Olga Königová je zubařka, zpěvačka a klávesistka kapely Ille a nastávající maminka. Takže už počítá s tím, že se jí brzy změní priority. „Budu hlavně maminka. A snad zvládnu i trochu zpívat. Ale jestli si máme povídat o zubech, ptejte se rychle, už se mi to krátí,“ směje se. Hned u první otázky ale zvážní. A je vidět, proč má tolik dětských pacientů.
„Nad kazem nikdy nesmíte mávnout rukou. Ani u dětských zubů!“Když začneme opravdu od začátku: Může kvalitu dětských zubů ovlivnit už to, jakou stravu jí matka během těhotenství? Těhotná žena by měla mít pestrou stravu obecně. Důraz na to, co by mohlo snad ovlivnit dozrávání tvrdých zubních tkání, bych v tom ale nehledala.
Důležitější je, aby nastávající maminka prováděla i v těhotenství efektivní dentální hygienu, včetně denního používání mezizubního kartáčku. Správné čištění zubů je ten hlavní základ zdravých zubů i jejího dítěte. Aby se ona a pak i dítě samo umělo o zuby starat.
Je pravda, že v těhotenství se zuby kazí víc? To je jeden ze zažitých mýtů – každé těhotenství stojí ženu zub. Pokud si ale maminka čistí zuby dostatečně a správně už před otěhotněním, udrží si nejspíš zuby a dásně zdravé i v těhotenství. Jediný skutečný problém může být časté zvracení zejména v prvním trimestru.
Žaludeční kyseliny dost narušují sklovinu, takže pokud si budete dlouhodobě čistit zuby bezprostředně po zvracení, skutečně si přivodíte mnohem vyšší riziko vzniku zubních kazů.
Myslel jsem, že z vás vytáhnu nějaký „senzační trik, který zubaři nechtějí, abyste znali“, jak vždycky slibují inzeráty v bulváru. Vážně si ráno do kafe nedrtíte skořápky nebo tak něco, abyste měla vy i miminko zoubky jako z betonu?Hahaha, co na to říct? Každé ráno nadrťte dva uhlíky z kamen, smíchejte s grankem, zalejte citronovou šťávou a zoubky budou jako perličky! Ne, prosím vás, to tam nedávejte, takhle to vážně nefunguje. Ale jeden senzační trik bych pro vás měla. Pořiďte si kvalitní zubní a mezizubní kartáček, naučte se správnou techniku a jednou za půl roku se objednejte k hygienistce a zubaři. To není tak hrozné, ne?
“
Pokud dítě neustále ucucává džusíky, má vlastně trvale naleptanou sklovinu. Pak je kaz skoro jistota.
Co genetika? Všichni se tak nějak utěšujeme, že jsme špatné zuby zdědili. Nebo vážně platí, že čím lépe zuby čistíme (i ty dětské), tím méně se kazí?Ano, platí. Co se dědí, jsou spíš návyky.
Takže i když si myslíme, že jsme zdědili (ne)kvalitní zuby, ve skutečnosti jsme spíš přejali (ne)důslednost v tom, jak si je čistíme, kolik jíme cukrů a podobně.
Od jakého věku můžeme dětem dávat „cukrovinky“, aby jim rovnou neničily dásně nebo rostoucí zuby? Souvisí to i s tím, jak kvalitně už jsme schopni jim vyčistit zuby? Čím později děti se sladkým začnou, tím líp. Dnes už i některé příkrmy bývají doslazované. Ale s kvalitou čištění to samozřejmě souvisí taky.
Opravdu malé dítě si na rituál pravidelného čištění zoubků teprve zvyká. A pokud mu chcete dávat sladkosti, měli byste si věřit, že už mu dokážete zuby vyčistit skutečně dobře.
Dá se říct, kolik cukru už je z hlediska zubů moc a jestli je třeba koláč ráno špatně? Kolikrát denně si má dítě čistit zuby?Koláč si dám ráno taky ráda. Jen pak před čištěním zubů musíte dát slinám nějaký čas neutralizovat cukry a pak i kyseliny, které vzniknou od bakterií, co si na cukru pochutnají.
Naleptanou sklovinu totiž čištění zubů poškozuje. Přes den se hodí sladké navázat na některé z hlavních jídel. A večer už si ho odříct, protože ve spánku se produkce slin rapidně sníží a riziko kazu roste. Zkrátka sladké s rozumem. Zuby pak stačí čistit ráno a večer, víc opravdu není třeba. Ale pokud dítě neustále ucucává džusíky nebo uzobává sladkosti, má v puse trvale nízké pH a naleptanou sklovinu. Pak škodí vlastně i čištění a kaz je skoro jistota.
Kvídův Zdravouš a Mlsanda je unikátní rodinná kooperativní hra pro 2–5 hráčů od 5-ti let, se kterou se děti učí zábavně a jednoduše o zdravém životním stylu. Více zde.
Co křivé zuby? Je pravda, že zuby může pokřivit i cucání palce nebo dlouholeté používání dudlíku? Dlouhodobé dumlání palce je skutečně problematické.
Dítěti se můžou v jeho důsledku až vějířovitě rozestoupit přední zuby a patro se vytvaruje tak, že vznikne otevřený skus (mezera mezi horními a dolními předními zuby). Tím je zaděláno na možné problémy s postavením zubů a potřebou rovnátek. Odstranit tenhle zlozvyk chce ale většinou dost trpělivosti.
Možná bych doporučila vyhledat ortodontistu (specialistu na rovnátka), který třeba vybere speciální náhradní dudlík, clonu, která toho může dost zachránit. S klasickým dudlíkem problém nebývá, pokud ho pak nenahradí právě ten palec.
Jaké další problémy s chrupem kromě křivých zubů mohou děti potkat? Nejčastější je pořád kaz a jeho komplikace: zánět nervu, zánět okolí zubu, následný otok… U dětí jsou důležitým tématem také úrazy zubů.
Pokud to odnesou stálé zuby (nejčastěji horní řezáky, které jsou jaksi „na ráně“), určitě stojí za to zub nebo jeho úlomek najít a hned s ním běžet k zubnímu lékaři. Klidně i odněkud z hřiště, o hygienu se v tu chvíli bát nemusíte. Když to stihnete včas, „uprchlík“ jde většinou dobře přilepit zpátky. Vyražený zub dokáže zubař tzv. replantovat neboli vrátit do lůžka. A čím dřív, tím líp.
Za zmínku pak ještě stojí eroze, které vznikají po působení hodně kyselých tekutin: pití silných citrusových šťáv, časté zvracení, reflux žaludečních šťáv a podobně.
Jak už jsem říkala v případě těhotenských nevolností – zubům paradoxně nepomůže, když si je hned po takové kyselinové kůře důkladně vyčistíte.
Sklovina je v tu chvíli náchylnější na mechanické poškození a leda urychlíte vznik kazu.
“
Při úrazu stálých zubů určitě stojí za to zub najít a hned s ním běžet k zubaři. Klidně i odněkud z hřiště.
Má vůbec cenu řešit kazy a další problémy u tzv. dětských (prvních) zubů?Rozhodně. Je to jeden ze zažitých mýtů, že dětské zuby se nevrtají.
Jenže tyhle „dočasné“ zuby drží místo pro ty stálé, u kterých je žádoucí, aby už vydržely na celý život. Takže i dětské zoubky je potřeba zachovat zdravé, dokud samy nevypadnou.
Když jsou ale hodně zkažené, někdy už je ani nejde zachránit a musí se vytrhnout. A to není ideální.
Pokud se k nám dítě dostane až ve chvíli, kdy ho zub s hlubokým kazem bolí, nebude mít příjemnou zkušenost. V zánětu bude navíc i hůře zabírat znecitlivující injekce. Od zkaženého zubu se může taky „nakazit“ sousední zub. Zánět může poškodit také vývoj budoucího stálého zubu.
Když navíc vytrhnete dětskou stoličku, může se posunout už vyklubaná dospělácká stolička, což předčasně zmenší prostor pro další stálý chrup, všechno se v té malé puse nahňácá na sebe a přijde potřeba nosit rovnátka.
Dnešním dětem už ale rovnátka nevadí, ne? Už kvůli nim nebrečí, jako my kdysi. Ostatně je má kdekdo. Mají naše děti křivější zuby, než jsme mívali my?Je pravda, že dneska už rovnátka nejsou nic nevzhledného. Jsou spíš důkaz, že se člověk o zuby stará.
Navíc existují i neviditelná rovnátka, která vidět být nemusí. Určitě bych ale neřekla, že mají dnešní děti zuby křivější. Spíš se na rovné zuby víc dbá. Stěsnané nebo křivé zuby se také hůř čistí, takže se i víc kazí.
Na druhou stranu, právě s rovnátky je potřeba dentální hygienu dodržovat mnohem pečlivěji. Pacientovi, který si nezvládá zuby čistit bez rovnátek, bych je vlastně ani nedoporučila. Mohla by přinést víc škody než užitku.
“
Pacientovi, který si nezvládá zuby čistit bez rovnátek, bych je nedoporučila. Přinesou víc škody než užitku.
Když se to pokusíme úplně zjednodušit – co má rodič dělat, aby zvýšil šanci, že jeho děti budou mít zdravé zuby? Najít si pro sebe a své děti svědomitého zubního lékaře, který klade důraz na prevenci. Nic to ale nemění na tom, že největší díl odpovědnosti nesou stále rodiče.
Kdo si sám zuby čistí málo nebo špatně, zadělává tím nejspíš na problémy i dětem. Asi do 9 let je potřeba dětem zuby dočišťovat. A i pak na ně občas dohlédnout. Od určitého momentu by se také měly naučit používat mezizubní kartáček. Důležité jsou prohlídky u zubaře jednou za půl roku.
Existují i preventivní programy pro mateřské a základní školy, například Dětský úsměv. Určitě je můžete z pozice rodiče doporučit.
Liší se nějak zubní péče a zubní lékařství u dětí a dospělých? Základ je stejný – ošetřování zubního kazu a komplikací s ním spojených. Rozdíl je v tom, jak ochotně nebo neochotně děti spolupracují. Někdy jsou ale až překvapivě trpělivější než dospělí. Máte nějaké triky, jak děti „ukecat“? Žádný univerzální trik bohužel neexistuje. Do ordinace mi chodí děti v různém věku s různou úrovní spolupráce. Rozhodně ale platí, že věk a ochota otevřít pusu nejsou vždycky úměrné. (smích) Mám třeba jednu pacientku, která k nám začala chodit ve třech letech. A ta říká, že je moje kamarádka. Měla nejdřív spoustu kazů, ale vždycky vydržela na křesle bez hnutí. Popravdě by se dospělí asi divili, kolik takových trpělivých dětských pacientů máme. Těší se k nám a přicházejí s úsměvem. Nechci, aby to znělo pateticky, ale to vám prostě rozzáří den. Bez hnutí? Používáte celkovou narkózu?Nesmějte se. V zařízení, kde jsem pracovala dřív, jsme děti v narkóze ošetřovali. Docházel k nám kvůli tomu anesteziolog. Aktuálně takové pacienty odesíláme ke kolegům, kteří jsou na to lépe vybaveni. Dnešní anestetika jsou šetrná, takže se není potřeba ošetření v narkóze zbytečně bát. Máte například dítě, které prostě spolupracovat nebude, ale přitom má hodně kazů. Díky celkové narkóze to vyřešíte, a přitom zabráníte traumatu z bolesti, z častých návštěv u zubaře, na kterých se dítě nakonec třeba ani ošetřit nenechá a podobně. Zkrátka narkóza se u dětí používá a je to někdy jediný způsob, jak zuby zachránit.
“
Pasta je dost podružná věc. Zásadní je zubní plošky dokonale mechanicky očistit kartáčkem.
Pomáhají vám rodiče? Nebo mají spíš načtené hlouposti z webu a snaží se vám radit? Jak kdy a jak kdo. (Smích.) Přijde mi, že při ošetřování dětí internetová „moudra“ tolik nefrčí. Je ale pravda, že rodiče jsou rozhodně informovanější než dřív.
Ovšem pořád padá dost dotazů, jaká pasta je nejlepší a podobně. Přitom zrovna pasta je dost podružná věc. Její chuť vám čištění možná zpříjemní, ale zásadní je zubní plošky dokonale očistit kartáčkem. Jestli přitom cítíte mentol, nebo levanduli, je vcelku jedno. Každopádně většina rodičů dost pozorně poslouchá.
Horší je to s důsledností. A s docházením na preventivní prohlídky.
Jste zpěvačka poměrně známé kapely Ille. Už jste nějakého dětského pacienta konejšila zpěvem? Hahaha, to nevím, jestli jsou naše písničky zrovna konejšivé. Ani žádnou zubařskou nemáme. Ale nejvíc zabere, když si můžou vybrat nějakou pohádku.A ještě teda nakonec, baví vás spíš zubařina, nebo hudba?Obojí mě baví. Střídají se období, kdy jsem víc zubařka než zpěvačka a pak zase naopak. Většinou kolem natáčení a vydání nové desky. Nebo když vyrazíme na turné. Přijde mi, že se to tak nějak doplňuje. Uvidíme, jak do toho zapadne mateřství. Je jasné, že minimálně na několik měsíců převálcuje všechno ostatní. Pak se uvidí. Dám vám vědět. (Smích.)
“
MUDr. Olga Königová vystudovala obor Zubní lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
Od roku 2003 pracovala v několika soukromých zubních ordinacích v Praze jako praktická zubní lékařka. Zaměřuje se na dětskou a estetickou stomatologii se specializací na ošetření pod mikroskopem.
Současně je zpěvačkou, skladatelkou a klávesistkou české hudební skupiny Ille. S přítelem čeká první miminko.
Text: Michal Schindler Foto: Monika Navrátilová, Lenka Krejčová, archiv Olgy Königové
Češi dělají jednu velkou chybu, upozorňuje zubař Lukáš Kaloš
Setkal jste se někdy s člověkem, který neměl žádný kaz ani žádný problém se zuby? Ano, dvakrát. Jednou to byla Američanka asi před pěti lety, podruhé Němka minulý rok. Přišli na vstupní prohlídku a nenašel jsem nic. Ani kaz, ani zánět dásně. Výborně si čistily zuby, proto jim nic nebylo.
Jakou největší chybu Češi dělají? Častou chybou je, že se lidem prostě nechce čistit. Nebaví je to, spěchají na autobus nebo mají prostě jinou, lepší výmluvu. Podobné mentální nastavení vede spoustu z nich k neschopnosti vybrat si dobrého zubaře.
Argumenty se vždy najdou: „Zubaři nejsou“, „Ten minulý mě nutil chodit na hygienu“, „Byl moc drahý“ apod. Když chcete něco dělat dobře, tak si musíte k sobě najít parťáka, který vám s tím pomůže. Pokud chcete mít zuby v pořádku, musíte najít zubaře, který chce to samé.
Když vytvoříte tým a máte stejný cíl, je možné, že do cíle společně dojdete. Pokud chce každý něco jiného, je jisté, že svého cíle nedosáhnete.
Přečíst článek ›
Zlepšil se stav zubů pacientů ve srovnání s předcházejícími roky? Pokud myslíte stav zubů mých pacientů, tak ano. Pokud myslíte obecně dobu před 10, 20, 30 lety, tak se stav chrupu Čechů také zlepšuje.
To ale moc nezajímá babičku, které nedrží klapačky a musí si rohlík namáčet do mléka. Tuto otázku by si měl položit každý sám za sebe. Zlepšil se stav mého chrupu a mých dásní? Ne? A proč? Určitě ne proto, že jsem si nekoupil elektrický kartáček, který doporučuje 9 z 10 doktorů.
Možná proto, že jsem se této části mého těla tolik nevěnoval.
Kolikrát denně si čistíte zuby vy? Dvakrát. Ráno, když jedu autem do práce. A večer, když jedu autem z práce. Ano, bez pasty. Ano, kartáčkem, mezizubním kartáčkem a když jedu dlouho, tak i jednosvazkovým kartáčkem.
Řada lidí má ze zubaře stále strach. Jak ho pomáháte svým pacientům překonat?Strach má plno lidí a oprávněně. Slyšel jsem mnoho děsivých příběhů o předchozích ošetřeních. Mám pacienty, kteří se báli sednout na křeslo. Jejich obavy musím rozptýlit už při prvním setkání. Potřebují naději, že vše proběhne bezbolestně a pokud možno co nejméně nepříjemně.
Vše záleží na přístupu celého stomatologického týmu, konceptu léčby i prostředí, ve kterém pacienta ošetřujete. „Žádný plán, žádná léčba“, to je základní pravidlo. Nejdřív pacienta vyšetřím. Pak vytvořím léčebný plán, který s ním prodiskutuji. Tím vytvoříme společný cíl a v ruce máme podrobný popis, jak se k němu dostaneme.
Když pacient ví, co se bude dít, tak se nemá čeho bát.
Přečíst článek ›
Co vás na zubařině nejvíc baví? Všechno. Nejvíce svoboda. Je to jeden z mála oborů medicíny, ve kterém můžete být i v Česku na světové špičce. Tedy, pokud chcete. A v Česku pár doktorů opravdu chce.
Jsou nějaké zákroky, které děláte nerad? Nerad opravuji svoje chyby. To bolí ze všeho nejvíc.
Co se ve stomatologii za poslední rok změnilo? Nic zásadního. Stomatologie je velmi jednoduchý a probádaný obor. Změny jsou opravdu malé.
Problém je, že mnoho lékařů nedodržuje technologické postupy a pravidla. Vývoj samozřejmě probíhá, ale na zub ze zkumavky a tablety proti kazům si musíme ještě počkat.
Velký rozvoj v blízké budoucnosti nastane v léčbě komplikací se zubními implantáty.
Jaké problémy s nimi mohou nastat? Dentální implantáty jsou zázrakem moderní stomatologie, pokud jsou dodržena pravidla jejich použití. Jejich správné zavedení vyžaduje hodně vědomostí a přesné provedení. Rozhodující je schopný lékař, který používá vědecky ověřené implantáty.
Často slýchám od pacientů, že je jejich tělo nepřijalo, a proto je mít nemohou. To je velmi málo pravděpodobné. U vědecky ověřených implantátů je toto riziko velmi malé, přibližně 1 procento. Velká část komplikací vzniká až po několika letech, kdy se projeví chyby při jejich zavedení, ale také nedostatky v dentální hygieně.
Kost kolem implantátu může začít ustupovat v důsledku dlouhodobého zánětu měkkých tkání.
Přečíst článek ›
Využíváte při ošetření kazů či dalších zákroků kromě anestezie i rajský plyn? Ano, pokud to nejde jinak. A téměř vždy to jinak jde.
V jakých případech se používá tzv. analgosedace? Když se mi nedaří jinak zvládnout strach pacienta z ošetření, nebo když má pacient nepřekonatelný dávivý reflex.
Platí, že pokud mají špatné zuby děti, mají je i jejich rodiče? V podstatě bych to obrátil. Když mají rodiče problém s hygienou, byl by to zázrak, kdyby dítě čistilo jako o život. Rodiče jsou v tomto ohledu primární autoritou a bez jejich spolupráce to nejde.
Jak tedy změnit to, že už malé děti mají extrémně zkažené zuby? Jediné spolehlivé řešení je individuální prevence. To znamená naučit rodiče čistit zuby a starat se o vlastní orální zdraví. Pak je šance, že se v tomto ohledu budou věnovat i svým dětem.
Spolu s tím jde i motivace a nácvik čištění zubů za přítomnosti rodiče. Význam mají i různé preventivní programy, ale efektivita je mnohem menší než v rodině a v ordinaci. Byly doby, kdy jsme v občanském sdružení Nechci kazy edukovali 25 tisíc dětí ročně.
Mělo to smysl, ale práce s rodiči v ordinaci je mnohem účinnější.
Přečíst článek ›
Co si myslíte o alternativních způsobech čištění – například pomocí kokosového oleje či žvýkáním hřebíčku? To nemá s prevencí zubního kazu a parodontitidy nic společného. Bez práce nejsou koláče. Nečistíš, zaplatíš. Je to jednoduché.
Jak moc složení slin ovlivňuje vznik zubních kazů? Ovlivňuje, ale každá mince má dvě strany. Pokud je slina protektivnější ke sklovině, má pacient většinou problém s dásněmi.
Ve stomatologii máme dvě základní onemocnění: zubní kaz a parodontitidu. Správným čištěním zubů a mezizubních prostor předejdete obojímu.
Pokud máte složení slin, které vás trochu více chrání před vznikem kazu, tak bez správného čištění budete mít parodontitidu. V konečném důsledku vám vypadnou krásné nezkažené zuby.
Vytrhnutí zubu by mělo být úplně krajní řešení, přesto je řada zubařů stále provádí a nehledí na efektivnější metody endodontické chirurgie, díky které nám mohou zůstat původní zuby.
Jak se na to díváte vy? Pokud lze zub zachránit a má v ústech nějakou funkci, tak je nutné ho zachránit. Pokud to stomatolog neumí, měl by pacienta odeslat ke kolegům, kteří to zvládnou.
Vytažený zub je často nutné nahradit, aby byla zachována funkce a estetika chrupu. To bývá zpravidla komplikovanější a nákladnější než jeho záchrana.
Přečíst článek ›
Často dochází k vytržení osmiček, někdy i preventivně. Opravdu je zbytečné snažit se je zachránit, i když je v nich například jen kaz? To je jednoduché. Pokud chcete zub extrahovat, musíte k tomu mít důvod, indikaci.
Pokud není pacient schopen vyčistit prostor mezi sedmičkou a osmičkou, je jasné, že se oba zuby zkazí nebo dojde ke vzniku parodontitidy. To je jasná indikace k extrakci. Jde nám o sedmičku, osmička vám chybět nebude.
Další indikací je třeba rozsáhlý kaz nebo prořezání zubu na nevhodném místě.
MDDr. Ing. Lukáš Kaloš Vystudoval obor zubní lékařství na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Na fakultu nastoupil už jako inženýr s praxí ve Škodě Auto a měl jasno v tom, jakým směrem se chce dál vydat. Po ukončení studia pracoval na stomatochirurgickém pracovišti.
S kolegou pak v roce 2013 založil ordinaci Dentes, která má pobočky v Praze a severních Čechách. Zabývá se mikroskopickou stomatologií a implantologií. Angažoval se v občanském sdružení Nechci kazy, které se zabývá osvětou a výukou čištění zubů. Je spolu organizátorem a vyučujícím ve vzdělávacím projektu Zubař obecný.
Dentální hygienu a parodontologii považuje za úplný základ nezbytný pro úspěšnou léčbu pacientů.
Zkaženými zuby k infarktu
Za péči o chrup vydáme za život v průměru stejně jako za nové auto, i když bychom nemuseli – stačilo by správně používat kartáček. „Za zubní kaz si můžeme sami,“ říká stomatolog ALEXANDER SCHILL. Zároveň upozorňuje, že zkažené zuby mohou způsobit i jiná, závažná onemocnění, například infarkt.
Začnu příběhem z jedné reality show, kterou nedávno odvysílali v televizi. Byla tam rodina se čtyřmi dětmi, v jejichž koupelně byl pouze jeden, a nutno podotknout nepříliš používaný kartáček. Vážně se tohle v dnešní době ještě děje?
Většina populace bere čištění zubů jako samozřejmost, stále se ale najdou i tací, kterým hygiena dutiny ústní nic neříká. Pár jsem jich za život potkal. Většinou se vymlouvali na to, že mají kazivost zubů v rodině, a tak že je nějaké čištění zbytečné.
Ta dědičnost je ale mýtus, pokud se nemýlím…
Zubní kaz opravdu není dědičný. Jediné, co můžete od rodičů podědit, jsou křivé zuby, které se špatně čistí, tudíž jsou náchylnější ke kazivosti, ale to se dá snadno napravit rovnátky.
Existují různá onemocnění, například hypomineralizace skloviny, jenž způsobuje, že je zub méně odolný vůči bakteriím, vzácně se člověk může narodit se zuby zcela bez skloviny. Tací pak samozřejmě za zvýšenou tvorbu zubního kazu nemohou.
Z devětadevadesáti procent si však za zkažené zuby můžeme sami.
Roman Šmucler, současný prezident české stomatologické komory, kdysi řekl o čistotě našich zubů: „Jemné metody nestačí, Češi by potřebovali vzít je rejžákem.“ Znamená to, že si neumíme čistit zuby?
Není výjimkou, že na dentální hygienu přicházejí dospělí, kterým musíme názorně ukazovat, jak na správnou techniku čištění, protože je to do té doby nikdo nenaučil.
A jelikož to sami dobře neumějí, nemohou to naučit ani své děti. Přitom péče o dětský chrup je zcela zásadní, a to i přes to, že mléčné zuby vypadnou. Je to důležité především pro vypracování zvyku.
Pokud rodiče budou vést dítě ke každodennímu čištění, nebude ho to později otravovat.
Jak si tedy správně čistit zuby?
Dvakrát denně, ideálně po jídle, stíravými pohyby od dásně směrem ke korunce. Kartáček by měl být spíše menší s rovně zastřiženými vlákny. Znám lidi, kteří div nenosí kartáček v kapse a po každém jídle si zuby drhnou.
Přesto se jim kaz objeví. Ten důvod je prostý – nečistí si mezizubní prostory, přitom ty jsou klíčové. Mezizubní kartáček a zubní nit je to, co Čechům chybí v koupelnách.
V dospělosti se totiž většina kazů tvoří mezi sousedními zuby, nikoli na žvýkacích ploškách.
Je nějaký rozdíl mezi zubní pastou za tři sta korun a tou za třicet?
Na pastě vůbec nezáleží. Slouží pouze k tomu, aby čištění bylo příjemnější. Svým pacientům doporučuji takovou, která jim chutná a je úplně jedno, kolik stojí. Především různé bělící složky jsou jen marketingový tah. Nefunguje to. Jediné, co má smysl řešit, jsou pasty s desenzibilizačním účinkem, tedy ty pro citlivé zuby, které mají pozitivní vliv na odhalené zubní krčky.
A co ústní voda?
To je čistě kosmetická záležitost. Nemá žádný zvláštní účinek pro zdraví zubů.
| Alexander Schill (47) Absolvoval studia stomatologie na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě v roce 1996. Svou praxi začal v témže roce v ordinaci po své matce. V roce 2002 otevřel vlastní soukromé zařízení Schill Dental v centru Bratislavy. Později kliniku rozšířil o pobočky v Košicích, Žilině, od roku 2013 funguje i pobočka v Praze na Pankráci. Účastnil se mnoha školení a kongresů v Německu, Rakousku, Švýcarsku i Portugalsku. Ve své praxi využívá moderních postupů a technologií. Ve volném čase se věnuje historii, gastronomii, letním a zimním sportům. |
Bavíme se tu o tom, že si špatně čistíme zuby, přitom podle české stomatologické komory v posledních letech dramaticky klesá počet vykázaných kazů a počet vykázaných umělých protéz. Čím to je?
Počet celkových náhrad klesl od revoluce na polovičku, počet kazů na pojišťovnu je asi pět milionů ročně, ale bývalo to třeba třináct. To jsou čísla, která vykázaly pojišťovny, nejde však o skutečný počet provedených zákroků. Dnes spousta zubařů neošetřuje pacienty na pojišťovnu.
Odmítají to, protože se jim to nevyplatí. Například za základní zubní plombu, tedy materiál a práci, pojišťovna vyplácí 270 korun. Za takovou částku to ale, pokud chcete provést kvalitní práci, není možné udělat.
Aby se zubař do této částky vešel a nehradil nic ze svojí kapsy, musel by opravu stihnout tak do sedmi, maximálně deseti minut.