Jídlo z blízka v Brně – gurmánské menu i farmářské trhy

Jídlo z blízka v Brně - gurmánské menu i farmářské trhy

V Brně se teď ochutnávají lahůdky z moravských farem, pivovarů a vinařství. Na Jídlo z blízka jsem se zašla o víkendu podívat do restaurace Boulevard. A byla u toho i Sněhurka.

Jídlo z blízka?

Za festivalem Jídlo z blízka stojí brněnská odnož hnutí Slow Food. Zaměření festivalu je velmi regionální a pro mě velmi sympatické. Na webu píšou:

Ochutnejte poctivé lahůdky z moravských rodinných farem, pivovarů a vinařství! Gastronomické slavnosti v Brně vám od 1. do 12. června naservírují gurmánské speciality jižní Moravy – originálně připravené vybranými brněnskými šéfkuchaři.

Proč „jídlo z blízka“? Protože jídlo z blízka, ze známého zdroje, má svůj příběh. Příběh konkrétních lidí, kteří pro nás jídlo připravují. Vychutnejte si autentickou chuť čerstvých místních produktů a poznejte, že podporou drobných, rodinných farem pomáháme zajišťovat rozmanitost jihomoravského zemědělství a jeho tradic.

Degustace, dílny a jarmark

Slavnosti doprovází rozmanitý program v podobě degustací, řemeslných dílen, na Zelňáku se koná jarmark a několik obchodů a eshopů nabízí slevy na regionální a bio produkty. Vybrané restaurace vaří degustační menu za festivalovou cenu těm, kteří si koupili dopředu pas. Ochutnat můžou i všichni ostatní, ale za cenu o něco vyšší.

Podle mě je to parádní myšlenka trefená ve správnou farmářskou chvíli. Ale taky s pěkně náročnou koordinací. Já si jako správný konzument koupila pas už před měsícem. V plánu jsem měla hlavně menu restaurace Hansen. Místo toho došlo o víkendu na Boulevard a to taky proto, že nám k jídlu měli zpívat trpaslíci.

Jídlo z blízka v Brně - gurmánské menu i farmářské trhy

Šéfkuchařem restaurace Boulevard je Jaroslav Kolbasovský, který vařil v Žebětínském dvoře, když se tam ještě dalo velmi slušně najíst. Od roku 2008 vaří v Boulevardu a já vůbec nevím jak si vede. Do této chvíle jsem tam osobně nejedla, ale vždycky se mi líbila ta komorní atmosféra v průchodu k hudební scéně se zahrádkou a přilehlým dětským hřišťátkem pod akáty.

Na jídlo s dítětem

Pro sobotní oběd s dítětem je tohle skvělé místo, zvlášť když vám po obědě dítě zabaví poskakující trpaslíci se Sněhurkou.

Dětský den s Městkým divadlem byla akce, která se od běžných dětských dnů vymykala hudbou.

Herci hudební scény Městského divadla odehráli mezi dětmi zkrácené představení muzikálu Sněhurka a sedm trpaslíků, které máte možnost v plné kráse shlédnout v divadle právě teď.

Trpaslíci mezi davem, Sněhurka si povídala s dětmi, zlá královna ječela z balkónu a mezi akáty se o Sněhurku přetahovala muchomůrka s kaštany.

Bylo vedro a rodiče dostávali zabrat. Zvláště ti, co dítě celou dobu nosili za krkem, aby si té parády kolem pořádně užilo. Teklo ze mě jako po hodině aerobiku.

Dítě zářilo štěstím, slízlo zmrzku, vypilo limču a snědlo profiterolku, v následných hrách pak vyhrálo budík. Usnulo v šalině a večer se na závěr všeho dvakrát poblinkalo.

Já pro změnu zjistila, že mi z foťáku zmizely fotky předkrmu. Přesto šlo o vydařené odpoledne.

Jídlo z blízka v Brně - gurmánské menu i farmářské trhy

Degustační Boulevard

Jaroslav Kolbasovský připravil jako předkrm husí domácí paštiku s meruňkovým chutney a domácím chlebem. Chutney ze sušených meruněk nemělo chybu a u domácího chleba jsem zjistila, že v mé soukromé přípravě pečiva mám ještě jisté rezervy.

Paštika však byla chuťově nesourodá. Podobnou doma dělám taky, z krůtích či husích jater a chutná mi moc. Tahle restaurační byla na můj vkus příliš hrubá a něco mi v její chuti nehrálo.

Bez chuťové pomoci meruňkového chutney bych stěží snědla jeden paštikový krajíček.

Dokonalý byl hlavní chod – jehněčí pečínka na zelenině, servírovaná s šalotkovo-hřibovým ragú a bramborovým purée s medvědím česnekem.

Asi bych si k takové úpravě jehněčího dala raději brambory šťouchané, abych ten skvělý sos co zůstával na talíři mohla s bramborem pěkně promíchat.

Jehněčí se se zeleninou perfektně doplňovalo a šalotkovo-hřibové ragú bych si hned objednala znovu, klidně samotné s kouskem toho domácího chleba. Tak nějak si lokální využití surovin představuji.

Jídlo z blízka v Brně - gurmánské menu i farmářské trhy

Dezert v podobě jahodového créme brulée je zabiják nakonec, protože vás totálně uzemní a další hodinu se nehnete ze židle. Pane Jaroslave, fakt jsou ty jahody z červnových Rakvic? Chutnaly jako mimosezónní španělské, nevoněly, myslím, že jim chybělo slunce.

Pokud do Boulevardu zamíříte, nebudete po labužnické stránce litovat. Obrňte se ale vůči obsluze, která přívětivostí příliš neoplývá a s prezentací jídla si starosti nedělá. Celý dojem z restaurace proto lidský faktor sráží o stupínek dolů.

Jestli to ještě na degustační menu do Hansena stihnu nevím. Je ale jasné, že Jídlo z blízka je pro mě větší tuzemskou gastronomickou událostí, než Prague Food Festival, ze kterého jsem letos nebyla zklamaná jen já (za vše mluví Jižní svah tady a Matesola tady).

Jídlo z blízka je místní, labužnické, poučné, cenově dostupné a k rodičům s dětmi přívětivé. Zatímco PFF 2011 si zaslouží snad jen adjektiva první dvě.
EDIT:
Na Jídlo z blízka v Brně máte možnost zajít ještě do neděle 19.

června – festival byl pro velký zájem prodloužen o další týden.

Mohlo by Vás zajímat:

V Brně začal gastronomický festival Jídlo z blízka. Nepostrádá inspirativní podtext

Ondřej Horecký | 9. 7. 2013

V pondělí v Brně odstartoval gastronomický festival Jídlo z blízka. Jeho cílem ovšem není jen dobře se najíst

Jídlo z blízka v Brně - gurmánské menu i farmářské trhy

Třetí ročník Jídla z blízka láká moravské gurmány na pochoutky jako je tento dezert „mille feuille“ z rukou šéfkuchaře brněnské restaurace La Bouchée. (foto La Bouchée)

Od 8. do 31. července mají milovníci kvalitního jídla svátek.

Osmnáct brněnských restaurací zapojených do třetího ročníku této kulinářské akce jim nabídne tříchodové menu složené ze surovin, které, jak název festivalu napovídá, pochází od lokálních producentů a respektuje sezónní nabídku. To, co zrovna v tuto dobu vyrůstá na našich polích, stromech a lukách, se objeví i na vašem talíři.

Michal Prachař z Borgo Agnese říká, že červenec je pro restaurace s vyšší gastronomií vždy slabší, proto akci tohoto typu vítají. „Vloni jsme měli ze všech třinácti zúčastněných restaurací pětinu celkového prodeje, takže jsme byli velice spokojeni. Letos uvidíme, je teprve první den, teprve se to rozjíždí,“ prohlásil Prachař.

Lucie Frgalová z restaurace La Bouchée a zároveň členka pořádajícího hnutí Slow Food Brno říká, že někteří lidé si rezervovali menu dlouho předtím, než festival vůbec začal. Největší zájem je však podle ní o dílny, které jsou součástí celé akce. „Jejich kapacita je omezena a návštěvníci je berou útokem,“ směje se Frgalová.

Budete mít zájem:  Nepříjemné bolesti břicha – jaké mohou být příčiny?

Mottem festivalu je „Od vidlí až po vidličku“. Zákazník má totiž možnost dozvědět se plný „rodokmen“ jídelní nabídky – ze které ekofarmy pochází jehněčí, odkud jsou sumci, kde se pěstovalo ovoce a zelenina. To je něco, na co nejsme v českých ani moravských poměrech zvyklí, právě naopak.

Někdy si konzument ani není jist, že jí opravdu to, co je mu prezentováno, natož aby věděl, odkud to pochází. Pořadatelé však kompletní přehled dodavatelů u každého menu zveřejnili, nejenom aby nalákali hosty na vysoce jakostní pokrmy, ale také podpořili místní drobné pěstitele a chovatele.

Proč je důležité nakupovat lokálně? „Máte absolutní kontrolu nad čerstvostí a původem produktu, který si kupujete.

Když k vám třeba mrkev jede přes půl světa, nikdy nemůže být tak čerstvá, jako když jí farmář dá čas přirozeně vyrůst, pak ráno vyryje ze záhonku a za dvě hodiny doveze do restaurace nebo na trh. To se projeví v kvalitě i chuti.

Navíc tak udržujeme vzájemně místní ekonomiku, posilujeme se. Pokud budeme nakupovat u našich farmářů, budou prosperovat a zase zpětně podporovat svůj region.“

Cena menu v účastnických podnicích se pohybuje od 329 Kč a stůl ve vámi zvolené restauraci si lze zarezervovat na stránkách festivalu www.jidlozblizka.cz.

Slow Food láká na lokální potraviny

(and) – Ochutnat nejrůznější zahradnické a zemědělské produkty z jižní Moravy budou moci lidé na Zelném trhu v termínu 20.–22. června. Akce se bude konat jednou měsíčně až do října v rámci projektu Slow Food CE. Jeho cílem je seznámit širokou veřejnost s prací místních zemědělců, jejich produkcí nebo následným zpracováním lokálních surovin.

Ochutnávkové výstavy sezónních a místních potravin z jižní Moravy se budou konat ve spolupráci se Zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity v Lednici v rámci projektu „SLOW FOOD – CE: kultura, dědictví, životní prostředí a jídlo“. První ze série akcí projektu se uskuteční od čtvrtka 20. června do soboty 22. června na Zelném trhu v centru města.

Součástí bude také semínková burza, na které budou mít návštěvníci možnost výměny semen na tradiční i méně obvyklé druhy zeleniny a bylin. Pro děti i dospělé budou v prostoru Tržnice připravené dílny. Na nich si účastníci vyzkouší techniky tradičního lokálního vaření, přípravy jídla a konzervace potravin.

Výstavu doprovodí praktické dílny pro děti a veřejnost v prostorách Tržnice Brno, které ukáží a naučí techniky tradičního lokálního vaření, přípravy jídla a konzervace potravin. Na sobotní podvečer je do programu zařazený Chef’s table. Jedná se o akci, při níž vybraný šéfkuchař připraví tříchodové menu z vystavovaných surovin a pozve veřejnost k „jednomu stolu”.

  Více najdete na webu: http://www.ochutnejtemoravu.eu/novinky-cz.

Slow Food CE je financován z programu EU Interreg Central Europe. Smyslem je spolupráce mezi veřejnými a soukromými aktéry v pěti městech střední Evropy (Benátky, Dubrovník, Brno, Krakov a Kecskemét) po dobu tří let. „Cílem projektu je představit činnost jihomoravských farmářů a zvýšit povědomí o tom, co je pro náš kraj tak typické – kvalitní potraviny, ovoce a zelenina. Na Zelném trhu a v Tržnici bude v příštích týdnech připravený program, při kterém se budou prezentovat rozmanité druhy ovoce a zeleniny, proběhnou workshopy o vaření nebo se zde uskuteční školní farmářský trh,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.

V rámci projektu se budou od června do října konat akce Poznejte a ochutnejte rozmanitost jižní Moravy – pět výstav s ochutnávkami sezónního ovoce a zeleniny (Zelný trh), Ochutnejte jižní Moravu z farmy až na vidličku – praktické dílny, workshopy, kurzy vaření pro děti a veřejnost (Zelný trh – Tržnice) a Školní farmářský trh – poznávání potravin, farmaření a vaření ve školách, který se spojí s říjnovou výstavou. 

Termíny akcí:

červen       20.–22. 6. 2019

červenec   18.–20. 7. 2019

srpen         22.–24. 8. 2019

září              5.–7. 9. 2019

říjen             3.–5. 10. 2019

„Jídlo z blízka pro jižní Moravu“

10. dubna proběhne v Brně odborná konference na téma „jídlo z blízka“.

Významní čeští i zahraniční experti se podělí o poznatky v oblasti zapojování gurmánských tradic a dědictví do řízení turistických destinací, výhod „jídla z blízka“ pro místní ekonomiku a rozvoj podnikání a podtrhne důležitost budování místní a regionální kultury jídla. O účast na konferenci je velký zájem, k dnešnímu dni se registrovalo již téměř 100 hostů.

Konferenci „Jídlo z blízka pro jižní Moravu“ zahájí hejtman Jihomoravského kraje pan Michal Hašek.

V ranním bloku vystoupí dále pan Václav Stárek, prezident, Asociace hotelů a restaurací ČR, který se zamyslí nad příležitostmi „jídla z blízka“ v gastronomii.

Paní Helena Pískovská, ředitelka regionální kanceláře Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Jihomoravský kraj, se na problematiku podívá z pohledu rozvoje podnikání v regionu.

Projekt regionálních gastronomických Slavností Jídlo z blízka představí účastníkům paní Zuzana Vojtová, ředitelka Centrály cestovního ruchu Jižní Moravy. Jak může strategie „jídla z blízka“ fungovat jako motor místní ekonomiky ukáže Naďa Johanisová z Fakulty sociálních studií Masarykova univerzita Brno.

Dopolední blok zaměřený na význam „jídla z blízka“ v gastronomii otevřou dva zahraniční řečníci.

Roberto Burdese, prezident Slow Food Itálie, představí výhody a vzájemný vztah konceptu slow food a jídla z blízka.

Roberto pracuje od roku 1991 pro hnutí Slow Food a je blízkým spolupracovníkem Carla Petriniho, zakladatele Slow Food. V roce 2006 byl Roberto Burdese zvolen prezidentem Slow Food Itálie.

Johann Reisinger, jeden z nejvýznamnějších rakouských šéfkuchařů, ve svém vystoupení představíjídlo jako oslavu místních chutí“.

 Johann Reisinger v roce 1988 získal ocenění „2 čepce“ od renomovaného francouzského průvodce Gault Millau. Od poloviny 90.

let se soustředí na striktně přírodní a autentickou kuchyni, založenou na třech pilířích: příroda – požitek – výživa.  Od roku 1995 vaří jako nezávislý kuchař a přednáší.

O významu místních kulinářských tradic bude ve svém vystoupení hovořit Martin Hrabec z Hospitality Training Institute, přední český odborník na vzdělávání v oblasti gastronomie. Štěpán Ruda, ekologický farmář a provozovatel Hospůdky U Štěpána ve Vojeticích ukáže, jak skvěle může fungovat propojení farmy a restaurace.

Budete mít zájem:  Seboroická Dermatitida Ve Vlasech Přírodní Léčba?

V polední přestávce budou mít účastníci konference možnost ochutnat občerstvení a oběd z regionálních potravin, připravených dle zásad Slow Food šéfkuchaři brněnských restaurací La Bouchée a Noem Arch.

Odpolední program pak zahájí Zbyněk UlčákFakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, který se zamyslí nad sociologickými aspekty jídla z blízka.

Po něm se ujme slova František Němec, známý farmář z Vysočiny, který se podělí o své zkušenosti při prodeji vlastních farmářských výrobků přímo zákazníkům formou e-shopu, rozvozu domů a na farmářských trzích.

Robert Zelený z Farmy Habří ukáže, jak se úspěšně vypořádat s překážkami při zásobování gastronomických provozů čerstvými farmářskými produkty. Radim Machů ze společnosti Tradice Bílých Karpat přítomným sdělí, jak bělokarpatská obec Hostětín dokázala koncept „jídla z blízka“ úspěšně uplatnit při rozvoji nejen cestovního ruchu.

Farmářské trhy jako místo setkávání představí Jiří Sedláček, předseda občanského sdružení Archetyp, jež v Praze úspěšně provozuje několik farmářských trhů. Konferenci zakončí vystoupení Michala Buriana, předsedy sdružení ECEAT, o tom, jak skloubit nabídku regionálních produktů a venkovský cestovní ruch.

Konference je určena odborné veřejnosti z řad podnikatelů v oboru obchodu a cestovního ruchu, gastronomie a veřejného stravování, zemědělství a výroby potravin, politiků, úředníků místní a regionální správy a akademické obce. Účastníci budou mít možnost diskutovat s odborníky v oboru o výhodách a výzvách, spojených s uplatňováním produktů od místních producentů v gastronomii.

Více informací a registrační formulář najdou zájemci na stránce www.jidlozblizka.cz.

Organizátorem konference je sdružení Slow Food Brno, člen mezinárodního hnutí Slow Food.

Posláním Slow Food Brno je pomáhat lidem v Brně učit se vážit si kultury jídla a chránit a vychutnávat tradiční regionální pokrmy a produkty místních zemědělců, vyráběné řemeslným způsobem.

„Chceme místním podnikatelům a politikům ukázat, že využití produktů od regionálních zemědělců v gastronomii přináší mnoho výhod pro všechny zúčastněné strany“, říká Tomáš Václavík, předseda sdružení Slow Food Brno.

Konference „Jídlo z blízka pro jižní Moravu“ předchází 2. ročníku gastronomických slavností „Jídlo z blízka 2012“. Záštitu konferenci poskytl hejtman Jihomoravského kraje pan Michal Hašek. Konference se koná za finanční podpory Jihomoravského kraje.

Na organizaci konference se kromě Slow Food Brno podílí také DRING Consulting. Komerčním partnerem konference je společnost Sonnentor, Tradice Bílých Karpat a Tierra Verde. Mediálními partnery konference jsou Listy jižní Moravy, časopis Brno Business, Lunchtime.

cz a Bio-info.cz

  • Základní informace o konferenci:
  • Termín: úterý 10. dubna 2012 od 9 do 16 hodin
  • Místo: Školicí centrum Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Cejl 73, Brno

Registrace: www.jidlozblizka.cz

Kontakt pro média: Tom Václavík, [email protected], 541 263 456, 776 760 700 – Lucie Frgalová, [email protected], 605 046 751

Zpráva pro editory:

Slow Food ® je neziskové eko-gastronomické sdružení , které bylo založeno jako odpor proti masivně se šířícímu globalizovanému stravování ve stylu fast-food, průmyslové velkovýrobě potravin a standardizaci jejich chuti, stále se zrychlujícímu životnímu tempu, mizení místních gastronomických tradic a slábnoucímu zájmu lidí o to, jaké jídlo jedí, odkud pochází, jak chutná a jak jeho konzumace ovlivňuje okolní svět a životní prostředí. Hnutí Slow Food ® založil v roce 1986 italský novinář a gastronom Carlo Petrini jako odezvu na otevření nové pobočky nadnárodního řetězce McDonald přímo na historickém náměstí Piazza di Spagna v Římě. Organizace Arcigola, jak se nejprve nazývalo, se změnila na hnutí Slow Food ® v roce 1989 na mezinárodním setkání v Paříži, kde vznikl Manifest Slow Food ®, podepsaný delegáty z 15 zakládajících zemí. V současné době má Slow Food ® přes 100 000 členů ve 153 zemích světa a získává si stále další a další příznivce.

Slow Food ® dnes tvoří více než 1300 jednotlivých místní sdružení – konvivií – která sdružují lidi se zájmem o potravinářské produkty, cesty, kterými se dostávají na náš stůl a způsob, jakým jsou vyráběny i zpracovány, stejně tak jako o regionální i národní kulinární dědictví a potravinářské tradice. Konvivia organizují na místní nebo regionální úrovni různé aktivity související s uvedenou problematikou. Další klíčovou strukturou hnutí Slow Food ® je více než 2000 zemědělských komunit po celém světě, které praktikují šetrnou a udržitelnou zemědělskou maloprodukci.

  • Did you learn something new from this page?
  • yesno

Jižní Morava se hlásí k jídlu z blízka

V;úterý 10. dubna proběhla v;Brně pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje pana Michala Haška odborná konference na téma „jídlo z;blízka“.

Čeští i zahraniční experti se podělili o poznatky v;oblasti zapojování gurmánských tradic a kulinářského dědictví do cestovního ruchu, diskutovali o výhodách „jídla z;blízka“ pro místní ekonomiku a rozvoj podnikání a podtrhli důležitost spolupráce všech zainteresovaných na místní a regionální úrovni.

Více než 140 hostů sledovalo prezentace řečníků a diskutovalo o možnostech rozvoje konceptu „jídla z;blízka“. „Jsem rád, že jsem se mohl konference zúčastnit a chci Vám osobně poděkovat za uspořádání této tak prospěšné akce,“ řekl organizátorům pan Václav Adámek, zemědělec z;jihomoravské obce Višňové.

Lucie Frgalová ze Slow Food Brno, organizátora konference, zdůraznila: „Oceňujeme, že si Jihomoravský kraj uvědomuje důležitost regionálních producentů kvalitních potravin a na jejich podporu podniká konkrétní kroky.

Tato konference je jednou z;mnoha aktivit, kterou kraj podporuje, a je tak inspirací pro další regiony.“

Jídlo z;blízka důležité pro ekonomický rozvoj regionu

Úvodní slovo na konferenci přednesl hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek, který zároveň konferenci poskytl svoji záštitu: „Jihomoravský kraj se snaží nejrůznějšími způsoby přispět k tomu, aby podpořil výrobu a distribuci kvalitních regionálních potravin a místních specialit a spotřebitelům dal signál, že stojí za to sáhnout na pultu pro kvalitní a chutný domácí výrobek. Zviditelnění regionální zemědělské a potravinářské produkce je jednou z cest k udržení regionálních výrobků na domácím trhu.“

Zuzana Vojtová, ředitelka Centrály cestovního ruchu Jižní Moravy, zdůraznila, že při návštěvě kteréhokoliv místa máme jako turisté zájem poznat místní kulturu. K ní patří místní kuchyně i tradiční výrobky.

Mezi konkrétní akce, kterými Jihomoravský kraj a město Brno podporují regionální producenty a jejich kvalitní výrobky, patří například projekt Ochutnejte Moravu zaměřený na popularizaci regionální moravské gastronomie, či Slavnosti chřestu v Ivančicích.

Jak může strategie „jídla z;blízka“ fungovat jako motor místní ekonomiky ukázala Naďa Johanisová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Brno. Klíčový je přístup drobných producentů ke grantům a úvěrům. Nabízí se také možnost svépomocných zápůjčních fondů. Příkladem může být bezúročný fond PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.“;

Budete mít zájem:  Pilulky Na Dobrou Naladu?

Gastronomie by mohla hrát důležitější roli

Významnou roli ve strategii „jídla z;blízka“ by měla sehrát;gastronomie, a to jak restaurace, tak také veřejné stravování, zejména ve školách a nemocnicích. Roberto Burdese, prezident Slow Food Itálie, zdůraznil, že jídlo by mělo mít vzdělávací rozměr a dětem ve školách pomáhat porozumět místní kultuře, tradicím, fungování přírody a ekonomiky.

Aby ale mohli drobní zemědělci a výrobci potravin na místních trzích uspět, je potřeba jim vytvořit vhodnou infrastrukturu a nový „potravinový systém“. Tento systém musí pochopitelně zahrnovat jak farmáře a výrobce potravin a jejich sdružení, tak také kuchaře, pedagogy a především konzumenty jídla.

Každý z nich může poskytnout zásadní přínos při vyhledávání produktů, které dané teritorium nabízí.

Johann Reisinger, jeden z nejvýznamnějších rakouských šéfkuchařů, ve svém vystoupení představil jídlo jako oslavu místních chutí“.

Cílem jeho „Přirozené kuchyně“ je „umožnit člověku prožít veškeré bohatství každého pokrmu, objevit celé dimenze chutí ukrytých v potravinách a zprostředkovat mu nejvyšší požitek.

“ Kuchaři by se podle Reisingera měli snažit „tvořivě a poutavě zprostředkovat toto staré „vědění“, aby se chutě a požitek mohly stát neoddělitelnou součástí kuchyně, a potravinám a místní tradici se mohla vrátit jejich skutečná hodnota.“

O významu místních kulinářských tradic hovořil Martin Hrabec z Hospitality Training Institute.

Dle něj vycházejí kulinářské tradice většinou z místní zemědělské tradice a tradičních produktů, vznikají postupně přímo v „místě“ a jejich iniciátory a aktéry jsou místní lidé – zemědělci, zpracovatelé, kuchaři.

Jejich význam spočívá v upevňování vztahů místních lidí s;lokalitou, udržování místních tradic a sociálních vazeb v místní komunitě. V;neposlední řadě zatraktivňují místo pro návštěvníky a turisty.

Zaujaly příklady z praxe

Odpolední blok přednášek se věnoval konkrétním příkladům, jak dostat místní produkty ke spotřebitelům. František Němec, známý farmář z;Vysočiny, se podělil o své zkušenosti při prodeji vlastních farmářských výrobků přímo zákazníkům formou farmářské prodejny, rozvozu domů a na farmářských trzích.

Jeho farma v roce 2011 obsloužila týdně v průměru 3 000 zákazníků, paradoxně nejméně v;místě produkce. „Důležitá je inovace, připravujeme vlastní masné výrobky, neustále se rozvíjíme v;oblasti distribuce a marketingu. Absolutní priorita je pro nás kvalita, za kterou se mohu já osobně zaručit.

Snažíme se podnikat bez půjček, zatím se nám daří inovace financovat z;vlastních zdrojů,“ řekl posluchačům Němec.

Významu a výhodám farmářských trhů se ve svém příspěvku věnoval Tomáš Popp z;plzeňského sdružení ENVIC. „Farmářské trhy mají širší význam, než jen zprostředkovat nákup místních produktů.

Trhy mohou oživovat centra měst, nabízí společenskou událost propojující konzumenty a producenty jídla, čímž zvyšují transparentnost nákupů – s;každým zakoupeným výrobkem si zákazník odnáší i konkrétní příběh jeho producenta.

Farmářské trhy se tak stávají vítanou alternativou nakupování anonymních průmyslově vyrobených produktů v;maloobchodních řetězcích.

Trhy mohou být významným odbytovým místem drobných zemědělců, nabízí jim možnost okamžité zpětné vazby od zákazníků, mají absolutní kontrolu nad kvalitou svých produktů a za svoji produkci získávají odměnu okamžitě, na rozdíl od prodeje přes velkoobchodníky a výkupny.“

Velmi zajímavou statistiku účastníkům konference představil Radim Machů z;Moštárny Hostětín. Z;údajů statistického úřadu zjistil, že od roku 2004 do roku 2009 se výrazně snížila domácí výroba tři základních produktových komodit: mléka, zeleniny a vepřového masa.

S;výjimkou mléka je saldo zahraničního obchodu v;těchto kategoriích dlouhodobě negativní a stále narůstá. Ovšem také podíl domácího mléka na spotřebě klesá a v;roce 2009 tvořilo jen 33 procent domácí spotřeby. Na příkladu bělokarpatské obce Hostětín Radim Machů ukázal, že spolupráce všech místních zainteresovaných stran může přinášet úspěchy.

V;případě Hostětína je to vybudování moštárny a záchrana místních sadů a tradičních odrůd jablek.

Michal Burian ze sdružení ECEAT představil možnosti uplatnění „jídla z;blízka“ v;cestovním ruchu, konkrétně ve venkovské turistice. Na příkladech ze zahraničí ukázal, jaký potenciál mají místní produkty k;oživení turistické nabídky.

V;České republice je dobrých příkladů zatím poskrovnu, jejich většímu rozmachu brání nevhodné právní předpisy, obecně nízká kultura jídla a často nedostatek vzájemné důvěry a ochoty spolupráce mezi ubytovateli a zemědělci.

Tyto překážky se ECEAT snaží překonávat projektem Stezky dědictví, který se zabývá rozvojem regionální gastronomie jako součásti kulturního dědictví a identity regionů. Projekt vybírá a hodnotí restaurace, které připravují tradiční speciality a vydává průvodce po nich.

Shrnutí konference organizátory ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;

Pozitivní reakce účastníků i řečníků ukazují, že se organizátoři trefili do správného tématu ve správný čas.

Jihomravský kraj svoji podporou řady aktivit v oblasti gastrnonomické turistiky a regionálních producentů může sloužit dalším českých krajům a regionům jako skvělý příklad.

Organizátoři hodlají pozitivní reakce využít pro další spolupráci a podporu rozšiřování konceptu “jídla z blízka”.

Organizátorem konference bylo sdružení Slow Food Brno, člen mezinárodního hnutí Slow Food.

Posláním Slow Food Brno je pomáhat lidem v;Brně učit se vážit si kultury jídla a chránit a vychutnávat tradiční regionální pokrmy a produkty místních zemědělců, vyráběné řemeslným způsobem.

„Chceme místním podnikatelům ukázat, že využití produktů od regionálních zemědělců v;gastronomii přináší mnoho výhod pro všechny zúčastněné strany“, říká Tomáš Václavík, předseda sdružení Slow Food Brno.

Záštitu konferenci poskytl hejtman Jihomoravského kraje pan Michal Hašek. Konference se konala za finanční podpory Jihomoravského kraje.

Na organizaci konference se kromě Slow Food Brno podílel také DRING Consulting, Svaz obchodu a cestovního ruchu a Centrála cestovního ruchu Jižní Moravy.

Komerčním partnerem konference byly společnosti Sonnentor, Tradice Bílých Karpat,Tierra Verde, Sklizeno, La Bouchée restaurant, Noem Arch a Brixton catering. Mediálními partnery konference byli Listy jižní Moravy, časopis Brno Business, Lunchtime.cz a Bio-info.cz

Konference „Jídlo z;blízka pro jižní Moravu“ předchází 2. ročníku gastronomických slavností „Jídlo z;blízka 2012“, které proběhnou ve vybraných brněnských restauracích od 9. do 29. července. Více informací o slavnostech najdete na http://www.jidlozblizka.cz/.

Zdroj: Bio-Info

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector