„Obecně platí, že vždy zdraví jako první mladší staršího, muž ženu, podřízený nadřízeného, zdravý zdravotně handicapovaného a obecně neznámá osobnost zdraví obecně známou osobnost,“ vysvětluje Alena Špačková z Teologické fakulty Univerzity Karlovy.
Kdo zdraví první muž nebo žena?
Kdo koho zdraví
Pamatujme si, že muž zdraví ženu, mladší lidé starší osoby a podřízení nadřízené. Toto je zakotveno pevně.
Kdo zdraví první v práci?
Bez ohledu na společenské postavení zdraví jako první vždy ten, kdo vešel do místnosti. Na pracovišti a v celé budově včetně chodeb by se měli zdravit i neznámí lidé. Určitou výjimkou jsou velkokapacitní otevřené kanceláře nebo haly továren, kterými se prochází.
Kdo zdraví první v restauraci?
Do podniku vstupuje první muž, po něm žena. Pamatujte, že dle etikety zdraví obsluhující personál hosty jako první. Pozdrav by měl být srozumitelný, dostatečně hlasitý, doprovázený úsměvem. Již zde by měl proběhnout oční kontakt.
Kdy muž zdraví ženu?
Pravidla totiž říkají, že zatímco muž jako první zdraví, žena jako první ruku podává. „Muž jenom pozdraví a čeká, zda mu žena podá ruku. Žena by to udělat měla, protože když muž pozdraví, dává jí najevo vlídnost, ohleduplnost, vše, co nám přináší etiketa,“ vysvětluje odbornice na etiketu Alena Špačková.
Kdo podává ruku jako první?
Kdy komu podat ruku jako první? Výše společensky postavená osoba podává ruku níže společensky postavené osobě. Šéf podává ruku podřízenému, hostitel podává ruku návštěvě (což je případ podání ruky při přivítání na veletržním stánku).
Jak originálně pozdravit?
Některé jsou tradiční, jiné převzaté z cizích jazyků, některé dokonce dost exotické.
Kdo komu nabizi tykání v práci?
Na druhou stranu tykání v zaměstnání (zejména mezi nadřízeným a podřízeným) může být někdy na škodu. Nadřízený by si měl ponechat jistý odstup. Kdo komu nabízí tykání Základním pravidlem je, že tykání nabízí vždy společensky významnější osoba, tedy žena muži, nadřízený podřízenému, starší mladšímu.
Kdo v práci nabizi tykání?
Většinou nabízí tykání starší mladšímu, nadřízený podřízenému nebo žena muži. „Tykání sice navrhuje společensky významnější osoba, ale s jednou výjimkou: tykání na pracovišti je jen v rukou šéfa, byť je mladší a muž,“ říká Ladislav Špaček.
Kdo má koho pozdravit?
Jako první zdraví vždy podřízený nadřízeného, mladší osoba osobu starší, společensky méně významná osoba osobu významnější, muž ženu. Pokud bychom si vzali na mušku muže s dámským doprovodem, zdraví první osoba, která tento pár potká, ač je kupříkladu společensky významnější či starší než muž s doprovodem.
Kdo vchází první do kavárny?
Proto vchází první muž. Ten se v prostředí rychle zorientuje a vybere nejvhodnější stůl a ženu usadí na společensky komfortnější místo (u zdi, s výhledem) nebo místo společensky významnější (po pravici).
Jak se pozdravit?
– zdravíme slovně při setkání i loučení: Dobrý den, dobré odpoledne, dobrý večer, ahoj, čau, nazdar, na shledanou – na pozdrav vždy odpovíme!!! Málo se podle ní zdravíme také na pracovišti. Nejen, že by se spolupracovníci měli zdravit navzájem, ale chybí i pozdravy zaměstnanců vůči návštěvníkům úřadů a institucí.
Jak se zdraví?
Lidé se zdraví při setkání i při loučení a často přitom vyjadřují přání, aby druhý „žil“ (živijó), zůstal zdráv (něm.
Různé společenské, profesní a zájmové skupiny užívají k odlišení specifické pozdravy:
Kde zdravit a kde ne?
Zdravíte až ty, které potkáváte, a pak ty, za nimiž jdete. Důležitá rada: muž nikdy neudělá chybu, pozdraví-li první, bez ohledu na společenskou významnost. Jak říká expert na společenské chování Vladimír Smejkal: ‚První zdraví ten, kdo je zdvořilejší.‘