Jídlo na dovolené v Řecku: turisté místo souvlaki jedí nejlevnější salát

Upřímně – kolikrát jste už byli na dovolené a jediné, co jste jedli, byli jídla z hotelové restaurace? Netvrdíme, že je to špatné, ale udělat to v Řecku by byla opravdu velká škoda. Místní restaurace totiž nabízejí z řecké kuchyně mnohem více, a věřte, stojí to za to. Jaké řecké speciality byste tedy během své dovolené v této krásné zemi měli ochutnat?

Vybrali jsme pro vás 17 těch nejznámějších, ze kterých si určitě vyberete – ať už máte rádi masitá jídla, vegetariánské nebo sladké. ????

Tzatziky

Toto jídlo je takové velmi jednoduché, jak moc je dobré. Jde o bílý jogurt s nastrouhanou okurkou, česnekem a kořením. Podává se obvykle jako předkrm nebo jako příloha k salátům či do gyrosu. A určitě si ho zamilujete.

Jídlo na dovolené v Řecku: turisté místo souvlaki jedí nejlevnější salát

Fasolatha

Toto tradiční řecké jídlo sice není ve světě velmi známé, ale přesto zastává čestné místo v řecké kuchyni. Jde o jednoduchou, ale zato vydatnou fazolovou polévku z bílé fazole, rajčat a zeleniny, jako jsou cibule, mrkev či celer. Často se dochucuje tymiánem, petrželkou a bobkovým listem.

Jídlo na dovolené v Řecku: turisté místo souvlaki jedí nejlevnější salát

Koulouris

Vidět Řeky, jak jedí Koulouris, kulaté pečivo posypané sezamem, můžete především ráno, když si ho dávají spolu s kávou na cestě do práce. Jde tedy o běžnou snídaňovou „to go“ klasiku.

Jídlo na dovolené v Řecku: turisté místo souvlaki jedí nejlevnější salát

Baklava

Oblíbený sladký zákusek baklava je skutečnou pochoutkou. Jde o koláč, který tvoří několik vrstev listového těsta, které spojuje směs sekaných ořechů se sladkým medem či sirupem.

Jídlo na dovolené v Řecku: turisté místo souvlaki jedí nejlevnější salát

Dolmades

Jako přílohu k hlavnímu jídlu můžete v Řecku dostat dolmades – vinné listy plněné rýží, masem a bylinkami, zapečené s omáčkou z vajec a citronu.

Jídlo na dovolené v Řecku: turisté místo souvlaki jedí nejlevnější salát

Choriatiki

Toto jídlo je při návštěvě Řecka povinnou jízdou. Jde totiž o vyhlášený řecký salát, který se skládá z rajčat, okurek, salátu, cibule, oliv, slaného sýru feta, a to vše polité kvalitním olivovým olejem. I vám se sbíhají sliny?

Jídlo na dovolené v Řecku: turisté místo souvlaki jedí nejlevnější salát

Taramosaláta

Tato řecká specialita se obvykle podává jako předkrm na toustech nebo jako dip. Připravuje se z chleba, který se nejprve namočí ve vodě a následně dobře vyždímá. Do něj se pak přidává cibule, olivový olej, jikry, citrónová šťáva a někdy i smetana či česnek.

Jídlo na dovolené v Řecku: turisté místo souvlaki jedí nejlevnější salát

Souvlaki

Jídlo, které můžeme označit za řecký fastfood. I to je souvlaki, které se připravuje z naložené jehněčího koz nebo kůzlat, která se jako špíz opéká na špejli. Ugrilované maso se pak podává v pita chlebu s rajčaty, cibulí, chilli a tzatziky.

Toto jídlo je přitom velmi podobné rozšířenému gyros, který však na rozdíl od souvlaki tvoří na sobě naskládané plátky masa, opékané na svislém rožni.

Jídlo na dovolené v Řecku: turisté místo souvlaki jedí nejlevnější salát

Saganaki

Tento řecký pokrm je nám určitě velmi blízký. Jde totiž o řeckou obdobu smaženého sýra. Většinou se připravuje z ovčího nebo kozího sýra na malé pánvi a podává se pokapaný citronovou šťávou.

Jídlo na dovolené v Řecku: turisté místo souvlaki jedí nejlevnější salát

Sfougata

Při smaženém jídle ještě zůstaneme. Oblíbenou řeckou smaženou specialitou je totiž i sfougata, v oleji smažené kuličky, které se připravují ze směsi vajec, sýra a koření.

Jídlo na dovolené v Řecku: turisté místo souvlaki jedí nejlevnější salát

Spanakopita

Nejběžnějším řeckým koláčem není ani tak sladká baklava, jako spíše špenátová spanakopita. Jde o slaný špenátovo-sýrový koláč z listového těsta, ochucený koprem. Na jeho přípravu se používá samozřejmě tradiční řecký feta sýr.

Loukoumades

Na první pohled se mohou laukomades podobat smažené kuličky sfougata. Tentokrát však jde o sladké jídlo, které je velmi podobné našim klasickým koblihy. Řekové je však nejedí pouze během masopustu či Vánoc, ale kdykoliv, když jim na ně přijde chuť. Podávají jejich polité medovým sirupem a se špetkou skořice, bohatě posypané lískovými ořechy.

Galaktoboureko

Pokračujeme sladkými chutěmi. Nyní vám představíme oblíbený řecký dezert galaktoboureko. Ještě jednou … ga-lak-to-bou-re-ko. Skutečně to má těžký název. ????

Jde o krupicové koláče z listového těsta zalité sladkým sirupem a vonící po pomerančích. Nejlépe chutnají čerstvě vytažené z trouby.

Pastitsio

Řecké jídlo Pastitsio se velmi podobá italskému lassagne . Vyrábí se z vrstveného mletého hovězího nebo jehněčího masa s omáčkou. Na rozdíl od lasagní se však Pastitsio dělají s malými makaróny, ne s těstovinovými pláty.

Fava

Fava je řecká pomazánka ze žlutého polo suchého hrachu, dosti podobná hummus. Rozvařený hrášek se rozmíchá s citrónovou šťávou, česnekem a pak se posolí a okoření. Výborná věc pro vegetariány. ????

Musaka

Přestože je musaka tradičním jídlem na celém Balkáně a Středním východě, její nejznámější varianta připravují právě Řekové.

Jídlo se skládá z vrstev mletého masa podušeného s cibulí a česnekem, lilku, rajčat a bešamelové omáčky.

Pozor, když se rozhodnete ochutnat řeckou musaku, hledejte opravdu kvalitní restauraci. Jinak můžete dostat jen podřadný rozmražený polotovar, který vám může zkazit dojem z tohoto výborného jídla.

Olivy

A jaký by to byl seznam tradičních řeckých jídel, kdybychom tu nezmínili olivy? Když budete v Řecku, určitě si je dopřejte a udělejte si i zásoby na domov.

Chutnají skvěle a pokud natrefíte na skutečně kvalitní, jsou nesrovnatelně lepší od těch, které mají uvnitř mandle, jsou hotovou lahůdkou. ????

Dostali jste chuť na dovolenou v Řecku? Vyberte si ji za super cenu v CK FIRO-tour

Jídlo v Řecku a typická řecká kuchyně

Řecká kuchyně má orientální charakter a je ovlivněná tureckými vlivy, bohatá na česnek, olivový olej a speciální koření. Nabízí široký výběr ze zeleniny a ovoce.

Ryby a maso jsou skoro vždy grilovány, přednost se však dává jehněčímu nebo skopovému masu.

Typickými druhy zeleniny jsou artyčoky, dýně, lilek, cukety, papriky a feferóny, většinou plněné nebo naložené v oleji. 

Nejrozšířenějším nápojem je víno a káva, kterou miluje snad každý Řek a dopřává si ji několikrát denně. 

Typické řecké speciality

Řecko dalo světu hned několik velmi známých jídel, se kterými se můžeme setkat na celém světě. Kromě toho ale nezapomeňte vyzkoušet i méně známé a možná o to lepší řecké speciality. Podívejme se na výběr těch nejlepších tradičních řeckých jídel.

Musaka – jedno z nejznámějších řeckých jídel, kterému se často přezdívá „balkánské lasagne“. Jedná se o několik vrstev zapečeného lilku (výjimečně míso lilku cukety) proložené jehněčím masem a zalité bešamelovou omáčkou.

Gyros – populární řecký fast-food, který se rozšířil do celého světa a často je zaměňován s tureckým kebabem nebo arabskou šawarmou. Pravda je taková, že se jedná o velmi podobné pokrmy.

Oba mají podobný základ, kdy se maso pomalu opéká na otáčející se tyči a postupně se odřezává. Zatímco gyros se dělá především z vepřového a skopového, kebab z kuřecího, jehněčího nebo telecího masa.

 

Liší se také kořenění, ostatně výraz „gyros“ byl původně jen pro koření, kterým se dochucovalo maso, až později zobecněl pro pokrm jako takový. Řecký gyros se obvykle podává s omáčkou tzatziki a jen výjimečně v pita chlebu.

Souvlaki – po gyrosu asi nejpopulárnější řecký fast-food, respektive jídlo, které dostanete vždy a všude od lepších restaurací po nejzapadlejší stánky s občerstvením.

Souvlaki jsou malé kousky masa, většinou vepřového nebo kuřecího, které se nejčastěji podávají opečené jako špíz.

Nicméně mnoho stánků a restaurací nabízí souvlaki v pita chlebu, což je velmi podobné jídlo jako gyros v pita chlebu.

Tzatziki – asi nejčastější příloha k masu a jiným pokrmům. Tzatziki je jídlo z filtrovaného jogurtu, okurek, česneku, olivového oleje a směsi bylinek. 

Dolmades – výborné lehké jídlo do horkých dní. Dolmades jsou závitky ze zpařených vinných listů plněné nejčastěji směsí rýže, máty, kopru, majoránky a pepře zalité citronovou šťávou. Plnit se můžou ale i masem či zeleninou.

Řecký salát – klasický řecký salát je všudypřítomný a jí se často místo přílohy. Dá se říct, že je velmi podobný salátu šopskému, jen méně aromatický. Skládá se z kousků feta sýra, rajčat, paprik, okurek, oliv a cibule.

Taramasalata – známá růžová pasta či pomazánka, která se nejčastěji jí s chlebem jako předkrm. Vznikne z nasolených uzených jiker, nejčastěji tresky nebo parmice, které se smísí s česnekem, cibulí, citronovou šťávou a někdy také s drobky chleba.

Avgolemono – tradiční řecká polévka, která se často vaří o svátcích nebo při významných příležitostech. Jejím základem je kuřecí vývar, který se vaří s rýží a masem. Její nejdůležitější ingredience, totiž citronová šťáva a vejce, se přidávají až úplně na konec.

Feta sýr – řecké sýry patří k nejstarším sýrům na světě, když jejich tradice sahá až do 4. století př. n.l. Nejznámější je bezesporu feta sýr, který se ze 70% dělá z ovčího mléka a ze 30% z kozího. Jeho tvarohová chuť je příjemně slaná a ne tak aromatická jako třeba u balkánského sýru.

Ryby – Ačkoliv je Řecko spjato s mořem více než kterákoliv jiná evropská země a přesto, že v každé řecké restauraci najdete bohatou nabídku ryb a mořských plodů, mezi Řeky takovou popularitu poněkud překvapivě nemají. Mořské ryby se sice jedí pravidelně, ale rozhodně ne na denní bázi.

Sladkosti

Baklava – ačkoliv baklava není původně řecký dezert (je rozšířená po celém Blízkém východě), jedná se nejspíš o nejoblíbenější místní sladkou pochoutku. Malé kousky z filo těsta se plní ořechy, medem a sirupem.

  • Loukoumades – malé sladké kuličky či koblížky smažené na oleji se namáčejí do medu a skořice a podobně jako baklava jsou všudypřítomné.
  • Kataifi – chuťově podobné baklavě, jen se z těsta udělají jemné nudličky, které se zabalí do klubka nebo válečku, osmaží se na másle a přelévají sirupem.

Nápoje

Retsina – typické řecké víno (nejčastěji bílé, ale může být i růžové), do kterého se přidává borovicová pryskyřice, čímž získává velmi specifickou chuť. Retsina se často podává k hlavnímu jídlu.

Ouzo – nejpopulárnější řecká lihovina s obsahem alkoholu až 48%. Jedná se o anýzový likér dochucený (kromě anýzu) dalšími bylinkami, typicky hřebíčkem, skořicí, fenyklem nebo koriandrem. Ouzo se často míchá s vodou nebo ledem a k jeho popíjení si Řekové vždy připraví menší občerstvení v podobě kousků feta sýra, chobotniček nebo řecké klobásy loukaniko.

Metaxa – jednoznačně světově nejproslulejší řecký nápoj. Metaxa se destiluje z několika druhů vína a obsah alkoholu se pohybuje kolem 38%. Kvalita Metaxy se hodnotí hvězdičkami, od tří (nejméně) až po dvanáct (nejvíce, tyto Metaxy jsou ale vzácné a tomu odpovídá i jejich cena). Nejlepším kompromisem ceny a kvality je 5* Metaxa.

Tak „Jámas!“ – „Na zdraví!“

Jak se stravovat jako místní

Rozhodně nevynechejte návštěvu typické řecké taverny, kde ochutnáte všechny řecké speciality a možná dostanete dezert jako pozornost podniku. Pokud chcete i stolovat jako místní, objednejte si vícero druhů pokrmů a pak je nechte kolovat kolem stolu. A o cenu se nedělte, v Řecku se platí dohromady.

Malé rodinné taverny najdete v každé, i té nejmenší, vesnici v Řecku.

Dalším lákadlem pro gurmány jsou vynikající pekárny, které kromě čerstvého chleba nabízí obrovské množství slaných i slaných pochoutek, kterým určitě neodoláte. Pokud chcete zažít pravou řeckou atmosféru, vypravte se na trhy, které se konají i v malých městech, a to minimálně jednou za týden. Vynikající je například sýr feta nebo pravý řecký jogurt či med. 

Obvyklé ceny v restauracích

Ceny se odvíjí od daného místa a sezony, většinou však hlavní chod s masem začíná na ceně 8 EUR, na salátu si pochutnáte za 5 EUR a káva nebo půl litru čepovaného piva vás bude stát od 2,50 EUR.

Budete mít zájem:  Udělejte si čas na nemoc a uzdravení

Dráž je na ostrovech a ve více turistických lokacích. Typickou musaku si dáte za cenu kolem 8 až 12 EUR, ryby a mořské plody kolem 20 EUR, naopak nejlevnější souvlaki v rozmezí 6 a 10 EUR.

Pokud si večer vyrazíte za zábavou, počítejte s tím, že za koktejl dáte asi 10 EUR. Před odjezdem si určitě projeďte na internetu doporučení na určité taverny, které jsou v daném místě nejoblíbenější, a alespoň se pokuste předem si zarezervovat místo. Pokud to neuděláte, připravte se na čekání v řádu i několika desítek minut. Na některé taverny se totiž doslova stojí fronty.

Řecká kuchyně – vše o jídle a pití v Řecku

Řekové rádi užívají života a jídlo a pití je jedním z projevů tohoto užívání. Místní lidé se scházejí s přáteli a jedí v restauracích vcelku pravidelně bez ohledu na společenské postavení. Řecká kuchyně patří k nejlepším na světě a celá řada místních jídel se stala dobře známými i v zahraničí.

Středomořské klima umožňuje pěstování mnoha zemědělských plodin, takže si Řekové potrpí na čerstvé ingredience, podobně jako je tomu i v jiných středomořských kuchyních. Nejcharakterističtější a nejstarší přísadou je olivový olej, který je obsažen téměř v každém jídle.

Dále se hojně používají olivy (nejznámější jsou černé olivy z města Kalamata), rajčata, papriky, lilky, cukety, cibule, brambory, zelené fazole a okra (jedlý ibišek). Koření se celou řadou bylinek, asi nejtypičtějšími je oregano, máta a muškát.

K dispozici je řada různých druhů chleba, např. chléb s olivami – eliopsomo.

Co se týče druhů masa, maso z ovcí a koz je daleko běžnější než ze skotu, pro jehož chov nejsou v Řecku příznivé podmínky.

Světoznámý je sýr feta, tvarohový sýr ve slaném nálevu z ovčího či kozího mléka (sýr „balkán“ je naše obdoba fety).

Z dalších druhů sýrů stojí za zmínku graviéra, která má velmi blízko ke švýcarskému gruyère a vyrábí se na Krétě z ovčího mléka, na dalších ostrovech potom z kravského. Kasseri je polotvrdý sýr většinou z ovčího mléka.

Zcela běžná jsou samozřejmě rybí jídla, zejména na pobřeží. Oblíbený je také jogurt, do něhož se často přidává vyhlášený řecký med (např. tymiánový). Jogurt se dělá z ovčího mléka, je tučný a sladší než o něco kyselejší jogurt z kravského mléka.

V Řecku se pěstuje mnoho druhů ovoce – pomeranče, citróny, vodní melouny, broskve, hroznové víno, ale i takové druhy jako fíky, opuncie, lokvát a kiwi. Ovoce je však přece jen dražší než salátová zelenina.

Ačkoliv se Řekové nemají s Turky příliš v lásce, v řecké kuchyni je jasně patrný vliv turecké a balkánské kuchyně, což je pozůstatek dob Osmanské říše.

Zajímavé je, že jídla se v Řecku donedávna podávala vlažná, protože Řekové to tak mají nejraději.

Starý vtip říká, že manželka volala manžela k obědu se slovy: „Pojď jíst, než ti to jídlo zteplá!“ Většina restaurací se však už přizpůsobila chuti turistů, kteří chtějí jídlo horké.

Jídlo

Tzatziky (čti dzadziky) – studený pokrm z filtrovaného (přecezeného) jogurtu (v Řecku i Turecku bývá z ovčího či kozího mléka), okurek a česneku. Přidává se také olivový olej, ocet a bylinky (kopr).

Gyros (řecká výslovnost „jiros“) – řecký fast food, který se rozšířil po celé Evropě. Jde o kořeněné maso opékané na obrovské vertikální grilovací jehle. Maso se opéká postupným otáčením grilu a od kraje se postupně odřezávají jednotlivé kousky.

Jde o obdobu tureckého döner kebab a arabské šawarmy. V Řecku se nejčastěji prodává v pitě (chlebová placka) s rajčaty, cibulí a s tzatziki, v dnešní době už také s hranolkami. Názvem gyros se označuje nejen grilované maso, ale i celý takto vytvořený sendvič, někdy se zase celému sendviči říká “souvlaki”.

Na gyros se používá kuřecí, vepřové nebo jehněčí maso.

Souvlaki – fast food z malých kousků masa (nejčastěji vepřové, případně kuřecí či jehněčí) a někdy zeleniny, grilovaných na menší jehlici v horizontální poloze. Jde o obdobu tureckého šiš kebabu.

Podávat se může také jako sendvič v pitě se stejnými přísadami jako gyros nebo přímo na jehle anebo na talíři např. s rýží.

Terminologie je dost matoucí, protože pro sendvič s gyrosem se také někdy používá název souvlaki.

Řecký salát (choriatiki salata – doslova „vesnický salát“) – salát, který je v Řecku všudypřítomný. Obsahuje rajčata, papriky, okurky, cibuli, olivy a sýr feta, to vše je ochuceno oreganem a zalito olivovým olejem.

Chorta – salát ze spařených listů špenátu, pampelišek nebo jiných zelených součástí rostlin. Může obsahovat i mořské řasy. Na listy se dává olivový olej a citron.

Taramosalata – nasolené rybí jikry z běžnějších ryb (např. z parmice nachové) se smísí s česnekem, cibulí, olivovým olejem a citronovou šťávou, někdy také s bramborami nebo drobky chleba. Vznikne růžová pasta, která se potom jí s chlebem jako předkrm.

Musaka (moussaka) – mezinárodně známé řecké jídlo. Přestože se dělá i v Turecku, na Balkáně a na Blízkém východě a slovo pochází z arabštiny, je musaka známá především jako řecké jídlo.

Tvoří ji několik na sebe kladených a zapečených vrstev různých pochutin.

Tři základní (tradiční) vrstvy jsou tvořeny plátky lilku (méně často cuket), mletým jehněčím masem a bešamelovou omáčkou (ta se dělá z horkého mléka a jíšky z mouky a tuku), dále se přidávají rajčata, koření a často také brambory.

Pasticio (pastitsio) – další zapečené jídlo s několika vrstvami. Zapékají se tak těstoviny (makaróny) spojené sýrem a vajíčkem s mletým masem a bešamelovou omáčkou. Obsažena jsou i rajčata a koření. Pokrm se může dělat i bez masa.

  • Tyropita – taštičky z filo těsta (voda, mouka, olej) plněné vajíčky a především sýrem (nejčastěji feta).
  • Spanakopita – taštičky z filo těsta (voda, mouka, olej) plněné vajíčkem, sýrem a především špenátem.
  • Boureki – obecné označení pro filo těsto plněné zeleninovými a masovými náplněmi. Obdobně existuje v Turecku börek, v bývalé Jugoslávii burek

Bugatsa (bougatsa) – vrstvy filo těsta plněné pudinkem, sýrem či mletým masem. Řekové si na bugatsu často odskočí na svačinu v průběhu pracovní doby (brzy ráno doma většinou nesnídají).

  1. Loukaniko – vepřová pikantní klobáska.
  2. Saganaki – slaný a aromatický grilovaný nebo smažený sýr, který se podává jako předkrm.
  3. Dolmades – vinné listy plněné rýží nebo zeleninou, případně i masem.

Jemista (Yemista) – plněná rajčata, papriky či jiné druhy zeleniny. Po vydlabání se zelenina naplní rýží či jiným obsahem podobně jako dolmades.

Keftedes – v oleji smažené kuličky z kořeněného mletého masa. Známé jsou v mnoha jiných zemích, např. v Turecku jako köfte a v Bulharsku jako kjufte.

Avgolemono – tradiční polévka, která se vaří ve svátek. Doslovný překlad zní “vejce citron”. Základem polévky je kuřecí vývar, který se vaří s rýží a kousky masa, než se do něj přidají dvě základní přísady – vejce a citron.

Fasolada – fazolová polévka, také jedno z řeckých národních jídel. Dělá se z fazolí, spousty olivového oleje a různých druhů zeleniny.

Psarosoupa – rybí polévka, vedle různých druhů ryb obsahuje zeleninu a olivový olej.

Baklava – sladkost známá v zemích bývalého Osmanského impéria, vrstvy filo těsta s oříšky a medem.

Kataifi (kadaifi) – sladkost známá v zemích bývalého Osmanského impéria. Nudle či nitě z filo těsta se zabalí do klubka nebo válečku, potom se ohřívají s máslem nebo olejem a jsou přelity velmi sladkým sirupem či medem.

Chalva – cukrovinka známá od Řecka až po Pákistán. Dělá se z krupice nebo sezamových semínek. Je slazená medem nebo cukrem, přidává se do ní máslo nebo rostlinný tuk a často také rozinky, sušené ovoce, oříšky či mandle.

Loukoumi (tur. lokum) – měkká lepkavá cukrovinka vyráběná ze škrobu a cukru. Připomíná želé a pochází z Turecka.

Loukoumades (tur. lokma) – kuličky nebo taštičky z těsta namočeného v medu a ochuceného skořicí smažené v oleji podobně jako koblihy.

Rizogalo – rýžový pudink.

Pití

Víno – nejběžnější nápoj v Řecku. Podle starověké mytologie vynalezli víno právě Řekové, a to na ostrově Ikaria v Egejském moři. Kvalita řeckých vín však byla ještě donedávna nízká.

Do 50. let se víno prodávalo většinou ve velkých objemech a jen do nejbližšího města. Teprve s postupující industrializací a růstem počtu městského obyvatelstva se postupně začala vyrábět vína v lahvích.

Až v roce 1969 vznikla pravidla pro kvalitu vína a teprve od 80. let (před vstupem Řecka do EU musely být přijaty určité standardy) se kvalita vína výrazně zlepšila a přiblížila evropské úrovni. V tavernách mají často vedle lahvového vína i vlastní sudové víno, které se podává po čtvrt-, půl-, nebo celých litrech. Řecká vína bývají silnější než např. francouzská.

Retsina – víno svíravé chuti obsahující borovou pryskyřici. Řekové přidávali pryskyřici do bílého a růžového vína po tisíciletí, dokonce už ve starověku zasvětili borovici bohu vína Dionýsovi. Kdysi se přidávalo pryskyřice výrazně větší množství, dnes jí retsina obsahuje maximálně 1 % (většinou z borovice halepské), což stanovují i pravidla EU.

Ouzo – anýzový likér destilovaný z vína a pak ochucený různými bylinkami, zejména anýzem, ale také fenyklem, hřebíčkem, skořicí, koriandrem. Je podobný turecké raki i francouzskému pastisu. Ouzo má obsah alkoholu až 48 %. Je bezbarvé, ale mísí se s vodou nebo s ledem, čímž získá mléčně zakalenou barvu.

K ouzu se tradičně podávaly nejrůznější chuťovky zvané mezedhes (mezedes), které byly do 80. let většinou zdarma, ale dnes už se za ně v restauracích platí. Jako mezedhes se nabízejí např. tzatziky, kousky sýra či zeleniny, chobotničky, rybičky, klobása loukaniko, taštičky tyropita (sýrové) a spanakopita (špenátové), keftedes atd.

Tsipouro – nápoj příbuzný ouzu, ale bez anýzu. Destiluje se z ovocných výlisků.

Metaxa – po ouzu druhá nejpopulárnější lihovina v Řecku. Destiluje se z několika druhů vína, potom zraje minimálně tři roky v dubových sudech a následně je ochucena směsí bylin, jejíž složení je pochopitelně tajné, ale zahrnuje třeba i lístky růže a destilovanou vodu.

Lihovinu vymyslel Spyros Metaxas v roce 1888. Kvalita Metaxy se liší podle počtu hvězdiček, k dostání je nejméně kvalitní tříhvězdičková, dále pěti a sedmihvězdičková. Daleko vzácněji jsou k dostání ještě kvalitnější varianty, samozřejmě také výrazně dražší.

Mastika – silný destilát podávaný většinou s ledem se připravuje z aromatické pryskyřice keře řečíku lentišek (Pistacia lentiscus), který se v Řecku tradičně pěstuje především na ostrově Chios. Podobně jako ouzo se při zalití vodou nebo nalití na led zbarví doběla. Pryskyřice mastika se používá také do žvýkaček, zákusků či do zmrzliny.

Pivo – trhu s pivem dominují zahraniční výrobci jako Amstel, Heineken, Kaiser či Kronenburg, často se jejich pivo vyrábí v Řecku v licenci. Z místních značek je nejznámější světlé pivo Mythos, ležák Vergina či značka Fix.

Káva – „řecká káva“ je obdobou turecké kávy a dědictvím osmanské říše. Až do turecké okupace severního Kypru v roce 1974 se jí říkalo turecká káva, od té doby se označení změnilo na řecká… Velmi jemně namleté kávové boby se vaří v konvičce a potom nalijí do šálku, v němž po vypití zůstane kávová sedlina.

V zemi je populární také rozpustná káva, které se říká „Nes“ nebo „Nescafé“. V létě se pije řecká specialita – frappé, osvěžující chlazený nápoj s pěnou navrchu. Dělá se z rozpustné kávy (Nescafé), vody a cukru. Pokud chcete přidat mléko (což lze rozhodně doporučit), řekněte, že chcete frappé s mlékem („me ghála“).

Budete mít zájem:  Půst jako dieta, očista, nebo terapie?

Čaj – je zde daleko méně populární a vždy sáčkový.

Voda – lze ji vcelku bezpečně pít z kohoutku. Nejběžnější značkou balené vody je Loutraki.

Autorem textu je Petr Želiezko, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena. Případné připomínky můžete zaslat na e-mail [email protected]

Afroditi

Hodnocení 4,7/5
Celkové hodnocení

Velmi milý personá

Služby hoteluVýborné

PlážČistá voda

Byla tato recenze užitečná? (0) (0)

Hodnocení 4,9/5
Velmi příjemný a klidný rodinný hotel s bazénem a krásnou zahradou, jehož majitelé jsou přátelští a vzorně se o vás starají. V okolí hotelu je i řada obchůdků a restaurací, kde se můžete domluvit i česky. V hotelu jsme strávili krásnou dovolenou, kterou můžeme všem doporučit. Zájezd jsme absolvovali s CK, jejíž služby byly na velmi vysoké úrovni.

Dále chceme poděkovat i oběma delegátům této CK, kteří… Celkové hodnocení

Velmi příjemný a klidný rodinný hotel s bazénem a krásnou zahradou, jehož majitelé jsou přátelští a vzorně se o vás starají. V okolí hotelu je i řada obchůdků a restaurací, kde se můžete domluvit i česky.

V hotelu jsme strávili krásnou dovolenou, kterou můžeme všem doporučit. Zájezd jsme absolvovali s CK, jejíž služby byly na velmi vysoké úrovni.

Dále chceme poděkovat i oběma delegátům této CK, kteří se nám maximálně věnovali.

  • UbytováníProstorný pokoj s terasou a klimatizací s výhledem na olympské pohoří a hrad Platamonas, který dominuje okolí a v noci je krásně osvětlený.
  • StravaBohatá snídaně přímo v hotelu, velmi chutné večeře v nedaleké taverně.
  • Služby hoteluVzorný úklid a častá výměna ručníků a povlečení.
  • PlážKrásná písečná pláž cca 5 minut pěšky od hotelu.

Byla tato recenze užitečná? (0) (0)

Hodnocení 4,7/5
Dovolená byla úžasná, v Řecku se nám moc líbilo. Celkové hodnocení

Dovolená byla úžasná, v Řecku se nám moc líbilo.

UbytováníHotel byl nádherný. Každý den jsme měli uklizený pokoj, čisté povlečení i ručníky. Jde vidět, že se majitel opravdu stará.

StravaSnídaně byly dobré, formou švédských stolů. Jen teda chybělo nějaké ovoce. Na obědy a večeře jsme chodili do přilehlých taveren. Jídlo fantastické????

Služby hoteluPerfektní!

PlážPláž byla krásná, písečná s kamínky, jen moře bylo občas plné řas, jinak super.

Byla tato recenze užitečná? (0) (0)

Hodnocení 4,7/5
Hotel se nachází dvě hodiny cesty autobusem ze Soluně v lokalitě, která má dobrou dostupnost taveren a obchodů. Nedochází zde k vyslovenému přehlcení turisty, jako v některých jiných turistických lokalitách (z mojí zkušenosti např. oproti Malii na Krétě), naopak je zde vcelku poklidno, a vyzdvihnu, že i v noci (a zvláště v tomto konkrétním hotelu, které má ideální lokaci). Suma sumárum právě tak akorát… Celkové hodnocení

Hotel se nachází dvě hodiny cesty autobusem ze Soluně v lokalitě, která má dobrou dostupnost taveren a obchodů. Nedochází zde k vyslovenému přehlcení turisty, jako v některých jiných turistických lokalitách (z mojí zkušenosti např.

oproti Malii na Krétě), naopak je zde vcelku poklidno, a vyzdvihnu, že i v noci (a zvláště v tomto konkrétním hotelu, které má ideální lokaci). Suma sumárum právě tak akorát 🙂 Je to přesně ten typ místa, který bych doporučil rodině s dětmi.

Cestovní kancelář nabídla pestré množství výletů, které jsme několikrát využili, nicméně je možné cestovat i po vlastní ose (vlak ze sousední Leptokarie je příjemná volba pro návštěvu Soluně – klimatizovaný a rychlejší než autobus, do Leptokarie je možné se dostat pomocí taxislužby, ceny jsou slušné, zde 7 €).

Oba delegáti byli profesionální a příjemní, když jsme s nimi potřebovali něco řešit, nebo co se týká tipů pro výlet Soluně. A na závěr vyzdvihnu samotné Řeky, jejich přístup k lidem je asi hlavní důvod, proč se do Řecka rádi vracíme.

UbytováníSympatický rodinný hotel a neuvěřitelně přátelský vstřícný personál (hotel vedou dva bratři, většina zaměstnanců budou rodinní příslušníci). S podtrhnutím neuvěřitelně.

S ničím nebyl problém, opakovaně nám všichni vycházeli vstříc (i ve věcech, kdy rozhodně nemuseli). Pokoj samotný má krásný výhled na hrad Platamonas, v noci krásně osvětlený. Opačným směrem je pak monumentální pohoří Olymp.

K výbavě nemám výhrad, čisto, příjemná venkovní terasa na večerní posezení.

StravaV hotelu jsme měli pouze snídaně (bez výhrad – chutná, bohatá a pestrá). Často jsme jedli v okolí, řecká kuchyně je fantastická. Zvlášť jejich pojetí salátů, špíz Souvlaki a z ryb Gavros (jednoduché, ale návykové). Z nápojů je podobně návyková retsina se spritem, což je varianta, kterou nám doporučili samo Řekové, nu, vědí proč 😉

Služby hoteluHotel má relativně velký (a pečlivě udržovaný) bazén, jak s vydělenou mělkou částí pro nejměnší děti, tak s hlubokou částí (dno se postupně svažuje).

Ani zde nemáte pocit, že se z někým přetlačujete. U bazénu je prakticky alokován bar a okolo něj, vyjma lehátek, několik stolků ideálně pro večerní posezení. Hotel také obsahuje velkou zahradu a posezení s možností grilování.

Je zde taky bezplatná wifi, což je fajn.

PlážNa pláž se dá přistoupit skoro po přímce, odhaduji cca 300 metrů. V okolí pláží je velké množství kempů (z toho nic moc nevyplývá vyjma toho, že u nich nejsou taverny s posezením, spíš tak miřte mimo ně).

Jinak použití lehátek je ve stylu: „lehnout si, objednat si nápoj a ležet dál“ 🙂 Pláž samotná je písečná, ale samotný vstup do vody a dno moře je složeno z malých kamínků.

Moře perfektně čisté, dno se poměrně rychle svažuje, takže už po pár metrech je hloubka.

Byla tato recenze užitečná? (3) (0)

Hodnocení 4,3/5
Bezvadné! Klidné místo, zajímavé výlety! Celkové hodnocení

Bezvadné! Klidné místo, zajímavé výlety!

  1. UbytováníVýborné, čisté, klidné!
  2. StravaDle vlastního výběru, výborná!
  3. Služby hoteluOK
  4. PlážStandard, příjemná, klidná!

Byla tato recenze užitečná? (0) (0)

Kde kromě Řecka je město Soluň. Dovolená v Soluni (Řecko): fotografie a recenze

Soluň je místo, které si uchovalo neocenitelné dědictví světových dějin. Turisty zde vítají četná muzea, kulturní památky, architektonické struktury, archeologická naleziště. Ulice města a široká náměstí, staré budovy, jako by byly převzaty z knih o historii.

Bílá věž u moře, zdi pevnosti Horního města, starověká Agora, hrobka krále Filipa, vítězný oblouk císaře Galeria, bazilika Hagia Sophia, chrám sv. Dimitrije (město sponzorující), archeologické muzeum, univerzita.

Aristoteles, kde je bohatá knihovna, astronomická observatoř, Státní divadlo severního Řecka – Soluň si právem zaslouží titul nejkrásnějších měst ve státě.

Infrastruktura města zahrnuje vše, co turisté potřebují, a vysokou úroveň zařízení ocení i nároční cestovatelé: krásné hotelové komplexy, hotely určené pro různé potřeby a příležitosti hostů, malebné pláže v okolí města, různé bary, restaurace, kluby, taverny, obchody.

Pohostinní Řekové se stávají jedním z nejdůležitějších faktorů atraktivity Soluně, což je nejzřetelněji pociťováno v malých vesnicích.

Dopřejte si skutečnou atmosféru místního života u šálku kvalitní řecké kávy u pobřeží zálivu Temaikos, nebo si dejte večeři na tradičních řeckých pokrmech v hospodě v horním městě s krásným výhledem na město a moře.

Ti, kteří nemají dostatek zábavy za denního světla, by se měli ponořit do atmosféry noční zábavy. Život v Soluni po západu slunce není o nic méně jasný.

Turisté mohou jít do různých klubů se zápalnou hudbou, vychutnat si koktejl v místních barech, zatančit si na diskotéce nebo si vybrat jakékoli zábavní centrum, kde vystupují slavní umělci z Řecka. S takovou rozmanitostí možností pro volný čas.

Soluň bude dlouho vzpomínat, lidé se sem budou chtít vrátit a zažít štěstí více než jednou.

Nakupování v Soluni

Hlavní město severního Řecka je pro milovníky nakupování jako rozptyl jasných barev: barevné výlohy, chytlavé názvy světových značek, barevné butiky, propagační akce, slevy, výprodeje, speciální nabídky, dárky, suvenýry – vše, co turisté na dlouhých cestách oceňují.

Soluň je proslulá nejen historickými památkami z různých období formování řeckého státu, dobrou povahou obyvatelstva, ale také způsobem života, který utváří šílený rytmus moderního města.

Četné nákupní centra pojmou drahé značky, světové módní domy a skromné u200bu200bobchody na jejich podlahách a nabízejí zboží za dostupné ceny.

Barva řeckého trhu

Butiky a módní značky nejsou jediným přínosem Soluně. Už vás nebaví procházet nákupní galerií, vydejte se na místní trh. Zde se seznámíte se skutečným řeckým způsobem nakupování. Můžete se sem dostat, pokud se přesunete z Aristotelova náměstí, přímo mezi ulicemi Tsimiski a Egnatia.

Připravte se na skutečný rozptyl vůní, které čekají na každého turistu na trhu.

Různé příchutě, světlé barvy pultů plněné zeleninou, ovocem, čerstvými olivami, sýry, aromatickým kořením – zde můžete získat zážitek jako celou prohlídku. Trh je také bohatý na mořské plody: ryby, mořské plody.

Řecký trh je místem, kde lze získat respekt prostřednictvím vyjednávání. Prodejci ocení aktivitu kupujícího, ale nebudou moci odejít s prázdnými rukama.

Po dokončení procházky po trhu stojí za to vyrazit do Tsimiski – to je hlavní nákupní ulice v Soluni. Na obou stranách jsou butiky a obchody, kde návštěvníci najdou různé zboží. Řecké rodiny sem chodí nakupovat, někdy však za tímto účelem navštěvují velká nákupní centra.

Po demontáži nákupů můžete pokračovat ve svém poznávání města a přejít na různé druhy zábavy. Turistické cíle: Soluň

Mladistvá atmosféra města udává určitý rytmus života. Pulzující noční život v Soluni je známý nejen v Řecku, ale i v zahraničí. Různé kluby, bary, noční diskotéky – je tu zábava pro každého turistu.

S nástupem večera se město zdá, že se probouzí, oživuje, ulice začínají znít hlasy hlučného davu. Turisté ze zahraničí a Řekové z různých částí země sem přicházejí odpočívat.

Mladí lidé si nacházejí své místo v klubech, které znějí moderními rytmy, pro starší hosty jsou zde četné taverny s tradičními pokrmy a živou hudbou.

Taková zařízení poskytují příležitost pocítit náladu útulné rodinné večeře nebo oslavy.

Dynamický život v Soluni je kombinován s historickým bohatstvím a aktivitou mládeže, což každoročně přitahuje tisíce turistů. Toto město otevře zcela nový svět dobrodružství, emocí, dojmů.

Funkce:

Do města se můžete dostat několika způsoby: autobusem nebo taxíkem. Taxi služby jsou relativně dostupné, tarify pro letovisko jsou přiměřené. Pro velké společnosti cestujících bude autobus stát podstatně více. Taxíky lze zastavit přímo na ulici, odvézt ze zvláštního parkoviště nebo zavolat telefonicky.

Půjčovna aut je k dispozici turistům od 25 do 70 let, centra půjčoven najdete po celém městě. Cena za pronájem bude záviset na třídě automobilu zvoleného pro pohyb. Sezóna také ovlivňuje náklady. Chcete-li si pronajmout auto, musíte mít mezinárodní řidičský průkaz a kreditní kartu s dostatečnými prostředky k zaplacení pronájmu.

Řidičské návyky místních obyvatel však nejsou nejlepší stránkou Soluně. Řidiči zřídka dodržují pravidla pohybu, proto by motoristé i chodci měli být na silnicích opatrní.

Bude výhodnější platit v kavárnách a obchodech v národní měně. Směnárna je k dispozici v městských bankách a soukromých směnárnách. Vládní instituce (banky nejsou výjimkou) jsou o víkendech zavřené a ve všední dny pracují od 8:30 do 14:00, v pátek – kratší pracovní den.

Otevírací doba obchodů se značně liší. Začínají sloužit klientům v 9 hodin ráno a končí v 9 hodin ráno. Soukromé pavilony si otevírací dobu regulují sami, ovlivněné turistickou sezónou. Aby ušetřil peníze, měl by turista jít na trh, kde může s prodávajícím vyjednávat, čímž výrazně sníží cenu.

Budete mít zájem:  Amatsu: Léčebná masáž, která vás vrátí do formy

Když se rozhodnete navštívit místní restauraci, připravte se na obrovské porce. To je významná vlastnost, číšníci řeckých zařízení jsou již zvyklí na překvapení turistů. Bylo by vhodné požádat o další spotřebiče pro jedno jídlo, nedojde k nedorozumění.

Pro ty, kteří chtějí pořídit několik snímků historických památek nebo muzejních exponátů, bude užitečné vědět, že většina z těchto míst vyžaduje samostatný poplatek za natáčení. U vchodu byste se měli informovat o pravidlech konkrétní instituce nebo objektu, možná se prodávají speciální lístky, které dávají právo fotografovat.

Vnější klid města by neměl způsobovat příliš neopatrné chování. Uchovávejte své věci na dohled a směňujte si peníze v určených oblastech. Přenášet s sebou velké částky peněz nestojí za to, je lepší nechat cennosti doma, abyste nepřitahovali lupiče.

Podnebí

Stejně jako většina řeckých měst začíná prázdninová sezóna v Soluni výrazným oteplováním v dubnu a končí až v říjnu. Vrchol turistické aktivity nastává v létě, kdy je moře co nejteplejší a vzduch se ohřívá na nejvyšší teploty.

Ve druhé polovině léta je pro Soluň normální +35 stupňů, takže stojí za to připravit ochranu před spalujícím sluncem. Na jaře a na podzim často prší, i když v tomto období padají různé festivaly.

V zimě je občas málo sněhu, ale teplota vzduchu zřídka klesne pod 6 stupňů Celsia.

Mírnost středomořského podnebí způsobuje v létě minimální srážky a jejich dostatečné množství od listopadu do prosince. Na vrcholu prázdnin se mořská voda ohřeje na příjemných 25 stupňů.

Co je třeba vidět v Soluni

Soluň je bohatá na památky; nachází se zde většina řeckých památek. Při procházkách ulicemi města objevíte nejzáhadnější zákoutí.

Výletní programy nejčastěji začínají na Aristotelově náměstí, které si získalo slávu jako nejkrásnější a nejvelkolepější ve státě. Je považován za jedno z hlavních náměstí v Soluni spolu s Náměstí svobody. Hlavní výzdobou tohoto místa jsou květinové hodiny.

Pozornost cestujících upoutají také vzorované balkony a klenuté galerie budov – výtvory rukou francouzského architekta Embrarda.

Mezi památkami v Soluni vyniká Bílá věž, jejíž druhé jméno je Lví věž. Tato budova, táhnoucí se k obloze, rozděluje nábřeží města na dvě části: starou a novou. Budova z 5. století zachránila město před četnými útoky, ale nyní, když taková potřeba zmizela, byla věž přeměněna na muzeum s vyhlídkovou plošinou. Nádherné panorama se otevírá do očí turistu, který se zde ocitne.

Archeologické muzeum se nachází nedaleko od Bílé věže. Má dlouhou vzpomínku na řeckou historii: rozsáhlé umělecké sbírky. Unikátní exponáty muzea jsou makedonské artefakty. Stojí za to věnovat pozornost šperkům velitelů Byzance.

Mezi zajímavosti vyniká chrám v Soluni. Bazilika sv. Dimitrije je nejdůležitější náboženskou stavbou ve městě. Mezi budovami středověku je nejkrásnější kostel Matky Boží, kterou nevyrobil sám, nebo Achiropiitos.

Vliv Konstantinopole je patrný v chrámu Hagia Sophia, což odráží kostel Agia Sophia. Turisté mohou vidět krásné obrazy a fresky makedonské školy v kostele sv. Kateřiny.

Aspiračním místem poutníků z celého světa je chrám Gregory Palamas, kde jsou uloženy ostatky světce.

Dalším lákadlem Soluně je architektonický komplex císaře Galeria Maximiana. Rezidence římského panovníka se nacházela v severovýchodní části města; klenba panství je vidět dodnes. Spolu s rotundou patří do seznamu světového dědictví UNESCO a je jednou z nejdůležitějších památek v historii Řecka. V rotundě je muzeum s bohatou sbírkou uměleckých děl.

Turistické cíle: Soluň

Krásné pláže v blízkosti Soluně lákají turisty infrastrukturou a modrými mořskými vodami. Agia Triada je malebný kout pobřeží 22 kilometrů od centra města. Moře v Soluni není obdivuhodné, ale o kousek dál je dokonale čisté. Zlatý písek v kombinaci s rozvinutou infrastrukturou a dostupností ve vztahu k mnoha hotelům je receptem na ideální dovolenou pro celou rodinu.

Stejně populární je pláž Angelochori, která se nachází 30 kilometrů od Soluně.

Toto místo si získalo zvláštní lásku mezi dobyvateli živlů: místní větry zvedají obrovské vlny a poskytují spoustu příležitostí pro surfaře, fanoušky kitesurfingu a mnoho dalších.

Pro odpočinkovou dovolenou je vhodnější jiná pláž – Nea Michaniona. Uklidnění krajiny, klidné moře, čisté území – podmínky přispívají k relaxaci.

Při plánování cesty byste měli věnovat pozornost prodejní sezóně. To je místo, kde můžete získat vysoce kvalitní kožešinové výrobky za velmi nízké ceny.

Letní sezóna slev spadá do poloviny července, zatímco v zimě obchody zajišťují prodej od 15. ledna. Slevy dosahují 70%, takže úspora na novém šatníku vám umožní znovu vyrazit do Řecka.

Obchody zaplňují nejen turisté, ale také samotní Řekové, kteří o dobrých nákupech rozhodně vědí hodně.

Více informací

památky

Římské fórum

Zřícenina římského fóra je jednou z nejznámějších a nejzajímavějších památek v Soluni. Římské fórum bylo postaveno na místě starověké agory ve 2. století před naším letopočtem.

Po dlouhou dobu byla správním centrem města a významně ovlivňovala politiku, ekonomiku a společenský život v Soluni. Za vlády římské říše se fórum stalo důležitým obchodním centrem.

Po nějaké době bylo město zničeno, opuštěno a po mnoho staletí zapomenuto.

Komplex budov Fóra zabíral obrovskou plochu a nacházel se na dvou úrovních – Horní a Dolní Agora. Horní Agora sídlila vládní úřady, dílny, lázně, obchody. Za hlavní hodnotu tohoto místa je považován Odeon, zdobený oblouky, sloupy a mramorovými hledišti. Na Dolní Agoře byly polopodzemní klenuté galerie.

Forum Romanum je významnou historickou a archeologickou kulturní památkou. Jeho ruiny byly poprvé objeveny při stavbě budovy Justice. Díky úsilí archeologů byly stavební práce zastaveny a na jejich místě začaly vykopávky v 60. letech. Mnoho z cenných artefaktů nalezených během vykopávek bylo přeneseno do Archeologického muzea v Soluni.

Dnes je atrakce otevřená turistům. Unikátní ruiny vám umožní prozkoumat dávnou historii a kulturu. Také na území starověké agory se nachází zajímavé muzeum.

Rotunda

Další pozoruhodnou atrakcí je rotunda sv. Jiří. Rotunda je cennou architektonickou a historickou památkou města. Na rozkaz císaře Galeria byl postaven velký palácový komplex. Na začátku 4. století byla postavena Rotunda, která je součástí tohoto komplexu.

Existuje několik názorů na účel rotundy. Podle první verze se mělo stát císařovým mauzoleem. Podle jiného byla budova Rotundy určena pro oficiální recepce. Třetí verze říká, že budova byla plánována jako chrám.

Vědci naznačují, že ve 4. století se budova změnila na křesťanský kostel sv. Řehoře vítězného, u200bu200bkterý fungoval až do 16. století. Na přelomu století IV-V. chrám byl obnoven. Zároveň byla vymalována nádhernými mozaikami. Některé z nich lze vidět na vlastní oči.

Po dobytí Soluně Turci přestavěli na území minaret a klášter změnili na mešitu. Mešita existovala asi 4 století a minaret přežil dokonale až do naší doby. Teprve na počátku 20. století se křesťanům podařilo svatyni vrátit.

Bílá věž

Bílá věž je oblíbenou historickou dominantou. Turisté, kteří navštíví Soluň, nemohou toto místo ignorovat. Architektonická památka byla postavena Turky v 15. století na místě byzantského opevnění.

Věž byla postavena pro obranné účely. Brzy to bylo používáno jako kasárna a poté jako vězení. Ve věži neustále probíhaly popravy. Největší z nich je poprava vzpurné osmanské pěchoty. Ze zdí obranné stavby bylo vylito příliš mnoho krve.

Lidé toto místo nazývali „Krvavá věž“.

Po oficiálním připojení Soluně k Řecku došlo k rozsáhlé rekonstrukci zraku. Bývalé zdi byly natřeny bílou barvou a budova dostala nový název – „Bílá věž“.

Přitažlivost se nachází na břehu zálivu Thermaikos. Kolem něj se scházejí turisté, aby obdivovali působivou stavbu. Uvnitř je byzantské muzeum, jehož expozice seznamuje návštěvníky s místní historií. Věž je také vynikající vyhlídkovou plošinou. Odtud se otevírá neuvěřitelné panorama města a nábřeží.

Archeologické muzeum

Archeologické muzeum v Soluni je nejzajímavějším a jedním z nejlepších kulturních míst v celém Řecku. Poprvé se otevřelo v roce 1925. První prostory muzea byly umístěny v mešitě Eni Jami.

Ale kvůli rychlému nárůstu nálezů a artefaktů začala sbírce docházet místo. V polovině 20. století byla budova nového muzea postavena podle projektu slavného architekta Patrokla Quarantinose a byla otevřena v roce 1962.

O 18 let později bylo přidáno nové křídlo, ve kterém byly po dobu 17 let umístěny artefakty královské hrobky Vergina.

Rozsáhlá sbírka muzea zahrnuje exponáty od pravěku po starověk. Všechny exponáty seznamují návštěvníky s historií řecké Makedonie a mnoho z nich potvrzuje, že v Řecku vznikly první řecké kmeny.

Muzeum obsahuje sochy, mince, pohřební artefakty, šperky, keramiku, mozaiky a mnoho cenností nalezených při vykopávkách.

Cenné historické nálezy jsou bronzová nádoba ze 3. století před naším letopočtem, socha Hippokrata z 2. století před naším letopočtem. Tady je zlatá rakev Filipa II., Krále Makedonie.

Muzeum pravidelně pořádá výstavy na různá témata, přednášky, semináře a další akce.

Muzeum byzantské kultury

Muzeum byzantské kultury je také považováno za jedno z nejzajímavějších a nejoblíbenějších muzeí v Řecku.

To bylo otevřeno v roce 1994 v budově navržené architektem Kyriakos Krokos. Více než 3000 artefaktů přenáší návštěvníky do historie Byzantské říše.

Chronologické pořadí expozice umožňuje návštěvníkům studovat podrobněji a hlouběji každou fázi byzantské éry. První výstava je věnována křesťanským kostelům 4. – 7. Století.

Seznámí návštěvníky s architekturou, mozaikami, malbami té doby. Druhá výstava vypráví o místních obyvatelích ve století IV-VII.

Třetí výstava představuje pohřební artefakty raného křesťanství. Čtvrtý seznamuje s kulturou a uměním století VIII-XII. Ostatní místnosti jsou věnovány byzantským vládcům a zajímavé sbírky. V jeho zdech se pravidelně konají výstavy, různé vzdělávací programy a akce.

Muzeum moderního umění

Muzeum moderního umění je nutností pro opravdové milovníky umění. Muzeum se nachází v budově kláštera Lazariston. To se otevřelo v roce 1997. Iniciátorem otevření muzea byl ministr kultury Evangelos Venizelos. Expozici tvořila slavná sbírka ruské avantgardy Georgy Kostakiho.

Muzeum dnes obsahuje přes 1 500 děl. Mezi nimi jsou sochy, obrazy, instalace a grafika. Archiv Giorgi Kostakiho obsahuje zajímavé historické dokumenty. Na základě tohoto archivu muzeum podrobně studuje historii vzniku a vývoje ruské avantgardy.

Díky zahraniční spolupráci se vzdělávacími a kulturními institucemi muzeum aktivně rozvíjí a provádí vědeckou činnost. V jeho zdech se neustále konají přednášky, semináře, vzdělávací programy.

Latomu klášter

Jednou z hlavních náboženských atrakcí v Soluni je klášter Latomou, který se nachází v srdci Soluně. Z celého komplexu klášterních budov dnes zbyl jen kostel sv. Davida.

Historie kostela začíná kolem 5. až 6. století. Klášter byl postaven na místě starověké římské budovy. Sloužila jako katholicon a je aktivní dodnes.

Za vlády Osmanské říše se z kostela stala mešita, starověké mozaiky a fresky byly po mnoho let ukryty vrstvou omítky. Mozaiky 5.-6. Století byly objeveny ve 20. letech 20. století při restaurování. Jeden z nich zobrazuje postavu Krista. O několik let později byly nalezeny fresky z 12. století. Dnes jsou tyto starodávné historické památky hodnotou kláštera.

Kostel svatých apoštolů

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *