Kinezioterapie – kdy může pomáhat?

Kdy a proč rehabilitace nepomáhá? (I.): Pasivní procedury a tejpování

V předchozím díle jsme si popsali, jak kontraproduktivní může být upřednostnění pasivních procedur před aktivním, komplexním přístupem. Nyní se podívejme na pár dalších úkonů, které mohou znehodnotit výsledný efekt rehabilitace.

Masáže

Masáže, zejména ty relaxační, jsou skvělé. Klient si při nich odpočne, na pár minut vypne svět kolem sebe a užívá si chvilku pohody, která přináší spoustu příjemných vjemů a stimulů. Masáže mají své místo jakožto wellness procedura například při lázeňských pobytech nebo jako součást víkendového relaxu. Do rehabilitačních ambulancí ale nepatří.

Proč? Masáže nejsou cílená terapie a rovněž nejsou (dlouhodobým) řešením. Pokud jsou pacientem tolerovány, přináší pouze krátkodobou úlevu od bolesti či stresu. Zdravotní přínos pro léčbu poranění, zlepšení krevního oběhu, zmírnění otoku a podobně je takřka zanedbatelný.

Podrobněji jsem se o masážích (zejména o sportovních) rozepisoval v článku Sportovní masáž – pomáhá, nebo škodí?, proto pro více informací včetně studií odkazuji tam.

Pokud tedy chcete výsledky, raději se aktivně zapojte do své léčby. Rehabilitačnímu středisku, kde znají pouze kombinaci nahřátí soluxem a masáže, se obloukem vyhněte. Jen pro zajímavost, předpis na solux a masáže je doménou hlavně některých ortopedů.

To z toho důvodu, aby pacient trpělivě vydržel do doby, než se degenerativní změny rozvinou tak, že je konečně možné provést operaci. Kombinace solux, masáže a injekce tak vlastně nic neléčí, ale velmi elegantně tvoří jakési překlenovací období, než se z 1. stupně artrózy stane 3.

stupeň, a pak hurá vadný kloub „opravit“ nebo rovnou vyměnit. Každá s operace sebou však přináší spoustu rizik a následků a nikdo Vám nezaručí, že po operaci budete bez obtíží.

Naopak kombinace cvičení, edukace a redukce hmotnosti na druhou stranu nic nestojí, nepřináší žádná (podstatná) rizika a může ulevit od bolestí zad a příznaků artrózy až o 82 %.1

Nesprávné cvičení

Fyzioterapie nabízí celkem pestrou škálu různých cvičebních postupů a systémů. Zatímco některé se příliš spoléhají na komerční vybavení a nejsou moc účinné, jiné si vystačí s prací s vlastním tělem a prožitkem pohybu, a přitom fungují skvěle.

Cvičení je bezpochyby tím nejúčinnějším (možná dokonce jediným skutečně účinným) nástrojem rehabilitace a prováděné cíleně a v dostatečné intenzitě a frekvenci dokáže nastartovat samoúzdravné procesy organismu, jejichž potenciál ke zlepšení zdravotního stavu je obrovský.

Kámen úrazu spočívá v tom, že pro úspěšnost terapie musí být splněny následující tři podmínky.

Zatímco na fyzioterapeutovi je vybrat správné, cílené cvičení na danou problematickou oblast, adekvátní intenzita (úsilí a soustředěnost) a frekvence (četnost a pravidelnost) jsou již v rukou pacienta.

Pokud cvičení není správně cíleno, nemůže samozřejmě účinkovat na daný problém, respektive může, ale jinými mechanismy. Je potřeba si uvědomit, že hodina týdně intenzivního „rehabilitování“ může být stejně tak zbytečná jako každodenní nesoustředěné „cvičení“ u televizních novin.

Někdy skutečně postačí provést cílené cvičení jednou během návštěvy rehabilitace a je po problémech, někdy je však potřeba vytrvat dlouhé týdny až měsíce, než se léčebný účinek dostaví, a někdy je dokonce potřeba cvičení provádět stále a pravidelně v rámci kompenzace každodenních nevhodných pohybových podmínek (dlouhé sezení, stání a podobně, viz článek Jak si (ne)přivodit bolesti zad a kloubů?).

Nedostatek informací

Edukace je velmi důležitá součást rehabilitační léčby. Fyzioterapeut by měl zastávat roli osobního učitele, který dokáže pacientovi vysvětlit jeho obtíže a nabídnout mu způsob, jak se svépomocí uzdravit. Správně podané informace hrají velkou roli. Například změna pohledu na to, co se ukáže na výsledku z magnetické rezonance, dokáže změnit mnohé.

To, že „zničená páteř“ je ve skutečnosti většinou jen přirozeně stárnoucí páteř, a také to, že bolesti zad tomu nejsou přímo úměrné, je jeden z faktů, které by měl každý pacient slyšet.

Pacienti by měli také vědět, že kombinace cvičení, redukce hmotnosti a edukace může zlepšit příznaky artrózy až o 82 %, že pro zdraví kostí, kloubů, šlach, svalů a vazů je důležité jejich pravidelné a dostatečné zatěžování, a tak dále.

Naopak, čeho by se lékaři a fyzioterapeuti měli vyvarovat, jsou zbytečné negativní informace.

K čemu potřebuje pacient vědět, že má šikmou pánev, jinou délku dolních končetin, mírnou skoliózu, ochablý střed těla či nestabilní páteř? Kromě toho, že u KAŽDÉHO (nehledě na bolesti) se vždy nějaký takový „problém“ najde, tak většina těchto strukturálních odchylek (ne od normy, ale od utopického biomechanického ideálu) je často klinicky bezvýznamná „vada“,2,3 na kterou se tělo dokáže (má-li vhodné podmínky) adaptovat. Spousta těchto „klinických nálezů“, odhalených při kineziologickém vyšetření, je prakticky bezvýznamná a nespolehlivá.4,5 Někteří fyzioterapeuti či lékaři se dokonce rádi chvástají tím, jak to všechno odhalili. Jsou to ale vskutku nepodstatné informace, které v pacientovi vytváří domnění nevratně porouchaného a křehkého těla, vedoucí až k rozvoji tzv. kineziofobie (tedy strachu z pohybu).

Kvalitu fyzioterapeuta do jisté míry poznáme i tak, že se k němu pacienti nevracejí.

Ne proto, že by jim snad dal tolik „zabrat“, ale spíše proto, že odcházejí s povědomím o svém problému a vědí, jak si sami pomoci.

Měli by vědět, jak správně (ne)sedět, jak dýchat, na čem spát, jaké nosit boty, co, kdy a jak procvičovat, a tak podobně. To, že někteří lidé nejsou ochotni změnit své návyky, je věc druhá.

Závěr

Úspěšná rehabilitační léčba stojí na aktivní spolupráci klienta a terapeuta. Můžete navštívit klidně to nejmodernější středisko s nejkvalifikovanějšími pracovníky, ale pokud se převážná část rehabilitace nebude odehrávat v tělocvičně, máte jen velmi malé vyhlídky na uzdravení, ale zato velký předpoklad pro další léčení jakožto stálý zákazník.

Závěrem bych rád poznamenal, že byť to zní divně, často na rehabilitaci chodí pacienti (a to i opakovaně), kteří patří do rukou jiných odborníků.

Přestože pravidelné cvičení nikomu neuškodí a každému pouze prospěje (někdy i více, než by se očekávalo), tak nemůže být cílené, pokud primární problém vězí někde jinde.

Spousta klientů, kteří opakovaně navštěvují fyzioterapeuta, by potřebovala spíše psychoterapeuta, nutričního terapeuta či do manželské poradny.

Rehabilitace RaF

NOVINKY

NOVĚ ANTIGENNÍ TESTOVÁNÍ ZDARMA PRO NAŠE KLIENTY

Na pobočce Olšanská nově můžete absolvovat vyšetření na přítomnost Covid-19 pomocí antigenního testu (výtěr z nosu). Vyšetření je hrazeno pojišťovnou, potvrzení o výsledku testu vydáváme. Pro více informací a objednání volejte 222 586 349.

Vážení klienti,

vzhledem k nařízení vlády bude od čtvrtka 25.2. vstup do našich poboček možný pouze s respirátorem či dvěma chirurgickými rouškami na sobě. Tyto ochranné pomůcky budete mít možnost si též zakoupit na recepci.

• Děkujeme za dodržení tohoto opatření.
• Vážení klienti,
• hledáte na poslední chvíli dárek k Valentýnu pro Vaši drahou polovičku?
• Využijte 20% slevu na naše služby a darujte zdraví!
• Více informací naleznete kliknutím na obrázek níže.

Vážení klienti,

přejeme Vám, abyste měli co nejklidnější vánoční svátky strávené s těmi, které máte rádi. Zároveň bychom Vám do nového roku chtěli popřát sílu, zdraví a hlavně naději v lepší zítřky. My v ně pevně věříme.

Děkujeme Vám za přízeň v tomto roce a doufáme, že brzy přijde den, kdy naši klienti i zaměstnanci budou moci odložit roušky a respirátory a užít si terapii naplno.

Zůstaňte zdraví!

Dárkové poukazy v prodeji

Potěšte své blízké dárkovým poukazem do naší rehabilitace. Poukaz může být vystaven na proceduru nebo finanční výši dle Vašeho přání. Zakoupení je možné na recepci.

 

Světový den fyzioterapie 

Jak si změřím svoji fyzickou aktivitu? Cvičím správně? Jak mohu zlepšit své zdraví?

S rostoucími potřebami našich klientů se rozšiřujeme i my. Srdečně Vás zveme do nově otevírané pobočky na adrese Baranova 27,     Praha 3.

Najdete nás na rohu ulic Baranova a Křišťanova, poblíž tramvajové zastávky Olšanské náměstí a metra Flora.

Pro objednání a více informací Vám je k dispozici recepce přímo v Baranově (tel.: 257 711 800, email: [email protected]).

Otevírací doba pobočky je PO-PÁ 8-16 hod.

Těšíme se na Vaši návštěvu!

Přijďte si k nám zacvičit nebo si odpočinout v novém roce 2017 

Také jste si dali novoroční předsevzetí týkající se zdravotního životního stylu? Potřebujete posílit své svaly a nevíte jak na to? Nebo pouze potřebujete odpočinek po náročné uzávěrce předcházející roku?

Náš rehabilitační tým je Vám k dispozici! Inspirujte se v sekci Masáže

Dárkové poukazy v prodeji

Potěšte své blízké dárkovým poukazem do naší rehabilitace. Poukaz může být vystaven na proceduru nebo finanční výši dle Vašeho přání. Zakoupení je možné na recepci.

Víte, k čemu slouží?

• Balanční čočka je vhodná na sezení doma nebo v kanceláři, balanční a rehabilitační cvičení, zpevnění kloubů a zad, masáž nohou. Často se využívá jako podložka na sezení. Čočka je vhodná na posilování hlubokého stabilizačního systému. Při aktivaci tohoto systému svalů se předchází bolesti zad a podporuje se správné držení páteře.
• Overball je vhodný pro dechová cvičení, jako podkladový míč nebo masážní míč. Overball je měkký míč hebký na omak. Míč je ideální cvičební pomůckou pro všechny věkové kategorie.
• Kinesiotape je pružná bavlněná páska, která při správné aplikaci umožňuje rychlejší hojení a ovlivňuje správnou funkci svalů. Jedním z důležitých efektů po aplikaci je ústup bolesti, a to bez použití analgetik.

Tyto rehabilitační pomůcky využíváme při našich terapiích.

Přijďte si cvičení vyzkoušet na vlastní kůži. Pomůcky jsou k zakoupení na naší Recepci.

8. září – Světový den fyzioterapie

Víte, že pohyb prodlužuje Váš život?

Jaký je rozdíl mezi fyzioterapií a rehabilitací?

Rozdíl mezi fyzioterapií, rehabilitací a masáží, stejně jako rozdíl mezi fyzioterapeutem, masérem a lékařem je pro laickou veřejnost ne vždy úplně zřejmý. Při své práci fyzioterapeuta jsem svým pacientům odpovídala na řadu otázek na toto téma. Odpovědi na nejčastější dotazy naleznete v tomto článku.

Jaký je rozdíl mezi rehabilitací a fyzioterapií?

Fyzioterapie je součástí zdravotní rehabilitace. Ve zdravotní rehabilitaci spolupracuje řada odborníků (lékařů a jiných zdravotníků) na společném cíli: uzdravení pacienta, nebo pokud se pacient uzdravit nemůže, tak na co největším návratu zdraví.

Čím se fyzioterapie zabývá?

Fyzioterapie se zabývá prevencí, diagnostikou a léčbou pohybového aparátu. Je také součástí léčby dechových obtíží, problémů lymfatického systému a civilizačních onemocnění. Uplatní se všude tam, kde trpí svaly, klouby a u neurologických (nervových) onemocnění.

Fyzioterapie řeší bolesti kloubů, svalů a páteře, obtíže vzniklé přetížením (jednotvárným pracovním zatížením, sportem, velkým jednorázovým zatížením). Pomáhá při špatném pohybovém vývoji dětí, vadném držení těla, skolióze a plochých nohách. Fyzioterapie také usnadňuje uzdravování po úrazech a operacích.

Využívají ji i pacienti s neurologickými onemocněními, která se odrážejí v pohybovém aparátu jako jsou Parkinsonova nemoc, roztroušená skleróza mozkomíšní, cévní mozková příhoda (mrtvice) a všechny druhy obrn.

Jaké techniky se ve fyzioterapii používají?

Pro dosažení požadovaného cíle se používá řada různých metod a technik pro dosažení požadovaného cíle. Nejznámější z nich je Vojtova metoda založená na reflexní odpovědi těla na tlak na určitých místech těla. Dále využívané techniky jsou Bobath koncept, Kabatova metoda, dynamická neuromuskulární stabilizace, metoda Brunkow a další.

Kromě těchto komplexních metod se ve fyzioterapii využívá posilování ochablých svalů a protahování zkrácených svalů. Dále se využívá technik měkkých tkání (uvolňování kůže, podkoží, svalové povázky a svalů) a šetrných jemných nenárázových mobilizací.

V neposlední řadě se využívá také fyzikální terapie je elektroterapie, magnetoterapie, ultrazvuková terapie a termoterapie.

Je fyzioterapeut totéž jako masér?

Mezi fyzioterapeutem a masérem je několik rozdílů. Fyzioterapeut je vysokoškolsky vzdělaný zdravotník, masér je obvykle absolvent rekvalifikačního kurzu. Masér k výkonu své práce nepotřebuje žádné zvláštní povolení, fyzioterapeut potřebuje registraci k samostatnému výkonu zdravotnického povolání a svou činnost může provozovat pouze ve zdravotnickém zařízení.

Takže je fyzioterapeut lékař?

Fyzioterapeut není lékař, i když mnoho fyzioterapeutů studuje na lékařských fakultách. Při svém studiu se fyzioterapeuti zabývají převážně pohybovým a nervovým systémem, i když jim nechybí ani vzdělání v jiných medicínských oborech (ortopedie, gynekologie, vnitřní lékařství, pediatrie apod.).

Co tedy vlastně fyzioterapeut dělá?

Fyzioterapeut při prvním setkání s pacientem provede důkladné vyšetření a určí hlavní příčinu potíží, společně s pacientem pak určí hlavní problém a cíl, kterého má být terapií dosaženo.

Pro dosažení daného cíle pak volí různé metody tak, aby co nejvíce vyhovovaly pacientovi a byly maximálně účinné s ohledem na dosažení požadovaného výsledku. Při každé další návštěvě fyzioterapeut provede orientační vyšetření zaměřené na hlavní problém a zhodnotí průběh terapie.

Fyzioterapeut reaguje na každou změnu pacientových obtíží a průběžně upravuje terapii tak, aby měla co nejlepší výsledek.

Fyzioterapeut pomáhá pacientům s úpravou domácího i pracovního prostředí a může doporučit i některé kompenzační pomůcky.

Fyzioterapeut také spolupracuje s dalšími odborníky, ať už s lékaři (neurology, ortopedy, rehabilitačními lékaři, praktickými lékaři a kardiology) nebo s jinými nelékaři (ergoterapeuti, logoterapeuti, psychologové), aby docílil co největší úzdravy svého pacienta. Pacientům, kteří trpí tzv.

civilizačními chorobami dokáže fyzioterapeut pomoci s úpravou pohybového režimu, tak aby se pacienti nepřetěžovali a zároveň měla pohybová aktivita kýžený efekt (např. snížení váhy).

Kdy navštívit fyzioterapeuta?

Fyzioterapeuta navštivte pokud máte problémy s pohybovým systémem (svaly a klouby), máte nějaké neurologické onemocnění (cévní mozková příhoda, Parkinsonovu nemoc, roztroušenou sklerózu apod.), ortopedické obtíže, stavy po úrazech a operacích. Pokud sportujete, fyzioterapeut vám může pomoci zlepšit výkonnost.

Pokud budete mít další otázky ohledně fyzioterapie a rehabilitace, využijte naši poradnu nebo nás kontaktujte.

Kontaktujte nás

You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 Both comments and pings are currently closed.

Ať už sportujete na vrcholové, nebo rekreační úrovni, jistě víte, že pohyb je to nejlepší pro vaše zdraví. A tak jako je důležitá prevence úrazu před aktivitou, je i stejně důležité minimalizovat následky v případě úrazu.

S tím vám pomůže váš fyzioterapeut! Každý sport s sebou přináší určitá rizika – zlomeniny či podvrtnutí řeší lékaři každým dnem. Po prvotním ošetření nemocného nastává druhá fáze, zotavovací, kde kromě pacienta a jeho přístup k léčbě hraje významnou roli jeho fyzioterapeut.

Ten pomáhá pacientovi vrátit se do běžného životního rytmu v co nejkratší možné době.

Kdy se obrátit na fyzioterapeuta?

Fyzioterapeut je odborník v léčebné rehabilitaci. Kromě řešení poúrazových následků a namožených svalů, řeší také chronické bolesti, které jsou často pro pacienty velmi nepříjemné. V tomto případě odborník vypracuje na míru léčebný plán se správně zvolenými terapiemi o vhodné délce a v pravidelných intervalech.

Úrazy

Ne všem úrazům předchází zlomenina, ale každý úraz je doprovázen bolestí.

Fyzioterapeut pracuje s lékařským nálezem ve zprávě nebo doporučením ošetřujícího lékaře a volí správné techniky, aby pacienta co nejdříve vrátil zpět do plnohodnotného života.

Ze široké škály procedur jsou pacientovi nabídnuty například masáže postižené partie, terapeutická elektro- či ultrazvuková léčba nebo zajímavá léčba suchou jehlou pro namožené svaly, tzv. dry needling.

Omezení hybnosti

Každé zranění je obvykle doprovázeno bolestmi při pohybu postižené části těla. Je typické, že takto postižený pacient se snaží pohyby omezit, aby se bolesti vyvaroval.

V tomto případě se odborník snaží najít způsob, jak zachovat původní rozsah pohybu u nemocného, a volí kombinovanou léčbu – aktivní i pasivní rehabilitační cvičení.

Mimo cvičení v rehabilitačním centru jsou postiženému předvedeny cviky, které zvládne sám z pohodlí domova.

Kdy začít rehabilitovat?

Ve většině případů je doporučeno rehabilitovat co nejdříve po úrazu, případně po operaci. Zeptejte se svého ošetřujícího lékaře, kdy nejdříve můžete s nápravným cvičením začít.

Rehabilitace představuje důležitou roli v zotavovací fázi a právě fyzioterapeuti jsou zde od toho, aby vám pomohli. V rehabilitaci je důležitá pravidelnost a disciplína pacienta – odborník vaše pokroky sleduje a podle toho upravuje léčbu.

Poradí vám, jak se se zraněním vyrovnat, a zhodnotí, jaká cvičení můžete praktikovat.

Dodržujte rady odborníka, cvičte pravidelně a vraťte se zase zpátky do běžného života co nejrychleji!

(žij)

Zdroj: http://www.powerphysiotherapy.com.au/reasons-to-visit-a-physiotherapist/

Fyzioterapie Háj ve Slezsku

využívá stimulaci různých receptorů organismu (kožních, ve svalech, v kloubech, rovnovážné ústrojí…) k tomu, aby došlo k ovlivnění řídicích funkcí pohybu (centrální nervový systém – mozek, mícha), cílem je změnit pohybové chování pacienta a tím snížit jeho bolesti či pohybové dysfunkce.

Zde patří:

Brügger koncept a Škola zad

zahrnuje obecné zásady života, správný sed, leh, pohybové stereotypy, správné zvedání břemen, správné zapojování svalů do daných poloh a pohybů

Metoda Mojžíšové (léčba sterility)

Metoda Ludmily Mojžíšové se skládá z řady cviků, při kterých se uvolní vychýlená kostrč a stažené svaly pánevního dna. Právě tyto obtíže mají často za příčinu neplodnost, opakované potraty nebo různé gynekologické problémy.

Pokud naše držení těla není optimální, může se stát, že se část páteře zablokuje. Dochází k podráždění nervů, které může mít pak za následek svalové křeče vejcovodů a dělohy.

Svalová křeč vejcovodu se může projevit na ultrazvuku jako srůst, a i když se o skutečný srůst nejedná, následky jsou stejné – neplodnost.
Indikace:- funkční vertebrogenní potíže

• skolióza u dětí do 15-ti let
• artróza kyčlí, bolesti kostrče
• bolesti zevních pohlavních orgánů, bolest při pohlavním styku, chybění orgasmu
• chybění menstruačního krvácení u mladých dívek
• nepravidelné či bolestivé menzes
• malá, nevyvinutá děloha, obrácená poloha dělohy
• neprůchodnost vejcovodů
• opakované potraty
• nemožnost otěhotnění
• zlepšení kvality spermií
• zácpa
• pomočování u žen
• šetrné provádění v těhotenství usnadňuje porod

Dynamická neuromuskulární stabilizace (DNS)

Zakladatelem Dynamické neuromuskulární stabilizace (zkratka DNS) je prof. PeadDr. Pavel Kolář, Ph.D., který využil své znalosti z vývojové kineziologie, popsané především prof. Václavem Vojtou.

Kineziologií se zabýval i doc. MUDr. František Véle, CSc., který se podílel na popsání a využití principů kineziologie ve fyzioterapii. Inspirací dr. Kolářovi byl jistě i prof. MUDr.

Karel Lewit, také jeden ze zakladatelů tzv. Pražské školy.

DNS koncept je založen na vývojové kineziologii. Jde o logickou úvahu, jakým způsobem lze využít znalosti vývojové kineziologie pro diagnostiku a terapii funkčních poruch pohybového systému.

Dynamická neuromuskulární stabilizace pracuje s našimi pohybovými stereotypy, a to jak těmi správnými, tak také těmi nekvalitními, které vznikají v průběhu našeho života už od raného dětství či nesprávným užíváním těla v denních činnostech, pohybu a sportu v pozdějším věku.

DNS se snaží tyto špatné stereotypy přeprogramovat v naší centrální nervové soustavě (CNS – mícha a mozek) a přes principy vývojové kineziologie optimalizovat naše pohybové chování.

Vývojová kineziologie se zabývá geneticky podmíněnými pohybovými programy v centrálním nervovém systému. Tyto programy se díky zrání CNS aktivují a řídí systém posturální (držení těla proti gravitační síle Země) a systém lokomoční (vykonávající pohyb). U schopnosti udržet posturu (správné držení těla) mluvíme o schopnosti aktivovat tzv. hluboký stabilizační systém páteře (HSSP).

Pokud svaly HSSP nefungují ideálně, rozšíří se svalové napětí i na svaly, které jsou primárně určeny k pohybu (lokomoci).

Pokud na tyto svaly klade CNS i nároky spojené s držením těla (posturální), dochází k jejich přetížení a je jen otázkou času, kdy dojde ke vzniku funkční poruchy, např.

bolesti, blokády, svalové dysbalance…, nebo k jejich strukturálnímu poškození (přetržení svalových vláken, šlachy…). Tato funkční či strukturální poškození mají zpětně negativní vliv na posturální funkci HSSP, čímž vzniká začarovaný kruh…

DNS se zabývá dysfunkcí svalů. Při funkčních obtížích pohybového aparátu nejde tedy o hledání řešení nedostatečné či nadměrné síly svalu nebo velikost jeho hmoty (jak je tomu patrné u sportovců), ale především o správnou funkční aktivitu svalových řetězců a schopnost časování aktivity jednotlivých svalů, motorických jednotek

Dynamická neuromuskulární stabilizace (DNS)

je koncept využívaný ve fyzioterapii k diagnostice a terapii pohybových funkcí. Tento koncept vypracoval Prof.

Pavel Kolář na základě principů vývoje centrální nervové soustavy v průběhu prvního roku života dítěte.

Jedním ze základů této koncepce je fakt, že vývoj naší postury je zásadně spojen s vývojem naší anatomie a dokonce ji do značné míry podmiňuje – tedy, že „funkce tvoří orgán“.

Velmi důležité pro samotné pochopení principu Dynamické neuromuskulární stabilizace je vysvětlení pojmu „postura“. Posturou je bráno aktivní držení pohybových segmentů těla proti působení zevních sil (nejčastěji v tomto směru je síla tíhová).

Postura je často používána pouze ve smyslu stoje na dvou končetinách nebo sedu, ale tento pojem je výrazně širší a je součástí jakékoli polohy a každého našeho pohybu.

Je zde vhodné citovat Magnuse, který řekl, že „Postura doprovází náš pohyb jako stín“.

Terapie dle DNS

Jedním z hlavních cílů terapie dle DNS je ovlivnit volní kontrolu automatické posturální funkce svalů, která je pro člověka velmi obtížná, avšak pro správné fungování pohybového aparátu zásadní. Poté, co se podaří tuto souhru stabilizačních svalů obnovit, se ji snažíme zařadit do běžných denních a sportovních činností.

V terapii jsou využívány základní obecné principy, které vycházejí z programů zrajících v průběhu posturálního vývoje člověka a jeho centrální nervové soustavy v průběhu prvního roku života.

Cvičení vždy začíná ovlivněním a začleněním trupové stabilizace, neboli tak často zmiňovaného pojmu hlubokého stabilizačního systému páteře (dále HSSP). Správná aktivace HSSP je základním předpokladem pro kvalitní funkci končetin.

Již mnohokrát bylo prokázáno, že aktivace bránice, pánevního dna, břišních a zádových svalů (tedy HSSP) předchází a je zásadní pro pohybovou aktivitu horních a dolních končetin. Hrudní koš, břicho, pletencové oblasti a samozřejmě páteř tvoří pevný rám, který je podmínkou pro všechny pohybové činnosti.

Pokud není trupová stabilizace optimálně zapojována, není vytvořena kvalitní opora pro provedení pohybů v končetinách, dochází k přetěžování páteře a kloubů a je jen otázkou času, kdy dojde ke vzniku obtíží funkčních a později i strukturálních (osteofyty, artrotické změny, výhřezy plotének a jiné).

Při samotném cvičení je velmi důležité uvědomit si, že zpevnění jednoho segmentu není nikdy vázáno pouze na svaly příslušného úseku, ale že vždy dochází ke globální svalové souhře.

Každý pohyb v jednotlivém segmentu se promítá do úponově provázaných oblastí a tím do celého těla.

Cílem terapie je dosáhnout rovnoměrného optimálního svalového zapojení, tak aby bylo celkové zatížení kloubů minimální.

Pro které diagnózy se metoda DNS nejčastěji užívá:

• Vadné držení těla
• Plochonoží
• Idiopatická skolióza
• Bolesti zad
• Zhoršená koordinace pohybů
• Úponové bolesti v oblasti kloubů – tenisový/oštěpařský loket, bolesti v oblasti ramenního kloubu, bolesti u lopatek, skokanské koleno, iliotibiální (ITB) syndrom, bolesti v oblasti kyčelních kloubů a další
• Prevence úrazů

Pro koho je cvičení dle metody DNS vhodné:

• pro ty, kteří trpí jednou či více z výše uvedených obtíží
• pro ty, kteří cítí určitý diskomfort v oblasti pohybového aparátu
• pro sportovce, kteří chtějí zvýšit svou přesnost a sportovní výkonnost
• pro děti, které začínají se sportovní aktivitou
• pro všechny, kteří se chtějí aktivně podílet na svém zdraví

Mechanická diagnostika a terapie dle Robina McKenzie (MDT)

Zakladatelem terapeutického konceptu „Mechanická diagnostika a terapie“ (ve zkratce MDT) je Robin McKenzie. V České republice je tato metoda také často nazývaná jako „Terapie dle McKenzie“. Terapeutický koncept MDT a jeho klinické postupy jsou rozsáhle podpořeny výzkumy a stávají se zásadními principy péče o pacienty s bolestmi páteře, svalů a kloubů.

Kdo byl Robin Mckenzie?
Robin Anthony McKenzie se narodil roku 1931 v Auclendu na Novém Zélandě. V roce 1952 získal kvalifikaci v oboru fyzioterapie a poté začal provozovat svou praxi ve Wellingtonu. Zde se s mimořádnou pílí specializoval na léčbu bolestí zad a páteře.

Robin McKenzie byl členem mezinárodní společnosti pro výzkum bederní páteře a čestným členem společnosti fyzioterapeutů na Novém Zélandě, Americe a Británii. Obdržel cenu společnosti Nového Zélandu (CNZM) a bylo mu uděleno nejvyšší ocenění od britské královny za služby, které vykonal pro fyzioterapii.

V roce 1982 založil Mezinárodní McKenzie Institut, který se postupně rozrostl do celosvětové vzdělávací organizace. McKenzieho metoda je celosvětově využívaná fyzioterapeuty, lékaři i chiropraktiky.

Nejčastěji je užívaná u pacientů s bolestmi krční, hrudní a bederní páteře, avšak své zastoupení má také u bolestí periferních kloubů. Velmi zásadním aspektem úspěšné terapie je aktivní zapojení pacienta do léčebného procesu.

Bez aktivní spoluúčasti pacienta nemůže být terapie úspěšná.

V čem spočívá princip terapie dle McKenzieho?
Většina bolestí zad má takzvaný mechanický původ. To znamená, že dlouhodobě se opakující denní pohyby a statické pozice mohou vyvolat bolesti.

Mezi tyto pozice a pohyby patří například ochablý sed, luxování, vytírání, stoj v mírném předklonu, ať již u výrobní linky nebo nad kapotou auta, nekvalitní sed v autě. Všechny tyto vyjmenované pozice, které se v našem životě objevují, nutí naše tělo a páteř bojovat proti silám, které na páteř pouze jednostranně působí.

Našemu tělu nejsou často dopřány potřebné kompenzace do opačného směru pohybu – tedy nejčastěji napřímené páteře či záklonu (který je dokonce často zakazován).

Fyzioterapeut Robin McKenzie systematickým vyšetřováním svých pacientů zjistil, že pravidelně opakované pohyby, které vymaní člověka z jednostranného zatěžování páteře, často zcela odstraní akutní i chronickou bolest zad a současně obnoví funkce v daném přetěžovaném úseku páteře či periferním kloubu.

Výzkumy potvrdily, že velké procento klientů s bolestmi páteře velmi dobře reaguje na specifické cvičení, které jim bylo indikováno na míru dle podrobného předchozí vyšetření.

Dalším zásadním aspektem úspěšné terapie bolestí zad je edukace klienta ohledně správného držení těla, jehož dodržování zabraňuje návratu obtíží a umožňuje klientovi, aby svůj zdravotní problém vyřešil sám a nebyl odkázán na neustálou časově náročnou péči lékařů.

To v jiném slova smyslu znamená, že autoterapie klienta povzbuzuje a hlavně snižuje jeho závislost na lékaři a fyzioterapeutovi. Tato metoda podporuje schopnost lidského těla k přirozenému uzdravení, když je mu dána šance. Eliminuje se tedy nutnost medikace či chirurgického zákroku.

Pro koho je terapie určena?
Terapie dle McKenzieho je určena hlavně pro léčbu bolestí páteře. Bolesti mohou být jak v krční, hrudní, bederní či křížové oblasti, ale často se také objevují projekce do horních nebo dolních končetin (nepříjemné mravenčení či ostrá vystřelující bolest do rukou či nohou).

Vyšetření a terapie dle McKenzieho je určena pro každého, kdo má nepříjemné bolesti zad, ať již akutního či dlouhodobého charakteru. Vhodná je zejména pro ty, kterým se bolesti zad stále vracejí a fyzioterapie, aktivní cvičení či léky předepsané lékařem nepřinášejí dlouhodobou úlevu.

Touto metodou pomáháme i klientům, kterým již hrozí operační zákrok nebo jej již podstoupili, ale bez významného efektu.

Sbalit / zavřít odstavec: INDIVIDUÁLNÍ LÉČEBNÁ TĚLESNÁ VÝCHOVA NA NEUROFYZIOLOGICKÉM PODKLADĚ

Rehabilitace kolena – Rehabilitace

Cílem rehabilitace kolena po operacích či úrazech je redukce otoku, uvolnění jizvy, čéšky a měkkých tkání v okolí kolenního kloubu. Tedy postupná normalizace rozsahu pohybu kolene. Rehabilitační péče předoperační zajistí udržení či posílení svalstva kolene.

Pooperační rehabilitace (po povolení větších zátěží a odložení berlí) pomáhá k doposilování svalstva dolních končetin, obnovení správného stereotypu chůze a zastabilizování kolene pro co nejrychlejší návrat k běžným aktivitám a sportu. Dávkování, načasování a specifika rehabilitace závísí na druhu operace nebo úrazu.

Čím závažnější úraz nebo operace, tím větší oslabení svalů kolene, ale i celé dolní končetiny v důsledku odlehčení zátěže a reflexe, a vyřazení dolní končetiny z tělového schématu. Po větších operacích, jako jsou plastiky zkřížených vazů, je třeba klást na rehabilitaci a postupné navyšování zátěže větší důraz.

Pacient by měl (kromě předoperační rehabilitace) pokračovat v posilování svalstva ještě alespoň půl roku po operaci. Nemělo by chybět zařazení například plyometrického tréninku a tréninku výskoků.

Bolesti kolene

V oblasti kolenního kloubu existuje řada poruch, které mohou způsobovat bolesti v různých lokalitách kloubu kolene.

Tyto patologie mají často příčinu ve svalové nerovnováze, v důsledku které se změní postavení celé dolní končetiny a dojde k přetížení určitých struktur. K tomuto přetížení může dojít pozvolna, kdy se bolesti kolene objevují nejprve zřídka při pohybu.

Později jsou stále častější a v důsledku řetězení a „uhýbání“ bolesti dochází k rozvoji bolestivých podnětů i ve vzdálených strukturách. K přetížení však může dojít i jednorázovou aktivitou a bolest kolena pak může delší dobu přetrvávat.

Změněné nastavení v kolenním kloubu v důsledku svalových dysbalancí je pak také jedním z rizikových faktorů pozdějšího úrazu kolene z důvodu nestability kolene.

Bolesti čéšky

Patellofemorální syndrom – bolest pod čéškou nebo v jejím okolí. Jedním z rizikových faktorů je tvar čéšky, který se dá hodnotit na rentgenovém snímku škálou Wiberg I – IV. Při vyšších stupních Wibergovy škály je tvar čéšky nepravidelný.

O to více je důležitá svalová rovnováha, díky které čéška může klouzat v určené dráze při ohnutí a natažení kolene a nenaráží do stran. Eliminuje se tím rovněž možnost vykloubení čéšky. Skokanské koleno – bolest infrapatellárního vazu – vazu, který se nachází pod čéškou. Často vzniká u skokanů nebo běžců na kratší tratě.

Artróza – opotřebení čéšky dané věkem nebo nadměrným přetěžováním, může vzniknout předčasně v důsledku patellofemorálního syndromu.

Bolest vnitřní strany kolene

Meniskotibiální vaz je kolenní vaz spojující vnitřní meniskus s holenní kostí, někdy nemusí být poraněný přímo meniskus a bolest bývá obdobná. Řešením potíží je uvolnění bolestivých struktur cíleným rehabilitačním působením – měkké techniky, mobilizace čéšky nebo hluboká příčná masáž, excentrické kontrakce apod.

Tím posílíme svaly tak, aby udržovaly klouby dolní končetiny při pohybu ve správném postavení. Velkou úlohu zde samozřejmě hraje také trupové svalstvo – hluboký stabilizační systém, který tvoří „punctum fixum“ pro pohyby dolních a horních končetin. Využíváme také balanční výcvik pomocí čoček, bosu apod.

Účinným pomocníkem je zde kineziotejp, zejména při bolestech v oblasti čéšky. Pro lokální relaxaci svalů využíváme také ultrazvuk.

Komplexní rehabilitace

Rehabilitace je medicínský obor, který má za cíl pomocí různých terapeutických postupů obnovení maximální funkční zdatnosti osob po úraze, s onemocněním nebo vrozenými vadami.

Komplexní rehabilitace zahrnuje léčbu tělesných potíží (fyzioterapie, ergoterapie), psychických obtíží (psychoterapie) a sociální podporu (např. poradenství). Díky komplexnímu působení více složek může být terapie efektivnější, což je výhodné zejména u terapie chronických onemocnění.

Je možné však využívat i jednotlivé složky komplexní rehabilitace zvlášť – podle dominujících problémů jedince.

Fyzioterapie

Fyzioterapie je především léčba pomocí pohybu – cvičení. Kromě cvičení může fyzioterapeut používat i další prostředky fyzikální terapie jako jsou např. masáže, vodoléčebné procedury, elektroterapie a podobně. Tyto další prostředky fyzikální terapie jsou ale jen doplňkovou metodou léčby k aktivnímu cvičení.

Na základě individuálního vyšetření pacienta (kineziologický rozbor) umí fyzioterapeut doporučit vhodné cviky na pohybové potíže každého jedince. Během individuální lekce fyzioterapie pak pomáhá při cvičení a  správné provedení cviků kontroluje.

Aby mohlo dojít k funkčnímu zlepšení, nestačí cvičit pouze na rehabilitaci, ale je potřeba pravidelné cvičení zařadit do svého denního programu. Metod cvičení, které se využívají u pacientů s neurologickým onemocněním jako je roztroušená skleróza, je více (např.

Vojtova metoda, Bobathova metoda, PNF – proprioceptivní nervosvalová facilitace, známá jako Kabatova metoda, DNS-cvičení podle profesora Koláře a další). Nedá se však říci, že by byla některá metoda nejlepší, konkrétní výběr cvičební metody záleží na odborném vzdělání fyzioterapeuta a pacientových možnostech.

Individuální fyzioterapie je určena především pro řešení akutních obtíží (stavy po atace nebo bolestivé stavy) nebo pro doporučení individuálního cvičebního plánu a vhodné pohybové aktivity.

Osobám s RS může fyzioterapeut pomoci při mnoha symptomech, které mohou být s RS spojeny: obtížích při chůzi, potížích s rovnováhou, slabostí, spasticitou (svalovou ztuhlostí), bolestivými stavy pohybového aparátu a dalšími. Poradí také o vhodném cvičebním režimu na doma. 

Více k tématu Fyzioterapie

Kontakt na fyzioterapeuta by vám měl zprostředkovat váš ošetřující lékař v RS centru nebo si ho můžete nalézt sami zde msrehab.cz.

Ergoterapie

Ergoterapie není jen léčba prací, jak by z názvu mohlo vyplývat, ale ergoterapeut hraje v rehabilitačním týmu důležitou roli v nácviku denních aktivit.

Na rozdíl od fyzioterapeuta, který se s pacienty zabývá cvičením, ergoterapeut provádí nácvik porušených aktivit potřebných k sebeobsluze (např. oblékání, umývání, stravování) a později i náročnějších aktivit ke zvládání činností v domácnosti nebo v zaměstnání.

Ergoterapeut tedy většinou pracuje v rehabilitačních ústavech nebo na specializovaných rehabilitačních odděleních. Pacientům může poradit vhodné kompenzační pomůcky, ať již pro zlepšení pohyblivosti nebo pro usnadnění různých činností.

Ergoterapeut se také cíleně zabývá zlepšením pohyblivosti ruky nebo může poradit strategie pro snížení únavy. Více se o ergoterapii můžete dozvědět zde ergoterapie.org.

Kontakty na konkrétní ergoterapeuty se znalostí problematiky neurologického onemocnění pak naleznete zde msrehab.cz.

Psychoterapie

Ukazuje se, že psychoterapie je v komplexní léčbě RS velmi důležitá, protože psychický stav pacienta má vliv na průběh onemocnění.

Psycholog/psychoterapeut pomáhá pacientovi důvěrným rozhovorem, v němž může pacient sdílet své obavy, vyslechne jeho problémy a poskytne mu pochopení.

Terapeut nedává konkrétní rady, co má pacient dělat, ale pomáhá mu získat jiný náhled na situaci, zlepšit vztahy s ostatními, lépe zvládat stres a podobně. Psychoterapeut také může pomoci v léčení deprese, která je u osob s RS velmi častá.

Psychoterapie probíhá individuální, nebo skupinovou formou. Zpočátku je vhodnější individuální terapie. Skupinová forma má výhodu v tom, že si pacienti mohou vyměňovat zkušenosti a vzájemně se podpořit. Zde si můžete přečíst rady pro nově diagnostikované pacienty, které právě na skupinové terapii vznikly.

Některá RS centra již mají psychologa/psychoterapeuta přímo ve svém týmu (v RS centru FN Motol a FN Vinohrady je tato péče umožněna díky finanční podpoře Nadace Jakuba Voráčka). Další kontakty na psychoterapeuty se znalostí problematiky RS můžete nalézt zde msrehab.cz.

Více k tématu Psychoterapie

Kognitivní rehabilitace

Kromě fyzických obtíží se mohou při RS objevit také potíže kognitivní. Jsou to například potíže se soustředěním, s pamětí, zvýšená únavnost při práci. Těmto potížím je možné předcházet nebo je minimalizovat pomocí pravidelného tréninku.

Kromě cíleného tréninku kognitivních funkcí se však pro zlepšení prokrvení a funkce mozku doporučuje také zařazení pravidelné nejlépe aerobní pohybové aktivity. Pro kognitivní trénink je možné využít různé tréninkové programy na PC.

Alternativní medicína

Někteří pacienti chtějí kromě klasické („západní medicíny“) vyzkoušet i možnost léčení pomocí různých alternativním metod (např. čínská medicína, ajurvéda, bylinkářství a další léčitelé). Zde je na místě upozornit, že bohužel RS je nevyléčitelné onemocnění, které není možné ani alternativními postupy vyléčit.

Některé metody mohou být velmi prospěšné, zejména ty, které celkově ovlivňují životní styl, zahrnují cvičení, zdravou stravu a různé relaxační techniky. Důležité je konzultovat možnosti alternativní léčby se svým ošetřujícím lékařem, protože např. některé bylinné preparáty mohou negativně ovlivňovat léky na RS (nejsou vhodné např.

bylinné přípravky pro zvýšení imunity, protože ta není při RS snížená, pouze špatně rozpoznává vlastní tkáně nervového systému jako nepřátelské). Jsou však i metody tzv. alternativní medicíny, které jsou vysloveně nebezpečné, jako je např. MMS nebo teorie, že RS je způsobená parazity.

Bližší informace o vysloveně nebezpečných alternativních metodách spolu s komentářem odborníků si můžete přečíst zde aktivnizivot.cz.

Pro udržení dobré kondice a zvládání zaměstnání je určitě vhodné zařadit nějakou formu pravidelné pohybové aktivity a kognitivní trénink. 

Názory a rozhovory:

Názor prof. MUDr Evy Havrdové CSc. z RS centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze. 

Rozhovor s primářem MUDr. Mgr. Tomášem Baukem Roztroušená skleróza a rehabilitace