Každý den o nich slýcháme v různých reklamách a doporučeních a většina z nás si uvědomuje, že pro zdravý životní styl jsou nezbytná.
Kolik z nás ale doopravdy ví, co to vlastně probiotika jsou, jak se liší od prebiotik a k čemu jsou v našem organismu dobrá? Potraviny s přidanými nebo přirozeně se vyskytujícími probiotikami a prebiotikami bychom měli jíst mnohem častěji než tomu u většiny z nás je, mohou nás totiž ochránit před všemožnými problémy, které s sebou nese dnešní způsob života spousty z nás.
Existují i zdraví prospěšné bakterie?
Až někdy uslyšíte, že probiotika se řadí mezi mikroorganismy, zbytečně se nelekejte. Mikroorganismy totiž nemusí být jenom patogenní, tedy takové, které nám škodí, ale určité druhy mohou našemu tělu prokázat i značnou službu. Probiotika jsou sice bakterie patřící do skupiny bakterií mléčného kvašení, ale rozhodně si je nepleťte s bakteriemi, které u lidí vyvolávají některá onemocnění.
TIP: Zkuste zelenou směs superpotravin Blendea SUPERGREENS.
Probiotické bakterie fungují přesně opačně, chrání totiž naše tělo před vznikem různě zákeřných nemocí a zároveň nám pomáhají udržet zdravou střevní mikroflóru, od níž se rovněž odvíjí mnoho životně důležitých pochodů v organismu.
Kde takové bakterie najdeme
Probiotika se přirozeně vyskytují v některých potravinách, jmenovat bychom měli zejména zakysané mléčné výrobky jako jsou jogurty, sýry a kefírová mléka. Tento druh potravin bychom měli konzumovat nejlépe každodenně, jelikož mléčné výrobky nám kromě zdravých probiotik dodávají i nezbytný vápník, jehož hlavní funkce v našem těle je jistě každému dobře známá.
Některým lidem však může příjem mléčných výrobků způsobovat jisté zažívací potíže, mnoho z nás je totiž alergických na mléčnou bílkovinu, nebo nedokáže zpracovat mléčný cukr – laktózu. V takovém případě je nezbytné přijímat probiotika z jiných zdrojů.
Kromě doplňků stravy zakoupených v lékárně, kde máte tyto „hodné bakterie“ již v koncentrovanější formě, můžete do jídelníčku zařadit zeleninu, která prošla procesem mléčného kvašení. Patří sem například zelí, okurky, nebo takzvané pickles, což je zkvašená zelenina bohatá na probiotické bakterie.
Většinou jsou však zakysané mléčné výrobky v určitém množství dobře tolerovány i u lidí trpících laktózovou intolerancí, v těchto produktech je totiž mléčný cukr již částečně naštěpen.
Někdy můžeme probiotika nalézt i ve fermentovaných sójových produktech, což ocení zejména vegetariáni, vegani nebo lidé vyznávající jiný alternativní směr stravování. Probiotika mohou být přidávána i uměle do některých hotových výrobků, týká se to hlavně pokrmů pro děti, u nichž by se adekvátní denní příjem probiotik měl rovněž hlídat.
Nepleťte si probiotika a prebiotika
Už víme co jsou probiotika a kde se vyskytují, ale co když je zaměňujeme s prebiotikami? Ano, i takto mírně pozměněné slovo může mít úplně jiný význam a prebiotika jsou toho důkazem.
Prebiotika totiž nejsou bakterie mléčného kvašení, nýbrž živiny, díky kterým se probiotika v našem organismu přirozeně tvoří a bez jejichž přísunu bychom měli probiotik – zdravých bakterií velký nedostatek.
Prebiotika rovněž přijímáme z potravy, zdrojem jsou však jiné potraviny než je tomu u probiotik.
Prebiotika jsou chemickým složením převážně polysacharidy, oligosacharidy, fruktooligosacharidy, které se nejvíce vyskytují jako nestravitelná složka zeleniny, ovoce, luštěnin či některých obilovin.
Výše zmíněné sloučeniny jsou vhodnými živinami pro probiotika právě z toho důvodu, že jsou pro naše tělo nestravitelné, a tak se dostanou až do tlustého střeva, kde jsou schopné fermentovat a jsou zdrojem energie pro růst hodných bakterií.
Prebiotika existují i synteticky vyrobené, těmito někteří výrobci fortifikují výrobky jako jsou sladké tyčinky, anebo třeba pečivo. Prebiotika ve formě oligosacharidů se ve velkém množství vyskytují také v mateřském mléce, proto bychom při absenci kojení měli zvážit jejich přísun v dětství jinou cestou.
Kefír, jogurt nebo podmáslí – perfektní zdroje probiotik pro střeva
Proč je zdravá střevní mikroflóra tak důležitá?
Už bychom měli mít přehled o tom, co to jsou probiotika a jak se liší od prebiotik a dokonce už víme i to, kde je najdeme. Proč je ale v mnoha výživových doporučeních kladen takový důraz na dostatečný příjem těchto mikroorganismů a jejich živin? Probiotika tvoří střevní mikroflóru, která má vliv nejen na správné zažívání, ale i na mnoho jiných funkcí našeho organismu.
Tyto pozitivně působící bakterie nás totiž chrání před škodlivými, patogenními mikroorganismy. Ty díky nim špatně ulpívají na stěnách střeva a tím mají blahodárný vliv na naše celkové zdraví a imunitu. Dále probiotika dokáží v tlustém střevě syntetizovat některé vitamíny skupiny B a vitamín K, které jsou důležité při mnohých fyziologických pochodech v našem těle.
Nedejte rakovině šanci
Probiotika jsou uznávána i jako skvělá prevence před kolorektálním karcinomem, jedním z nejčastějších nádorů u nás. Tyto hodné bakterie totiž dokáží blokovat přeměnu dusičnanů přijatých potravou na dusitany, které mají kancerogenní účinek a tak viditelně snižují riziko rakoviny.
V neposlední řadě má střevní mikroflóra význam i při trávení tuků s vysokým obsahem mastných kyselin s krátkým řetězcem a při zneškodňování toxických látek.
Mezi bakterie mléčného kvašení s probiotickým účinkem se řadí zejména Lactobacillus, Bifidobacterium a Enterococcus, které jsou dnes nejvyužívanější.Bakterie mléčného kvašení mimo jiné snižují pH ve střevě, což okyseluje střevní obsah a zlepšuje se celkové vstřebávání některých nezbytných minerálů jako je vápník či hořčík.
Dostatečný přísun probiotik a prebiotik stravou bychom si měli hlídat i v případě, že nemáme zdravotní obtíže, ale v určitých případech bychom jim měli věnovat zvýšenou pozornost.
Přísun zvýšeného množství probiotik je dobré zvážit například před delší cestou do zahraničí u které víte, že se budete stravovat jinak než doma, ale také při onemocněních, na jejichž vyléčení musíte brát pravidelně antibiotika.
Antibiotika jsou totiž léky, které kromě patogenních bakterií zabíjí i ty zdraví prospěšné, čímž také poškozují přirozenou střevní mikroflóru.
Postižená střevní mikroflóra se může projevit různými zažívacími obtížemi, při dlouhodobé nedostatečnosti probiotik si můžeme koledovat i o mnohem komplikovanější zdravotní obtíže.
Některé zdroje uvádí navíc i vliv probiotik a prebiotik na snížení vstřebávání cholesterolu ve střevě, což je výbornou ochranou před vznikem kardiovaskulárních chorob.
Pokud jste dosud nepřikládali probiotikám až takový význam, jistě se váš postoj ode dneška zlepší. Tyto prospěšné mikroorganismy nám totiž přinášejí nespočet benefitů, díky kterým se budeme moci těšit plnému zdraví mnohem déle.
Pokud nedokážete adekvátní příjem probiotik zajistit přírodní cestou, rozhodně se nebojte využít dobré bakterie jako doplněk stravy a uvidíte, že si vás vaše tělo bude díky zdravé mikroflóře mnohem více hýčkat.
Zkuste to sami a schválně, jestli poznáte nějaký rozdíl.
Antibiotika: u 30 % dospělých vyvolají průjem
Antibiotika jsou zázračný lék – penicilin zachránil již více než
200 milionů životů. Spolu se smrtícími patogeny ale
bohužel ničí také „přátelské“ bakterie, které jsou součástí našeho trávicího a imunitního systému. Výsledkem narušení rovnováhy ve střevech je
průjem, se kterým má při nebo po antibiotické léčbě zkušenost 30 % dospělých. I
když děti od 1 do 4 let začínají mít podobné složení bakterií ve střevě jako
dospělí, antibiotiky způsobené průjmy se u nich vyskytují dokonce ve 40 procentech. Pravděpodobnost průjmu je vyšší u užívání
širokospektrých antibiotik předepisovaných i při
respiračních onemocnění a roste
přímo úměrně s délkou užívání antibiotik.
Pro organizmus, který je již
oslaben bojem s nemocí a užíváním antibiotik, znamená průjem velmi
vyčerpávající komplikaci. Vede k dalšímu poškození mikrobiálního prostředí
ve střevě a prodlužuje délku rekonvalescence. Obnova střevního mikrobiomu je
přitom náročnější než prevence „vybití“ ochranných bakterií.
Proč antibiotika ničí střeva?
Antibiotika nedokáží rozeznat prospěšné a škodlivé bakterie, proto dochází k ničení střevních bakterií, které mají vliv na imunitu a zajišťují správné zažívání.
Dle americké studie dokonce není mikrobiom (neboli mikroflóra), tedy souhrn všech mikroorganismů žijících v trávicí soustavě, zcela stejný ani po dvou letech od užívání antibiotik – probiotika přitom toto období významně zkrátí.
Střevní mikrobiom pomohou před negativními vlivy ochránit
probiotika a prebiotika na několika úrovních. Mechanický účinek spočívá
v tom, že bojují o místo přilnutí na střevní sliznici a o potravu
s ostatními bakteriemi.
Pokud místo na střevní sliznici získají, patogenům
chybí místo a potrava. Probiotika chrání mimo jiné střevo i tak, že
přirozeně vylučují metabolity (antibakteriální látky).
Dále mají probiotika
imunomodulační účinek, a díky tomu nejen že působí ve střevech, ale současně
zlepšují celkovou imunitu organizmu. Ta je přitom po užívání antibiotik
snížena.
Probiotika by měla být součástí léčby od začátku užívání antibiotik a minimálně týden po jeho skončení. Stabilizace střevního mikrobiomu může trvat až 12 měsíců po vysazení antibiotik, proto je vhodné poté používat probiotika pro dlouhodobé užívání s nižším počtem bakterií.
3 nejčastější mýty
Užívání probiotik u antibiotik spolu s antibiotickou léčbou je zbytečné, nic mi nehrozí. Je prokázáno, že až 30 % dospělých a 40 % dětí trpí průjmem při nebo po užívání antibiotik.
Při antibiotikách stačí, když budu jíst mléčné výrobky, a průjem dostat nemůžu. Antibiotická léčba představuje velkou zátěž na organizmus, proto přírodní zdroje probiotických bakterií jako jsou zakysané mléčné výrobky, kyselé zelí nebo kvašené okurky nestačí. Vhodné je užívat probiotika s co největším počtem kmenů a počtem bakterií.
Pokud berete antibiotika, nemá cenu současně brát probiotika – antibiotika je stejně zabijí. Řešením je brát probiotika mezi dávkami antibiotik tak, aby se antibiotika již stačila vstřebat do krve (ideální doba je ve 2/3 mezi dávkami antibiotik).
Která probiotika koupit?
Často se stane, že nám při podávání receptu na antibiotika lékař řekne, ať si v lékárně koupíme i probiotika. Ale jaká? Pokud nechcete spoléhat na radu lékárníka, přečtěte si, podle čeho vybírat.
Při užívání potom dbejte na to, abyste probiotika užívali ve dvou třetinách intervalu mezi antibiotiky, kdy je již účinná látka vstřebána do krevního oběhu. Probiotické bakterie pak negativní vliv antibiotik pomohou napravit.
Pokud vám lékař předepíše antibiotika, v lékárně při jejich nákupu požádejte lékárníka též o probiotický přípravek pomáhající chránit váš střevní mikrobiom.
- Obecně platí, že probiotický výrobek by měl
obsahovat alespoň miliardu živých probiotických organismů. Hodnotu
koncentrace probiotických bakterií značí tzv. CFU, neboli Colony Forming Unit, která by měla tedy být
minimálně 109. - Při užívání antibiotik je vhodné užívat silnější probiotický výrobek (tedy ten, který obsahuje 20 miliard živých probiotických bakterií) s větším počtem probiotických kmenů (9 a více).
- Obal – i obal je důležitý, a to kvůli propustnosti
vzdušné vlhkosti. Nejvhodnější jsou hliníkové obaly (sáček, blistr),
nejméně vhodná pak umělohmotná dóza. Při nesprávném uchovávání může dojít k
předčasné aktivaci „uspaných“ probiotik. - Vhodná je kombinace probiotik a prebiotik, která zaručí, že probiotika budou mít dostatek potravy, než dorazí ve
střevě na místo určení (prebiotika = nestravitelná část potravy, vláknina,
která působí jako „potrava“ pro probiotika).
Jíst za dva? Porce jídla v těhotenství
Nejezte více, ale lépe.
Během 40 týdnů těhotenství musí Vaše tělo zvládnout mnoho náročných úkolů. Miminko je kompletně vyživované pupeční šňůrou a musí neustále dostávat živiny. Krátce řečeno: Tělo je ve stavu pohotovosti a pracuje na nejvyšší obrátky. Právě teď jsou zdravá výživa a správné porce jídla v těhotenství stejně důležité jako lékařské kontroly a dostatek pohybu na čerstvém vzduchu.
Miminko si obstarává všechno, co potřebuje, z krevního oběhu matky, a pokud je to nutné, čerpá i z matčiných rezerv. Pro duševní a fyzický vývoj dítěte je důležitá kyselina listová, jód a železo. Pokud jsou zásoby dostatečné, dítě se optimálně vyvíjí a matce se také daří dobře. To znamená, že ze správné výživy budou mít prospěch oba, matka i dítě.
Uvědomte si, že kojení je pro matku značně náročné, takže byste zvláště v tomto období měla věnovat pozornost vyvážené stravě a dostatečnému příjmu živin.
Staré pravidlo „jíst za dva“ není ve skutečnosti pravdivé. Proč? Protože v prvních třech měsících nemají budoucí matky potřebu žádných dodatečných kalorií. Později, od čtvrtého měsíce, můžete jíst denně asi o 250 kcal více. To je přibližně ekvivalent jedné porce müsli nebo jedna obložená houska navíc.
Jak tedy sestavit správný jídelníček v těhotenství? Hodně záleží na složení potravy. Znamená to, že Vaše strava by měla být co nejrozmanitější a obsahovat vitamíny a minerály v potřebném množství, ale nikoliv kalorie navíc. Nejde tu o kvantitu, ale o kvalitu.
Odborníci v této souvislosti hovoří o vysoké hustotě živin. Takto vypadá ideální jídelníček v těhotenství: Denně jezte ovoce, zeleninu, saláty, brambory, celozrnné výrobky, nízkotučné mléčné výrobky, pravidelně také mořské ryby pro přísun omega-3 mastných kyselin a občas nízkotučné maso. Důležitá je také dostatečná konzumace nápojů.
I když se budete stravovat podle těchto zásad, nemusí být potřeba některých živin dostatečně uspokojena. Deficit bývá častý zejména v případě kyseliny listové, jódu a omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem DHA.
Nutriční odborníci proto doporučují potravinový doplněk přizpůsobený specifickým potřebám těhotných a kojících žen. Poraďte se prosím o této problematice se svým gynekologem.
Nejezte více než obvykle. Jezte lépe. Můžete jíst cokoli, na co máte chuť, ale jídla musejí být v průběhu dne správně rozdělena:
- bohatá snídaně
- hlavní jídlo v poledne
- večer něco malého a lehkého
- mezitím jedna nebo dvě malé svačiny
Ovocné příkrmy HiPP se spoustou vitamínů a samozřejmě bez přidaného cukru jsou zdravou svačinou mezi jídly.
Utrácet za probiotika? Tohle o nich musíte vědět!
Foto: metamorworks, Shutterstock.com
Měli byste investovat do přípravků s probiotiky, nebo stačí sníst jogurt, a máte vystaráno? A je vůbec nutné se nějakými probiotiky zabývat? Naučíme vás, jak za ně zbytečně nevyhazovat!
I ve vašich střevech by měl ideálně být kilogram a půl bakterií, které vás chrání proti střevním patogenům a posilují vaši imunitu. Daří se jim, pokud je dostatečně vyživujete a nezabíjíte je stresem nebo antibiotiky. Co dělat, když jsou oslabené a přestanou vás chránit? Pomohou pak probiotika?
Probiotika jsou směsí živých mikroorganismů, říká se jim také bakterie mléčného kvašení, které osidlují vaše střeva. „Jde hlavně o laktobacily a bifidobakterie.
Ovlivňují imunitní systém, potlačují růst hnilobných bakterií, zlepšují toleranci laktózy, snižují cholesterol a ovlivňují vstřebávání a tvorbu některých vitaminů. Působí také protinádorově,“ vysvětluje PharmDr.
Ivana Lánová z Benu lékárny v Mladé Boleslavi.
Prvním a zásadním zdrojem probiotik je mateřské mléko, ale děti „nasbírají“ mnohé z nich i kolem sebe, když si všechno dávají do pusy. Probiotika se doplňují i díky zakysaným mléčným výrobkům – jogurtům a kefírům, ale jsou i v kvašené zelenině či moštu.
Střevní mikroflóra, kterou vytvářejí, může trpět v souvislosti s konzumací jídla s chemickými přísadami, při užívání hormonů, dlouhodobém stresu nebo při léčbě antibiotiky.
V důsledku toho „hodné“ bakterie vymírají a jejich místo obsazují škodlivé.
Že je něco špatně, se neprojeví jen zhoršením zažívání nebo plynatostí, ale také opakovanými infekcemi, kožními potížemi, výskytem alergie, kvasinkovým onemocněním a podobně. A to je chvíle probiotika doplnit.
Foto: marekuliasz, Shutterstock.com
Přírodní probiotika jsou v kvašených potravinách, takže si je pravidelně dopřávejte
Pokud potřebujete probiotika doplnit, můžete sáhnout po potravinách, které přirozeně bakterie mléčného kvašení obsahují – již jsme zmínili kvašenou zeleninu, zakysané výrobky a podobně. Na trhu objevíte i potraviny, do kterých byla probiotika dodána – třeba nápoje s probiotickou kulturou či některé džusy.
Samozřejmě lze sáhnout i po potravinových doplňcích, které se dají koupit v lékárně.„Nabízíme je v několika lékových formách – pro dospělé tobolky či tablety, pro nejmenší sáčky nebo kapsle, jejichž obsah se rozmíchá v nápoji či potravě, v kapkách a sirupu. Větším dětem vyhovují pastilky rozpustné v ústech nebo žvýkací,“ říká Mgr.
Monika Mikulková z lékárny Sfinx Brno.
Často se lidé ptají, jestli je opravdu nezbytné utrácet za probiotika a nestačilo by jíst potraviny, které je obsahují.
Pokud jste zdraví a nemáte potíže, pak vám postačí sníst kvalitní jogurt či alespoň porci kvašené zeleniny denně – ale kolik obsahují probiotik nezjistíte, takže v případě potřeby je lepší sáhnout po přípravku, který ono množství garantuje.
Vyplatí se topo nemoci nebo když se pohybujete třeba v prostředí plném smogu a podobně, už je dobré si vypomoci. Ovšem když už do probiotik investujete, měli byste si ohlídat, abyste je užívali správně. Na co pozor?
- Obsah bakterií – denní dávka pro dospělého je alespoň 10 miliard živých bakterií, u dětí polovina. Spočtěte si tedy cenu za balení počtem denních dávek a zjistíte, jak výhodné opravdu ono balení je
- Přítomnost prebiotik – prebiotika jsou „potravou“ probiotik, tedy zvyšují jejich schopnost se ve střevě uchytit a rozrůstat. Pokud není prebiotikum součástí přípravku, měli byste si ho přikoupit a užívat společně
- Doba expirace – bakterie jsou živé organismy, které i správně skladované časem umírají. Někteří výrobci udávají dokonce jejich garantovaný obsah na konci expirace
- Kdy užívat – nepolykejte je najednou s antibiotiky, ta jich mohou spoustu zabít – i když závisí na kmeni bakterií, které jsou v přípravku obsazeny. Probiotika se většinou užívají několik hodin po poslední dávce antibiotik za den. Berte je celou dobu s antibiotiky a nejméně týden po ukončení antibiotické léčby
- Jak užívat a skladovat – nezabíjejte je přílišným teplem či zimou při skladování nebo zapíjení vroucím čajem nebo ledovou vodou. Dejte na rady výrobce – pokud doporučuje uchovávat například nápoj v teplotě do 8 °C, není dobré ho brát s sebou v létě k vodě nebo na výlet.
Antibiotika se musí předepisovat s rozumem
Jednak jde o nebezpečí pro pacienta samotného, kdy následkem nadměrného užívání antibiotik může dojít k narušení střevní mikroflóry, a potom je to nebezpečí obecné.
Pokud budeme dávat antibiotika neuváženě a zbytečně, bude se snižovat citlivost různých mikroorganismů k antibiotikům, což už se ostatně děje a začíná to být problém.
Podle Národního antibiotického programu, který byl zahájen v roce 2009, je účinnost antibiotik vážně ohrožena narůstající a rychle se šířící rezistencí mikrobů a tato rezistence zvyšuje nemocnost i úmrtnost a ohrožuje tak bezpečí pacientů.
Ale nejde jen o tento problém. Antibiotika mění střevní mikroflóru a z posledních studií například vyplývá, že podání antibiotik dětem do jednoho roku zvyšuje riziko vzniku zánětlivého onemocnění střeva pětkrát a také, že už jedna týdenní kůra antibiotik způsobuje snížení počtu střevních bakterií i zúžení spektra této mikroflóry.
Dále je tu riziko vzniku zánětu střeva, tzv. colitidy způsobené bakterií Clostridium difficile a také riziko vzniku alergie. Z toho důvodu je racionální předepisování antibiotik velmi důležité a osvěta jak odborné tak laické společnosti nezbytná.
Až 90 % antibiotik je předepisováno v primární péči a často zbytečně, takže odpovědnost leží zejména na pediatrech a praktických lékařích.
Ano, proto například když doporučujeme dávat probiotika, nesouvisí to jen s narušením střevní flóry po léčbě antibiotiky. I alergologové doporučují probiotika pro posílení imunity, obzvláště u dětí.
Střevo zajišťuje nejen trávení potravy, ale musí se také vyrovnat s patogeny, které se do něj s potravou dostanou. Takže provázanost s imunitním systémem je jasná. Střevo jako takové je velmi komplexní orgán. Pro zajímavost: je dlouhé 7–10 m, jeho povrch je velký jako tenisový kurt a bakterie, které ho osídlují, váží zhruba kilo.
Všem těmto bakteriím se říká lidský mikrobiom a jsou pro zdraví samozřejmě velmi důležité. Bez nadsázky můžeme tyto „hodné“ bakterie nazvat naším rozšířeným já, které plní mnoho funkcí.
Lidský mikrobiom tvoří zhruba 100 bilionů mikroorganismů, což je desetkrát více, než máme našich vlastních buněk v těle, a dohromady obsahují stokrát více genů než lidský genom. A nenachází se jen v trávicím traktu, ale i na kůži, v respiračním systému či v urogenitálním traktu nebo ve slinách.
V jednom mililitru slin je například okolo miliardy bakterií. A na všechny tyto bakterie, které v našem těle dělají spoustu důležité práce, samozřejmě působí i antibiotika.
Tak například jsou-li ve správné rovnováze, produkují vitamin K a B12 a mají nezastupitelnou roli v trávicím procesu a v imunitních reakcích organismu. Zamezují třeba osídlení střeva patogeny.
A odchylky ve složení těchto mikroorganismů narušují imunitní regulační mechanismy a vedou k alergiím, autoimunitním chorobám anebo třeba k obezitě. Ale mnoho se toho ještě neví. Lidský mikrobiom se intenzivně zkoumá.
Výzkum by měl ukázat, které bakterie konkrétně souvisejí s určitým onemocněním.
Péče o lidský mikrobiom začíná už během porodu a raného dětství. Důležitý je třeba vaginální porod. V děloze je sterilní prostředí, střevo novorozence je také sterilní. Porodem dochází k počátku kolonizace bakteriemi a k nastartování celého procesu budování slizniční imunity.
Také kojení hraje svoji roli, kojené děti mají jinou skladbu střevních mikroorganizmů než děti krmené umělým mlékem. Dalším důležitým prvkem je také zdravá strava. Konzervanty totiž nezabíjejí pouze bakterie v potravinách, ale můžou mít vliv i na bakterie v těle.
A svoji negativní roli sehrávají samozřejmě i antibiotika, takže k jejich užívání je potřeba přistupovat s rozumem.
Může to mít vliv na imunitu, na střevní mikroflóru, může dojít k superinfekci jinou bakterií, která je potom velice svízelná a komplikovaná co do léčby. Dlouhodobý problém představují stavy, kdy ve střevní sliznici dojde k nějakým zánětům či autoimunitním procesům.
Obecně lze říct, že nesprávné a nadměrné užívání antibiotik zejména v raném dětství může zapříčinit, že v dospělosti dojde k zánětlivému onemocnění střeva, například ke Crohnově chorobě.
Stává se také, že kvůli podávání antibiotika se vybije střevní mikroflóra a přerostou v ní bakterie, které by tam jinak žádný prostor neměly a neměly by možnost se tam usadit. Ty pak působí značné problémy – velký zánět, krvácivost, průjmy.
Vloni se u nás na klinice objevili rodiče s 12letým synem, kterému byla kvůli kloubnímu zánětu a s tím spojené vysoké horečce v nemocnici, kde byl hospitalizován, nasazena poměrně intenzivní a široká antibiotická léčba. Zhruba tři týdny po vyřešení problémů s kloubním zánětem chlapec začal mít krvavé průjmy a bolestivé křeče v břiše, ztrácel na váze, byl bledý.
Podrobné vyšetření odhalilo, že má velký zánět v zažívacím traktu. Došlo totiž k tomu, že jeho normální střevní mikroflóra byla potlačena antibiotickou léčbou, což umožnilo, že se mu v trávicím traktu rozmnožila nepříjemná bakterie Clostridium difficile, která je považovaná za nejzávažnějšího původce průjmů spjatých s antibiotiky.
Tato bakterie běžně přežívá v lidském organismu, ale když se přemnoží, bakterie začnou uvolňovat toxiny, které mohou způsobovat nadýmání, zácpu a průjem spojený s velkými bolestmi břicha.
Chlapec si vytrpěl své a bylo velice obtížně se této bakterie zbavit, léčba se táhla několik měsíců a nakonec jsme museli v zahraničí objednat lék za několik desítek tisíc korun, který nehradí zdravotní pojišťovna. Lék naštěstí pomohl, ale byla to velmi nepříjemná a komplikovaná situace.
Riziko je větší proto, že střevní mikroflóra je u dětí citlivější než u dospělých a podávání antibiotik u nich může mít dlouhodobější následky. U malých pacientů jsme tedy obzvláště opatrní – s indikací antibiotika, s délkou podávání, s druhem antibiotika a s tím, jak často dětem antibiotika dáváme.
V naší uspěchané době se zdá, že to je rychlé a jednoduché řešení na všechny infekce, které se objevují nebo se kterými pacient bojuje. Jenže to tak není.
Často hlavně dospělí preferují to, aby dostali předepsáno antibiotikum, než aby se snažili nemoc nějakým jiným způsobem vyléčit – zůstat doma, v klidu, vyležet ji s pomocí běžně dostupných domácích prostředků.
Tak preferují rychlý způsob, který ale není správný.
Určitě také. A naším úkolem je takové pocity vyvracet a dělat osvětu v tom smysl, že běžné infekce, tedy rýma, kašel, bronchitida či zánět středního ucha, jsou povětšinou virové, tudíž dát na ně antibiotika je zbytečné a je to špatně.
Ano, je to zbytečné. Jedině to stojí za úvahu v případě, kdy se obáváme superinfekce – to znamená, že na virové onemocnění nasedne nějaká bakteriální infekce a virózu zkomplikuje. Potom je antibiotikum indikováno, jinak ne.
Tam jsou dvě otázky. Jednak jde o rozhodnutí, zda antibiotikum nasadit, zda s ním začít léčit. A druhé rozhodnutí je, které antibiotikum – máme mnoho skupin od úzkospektrých po širokospektrá.
To první rozhodnutí se odvíjí od historie nemoci, klinického nálezu v den, kdy pacient přijde, i celkové anamnézy pacienta a k tomu obvykle přichází ještě nějaký test. To je na zvážení lékaře. Nejjednodušší je udělat přímo v ordinaci tzv.
CRP nebo odběr na krevní obraz, sedimentaci, test na streptokoka a podobně. Jde o rychlé testy, kdy výsledek je buď ihned, nebo v ten samý den, a podle nich se lze zorientovat v tom, zda je opravdu nutné antibiotikum nasadit a případně jaké.
To druhé rozhodnutí se pak odvíjí od dalších věcí – od toho, zda se jedná o opakované onemocnění, zda pacient nemá nějakou alergii apod.
To nelze říct takto obecně, záleží na tom, jak je dítě staré, v jaké zdravotní kondici…, je tam spousta okolností.
Dalo by se říci, že u dětí do jednoho roku věku by se mělo jednat o zcela mimořádnou záležitost, opravdu indikovanou, podloženou i nějakými testy, aby bylo jisté, že dítě antibiotika potřebuje.
U dětí ve školkovém věku, když jsou nemocné, jde většinou o virová onemocnění, takže i u nich by měla být přísná indikace a zase alespoň jeden dva testy, které by podpořily indikaci k tomu, že antibiotikum je nutné dát.
Určitě, takové dítě by mělo mít základní pediatrické vyšetření, ale třeba i imunologické vyšetření, abychom zjistili, jestli tam není například nějaký imunologický defekt, který způsobuje, že jsou opakovaně potřeba antibiotika. U zdravých dětí to tak nebývá. U opakovaných infekcí, například když má dítě v krku streptokoka, se snažíme zjistit, zda není nosič té bakterie v rodině či někdo jiný v blízkém okolí dítěte danou bakterii nemá – to je asi nejtypičtější příklad.
Najít vztah mezi akutním infektem a nějakým psychosomatickým podkladem je myslím docela těžké. Takovou spojitost lze mnohem snáze vysledovat u dětí, které trpí opakovanými bolestmi hlavy, bříška, kloubů, … Tedy v případech, kdy po vyloučení všech organických příčin je namístě zamyslet se, zdali tam není nějaká psychická příčina.
To se děje spíše jen v situacích, kdy mají nějaký plán – například když mají někam odjet a nechtějí jít do rizika, že dítě bude nemocné, že nemoc přeroste v bakteriální infekci a podobně. Snažím se s nimi dohodnout, aby antibiotika dítěti podali jen v případě, že to bude opravdu nutné, aby je nedávali preventivně.
Jinak pokud není důvod, stres, tak rodiče spíše souhlasí s konzervativním postupem – mají možnost zavolat mi ve dne v noci, přijít i o víkendu… U větších dětí je situace potom zase trochu jiná. Rodiče většinou chtějí, aby dítě bylo rychle zdravé, nezameškalo vyučování. Nasazení antibiotika je rychlé, jednoduché řešení.
Bohužel se stává, že lékař vychází ze své zkušenost a z klinického stavu pacienta, ale už třeba nesahá k nějakému dalšímu ověření, ať už z jakéhokoli důvodu. Když se antibiotikum nenasadí, péče o nemocné dítě složitější, musí se hlídat, je to víc práce. A větší odpovědnost ze strany lékaře.
Stará se tím ale i o dlouhodobější zdraví.
Vodítkem je deset infekcí za rok, což je pro rodiče často šokující zjištění. V podstatě jde o to, že dítě má horší či mírnější infekci průměrně jednou měsíčně a zpravidla se jedná o jeden až dva roky na začátku školní docházky.
Ze začátku jsou z toho rodiče, jejichž dítě častější nemocností dosud netrpělo, překvapení a nervózní a hned vyhledávají lékaře, pak se s tím ale naučí zacházet.
U jinak zdravého dítěte je vhodné první dny vyčkávat doma, kontrolovat teplotu a případné symptomy (rýmu, kašel) léčit domácími prostředky, lékař jim stejně nic jiného neporadí.
Praktický pediatr se nejčastěji setkává s infekčními onemocněními dýchacího systému, zažívacího systému a močového systému. To je to, s čím se u dětí potýkáme. Důležité je mít na to jasný názor, jasný postup, snažit se eliminovat škodlivé vlivy různých léků a neškodit. Snažit se rodiče a děti tímto obdobím provést bez újmy.
Je těžké dávat obecná doporučení, záleží na mnoha okolnostech – v jakém věku dítě je, jaký je jeho zdravotní stav, jestli jsou v rodině další děti… Když dítě často stůně, obecně doporučujeme, aby po nějaký čas nechodilo do kolektivu, aby jeho imunitní systém vyzrál, a po nějakém čase zkusí jít znovu mezi děti.
Jde-li o častá onemocnění, která vyžadují aktivní léčbu antibiotiky, pak je namístě další vyšetření, které by mělo osvětlit, zda u dítěte není nějaký další problém. Otužování dětí, vhodná strava, častý pobyt na čerstvém vzduchu a podobně – to jsou obecné rady, které platily, platí a platit budou.
Doporučujeme probiotika a také preparáty na posílení imunity u dětí, které jsou často nemocné, nemají žádný imunitní defekt a u nichž potřebujeme mírně podpořit imunitu. Probiotika a imunoglukany působí velice dobře a mají minimum vedlejších účinků.
U dítěte, které se potýká s nějakými problémy, je určitě lepší vítězit nad nemocí s pomocí takových podpůrných doplňků a preparátů než dávat složité léky, které mají nějaké vedlejší účinky. U zdravého dítěte žádné doplňky a preparáty nedoporučujeme.
Často předepisujeme k antibiotikům rovnou i probiotika a doporučujeme, aby rodiče začali probiotika dávat už během antibiotické léčby a pokračovali i nějakou dobu po ukončení léčby.
Tato možnost se využívá hlavně u dětí, které mají závažnější infekce a dáváme jim širokospektrá antibitiotika, o nichž víme, že mají negativní efekt na střevní flóru, že děti je budou brát dlouho a že riziko je tam velké. Dále probiotika doporučujeme také u dětí, které mají opakované infekce.
Imunoglukany a jiné preparáty, které posilují imunitu, dáváme v mezidobí, kdy se dítě vyzdraví a my se snažíme jeho imunitu trochu aktivovat, aby záhy nedošlo k dalšímu onemocnění.
V případě nemoci se objednávejte k našim praktickým lékařům a pediatrům, kteří pomocí moderních metod zjistí, zda je vhodné antibiotika nasadit či nikoliv. Telefonické objednání je nejrychlejší cestou: +420235360133
Antibiotika vyžadujeme zbytečně
Bez antibiotik si léčbu některých nemocí neumíme představit. Mnohdy ale jdeme k lékaři a antibiotika po něm vyžadujeme v domnění, že urychlí léčbu běžného nachlazení. V tomto případě jsou však antibiotika zcela zbytečná a spíš našemu tělu uškodí. V naprosté většině nachlazení jsou totiž vyvolavateli viry.
Antibiotika na ně ze své podstaty vůbec nepůsobí, i přesto se však může stát, že je lékař nasadí. Jedná se o případy, kdy klinický obraz onemocnění není zcela jednoznačný. Nasazení antibiotika u běžného nachlazení je tak nejen zbytečné, ale i rizikové. Antibiotikum není schopno nikterak ovlivnit množení virů.
Uplatňuje se pouze u bakteriálních infekcí vzniklých primárně, nebo sekundárně až po předchozí virové nákaze. Musíme si uvědomit i fakt, že antibiotika mají nežádoucí účinky – především při volbě antibiotik se širokým spektrem působení se mohou dostavit zažívací potíže, u žen pak záněty pochvy.
U osob současně užívajících jiná léčiva nezapomínejme na riziko lékových interakcí.
Jak antibiotika fungují?
Antibiotika jsou látky produkované mikroorganismy, které zpomalují, nebo zastavují růst mikroorganismů, nebo je hubí. Podle chemické struktury a mechanismu účinku se dělí na řadu podskupin – peniciliny, teracykliny, makrolidy, cefalosporiny, chinolony a další.
Nejvýznamnějším způsobem „práce antibiotik“ je narušení buněčné stěny bakterií a zásah do jejich látkové přeměny. Bakterie pak přestává být schopna vytvářet si pro svůj život nezbytné látky. Jiné typy antibiotik zase dokážou omezit tvorbu nukleové kyseliny – nositelky genů bakterií.
Je tak jasné, že na různé bakterie budou působit různá antibiotika.Léčba antibiotiky by měla být zahájena až po stanovení původu infekce – k tomu je třeba odebrat vzorek krve, moče nebo tkáně a odeslat do mikrobiologické laboratoře.
Léčba bz měla být zahájena co nejdříve, a tak se lékař musí často spoléhat na své zkušenosti a na jejich základě antibiotikum zvolí. Po obdržení výsledků z laboratoře lze pak léčbu upravit. Při léčbě antibiotiky je samozřejmá i součinnost vlastní imunity pacienta.
Ta se vypořádá s bakteriemi, jež jsou působením antibiotik zničeny nebo se nemohou množit.
Proč antibiotika nepůsobí?
Proč vzniká rezistence na antibiotika? Odpověď je jednoduchá – bakterie jsou „chytré“. Velmi rychle se učí antibiotikům odolávat a umí si také tuto „dovednost“ předávat mezi sebou.
Děje se tak v situacích, kdy jsou bakterie vystaveny nedostatečně účinné koncentraci antibiotika, léčba netrvá dostatečně dlouho (léky o vlastní vůli vysadíme!), nebo pokud je zvolen nesprávný typ léku. Obezřetné používání antibiotik a z toho plynoucí udržení jejich účinnosti je proto velmi důležité.
Antibiotika musí být užívána pravidelně, ve stanovených časových intervalech a po přesně vymezenou dobu. V důsledku infekce rezistentním mikroorganismem (kdy antibiotika nedokážou být účinná) zemře každým rokem v zemích EU přibližně 25 tisíc osob.
Jak antibiotika užívat
Antibiotika rozhodně nenasazujte sami a nevysazujte je okamžitě, když se vám uleví. Dodržujte přesně pokyny lékaře jak léky dávkovat a jak dlouho je užívat. Nespotřebovaná léčiva vraťte do lékárny (neponechávejte si je doma pro případ, že si je nasadíte sami!).
Vyhodíte-li antibiotika do běžného odpadu, podporujete vznik rezistence na antibiotika. Lék se takto dostane do kontaktu s bakteriemi z běžného okolí. Ty méně odolné při tom zemřou.
V okolním prostředí se však vyskytují i bakterie rezistentní, jež přežily předchozí útoky antibiotik a ty se začnou množit. Při nákaze těmito bakteriemi nemusejí být antibiotika účinná.
Neužívejte ani prošlé léky – lék už nebude mít původní účinnost a jeho užíváním byste zbytečně zvyšovali rezistenci. Vždy lékaři řekněte, které další léky užíváte, protože některá antibiotika mohou mít závažné interakce s jinými léky.
Penicilinová antibiotika užíváme před jídlem nebo nalačno. Antibiotika cefalosporinového typu užíváme do 15 minut po jídle. Antibiotika chinolonového typu užíváme nezávisle na jídle.
Nežádoucí reakce
Na antibiotika vzniká často alergie; ta může vzniknout kdykoli, předchozí bezproblémové užití bohužel není zárukou, že alergická reakce později nenastane. Objeví-li se vyrážka, dušnost, otoky nebo dokonce potíže s dýcháním, kontaktujte okamžitě lékaře.
Užíváte-li antibiotika chinolonového nebo tetracyklinového typu, nejezte současně mléčný výrobky (vápník v nich obsažený vytváří s lékem obtížně vstřebatelný komplex, antibiotikum se tak nedostane do krevního oběhu a jeho účinek je minimální), neužívejte minerály ani léky na snížení kyselosti žaludku – antacida.Užíváte-li antibiotika chinolonového nebo tetracyklinového typu, nepobývejte na přímém slunečním světle. Vyhnete se tak nepříjemným kožním projevům (vyrážce).
Léčebný efekt antibiotik ovlivňuje alkohol. Pro lidi s onemocněním srdce může kombinace některých antibiotik a alkoholu být opravdu nebezpečná.
Potřebná probiotika
Narušení mikrobiální rovnováhy během užívání antibiotik vyústí často v trávicí potíže, nejčastěji (až u 30 % pacientů) jde o průjem. Zejména u antibiotik, která se užívají v intervalu 12 a více hodin, je podle posledních výzkumů vhodné užívat probiotika.
Ta bychom měli začít konzumovat v podstatě současně s antibiotiky. Aby se antibiotika pomnožila a osídlila co nejrychleji danou oblast střeva, musí být dostatečně koncentrovaná; musí jich být dostatek, doporučuje se alespoň 10 na 14 CFU (kolonie tvořících jednotek).
Jsou-li probiotika chráněna odolným obalem, který se nerozpustí v žaludku, stačí dávka 10 na 12 CFU.
Doporučené koncentrace běžnými potravinami nedosáhneme, proto je vhodné sáhnout po probiotikách ve formě doplňků stravy, v dostatečné kombinaci a s vhodnými kmeny probiotik, jež odpovídají našim zeměpisným šířkám.
Jeden jogurt denně. Zdraví prospěšná probiotika
Název zní složitě, ale nejedná se o nic jiného, než o souhrnné pojmenování bakterií žijících v našich střevech. Každý máme jiný mikrobiom, jiné zastoupení a jiné množství jednotlivých druhů bakterií. Obecně se dají střevní bakterie rozdělit na ty zdraví prospěšné a zdraví škodlivé.
Odborněji bakterie mléčného kvašení a bakterie hnilobné.
Nemají se navzájem „rády“, takže mezi nimi probíhá neustálý boj. Nejlepším stavem pro naše zdraví je, aby byly v rovnováze. Zdravá střeva totiž ovlivňují nejen trávení, ale i upravují hladinu cholesterolu v krvi a zvyšují imunitu.
Jak si zajistit tedy rovnováhu mikrobiomu? Úplně jednoduše – stravou.
Pokud jíme nevyváženou stravu, s nedostatkem vlákniny, kysaných mléčných výrobků a naopak s přebytkem nevhodných tuků a cukrů, přemírou kávy i alkoholu, ve střevech začnou převažovat bakterie hnilobné. Takový stav organismu nesvědčí.
Vyvážená strava, tedy opak výše zmíněného, doplněná každodenní konzumací kysaných výrobků, se na zdraví zejména při dlouhodobé konzumaci, projeví pozitivně.
Zdraví prospěšná probiotika
Do stravy, která svědčí střevům, patří potraviny s probitoiky. Tak se nazývají zdraví prospěšné živé kultury bakterií. Mezi nejznámější a nejdůležitější patří laktobacily a bifidobakterie a najdeme je v kysaných potravinách – jak v kysaných mléčných výrobcích, tak v kysané zelenině.
V obchodech najdeme širokou nabídku různých kysaných mléčných výrobků. Vznikly procesem, kterému se říká kysání – to je postup, při kterém se do mléka, smetany nebo podmáslí přidají různé druhy bakterií mléčného kvašení.
Ty způsobí přeměnu mléčného cukru (laktózy) na kyselinu mléčnou. Tomuto procesu se říká vysrážení a ve výsledku to znamená, že se základní surovina přemění z tekuté na jemně gelovou. Kyselina mléčná také způsobuje kyselou chuť výsledného produktu.
Různé kysané mléčné výrobky se liší v kombinaci a množství použitých bakterií, i délce zrání.
Druhy mléčných kysaných výrobků
| Jogurt | Streptococcus thermophilus a Lactobacillus delbrueckii ssp. bulgaricus |
| Jogurtové mléko | Streptococcus thermophilus a Lactobacillus delbrueckii ssp. bulgaricus |
| Kysané podmáslí | monokultury nebo směsné kultury bakterií mléčného kvašení |
| Kefír | Kluyveromyces marxianus, Saccharomyces, Leuconostoc, Lactococcus, Acetobacter |
| Kefírové mléko | Kluyveromyces, Torulopsis nebo Candida a další bakterie mléčného kvašení |
| Acidofilní mléko | Lactobacillus acidophilus a další bakterie mléčného kvašení |
| Za/kysaná smetana | monokultury nebo směsné kultury bakterií mléčného kvašení |
| Kysané mléko | monokultury nebo směsné kultury bakterií mléčného kvašení |
| Výrobek s bifidokulturou | Bifidobacterium sp. a bakterie mléčného kvašení |
Živé kultury jen v některých jogurtech?
Navzdory reklamě některých výrobců, opak je pravdou. Všechny kysané mléčné výrobky, tedy i všechny jogurty, musí podle zákona obsahovat určité množství živých bakterií po celou dobu trvanlivosti.
Tzn. těšně po výrobě mají tyto výrobky vyšší obsah zdraví prospěných bakterií, než ke konci trvanlivosti. I v té době ale výrobce musí garantovat např. u jogurtů 10.000.000 živých bakterií v 1 gramu výrobku.
Není jogurt jako jogurt
Existuje jogurt, který zraje v obalu (kelímek nebo sklo) a má pevnější, tzv. porcelánovou strukturu. Obvykle jsou tyto výrobky zahušťovány mléčnými bílkovinami nebo sušeným mlékem, což je nejlepší varianta, protože jogurt pak obsahuje více bílkovin i vápníku.
Pokud se jedná o sladkou variantu, ochucující složku najdeme na dně. Pro výrobu se také musí používat ovocná složka bez konzervantů, protože konzervanty by při kysání zneškodnily kysací bakterie. Tento jogurt je takovou klasikou, je kyselejší a tuto chuť znaly naše babičky i rodiče.
Větší nabídku na trhu tvoří jogurty, které zrají v tancích. Tzn., kysání probíhá ve velkých nádobách, kdy se po ukončení kvasného procesu přimíchají další složky. Jak ovocné a ochucující, tak zahušťující. Až potom se jogurt stáčí do obalu.
Tyto jogurty mají tekutější strukturu a jsou méně kyselé, než ty zrající v obalu. I tyto výrobky musí dodržovat legislativou předepsaný počet živých mikroogranismů. Pokud to ale vezmeme z obecnějšího pohledu, velká část jogurtů z tanku je zahušťována namísto sušeným mlékem, škrobem.
Škrob je sice neškodná látka, nicméně pořád je to levná náhražka. A většina těchto ochucených výrobků díky škrobové konzistenci a přemíře přidaného cukru nemá s chutí tradičního jogurtu nic společného. Mezi tyto méně vhodné jogurty se řadí i výrobky na první pohled určené dětem.
V běžné síti supermarketů nenajdete jediný jogurt s obrázkem pohádkové postavičky, který by kysal v kelímku a neobsahoval kolem pěti kostek cukru.
Kefír, nebo acidofilní mléko?
Záleží na chuťových preferencích, každý výrobek má specifickou chuť i konzistenci. Některý je jemnější, některý hrubší.
Jen opět pozor na ochucené varianty, stejně jako u jogurtů bychom měli preferovat výrobky bez příchuti. Sladkým jogurtem, protože váží kolem 150g, sníte „jen“ 3-5 kostek cukru.
Zato vypitím 300 mililitrů ochuceného kysaného nápoje si dodáte kolem 8 kostek cukru a v půllitrovém balení cca 13 kostek cukru.
Jak je to s tukem?
Pokud hubnete, je také vhodné sledovat obsah tuku – rozdíl při vypití 500 ml plnotučného acidofilního mléka (18,5 g tuku) a u acidofilního mléka nízkotučného (7,5 g tuku) je 11 gramů tuku. A to je v celkové denní bilanci docela dost.
Podobně je to s jogurty – 150g kelímek smetanového jogurtu obsahuje 12g tuku, zatímco polotučný kolem 5 g tuku. Existují i jogurty odtučněné, obsahující do 1 g tuku / kelímek. Nicméně chuťově nejsou nic moc a navíc se v nich používá víc náhražek, aby měly hustší konzistenci.
Takže zlatá střední cesta je i pro hubnoucí jogurt s obsahem tuku kolem 3-3,5 g / 100 g výrobku.
Kolik bakterií pro zdraví?
Doporučuje se denně konzumovat 100 g výrobku obsahujícího 1 000 000 000 zdraví prospěšných bakterií. Na závěr je ještě důležité dodat, že zdraví prospěšné střevní bakterie ke svému životu potřebují dostatek vlákniny. Takže pro pozitivní účinek nezapomínejte na zeleninu, ovoce a celozrnné výrobky.