Skip to content
Praha, 30. ledna 2019 (Dark Side) – Dle dat Národního onkologického programu1 onemocní rakovinou v průběhu svého života každý třetí obyvatel České republiky a každý čtvrtý na ni zemře. Každoročně je tak karcinom diagnostikován zhruba u 96 500 Čechů a kolem 27 000 jich na tuto diagnózu umírá.
Pokud závažnost tohoto onemocnění převedeme na minuty, vyjde nám smutná bilance, že v Česku onemocní rakovinou každých 6 minut jeden člověk a každých 20 minut kvůli ní jeden zemře. Hlavním cílem Světového dne boje proti rakovině (každoročně se koná 4.
února) je informovat co nejvíce lidí o závažnosti nádorových onemocnění, prevenci, preventivním screeningu i nejnovějších poznatcích vědců bojujících s touto zákeřnou nemocí.
Vývoj onkologických léků je zdlouhavý, drtivá většina vyvíjených látek se na trh ani nedostane
Rakovina si každým rokem vyžádá přes 8,2 milionu mrtvých po celém světě a 4 miliony lidí z tohoto počtu umírají předčasně ve věku mezi 30 až 69 lety.
Nalézt účinný lék na rakovinu nebo alespoň látku či metodu, která pacientům v boji s touto chorobou znatelně pomůže, je velkou výzvou pro vědce na celém světě. Vývoj léku na jednu z nejrozšířenějších civilizačních nemocí je z finančního pohledu ale dost riskantní.
Obvykle trvá více jak 7 let a stojí minimálně stovky milionů dolarů. Na trh se nakonec dostává jen něco málo přes 3 % vyvíjených onkologických látek.
Proti rakovině bojuje v USA i několik českých vědců. Inspirací jim jsou biologicky aktivní fosfolipidy
Jedním z nadějných vědeckých projektů bojujících proti rakovině je český startup Machavert a jeho tým specialistů kolem vědce Jakuba Staszaka-Jirkovského, který v americkém Denveru zkoumá biologicky aktivní fosfolipidy z českého doplňku stravy Ovosan.
Ten už několik let užívají nejen onkologičtí pacienti na podporu imunitního systému. „Náš výzkumný tým objevil fosfolipid, který přímo aktivuje NK buňky, které pak napadají a likvidují nádory. Tento fosfolipid také vykazuje přímý protinádorový účinek.
Aktivace NK buněk může ještě navíc zesílit účinky již existujících úspěšných imunoterapií, kterým bezpochyby patří budoucnost onkologické léčby. Výzkum Machavertu a jeho kandidáta na léčivo MP1000 je nyní ve fázi příprav na klinické testování.
Máme potvrzenou protinádorovou účinnost, ale musíme zvládnout výrobu většího množství prototypu léku a také provést předepsané toxikologické testy. Testování na lidech by mohlo začít zhruba za rok a půl. Výsledný lék by měl pomoct u více než třetiny onkologicky nemocných.
Pokud půjde všechno hladce, k prvním pacientům v klinické studii by se mohl lék dostat již v roce 2022,“ upřesňuje nadějný český výzkum Dr. Jakub Staszak-Jirkovský, generální ředitel společnosti Machavert.
O tom, že má probíhající výzkum Machavertu budoucnost svědčí nejen fakt, že jsou investoři ochotni do této společnosti vložit svůj kapitál (do současné chvíli se jedná přibližně o 5,5 milionu amerických dolarů, tedy asi 125 milionů Kč), ale také skutečnost, že jim Univerzita Colorado svěřila i svůj vlastní protirakovinný výzkum a stát Colorado udělil Machavertu grant ve výši 250 tisíc amerických dolarů.
„Ovosan, který podnítil právě probíhající výzkum kandidáta na léčivo MP1000, je na trhu již delší dobu. Jako jediný přípravek obsahuje biologicky aktivní fosfolipidy, které posilují imunitní systém.
Právě proto může být i skvělou prevencí nádorového onemocnění (a u rizikových skupin nemusí nádor vůbec vzniknout). V době léčby onkologického onemocnění pomáhá pacientům terapii lépe snášet a celkově zvyšuje kvalitu jejich života.
Ovosan má své místo i ve fázi regenerace, kdy opět prostřednictvím posílení imunitního systému je pacient schopen se rychleji vrátit k běžnému způsobu života. V této fázi slouží přípravek i jako prevence před případnou recidivou, tedy návratem nádorového onemocnění.
Recidiva totiž v průměru přichází až u 55 % vyléčených pacientů,“ dodává MUDr. Peter Bednarčík, CSc., který dlouhodobě poskytuje konzultace onkologickým pacientům v oblasti doplňkové léčby.
Češi se nejčastěji setkají s rakovinou kůže, úmrtnost je naštěstí velmi nízká
Nejčastěji nově diagnostikovanou rakovinou v České republice (dle dostupných údajů za rok 20161) jsou podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR kožní nádory vyjma melanomu.
Díky prognosticky relativně příznivé povaze těchto onemocnění a včasné diagnóze je úmrtnost na tento typ zhoubných nádorů naštěstí velmi nízká.
Další nejčastější diagnózu má v Česku na svědomí karcinom tlustého střeva a konečníku, zhoubné nádory prostaty u mužů, karcinom prsu u žen a nádory průdušnice, průdušek a plic.
Velmi dobrou zprávou v tomto kontextu ale je, že Česko již není zemí s nejvyšším výskytem rakoviny konečníku a tlustého střeva na světě a s nejvyšší úmrtností na ni. Česká republika sestoupila v tomto hodnocení o pět příček níže. Tento pozitivní jev je odborníky přičítán zejména preventivnímu screeningu, díky kterému se podaří odhalit počínající karcinom v časném stádiu a úspěšnost léčby se zvyšuje.
Portál s množstvím užitečných informací pomůže onkologickým pacientům i jejich blízkým
Na českém internetu před pár měsíci vznikl nový informační portál Jaknarakovinu.cz, který poskytuje širokou škálu informací týkajících se onkologických onemocnění.
Návštěvníci zde najdou články o nejnovějších poznatcích současného výzkumu, důležité informace týkající se prevence, články o tom, jak poskytnout co nejlepší psychickou podporu nemocným a jejich rodinám, a především co dělat, když člověk onemocní zhoubným nádorem.
Web je průběžně aktualizován o nová témata, která mohou být pomocnou rukou v boji pacientů s tímto závažným onemocněním.
Každých 20 minut umírá jeden Čech na rakovinu. Léčba jen VZP stojí miliardy – E15.cz
Operační sály za půl miliardy v Masarykově onkologickém ústavuv Brně.
•
ZDROJ: ctk
Nejčastějším nádorovým onemocněním v Česku je rakovina kůže následovaná rakovinou prsu a rakovinou trávicího ústrojí. Nemocných navíc rok od roku přibývá. Jak se objevují stále nové a modernější léky a metody léčení, rostou prudce i náklady na péči. Jen za léčbu pacientů uvedených tří diagnostických skupin zaplatila VZP loni 5,4 miliardy korun. To je meziročně o 287 milionů více.
Každý rok odhalí lékaři v Česku rakovinu u zhruba 80 tisíc pacientů a přes 27 tisíc lidí ročně na zhoubný nádor zemře. Znamená to, že každých 20 minut umírá v tuzemsku jeden člověk na rakovinu. Čísla ukázala analýza, kterou VZP provedla při příležitosti Českého dne proti rakovině. Ten připadá na středu 13. května.
Kde nejčastěji útočí rakovina a jaký je vývoj nákladů na léčbu (v tisících korun)
Kde nejčastěji útočí rakovina a jaký je vývoj nákladů na léčbu (v tisících korun) Autor: VZP Poznámka: Součet pacientů ve všech uvedených skupinách neodpovídá celkovému počtu pacientů s libovolnou onkologickou diagnózou – někteří jsou totiž uvedeni ve více skupinách, protože u nich nemoc postihla více orgánů. Pramen: VZP
Letošní Český den proti rakovině je zaměřen na nádory reprodukčních orgánů. Rakovina prostaty je u mužů dokonce druhé nejčastější nádorové onemocnění, hned po rakovině kůže.
Příspěvky na prevenci
VZP proto letos nabídne svým klientům příspěvek až 2,5 tisíce korun na speciální preventivní vyšetření prostaty. To by u nich mělo rakovinu vyloučit, případně ji odhalit v časném stadiu, kdy je ještě velká šance na úspěšnou léčbu.
Zatímco nabízený příspěvek na vyšetření prostaty je novinkou, pro ženy již delší dobu funguje tzv. screening rakoviny děložního hrdla. Podobně funguje adresné zvaní i na mamografický screening a na screening rakoviny tlustého střeva a konečníku.
V rámci nabídky benefitů poskytuje největší zdravotní pojišťovna svým klientům už druhým rokem také příspěvek na vyšetření kožních znamének – to může pomoci včas odhalit například zhoubný melanom.
Už v roce 2014 pojišťovna svým dospělým klientům poskytovala na vyšetření dermatoskopem až 500 korun. Nabídku loni využilo 2338 pojištěnců, vyplaceno jim bylo přes jeden milion korun. Pro letošek pojišťovna tuto svou nabídku rozšířila i na dětské klienty.
Novinka pro kuřáky
Jako novinku letos VZP nabízí také příspěvek na odvykání kouření. V roce 2014 se s rakovinou dýchacího ústrojí léčilo bezmála 17 tisíc klientů VZP a náklady na péči o ně činily 873 milionů korun. Klientům, kteří chtějí s kouřením skoncovat a snížit tak riziko, že onemocní třeba rakovinou plic, nabízí letos až 500 korun.
Příspěvek mohou získat na náklady spojené s nákupem léčebných přípravků zakoupených v době léčby pod dohledem lékaře. Zájemce musí doložit lékařem podepsaný doklad, že se jedná o léčbu v rámci odvykání kouření.
Ve světě za 100 miliard dolarů
Celosvětové výdaje za léky na rakovinu v loňském roce dosáhly 100 miliard dolarů (2,5 bilionu korun) a meziročně se zvýšily o 10,3 procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila organizace IMS Health.
I globálně k růstu přispívají hlavně výdaje za novější, dražší léčbu v rozvinutých zemích. Ještě před pěti lety výdaje na léky na rakovinu činily 75 miliard USD, upozornila IMS. Na celkových výdajích za léky se loni léky na rakovinu podílely 10,8 procenta.
Autor: try
Aktuality a zajímavosti z onkologie
Rubriky: Onkologický výzkum | Onkologická prevence | Česká onkologie | Vývoj projektu NOP On-line
EU vyráží do boje proti rakovině, národní plán chystá i ČR
11. 3. 2021 zdravotnickydenik.cz | Další informace…
Eurokomisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová vytyčila Evropské unii nelehký úkol. V příští dekádě chce změnit nelichotivé statistiky ohledně prevalence a počtu úmrtí na rakovinu.
Její obsáhlý plán boje proti této zákeřné chorobě si klade ambiciózní cíle. Na jejich splnění vyčleňuje čtyři miliardy eur. Také v ČR se chystá revize národního onkologického plánu.
A zatímco zdravotní péče je u nás v tomto ohledu na poměrně vysoké úrovni, v prevenci a sociální oblasti je stále co dohánět.
Patnáct let Národního onkologického programu České republiky
26. 2. 2021 linkos.cz | Další informace…
Se vstupem ČR do EU v roce 2003 byla i ČR vyzvána k účasti na třídenní instruktážní a harmonizační konferenci Unie pro mezinárodní boj proti rakovině (UICC) v Ženevě zaměřené na tvorbu národních onkologických programů v evropských zemích. V delegaci ČR byli tehdy zástupkyně aparátu Ministerstva zdravotnictví ČR, předseda Ligy proti rakovině prof. Zdeněk Dienstbier a vědecký tajemník výboru České onkologické společnosti ČLS JEP prof. Jan Žaloudík.
Samoodběrový test k pozvánce na screening
15. 2. 2021 Národní screeningové centrum | Další informace…
Pouze třicet pět procent žen starších padesáti let chodí v ČR pravidelně na preventivní prohlídky proti rakovině děložního čípku. Mnohé ženy tak nereagují na opakované pozvánky zdravotních pojišťoven.
Preventivním gynekologickým vyšetřením lze tomuto zákeřnému onemocnění ve většině případů předejít. Přesto v ČR každoročně onemocní rakovinou děložního čípku přibližně 800 žen a více než 300 jich umírá.
Odkládání preventivních kontrol
24. 1. 2021 Česká televize | Další informace…
Ambulantní specialisté upozorňují, že návštěvnost v jejich ordinacích není stále taková, jako před pandemií koronaviru. Odkládání naplánovaných kontrol přitom podle nich může vést k rozvoji onemocnění.
Nebezpečné odkládání preventivních prohlídek
22. 1. 2021 Česká televize | Další informace…
Až o 15 % méně zhoubných nádorů odhalili loni v laboratořích lékaři v několika nemocnicích v Moravskoslezském kraji. Během pandemie koronaviru lidé totiž mnohem častěji odkládají ze strachu před nákazou preventivní prohlídky i kontroly u specialistů. Statistiky za rok 2020 přitom ukazují na výrazný nárůst zemřelých.
Rakovina nespí ani v covidové době. Odkládání vyšetření zkracuje životy
4. 12. 2020 zdravotnickydenik.cz | Další informace…
Pandemie covid-19 dnes polyká skoro všechnu pozornost věnovanou (nejen) zdravotnictví. Bohužel to ale zdaleka neznamená, že ostatní choroby spí. Odsouvání screeningových vyšetření a léčby se přitom může velmi vymstít u onkologických pacientů, u nichž se tak zvyšuje riziko úmrtí. Nejvíce pak odkládáním screeningu riskují ti, u nichž se vyskytují rizikové faktory rakoviny.
Nádorová onemocnění ve starším věku
27. 10. 2015 IBA MU | Další informace…
Stárnoucí populace se stává aktuálním problémem onkologické péče v rozvinutých zemích. U starších onkologických pacientů je nezbytné přihlížet ke specifikům této populace. Dosud však neexistují standardní léčebná doporučení pro starší populaci, neboť vyšší věkové kategorie nejsou dostatečně zastoupeny v klinických studiích.
Adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů
15. 1. 2014 IBA MU | Další informace…
V České republice bylo v lednu 2014 zahájeno adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů, konkrétně screeningu nádorů děložního hrdla a nádorů prsu u žen, a dále nádorů tlustého střeva a konečníku. Cílem je posílit stávající programy prevence a zvýšit dosud nedostatečnou účast v nich – proto jsou adresně zváni občané, kteří se těchto programů dlouhodobě neúčastní a riskují tak závažné nádorové onemocnění.
» Archiv
Rakovina zabíjí stále méně. Šance na uzdravení záleží na druhu i stádiu nemoci
Formulář pro opuštění okresu.
Kde ho najdete, kam ho budete potřebovat Veronika Rodriguez
/INFOGRAFIKA/ Zatímco tumor na játrech přežije jen asi pět procent pacientů, rakovinu prsu porazí 84 procent nemocných.
Statistika, ze které mrazí: na rakovinu zemře každých dvacet minut jeden Čech. Většinu obětí přitom tvoří pacienti, kteří už jednou s chorobou úspěšně bojovali. Jejich tělo to obvykle vzdá do dvou let od ukončení první léčby.
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock.com
Přesto naděje na přežití přibývá. Ukazují to poslední data Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Vyplynulo z nich třeba, že nádory prostaty porazí až devadesát procent pacientů. To je dokonce o pětinu víc než ještě v roce 2004.
Přečíst článek ›
Lékařům se daří vyléčit také tumory v prsu – tento druh rakoviny přežije 84,4 procenta lidí, což je osm procent víc. Pozvolna přibývá i úspěchů při terapii zhoubných nádorů varlat nebo štítné žlázy.
Důležité je přijít včas
Záleží vždy na tom, jak brzo lékaři problém odhalí. „Protože čím dříve jsou nádory odhaleny, tím je jejich léčba snazší,“ říká ředitel brněnského Masarykova onkologického ústavu Jan Žaloudík.
U tumorů v prvním stadiu podle něj většinou postačí operace, a je vyřešeno. „Naopak pozdní stadia rakoviny se léčí velmi složitě. Vyžadují chemoterapii a radioterapii, někdy i další formy léčby,“ popisuje Žaloudík.
Dokládají to i zmíněná čísla statistiků. Třeba rakovina plic. Zatímco první stadium choroby přežije až 61 procent pacientů, druhé stadium už zvládne jen 32 procent lidí. U posledního, čtvrtého stadia choroby je naděje na přežití déle než pět let jen asi tříprocentní.
Přečíst článek ›
Podobné je to u močového měchýře. Pokud doktoři zachytí nádor včas, naděje na přežití je až 86 procent. Naopak u pozdního stadia je jen asi desetiprocentní.
43 tisíc lidí zemřít nemuselo
Lidé by proto neměli podle lékařů podceňovat prevenci. To ovšem dělají, platí to hlavně pro muže. Z nedávného průzkumu společnosti Sanofi vyplynulo, že preventivním prohlídkám se vyhýbají dokonce tři čtvrtiny Čechů. Polovina lidí navíc svaluje vinu na svého ošetřujícího lékaře. O nutnosti prohlídek je prý dost neinformuje.
Přečíst článek ›
1.2.2019
Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, nehavarované Škoda Fabia servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v A Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované, v záruce Volkswagen Golf první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Bentley Continental první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované, v záruce Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované + PRODAT AUTO
Každé 2 minuty zemře v Evropě na nádor plic jeden člověk!
Nádor plic je nejčastěji zabíjejícím nádorem v Evropě. Česká republika drží ve výskytu rakoviny plic smutné 4. místo, hned po Maďarsku, Polsku a Belgii. Každoročně onemocní přes než 6000 Čechů a více než 5500 jich na tuto diagnózu umírá. Karcinom plic je nejčastějším zhoubným nádorem u českých mužů a čtvrtým nejčastějším zhoubným nádorem u žen..
„Ačkoliv se úmrtnost na karcinom plic u mužů mírně snižuje, za posledních 25 let klesla asi o 15 %, přesto je i tak velmi vysoká a u žen dochází k trvalému vzestupu. Výsledky léčby jsou i přes nesporný pokrok stále neuspokojivé a většina nemocných na toto onemocnění umírá.
Nepříznivé ukazatele dlouhodobého přežívání jsou způsobeny také tím, že většina onemocnění je už v době zjištění v pokročilém stadiu, kdy již není proveditelné radikální odstranění nádoru operací,“
vysvětlil prof. MUDr. Petr Zatloukal, CSc., přednosta Kliniky pneumologie a hrudní chirurgie, Fakultní nemocnice Na Bulovce.
Rakovina plic je zhoubné nádorové onemocnění, které pokud není adekvátně léčeno, vždy vede ke smrti nemocného.
Příčinou je trvalé bujení nádorových buněk, které se vymkly kontrole a ztratily schopnost reagovat na fyziologické podněty, jež za normálních okolností v lidském těle řídí a regulují množení buněk.
Nádor vzniká zpravidla v průdušce, postupně se zvětšuje, šíří se do mízních uzlin v hrudníku a často jsou nádorové buňky krevním oběhem zaneseny do jiných orgánů jako jsou játra, mozek, kosti, nadledviny a další. Tato druhotná ložiska nádoru se nazývají metastázy.
K nejvýznamnějším rizikovým faktorům onemocnění rakovinou plic patří kouření. „U silných kuřáků je riziko více než dvacetinásobně vyšší ve srovnání s nekuřáky. Se zvyšujícím se počtem vykouřených cigaret během života se riziko zvyšuje,“ upřesnil prof. Zatloukal. Riziko dále stoupá se snižujícím se věkem při počátku kouření.
K dalším rizikovým faktorům vzniku onemocnění patří inhalace radioaktivních prachů a plynů a chemických kancerogenů, jakými jsou např. radon, uran, arzen, chróm, nikl či azbest. Nepříznivě působí i znečištěné ovzduší ve velkých městech, které obsahuje množství škodlivin vznikajících při spalování ropných produktů.
Zvláště nebezpečné je působení několika rizikových faktorů současně.
Ve většině případů se onemocnění projevuje varovnými příznaky, jejichž přítomnost by měla vyvolat podezření na výskyt rakoviny plic.
Nejčastější je to kašel přetrvávající více než tři týdny, zhoršení dechu, bolest na hrudi nebo pod lopatkou, zvýšené teploty, celková slabost, nevýkonnost, neopodstatněný úbytek na váze a nechutenství, otok krku nebo obličeje, chrapot a vykašlání i zcela minimálního množství krve.
Uvedené příznaky se mohou vyskytovat také jako projevy jiných plicních nemocí, proto je nutné, vyhledat lékaře a objasnit skutečnou příčinu vždy, kdy se objeví. „Odkládání lékařského vyšetření může zhoršit šanci na vyléčení.
Je nezbytné, aby nemocní s podezřením na rakovinu plic byli co nejdříve odesláni na specializovaná pneumologická pracoviště, protože diagnózu je nutno stanovit rychle, aby mohla být co nejdříve zahájena léčba. Střední doba přežívání je totiž u neléčených nemocných v pokročilém stadiu jen 2– 4 měsíce,“
varoval prof. ZatloukalRakovina plic se vyskytuje hlavně ve středním a vyšším věku, u mladých lidí do třiceti let věku se vyskytuje vzácně. Postiženi jsou častěji muži, ale poměr mužů a žen se postupně snižuje a je zde tendence k vyrovnání výskytu mezi oběma pohlavími.
Skreening zaměřený na záchyt nádoru v časném stádiu vývoje se u nás neprovádí, a to především pro svoji finanční náročnost a vysokou radiační zátěž. V našich podmínkách je doporučeno pravidelně kontrolovat osoby se zvýšeným rizikem vzniku zhoubných nádorů plic.
Sem patří zejména kuřáci či bývalí kuřáci starší 40 let, osoby v riziku expozice rakovinotvorných látek, a ti, v jejichž rodině se zhoubný nádor plic vyskytl.
Současné výsledky léčby rakoviny plic jsou neuspokojivé a reálnou šanci na dlouhodobější přežívání mají prakticky jen nemocní, u nichž se podaří nádor diagnostikovat v časném stadiu. Volba léčebné strategie závisí na histologickém typu, rozsahu onemocnění v době diagnózy, celkovém stavu a výkonnosti pacienta a na přidružených chorobách včetně parametrů plicních funkcí.
Z hlediska léčby se nádory plic dělí na malobuněčný a nemalobuněčný typ. Převažuje nemalobuněčný typ, který tvoří 80 % všech onemocnění, malobuněčný typ představuje asi 20 %. U nemalobuněčného karcinomu přináší nejlepší léčebné výsledky chirurgické odstranění nádoru. Bohužel většina onemocnění je odhalena v pokročilém stadiu, kdy už není možné kompletní odstranění celého nádoru.
Rakovina plic je onemocněním starších lidí, zpravidla mezi 60. až 70. rokem a u těchto nemocných se nezřídka vyskytují i jiné přidružené nemoci, často spojené i s poruchou funkce plic, které znemožňují provedení náročné plicní operace a to i u těch nemocných, kde by samotný rozsah nádoru operaci nevylučoval.
Z těchto důvodů je chirurgická léčba u nás využívána zhruba jen u 12 % nemocných s plicní rakovinou. Ovšem ani u nemocných, kde se léčbou dosáhne vymizení známek nemoci, není v žádném případě jisté, zda došlo k úplnému vyléčení, protože návrat nemoci bývá běžný. Většina nemocných je odkázána na konzervativní způsob léčby, ozařování a chemoterapii.
Konzervativním postupem se obvykle nepodaří dosáhnout úplného vyléčení, ale při správné indikaci lze dosáhnout prodloužení života a zlepšení jeho kvality. V posledních letech byla do léčby plicní rakoviny zavedena biologické léčba, která má méně nežádoucích účinků než klasická chemoterapie a významně prodlužuje život nemocných.
Počty pacientů, kteří budou v následujících letech potřebovat biologické léčbu, jsou předvídatelné a každoročně je zpracovává a plátcům péče předkládá Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (IBA) pod vedením docenta Ladislava Duška.
Všichni pacienti léčení biologickou léčbou jsou zadávání do registru, který je garantován Českou onkologickou společností a spravován IBA MU v Brně. Výstupy z registru jsou 2x ročně prezentovány zástupcům zdravotních pojišťoven.
Při poslední prezentaci výstupů z tohoto registru bylo patrné, že se u nás biologickou léčbou zbytečně neplýtvá a celkové přežití léčených pacientů je dokonce delší, než by se podle výsledků zahraničních klinických studii očekávalo. „V současné době máme na léčbu karcinomu plic v běžné klinické praxi dostupný jeden biologický preparát, ale připravujeme se na další, který by snad mohl být našim pacientům dostupný už od začátku roku 2010,“ popsal profesor Zatloukal.
Pacienty s rakovinou plic je nutné léčit na specializovaných pneumoonkologických pracovištích, kde jsou podmínky pro její řádné provádění i pro řešení komplikací léčby.
„Na těchto pracovištích jsou výsledky léčby prokazatelně lepší než na pracovištích, kde jsou zkušenosti s léčbou plicní rakoviny menší.
Specializovaných pneumoonkologických center je v ČR celkem deset,“ uzavřel prof. Zatloukal.
- Zdroj: 1. EUROSTAT, absolute death rate
- Další informace poskytne:
MUDr. Jiří Pešina
mobil: 724 37 00 66 - e-mail:[email protected]
Nebojme se covidu, ale rakoviny. Babiše k boji s nemocí přesvědčil výstup senátora
„Byl to projev profesora Žaloudíka v Senátu,“ odpovídá premiér Andrej Babiš na otázku Aktuálně.cz, co byl rozhodující moment, kdy si řekl, že chce v Česku pohnout s bojem s rakovinou.
Minulý pátek prohlásil, že by se rád zaměřil na prevenci. Právě ta podle lékařů hraje při léčbě rakoviny velmi důležitou roli.
Díky ní se podaří nádory odhalit dříve, než by mohlo být na záchranu života pozdě.
To video se několik týdnů hojně šířilo po sociálních sítích. Bývalý ředitel Masarykova onkologického ústavu a současný senátor za ČSSD Jan Žaloudík na něm v Senátu uprostřed nejintenzivnější vlny pandemie koronaviru v Česku upozorňuje na to, že tu jsou mnohem nebezpečnější zabijáci než covid-19.
„V České republice je 90 tisíc nových nádorů ročně. Jsme pyšní na těch 60 tisíc, co vyléčíme. Ale 30 tisíc pacientů umírá. To je 80 denně, každých 20 minut jeden,“ upozornil onkolog, který kritizoval, kolik pozornosti dostává koronavirus, s nímž dosud zemřelo „jen“ 329 lidí.
Video zapůsobilo i na premiéra Andreje Babiše, což ostatně přiznal i redakci Aktuálně.cz. Právě to bylo podle něj zásadním okamžikem, kdy se rozhodl, že se chce na boj s rakovinou v Česku zaměřit.
Projev senátora Jana Žaloudíka v Senátu o nemoci covid-19 | Video: Česká televize
Když pak jednoho dne na pracovní schůzce v Průhonicích s Mariánem Hajdúchem, ředitelem Ústavu molekulární a translační medicíny a národním koordinátorem testování, probíral epidemii koronaviru, přišla otázka také na vystoupení senátora Žaloudíka. „Musel jsem mu potvrdit, že čísla, která uváděl pan profesor Žaloudík, jsou skutečně taková,“ říká Hajdúch.
Navíc, jak Babiš řekl před časem Blesku, nedávno ho zasáhla smrt člena jeho ochranky, který ve věku 35 let podlehl rakovině.
Sám také před časem absolvoval komplexní preventivní prohlídku v Masarykově onkologickém ústavu. A právě nabádání k prevenci je podle odborníků to, co by mohlo počty mrtvých na rakovinu v Česku radikálně snížit.
Premiér dokonce na tiskové konferenci mluvil o tom, že chce zachránit tisíce životů.
Včasné odhalení by snížilo počet úmrtí
Podle Hajdúcha to možné je. Jako příklad uvádí rakovinu děložního čípku, na který ročně umře až 400 žen.
„Toto onemocnění je prakticky preventabilní. Proti HPV (lidskému papilomaviru, pozn. red.) máme vakcínu a rovněž máme velmi dobrý screeningový program. A i přesto dochází k úmrtí na tuto nemoc, která by ale vůbec nemusela existovat,“ říká Hajdúch. Jenže u žen, u kterých se nádor včas neodhalí a přijde se na něj až v jeho pokročilém stádiu, už může být na záchranu pozdě.
A podobně to je i s dalšími typy nádorů. Díky prevenci by se přitom podařilo některé z nich včas odhalit a počet úmrtí výrazně snížit. Velký prostor pro zlepšení je i u rakoviny plic, u které se však v Česku preventivní screening prozatím neprovádí.
Zkušenosti ze zahraničí ale ukazují, že může být velmi efektivní. „Screening redukuje úmrtnost na toto onemocnění až o 34 procent.
Když si vezmeme, že máme jen plicních karcinomů téměř sedm tisíc onemocnění ročně, a propočítáme si to, může jít skutečně o nízké tisíce lidí, které reálně můžete zachránit,“ vysvětluje Hajdúch.
Přestože jsou preventivní prohlídky důležité a pomáhají odhalit nádory ještě v zárodku, kdy je lze často poměrně snadno odstranit, řada lidí návštěvu lékaře podceňuje a na preventivní prohlídky nechodí. Nakonec si na to stěžoval i sám premiér.
„Bohužel lidé nechodí na prevenci rakoviny, kterou umíme léčit, například rakovinu prsu, prostaty a další nemoci. Kdyby chodili na prevenci, tak bychom plno z nich zachránili. To je cíl,“ řekl premiér.
I podle lékařů je informování lidí o důležitosti preventivních vyšetření velmi důležitá.
Odborník na mamodiagnostiku Jan Daneš dokonce upozorňuje, že v případě rakoviny prsu by bylo zbytečné nakupovat nové přístroje nebo budovat další screeningová centra, neboť ty jsou už nyní na velmi vysoké úrovni.
„Zásadní problém je, že účast na screeningových programech je kolem 60 procent. Není to úplně špatné, ale efektivita screeningu při takové účasti samozřejmě klesá.
Ideální by bylo, kdybychom byli jako ve Velké Británii nebo Švédsku, kde chodí až 85 procent žen.
Pak by pokles úmrtnosti na rakovinu prsu, která už i tak výrazně klesá, mohl být ještě větší,“ říká Daneš, který je ředitelem Mamodiagnostického centra Waltrovka.
Nejrizikovější skupiny prevenci často zanedbávají
Ministerstvo zdravotnictví i neziskové organizace v minulosti představily mnoho kampaní, ve kterých Čechy na důležitost preventivních prohlídek upozorňovaly. Lékaři však tvrdí, že i tak je mezi lidmi mnoho mýtů. Setkávají se s pacienty, kteří například netuší, že se rakovina dá vyléčit, pokud je diagnostikovaná včas.
„Například část žen, které kolem 45 let vstoupí do přechodu, přestane chodit ke gynekologovi, protože už nepotřebují předepisovat hormonální antikoncepci. Přitom je to z pohledu vzniku nádorů děložního hrdla nejrizikovější skupina žen. Neuvědomují si, že ke gynekologovi do screeningového programu by měly chodit doživotně,“ upozorňuje Hajdúch.
Samotný program by však podle Hajdúcha neměl být chápán pouze jako onkologická prevence, nýbrž jako program preventivní medicíny, který by měl vést ke zlepšení zdravotního stavu. Důraz by měl být kladen také na správnou životosprávu, skladbu jídla či pravidelný pohyb. Nakonec i jejich zanedbání může zčásti způsobit onkologické onemocnění.
U Čechů se to podle Hajdúcha projevuje také tím, že je zde sice podobný věk dožití jako v západních evropských zemích, ale dříve se u Čechů objevují chronická onemocnění, která snižují kvalitu posledních let života.
Žaloudík: Hlavně aby nadšení vydrželo
Jakoukoliv aktivitu, která má zlepšit boj s rakovinou, tak lékaři pochopitelně vítají. Onkolog a současný senátor Jan Žaloudík, který nevědomky stojí za Babišovou iniciativou, uvádí, že vždy pomůže, když se tématu věnují známé osobnosti. Vliv to však podle něj má jen omezenou dobu.
Poněkud skeptický je také u premiérova prohlášení, přestože ho vítá. „Jsem z toho nadšený, ale nemohu být nadšený natolik, abych si myslel, že je to začátek nějaké převratné změny. K těmto vlnám zájmu jsme poněkud skeptičtí. Zeptal bych se na začátku srpna, jestli to nadšení vydrželo,“ říká Žaloudík.
Pokud by on měl vybrat oblast, kde by stát mohl zlepšit boj s rakovinou, tak to jsou oddělení onkologické prevence, která nabízí komplexní vyšetření.
To však doposud má pouze Masarykův onkologický ústav, kterému Žaloudík do července loňského roku šéfoval a dosud v něm působí.
Mimoto řada center nabízí screeningové programy, ty jsou však pouze úzce zaměřené – na rakovinu prsu, děložního čípku nebo tlustého střeva a konečníku.
I kdyby všechny tyto programy fungovaly dokonale a všichni lidé by na ně pravidelně docházeli, neodhalí nádorové onemocnění na jiných orgánech. „Chlap odejde ze screeningového programu, kde mu vyšetří střevo a myslí si, že nemá rakovinu. Jenže mezitím mu roste nádor na prostatě nebo na ledvině,“ upozorňuje Žaloudík.
Podle něj by bylo ideální, kdyby komplexní onkologickou prevenci nabízelo v každém kraji alespoň jedno zařízení. Člověk, který jí projde v Masarykově onkologickém ústavu, bude s jistotou vědět, že nemá jeden z 15 nádorů, který zabíjí nejčastěji. Celkem lékaři evidují 98 druhů nádorů.
Podle Žaloudíka by bylo vhodné, kdyby lidé kolem padesátého roku věku začali na podobná vyšetření chodit každé dva roky. Zároveň to přirovnává k pravidelným technickým prohlídkám aut. „Na auta ale dbáme a myslíme více než na sebe,“ povzdychne si Žaloudík.
Co v kampani vystřídá koblihy? Babiš vsadí na kartu, která se mu může vymstít
Babiš může podle expertů v roli „zachránce“ lidského zdraví po koronavirových přešlapech působit nedůvěryhodně.
Koronavirus obrátil zájem veřejnosti ke zdravotnickým tématům. Premiér Andrej Babiš toho chce využít v kampani před sněmovními volbami. Podle odborníků to ale nemusí být pro ANO nejmoudřejší tah.
Kontaktní kampaň, tisíce koblih. Dosud tahle strategie zabírala. Letos si ale chce Andrej Babiš a jeho hnutí ANO pomoci k hlasům v parlamentních volbách sofistikovanější metodou. Využije obratu zájmu veřejnosti ke zdravotnictví, k němuž přispěla epidemie koronaviru.
Koblihy tak vystřídá kampaň na prevenci rakoviny. V Česku této nemoci podlehne člověk každých dvacet minut, za život se s ní léčí každý třetí. Babiš má v květnu ohlásit takzvaný Národní akční plán boje proti rakovině.
Karel Komínek z Institutu politického marketingu má ovšem pochybnosti, zda podobná kampaň může být v případě hnutí ANO úspěšná. Opozice bude, míní Komínek, připomínat premiérovy přehmaty při řešení koronavirové krize, a Babiš tak může jako „zachránce“ působit nedůvěryhodně.
Seznam Zprávy každopádně získaly detaily strategie, která má podle ministerského předsedy snížit počty úmrtí na rakovinu a s níž chce premiér vyrukovat i na voliče. Obsahuje tři základní pilíře a má zajistit Čechům lepší prevenci i větší přísun peněz do této zdravotnické oblasti na léčbu a výzkum.
Směr boje s rakovinou obecně vytyčuje Česká onkologická společnost. V roce 2004 poprvé formulovala Národní onkologický program České republiky a letos chystá jeho aktualizovanou verzi.
Doplní do ní premiérův akční plán a naváže na evropský program boje s rakovinou, zveřejněný minulý týden. „Chci se na to soustředit a jako politik tomu pomoci,“ řekl Babiš loni v červnu na Fóru onkologů.
Od té doby v mediálních vystoupeních boj s rakovinou jen čas od času připomíná. V květnu ale v tomto ohledu přitvrdí.
„Je vždycky komplikované, když se do prevence míchá politika. Ale mít někoho, kdo zaštítí plány odborníků a dokáže alokovat finance, je dobře,“ sdělil k Babišovým plánům Marek Svoboda, ředitel Masarykova onkologického ústavu. Také on je členem výboru České onkologické společnosti a na vzniku strategie se podílí.
Brněnské zařízení platí za největší onkologické pracoviště v Česku. Ročně eviduje čtyři tisíce nových pacientů, provede téměř čtvrt milionu ambulantních ošetření a 10 tisíc hospitalizací.
Kromě prevence placené ze zdravotního pojištění jako první začalo nabízet i komplexní preventivní onkologické vyšetření. Zájemce si je platí sám, základní verze vyjde na 6500 korun. Řada zdravotních pojišťoven na ně přispívá.
Zájem brněnské centrum prevence nestačí uspokojit, i proto je v plánu rozšíření.
– Onkologická prevence – Centra prevence při Národních a Komplexních onkologických centrech. Předpokládá se výstavba nového Centra prevence v brněnském Masarykově onkologickém centru a vznik dalších menších center.
– Onkologická diagnostika a léčba – Síť Národních a Komplexních onkologických center v České republice. Předpokládá se výstavba nových budov a investice do nejmodernější přístrojové techniky pro onkologii.
– Onkologický výzkum – Vznikne Národní výzkumný institut pro nádorové choroby, který sdruží nejlepší onkologický výzkum v České republice.
A právě důkladnější předcházení rakovině má být stěžejním pilířem nové strategie. „V onkologii víme, že až šedesáti procentům úmrtí na rakovinu lze zabránit prevencí,“ uvedl Svoboda.
Onkologové chtějí v budoucnu přivést na preventivní prohlídky více zájemců. Preventivních vyšetření k časnému odhalení rakoviny prsu se pravidelně účastní zhruba 60 procent žen, stejné to je v případě karcinomu děložního čípku.
V případě kolorektálního karcinomu dokonce jenom 30 procent. „Chceme zvýšit počty vyšetřených o dalších 20 až 30 procent.
Toho lze dosáhnout i pomocí samovyšetřovacích testů, které si zájemce udělá doma bez asistence lékaře, nebo informační kampaní,“ vysvětlil Svoboda.
S kolegy také navrhnou rozšíření škály preventivních programů, které zaplatí pojišťovny. Mělo by jít jak o primární prevenci, tak screeningy, třeba karcinomu plic a prostaty.
„A také pravidelné preventivní vyšetření osob, které mají ve svých genech vloženo, že s vysokou pravděpodobnosti rakovinou onemocní.
Tento preventivní program u nás v brněnském ústavu rovněž funguje, ale není v dostatečné míře rozšířený celorepublikově,“ doplnil Svoboda.
Jak upozornily Seznam Zprávy, prevenci a včasný záchyt rakoviny ztěžuje také epidemie koronaviru. Lidé ze strachu z covidu odkládají jak screeningová vyšetření, tak i kontrolu u lékaře, když se u nich projeví varovné příznaky rakoviny.
Onkologové zároveň vědí, že screeningy znamenají jen část úspěchu. Řada nádorů totiž roste rychle a nelze pro ně mít screeningové programy. Zde je důležitá takzvaná primární prevence, tedy předcházet vzniku nádorů zdravým životním stylem – bez cigaret či přílišného množství alkoholu, s dostatkem pohybu. „A toto je pro nás nejtěžší.
Neumíme lidi dostatečně motivovat ke změně. Opakovat kuřákovi: Přestaň s tím! Vyžadovat po nich návštěvu u odborníků, kteří jim poradí, jak s kouřením přestat.
Musíme mít centra prevence, kam budeme lidi směřovat a kde se jim na jednom místě dostane patřičné intervence, včetně poučení o možnostech prevence a zdravého životního stylu,“ popsal Svoboda.
Babiš na červnovém Fóru onkologů představil svou vizi: měla by podle něj vznikat nová preventivní centra s komplexní péčí. „V každém kraji by mohlo být jedno. A třeba úplně stejná, jak přes kopírák. Bude tam oddělená prevence od léčby nemocných. Nechci být vystresovaný, když vidím někoho, na němž je znát, že se léčí s rakovinou,“ řekl Babiš onkologům.
Ti však kromě nových moderních center prevence, jako je v Brně, počítají i s případnou levnější verzí. Může se vyplatit třeba menším nemocnicím. V areálech špitálů mohou vznikat malá modulární centra prevence, tedy moderní budovy utvořené z uzpůsobitelných „buněk“. Nemocnice by si podle plánu měly samy zvolit, zda do svého areálu budou chtít základní typ, nebo složitější variantu.
Základní mohou posloužit hlavně pro vzdělávání klientů ve vztahu k jejich rizikovým faktorům. Složitější, která vyjdou na desítky milionů korun, počítají i s místnostmi pro vyšetření pacientů, případně pro screeningové programy. „Základní menší centra onkologické prevence mohou stát hned při vstupech do nemocnic, třeba vedle stánků s oříšky.
Zájemci je mohou navštívit, kdykoliv přijdou do nemocnice, nebo v ní čekají na jiná vyšetření. Preventisté, kteří by tam pracovali, u daného člověka zjistí, jak na tom je s rizikovými faktory a preventivními prohlídkami. Případně jej hned objednají na chybějící kontrolu v dané nemocnici, nebo mu alespoň dají potřebné informace a letáčky,“ potvrdil Svoboda.
Ministerstvo si už návrh center prevence od brněnského ústavu vyžádalo.
Národní akční plán boje proti rakovině, který Babiš představí v květnu, počítá i se zajištěním financování v řádu miliard korun z evropských dotačních programů.
Zaručit má vznik nových onkologických center a center prevence i vybavení těch stávajících nejmodernější technikou. Má se také více propojit bádání ohledně časné diagnostiky a léčby rakoviny.
Chystá se založení Národního výzkumného institutu pro nádorové choroby.
Babiš už v červnu onkologům hlásal, že umí zařídit propagaci rakovinné prevence. Republiku chce brázdit speciálně upraveným kamionem, vybaveným „cétéčkem“, do kterého naláká lidi na prohlídku. „Přijedeme před Kaufland nebo jinde a budeme tam dělat kampaň, tu umím dobře,“ ujistil onkology.
Karel Komínek z Institutu politického marketingu si není jistý, zda kampaň může být úspěšná.
„Na jednu stranu je to téma, které více spojuje, než rozděluje, a něco takového Andrej Babiš potřebuje více než kdykoli jindy.
Na druhou stranu, přes veškerou závažnost onemocnění a respekt k lidem, kteří s nemocí aktuálně bojují, či pozůstalým, není to – alespoň prozatím – téma v pravém slova smyslu,“ řekl Komínek.
Opozice navíc bude připomínat premiérovy přehmaty při pandemické krizi a Babiš může jako „zachránce“ působit nedůvěryhodně. „Každá strana a politik má určitý charakter.
Předurčuje je k tomu, že v řešení některých témat jim věříme, a v jiných zase ne. Když Andrej Babiš říkal, že bude řídit stát jako firmu, bylo to uvěřitelné, ať už si o smysluplnosti toho sloganu myslíme cokoli.
Když ale říká: ‚Postarám se o vaše zdraví‘, začne mít pochyby mnohem více lidí,“ doplnil.
Premiér ovšem už dříve řekl, že jej hluboce ovlivnil emotivní projev senátora a respektovaného onkologa Jana Žaloudíka (ČSSD). Ten loni v dubnu v souvislosti s koronavirem kolegy v Senátu upozornil na hrozbu rakoviny a zdůraznil, že na nemoc v Česku zemře okolo osmdesáti lidí denně.
Babiš v červnu také onkologům vykládal o zamýšleném mottu kampaně. Tehdy mělo Česko za sebou úspěšně zvládnutou první vlnu epidemie covidu. „Víte, že jsem populistický politik.
Rádi bychom lákali na to, že jsme zachránili tisíce lidí před koronavirem, teď zachráníme tisíce lidí před rakovinou,“ naznačil.
Jenže koronavirus veřejnému prostoru dominuje i nyní. A nezdá se, že by hned tak zmizel. „Aktuálně má ANO asi tři měsíce na to, aby téma zvedlo a přivedlo do mediálního mainstreamu. Což není zcela nemožné. Bude ale narážet na limity svých vlastních schopností řešit koronavirovou krizi, která dominuje zpravodajství už téměř rok,“ dodal Komínek.
Pravděpodobné tedy je, že v létě připravený slogan bude muset Andrej Babiš vzhledem k současné covidové situaci obměnit.