Jídla našeho dětství: názory odborníků překvapí

25.08.2015 | 10366x Shlédnutí | Děti

Stačí si stoupnout před základní školu v ten správný čas a pozorovat děti, které odchází domů. Hodně z nich je při těle, některé jsou tlusté a některé obézní. Asi se nemůžeme divit, když běhání po ulici se z běžné dětské zábavy proměnilo v nebezpečnou činnost, kterou mladším dětem soudný rodič nedovolí.

Jídla našeho dětství: názory odborníků překvapí

Nejdůležitější je jít příkladem. Když se rodiče stravují špatně, přejídají se nebo naopak odbývají a vůbec se nehýbou, budou k tomu mít sklony i jejich ratolesti. Zakazovat větším dětem některá jídla asi příliš nemá smysl, protože zakázané ovoce chutná vždycky nejlíp.

A pokud mají děti přístup ke školnímu bufetu, stejně si tam chipsy a pod. koupí. Jídlo by se nemělo stát odměnou ani trestem a občasný hřích lze prominout, nelze z něj však dělat pravidlo.

Monika Bartolomějová, nutriční specialistka NUTRIADAPT vám ukáže, že i fastfoodová jídla a další dětské hity můžete připravit doma, z kvalitních surovin a s nižší kalorickou hodnotou. A s láskou, samozřejmě.

 

1. Pizza

Pizza je prý vůbec nejoblíbenější jídlo českých školáků, což není zrovna důvod k radosti. Patří totiž do kategorie fast foodu, který se svou zdravostí chlubit příliš nemůže. I když, alespoň není smažená.

Původní neapolské pizza má tenké těsto obložené několika základními, čerstvými a lokálními surovinami – rajčaty San Marzano, mozarellou z buvolího mléka, bazalkou a olivovým olejem.

Tlustou vrstvu nadýchané „buchty“ mají rádi Američané, české stánky zase jedou v obloze z eidamu, salámu a slaniny.

Jídla našeho dětství: názory odborníků překvapíAlternativa

Klasickou bílou pšeničnou mouku nahraďte celozrnnou nebo špaldovou. Nabídněte dětem, aby si svojí pizzu obložili sami.

Připravte mističky s nakrájenými rajčaty, paprikou, kukuřicí, žampiony, hráškem a kousky kuřecího masa. Nebojte se zelené, připravte špenát a rukolu.

Posypte sýrem, nemusí to být vždy jen parmezán, ten dětem občas nevoní. Uvidíte, jak bude Vašim ratolestem chutnat jejich vlastní pizza.

Jídla našeho dětství: názory odborníků překvapí

2. Zmrzlina

Vždy sladká, často tučná, v některých případech plná emulgátorů, obstarávajících krémovou konzistenci vhodnou pro lízání…Děti ji ovšem milují a hodně dospělých také.

Alternativa

Zmrazené jahody nebo lesní plody + banán na kolečka, trocha selského jogurtu, med a hlavně výkonný mixér.

3. Limonáda

Cola, Fanta, Sprite? Také si říkáte, proč v každé restauraci nabízejí tuhle postmixovou trojku, pěkně podle abecedy? Popřípadě některý z průmyslově vyráběných džusů, které se s ovocem xxxx pouze z obalu? Někde už dělají i „domácí“ limonády, třeba zázvorovou, mátovou, citronádu či okurkovou, obvykle však bývají docela drahé. Ta pravá a skutečně domácí Vás přijde na pár korun, navíc si ji můžete doladit podle své chuti čerstvými bylinkami, třeba snítkou máty, levandule, tymiánu nebo meduňky. Té bylinky, která Vám voní a chutná. A pokud se chcete úplně vyhnout kaloriím z cukru, slaďte stévií.

Jídla našeho dětství: názory odborníků překvapíAlternativa

Perlivá citronáda

Ingredience

  • 1 litr sodovky
  • 8 citronů
  • 2 lžičky zázvoru
  • třtinový cukr/domácí sirup/stévie
  • máta či jiná oblíbená bylinka

Postup

Vymačkejte šťávu z citronů, přidejte alespoň 6 lžic třtinového cukru a míchejte, dokud se cukr nerozpustí. Přidejte 2 lžičky jemně nastrouhaného zázvoru a lístky máty, které jste promnuly mezi prsty, aby se uvolnilo aroma. Dolijte ledovou sodovkou a rozlijte do sklenic. Můžete přidat i led.

4. Rajská omáčka/domácí kečup

Z české klasiky, nabízené školními jídelnami, jednoznačně vede rajská. Dětem se líbí její barva i nasládlá chuť.

Navíc, pokud ji připravíte bez mouky, zato s přidáním kořenové zeleniny a zvolíte jinou přílohu než knedlíky, jedná se o vyloženě zdravé jídlo plné významného antioxidantu lykopenu, který pozitivně působí na lidské zdraví.

 A když vaše děti milují kečup, stačí omáčku svařit do hustší konzistence a uložit do sterilizovaných lahviček.

Jídla našeho dětství: názory odborníků překvapí

Alternativa

Na zesklovatělou cibulku vhoďte nasekaná rajčata bez slupky a spolu s novým kořením, bobkovým listem a pepřem krátce poduste. Přidejte sůl a 1 lžíci hnědého cukru a ještě minutku nechte provařit, pak rozmixujte tyčovým mixérem. Pokud chcete mít rajskou omáčku hustší, přidejte k rajčatům nakrájenou mrkev nebo petržel. Chuť rajské to příliš nezmění.

5. Řízek

Obalované řízky jsou asi nejtypičtějším českým nedělním obědem, možná na střídačku se svíčkovou. Většině z nás je dobře jasné proč.

Podle odborníků z Vysoké školy technologické je smažení nejoblíbenější teplenou úpravou jídle, ale také tou nejnezdravější. Nejde jen o kalorie, kterých má tuk prostě hodně, ale i o to, že jejich přepalováním vznikají škodlivé transmastné kyseliny.

 Řízky by tedy neměly být k obědu každou neděli a když už si je nedokážete odepřít, zkuste nesmaženou, přesto křupavou variantu. 

Jídla našeho dětství: názory odborníků překvapíAlternativa

Řízky obalte v celozrnné mouce a místo strouhanky použijte nasekané cornflakes. Hotové řízečky dejte na plech s pečícím papírem. Na každý kousek dejte kousek přepuštěného másla nebo ghí. Pečte asi dvacet minut v troubě předehřáté na 180 stupňů °C. Takto upečené řízky nejsou vůbec mastné, naopak jsou krásně křupavé.

6. Hamburger

Viděli jste dokument „Supersize me“, ve kterém se jeden běžný zdravý a štíhlý Američan rozhodl jeden měsíc živit pouze hamburgery a dalšími dobrotami z Mc Donalds, aby zjistil, co to s ním udělá? Výsledek překvapil i jeho lékaře.

11 kilo navíc, které pak dalších 14 měsíců shazoval. A taky zásadní zvýšení cholesterolu v krvi a mizerná nálada.

Ve světle těchto faktů je celkem jedno, zda Hamburger opravdu pochází z Hamburku a vymysleli ho námořníci, jako relativně trvanlivé jídlo na cesty nebo z výstavy v americkém Saint Louis, kde jistý obchodník poté, co mu došly klobásky, opekl zbylé mleté maso.

 Hamburger je kalorický, často i tučný, takže bychom ho neměli jíst příliš často. Natož ten z fastfoodu, u kterého nemáte představu o původu masa a látkách, které se do něj přidávají, aby bylo maso masovější a houska houskovější.

Jídla našeho dětství: názory odborníků překvapí

Alternativa

Upečte si své vlastní domácí housky ze špaldové mouky. Na hamburger použijte jen libové maso. Klasické hovězí můžete smíchat i s kuřecím či krůtím. Směs dochuťte bylinkami. „Uplácané“ hamburgery můžete péct v troubě podobně jako řízky a nebo na grilu. Dejte dětem na výběr podobně jako u pizzy, čím si chtějí hamburger obložit.

7. Hranolky

Znáte nějaké dítě, které by je nemělo rádo? My ne. Dobu, kdy se bramborové hranolky vyráběly doma krájením brambor, ale dnešní děti už nepamatují. Hranolky se „rodí“ ve velkých plastových pytlících v mrazácích supermarketů. Jsou předkrájené a předsmažené, často ve velmi „pochybných“ tucích, obsahujících škodlivé transmastné kyseliny.

 Hranolky můžete udělat doma v troubě, na minimálním množství oleje, dobře snášejícím vysoké teploty. A nemusí být jen z brambor, ale také třeba také z cukety, celeru (ty chutnají spíš dospělým) nebo mrkve či kořenu petržele, které pečením na povrchu zkaramelizují do sladka.

Příznivci raw kuchyně pak vyrábějí nepečené hranolky z bílé ředkve, marinované v kurkumě.

Jídla našeho dětství: názory odborníků překvapíAlternativa

Připravte si vlastnoručně nakrájené hranolky z brambor. Přidejte k nim stejně nakrájené celerové hranolky.

Vložte do mísy, pokapejte přiměřeně olivovým nebo jiným kvalitním olejem a hranolky řádně promíchejte.

Pak už jen naskládejte na plech s pečícím papírem okořeňte podle chuti dětí, například směsí na brambory od Sonnentoru nebo jen solí a drceným kmínem. Troubu předehřejte na 190 stupňů °C a upečte.

Raw alternativa jsou hranolky z bílé ředkve. Nakrájenou ředkev lehce obalte v kvalitním oleji – měl by mít světlou barvu a poté promíchejte se žlutou kurkumou. Hranolky na pohled vypadají jako ty klasické, ale jsou mnohonásobně zdravější.

8. Majonéza

Majonéza či tatarka neodmyslitelně patří k hranolkům, smažáku a dalším fastfoodovým dobrotám. Vzhledem k tomu, že se vyrábí z vaječných žloutků a tuku, je to kalorická nálož a ve spojení se smaženým jídlem pak přímo bomba.

 Ale je tak dobrá. Už jsme vás naučili, jak vyrobit zdravější kečup a hranolky. S majonézou to jde také, i když základní ingredience Vás překvapí. Ideálně se hodí právě k zeleninovým hranolkům, ať už těm čerstvým či pečeným v troubě.

Alternativa

Jídla našeho dětství: názory odborníků překvapí

 „Majonéza“ z kešu oříšků

Ingredience

  • 1 hrnek kešu oříšků, přírodních nesolených
  • 2 lžíce citrónové šťávy
  • 1/4 hrnku zeleninového vývaru (pokud se vám nechce dělat domácí, zkuste třeba bio z DM)
  • 4 lžíce vody
  • sůl na dochucení

Postup

Nesolené, přírodní kešu oříšky namočte alespoň na 2 hodiny do vody, lepší je, když je necháte nasáknout přes noc. Slijte z oříšků přebytečnou vodu, všechny ingredience z receptu dejte do mixéru a nemilosrdně rozmixujte do hladka.

9. Palačinky

Palačinka je luxusní líná nedělní snídaně či rychlá a vděčná všednodenní teplá večeře.

 Pokud ji usmažíte na vrstvě tuku, potřete marmeládou, postříkáte šlehačkou ze ztuženého rostlinného tuku v tubě a bohatě posypete cukrem, na kráse ji to neubere, jen zdravá zrovna nebude.

Přitom to není tak složité – stačí přidat čerstvé ovoce, místo cukru osladit medem, smažit na nepřilnavém povrchu s minimem tuku a bílou mouku nahradit ovesnými vločkami.

Alternativa

Jídla našeho dětství: názory odborníků překvapí

Ovesná palačinka

Ingredience

  • 200 ml rýžového nápoje
  • 200 g jemných ovesných vloček
  • 2 vejce
  • 1 lžička prášku do pečiva bez fosfátů
  • špetka nerafinované mořské soli
  • 2 lžíce řepkového oleje nebo kokosového tuku
  • 2 lžíce medu
  • citronová šťáva

Postup

V mixéru rozmixujeme vločky s mlékem do hladka, přidáme ostatní ingredience a rozmixujeme znovu. Necháme pár minut odstát, nalijeme na pánev a smažíme z obou stran. Pokud máme kvalitní pánvičku, nemusíme na smažení použít olej.

 Servírovat můžeme s medem a citronovou šťávou/ rozmixovaným tofu s malinami či jiným ovocem oslazeným medem/cottage sýrem slazeným stévií, sirupem z čekanky nebo kvalitní marmeládou bez cukru s vysokým obsahem ovoce/ čerstvým ovocem s odtučněným tvarohem.

Budete mít zájem:  Ginkgo biloba: 3 tipy, jak využít listy jinanu

10. Sladké pečivo

Sušenky, buchty, koblihy a spol. děti milují a zcela jim je upírat by od nás rodičů nebylo pěkné. Není ovšem dobré koupit první balíček čehosi v „čokoládové“ polevě, který na nás vykoukne z regálu.

 Když se rozhodnete péct doma, můžete vždycky nahradit bílou mouku zdravější špaldovou, nepřehánět to s cukrem a nenápadně do těsta propašovat ovoce, oříšky a dokonce i zeleninu – mrkev. „Carrott cake“, neboli mrkvový dort začaly hojně péct anglosaské hospodyňky z nouze za války, kdy nebyl dostatek cukru ani mouky.

Mrkev se osvědčila – dodává těstu sladkost i vláčnost a dnes je „mrkváč“ neoblíbenějším britským dezertem.

Alternativa

Mrkvovo-jablečné muffiny

Ingredience

  • 2 hrnky špaldové celozrnné mouky
  • 1/2 hrnku třtinového cukru
  • 1/4 hrnku rozinek
  • 1/4 hrnku nasekaných vlašských ořechů nebo mandlí
  • 1/4 hrnku řepkového oleje
  • 1 hrnek vody
  • 500 g strouhaných jablek
  • 500 g strouhané mrkve
  • 1/2 sáčku vanilkového pudinku v prášku
  • 1 lžíce mleté skořice
  • 1 lžíce jablečného octa
  • 1 lžička jedlé sody
  • bílý jogurt 3% k podávání

Postup

Troubu předehřejeme na 180 °C. V jedné míse smícháme sypké ingredience spolu s oříšky a rozinkami, Do druhé nastrouháme mrkev a jablka, přilijeme vodu, olej a jablečný ocet. Vše promícháme a přidáme k sypké směsi. Obě směsi smícháme, a nalijeme di mucinových košíčků. Pečeme v troubě asi 25 minut. Dětem k svačině přibalíme k muffinům ještě bílý jogurt.

11 trendů na rok 2020

„Proč pořád mluvíme o food trendech? Stravovací návyky se proměňují od počátku lidstva, ale nikdy nebyly tak razantní a radikální. Ještě nikdy jsme nemohli o tom, co jíme, rozhodovat tak svobodně jako dnes,“ tvrdí Hanni Rützler, expertka na výživu a trendy v oblasti stravování, která každý rok prorokuje budoucnost jídla ve sborníku Food Report.

Trendy podle Hanni vycházejí z globálních megatrendů. Ty se nedají předpovědět, působí v nejrůznějších oblastech života a mění svět okolo nás – pomalu a dlouhodobě.

Mezi megatrendy, které mají vliv na gastronomii, potravinářský průmysl a trh, patří například urbanizace, digitalizace, individualizace, neoekologie, zájem o zdravý životní styl, globalizace, hnutí za změnu pracovních podmínek New Work a rovnost pohlaví.

Z velkých témat se rodí menší změny, které se i letos projeví nejen v restauracích, ale i v našem každodenním životě. Očekává se například tzv. snackification, tendence nedělit den na tři hlavní jídla, ale dopřávat si různé (zdravé i nezdravé) svačiny a chodit na snídani třeba ve čtyři odpoledne.

Řešit se bude i propojení umění, designu a jídla, které vede k inovaci, dostupnost kvalitních potravin a jejich pěstování ve městech, jídlo jako most mezi kulturami, udržitelná strava, která nezatěžuje klima, a konec doby plastové jako jedna z velkých výzev na různých úrovních gastronomie.

Kromě toho budeme jíst a vařit hyperlokálně, pít kombuchu a naturální vína, dbát na kvalitu masa a dívat se pod ruce šéfkuchařům, kteří v otevřené kuchyni fermentují, udí a jednoduše servírují pokrmy z těch nejlepších regionálních produktů. Co všechno bude v letošním roce hýbat gastronomií?

1. Lokálnější menu

V roce 2020 nejspíš ještě stoupne zájem o lokální produkty. Podporují ho tzv. locavores – lidé preferující potraviny od lokálních výrobců a farmářů.

Marketingově zneužívané slovo „farmářský“ by mělo dostat zpátky svoji hodnotu, zákazníci se totiž začínají ptát na skutečný původ surovin i způsob chovu či pěstování.

Právě tahle kritéria budou při nákupu potravin a výběru restaurace postupně čím dál důležitější.

Rozhodování hostů ovlivňuje gastronomii stejně jako přesvědčení kuchařů.

Ti se nepřestanou inspirovat hyperlokálním (nebo taky brutálně lokálním) vařením a restauracemi, kde se menu řídí sezonou, regionem a nabídkou okolních zemědělců nebo vlastní zahrady.

Exotiku budeme znovuobjevovat v místních odrůdách a dosud podceňovaných surovinách. Obojí dostane přednost před neudržitelným importem.

2. Ještě větší důraz na životní prostředí

Udržitelnost a hnutí zero waste ovlivní jak dění v restauracích, tak i potravinářský průmysl. Provozy se zaměří mj. na kompostování, nákupy v ekologických baleních a výměnu jednorázových plastů za vratné, nebo dokonce jedlé obaly. Popohání je k tomu i mladá generace hostů, která stále více upřednostňuje podniky šetrné k životnímu prostředí.

Snižování množství odpadu, ale taky etický závazek kuchařů vybírat suroviny podle toho, jak se zemědělec chová k přírodě a půdě, souvisí s dalším předsevzetím a tím je maximální využití všech částí rostlin i zvířat.

Na menu špičkových restaurací tak bude převažovat zelenina a čím dál častěji vás překvapí pokrmy ze „zbytků“, ale taky vnitřnosti a opomíjené partie masa.

Z takových kuchyní vám nedonesou ohroženého tuňáka ani lososa z farmy, spousta kuchařů totiž mění přístup i ke konzumaci ryb a mořských plodů.

Udržitelnost je ovšem komplexní téma. Zatímco na začátku šlo především o to, co se dává na talíř a rozlévá do sklenky, dneska se zdůrazňují také lepší pracovní podmínky, péče o zaměstnance a spokojenost v týmu.

3. Fermentované nápoje

Ano, už zase! Fermentace bude i letos výrazným trendem v profi i domácích kuchyních. Hitem roku 2020 budou mimo jiné kvašené nápoje, a to hlavně kombucha – fermentovaná limonáda z čaje a cukru.

Lidé ji vyhledávají nejen pro její zajímavou chuť, ale taky vzhledem ke zdravotním benefitům, jako je pozitivní vliv na funkci střev a střevní mikroflóru (= mikrobiom).

Přímou souvislost mezi tím, co jíme a jak se v životě cítíme a rozhodujeme, si postupně uvědomují i mnozí kuchaři.

4. Biodynamika na vinném lístku

Ještě před deseti lety je leckdo považoval za blázny, dnes jsou jména naturálních vinařů chloubou vinného lístku v nejlepších restauracích, bistrech, barech i kavárnách po celém světě. Víno z hroznů, které se pěstují v biodynamickém režimu, tedy bez chemie, v souladu s přírodou a podle fází měsíce, si v roce 2020 nechá nalít mnohem víc hostů – ať už ze zvědavosti, nebo z přesvědčení.

Jídla našeho dětství: názory odborníků překvapí Proč naturální vína dobývají špičkové restaurace?

Proč se (nejen) v nejlepších restauracích světa rozlévají naturální vína?

Více zde

5. Do restaurace pro zážitek a sdílení

Předpokládá se, že podniky rozšíří nabídku jídel s sebou a dojde k další inovaci donáškových služeb. Přesto nepřestaneme utrácet za návštěvy restaurací a sdílet gastro zážitky se svými blízkými.

Sociální sítě a digitalizace totiž nedokážou trumfnout přirozenou lidskou potřebu setkávat se a bavit.

Dařit se proto bude konceptům, které podávají sharing menu a jídlo ve stylu rodinného oběda – jednoduše, bez zbytečných ozdob a s důrazem na chuť.

6. Chleba

I v nadcházejícím roce se bude péct kvasový chleba, a to v domácnostech, pekárnách i restauracích.

Ty se stále častěji dopodrobna zajímají o proces kvašení, vlastnosti mouky a pěstování geneticky nemodifikovaných a původních obilovin.

Nad krajícem s máslem tak budeme obdivovat řemeslo, kterému se zaslouženě vrací uznání – vždyť chleba odjakživa byl a vždycky bude jednou ze základních položek našeho jídelníčku a naší kultury!

7. Menu pro děti

Nabídka dětských jídel by se měla rozšířit o zábavnější, sofistikovanější a nutričně bohaté pokrmy, které do jídelníčku malých strávníků přidají víc zdravých potravin včetně zeleniny a méně jednoduchých sacharidů a bílého cukru. Špagety s kečupem tak možná z top žebříčku vytlačí kreativita kuchařů, kteří se dětem odváží naservírovat neznámé kombinace a chutě z cizích kuchyní.

O směru současné gastronomie se mluvilo i na Culinary Symposiu 2019. Jaké myšlenky sdíleli na pódiu známí šéfkuchaři?

8. Uzení

Tak jako loni, i letos se bude hodně udit. Otevřený oheň, vlastní udírna nebo udicí pistole umožňují kuchařům obohatit pokrmy o jedinečný chuťový rozměr.

Prastará technika už totiž neslouží jen ke konzervování, ale dává jídlu pořádnou dávku umami a oblíbené kouřové aroma.

Udí se snad všechno – od masa a ryb přes ovoce a zeleninu až po máslo, čokoládu, sýry, dezerty a třeba i drinky.

9. Ještě vyšší kvalita masa

Proč se toho na lahvi vína píše víc než u vepřové kýty? Původ masa se stává zásadním parametrem, někteří šéfkuchaři si zařizují vlastní chov, jiní jezdí na statky a jsou v kontaktu s farmářem i veterinářem. Někteří dokonce kupují zvíře živé a dohlížejí na jeho porážku i zpracování. Respekt k surovině stoupá – velkým úkolem gastronomie bude snížit spotřebu masa a současně zvýšit jeho kvalitu.

Poslechněte si rozhovor s mistrem řezníkem z Našeho masa Františkem Kšánou, který v dvtv promluvil o kvalitě masa, chovu i poslání řeznického řemesla.

10. Fast good

Nové slovní spojení Fast good je odpověď na stoupající náročnost hostů, kteří hledají způsob, jak se najíst rychle, a přitom chutně a zdravě. Řetězcům s rychlým občerstvením začínají konkurovat menší bistra a kuchyně, kde se menu s sebou, hotovky a svačiny připravují z vysoce kvalitních surovin, nejlépe regionálních a ekologicky vypěstovaných.

11. Interaktivní gastronomie

Hosté si užívají osobní kontakt s restaurací a kuchaři, kteří si v posledních letech zvykají na otevřenou kuchyni a obsluhu u stolů. Jejich přítomnost na place má hned několik výhod – kuchyň získá přímou zpětnou vazbu, u stolu se odehrává profesionální prezentace jídel a zároveň se snižují náklady na personál. Toho je totiž v gastronomii stále nedostatek. 

Doufáme, že mezi dlouhodobé „trendy“ brzy připíšeme, že se gastronomie plní spokojenými zaměstnanci, kteří v téhle krásné branži našli to, co hledali.

Zdroj: Insider, Food and Wine, Zukunftsinstitut, Fine Dining Lovers

Dětská jídla nejsou pro každého aneb Jak se pozná dobrá restaurace

Jídelní lístky v restauracích jsou rozděleny na skupiny pokrmů. Polévky, těstoviny, ryby, saláty a tak dále. Často se jedna z těchto skupin nazývá dětská jídla, dětské menu, nabídka pro naše nejmenší a podobně.

Budete mít zájem:  Pórnatka kokosová (poria) a její účinky na zdraví – na co je dobrá tato houba?

Znamená ale výraz „dětský“ to, že si z této množiny jídel nemůže vybrat dospělá osoba a jde o nabídku, která se svými pravidly zcela vymyká z těch ostatních? Někdy ano, někdy ne. Nabídka dětských jídel přitom může zaujmout leckterého zákazníka.

Ten například nemusí být tak hladový, aby zvládl sníst klasickou porci nebo ho prostě jen láká nabídka, kterou klasické menu neobsahuje. Dětské menu totiž není to samé co poloviční porce. Řada českých restauratérů ovšem stále ještě nedokáže vyjít vstříc přání zákazníka.

Typickým příkladem je právě odmítání prodeje jídel z takzvaného dětského menu dospělým, v některých případech i dětem, protože restauratéři si stanovují vlastní věkovou hranici dětství. Jak na toto pohlíží zákon a má zákazník právo se ohradit? Odpověď není zcela jednoznačná.

Server Podnikatel.cz zjistil, že v České republice existují čtyři druhy restaurací. V první je jasně dáno, že dětské menu si může bez okolků objednat i dospělý. V druhé nemají jasně daná pravidla například věkového omezení. Zda zákazník uspěje nebo ne, to záleží na obsluhujícím personálu.

Ve třetí skupině restaurací řadí mezi dětská jídla výběr z klasické nabídky a pouze zmenšují porce na polovinu. Pokud si toto jídlo objedná dospělý, čeká ho nepříjemné překvapení v podobě dvojnásobné ceny. Do čtvrté skupiny restaurací patří ty, kde jídlo z dětského menu dospělému nedonesou, protože se podle nich jedná o nabídku určenou výlučně dětem.

Zvláštní je, že restauratéři z této skupiny si často sami určují, kdy končí dětství. Podle většiny je to ve 12 letech. Prakticky všichni bez výjimky pak dokáží nabídnout poloviční porce z ostatní nabídky, za které si ale neúčtují polovinu plné ceny, nýbrž 70 % ceny běžné porce. To by mohl být důvod, proč někteří restauratéři dětské porce dospělým odmítají.

Mohou v tom vidět nebezpečí snížení tržeb, protože dětská menu jsou většinou lacinější.

Co je a není diskriminace?

Jídla našeho dětství: názory odborníků překvapí
Autor: www.isifa.com

Ne vždy se zákazník v české restauraci setká s vlídným zacházením. 

Důvodem neposkytnutí jídla z dětského menu strávníkovi staršímu 12 let je zpravidla úmysl majitele restaurace přimět zákazníka utratit více. Je to ale také výraz neochoty restauratéra. Zamítnutí objednávky v případě, že v jídelním lístku není jasně uvedeno, že nabídka z dětského menu je určena pouze vymezené věkové skupině, není nijak podloženo.

Je to stejně paradoxní, jak kdyby v dětském oddělení odmítli prodat malou obuv nebo oblečení dospělému, protože už na to nemá věk ani tělesné dispozice. Jediným posuzujícím kritériem pro poskytnutí dětské porce je věková hranice, kterou může rodič na místě jen obtížně prokázat a obsluhující ověřit.

Neupíráme podnikatelům právo dosahovat vyšších zisků, ale klademe si otázku, proč stanovovat striktně věkovou hranici, jestliže konečné rozhodnutí je na zaměstnanci restaurace. Není zřejmé, proč může pokrm dostat například dvanáctileté dítě, a nikoliv třináctileté, říká Lukáš Zelený, vedoucí právní poradny spotřebitelského sdružení dTest, které se problematice věnuje.

Záleží proto na každém, zda bude odepření objednávky dětského jídla považovat za diskriminaci a příště zvolí raději jiný podnik, nebo ne.

Pokud k odepření dětského menu dospělému dojde, může se za jistých okolností jednat i o diskriminaci. Pokud má restaurace na jídelním lístku uvedena dětská jídla a odmítne je prodat kterémukoli zákazníkovi, jedná se o přestupek, za který by ji Česká obchodní inspekce mohla sankcionovat. Paragrafu 6 zákona č. 634/1992 Sb.

, o ochraně spotřebitele se kontroloři drželi například při svém šetření v restauraci v Ostravě-Porubě. Jistá restaurace tam měla nabídku pojmenovanou „něco pro naše malé strávníky“ a dospělé osobě nebylo dovoleno si jídlo z této nabídky objednat. Restauratér následně dostal pokutu za diskriminaci.

V jídelním lístku nebylo jasně vysvětleno, kdo je považován za malého strávníka. Mohlo jít o děti, ale také o lidi s nepříliš velkým hladem nebo o ty menšího vzrůstu.

Navíc nebyl vysvětlen důvod, proč prodávající odmítá porce z kategorie „pro malé strávníky“ prodávat některým zákazníkům, ačkoli jsou na jídelním lístku uvedena, odůvodnil Mojmír Bezecný, ředitel inspektorátu Moravskoslezského a Olomouckého České obchodní inspekce.

Jenže je tu i samotný antidiskriminační zákon. Podle § 7 odst. 1 zákona 198/2009 Sb.

, antidiskriminačního zákona není diskriminací rozdílné zacházení z důvodu věku v oblasti poskytování služeb, pokud je toto rozdílné zacházení objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné.

Podle našeho názoru případ dětských porcí spadá mezi přípustné formy rozdílného zacházení, uvádí Petr Polák, vedoucí oddělení rovného zacházení Kanceláře veřejného ochránce práv. Ne vše lze podle úřadu ombudsmana považovat automaticky za diskriminaci.

Požadavky na její zdůvodnění jsou přísné a zejména je v nich přihlíženo na kritérium nezbytnosti. To totiž vyžaduje prokázat, že neexistuje alternativní opatření, které by vedlo k cíli a do práva na rovné zacházení by nezasahovalo.

Dále čtěte: Úpravy zákona o potravinách odmítají i restaurace. Víme proč

Samotný fakt, že menu je nazýváno dětským, není důvodem, aby si jej nemohl objednat dospělý. Pokud je tato možnost v nabídce, pak musí restauratér vyhovět. Pokud není, zákazník požadující menší porci se ocitá na další šikmé ploše, a ne vždy a všude může postupovat stejně.

Pokud v nabídce poloviční porce nejsou nabízeny, pak restaurace nemusí zákazníkovi vyhovět. V dobrých restauracích ale není problém si objednat poloviční porci, je to často lepší a jasnější řešení než nabízet dětská menu, komentuje Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR.

Jde tedy o to, zda je dětské menu jedinečné nebo obsahuje jen menší a třeba i méně kořeněné porce z ostatních kategorií jídelního lístku. V dobré restauraci se budou vždy snažit maximálně vyjít zákazníkovi vstříc. Tam, kde tomu tak není, je na zákazníkovi samém, zda využije služeb jiné restaurace.

Je totiž čistě na vůli podnikatele, zda danou sekci jídel bude ve svém podniku nabízet a za jakých podmínek.

Dětské menu = smažené menu

Druhou otázkou, která s tou první bezprostředně souvisí, je, kdo si z dětské nabídky vlastně vybere. Pokud si dospělý chce objednat dětské menu, může to být například z toho důvodu, že se stravuje střídmě. Pak je ale velice těžké vybrat si z omezené nabídky lehké a vyvážené jídlo.

Většinou jsou totiž dětem nabízeny smažené pokrmy. A to jak maso, například řízečky, kuřecí nugetky, rybí prsty, tak přílohy. Klasickým příkladem jsou hranolky. Aby se neřeklo, jsou v nabídce těstoviny s kečupem a sýrem a podobné speciality, které se správnou životosprávou nemají nic moc společného.

S tvrzením, že požaduje dětskou porci z důvodu diety, by tedy zákazník v české restauraci zřejmě pohořel. Je pochopitelně mnohem jednodušší vybrat si jídlo z ostatní nabídky a požádat o poloviční porci. Cena sice bude vyšší, ale nabídka bohatší a často i kvalitnější.

Navíc se vše obejde bez zbytečných debat a návštěva restaurace zůstane i příjemně stráveným časem.

Normy určující výživové hodnoty a další parametry dětských pokrmů pro restaurace neplatí. To je záležitost školních jídelen a především pak zodpovědnost rodičů. Je bohužel pravda, že dětská nabídka není z výživového hlediska nejlepší a není to dobrá vizitka naší gastronomie.

Na druhou stranu i tato nabídka vychází z toho, co děti mají nejraději, a je také otázkou dostatečné osvěty a výchovy ze strany rodičů, komentuje situaci Václav Stárek z Asociace hotelů a restaurací.

Názor, že o výživu dětí by se měli starat především rodiče a ne hospody, zastává i Roman Vaněk, zakladatel Pražského kulinářského institutu: V gastronomicky vyspělých zemích se na dětská menu nehraje. Děti jedí v restauracích to, co jejich rodiče.

Jde jen o dohodu s obsluhujícím personálem, jakou modifikaci pokrmu připravit. Dohoda spočívá například v kořenění pokrmu. 

Odepření poskytnutí dětského jídla tedy není zásah do lidské důstojnosti dotčené osoby, ale jde jen o výraz jistého nepohodlí, které se restauratérovi nemusí napříště vyplatit, protože zákazník už jeho podnik vícekrát nenavštíví. Restauratérství je jen obchod dělaný lidmi s velkým srdcem a empatií pro gastronomii, nebo amatéry. Všude na světě, uzavírá Roman Vaněk.

Přirozená doporučení ve výživě dětí – PharmDr. Margit Slimáková

V oblasti výživy dospělých panuje spousta omylů a mýtů, které roky podporovali i mnozí lékaři a výživoví poradci. Mezi ty nejšílenější řadím doporučení jíst margaríny plné trans tuků, pokud chcete mít zdravé srdce, a slazení fruktózou, pokud máte diabetes. Mnohé další omyly vysvětluji ve svém blogu na Aktuálně.cz. Důvody, proč k omylům došlo a proč trvá mnoha vědcům tak nesmírně dlouho uznat své pochybení, rozebírám v dalším blogu.

V obdobném stavu je téma výživy dětí. V uplynulých letech někteří odborníci a výrobci jídla nekriticky vychvalovali umělou kojeneckou výživu a speciálních potraviny pro děti vůbec. Autority ve svém oboru rodičům radily, aby první příkrmy důkladně mixovali a zakládali je na zelenině, ovoci a obilných kaších.

Všechno může být správně úplně naopak. Mateřské mléko je jednoznačně mnohem prospěšnější než jakékoliv jeho náhrady.

Zelenina, ovoce a kaše jsou primárně zdrojem sacharidů, které by bylo prospěšnější omezovat, a mnohé děti nepotřebují stravu mixovat ani být krmeny, ale mohou se stravovat samy a jíst celé potraviny.

Budete mít zájem:  Výhody a úskalí prodeje ovoce a zeleniny v bedýnkách

Kniha Super Food for Superchildren

Co děti doopravdy potřebují? Nejlepší vysvětlení tématu a doporučení jsem našla v knize od odborníků, kteří kriticky vyhodnocují aktuálně tradovaná doporučení a oddělují vědou podložená fakta od záměrů potravinářského průmyslu a jeho expertů. Kniha srozumitelně a jasně vysvětluje výživovou teorii a je doplněna o recepty. Praktická i teoretická doporučení jsou rozdělena podle věku, vždy od doporučení pro těhotné ženy až po doporučení pro dospívající děti.

Knihu napsala trojice profesionálů. Výživová teorie je vysvětlena profesorem sportovní medicíny, vědcem a autorem desítek knih včetně bestselleru The Real Meal Revolution Timem Noakesem. Noakesovu teorii skvěle doplňují recepty šéfkuchaře a znalosti specialistky na dětskou výživu.

Výživová revoluce

Základním a pro mnohé možná revolučním doporučením knihy je: vylučte, nebo alespoň omezte cukr a obiloviny ze stravy svého dítěte. Podávejte skutečné výživově bohaté potraviny. Žádný přidaný cukr, žádné rafinované obiloviny a žádné vysoce průmyslově upravované produkty.

Podle autorů knihy tvrzení, že živočišné tuky zvyšují hladinu cholesterolu v krvi a riziko nemocí srdce a cév, je v lepším případě příšerné zjednodušení, v horším nepravda.

Výživné tuky, které dobře sytí a chutnají, byly neférově démonizovány, zatímco nevyživující cukry, které podporují obezitu a ničí zdraví, byly ponechány bez omezení.

Epidemie nadváhy a cukrovky přišla se zvýšením konzumace obilovin, rostlinných olejů, margarínů a s omezením konzumace masa, vajec a másla, přesně jak nám odborníci od osmdesátých let minulého století radili. V únoru 2015 došlo v americkém dietetickém doporučení ke zmírnění postoje k tukům, zcela bylo zrušeno doporučení omezovat cholesterol ve stravě, které bylo platné po mnoho let.

Zásadní a zajímavá doporučení z textu

Předávám výběr informací, jež mě zaujaly. Kniha má více než tři sta stran, zde jsou jen střípky z každé kapitoly. Pro úplně všechny platí doporučení:

  1. Kupujte lokální sezónní potraviny nejvyšší kvality – biopotraviny.
  2. Upřednostňujte živočišné produkty od zvířat, která se volně pasou.
  3. Skutečné jídlo řaďte vždy nad průmyslově zpracované produkty.

Pro těhotné

  • Sója a lněná semínka obsahují látky, které do jisté míry působí jako estrogen. Lněné semínko proto v těhotenství jezte jen s opatrností, sóju neodporučujeme vůbec.
  • Kofein také pro jistotu konzumujte opatrně, max. 300 mg denně, tj. 1-2 šálky kávy.
  • Užívání antibiotik poškozuje střevní mikrobiom. Děti maminek léčených v těhotenství antibiotiky mají později vyšší riziko obezity.
  • Těhotným ženám a malým dětem doporučujeme stravu založenou na skutečných potravinách, jako je maso a vejce. Do dvou let věku nedoporučujeme vegetariánství a varujeme před ním i u starších dětí.

Kojenci a příkrmy, 6-12 měsíců

  • Prvních 24 měsíců života potřebuje dítě pro vývoj mozku zejména tuky, vitamíny, železo, jód, zinek a selen.
  • Mateřské mléko je strava s vysokým obsahem tuku, jeho příjem vede ke ketóze, která pomáhá růstu a vývoji mozku kojence.
  • Tradiční podávání kaší z bílé rýže nemá z hlediska zdravotní prospěšnosti opodstatnění. Jediným důvodem je desítky let staré rozhodnutí výrobců dětských příkrmů. Ve skutečnosti je rýžová kaše nutričně deficitní, neobsahuje skoro nic mimo neesenciálních sacharidů. Třeba 100 g rýže neloupané obsahuje asi 75 g sacharidů, 7,5 g bílkovin a jen 2,5 g tuků, minimum vitamínů a minerálních látek. A bílá rýže je ještě méně cenná. Játra, sardinky nebo vejce jsou mnohonásobně výživnější.
  • Děti, které vyrostly na obilných kaších a mléce, později preferují bílé pečivo, těstoviny, bramborové lupínky a mléko. Hledají vysoce průmyslově upravované nekompletní potraviny s vysokým obsahem sacharidů.
  • Doporučení pro dětskou výživu vycházela z doporučení potravinářského průmyslu z dvacátých a třicátých let minulého století, kdy Gerbers Baby Foods chytrou reklamou úspěšně přesvědčily odborníky a následně i maminky, že jejich dětské výživy jsou nejenom pohodlné, ale že jsou prostě lepší.
  • Od 6. měsíce kojenci potřebují přijímat více než 90 procent železa z příkrmů a nejlepším zdrojem železa je maso. Proto je mnohem lepší podávat dítěti maso a malé množství jater než pyré ze zeleniny a ovoce.
  • Vejce jsou ideální pro první příkrmy. Pokud na ně dítě není alergické, jejich podávání neoddalujte. Původně se pro snížení rizika alergie na vaječný bílek doporučovalo podávat pouze žloutek, ale věda oddělení nepodporuje, proto doporučujeme podávat hned celá vejce.
  • Nově kanadská pediatrická společnost doporučuje, aby kojenci dostávali denně maso, ryby nebo drůbež, a to podle individuální potřeby.

Úžasná batolata, 1-3 roky

  • Asi 60 procent mozku tvoří tuky.
  • Když má dítě do 6 let omezený příjem vitamínu B12, což je stav běžný u veganů a možný u vegetariánů, mohou se související potíže projevit až o roky později, a to třeba v podobě narušení kognitivních schopností v dospívání. Proto podávejte dítěti živočišné potraviny v každém jídle.
  • Děti nepotřebují sladkosti. Vše, co potřebujete, je si sami uvědomit, co je sladkost. Dítě to samo o sobě neví, nepřichází na svět s touhou po sladkostech, dokud mu je neoznačíme a nepodáváme.

Dokonalé děti, 3-6 let

  • Ovoce a zelenina jsou výživově chudé, jejich význam a potřeba pěti porcí denně je nadhodnocená. Mají jen stopy esenciálních tuků, nekompletní aminokyseliny, žádný vitamín A, vitamín B12 a vitamín D. Ani jediná z živin nemůže být pokryta 100 g ovoce nebo zeleniny – dokonce ani vitamín C. Doporučení pěti porcí zeleniny a ovoce denně není podloženo žádnou vědou. Toto vyjádření je pro mě ze všech nejvíce překvapující, a i proto doplňuji, že většina nezávislých odborníků, které sleduji přesto stále a podle mě i správně doporučuje jíst dostatek zeleniny. Podle některých by třeba pro preveci a terapii Alzheimerovi demence bylo nejlépe mít až dvě třetiny jídelníčku ze zeleniny. 
  • Sto gramů jater obsahuje 11 000 IU vitamínu A. K předávkování tímto vitamínem by proto bylo třeba sníst 3 kilogramy jater na posezení. Běžné strašení jejich předávkováním je tedy nesmyslné.
  • Pohyb – sport u dětí je prospěšný a doporučujeme jej podporovat, ale uvědomte si, že nezdravá strava se vyběhat nedá.

Neuvěřitelní teenageři, 13 plus

  • Potřebují spoustu spánku a energie, zajistěte dostatek železa a vitamínu B12.

Vlastní výběr stravy z přirozených potravin u malých dětí

V závěru knihy je vedle shrnutí uvedených rad a jejich vědeckých podkladů popsána i fascinující studie. Odpovídala na otázku, jestli jsou děti od prvních příkrmů (od 7. měsíce věku) schopné si samy z nabídky skutečných (jednotlivých, nedochucovaných) potravin vybrat vhodnou stravu.

Americká pediatrička ve dvacátých a třicátých letech minulého století zorganizovala dvě víceletá sledování vlastního volného výběru stravy u malých dětí. Dětem se nabízelo 34 možností potravin v oddělných miskách v rámci tří nebo čtyř jídel denně. Rozhodnutí dětí, stejně jako jejich zdravotní stav, byly detailně sledovány a vyhodnocovány.

Výsledky jsou až neuvěřitelné, ze sledování vyplývají následující závěry:

  • Vlastní výběr je bezpečná metoda výživy dětí.
  • Děti jedly rozdílně mezi sebou a měnily své vlastní chutě, některé dny jedly jen některé potraviny, ale v celku vše vybalancovaly.
  • Všechny děti celkově přijímaly vše potřebné, byly naprosto zdravé, žádné z dětí nebylo podvyživené a žádné nebylo obézní.
  • Od 7. měsíce neměly problém strávit nic ze skutečných potravin včetně masa a vnitřností.
  • Žádné z dětí spontánně příliš nejedlo obiloviny ani mléko, tedy to, co se běžně kojencům podává, když rozhodují dospělí.

Doplňuji, že studie probíhala na dětech z ústavů, dnes by byl takový protokol nepřípustný. Z etických důvodů je nemožné obdobné sledování opakovat.

Je doopravdy potřeba zapomenout na obilí a jíst maso?

Doporučení autorů vycházejí z odborně podložených faktů a také aktuálního zdravotního stavu populace vyspělých zemí. Je pravdou, že mnohé současné nejběžnější zdravotní potíže jsou spojovány s nadbytkem cukrů ve stravě.

Je bez diskuze, že přislazování, sladkosti, krekry a chipsy nikomu neprospívají.

Méně se už uznává, že i průmyslově zpracované obiloviny, jako jsou třeba výrobky z bílé mouky, bílá rýže, těstoviny a pečivo, se také rozkládají na úplně stejné cukry, jaké dodávají sladkosti.

Mnozí z nás mohou prospívat na 100 – 200 gramech sacharidů denně a dopřávat si i kvalitnější obiloviny, jako je třeba kváskové pečivo, jáhly nebo kroupy.

Podle autorů ale jedinci s inzulinovou rezistencí potřebují hlídat příjem sacharidů na minimu, tj. asi do 25 g denně. Dětem jenom může prospět strava bez sladkostí a průmyslově zpracovaných obilovin.

Co taky stále doporučuji, je zakládat stravu na skutečných kvalitních potravinách. Nový je důraz na význam tuků a živočišných bílkovin.

Je mi jasné, že mnohá z uvedených doporučení mohou být pro někoho těžce stravitelná. Určitě je možné stravovat se i s převahou rostlinných potravin či dokonce vegetariánsky, a to včetně dětí.

Je však třeba přiznat, že strava s dostatkem kvalitních živočišných potravin je výživově bohatší a snadněji díky ní zajistíme živiny a vyhneme se nadbytku riskantních sacharidů.

Jejím problémem ale může být právě nalezení těch kvalitních potravin, živočišné biopotraviny jsou také zpravidla dražší než převážně rostlinný jídelníček.

Knihu doporučuji úplně všem. Pro vegetariány je minimálně zásadním upozorněním na potřebu hlídat příjem živin a inspirací pro omezování nadbytku sacharidů. Nejdůležitější zprávou z knihy je potvrzení, že zdravá strava znamená konzumaci skutečných potravin, při které není potřeba speciálně počítat jakékoliv živiny anebo cokoliv speciálně kombinovat.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector