Už nějakou dobu nad tím přemýšlím a nějak jsem se teď z dlouhé chvíle rozhodla přijít na to, co si o tom myslí ostatní. Mluvím o lidské nahotě a její tabuizaci. Ano, prostě nějak nedokáži přenést přes srdce, že je to takový problém. A na veřejnosti trestný čin. A když vás někdo uvidí, jak se nazí ve vlastním bytě promenádujete nazí a bude si připadat „zraněn“ vaší nahotou, je tomu stejně tak.
Jistě je vám jasné, co by se stalo, kdyby jste se za horkého dne někde svklékli na veřejnosti – nějaká prudérní postarší dáma na vás zavolá policii. Nebo to udělá nějaká starostlivá maminka, co se bojí, že způsobíte psychickou újmu jejímu dítěti. No, oči jim to nevypálí, fakt ne. Ale o tom až dál.
No, bude následovat situace – přijede policie, odveze vás, dostanete pokutu, v horším případě si dokonce půjdete sednout. Je to přece exhibicionismus.
Damn, lidi, to je pro vás pohled na nahá lidská těla tak hrozný? Tak traumatický? Co děláte, když se sami jdete sprchovat? Zavážete si pásku přes oči?
Abych nepohoršovala moc, samozřejmě se nezastávám lidí, co to takhle mají v rámci sexuálního uspokojení. Kdyby si ho přede mnou začal někdo mastit, zavolám na něj policii taky. Jenže to je problém dnešní společnosti – nahota je okamžitě spojována se sexem.
Videa jsou zakazována, nebo alespoň označena, že je v nich něco, co není pro oči mladší 18-ti let vhodné. Ale to je problém společnosti, protože jsme vesměs hrozná prasata a máme potřebu natáčet a fotit nechutnosti.
Ale porno je porno, tam se samozřejmě mnohdy najde něco, co člověka dokáže traumatizovat.
Zamysleli jste se ale někdy nad tím, proč tomu tak je? A proč se mladí nedomrlý lidé mají tendenci smát se a ukazovat si třeba i na sochy, které lidskou nahotu zobrazují? Protože jsme si v určité fázi vývoje řekli, že je to špatně. A basta.
Před nějakým časem, kdy oblečení ještě nebylo určeno k zakrývání našeho těla z důvodů estetiky, ale čistě prakticky proto, abychom neumrzli, se jistě nikdo nepohoršil nad tím, že si někdo někde běhá nahý. A fungovalo to tak velice dlouhou dobu. A není to tak dávno, kdy ani pohled na sex nebyl tak choulostivý, zrovna u nás – tady je o tom krásný článek.
Nicméně pak se lidi nějak zbláznili a rozhodli se, že ne, budeme se na to koukat tak, že lidské tělo je ohavné. Za hodně věcí může už bible a její počátek – předobraz studu, kdy Eva utrhne a pojí s Adamem jablko. A poznají, co „je dobré a zlé“ a sakra, okamžitě se musí přepásat fíkovými listy, protože se na sebe nemůžou ani dívat.
Z nahoty se náhle stává symbol něčeho špatného, hříšného.
Popravdě nemám potřebu se někde svlékat. Ale celý koncept tabuizace lidské nahoty mě vytáčí. Jakoby nám společnost říkala, že jsme ošklivý a musíme se schovat v oblečení.
Ale myslete na to, kam to až může zajít – za chvíli nám na hlavu můžou narazit burku, protože je to další věc, na kterou lákáme chlapy.
Anebo mi na nějakém veřejném místě z nenadání z podprsenky vyskočí bradavka a pomalu by mě za to zavírali.
Nahota jako symbol špatnosti, nebo sexuality, je podle mě pojem špatný.
Moc se mi ovšem líbilo, jak o tom mluvil naturista Aleš prchal na zajímavé stránce o naturismu – „Samozřejmě, že když vedle mě sedí nahá žena, podvědomě to cítím, ale je to podobné, jako kdyby si vedle mě sedla oblečená v autobuse – nevzruší mě jen proto, že je nahá. Beru to jako přirozenou věc.
Zvířata v přírodě se po sobě také nesápou pokaždé, takže to tak nefunguje ani v případě, že vedle sebe jsou nazí lidé. Spíše lidem, kteří holdují plavkám, tak na ty mohou plavky působit jako sexuální stimul, protože si pod nimi mohou představovat cokoliv.“ Ano, je to o tom, co vidíte, o tom, co čekáte.
O tom, jak přemýšlíte. Když si zajdu do sauny, ani by mě nenapadlo, že tam svojí nahotou někoho vzruším, nebo budu vzrušena nahotou ostatních. Popravdě mě mnohdy zaujme mnohem víc někdo, kdo se oblečením jaksi „doplňuje.
“ Paradoxně přehnaně vyzívavé oblečení není nic pro mě – nemluvím o odhalenosti, ale o přímém úmyslu vyzívavosti a nezakrytého chtíče – jako takhle, ať si každý nosí, co chce, ale mnohdy mi to přijde mnohem pobuřující, než kdyby přede mnou stáli nazí. A že k tomu nemají daleko, ale svým chováním a oblékáním jen dodávají nahotě další černé puntíky.
Nádherný případ toho, jak jsme zblbnutí, jsou nesčetné články na stránce jenpromuze. Neberte to špatně, já tu stránku miluji, vždycky mě to rozesměje, ale je krásně vidět, jak svět nahotu bere.
Protože oni se produkují jako hrozná prasata, co musí pokaždé všem sdělit, jak zase nějaká herečka někde omylem ukázala „kozi“ (protože „kozi“ přece nemohou být tvrdé :-D), kde se zase našla nějaká nahá fotka a podobně.
Týpkové jsou úžasný, jejich slovní spojení a články, ve kterých dokážou úchylně přemýšlet nad nesmrtelností brouka až zabíjejí, ale vás vždy zaskočí nejvíc, jsou komentáře. Musíte to tedy probrat, většinou jsou to jen komentáře fanoušků, ale mezi nimi najdete lahůdky od prudérních lidí, co na stránku zavítali náhodně, nebo snad aby mohli na lidi nadávat.
Ty jim tam pak píšou, jaký jsou to prasata a jak na tyhle stránky chodí jejich děti a že by se měli stydět… No, pokud se vaše ratolesti zatím dostali jen na jenpromuze, můžete si zatleskat. Já sice vyrůstala v době, kdy se internet ještě vytáčel přes telefon a skoro nic na něm nebylo, ale dneska… No, dneska je to jiný kafe.
Ale vrátíme se k těm dětem. Naprosto mi rozsekal dotaz jedné maminky tady. Prudérní maminka tam popisuje, jak vlastní otec čtyřleté dcery sem tam jde přes byt do koupelny nahý a dcera ho tak vidí. Maminka je zděšena z toho, že dítě už se z toho nikdy nevzpamatuje a bude to mít za výsledek její špatný psychický vývoj.
Naštěstí v redakci byli normální a maminku uklidnili, že její názor nesdílí.
A teď mi řekněte – je normální, že bychom se měli stydět před vlastními dětmi? A co pak děti, co vyrostou s tak prudérními rodiči, že nikdy neuvidí jiné nahé tělo? Nemyslíte si, že spíš to na ně bude mít větší psychický dopad? V takovém dítěti se pak podle mě rodí buďto nepřirozené puritáství, nebo až nadpřiměřená zvědavost.
A znovu podotýkám, děti teď mají internet, fakt si myslíte, že se na nějaký ten nahý obrázek nepodívají? A co pak, když ho budou hledat a omylem narazí na něco fakt brutálního? Protože očividně, když se takoví rodiče bojí před dětmi nazí i projít, jak s nimi pak řeší další otázky dospívání?
Co jsem tak projížděla internet já, narazila jsem na podobný článek jako je tento. V komentářích se to tedy nerozjelo tak, jak by mohlo, ale stejně člověka dokáže zarazit, že někdo dokáže srovnávat nahotu a sebevraždu na stejnou míru v oblasti lidské morálky. A to já sebevrahy nemagory zastávám, ale o tom jindy.
Stejně se tam někdo pokouší tvrdit, že nahota je stejně špatná jako defekace na ulici. Teda nevim, děcka, asi mám nějak posunutý žebříček hodnot, ale no… já si radši posedim v kavárně plné naháčů, než někde, kdy by se přede mnou někdo vyprázdnil a nechal to tam.
Každopádně pak se řeší, jak tyhle lidi odlišit od úchylů 😀 dobře no, buďte rádi, že se vám svlékli, protože tak na sebe aspoň nějak upozorní – moc znásilňovatelů a podobných deviantů totiž málokdy chodí na adama. Je fakt, že většina lidí, co se dnes na veřejnosti svléknou, jsou považováni za podivíny, ne-li pomalu kriminálníky.
Protože je to prostě špatně a nedělá se to, a když už to někdo udělá, nemůže to mít v hlavě v pořádku. Chjo, je to jako je v Japonsku tabu tetování, ačkoliv tam to ještě není přežitek a jsou k tomu alespoň důvody. Diskuzi u článku zavřel poslední uživatel slovy, kterým fandím:
E“xhibicionisté jsou především v oblečeném provedení, exhibicionista je ten, kdo se předvádí a nemusí to být zrovna nahým tělem, ale třeba drahým autem, frajeřinama, oblečením, kosmetikou apod.Ve společnosti je víc nebezpečných úchylů oblečených než těch svlečených.Takže argumenty proti nahotě související s exhibicionismem a úchyly jsou poněkud mimo.“
Ano, takže tyhle argumenty taky neberu. Tabuizace toho všeho je podle mě špatná. Ovšem vyskytl se i další nároz, který nemohu ještě opomenout.
To jest – žena je krásná, muž ne. On je to tedy celkově známý fakt, že jsme prostě estetičněji uděláni, ale když jsem známým pokládala dotazy na to, co by je pohoršilo víc, zda nahý muž, nebo žena, odpověď byla od všech stejná. Muž. A nezáleželo na to, koho jste se ptali. A k tomu tedy ještě další komentář z jiného článku, kde se nahotou zabívají:
„Tak já osobně považuji mužské tělo za ošklivé a nevkusné. Všude chlupy, penis, taková fialová věc co divně visí a nohy, porostlé srstí a většinou nechutné. Já bych album svého přítele teda nechtěla:) Tedy chtěla, ale oblečeného. No, možná nějaké vkusné akty by šly, ale prostě penis, brrr, na ten se koukat v nepostaveném stavu, z toho je mi špatně.
Zato nahá i polonahá žena je něco nádherného, i když nemá dokonalou postavu. Možná i to je důvod, proč je mužských aktů a reklamy s polonahými muži méně, než s ženami. Nehledě na to, že ženy tolik nevyhledávají porno, ano, hodně ano, včetně mě, ale velká část žen porno moc nemusí a nebaví je. Takže další důvod. Pánové, smiřte se s tím.
O vaše nahotinky nikdo nestojí:)“ (uživatelka Lúmennn)
A je to pravda, že? Časopisů a všeobecně fotek na internetu je mnohem více v ženské podobě. Ale ono už je jedno, jestli nahých nebo oblečených, ačkoliv nahých je víc. A ano, žena nahotou tolik nepohoršuje, protože v ní lidé nevidí nebezpečí.
Ano, opět – to sexuální nebezpečí! Protože ženy neznásilňují, nejsou úchylné a tak, prostě za to vždycky může chlap. Nicméně když se podíváte do nějaké chytré knížky, přijdete na to, že ženské bývají mnohem více psychicky narušené než chlapy.
Jde jen o to, že jsme slabounké a tak. Zato silák chlap, není jemný, má prostě falus, co připomíná hada, jde o nebezpečí. A předpojatost, samozřejmě.
Ono si taky všimněte, že ženy zdaleka za nahotu nejsou tak trestané – viz článěk – kdyby v tom autě seděl chlap, je za katrem. A fotka, kde se svlečou muži? To pohoršení!! (článek)
Poslední, co jsem slyšela, byl názor výhradně estetiky, nehledě na pohlaví. Zněl „pokud to jsou mladí, odvážní lidé, ať se klidně promenádují nazí, ale pokud jsou staří a vytahaní, ať to raději zakryjí.“ Jenže to byla špatně pochopená otázka, v odpovědi nebyl ani náznak názoru na moralitu věci.
Navíc nešlo o zakrytí pouze pohlavních znaků, ale všeho, dovětek byl: „Popravdě na ošklivé a tlusté lidi bych se koukat nechtěla.“ No, kdo by taky chtěl? Lidská rasa je odjakživa povrchnost sama. Jen by mě zajímalo, kdy se stal penis ošklivým…
Ale jako fakt, vážně! Lidé se zhunusují nad různými věcmi, ale většinou je to různé pro různé lidi – třeba červi, pavouci, myši… A mě přijdou docela roztomilí. A jistě bych se naučila žít i ve světě, kde si lidé nezakrývají „ty svoje ošklivé věci.“ Nebo jinak, kde si jen nemusí zakrývat.
Přece jenom takové teplo tu nemáme. Co vy? Hlasujete pro přirozenost, nebo pokrytectví?
A pro ty prudérnější z vás, tady máte hrooooozně neslušnou houbu
Klidně se sluňte třeba nazí, ale oči si chraňte
Slunce je obrovským zdrojem energie. Také se o něm říká, že je univerzálním lékem z nebeské lékárny, jemuž bychom měli být denně vystaveni alespoň 10 minut. Slunce nám dodává živiny jako vitamín D, snižuje riziko deprese, a dokonce i rakoviny. Léčivé frekvence slunečního světla mají vliv na naše tělo, mysl i ducha.
Autor: SXC
Přesto existují i nebezpečí spojená s nadměrným vystavováním se slunci. Nakolik jsou tato rizika závažná ve srovnání s nepopíratelným přínosem slunečních paprsků pro naše zdraví a pocit pohody? Máme se například opalovat, nebo svou pokožku před sluncem raději chránit, abychom se vyhnuli rakovině?
Opalování a riziko rakoviny – vědci se neshodnou
Rakovina kůže se dělí na dva odlišné typy: melanomový a nemelanomový. Dohromady tvoří asi polovinu nahlášených případů rakoviny. Melanomové typy jsou daleko nebezpečnější. Většinu případů nemelanomové rakoviny kůže způsobuje poškození DNA, které má původ ve vystavování se ultrafialovému záření slunce.
Přesto nedávné studie dokládají, že mírné opalování může být zdravější, než se běžně předpokládá. Prof.
Edward Giovannucci z Harvardu uvádí, že podle jeho výzkumu může dostatek vitamínu D pocházející z ultrafialového záření a dalších zdrojů odvrátit 30 úmrtí na jednu smrt, kterou by vyvolala rakovina kůže.
Jeho výzkum rovněž naznačuje, že jídelníček napomáhá získání vitamínu D3 nezbytného k omezení rakoviny jen ve velmi omezené míře.
Michael Holick, bostonský profesor dermatologie, tvrdí, že mírné vystavování slunečním paprskům pravděpodobně snižuje riziko mnoha forem rakoviny, cukrovky, sezónní afektivní poruchy a dalších chorob.
Většina dermatologů tyto závěry vehementně popírá, např. dr.
Elewski namítá, že minuty, kdy jsme vystaveni slunečnímu světlu, mohou být nebezpečné a že lidé mohou všechen vitamín D, který potřebují, získat z potravinových doplňků.
Studie z roku 2006, která vycházela z údajů více než 4 milionů pacientů s rakovinou ze 13 různých zemí, prokázala významný nárůst některých rakovinotvorných rizik v zemích, kde slunce svítí méně, a jiná studie objevila korelace mezi úrovní vitamínu D a rakovinou.
Autoři uvádějí, že příjem 25 mikrogramů vitamínu D denně navíc snižuje pravděpodobnost vzniku rakoviny tlustého střeva o 50 % a riziko rakoviny prsou a vaječníků o 30 %. Snížené množství vitamínu D v séru mělo souvislost s rozvojem rakoviny prsou a metastázemi kostí. Přesto podle této studie nezávisí množství vitamínu D v populaci na slunečním záření, jemuž jsou lidé vystaveni.
Existují též genetické faktory, které souvisejí s výskytem rakoviny a mortalitou, a ty jsou běžnější v severnějších zeměpisných šířkách.
Slunce by zachránilo milión životů
Podle dr. Mercola, přesvědčeného zastánce zásadního přínosu slunečních paprsků pro zdraví, je nedostatek slunečního svitu příčinou jednoho miliónu úmrtí na celém světě ročně.
Kdyby se v celosvětové populaci zvýšil příjem vitaminu D3, zabránilo by to prý 600 000 případů rakoviny prsou a rakoviny tlustého střeva (kolorektální karcinom). To platí zvláště pro země na sever od rovníku. Podle Dr. Mercola se nebezpečí slunečních paprsků značně zveličuje, zatímco jejich přínos se velmi podceňuje.
A jedním z hlavních přínosů „sluneční terapie“ je právě snížení počtu případů rakoviny, která se co do příčin úmrtí vyskytuje na předním místě.
Výzkumníci zdůraznili, že dokonce i mimo rakovinu by zvýšené množství vitamínu D3 mohlo zabránit nemocem, které mají na svědomí téměř 1 milion životů po celém světě.
Ke zvýšení množství vitamínu D3 autoři výzkumu doporučují kombinaci stravovacích metod, doplňků a denního vystavování se slunci po dobu 10 až 15 minut, přinejmenším s 40 % odhalené pokožky.
Zírání do slunce
Zírání do slunce je praktika, při které se hledí do slunce pro získání výživy nebo jako duchovní cvičení.
Dívat se do slunce je nebezpečné, neboť může vyvolat solární retinopathii (poškození sítnice oka) a vést k trvalému poškození oka nebo i slepotě.
Snadno ale najdete spoustu výpovědí od těch, kdo – jak tvrdí – zírání do slunce využívají ke svému prospěchu bez jakýchkoliv negativních následků.
Příznivci této praktiky uvádějí zvýšené množství energie a nižší chuť k jídlu a přirovnávají tuto metodu k fotosyntéze.
Autor: SXC
Metodu slunečního světla lze údajně použít k léčbě všech druhů psychosomatických, duševních a fyzických nemocí, stejně jako ke zvýšení kapacity paměti a mentální síly. Slunce prý dokáže nabít každou buňku i atom vašeho těla a uvolnit fyzické a emoční bloky, které vedou k nemocem a neradostným pocitům. Vnímání se rozšiřuje.
Podle návodu „zíracího guru“ Inda Hira Ratan Maneka mají zírači vycházet ven během východu nebo západu, kdy je slunce nejslabší, a 10 vteřin hledět do slunce.
Následujícího dne pak přidávají další vteřiny: „Jakmile dosáhnete konečných 44 minut, dosáhli jste vrcholu v zírání do slunce a uvidíte, jak se celý váš svět změnil. Žlázy a hormonální systém je nyní v rovnováze, zvláště šišinka, která má souvislost se třetím okem.
Solární energie se dokáže dostat do vašeho těla prostřednictvím očí a nabít tělo na buněčné úrovni, aby mohlo dosáhnout svého nejvyššího potenciálu. Tělo je nyní očištěné a probuzené.
Budete potřebovat výrazně menší dávky jídla, a možná se rozhodnete být na čas úplně bez potravy. Choroby a nemoci mohou zcela vymizet a celkový pocit pohody nádherně vzroste. “ (http://solarhealing.com/)
Pro nedostatek vědeckých studií, která by to potvrzovaly, však tvrzení příznivců hledění do slunce nejsou považována za důvěryhodná.
Pozor na oči
Simon Kelly z Royal College of Ophthalmologists varuje, že slunce může spálit oči. „Nadměrné vystavení ultrafialovému záření – jako např.
při dni stráveném na pláži bez řádné ochrany očí – může vést k dočasnému, ale bolestivému popálení oka (podobné jako u spálení kůže).
“ Dodává, že světlo, které se odráží z vody nebo sněhu, je obzvláště nebezpečné a varuje před přímým pohlížením do slunce: „Přímé pohlížení do slunce může natrvalo poškodit sítnici, oblast za okem, která odpovídá za vidění,“ vysvětluje.
Opatrnosti není nazbyt ani při pozorování zatmění slunce. Dívat se na částečné zatmění slunce bez ochranné pomůcky může vyústit v popálení sítnice.
V závislosti na tom, jak dlouho je sítnice vystavena slunci, může zranění vést k trvalému poškození zraku. A pozor – nepřítomnost bolesti neznamená nepřítomnost poškození.
Když je sítnice popálena, necítíte bolest a výsledné vizuální symptomy se neobjeví dříve než několik hodin poté, co došlo ke zranění – ale to už je příliš pozdě.
Zdá se, že odborné studie přece jen potvrzují to, co se traduje o slunci jako významném léku, jehož rozumné užívání (mírné opalování a vystavování se slunci) určitě převýší rizika v podobě rakoviny kůže. Ale zírání do slunce raději přenechme indickým jogínům.
PCW | Prague Cold War | Pražský web pro studenou válku
PWSV | Vol. 5 No. 1 2008 | Dokument | Jan Adamec
Antonín Zápotocký, Po staru se žít nedá, Práce, 1947
Předmluva 5
Předmluva k třetímu vydání 8
Když se les kácí, létají třísky (Rozhlas, 11. VII. 1945) 13
Národní očista (Rozhlas, 15. Vlil. 1945) 17
Co je s dekretem o zestátnění bank a průmyslu? (Rozhlas, 22. VIII.1945) 21
Banky a klíčový průmysl zestátněny budou (Rozhlas, září 1945) 24
O pracovní povinnosti a totalitě (Rozhlas, 5. IX. 1945) 28
O lidové demokracii (Rozhlas, 12. IX. 1945) 33
Učme se trpělivosti (Rozhlas, 19. IX. 1945) 38
Úřední oznámení i soukromé rady (Rozhlas, 26. IX. 1945) 43
Nejožehavější problémy dneška (Rozhlas, 3. X. 1945) 48
Nejsme ještě dost bohatí (Rozhlas, 10. X. 1945) 52
Dobrovolnické pracovní brigády (Rozhlas, 17. X. 1945) 56
Co je to za demokracii? (Rozhlas, 24. X. 1945) 61
Podstatné změny v našem národním životě (říjen 1945) 65
Nové problémy naší hospodářské výstavby (článek pro Svět práce, říjen 1945) 68
Veliký slib (projev na manifestaci pražského pracujícího lidu u příležitosti vyhlášení znárodňovacích dekretů, 28. X. 1945) 74
K cenové úpravě (Rozhlas, 5. XI. 1945) 81
Setkání s Leninem (Rozhlas, 7. XI. 1945) 83
Bez říjnové revoluce nebylo by naší svobody (článek pro Práci, 7. XI. 1945) 87
Na škodolibé otázky kajícná odpověď (Rozhlas, 14. XI 90)
17. listopad (Rozhlas, 17. XI. 1945) 95
- Soumrak a jitro (listopad 1945)
- Základy, na kterých budujeme (listopad 1945) 99
- Oč se máme starat? (výňatek z parlamentního projevu, listopad 1945) 105
Slovo k ženám (Rozhlas, 28. XI. 1945) 108
Další slovo k ženám (Rozhlas, 28. XI. 1945)
Co je lid (Aby nebylo nedorozumění) (listopad 1945) 116
Jsou dělníci protěžovanou kastou? (Odpověď panu Klátilovi) (Práce, 27. XI. 1945) 120
Pravda vítězí (Hesla a ideje) (listopad 1945) 123
Dělník a vzdělání (Proslov k medikům) (15. XII. 1945) 127
O národní cti (Případ Talichův) (Rozhlas, 19. XII. 1945) 130
Vánoce — úvahy o otázkách sociálních (Rozhlas, 24. XII. 1945) 134
Bilance roku (Rozhlas, prosinec 1945) 139
Těžkosti na cestě k socialismu (Úkoly pro rok 1946) (Rozhlas, 2.1.1946) 143
O cenách
‚Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot.‘ Před 80 lety burcoval Winston Churchill národ
Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Věda a technologie / Historie | Související témata: Velká Británie Londýn Winston Churchill historie válka druhá světová válka výročí projev
„Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, pot a slzy. Máme před sebou utrpení toho nejhoršího druhu. Čekají nás měsíce bojů a útrap.
Ptáte se, jaká je naše politika? Vést válku na moři, na zemi, i ve vzduchu, se vší silou, kterou nám jen Bůh může dát. Vést válku proti monstrózní tyranii, jaká zatím nebyla v temné historii lidských zločinů překonána.
To je naše politika,“ snažil se za druhé světové války Churchill Britům navrátit víru ve vítězství po tom, co se stal premiérem.
Zničené památky a desítky tisíc obětí. Před 75 lety začalo kontroverzní bombardování Drážďan
Číst článek
V projevu také hlásal, že Británie bude bránit své území za každou cenu, že bude bojovat všude, kde to bude potřeba a nikdy se nevzdá.
Projev byl tak významný proto, že Churchill 13. května 1940 stanul před národem plným strachu a obav z následujícího vývoje.
Země v té době za sebou měla sérii vojenských neúspěchů v Evropě, jedna z velkých potup byla evakuace vojáků z Francie. Bitva o Británii se blížila.
Národ v té době skutečně potřeboval silného politika, který se nebude bát dělat klíčová rozhodnutí a který národ semkne a vrátí lidem víru ve vítězství. To se Churchillovi podařilo a v roli předsedy vlády dovedl Británii až k vítězství ve válce.
Do aukce šel nedokouřený doutník Winstona Churchilla, zájemce za něj zaplatil 260 tisíc
Číst článek
Churchillův vítězný projev byl také mimořádně emotivní. 8. května 1945 Churchill k národu prohlásil: „Je to vaše vítězství.
“ Dav tehdy Churchilla přerušoval výkřiky: „Ne, to je vaše vítězství!“ Z té slavné chvíle bylo patrné, jak si Churchill, který byl až do začátku druhé světové války považovaný spíš za arogantního politika, získal podporu a obdiv veřejnosti a nesmazatelně se zapsal do historie.
Ostatně nejen do historických knih a učebnic. O tomto politikovi byl natočen i film s názvem Nejtemnější hodina.
Film zachycuje okamžiky, kdy musí Churchill učinit zásadní rozhodnutí v dobách hrozící německé invaze.
Churchill je v něm vykreslený jako člověk, který se odmítal podřídit tyranii a který byl odhodlaný za svůj národ bojovat tak, jak on sám dovedl – tedy nikoli na poli bitevním, ale na tom politickém.
Zajímavé také je, že Churchill sbírá úspěchy i v moderní době. Například v roce 2002 ho Britové v rozsáhlé anketě označili za nejvýznamnějšího Brita všech dob.
Další články
Nejčtenější
Koronavirus, Petr Kellner, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová