoké trávě nebo v keřích.
Je tak vhodné se těmto místům vyhnout a ideálně ani nelehat v rizikových oblastech na zem.
2. Co si obléci
Ať už se vám podaří rizikovým místům vyhnout nebo ne, při procházkách a venkovních aktivitách v přírodě vám v rámci ochrany před klíšťaty může pomoci i vhodné oblečení.
„V rámci prevence tohoto onemocnění se doporučuje oblékat si do lesa dlouhé nohavice i dlouhé rukávy nejlépe světlé barvy, na kterých je možné lezoucí klíště snáze odhalit,“ upozorňuje na webu pražské hygienické stanice její ředitel Jan Jarolímek.
Triko je pak vhodné zastrčit do kalhot a nohavice do ponožek. Při chůzi se občas prohlédněte, zda náhodou klíště po nohavicích neleze. Pokud ano, odstraňte ho.
Klíšťata mohou mít různé zbarvení…
3. Co klíšťata odpuzuje
Neměli byste zapomínat ani na vhodný repelent, který by měl (nejen) klíšťata odpuzovat. Vhodné je aplikovat ho jak na oblečení a boty, tak na kůži. Na pokožku ale volte přípravek, který je šetrnější.
4. Zahrada u domu
I na vlastní zahradě byste měli počítat s výskytem klíšťat. Nicméně riziko lze snížit na minimum. dTest na svém webu uvádí několik rad převzatých od americké spotřebitelské organizace, jak se o okolí domu starat. Trávník byste měli pravidelně sekat a porost udržovat nízký, vysoký by měl být maximálně 10 centimetrů.
Posekanou trávu a spadané listí také nenechávejte na místě. Raději je kompostujte. Nesklidíte-li vše ze zahrady, vytvoříte pro klíšťata velmi lákavé prostředí. Na zahradě byste měli používat suchou mulčovací kůru nebo dřevěné piliny místo vlhké drcené varianty.
Z tohoto materiálu je vhodné udělat metr široký pruh kolem zahrady, přes který se do ní klíšťata z okolí nedostanou.
Nasáté klíště může svou velikostí překvapit…
5. Po příchodu domů
I přes všechna opatření se může stát, že se klíště přisaje. Není na místě propadat panice. „Pokud je klíště odhaleno a vyjmuto včas, značně se snižuje riziko přenosu infekce.
Je proto důležité po návštěvě míst s možným výskytem klíšťat pravidelně prohlížet sebe, své děti i své mazlíčky,“ doporučuje ministerstvo zdravotnictví ve svých vzdělávacích materiálech. „Klíště po těle leze až několik desítek minut než si najde vhodné místo k přisátí,“ doplňuje RNDr.
Jarolímek. Kontrolu je vhodné provést večer po příchodu z venku, ale případně ještě i následující ráno.
Podle doporučení ministerstva zdravotnictví byste měli zvýšenou pozornost věnovat zejména podpaží, tříslům, nohám, pupku, krku a hlavě. U dětí se klíšťata často vyskytují ve vlasech. „Klíšťata se však mohou přichytit kdekoliv, včetně intimních míst. Prohlídka proto musí být pečlivá.
Doporučuje se použití zrcátka na místech přímo nedosažitelných zrakem. Je třeba mít na paměti, že člověka mohou napadnout (a infikovat) i nedospělá klíšťata, přičemž nenasátá larva je v průměru jen 0,8 mm a nymfa 1,2 mm velká,“ upozorňuje ještě Milan Daniel.
Při hledání miniaturních parazitů vám tak může pomoci i lupa.
6. Jak klíště správně odstranit?
Kousnutí klíštětem obvykle vypadá jako tmavá opuchlina s malým stroupkem, který není možné smést, a obvykle nebolí. „Klíště byste vždy měli vyjmout co nejdříve, abyste minimalizovali riziko přenosu bakterií nebo virů. Je důležité vyjmout celé klíště tak, abyste v ráně nenechali utrženou hlavičku,“ upozorňuje ministerstvo. Jak pak podle něj postupovat?
- Na vyjmutí klíštěte použijte ideálně pinzetu, případně kleštičky s jemnou špičkou (nebo také lze pořídit speciální kartičku).
- Klíště je třeba uchopit co nejblíže pokožce, vyjímat jemným tahem směrem nahoru a snažit se neodtrhnout ústní část klíštěte. (V ráně přesto někdy může zůstat malá část úst klíštěte. To není nijak nebezpečné a po pár dnech to spolu s ránou zmizí.)
- Klíště držte stále v pinzetě, zabalte ho do toaletního papíru a spláchněte.
- Po vyjmutí místo přisátí vydezinfikujte (například alkoholem nebo jodovou tinkturou) pro prevenci hnisající infekce.
- Nakonec si umyjte ruce mýdlem v teplé vodě.
V místě přisátí může 2 – 3 dny zůstat nevelká červená skvrna nebo otok. To je normální reakce. Pokud ale zhruba v době tří týdnů od přisátí klíštěte při zjištění zvětšující se zarudlé skvrny na kůži (která většinou v centru zbledne), zvýšené teplotě, únavě či chřipkových příznacích je třeba navštívit lékaře a informovat ho o napadení klíštětem.
Chcete mít jistotu?
Existuje i možnost nechat odstraněné klíště vyšetřit v laboratoři. Test na každou z nemocí stojí kolem jednoho tisíce korun.
Klíště byste měli umístit do igelitového pytlíku a pečlivě uzavřít, případně do malé krabičky či uzavíratelné lahvičky.
Poté je možné zaslat v bublinkové obálce na adresu některé z laboratoří (kontakty najdete na internetu), které se testováním zabývají. Výsledek vám oznámí do několika dnů.
Ivana Kropáčková
Na podzim přijde druhá vlna klíšťat. Nakažených boreliózou je už nyní o třetinu víc než loni
Aktivita klíšťat je v tomto týdnu podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHÚ) na stupni tři. To znamená mírné riziko. S koncem léta se ale pravděpodobně zvýší. Očekává to například epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu.
„Přijde druhá vlna, ale záleží to na počasí a na lidech. Klíšťata mají ráda vlhké prostory. Je to o optimálních podmínkách, jak pro klíšťata, tak i pro člověka – který vyrazí do přírody,“ uvedl.
Podle meteorologů by se mohla aktivita klíšťat zvýšit jen o jeden stupeň. „Výrazný nárůst to nebude, ale zvýšit se to ještě může na čtyřku, když se zkombinují podmínky, které klíšťatům přejí – a to srážky, vlhkost půdy a vyšší teploty,“ dodal Tomáš Vráblík z ČHÚ.
Letos do konce července přenesla infikovaná klíšťata lymskou boreliózu na 1766 lidí. Loni přitom hygienici ve stejném období napočítali 1335 nakažených.
Podle epidemiologa Jana Kynčla za to může počasí na jaře: „Troufnu si říci, že vzestup v letošním roce by mohl souviset s teplejším jarem a vyšší aktivitou v předletním období. Tím pádem to způsobilo více onemocnění.
Ale to se zase vyváží létem, kdy tu bylo vedro tropického charakteru, a v zásadě klíšťata vysychala.“
Nejvíc nemocných a zároveň nejvyšší nárůst oproti loňskému roku hlásí Olomoucký kraj. Minulý rok se tam s lymskou boreliózou léčilo 149 lidí, letos je to už o 103 víc. Přes dvě stě případů boreliózy evidoval také Zlínský kraj, Kraj Vysočina a Jihočeský kraj. Nejnižší počet nakažených má Karlovarský kraj, který má ke konci července nahlášených jen šestnáct nemocných.
Nakažené klíště ještě boreliózu přenést nemusí
Boreliózu ale nemusí přenést každé nakažené klíště. „U lymské boreliózy je takříkajíc infikované každé páté klíště, ale to neznamená, že když si ho člověk najde, musí hned něco chytit. Zde platí, že pokud ho odstraním včas, tak nemusí dojít k přenosu nákazy, i když nakažené je,“ říká Kynčl.
Odborníci proto radí prohlédnout se hned po příchodu z přírody. Čím déle je klíště přisáté, tím pravděpodobněji dojde k přenosu nemoci. To je důvod, proč se má přisáté klíště odstraňovat včas, hned po návratu z lesa, louky nebo parku.
Mezi první příznaky lymské boreliózy patří vysoká teplota, bolest hlavy, únava, deprese, bolest svalů nebo kloubů a prstencovitá vyrážka v podobě červené skvrny s bledým středem. Ve většině případů odezní infekce a její příznaky po léčbě antibiotiky.
Aktivita klíšťat dramaticky roste, varují hygienici (v článku je vyjádření prof. L. Grubhoffera z PřF JU a BC AV ČR, v.v.i.) / Novinky.cz
Zpravodajský server Novinky.cz zveřejnil dne 19. května 2011 zprávu o zvýšené aktivitě klíšťat v posledních dnech a o nebezpečí nákazy lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou. V článku je citován prof. RNDr. L. Grubhoffer, CSc., z Přírodovědecké fakulty JU a Parazitologického ústavu AV ČR, v.v.i.
Pozor na klíšťata, varují hygienici. Aktivita těchto nebezpečných cizopasníků v tomto týdnu strmě stoupá. Od středy až do neděle podle výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu platí její nejvyšší stupeň – desítka.
Čím je aktivita klíšťat vyšší, tím je větší pravděpodobnost nákazy nebezpečnou lymskou boreliózou či klíšťovou encefalitidou, dodávají hygienici.
„Moji studenti pravidelně klíšťata sledují a musím potvrdit, že jich je v přírodě zatím hodně,“ řekl Právu odborník na klíšťata Libor Grubhoffer z Jihočeské univerzity a Parazitologického ústavu Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.
Riziko napadení člověka klíštětem bude v nadcházejících dnech nejvyšší. Odborníci doporučují raději nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů, ale pohybovat se spíše po zpevněných cestách.
Nyní je pro ně ideální počasí
Model pro určování aktivity klíšťat vypracovali hydrometeorologové spolu se Státním zdravotním ústavem.
„Je založený na výzkumu, kterým zjišťujeme závislost aktivity klíšťat na meteorologických prvcích, zejména na teplotě a vlhkosti vzduchu a na srážkách.
Postupně se výzkum upřesňuje, zatím například nevíme, jak reagují na půdní vlhkost,“ vysvětloval Právu Tomáš Vráblík z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Velmi důležité je zahrnutí sezónnosti do modelu. „Jestliže je nyní v květnu například teplota kolem dvaceti stupňů a příhodná vlhkost, pak je riziko vysoké a vyhlašujeme nejvyšší stupeň aktivity 10. Pokud je ale stejná teplota v říjnu, pak je aktivita například na 3. stupni,“ uvedl Vráblík.
Ke zkoumání využívají odborníci dubový les u Komořan nedaleko Prahy, kde hydrometeorologové sídlí. Právě listnatý, případně smíšený les je pro zmíněné parazity nejvhodnější prostředí stejně jako okraje křovin s travnatým porostem, porosty kolem vodních toků, ale také neudržované pastviny, parky či zahrady.
Naopak téměř vůbec se klíšťata nevyskytují na vyprahlých trvale osluněných nebo naopak trvale podmáčených místech. Jejich výskyt také klesá s nadmořskou výškou, ale podle loňských poznatků se dokážou klíšťata přizpůsobit a už se objevila i v Krkonoších na horní hranici lesa.
Lijáky a vedra jim vadí
„Obecně lze říci, že nejvyšší aktivita je v květnu a červnu a pak v září. Ale i v těchto měsících jsou dny, kdy nebudou aktivní, například když budou nějaké extrémy – prudké lijáky, teplota pod deset nebo nad třicet stupňů, to jim vadí,“ řekl Vráblík.
Klíšťatům nejvíce vyhovuje tedy teplota kolem 20 st., mírná vlhkost, nevadí ani drobný déšť, nejraději mají teplé dny po dešti. „Přesně takové, jaké mají ty následující být,“ sdělil meteorolog.
Hygienici už evidují první onemocnění přenášená cizopasníky – lymskou boreliózu či klíšťovou encefalitidu.
Například ve středních Čechách, kde patří k místům s největším výskytem klíšťat okolí Vltavy či Sázavy, je už jich více než loni.
Do března v tomto regionu onemocnělo lymskou boreliózou 67 lidí, což je o šest více než za srovnatelné období před rokem, dva lidé dostali klíšťovou encefalitidu.
„Prvním letošním nakaženým klíšťovou encefalitidou na jihu Čech se stal člověk z Písecka. Evidujeme také i 39 případů onemocnění lymskou boreliózou. Nejvíce jich máme hlášeno z Jindřichohradecka,“ popsal situaci v další krizové oblasti František Kotrba z Krajské hygienické stanice v Českých Budějovicích.
V Moravskoslezském kraji zaznamenali od začátku roku do minulého týdne 44 případů boreliózy a jedno onemocnění encefalitidou.
Podle hygieniků skutečný počet případů bude zřejmě vyšší, protože evidované jsou jen případy hlášené lékaři. „Dříve se prováděl i odchyt klíšťat a jejich vyšetření na infekčnost, ale to už se roky nedělá,“ řekla Ludmila Špinarová z přerovské hygienické stanice.
Odborníci předpokládají, že v následujících měsících bude nakažených přibývat rychleji. „Inkubační doba je od nakažení klíštětem až tři týdny, výjimečně dokonce měsíc,“ upozornila Daniela Fránová z oddělení očkování a cestovní medicíny Zdravotního ústavu se sídlem v Plzni.
„Důležité také je večer a následně ráno prohlédnout pokožku celého těla, včetně vlasaté části hlavy, a případně přisátá klíšťata ihned pinzetou odstranit. Čím dříve je klíště odstraněno, tím menší je riziko přenosu viru klíšťové encefalitidy a borelií,“ doplnila Ladislava Michálková z Krajské hygienické stanice v Ostravě.
Novinky.cz, 19. 5. 2011, Radek Plavecký
Celý článek na portálu Novinky.cz
OVV, 19. 5. 2011