Kdo teď sází rajčata, dobře dělá

Zmrzlé muže máme za sebou, zahradnictví
i tržnice
přetékají sazenicemi, takže už není moc na co čekat. Zelenému
pučení — zdar, zdar, zdar! 😉

Loni jsem si pro vás spolu s Kami (autorkou Celoroční kuchařky) připravil návod na miniaturní zahrádku na dvou
metrech. Letos bych vás chtěl uvrtat do pěstování ovoce a zeleniny
přímo na balkoně či terase.

Nic složitého to totiž není a dá se to zmáknout skoro na každém
městském balkonu. Za pár let experimentování s takovým pěstováním (OK,
přesnější by bylo slovo klohnění 😉 mám pár tipů do čeho se pustit a
jak to i s minimální péčí zvládnout, aby to nebyla otrava.

Vybral jsem plodiny, které vás budou bavit, a kterým je navíc na
balkóně dobře. Pokud si nakoupíte pěkné sazeničky od zkušených
zahradníků a nebudete je nějak systematicky trápit — jste v pohodě.
Mrkněte se pak i na konec, kde přidávám pár praktikálií co a jak.

Rajčata

Nejvděčnější balkónová zelenina co znám. Rajčata potřebují jen
dostatek slunce, dostatečně rozměrnou nádobu a semtam zalít. Můžete si
koupit dva druhy sazenic — buď zakrslé třešňové odrůdy speciálně na
balkon, nebo obyč tyčková rajčata v plné velikosti. S prvníma to jde
skoro samo, stačí i středně velká nádoba (20 cm průměr), základní
zahradnický substrát a jedete.

Sám tyhle trpaslíky nemám moc rád, a proto sázím normální rajčata do
větších nádob (30 cm průměr, 30 cm hloubka, třeba i děravý kýbl).

K těm musíte dát navíc tyčku a ještě v průběhu růstu odlamovat
boční výhonky, které se tvoří v úžlabinách listů (když zapomenete,
udělá se vám z rajčete obří liána).

Práce navíc ale stojí za to, a
pokud rajčata i dobře pohnojíte, budou z vás rajčobaroni! Každý rok
nakoupím šest nebo osm sazenic, jednu dvě uzdeším, ale zbytek je zdrojem
radosti až do září.

Trvale plodící jahody

Balkonová blbuvzrodnost! Měly by se správně sázet trochu dřív, ale
opakovaně jsem sezónu zaspal a nic zásadního se nestalo. Sazenice trvale
plodících jahod vám vydrží 2 až 3 sezóny za sebou. Já je pěstuji
v samozavlažovacím truhlíku, kde mám tři potvory na asi 80 cm široký
truhlík.

Jahody můžete mít klasické (velké) nebo měsíční (pidi, lesní, voní
jinak). Sežeňte si určitě oboje, ať se nenudíte. Sklízet budete od konce
května až do září — jahoda sem, jahoda tam. Sazenice se prodávají ve
vaničkách po více kusech, proto k zahradníkovi vyrazte ve více lidech a
podělte se, ať ušetříte! 🙂

Papriky a chilli

Vedle rajčat další teplomilnost, které se bude dařit pěkně na
sluníčku. Malinké chilli odrůdy jsou spíš na koukání a vejdou se i do
menších nádob (20 cm průměr). Klasické papriky jsou náročnější a
vyžadují i pravidelnou a dostatečnou zálivku. Papriky jsou na balkoně
něco jako rajčata, akorát to nejsou rajčata. Nic víc v tom není —
pusťte se do nich!

Bylinky

Na začátku sezóny nakupte malé sazeničky tymiánu, majoránky,
rozmarýnu, máty (pokud chcete tu na mojito, tak mátu klasnatou), saturejky a
oregana (stačí fakt ty malinké okolo 20 korun). Přesaďte je do většího
truhlíku s lehčím substrátem pro bylinky a máte až do konce roku
vystaráno. Tymián a rozmarýn vemte dvakrát, při vaření děsně rychle
mizí. V průběhu sezóny pak vysévejte bazalku (klasickou a thajskou),
koriandr a perillu dle temperamentu.

Rychlé listy do salátu

Bezva tip k výsevu – rychle rostoucí listí! Odzkoušeno v menších
nádobách i v obyčejném truhlíku. Hledejte rukolu, roketu, šruchu, mizunu
a mibunu. Postupujte podle návodu na pytlíku se semínky a za dva až tři
týdny sklízíte. Všechny tyhle mladé lístky jsou aromatické a lehce
nahořklé (šrucha je kyselá). Dají se otrhávat postupně, takže je
můžete skoro pořád trousit k jídlům a salátům jako zpestření.
Nejlepší vynález a faktická nutnost!

Brambory v pytli

Zkouším letos poprvé, ale už mi to skoro přerůstá přes hlavu!
Sežeňte si brambory
na sadbu (ideálně nějakou pozdní odrůdu) a jutový pytel nebo velkou
nádobu (> 30 cm průměr, > 30 cm hloubka). Funguje to děsně
jednoduše  — na dno srolovaného pytle vysypete asi 10 cm vysokou vrstvu
substrátu, přidáte 3 brambory, lehce zasypete a čekáte. Jakmile brambory
vystrčí zelené růžky, tak postupně substrát přisypáváte do výšky co
to jen půjde.

Je to děsná rychlovka a v mém pokusném pytli i v nádobě to brambory
profičely děsným tempem. Brambory se sklízejí v momentě, kdy jim začne
uvadat a žloutnout nať. Nemůžu se dočkat! 🙂

Fazolky a hrášek

Obojí je děsná pohodovka! Hrášek se v pohodě vejde do truhlíku (dvě
řady, s mezerami 5 cm od sebe), fazole je o něco náročnější a je
lepší na ně mít větší nádobu (30 cm průměr pro 3 rostliny).

Hrášek
stačí vysít podle návodu od semenáře a v momentě, kdy rostlinky
vykouknou, tak ještě přidat tyčky, po kterých se budou šplhat.

Zkuste si
koupit hrášek dřeňový (jí se jen hrášek) i cukrový (jí se celé
lusky) a udělat jim závod.

Nic se nevyrovná čerstvému a supersladkému hrášku přímo ze
záhonku!

Fazole jsou zase buď tyčkové (budou se pnout po opoře) anebo
keříčkové (vytvoří keř a oporu nepotřebují), což můžete skvěle
využít pro ideální zaplnění balkonu do výšky. Pokud dáte tyčkovým
fazolím ke stěně mřížku nebo bambusové tyčky, vyplazí se klidně i dva
metry. Podle odrůdy se pak jí celé mladé lusky nebo zralé a vysušené
fazolky.

Praktikálie

Opravdu dobré rady pro pěstování dostanete nejlépe od zkušeného
zahradníka. Nebojte se s nimi dát do řeči. Tady jen něco málo
na cestu.

Nádoby

Na balkon berte plast. Je lehký, takže se s ním nepropadnete k sousedům
a mimo sezónu se dobře skladuje. Při nákupu nádob bacha — dá se při
tom utratit hodně zbytečných peněz.

Pokud máte co, recyklujte!
U truhlíků doporučuji i ty úplně obyčejné a nejlevnější (na
samozavlažovací se vyprdněte). Před nákupem si balkón proměřte a mějte
pro nákup plán, jinak jste předem ztraceni (např.

3 velké 30 cm,
3 střední 20 cm, 2 truhlíky 100 cm, misky a hotovo).

Hnojení

Tady je nutné si uvědomit, že při pěstování v nádobách se
nemůžete spolehnout na přirozený cyklus živin v půdě. V truhlíku se
vám nepasou krávy, nemáte tam žížaly ani stejné spektrum mikrobů jako
v plnohodnotné půdě.

Zároveň z toho ale není potřeba nijak šílet a
rvát si vlasy. Pro malý balkon a nízkoúdržbové ambice doporučuji
univerzální tekuté hnojivo, které se přidává po kalíšcích do zálivky.

Pokud se pak u rajčat, paprik nebo jahod chcete pouštět dál, tak
samozřejmě můžete. I to se vyplatí… 😉

Hlína

Čili substrát. Kupujte ho v co největším množství najednou, jinak se
nedoplatíte. Substrát v nádobách se postupem času znehodnocuje
(zaléváním vodou z vodovodu a vyčerpáním živin), takže počítejte se
ztrátami.

Jsou to ale ztráty užitečné! 😉 Krom kupovaného substrátu se
vyplatí pořídit si jako doplňek i písek (nebo perlit) a kompost. Písek
substrát odlehčí, kompost jej zase obohatí o živiny.

Na takové to malé
první pěstování ale netřeba zbytečně prožívat.

Výsadba sazenic

Každá nádoba na pěstování musí mít otvor, kterým odteče
přebytečná voda do misky pod květináčem.

Na otvor se dává střep
(kamínek), na něj lehká vrstva drenáže (písek, kamínky, střepy, perlit)
do výše okraje misky a pak teprve substrát. Rostlinky přesazujte vždy
večer a po přesazení je zalijte.

Pak je den dva nechte vzpamatovat mimo
přímé slunce a nakonec je usaďte na stálé místo, které už
neměňte.

Semínka

Semínka vysévejte vždy podle návodu na obalu (hloubka a rozestupy).
Zhruba ovšem platí, že se semínka dávají do hloubky, která odpovídá cca
pětinásobku rozměru semene (bazalka povrchově, hrášek hluboko). Semínka
mají ráda vlhko a teplo. Z počátku zalévejte rosením a ne obřím proudem
z konve, který je vyplaví.

Zalévání

Pokud můžete, zalévejte dešťovou vodou. Pokud ji nemáte, zalévejte
vodou z vodovodu, kterou necháte vždy předem odstát. 90 % problémů se
zaléváním plyne z toho, že se zálivka přežene a rostliny trpí
přemokřením. Tak bacha.

Využití prostoru

Prostor balkónu zaplňujte i s ohledem na výšku, abyste zaplnili co
nejvíce místa. Zkuste si udělat vždy alespoň dvě patra — velké
květináče ke stěně, ty menší před ně.

Použijte stoličku (na rajče,
pod to bylinky), police a schůdky (pro truhlíky), nebo cokoliv, co vám
pomůže lézt do výšky! Truhlíky a vysoká rajčata vždy dobře
zajistěte před převrácením od větru, ať vám nic neulítne (a nezabije
nebohého souseda v přízemí). Využijte stěny i zábradlí. Buďte
horolezci. Sápejte se vertikálně!

Ztráty a nepodarky

Určitě budou, tak se nelekněte a nenechte se odradit. Sám prosazuji na
zahrádce přístup — více je více. To jest vždycky si toho vyseju
o něco víc, pořídím si různé odrůdy, jednu až dvě sazenice navíc a
všechno ještě rozkládám v čase. Takže když se nedaří, nebo se něco
podělá, tak ztráty oplákávám jen krátce a jdu dál. Optimismus
podložený dostatečnými rezervami! 🙂

Máte tip na osvědčenou jedlou plodinu na balkon? Přidejte ji prosím
do komentářů, ať se všichni poučíme. Jsem děsně zvědavý, v čem
jedete! 😉

Noo, rajčata bych pro ušetření místa zavěsila do vzduchu, daří se jim
tam moc dobře, nelámou se a ještě stíní 🙂

Chystám se na to už druhým rokem, jenže mám balkón v mezipatře a
ještě do dvora na sever. Sluníčko jedině dopoledne, tak nevím co na to
rajčata a jahody budou říkat. Nějaká zkušenost?

Pěkné pozdravení, zahradníci. Sami nedostatek prostoru pro sázení a
pěstování neřešíme, dovedu si ale celkem klidně představit, že bych
v domácích podmínkách v šikovné mělčí obdélníkové nádobě
zvládla pěstovat třebas ředkvičky.

Jinak k jahodám a kombinaci měsíční a klasické pohromadě na malém
prostoru – nejsem si jistá, zda ty klasické pak „nezvlčí“ a nestanou
se z nich takové paskvily, něco mezi. Hlavně ale ztratí velikost plodů a
mají jen malé jahůdky. Možná ne první, ale následné roky se nám to při
kombinaci obou typů na zahradě stávalo.

A poslední poznámka pro autora – v odstavečku „Výsadba sazenic“
je několik písmenkových přežbleptů 🙂

Pěkný den, lucie

Já zkouším kedlubny a cuketu v truhlíku na balkoně

Tak já letos zkouším maliny, ostružiny a angrešt. Uvidíme co z toho
vzejde… 🙂 Loni jsme měli i ředkvičky a byly výborné 🙂 Jahody jsou
samozřejmostí, stejně tak i bylinky.
Všem ať se daří pěstování!

Libeček. Již 3 roky vydržel na balkoně i celou zimu a stříhám ho
již od začátku dubna. Hezký den

↪ 2 Lištice: Sever
je pro tyhle slunomily blbej, ale jestli vám tam svítí dopoledne, tak to
máte alespoň trochu východně 🙂 Rajčata, papriky, jahody asi moc
nepofrčí.

Co jsem hledal, tak ve stínu by mohly uspět následující rostliny:

• listová petržel
• pažitka, obyč i česneková
• špenát, saláty
• měsíčníi jahody
• listový celer
• máta (je sice slunomilná, ale zase superodolná), perilla
• mangold, kadeřávek
• lichořeřišnice
• listová hořčice (Brassica juncea)
• šťovík
• mařinka vonná (svízel)
• medvědí česnek (a všechny další podivné česneky)
• rukola
• hrášek a fazolky (alespoň při troše přímého sluníčka)
• meduňka
• jahodka indická

Více vám určitě poradí i v zahradnictví. Chce to jen nenechat se
odradit tradičními tipy (kapradí etc.) a pořádně zapátrat 🙂

↪ 4 David: Kedluby jsem
zkoušel loni, ale měl jsem z toho spíš takové bonzaje 🙂 Cuketu
(s lilkem) ale letos zkouším taky, 30cm kontejnery tak uvidíme!

↪ 5 Tetris: ↪
3 lucianka: JJ, ředkvičky jdou naprosto v pohodě 🙂 Ad jahody —
zajímavé, musím si zjsiti víc. Díky 🙂

Na samozavlažovací truhlíky se vyprdněte, pokud hodně necestujete, jinak
je to nutnost.

↪ 9 Alenka: Záleží
na jak dlouho jezdíte pryč 🙂 Mám odzkoušeno, že i bez samozavlažovacího
to rostliny přežijou 3–5 dní. Týden a více už je ale i tak spíše na
zálivku sousedkou 🙂

Letos zkouším z bylinek poprvé citronovou trávu a smil italský (voní
jako maggi), zatím se jim na slunci evidentně líbí 🙂

Super tipy, ahhh ty brambory jsem měla zkusit taky.

Chystám se vytvořit samozavlažování přes barel s vodou.
Jinak tenhle rok testuju hrášek.

↪
12 Anonymní: Na brambory je ještě stále čas, sadbové se prodávají
cca do konce května 🙂 Ať se daří!

↪ 10 pan
Cuketka: mám balkon na který svítí sluníčko od jedné hodiny až do
zapadnutí, myslím, že i když nikam nejedu je samozavlažovací truhlík
super, jinak jsem musela zalévat ráno i večer a vždycky se modlila, aby se
mi rostlinky vzpamatovaly

Pokud mate nestineny balkon orientovany na jih, tak samozavlazovaci truhliky
berte jako nutnost. Jinak sazejte jenom suchomilne rostliny a skalnicky…

↪ 15 marie: ↪
14 Anonymní: Já mám zrovna ten balkon na jih a bez samozavlažovacích
to jde naprosto v pohodě. Ani ty 2 zálivky denně jsem nikdy nedělal.
Nechci jim určitě brát funkčnost, na druhou stranu se zase někdy děsně
přeceňují 🙂

My letos zkusíme vypěstovat v pytli kromě normálních brambor
i batáty. Už mi tu šplhají po okně, ven se je zatím dát bojím. Jeden
jsem zasadila mezi petunie jako okrasnou kytku (inspirace Pinterestem) a do
týdne bylo po něm. Chce fakt teplo…

↪ 17 Pájuša:
A jako normálně z obchodu nebo se kupuje nějak speciálně? Žebych taky
zkusil 🙂

My na zahradě pěstujeme kanadské a kamčatské borůvky. Plodí celé
léto a stačí pilně zalévat a je jich spoustu 🙂 letos jsme přikoupili
angrešt tak se uvidí 🙂

↪ 18 pan
Cuketka: Koupila jsem normálně v zelenině dva batáty, rozpůlila je,
křížem je propíchla špejlema, posadila na kelímky od jogurtu s vodou tak,
aby byly tím řezem ponořený. Pak se dlouho nic nedělo, až asi 3 týdnech
pustily klíčky.

Teď už se jich docela bojím, držej mi závěs v kuchyni a
lezou po cuketách a dýních, co mám zatím taky na parapetu 🙂
Není to můj nápad, náhodou jsem na něj narazila na Pinterestu.

Na fotkách
to vypadalo na pěknou úrodičku, tak jsem zvědavá 🙂

Mel bych dva dotazy.Neni uz na papricky pozde? A pak…ma tu nekdo tip jak
vypestovat pekne velkou koriandovou nat? diky

Na balkon na jih jsem letos nasadil samozavlazovaci truhlik a je super.
Dolevam po trech dnech 5 l vody, obcas s hnojivem – na bylinky zasadne jen
organicke! Tymian mam bokem v kvetinaci, je to suchomilna bylinka.
Koriandr roste jako divy, ale uz jsme ho dost otrhali, zkratili tak 5–10 cm
nad zemi. Jak ho omladit, proste jen pod soucasny nasypat seminka a doroste
novy?

Stejne tak s bazalkou? U te mi vloni fungoval list ve vode, zakorenil, ale
seminka by byla jednodussi.

Mirek: Koriandr jsem koupil jako sazenicku na trhu, ze seminek se mi
nedari – trva to dlouho a na te trose pudy co jsem mel za oknem jsem prvni
zeleny vyhonek hned ususil. V samozavlazovacim supliku sazenicka vyrostla za
mesic na pul metru! Asi zkusim sit rovnou do truhliku, teplo na to snad
uz bude.

Snažím se v paneláku zahradničit od loňského roku. Něco se daří,
něco ne. Ale letos jsem si všimla u souseda, že má na balkoně ve velkém
květináči třešeň. Žádného trpaslíka, už má tak 150 cm a normálně
plodí. Bomba. 😀

Rézi, prosím, kolik potřebují borůvky světla? Mám sice dobře
orientovaný balkon, ale v zábradlí nemám sklo a těsně u něj se mi nic
nedaří, protože se tam moc sluníčka nedostane. Tak přemýšlím, co
jiného tam pěstovat.

A ještě jedna otázka. Jak na přezimování jahod. Mě letos zašly,
protože jsem o ně měla strach a dala na mezipatro v chodbě paneláku.
Nejspíš jsem je ulila. Bylo by lepší je nechat na balkoně? Radil mi to
jeden zahradník.

Dobří sousedé pro zeleninu aneb Které druhy sázet vedle sebe

Ze začátku to samozřejmě nemusí být úplně lehké a možná si i řeknete, že sesazování vhodných druhů rostlin k sobě nemá rychlý efekt.

Výsledky budou pozorovatelné spíše za delší období, přeci jen plodiny na zahradě každý rok nemusí napadat stejný škůdce jako rok minulý. Přesto je tato forma zahradničení, kdy využíváme výhodné vlastnosti rostlin, nejen ekologická, ale také zábavná.

Zeleninu a ovocné rostliny podporují různé druhy bylinek, ale mnohdy stačí nechat vyrůst i některé druhy plevelů, které zastanou úplně stejnou službu.

Zdroj: archiv redakce

Jak je to se škůdci

Jistě jste se někdy setkali s doporučením, že by se některé plodiny po sobě neměli několik let pěstovat, toto doporučení se týká především mrkve nebo brukvovitých rostlin. Stejně tak byste měli střídat cibuli a česnek.

Je to tím, že se v půdě mohou přemnožit některé choroby a škůdci, kteří během další sezony danou plodinu napadnou prakticky okamžitě, takže se nedočkáte téměř žádné, nebo minimálně nekvalitní, sklizně.

Každé dva roky například po sobě střídejte pěstování brukvovité zeleniny.

Stejně tak berte v úvahu požadavky plodin na živiny obsažené v půdě. Není třeba dobré po sobě dva roky pěstovat brambory, které vyžadují půdu bohatou na živiny.

Plodiny se většinou orientují na určité zastoupení prvků v půdě, které pak vyčerpají.

Ideálně si tyto požadavky hlídejte a druhým rokem na půdě pěstujte rostliny, které jsou buď méně náročné, nebo si vystačí s jiným zastoupením minerálních látek.

Určitý deficit lze dohnat hnojením hnojem nebo kompostem, v tomto případě se ovšem informujte, jestli se plánovaná plodina snese s čerstvou organickou hmotou. Například cibuli na čerstvě nahnojený záhon nevysazujte, trpěla by houbovými chorobami.

• Zdroj: archiv redakce
• 
• 
• 

Celá galerie 8

Co si příliš nerozumí

Někdy vás mohou potrápit různé choroby a škůdci na brokolici, která je ohrožena především ve velkoplošné monokultuře. Určitě ji nepěstujte, podobně jako další brukvovitou zeleninu, vedle rajčat, jahodníku a tyčkových fazolí. Cibuli nesázejte poblíž hrachu a fazolí. Popínavé fazole nevysévejte v blízkosti kedluben a řepy.

Pokud na své zahradě rádi pěstujete květák, měli byste vědět, že si tato oblíbená plodina nerozumí s rajčaty ani s jahodníkem, proto by mezi nimi měla být dostatečná vzdálenost. Rajčata jistě vypadají jako nesnášenlivá plodina, což je do jisté míry i pravda. V jejich blízkosti nepěstujte dokonce ani brambory ani fenykl, navzájem se totiž inhibují v růstu.

Zdroj: archiv redakce

Co si rozumí

Lilek vejcoplodý bude skvěle prosperovat v sousedství fazolí, které ho perfektně ochrání proti mandelince, která ho napadá podobně často jako nať brambor. Stejně tak lilek ochrání merlík bílý, díky kterému tato zelenina získá rezistenci vůči škůdcům.

Aromatické rostliny jako kopr vonný, celer, šalvěj lékařská, rozmarýn lékařský nebo heřmánek pravý mají všeobecně skvělý efekt na většinu pěstovaných plodin, protože svou výraznou vůní dokáží odpuzovat různé hmyzí škůdce, ale mnohdy příliš nevoní ani hryzcům a krtkům.

Do sousedství je proto vysazujte třeba vedle brokolice, která navíc dobře poroste i poblíž brambor, řepy a cibule. Poslední zmiňovaná plodina, cibule, je všeobecně dobrým sousedem pro různé druhy zeleniny.

Skvěle si sedne třeba s řepou, rajčaty, salátem a mnohými bylinkami, mezi kterými stojí za zmínku saturejka horská.

Ochranu okurek a dýní před škodlivým hmyzem vám zajistí výsev ředkviček, které vysejte poblíž této zeleniny. Podobnou službu zastane lichořeřišnice větší, kterou vysévejte s větším předstihem, aby ji dýně brzy nezastínily, ačkoli si s tím tato aromatická rostlina do jisté míry dokáže poradit.

Abyste od květáku odradili housenky běláska zelného, pěstujte poblíž například aromatický celer, který hmyz do velké míry odradí od této pochoutky.

Rajčata se navzájem příliš nemají v lásce s brukvovitou zeleninou, naopak se ovšem skvěle podporují s cibulí, pažitkou, měsíčkem lékařským a mrkví.

Bazalka pěstovaná v jejich podrostu je ochrání svou výraznou vůní před škůdci a navíc dodá plodům skvělou chuť. Ve vitalitě rajčata podpoří dokonce i kopřivy nebo divoce rostoucí merlík.

Tip redakce: Ohrožují hlávkové zelí zajíci? Pak mezi jednotlivé hlávky vysaďte jakoukoli cibulovitou zeleninu a uvidíte ten rozdíl. Stejně tak stačí rostliny poprášit dřevěným popelem, díky kterému zajícům přejde chuť na křupavou zeleninu.

 Foto: Lucie Peukertová

Jak pěstovat rajčata krok za krokem: Na zahradě, ve skleníku i na balkoně

• Pokud chcete sklidit opravdu chutná rajčata, nesmíte rostlinu zbavit všech listů! (pawpaw.cz) Pěstování rajčat není žádná věda, pokud víte, jak na to. Jde asi o nejoblíbenější zeleninu, není proto divu, že kdo má šanci a prostor, pěstuje si je sám. Někdo ve skleníku, jiný volně na záhonech a ten, kdo zahrádku nemá, třeba na balkoně. Není totiž nad domácí úrodu. Co ale dělat, aby byla co největší? Jak se bránit ničivé plísni? Jak nejlépe zpracovat přebytky? A co se zelenými rajčaty? Odpovědi na tyto a mnoho dalších otázek naleznete v tomto článku.
• S vodou to nesmíte při zálivce přehánět, ale ani s ní šetřit. Když rostliny trpí „žízní“ plody jsou malé, deformované a praskají. Rychlému odpařování vody v horkých letních dnech zabráníte, pokud půdu kolem nich obložíte mulčem. Tím může být nejen posečená tráva, ale i mulčovací kůra. Spolehlivě ochrání kořeny před vysycháním. Pozor si ale dejte i na přelití, když totiž mají rajčata vláhy příliš, plody praskají také. Navíc přelitým rajčatům přestává fungovat kořenový systém, kořeny uhnívají a následně i celá rostlina.

• Neméně důležitá je i správná technika zalévání. V průběhu dne se tomu raději vyhněte, kvůli ostrým slunečním paprskům. Mohli byste nadělat víc škody než užitku. Rostliny zalévejte vždy brzy ráno a večer, kdy už slunce nemá takovou sílu. Nikdy je ale nekropte, voda by se vůbec neměla dostat na listy a plody. Lijte ji přímo ke stonku, nejlépe hadicí nebo konví bez nasazeného kropítka.  Další tipy, jak zalévat zahradu, aby netrpěla, najdete ZDE.
• Nezáleží na tom, kde je pěstujete a jaký druh jste si oblíbili. Vždy je lepší ke každé sazenici zabodnout tyčku, a jak roste, průběžně ji vyvazovat. Jinak totiž můžete, když se rostlina zlomí, o celou úrodu přijít. Příčin může být hned několik. Tou první je skutečnost, že nevydrží tíhu dozrávající úrody, na záhonech kromě toho hrozí poškození rostlin větrem a dalšími povětrnostními vlivy.
• Abyste měli jistou co největší úrodu, veďte u tyčkových rajčat rostlinu na jediný hlavní výhon, ty boční, vyrůstající v úžlabí listů, vylamujte. Provádějte to včas, když jsou zálistky ještě křehké, aby při vylamování nedošlo k poškození rostliny. Dělejte to rukou, při seřezávání nebo zaštipování nůžkami by mohlo snadno dojít k přenosu různých nemocí z jedné rostliny na druhou. Keříková rajčata není obvykle potřeba vylamovat, protože mají ukončený růst a boční výhony rostou rovnoměrně do všech stran.
• Maximální výška tyčkových rostlin by měla být asi 150 až 200 centimetrů. Když tedy této výšky dosáhnou, zaštípněte i hlavní výhon. Jen tak budete mít jistotu, že se rostlina nebude vysilovat a všechnu svoji sílu dá do plodů místo do stonku a listů. Keříčková rajčata sice teoreticky žádný pěstitelský zásah nepotřebují, někdy je ale dobré tvarovat rostlinu tak, aby bylo uvnitř keříčku dostatek světla a plody mohly dozrávat. 

• V momentě, kdy odspodu sklidíte všechny plody, které uzrály na jedné stopce, odstraňte veškeré listy pod ní. Rostlina už je nepotřebuje, nejsou totiž fotosynteticky aktivní, takže ji jen zbytečně vysilují. Uschlé listy odstraňujte průběžně. Nikdy ale rostlinu zbytečně nezbavujte všech listů, jak to někteří pěstitelé dělají. Plody sice budou větší a dozrají rychleji, vzhledem k absenci fotosyntézy ale budou vodnaté a úplně bez chuti.  
• Plíseň bramborová je postrachem zahrádkářů. Kromě brambor má v oblibě právě rajčata. Naše pěstitelské snažení dokáže zničit během pouhých pár dnů. Zůstanou po ní jen zkroucené seschlé listy, stonky a zelené flekaté plody, které již nedozrají. Pokud jste tedy v červnu zanedbali prevenci a na listech nebo stoncích objevíte šedozelené vodnaté skvrny, které se rychle zvětšují a hnědnou, nezbývá vám než zkusit aplikovat některý z moderních přípravků s krátkou ochranou lhůtou, na trhu jsou takové, které ji mají třeba jen třídenní. Napadené listy okamžitě spalte. S plísní bojují i pěstitelé nakládaček. Tipy, jak se jí účinně bránit, naleznete ZDE.
• Při pěstování rajčat ve skleníku si zapamatujte, že na rozdíl od paprik, které obvykle pěstujete spolu s nimi, vyžadují rajčata čerstvý vzduch a nižší teploty. Myslete na to proto už při sázení a vysaďte je blíž ke vchodu, kde je průvan. Během horkých letních dnů pak zajistěte, aby byl skleník dostatečně větraný. Optimální teplota by se měla pohybovat okolo 23–26 stupni Celsia, vlhkost vzduchu kolem šedesáti procent.
• I bez zahrádky si můžete vychutnat vlastní úrodu chutných a voňavých rajčat. Stačí mít lodžii nebo alespoň malý balkon. Rostliny pěstované v nádobách nebo pytlích ale mají specifické nároky. Tím prvním je vhodné umístění. Rajčata milují slunce a nesnášejí přílišnou vlhkost. Ideální jsou proto kryté balkony orientované na jih nebo západ. Důležitá je i volba vhodné odrůdy. Pro pěstování v nádobách jsou nejvhodnější ty keříkové s drobnými plody. Ta můžete mít zasazená v truhlících i závěsných květináčích. Pokud se rozhodnete pro rajčata tyčková, potřebujete pytel nebo vyšší nádobu s průměrem okolo čtyřicet centimetrů a hloubkou alespoň třicet centimetrů. Zalévejte odstátou vodou, nikdy ne ledovou přímo z kohoutku. Nezapomeňte také na drenáž, abyste je „neutopili“. Použijte keramzit nebo lávovou drť.
• Všechna rajčata, ať už je pěstujete ve skleníku, na záhonku nebo balkoně, potřebují dostatečnou výživu. Teď, v době vývoje plodů, je proto třeba pravidelně je přihnojovat hnojivy s vyšším obsahem fosforu a draslíku. Pozor na přehnojení dusíkem, které vede ke zvýšené tvorbě listů na úkor plodnosti. Hnojiva si zvolte ta granulovaná, která můžete rozpustit ve vodě a aplikovat je v rámci pravidelné zálivky. Skvěle úrodu podpoří přihnojování organickými hnojivy. Pokud máte k dispozici humus z vlastního kompostu, zkvašené slepičince nebo dobře uleželý hnůj, máte vyhráno. Pokud ne, nevěště hlavu. Dnes lze tyto produkty zakoupit i v sušené, granulované, nebo tekuté formě.

• Nejen bramborová plíseň ohrožuje vaši úrodu. Nedostatkem vápníku a vody v době zvětšování plodů způsobuje takzvanou hnilobu špiček. Velmi účinné jsou postřiky hnojivy s vysokým obsahem vápníku přímo na list. Častým problémem je i bakteriální tečkovitost. Ta napadá listy i plody a projevuje se hnědými vystouplými tečkami se žlutým lemováním. Bojovat s ní můžete vhodným postřikem. V neposlední řadě se pak můžete setkat s padlím. Poznáte ho tak, že na rostlinách se objevují typické bělavé, moučnaté skvrny, které jsou zpočátku samostatné, později se však rychle rozrůstají, splývají a brzy pokrývají celý povrch rostlin. Napadené části rostou pomaleji, žloutnou a při silnějším napadení postupně usychají a odumírají. V tomto případě použijte přípravek na bázi síry.

• Pokud jste například kvůli bramborové plísni museli sklidit i nezralá rajčata, určitě je nevyhazujte. Vyrovnejte je na tác nebo třeba plech vyložený pečicím papírem, přikryjte vlhkou utěrkou a uložte nahoru na kuchyňskou linku. Protože teplý vzduch stoupá vzhůru, je důležité, aby byla uložena právě na vyšším místě. Nezapomeňte plody pravidelně kontrolovat, odstraňovat napadené plody a postupně také odebírat ty uzrálé. Čas od času také utěrku znovu navlhčete.
• Sterilovaná rajčata se hodí do každého jídla. Jsou naložena pouze ve vlastní šťávě, takže si zachovávají vlastní chuť. Jejich příprava je při tom úplně snadná. Čerstvé plody důkladně omyjte a rozkrájejte na čtvrtiny. Těmi plňte čisté horké sklenice. Nebojte se rajčata do sklenic pořádně natlačit, víc se jich tam vejde a budou mít lepší chuť. Naplněné sklenice dobře zavíčkujte a sterilujte klasickým způsobem při devadesáti stupních Celsia asi půl hodiny. Takto zpracovaná rajčata by měla vydržet jeden až dva roky.

• Rajčata se také dají dobře zmrazit. Vykrojte tuhý střed a plody rozložte na tác. Ten dejte do mrazáku, a když zmrznou, přendejte je do igelitového sáčku a vraťte do mrazáku. Rozmražené použijte na omáčky, polévky nebo do zeleninových směsí. Slupku před kuchyňskou úpravou stáhnete velmi lehce v okamžiku, kdy jsou rajčata už trošku rozmrzlá. Můžete je také opláchnout teplou vodou a slupku odstranit.
• V Itálii, Španělsku a dalších jižních přímořských zemích je najdete mezi zásobami každé hospodyňky. Skvělá jsou naložená v oleji, v salátech, sendvičích, těstovinách nebo třeba pod masem. Jejich intenzivní plná chuť je nenahraditelná. U nás ale, především kvůli relativně vysoké ceně, patří v kuchyni stále mezi nepříliš využívané ingredience. Pokud si je ale připravíte doma, zpracujete přebytečnou úrodu, pochutnáte si a ještě ušetříte. Podrobný návod, jak si sušená rajčata doma připravit, najdete ZDE.
• Klasická rajská omáčka chutná skvěle, ale stejně dobrá může být i ta, kterou připravíte za zlomek času. Na středně velkém plameni zahřejte ve velkém hrnci dvě lžíce olivového oleje. Přidejte dva jemně nasekané stroužky česneku a smažte tři až čtyři minuty, až jsou zlatavě hnědé. Pozor ale, abyste ho nespálili, zhořkl by. Asi kilo hodně zralých rajčat oloupejte, odstraňte dužinu se semínky a pokrájejte je. Přidejte k česneku, osolte a opepřete čerstvě mletým černým pepřem. Pak stáhněte plamen a nechte zvolna vařit asi patnáct až dvacet minut, dokud omáčka nezhoustne. Nakonec pro chuť do už odstavené omáčky vmíchejte nadrobno natrhané lístky čerstvé bazalky nebo máty.