Kdo nesmí za volant? Opilec, epileptik ani těžký diabetik

Jsou diabetici schopní řídit motorové vozidlo, a to do takové míry bezpečnosti, že neohrožují sebe ani ostatní účastníky silničního provozu? Odpověď na tuto otázku není ani jednoduchá ani jednoznačná.

Kdo nesmí za volant? Opilec, epileptik ani těžký diabetik

Řada akutních či chronických onemocnění může do různé míry ovlivnit schopnost člověka řídit motorové vozidlo. Týká se to i onemocnění jakým je diabetes mellitus.

Oprávněně si tedy můžeme klást otázku, zda jsou diabetici schopní řídit motorové vozidlo, aniž by ohrozili sebe či ostatní účastníky silničního provozu.

Odpověď závisí na mnoha faktorech, jakými jsou kompenzace diabetu, výskyt akutních či chronických komplikací, či způsob léčby.

Pečlivé vyšetření je na místě

Obecný zákaz řízení vozidel pro diabetiky samozřejmě neplatí, protože k tomu není důvod. Přesto tito pacienti, zejména jsou-li léčení inzulínem či tabletkami potenciálně způsobujícími hypoglykémie, podléhají určitým pravidlům a omezením.

Namístě je proto důkladné a pečlivé přešetření a posouzení zdravotního stavu diabetika předtím, než mu bude vydán nový řidičský průkaz, či prodloužena platnost již dokladu dříve vydaného. A samozřejmě nedílnou součástí je i poučení o prevenci hypoglykémií, které jsou, jak se záhy dočteme, největším rizikovým faktorem případných nehod.

Pokusíme se krátce shrnout principy posuzování způsobilosti diabetiků k řízení motorového vozidla a zdůraznit odlišnosti, pokud se jedná o profesionální řidiče.

Co hrozí diabetikům za volantem?

Komplikace v souvislosti s diabetem můžeme didakticky rozdělit do dvou základních skupin. Do první patří akutní komplikace, zejména hypoglykémie. Do té druhé řadíme chronické komplikace nastupující po několika letech trvaní onemocnění.

I ty mohou do značné míry ovlivnit schopnost řídit motorové vozidlo a adekvátně reagovat na vzniklé situace za volantem.

Máme na mysli především poškození zraku, ale negativní vliv může mít i ztráta citlivosti dolních končetin či porucha svalových reflexů při neuropatii.

Strašák jménem hypoglykémie

Nejzávažnějším rizikem je hypoglykémie, která je definována jako pokles hladiny cukru v krvi (glykémie) pod 3,9 mmol/l. Doprovázejí ji příznaky jako nervozita, bušení srdce, pocit hladu, pocení, porucha vidění, zpomalená řeč a v horším případě, při těžké hypoglykémii, i bezvědomí.

Právě poruchy mentálních a rozpoznávacích funkcí či ztráta vědomí jsou potenciální příčinou případné nehody. Většina diabetiků si zmíněné symptomy uvědomuje, umí promptně zareagovat a zabránit tak vzniku dalších komplikací plynoucích z tohoto závažného stavu.

Existuje však skupina diabetiků, kteří si jmenované příznaky neuvědomují a hypoglykémie je překvapí až v podobě poruchy vědomí. Tito pacienti – řidiči by se měli o řešení situace poradit se svým lékařem.

Než vyjedete…

Důležitá a nezbytná výbava řidiče-diabetika sestává z glukometru a zásoby rychle účinkujících cukrů například v podobě slazeného nápoje, glukagonové injekce či kostiček cukru.

Před každým řízením si řidič musí změřit si hladinu glykémie v krvi a udržovat hladinu vyšší než 5,0 mmol/l. Rozhodně nedoporučujeme řídit při glykémii nižší než 4,0mmol/l.

Dále je nutné měřit glykémii pravidelně během delší jízdy, alespoň každé 2 hodiny.

Kdo nesmí za volant? Opilec, epileptik ani těžký diabetik

Co dělat při hypoglykémii?

Pokud během řízení přijde hypoglykémie, je nutné okamžitě zastavit na bezpečném místě a užít podle situace 10-40g sacharidů, což odpovídá zhruba 1-4 dcl slazeného nápoje typu Coca-Cola (ne light!), džusu, či 2-10 kostiček cukru (jedna kostička cukru obsahuje 4-5g sacharidů). V praxi lze počítat s průměrným zvýšením hodnot glykémie o 0,7mmol/l na každých užitých 10g sacharidů. Po úpravě glykémie by měl řidič-diabetik dodržet bezpečnostní přestávku alespoň 45 minut a než bude pokračovat v jízdě, znovu si přeměřit glykémii.

Víte, že…

Řidiči v soukromé dopravě, tedy neprofesionálové, se podrobují pravidelným lékařským prohlídkám do dvou měsíců po dni, ve kterém dosáhli věku 60, 65 a 68 let? Po dosažení věku 68 let pak každé dva roky.

Profesionální řidiči

Pravidla jsou přísnější

Problematika profesionálních řidičů – diabetiků, pro které je řízení motorového vozidla součástí pracovně-právního poměru, je poměrně složitá.

Na jedné straně by určitě neměli být diskriminováni při výběru zaměstnání, na druhé straně je nutné dívat se na tuto skupinu pacientů jako na více rizikovou z důvodu možného výskytu neočekávaných událostí v silničním provozu.

A to především proto, že mohou převážet jiné osoby v rámci hromadné dopravy či řídit těžké vozy či pracovní stroje. Nehoda, kterou případně mohou způsobit, pak může mít závažné následky. I proto je na ně zákon přísnější než na řidiče v běžné osobní, soukromé dopravě.

Co přinesla nová vyhláška

V dubnu roku 2011 byla přijata vyhláška č. 72/2011 Sb. z., která pozměňuje vyhlášku č. 277/2004 Sb. z. a upravuje podmínky zdravotné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Vyhláška zpřísňuje pravidla pro řidiče – profesionály.

Užívají-li léky, které mohou způsobit hypoglykémii (a to je nejenom inzulín, ale i některá perorální antidiabetika, kterými jsou léčeni pacienti s diabetem 2.

typu), je možné jim způsobilost k řízení motorového vozidla přiznat pouze za následujících podmínek: nemají žádné komplikace vzniklé v souvislosti s cukrovkou, v posledních 12 měsících nepřekonali žádnou těžkou hypoglykémii, příznaky hypoglykémie si plně uvědomují a mohou prokázat ošetřujícímu lékaři pravidelné měření glykémie (minimálně 2x denně a v průběhu řízení motorového vozidla). Lékaři musí též dokázat, že rozumějí rizikům hypoglykémie. V praxi to tedy znamená, že pokud dojde u řidiče k těžké hypoglykémii nebo hypoglykémii bezpříznakové, mělo by být vyvoláno řízení o posouzení dalšího držení řidičského průkazu v rámci jeho profesionálního působení.

Povinné lékařské prohlídky

Řidiči z povolání, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou diabetiky, se před svým pracovním zařazením podrobují vstupní lékařské prohlídce a psychologickému vyšetření.

Musí také absolvovat každé dva roky pravidelnou lékařskou prohlídku a každých pět let psychologické vyšetření.

Po dosažení věku 50 let se frekvence kontrol zvyšuje – každý rok lékařská prohlídka a kadžé dva roky psychologické vyšetření.

Podmínky, za kterých je možné přiznat způsobilost k vedení motorových vozidel u profesionálního řidiče:

  • Žádné komplikace vzniklé v souvislosti s cukrovkou
  • Žádná těžká hypoglykémie za posledních 12 měsíců
  • Uvědomování si příznaků hypoglykémie
  • Pravidelné měření glykémie (2x denně a během řízení motorového vozidla)
  • Znalost rizik hypoglykémie – lékař zapíše do dokumentace

MUDr. Lenka Syčová Kriváňová

Pracovní zařízení a diabetik za volantem

Zaměstnanec trpící poruchou metabolismu cukrů, diabetik, nemůže být v pracovněprávních vztazích z důvodu své nemoci diskriminovaný. Zaměstnanec nemá povinnost oznamovat zaměstnavateli anebo budoucímu zaměstnavateli, jakou nemocí trpí.

V čase neschopnosti zaměstnance na práci z důvodu nemoci není možné ukončit pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele během tzv. ochranné doby- PN zaměstnance.

V případě, když zaměstnanec během zaměstnání ztratí schopnost vykonávat svoje zaměstnání (míra poškození 40% a uvedený stav trvá déle než 1 rok), zaměstnanec by měl, v zájmu ochrany vlastního zdraví, takovou skutečnost zaměstnavateli oznámit.

Zaměstnavatel je povinný přeřadit zaměstnance na jinou práci, která musí odpovídat aktuální zdravotní způsobilosti zaměstnance. Zaměstnavatel nesmí rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem diabetikem jen z toho důvodu, že má zaměstnanec cukrovku; je oprávněný mu dát výpověď jen z konkrétních důvodů pevně zakotvených v zákoníku práce.

Jednou z těchto výpovědních důvodů je sice i ztráta způsobilosti zaměstnance dlouhodobě vykonávat dosavadní práci vzhledem na svůj zdravotní stav, avšak posouzení tohoto stavu není založené na volné úvaze zaměstnavatele, ale musí být podložené lékařským posudkem, rozhodnutím orgánu státní zdravotnické správy anebo rozhodnutím orgánu státní správy zabezpečující sociální starostlivost.

Budete mít zájem:  Změny ve třídění odpadu: Kam s platem od vajec a kelímkem od kávy?

Výjimku tvoří případ, kdy se na práci, kterou má zaměstnanec vykonávat, vyžaduje určitá zdravotní způsobilost.

Jelikož tehdy může zaměstnavatel ve smyslu zákoníku práce uzavřít pracovní smlouvu jen s fyzickou osobou, která splňuje požadavky, ještě před uzavřením pracovní smlouvy je povinný prověřit, či zdravotní stav budoucího zaměstnance mu umožňuje vykonávat dohodnutou práci, a teda uchazeč je povinný svůj „vyhovující“ zdravotní stav prokázat.

Posuzování zdravotní a psychické způsobilosti osob pracujících na železnici se řídí vyhláškou Ministerstva dopravy SR.

KONTRAINDIKACE na výkon pracovní činnosti zařazené do smyslové skupiny 1 až 3 jsou uvedené v dokumentu Příloha č. 6 k vyhlášce č. 245/2010 Sb. v části 3b): „diabetes mellitus vyžadující léčbu dietou a inzulínem“.

Při pozitivní rodinné anamnéze diabetu mellitus třeba vykonat glukózotoleranční test (test na vyšetření poruch metabolismu sacharidů) při vstupní lékařské prohlídce osoby ucházející se o zařazení do smyslové skupiny 1.

Pracovní činnosti na železnici se podle požadavků zařazují do smyslové skupiny 1 až 4. Do smyslové skupiny 1 se zařazují pracovní činnosti, při kterých osoby vedou hnací vozidla po železnici.

Do smyslové skupiny 2 se zařazují pracovní činnosti, při kterých osoby přímo řídí anebo kontrolují dopravní službu, připravují (zabezpečují) vlakovou cestu, zúčastňují se posunu anebo se jinak bezprostředně podílejí na dopravě nebo na pohybu železničního vozidla.

Dále to jsou činnosti, kde osoby přímo dohlíží na práce, pro kterou je předepsaná smyslová skupina 1 anebo 2, a ty osoby, které při výkonu své pracovní činnosti na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci potřebují správný cit pro barvu. Osoba, která vykonává práci při posunu železničního vozidla, musí mít smyslovou skupinu 2 bez dioptrických brýlí nebo kontaktních čoček.

Osoba, která při výkonu práce musí řídit návěstné znaky, obsluhuje je anebo je udržuje, musí splňovat požadavky smyslové skupiny 2.

Do smyslové skupiny 3 se zařazují pracovní činnosti, při kterých osoba musí vstupovat bez dozoru do prostoru kolejí a tratě, neřídí ani nekontroluje dopravu a na výkon své pracovní činnosti nepotřebuje správný cit pro barvu.

Do smyslové skupiny 4 se zařazují pracovní činnosti, při kterých osoba nemá přímý vliv na řízení dopravy a v prostou kolejí a tratě se pohybuje anebo pracuje pod dozorem.

Řidičský průkaz

Posuzování splnění podmínek na vydání řidičského oprávnění je popsané ve sb. zákonů č. 413/2010 ve vyhlášce Ministerstva vnitra SR z 20. října 2010, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva vnitra SR č. 9/2009 Sb.

a kterou se vydává zákon o cestovním provozu a o změně a doplnění některých zákonů ve znění vyhlášky č. 130/2010 Sb. Diabetik, který dělá řidičský průkaz na osobní auto, patří do první skupiny řidičů. Ten, který dělá průkaz na nákladní auto nebo kamion, patří do druhé skupiny řidičů.

U diabetiků se posuzuje stav žadatele, který utrpěl těžkou hypoglykémii v průběhu předcházejících 12 měsíců.

První skupina – řidiči osobních automobilů

Řidiči se musí buď pravidelně podrobovat lékařské prohlídce zaměřené na diabetes mellitus anebo se prokážou čestným prohlášením, že hypoglykémii dokážou přiměřeně ovládat. Interval mezi prohlídkami nesmí přesáhnout 5 let. Způsobilost je vyloučená, pokud se hypoglykémie opakuje anebo se objeví syndrom neuvědomění si hypoglykémie.

Druhá skupina (řidiči nákladních automobilů a kamionů)

Do úvahy se berou: délka trasy, přeprava cestujících, přeprava nebezpečného či nadrozměrného nákladu.

Osoba, která se léčí inzulínem, případně jinými léky, může být způsobilá na výkon daného povolání na základě stanoviska z vyšetření, a to s podmínkou, že se u něj v posledních 12 měsíců nevyskytla opakovaná hypoglykémie, ani se neobjevil syndrom neuvědomění si hypoglykémie; žadatel se prokáže čestným vyhlášením, prokáže čestným vyhlášením, že tento stav přiměřeně ovládá a že si uvědomuje riziko vyplývající z hypoglykémie a podrobuje se lékařským prohlídkám u diabetologa; interval mezi prohlídkami nesmí být delší než 2 roky.

Pozor na hypoglykémii při řízení!

U diabetika, zejména pokud se léčí deriváty sulfonylmočoviny anebo inzulínem, patří k rizikovým situacím spojeným s vedením motorového vozidla hypoglykémie. Ta může významně zhoršit vnímání okolí, rozhodování (vyhodnocení aktuální situace) a rychlost reakce (schopnost reagovat na zevnější podněty).

Co je hypoglykémie?

Hypoglykémie je stav, kdy je glykémie (hladina glukózy, tj.

cukru v krvi) příliš nízká – vzniká tehdy, kdy hladina glukózy v krvi klesne, ale může nastat i u pacientů léčených tabletami (perorálními antidiabetikami ze skupiny derivátů sulfonylmočoviny).

Diabetik s dobře regulovanou cukrovkou ji obvykle lehko rozpozná a rychle a správně léčí. Někteří diabetici však příznaky hypoglykémie nepostřehnou. Neléčená hypoglykémie může vyústit až do poruchy vědomí, hypoglykemické kómatu a smrti.

Každý diabetik by měl mít při sobě sladký nápoj, tablety hroznového cukru nebo jiný zdroj rychle působícího cukru (např. cukr, piškoty, keksy, ovoce, atd.).

Příčinou hypoglykémie je podání nadměrného množství inzulínu nebo tablet (perorálních antidiabetik), větší sportovní nebo jiná fyzická zátěž, málo jídla, jeho pozdější příjem nebo úplné vynechání, požití alkoholu, změny v dávkování inzulínu, případně aplikace inzulínu do namáhavé končetiny (např. do nohy před cvičením).

Nebezpečí hypoglykémie při řízení

Nebezpečí hypoglykémie spočívá v zhoršení mozkové činnosti. Ta se může projevit například zpomaleným nebo neúplným vnímáním okolí a rozmazaným viděním. Dalšími projevy je zpomalené, nesprávné nebo dokonce úplně chybné rozhodování se a v konečné fázi hypoglykémie ztráta vědomí.

Je samozřejmé, že ztráta vědomí za volantem může mít tragické následky. Je třeba si však uvědomit, že i počáteční příznaky hypoglykémie, kterými jsou pocit nervozity a hladu, můžou významně zhoršit reakční schopnosti, a zapříčinit tak kolizi.

Jak rozpoznat hypoglykémii

Pokles glukózy pod dolní hranici normy doprovází celá řada charakteristických příznaků, které na toto nebezpečí upozorňují. Příznaky můžou přicházet v různém pořadí, můžou být různé intenzity a velmi často, obzvlášť pokud je pokles glukózy velmi rychlý, se některé příznaky nemusí projevit.

Nejčastější příznaky hypoglykémie:

  • Intenzivní pocit hladu
  • Nervozita
  • Bledost kůže
  • Bušení srdce
  • Pocení
  • Chvění, případně třesení, hlavně rukou

Známky těžké hypoglykémie:

  • Rozmazané vidění
  • Nesouvislá řeč
  • Zpomalené myšlení
  • Dezorientace
  • Ztráta vědomí

Jak minimalizovat riziko hypoglykémie:

  • Udržet glykémie během jízdy nad hodnotou 5,5 mmol/l
  • Před začátkem jízdy si vždy změřit glykémii, a pokud je nižší než 5,5 mmol/l, najíst se
  • Měřit glykémii během jízdy aspoň jednou za hodinu
  • Během řízení mít po ruce sladký nápoj pro případ blížící se hyperglykémie
  • Neřídit, dokud dobře nepoznáme příznaky hypoglykémie; v tomto případě se hypoglykémie může objevit náhle a tehdy není možné na ni přiměřeně reagovat.

Co dělit při hypoglykémii

Při nejmenším podezření na hypoglykémii je třeba automobil okamžitě zastavit a vybrat klíč ze zapalování. Zkušení pacienti nastávající hypoglykémii už bezpečně poznají, méně zkušení by si měli hladinu cukru ověřit glukoměrem.

Pokud jde o hypoglykémii, je třeba okamžitě užít malou dávku cukru (třeba ve formě glukózového koncentrátu, kostky cukru, cukrem slazeného nápoje, ne však typu light). Doporučené množství cukru se pohybuje okolo 10-40g podle závažnosti a hodnoty glykémie.

Orientačně se dá počítat s tím, že 10g cukru zvýší glykémii přibližně o 0,7 mmol/l (1 dl ovocného džusu nebo koly odpovídá 10 g cukru).

Při těžké hypoglykémie může nastat situace, že si pacient není schopný pomoct sám (je dezorientovaný anebo v bezvědomí).

V těchto případech je třeba se pokusit o zlepšení stavu rozetřením přibližně 20 g cukru v ústní dutině (co nebývá příliš efektivní) anebo aplikací glukagenové injekce (GlucaGen Hypokit), kterou by měl mít pacient při sobě.
Žádoucí je však okamžitě přivolat odbornou pomoc (rychlou záchrannou službu).

Budete mít zájem:  Nespokojenost, stres a rakovina

Po překonané hypoglykémii je třeba počkat minimálně 45 minut, dokud se organismus nezotaví a dokud se jeho nervové funkce nevrátí na obvyklou úroveň. Proto by jsme se před uplynutím zmíněných 45 minut neměli pouštět do další jízdy.

Reakční a brzdná dráha

Poznat tyto dvě veličiny je absolutně nutné. Ukážou nám, jak rychle je třeba v dopravním provozu reagovat a jak velkou vzdálenost vozidlo projde, dokud zastaví, pokud je nutné ho náhle zastavit.

Dráha, kterou vozidlo projde, dokud zastaví, je dána dvěma faktory – reakční dráhou a vlastní brzdnou drahou. Reakční dráha je dráha, kterou řidič přejde do okamžiku, kdy zaregistruje kritickou situaci, zpracuje ji a začne brzdit.

Trvá asi jednu sekundu. V tomto čase se však vozidlo nadále pohybuje s nezměněnou rychlostí. Při 50 km/h je reakční dráha 14 m dlouhá. Až potom se zapojují brzdy.

Brzdná dráha závisí od dané rychlosti, ale i od mnoho dalších vnějších podmínek.

Dráha zastavení při různých rychlostech (tabulka počítá s reakčním časem 1 sekundy)

Rychlost auta Reakční dráha Brzdná dráha Dráha zastavení
suchá cesta
50 km/h 14 m 14 m 28 m
60 km/h 17 m 20 m 37 m
80 km/h 22 m 35 m 57 m
kluzká cesta
50 km/h 14 m 19 m 33 m
60 km/h 17 m 28 m 45 m
80 km/h 22 m 49 m 71 m
náledí
50 km/h 14 m 64 m 78 m
60 km/h 17 m 93 m 110 m
80 km/h 22 m 165 m 187 m

Pro ilustraci nabízíme tabulku s reakčním časem. Všeobecně se doporučuje, aby vzdálenost (odstup) mezi pohybujícími se auty zodpovídala dráze, kterou vozidlo přejde za 2 sekundy.

Dráha, kterou vozidlo projde za čas, dokud řidič zareaguje na podnět.

Reakční čas
0,6 sek. 1,0 sek. 1,5 sek.
Projetá dráha
10 km/h 2 m 3 m 4 m
50 km/h 8 m 14 m 21 m
60 km/h 10 m 17 m 25 m
80 km/h 15 m 25 m 38 m

Jízda za nepříznivých okolností

Mlha

  • Nepředjíždět
  • Použít mlhová světla
  • Udržet dostatečnou vzdálenost od kraje i středu vozovky
  • Při velmi špatné viditelnosti stáhnout okna anebo zastavit

Déšť

  • Pozor na smyk
  • Pozor na vodní sprchu při jízdě na nákladním vozidle a při jeho předjíždění
  • Při dešti třeba mít k dispozici kvalitní směs v ostřikovači na umytí čelního skla

Noc

  • Čisté přední sklo zřetelně zvyšuje viditelnost
  • Je lepší se držet při středové dělící se čáře vozovky
  • Pozor na mikrospánek – ten často vyvolává sledování červených světel vozidla před námi
  • Pozor na neosvětlené cyklisty a motoristy, hlavně při jízdě přes obec

Sníh

  • Nezanedbávat výměnu zimních pneumatik: brzdná dráha na sněhu (při rychlosti 50km/h) při zimních pneumatikách je 43 m
  • Pozor na smyk
  • Pozor při teplotách okolo 0°C, když je nejčastěji vzniká námraza

Informace jsou zpracovány na základě publikace autorů Doc. MUDr. Viera Doničová, PhD. a MUDr. Jozef Lacka, PhD.: “Diabetik za volantem”.

Když vás lékař nahlásí na úřad: Dostav se k lékaři, nebo odevzdej řidičák!

Už pět let platí povinnost pro každého lékaře hlásit úřadům své pacienty, kteří nejsou schopni řízení. A to i v případech, kdy mají podezření na alkoholismus. Řidiči tím mohou nadělat pořádné problémy.

Před pár týdny otevřel Vlastimil Leška z Plzně obálku s červeným pruhem a málem omdlel. V dopise stálo, že pokud nevyvrátí u lékaře svůj alkoholismus, nesmí dál řídit! Leška podle svých slov nikdy žádný problém s alkoholem neměl – neléčil se, nechytili ho za volantem opilého, ani

nebyl na záchytce.

Na úřad ho nahlásila psychoterapeutka, na kterou se předtím obrátil kvůli potížím v soukromém životě. Ani ho o tomto kroku neinformovala. A tím mu nadělala na pár týdnů pořádně těžkou hlavu…

Nic ojedinělého

Případů, kdy lékař nahlásí řidiče jako nezpůsobilého, se stávají každoročně tisíce. Novela zákona o silničním provozu od 1. 1. 2012 nařídila každému lékaři ohlásit na místně příslušný úřad své pacienty, kdykoliv to zjistí.

„Jde o velice výrazný zásah do osobních práv a lékař musí mít opravdu jistotu,“ říká advokát Ondřej Horázný s tím, že předběžné opatření je účinné doručení. A odvolání, které je možné, proti němu nemá odkladný účinek. Ale každý se může poté bránit ve správním řízení, které tím obvykle současně začíná. Jen toho musí využít.

Zejména pokud je původní podezření od jiného lékaře nežli registrujícího praktického – potom je třeba, aby tento doktor, který jako jediný vystavuje lékařský posudek, udělal o řidiči pacientovi závěry.

  • Zajímavostí přitom je, že nikdo lékařům specialistům neukládá povinnost ptát se pacientů na držení řidičského oprávnění. Dokonce ani neexistuje

sankce, pokud je nikam nenahlásí. Sázejí na jejich uvážení a lékařskou etiku – nikdo přece nechce, aby po silnicích jezdili šoféři, kteří tam nepatří. Ani my ne. Jenže když se kácí les, létají třísky.

Jen plzeňský magistrát takto za loňský rok odebral 160 průkazů. V Pardubicích vedli 130 správních řízení, kde ve dvou případech ze tří došlo k rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění. A ani letos jim tam číslo neklesá, jen do této doby už řeší dalších sedm desítek řízení.

Nejvíc případů náleží Praze, která loni rozhodla o pěti stovkách šoférů, již už nesmějí usednout za volant ani řídítka ze zdravotních důvodů. Nejčastěji jsou s tím spojeny nemoci kvůli stáří držitelů řidičského průkazu.

Mnozí z nich se pak raději vzdají papírů dobrovolně, místo aby se dál trápili s kontrolami u specialistů. Často jsou na vině poruchy očí nebo sluchu.

Roční abstinence

Lékařské požadavky ani neměří všem řidičům stejným metrem. Na držitele oprávnění na motorku nebo osobní auto A a B se nahlíží mírněji než na profesionální šoféry a obecně všechny držitele skupin a jejich kombinací C, D a T.

Ti totiž patří do druhé kategorie, kterou lékaři musejí podrobovat přísnějšímu zkoumání. Stejně jako třeba učitele autoškol nebo řidiče jezdící pod modrými majáky.

Ostatně i to je důvodem, proč se v pokročilém věku mnoho někdejších profesionálů raději vzdá oprávnění na náklaďák, jen aby mohli řídit aspoň osobní auto k lékaři či na nákupy.

Speciálně pak legislativa myslí na řidiče, kteří mají potíže s návykovými látkami. Stačí málo – třeba aby šel šofér na dobrovolnou léčbu závislosti.

V léčebnách totiž pacienty běžně nahlašují na úřad, protože zákon v tom hovoří jasně: „Zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel je vyloučena u žadatele nebo řidiče, který je závislý na alkoholu nebo neschopný vzdát se požívání alkoholu tak, aby nebyla ovlivněna schopnost řídit motorové vozidlo.“

Pokud se chce řidič vyvinit, musí prokázat, že už nepije. Zákon myslí i na tohle, ale předepisuje jednoletou abstinenční dobu, kterou musí potvrdit odborný lékař. A pozor! Mezi příčiny odnětí oprávnění patří už jen pravidelná intoxikace. S nadsázkou by tak mohli mít problém i všichni ti, kteří přes týden normálně pracují a o víkendu se namažou, jak zákon káže…

Budete mít zájem:  Pes equinovarus congenitus (PEC)- vrozená deformita nožky u miminek

Důvody neznají

Ani úředníci ovšem nejsou schopni odpovědět, jaké procento rozhodnutí bylo vydáno na základě užívání alkoholu nebo jiných návykových látek

– lékaři totiž diagnózu ve své zprávě neuvádějí. Zkušenosti pana Lešky jsou tím netypické. „Ze strany lékařů je nám oznamována

pouze skutečnost, zda držitel řidičského oprávnění je, nebo není zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel, nebo způsobilý s podmínkou jako například s korekcí zraku nebo sluchovými pomůckami,“ upřesňuje Josef Mihalík, ředitel odboru dopravně správních činností Magistrátu hlavního města Prahy.

Nezpůsobilost k řízení může být i jen časově omezena, třeba po zrehabilitování ochrnutí nebo operaci očí – pokud je to ale víc než na tři roky, čeká žadatele znovu zkouška v autoškole v plném rozsahu všech skupin, které chce vrátit! Pro většinu z nich je to tak pochopitelně doživotní stopka. Mimochodem pokud máte v průkazu zaznamenáno nějaké zdravotní omezení jako brýle, musíte je mít, i když po operaci už nemáte potíže s viděním. Anebo navštívit odborného lékaře a nechat si na úřadě tuto podmínku z dokladu ve správním řízení vymazat.

Předběžný problém

O svá práva se musí starat každý řidič sám. Typicky dostane příkaz: „Pokud se do patnácti dnů nedostavíte k ošetřujícímu lékaři na přezkum, bude

vám odejmuto řidičské oprávnění!“ Je to přitom celkem rychlé – úřad obdrží podnět o zdravotní nezpůsobilosti, zahájí klasické správní řízení spolu s výzvou na zdravotní přezkum řidiče u praktického lékaře a na základě výsledků může oprávnění odejmout, nebo ponechat.

Podařilo se nám dokonce zjistit, že někdy už celou tu dobu nesmí šofér jezdit kvůli předběžnému opatření.

Aniž si to mnoho řidičů uvědomuje, mohou se vlastní laxností dostat do mnohem závažnějších potíží. Stačí jen, aby nepřebírali poštu. Pokud totiž úřad vydá zákaz řízení do doby vyšetření, začíná být platné v několikadenní lhůtě po obdržení. „Deset let už neplatí, že když nepřebírám poštu, nic se neděje.

Nastává takzvané doručení fikcí, kdy se pokládá zásilka za doručenou, a začínají běžet zákonné lhůty. A pozor na dosílku, když nemusí vždy splnit při doručování podle správního řádu to, co se od ní očekává, protože správní orgán například může dosílku vyloučit,“ varuje advokát Horázný.

Dále upozorňuje na to, že zatímco všude ve světě se bere za dostatečné předložení platného řidičského průkazu, u nás je důležité řidičské oprávnění, což je vlastně záznam v registru řidičů někde na serveru. Běžně tak u sebe řidiči s dávno vydaným zákazem řízení mají doklad, který už je jim vlastně k ničemu.

O tom, co se může stát i z prkotin, když nebudete přebírat poštu, si budeme povídat někdy příště. Je toho opravdu hodně. Právo přeje bdělým. Pokud by se řidič Vlastimil Leška nerval o svou zdravotní způsobilost, už by dojezdil.

S čím vás lékař nahlásí na úřad

  • Nedostatečná zraková ostrost nebo zúžené zorné pole
  • Nesnášenlivost korekčních čoček, pokud jsou k dosažení zrakové ostrosti nezbytné
  • Vážná šeroslepost nebo omezený barvocit
  • Poruchy středního ucha a sluchu obecně
  • Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně, které snižují hybnost
  • Nemoci oběhové soustavy, kde může nastat náhlá porucha mozkových funkcí, třeba vážná srdeční porucha nebo stavy po implantaci defibrilátoru
  • Infarkt s výjimkou nekomplikovaných stavů
  • Vážná forma diabetes
  • Záchvaty s poruchou vědomí nebo hybnosti
  • Psychické, smyslové nebo motorické poruchy
  • Poruchy spánku závažně ovlivňující bdělost
  • Středně těžký syndrom obstrukční spánkové apnoe
  • Epilepsie nebo stav po epileptickém záchvatu
  • Demence u Alzheimerovy choroby
  • Duševní poruchy
  • Akutní, chronické nebo neléčené formy schizofrenie
  • Mentální retardace
  • Duševní poruchy, které ovlivňují bezpečnost provozu
  • Delirium jiné než vyvolané alkoholem a jinými drogami
  • Závislost na alkoholu nebo nemožnost vzdát se ho
  • Opakované akutní intoxikace
  • Závislost na psychoaktivních látkách nebo léčivech
  • Nedostatečná činnost ledvin
  • Jako blesk z čistého nebe

    Dobrovolně šel k lékařce, kvůli tomu ale málem skončil bez řidičáku. Případ plzeňského novináře Vlastimila Lešky ukazuje, že přijít o papíry můžete, aniž byste o tom měli potuchu.

    Jak vaše anabáze začala?

    Měl jsem blbé období, smutky a podobně, proto jsem vyhledal odbornici, paní psychoterapeutku doktorku K. Jenže neměla smlouvu s mojí pojišťovnou. A tak když jsem potkal známého, říkal, že bych neměl platit, a doporučil mi jinou paní doktorku M.

    Byl jsem u ní několikrát. Měl jsem pocit, že jsme si úplně nesedli, proto jsem k ní přestal chodit.

    A pak jako blesk z čistého nebe přišel z magistrátu Plzně dopis, že je se mnou zahájeno správní řízení o odebrání řidičského průkazu, protože jsem údajně závislý na alkoholu.

    Magistrát začal případ řešit na základě ohlášení vaší druhé lékařky? Vy jste k ní ale šel dobrovolně?

    Přesně tak. Rozuměl bych, kdyby došlo k nějakému jednání. Kdyby mi řekla, že má podezření na tuto diagnózu, a pokud něco neudělám, nahlásí mě. Ale tak to nebylo.

    Řekla vám doktorka, na základě čeho se rozhodla vás nahlásit?

    Ne, vůbec mě nekontaktovala. Přišel mi až dopis z magistrátu. To se mimochodem nezdálo ani mé původní lékařce, která mi do vyjádření napsala: „Dotyčný nebyl o tomto závěru ošetřující lékařkou uvědomen. O tomto závažném kroku je nutno pacienta informovat, rovněž jeho diagnózu není vhodné sdělovat úřadům.“ Z mého pohledu jde nejen o lidské, ale i profesní pochybení.

    Hovořil jste předtím s lékařkou o pití?

    Abstinent nejsem, ale nepatřím mezi závislé. Mám nad tím kontrolu. Pokud se napít nemůžu, ať už když jdu do práce, nebo budu řídit, či bych náhodou mohl mít zbytkový alkohol, prostě se nenapiji.

    To jsem říkal i té doktorce.

    Devatenáct let jezdím bez nehody, nikdy mi nebyl prokázán alkohol za volantem, mám nulové bodové konto… Jen jedinkrát jsem kdysi dávno dostal drobnou pokutu za prošlou lékárničku.

    1. Co po ohlášení následovalo?

    Musel jsem jít zpět k první doktorce K. Ta mi dala lékařský posudek, že závislý na alkoholu nejsem a smím řídit motorová vozidla. S tím jsem pak musel za praktickou lékařkou, která vydala potvrzení pro úřad. Magistrát na základě toho zastavil řízení o odebrání řidičského průkazu.

    Jaké následky by pro vás měla ztráta řidičáku?

    Jezdím každý den, musím zásobovat rodinný obchod. Řídím v práci a pak mám také sbírku budoucích veteránů. Renault 19, Fiat Tipo a Škodu Favorit. Následky by pro mě byly fatální. Nikdy bych o tom nediskutoval, kdybych jel večer napitý, policisté mi dali dýchnout a přišel jsem o papíry. To bych si řekl, že jsem hloupý a je to moje chyba.

    Co vás nejvíce překvapilo?

    Přijde mi absurdní, že zde není presumpce neviny, ale presumpce viny. Jde o to, že odborný lékař může dát podání na úřad, ale způsobilost stejně nakonec musí prokázat praktik.

    Proč to tedy není tak, že v obou případech rozhoduje odborný lékař? Také nechápu, proč mě lékařka nijak neinformovala, když jsme se viděli. Kdybych byl nějakou dobu v zahraničí, vrátil bych se a byl bez řidičského průkazu.

    Pokud by mě náhodou zastavila policie, bylo by to maření úředního rozhodnutí, za což může hrozit i vězení.

    Autoři: Matouš Jelínek, Petr Slováček

    Související články

    Diskuze

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Adblock
    detector