Roste obliba luštěnin a pokrmů z nich, čerstvých potravin, produktů s vysokým obsahem proteinů a bezlepkových, bezlaktózových a veganských potravin a surovin.
Čím rychleji se blíží jaro, tím větší mají lidé odhodlání ke změnám v životním stylu a odlehčení jídelníčku. Jak se dostat zpět do formy, ulevit trávení, začít jíst lépe a kvalitněji a shodit nějaké to kilo?
Podobné otázky si klade čím dál více spotřebitelů. A výrobci i obchodníci jim vycházejí vstříc. Celý článek
Spolu s rostoucí životní úrovní Češi dbají čím dál víc na svoje zdraví, čemuž přizpůsobují i svůj jídelníček. Velkou roli v tomto ohledu hraje nejen příznivá ekonomická situace, ale také edukace a v neposlední řadě i módní trendy.
Za posledních šest let se zájem o zdravé potraviny několikanásobně zvýšil. Roste zájem především o čerstvé potraviny, jako je ovoce a zelenina, a to jak lokální, a exotická. Existuje také významná skupina spotřebitelů, kteří se vyhýbají například lepku a laktóze. Celý článek
Ať už jim říkáte jakkoli, jedno mají tyto výrobky společné: vycházejí vstříc stále rostoucí spotřebitelské poptávce po přírodních výrobcích anebo produktech vyrobených z čistých přírodních ingrediencí.
Význam zdravých výrobků na potravinářském trhu v USA se zvláště od roku 2010 neustále prohlubuje. A není to pouze zásluhou vybíravých intelektuálů.
Pojmy jako „organický výrobek“, „srozumitelný seznam ingrediencí“, „přírodní produkt“, „čistá etiketa (clean label)“, „ze surovin z udržitelných zdrojů (sustainable sources)“ apod. Celý článek
Příklon ke zdravému životnímu stylu a současně rostoucí počet alergií a potravinových intolerancí vede spotřebitele k hledání vhodných výrobků. O trendech na trhu funkčních potravin a doplňků stravy jsme hovořili se Stanislavem Pilařem, spolumajitelem společnosti TOPNATUR.
V posledních třech letech lze sledovat přesun v preferencích ve spotřebitelském nákupním chování. Produkty zdravé výživy a doplňky stravy už zákazníci nehledají jen v prodejnách zdravé výživy a lékárnách, ale stále více také v prodejnách maloobchodních řetězců. Celý článek
Pozornost je však třeba stále věnovat barvě a chuti upravených produktů.
Protože mnohé zpracované potraviny obsahují vysoké hladiny „nezdravých“ živin jako sůl, hydrogenované tuky, cukr a nasycené mastné kyseliny, dostala se ve vyspělých zemích spotřeba těchto látek u konzumentů za maximální limity doporučené Světovou zdravotnickou organizací.
V Evropě se vynořily kampaně podporující stravování směrem k dietě se „zdravým“ potenciálem. Jednou z takovýchto aktivit je reformulace potravin. Celý článek
Evropská komise má připravit návrh legislativního opatření týkajícího se obsahu transmastných kyselin v potravinách.
Do roku 2020 by se v některých potravinách mohl snížit obsah soli, cukru nebo tzv. transmastných kyselin, které jsou součástí některých tuků. Takové ambice mají akční plány pro implementaci Národní strategie Zdraví 2020, na které reagovala Potravinářská komora ČR a Česká technologická platforma pro potraviny založením „Platformy pro reformulace“. Celý článek
Problémem jsou hlavně přidané cukry
Sacharidy jsou hlavní složkou lidské stravy, měly by činit 50-60 % celkové energetické potřeby. Většinu z toho by měly tvořit tzv. složené cukry, neboli polysacharidy, především škrob. Jednoduché cukry, tzv. bílý cukr, pak jen 10 %.
Enormní spotřeba cukru, především sacharózy neboli bílého cukru, ale i fruktózy či glukózy, je celosvětový problém. U nás připadá na jednoho člověka skoro 40 kg cukru ročně, což je dvojnásobek doporučovaného množství. Celý článek
Zákazníky zajímá bezpečnost
Metoda ošetřování potravin ionizujícím zářením, která se masově využívá od padesátých let minulého století, budí v poslední době mezi spotřebiteli vášně. Mnozí z nich se obávají, že takto ošetřené potraviny mohou způsobovat rakovinu. Podle odborníků z pražské Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) ale rozhodně spotřebitele neohrožuje.
Postoje odborné i laické veřejnosti v Evropě i mimo ni se k ozářeným potravinám značně liší. To brání rozšíření této metody a následně i mezinárodnímu obchodu s ozářenými potravinami. Celý článek
Trend velí směrem ke zdraví!
Lékaři i nutriční specialisté se shodují, že Češi se již naučili snídat i svačit zdravěji. Obchodníci si pochvalují, že jim rostou prodeje cereálií, celozrnného pečiva, bio i bezlepkových produktů, výrobci se předhánějí ve vývoji inovací a vylepšených receptur s přidanou hodnotou ve formě zdravotních benefitů.
Každý ví, že vyvážená strava ovlivňuje naše zdraví i psychickou pohodu. Přesto řada lidí sklouzne k pohodlnosti a některá z denních jídel nutričně ošidí nebo vynechá. Celý článek
Zákazník zajímá o zdravou přípravu
Mražené výrobky v nákupním koši českých domácností svoji pozici mírně posilnily, a to díky výrazně rostoucím kategoriím jako je mražené ovoce, mražené polévky či mražená hotová jídla.
Meziročně výrazný nárůst, který odpovídá nadprůměrně teplému počasí v loňském roce, zaznamenala i klasická zmrzlina. Je zároveň největší subkategorií s přibližně pětinovým podílem na výdajích domácností do mraženého segmentu. Zmrzlinu nakupuje skoro 90 % českých domácností zhruba 12x za rok. Celý článek
Spojení zdravé výživy a marketingu
Termín superpotravina se stal v poslední době populární a produkty takto označené jdou na dračku. Neexistuje však žádná definice tohoto pojmu a odborníci v oblasti výživy ho zásadně nepoužívají. Podle nich jde spíše o marketingový trik.
Navzdory rostoucí popularitě „superpotravin“ neexistuje jejich odborná nebo legislativní definice. Například Slovník Oxfordské angličtiny popisuje superpotravinu jako „výživově bohatou potravinu, považovanou za zvláště prospěšnou pro zdraví, tělesnou a duševní pohodu“ Celý článek
Zdraví nejen jako marketingový nástroj
Lidské zdraví determinuje z 50 % životní styl, z 20 % genetický základ, 20 % životní prostředí 20 % a z 10 % zdravotnické služby – největší podíl tak připadá na způsob života, který kvalitu našeho zdraví výrazně ovlivňuje. Zájem o zdravý životní styl roste, především o zdravé a správné stravování.
Lidé chtějí vědět, co si kupují a co jedí. Více než dvě třetiny Čechů (70 %) se zajímají o správnou výživu. Průzkum iniciativy Vím, co jím a piju ukázal, že ačkoliv se znalosti Čechů o správné výživě zlepšují, mnoho lidí neumí vybrat potraviny vhodné pro udržení dobrého zdraví. Celý článek
Zákazník si stále více vybírá
V segmentu zdravé výživy a potravin s „přidanou hodnotou“ si český zákazník zvyká na novinky a inovace jen zvolna. Nabídka v regálech obchodů je pestrá, ale zorientovat se v sortimentu není vždy snadné.
Zdravý životní styl „frčí“, a to pravidelně obzvláště v prvních měsících roku. V souvislosti s nejrůznějšími předsevzetími typu „musím zhubnout“, „omezím sladké“ nebo „začnu jíst lépe“, se tento trend výrazně projevuje a obchodníci si pochvalují zvýšený zájem o kategorie müsli a cereálií Celý článek
Zájem spotřebitelů roste
Co je pro tento segment nejvíce charakteristické? Poměrně strmý růst celé kategorie, který trvá již několik let. Rostou zejména prodeje bezlepkových a dia výrobků, vyšší spotřebitelský zájem je zaznamenáván i u bezlaktózových produktů.
Při každodenním stravování zdravého člověka se ve velké většině uplatňují běžné potraviny jako je pečivo, mléčné výrobky, brambory, maso, ovoce a zelenina, rýže a podobně. V některých případech však nemusí být „běžná“ strava tou nejlepší cestou, nebo může vést ke zdravotním problémům. Celý článek
I po ránu chceme žít zdravě. Výrobci i obchodníci si pochvalují, že v této kategorii narůstá zájem Čechů o zdravější formu stravování, což se projevuje zvýšeným prodejem výrobků kategorie „health“ a „wellness“.
„Nutričně vyváženou snídani považuji za zcela zásadní. Pravidelným snídáním snižujeme riziko vzniku zažívacích problémů a obezity. Tělo má také dostatek energie, takže jsme více koncentrovaní a podáváme lepší pracovní či studijní výkony,” říká PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D., výživová specialistka z iniciativy Vím co jím a piju. Celý článek
Prodejní automaty dnes najdeme všude, na veřejných místech, v obchodních centrech, institucích, na nádražích, ve firmách i na školách všech stupňů. Právě automaty ve školách jsou v současnosti aktuálním tématem. Jak na novelu zareagují provozovatelé prodejních automatů? Celý článek
Zdravá strava v těhotenství
Ludmila Truhlářová 22.04.2020 2 minuty čtení
- Víte, že v době těhotenství vyvíjí vaše tělo daleko větší námahu než kdykoliv jindy?
- Potřebujete proto zdravou stravu, abyste si udržela sílu a těhotenství si užila.
- Miminko navíc potřebuje důležité živiny pro svůj vývoj.
Vytvořeno ve spolupráci s Další články odborníka Porodní asistentka, laktační poradkyně a odbornice na dětskou výživu Další články odborníka Mnoho let pracovala jako porodní asistentka s praxí na porodním sále a kojeneckém oddělení, také působila v ambulantní péči gynekologie, na dětském oddělení a zajišťovala návštěvy maminek v domácnosti. Díky tomu má mnoho zkušeností s péčí o děťátko. Prostřednictvím naší infolinky radí maminkám již 7 let. Mnoho let pracovala jako porodní asistentka s praxí na porodním sále a kojeneckém oddělení, také působila v ambulantní péči gynekologie, na dětském oddělení a zajišťovala návštěvy maminek v domácnosti. Díky tomu má mnoho zkušeností s péčí o děťátko. Prostřednictvím naší infolinky radí maminkám již 7 let.
Související články
Nutriklub stále roste. Děkujeme vám za důvěru.
Chci se zaregistrovat
20+
Odborníků se zapojilo do tvorby obsahu
100 000+
Spokojených maminek a tatínků
350+
Článků od odborníků
25 000+
Zodpovězených dotazů v naší poradně
Chci se zaregistrovat
Margit Slimáková: Jezte skutečné potraviny
Zdravý životní styl je něco, co by mělo být v protikladu k tomu běžnému konzumnímu. Ale není to sám o sobě také byznys, který nám předkládá stále nové a nové trendy, které se po dvaceti letech ukáží jako mylné? Jako mýty? Vzpomínám si na titulní stranu magazínu Time před čtyřmi lety s nápisem „jezte máslo!“.
Tak zrovna k návratu másla mám krásný zážitek. Když jsem se před asi deseti lety vrátila ze zahraničí, jeden z prvních rozhovorů, který jsem poskytla, měl titulek „Nejezte margarín“. Což je správné. Ale právní zástupce výrobce margarínů pak mě i redaktorku několik měsíců trápil. A ona mi právě tu titulku později poslala…
- Takže margarín jíst nemáme?
- No samozřejmě že ne.
- Takže raději máslo?
Úplně jednoznačně máslo! Ono je to jednoduché. Zdravá výživa je o jedení skutečných potravin a potravin minimálně průmyslově zpracovaných. Možná bych řekla spíš minimálně průmyslově zničených…
Čtěte také: Posedlost zdravým stravováním
Jak tedy došlo k té vlně boje proti máslu, tukům, vejcím…?
Celá protituková hysterie stojí na pár nekvalitních studiích ze 70. let minulého století, na jejich ještě horší interpretaci a urychleném přebrání doporučení těchto studií politiky do státních výživových doporučení pro obyvatele, nejdříve v USA a pak do mnoha dalších vyspělých zemí světa.
Výživová věda od té doby stavěla „zdravost“ potravin na jejich chemickém složení. A léta hledá nějaký ideální poměr makroživin a mikroživin pro každého.
Jako kdyby existovala jediná správná ideální strava pro všechny a ten, kdo právě doporučovaný poměr živin nedodržuje, je nebezpečným alternativcem a ohrožuje své zdraví. Správný poměr makroživin, tedy poměr sacharidů, tuků a bílkovin, měla zobrazovat výživová pyramida.
Sama jsem přesvědčena, že problém je v tom, že výživová věda hledá něco, co neexistuje. Podle mě totiž žádná ideální exaktní poměr makroživin pro každého neexistuje.
Na světě najdeme skupiny žijící na velmi rozdílných poměrech mezi tuky, sacharidy a bílkovinami a rozdílném složení jídelníčku a také mohou skvěle prospívat. Jak detailně zdokumentoval třeba doktor Price už v první polovině minulého století.
Cestoval po celém světě, navštívil desítky nejrůznějších odlehlých národů, srovnával jejich výživu a zdravotní stav. Zjednodušeně jde stovky stran jeho sledování a fotodokumentace shrnout do dvou vět. Tam, kde obyvatelé jedli původní, lokální základní potraviny a jídla z nich připravená, byli i zdraví. Nemoci nastupovaly po příchodu našich vysoce průmyslově zpracovaných potravin, jako byly třeba cukry, kompoty, krekry, za tepla zpracované oleje…
Takže prospívat může Eskymák, který jí jenom tuleně a ryby, stejně jako Ind, který jí jen rýži a zeleninu?
Ano, přesně tak, Eskymák bude většinu své energie získávat z tuků a Ind ze sacharidů, ale ne těch, co jíme my, tedy vysoce průmyslově upravovaných, postavených na bílé pšeničné mouce a cukrech. Ind bude mít sacharidy z fazolí, čočky, zeleniny a mléka a takto je to také zcela v pohodě.
A co je vlastně tak špatného na výživové pyramidě?
Její základ tvoří sacharidy (např. pečivo, těstoviny, brambory – pozn.red.), které ale vůbec nejsou esenciální. Fyziologicky máme potřebu jíst nula gramů sacharidů. Esenciální živina je totiž ta, kterou tělo neumí vytvářet a kterou tudíž musíme přijímat ve stravě.
Z tohoto pohledu jsou z makroživin esenciální jen některé aminokyseliny – to jsou stavební kameny bílkovin, a některé mastné kyseliny – to jsou stavební kameny tuků. Esenciální cukr neexistuje, protože tělo si cukr umí vytvářet z bílkovin a tuku.
Neříkám tím, že nemáme jíst vůbec žádné sacharidy, to ani není možné (protože jsou třeba i v zelenině a mléce), ale čistě fyziologicky je nepotřebujeme. Co kritizuji, je postavení sacharidů v rámci výživového doporučení pro obyvatele jako základ naší stravy.
Proč tedy tvoří základ výživové pyramidy?
Výživová pyramida a poměry makroživin, které doporučuje, nevycházejí ze studií testujících prospěšnost nejrůznějších poměrů makroživin a zjištění, že toto je ten nejlepší, a navíc pro všechny. Žádné takovéto studie vlastně nemáme. Pyramida vychází z toho, co se běžně v době její tvorby jedlo. A lidé po válce jedli nejvíc brambory, obiloviny, luštěniny… A bylo to.
A jak je to dnes s tuky?
Protituková hysterie utichá. Vejce a máslo jsou opět povolovány, a dokonce doporučovány, sádlo vyšlo v nějakém žebříčku stovky nejzdravějších potravin v top desítce.
V Americe se už doporučení upravují – tedy vypouští se důraz na omezování cholesterolu a přísného hlídání tuků, ale v Evropě ještě stále mnohá omezení platí.
Takovéto nahrazování přirozených živočišných tuků margaríny s transtuky a tepelně zpracovanými oleji s prozánětlivými omega 6 mastnými kyselinami bylo chybné a zbytečné. Vedlo k epidemii řady civilizačních chorob.
Jak to?
Protože když jsme snížili tuky, tak jsme je nemohli nahradit vzduchem. Nahradili jsme je sacharidy. Protože ničím jiným to ani nejde. Bílkovin do sebe dostanete jen omezené množství. Sebevětší milovník vajec si jich asi těžko bude dělat každý den deset… Ani si nedáte dva steaky každý den. Takže jsme snížili tuky a zvýšili cukry.
Takže cukr je tím špatným?
To dnešní přejídání se cukry určitě ano. Cukr je svým způsobem návykový, což potravinářský průmysl záhy zjistil. Samozřejmě záleží na genetickém založení. Někteří z nás projdou kolem cukrárny bez povšimnutí, jiným se začnou sbíhat sliny.
Ale zpravidla platí, že čím více cukry jíme, tím víc po nich toužíme. Cukry jsou rychlé „palivo“. Okamžitě máme energii, cítíme se dobře, ale také rychle spadneme dolů a pak potřebujeme další rychlé palivo. Takže potravinářský průmysl dává cukry do všeho možného.
A nejhorší kombinace pro přejídání se je cukr–tuk–sůl.
Jaké potraviny nejvíc škodí zdraví? Jak poznat špatný sýr, ovoce a zeleninu? – Mojezdraví.cz
Nejlepší zelenina je ta nejzelenější. Špenát, kale, brokolice. Tyto druhy jsou doslova nabity vitamíny, minerály a dalšími látkami, které chrání buňky, podporují imunitní systém a navíc mají minimum kalorií. Ideální množství je jeden až dva hrnky této zeleniny týdně.
Dejte si ji v salátech, wrapech nebo sendvičích a můžete ji vpašovat i do smoothie. Pozadu nezůstávají ani zelí, růžičková kapusta nebo květák. Ty jsou bohaté na křemík a mnoho studií prokázalo, že mají výrazné protirakovinné účinky a pomáhají chránit oči před škodlivými slunečními UV paprsky.
Tuto zeleninu jezte klidně v množství jeden šálek denně. Můžete se inspirovat i našimi recepty.
Kde je nejvíc vitamínů? Více čtěte zde.
Nejhorší zelenina? Jakákoliv v konzervě
Většina zakonzervované zeleniny obsahuje příliš velký podíl soli, ale také cukru a dalších dochucovadel, kterým je lepší se vyhnout. Pokud musíte hledat alternativu, jak skladovat zeleninu na delší čas doma, dejte přednost mražení.
Nejlepší luštěniny? Vařené fazole
Fazole jsou skvělým zdrojem vlákniny a bílkovin. Studie ukazují, že jejich konzumace snižuje obezitu a některá chronická onemocnění. Dávejte si je do salátů, polévek a jídel inspirovaných indickou kuchyní.
Nejhorší luštěniny? Fazole v konzervě
A když už je řeč o fazolích, platí pro ně také „zákaz konzerv“. Obzvláště těch v tomatové omáčce. V jedné porci výrobku jedné z nejpopulárnějších značek najdete tři kostky cukru. Ani fazolové polévky, které se v konzervách prodávají, nejsou z hlediska výživových hodnot dobrou volbou.
Pokud už z nich vybíráte, dávejte si vždy pozor na obsah soli. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je doporučená denní dávka pouhých 5 gramů soli, což odpovídá 2 gramům sodíku. Mimochodem – tělo si bohatě vystačí už s pouhým půl gramem sodíku, což odpovídá 1,25 g kuchyňské soli.
Nejlepší ovoce? Avokádo!
Avokádo je ovoce – plod hruškovce přelahodného. Donedávna bylo považováno za něco, čemu je třeba se obloukem vyhnout, protože je „příliš tučné“. Avokádo ve skutečnosti obsahuje ale ten druh tuku, který je našemu tělu prospěšný. Navíc obsahuje vysoký podíl vlákniny, vitamínu E a B a také sodíku. Čtvrtka avokáda denně do salátu je vaše ideální dávka.
- Vše o avokádu čtěte zde.
Nejhorší ovoce? Šťávy a džusy v krabici
Často jsou označovány jako „100% džus“. To ale ještě výrobci nezabraňuje v tom, aby chuť vylepšil, a když ne cukrem, tak umělými sladidly. Ta ovšem často způsobují další chutě na sladká, slaná a další nezdravá jídla. Ovocné šťávy jsou plné kalorií a chybí jim vláknina, takže nezasytí a naopak vyvolají chuť na další jídlo. Ideálně sladké.
Mimochodem – podle lékařů je doporučená denní dávka cukru 35 gramů, u žen ještě o něco méně. To odpovídá přibližně sedmi až osmi čajovým lžičkám. Ve 330 ml ovocného džusu je právě osm lžiček cukru. Znamenalo by to tedy, že si přes den můžete dát maximálně jednu skleničku a pak už žádné další jídlo.
Pokud si myslíte, že džusy můžete nahradit smoothie, tak je ale potřeba vědět dvě následující věci: Také ovocné smoothie je výrazným zdrojem cukru. Pokud nepijete jen zeleninové varianty, musíte počítat s tím, že vaše tělo dostane kalorickou nálož.
Což mají lidé obecně u smoothie tendence dost podceňovat. Navíc smoothie zvýší hladinu cukru v krvi mnohem více, než kdybyste ovoce snědli v přirozené formě. A poslední věc – většina lidí si posléze dopřeje energeticky bohatší jídlo.
Proto mají výživoví poradci oprávněný pocit, že smoothie se příliš neslučuje s hubnoucím režimem.
Nejlepší obiloviny? Celozrnné
V poslední době je velkým hitem vynechávat lepek, což vede řadu lidí k tomu, že škrtne ze svého jídelníčku veškeré pečivo.
Odborníci na výživu se ale shodují: Pokud vám nebyla diagnostikována celiakie nebo alergie na lepek, není důvod pečivo vynechávat. Klidně jeho konzumaci omezte a jezte hlavně to celozrnné.
Obsahuje vysoký podíl vlákniny, vitamíny, minerály a další tělu prospěšné látky.
Nejhorší obiloviny? Slazené snídaňové lupínky
Pokud jíte snídaňové směsi z obchodu a nemícháte si doma neochucené vločky sami, musíte podniknout důslednou kontrolu jejich složení. Cereálie totiž bývají praženy, obsahují tedy zbytečný tuk, a navíc jsou mohutně přislazovány. Zdravá snídaně je hrst obyčejných vloček nebo neslazených lupínků, bílý jogurt a k tomu ovoce nebo zelenina.
Nejlepší maso? Losos a drůbež
Kuře bez kůže má mnohem méně tuku než červená masa. Kromě zdroje bílkovin obsahuje také velké množství vitamínu B3 zvaného niacin, který je důležitý k uvolňování energie ze sacharidů a také selenu, který podporuje imunitu.
Losos obsahuje tělu prospěšné omega-3 mastné kyseliny, které snižují riziko tvorby krevních sraženin, zabraňují nepravidelnosti srdečního rytmu a snižují krevní tlak a omezují riziko mrtvice. Kromě toho je výborným zdrojem proteinů.
Nejhorší maso? Uzeniny
Průmyslově zpracované potraviny jsou vždycky horší volbou než čerstvé. Světová zdravotnická organizace dokonce uzeniny zpracované uzením nebo konzervací zařadila na černou listinu produktů, které mohou být rakovinotvorné.
Některé studie dokonce uvádějí, že plátek uzeného je jako vykouření 10 cigaret! Uzeniny v sobě ovšem obsahují vždy velké množství soli, která je původcem mnoha civilizačních onemocnění, například aterosklerózy, infarktu nebo mozkové mrtvice.
Nejlepší jogurt? Řecký a skyr
Řecký jogurt nebo jogurt typu skyr obsahují dvojnásobek bílkovin oproti ostatním jogurtům. Pokud si vyberete správnou variantu, dostanete i minimum tuku. Je ideální k svačině s ovocem a celozrnným pečivem nebo neslazenými cereáliemi: Zasytí na dostatečnou dobu a pomůže zahnat chuť na sladké.
Nejhorší jogurt? Ovocný
Pokud byste několik dnů vůbec nic nejedli a pak se napili mléka, vaše odpočaté chuťové pohárky by zaznamenaly překvapivě sladkou chuť. Za tu je odpovědný mléčný cukr laktóza, přirozená součást mléka či smetany.
Obsah tohoto cukru je však malý – pohybuje se v desetinách procenta – a nepředstavuje žádné zdravotní riziko. Většina výrobců ale jogurty uměle doslazuje. Ve 100 g jogurtu nebo 100 ml mléčného nápoje by mělo být nanejvýš 5 g přidaného cukru.
Na trhu ovšem najdete jogurty, kde je obsah přidaných cukrů i 19 g! Varianta? Řecký jogurt nebo skyr a čerstvé ovoce.
Nejlepší sýr? Cottage
Bohatý na bílkoviny, navíc s nízkým obsahem sacharidů a tuků je cottage skvělou variantou nejen pro ty, kteří si hlídají váhu. Podobně jako skyr pomáhá udržet pocit sytosti a zahání chuť na sladké. Je navíc poměrně variabilní potravina, dá se jíst na sladko, slaný, jako pomazánka nebo přísada k masu. Více inspirace hledejte na recepty.cz.
Nejhorší sýr? Tavený
Ačkoliv jsme ho jako děti milovali, současní výživoví poradci nad ním moc nejásají. Nemusíte se mu vyhýbat jako čert kříži, ale postavit na něm například každodenní snídani není vhodné.
Obsahuje velké množství soli a minimum bílkovin. Pokud si ho namažete na toastový chleba, máte v jedné porci téměř polovinu doporučené denní dávky soli pro dospělého. Není špatné si ho čas od času dát.
Určitě ho ale střídejte s tvarohovými pomazánkami nebo právě s cottagem.
Autor: Pavla Skurovcová
7 superzdravých potravin, které příliš nezatíží rozpočet. A co z nich můžete uvařit
Pestrá, vyvážená strava je alfou i omegou zdravého životního stylu a prevencí řady nemocí. A je jasné, že většina základních potravin má, více či méně, pozitivní vliv na zdraví lidí. Ať už volíme ovoce, zeleninu, obiloviny, ale i maso nebo mléko a výrobky z něj.
A zástupci všech těchto skupin potravinové pyramidy by měly v různém poměru tvořit součást našeho jídelníčku – v různých úpravách. Některé potřebné potraviny patří do vyšších cenových relací – jako například tropické ovoce, dovozová zelenina, ořechy, tučné mořské ryby i české kvalitní maso nebo různé sýry.
Jiné potraviny, na které řada lidí v dnešní době během svých nákupů možná zapomíná, se ale pyšní nejen velkým množstvím zdraví prospěšných látek, ale i relativně nízkou cenou. Ta může být o to příznivější, pokud se vám podaří sehnat například plodiny v rámci regionálních trhů či prodejen od místních farmářů (není to ale pravidlem).
Řada lidí také zahradničí, je tak možné, že některými z uvedených potravin se sami zvládli zásobit.
Které „levné“ potraviny si tedy zaslouží (opět) naši pozornost, a to právě i teď v chladném období roku, kdy nám pomohou zvyšovat obranyschopnost organizmu?
1. Červená řepa
Červená řepa je podle odborníků výborným pomocníkem v rámci prevence infekčních nemocí všeho druhu a celkově k posílení organizmu.
Například ve výzkumu americké vědkyně Jennifer Di Noia se umístila na čtvrtém místě ze 41 testovaných plodin, které jsou doporučovány jíst kvůli zdraví.
Žebříček sestavila podle toho, jak tyto potraviny dokážou lidskému organizmu zajistit ve 100 gramech v průměru 10 procent a více denní dávky sedmnácti důležitých látek, vitamínů a minerálů.
Salát z červené řepy
Středně velká bulva vyjde na cca 5 korun a uvaříte z ní například rychlý sladkokyselý „kompot“ pro celou rodinu jako doplněk k večeři nebo připravíte salát s jogurtem na dva dny.
>> Vyzkoušejte: Vynikající pokrmy s červenou řepou
2. Kysané zelí
Dobře se uskladňuje i čerstvé zelí, nicméně pokud se nechá projít procesem mléčného kvašení, promění se v superpotravinu, která by neměla chybět v jídelníčku každého, kdo chce být odolnější vůči některým nemocem.
„Jeho pravidelnou konzumací výrazně posilujeme a aktivujeme imunitní systém.
Po dlouhodobém užívání antibiotik pomáhá kysané zelí, stejně jako kysané mléčné výrobky, obnovit narušenou střevní flóru,“ vysvětluje odbornice na zdravou výživu Jarmila Mandžuková.
Polévka z kysaného zelí
Pravé (nesterilované) kysané zelí si můžete sami naložit, hotové ho koupíte zejména ve farmářských prodejnách či na trzích, dodavatele v blízkosti vašeho bydliště zkuste najít na internetu.
Řada drobných podnikatelů se živí právě nakládáním zelí dle rodinných receptur. Kilogram kysaného zelí pak vychází zhruba na 40 korun.
Denní porce důležitých vitamínů (cca jedna kompotová miska, 100 g zelí) vyjde asi na 4 koruny.
>> Vyzkoušejte: 15 skvělých receptů s kysaným zelím
3. Dýně
Dýně je královnou podzimu, nicméně se dá dobře skladovat, tak je pravděpodobné, že ještě v zimě bude k dostání. Pomáhá nejen upravovat trávení, posiluje i celkovou imunitu a podporuje činnost ledvin.
Dýňová polévka Baciložrout
Například středně velkou dýni Hokaido (1,5 kg) lze koupit kolem 50 korun. Uvařit z ní lze buď velký hrnec jednoduché polévky, nebo rizoto, koláč a pravděpodobně zbude i na třetí jídlo – třeba chuťově trochu jinak pojaté špagety. Tady se ale stává pouze jednou z ingrediencí.
>> Inspirace: Slané i sladké dobroty z dýně
4. Řeřicha setá
Je drobná, má ale podle dostupných informací řadu pozitivních účinků na lidský organizmus. Pročišťuje tělo, zlepšuje trávení i pomáhá v boji proti kašli.
Navíc je příbuzná řeřiše potočnici, která se ve výše uvedeném výzkumu plodin umístila dokonce na prvním místě. Lze tak předpokládat, že může být síla obou rostlinek velmi podobná.
Pokud si řeřichou bohatě posypete chleba s pomazánkou, rizoto, brambory či těstoviny, proměníte pokrm ve velmi chutnou a ještě mnohem zdravější delikatesu. Jezte vždy v čerstvém stavu.
Burgery s lososem, řeřichou a dresinkem
Skvělé na řeřiše je, že si ji můžete levně pěstovat sami na okně nebo stole v kuchyni. A to celoročně. V zimě ideálně. Stačí miska a v ní voda a trochu vaty. Semena řeřichy na ně nasypte a za pár dní můžete začít sklízet. Pokud poprvé odstřihnete pouze vršky z cca 10centimetrových rostlinek, řeřicha ještě doroste a máte tak dvě sklizně z jednoho setí.
Běžné balení semen o hmotnosti 1,5 gramů stojí kolem 10 korun a může vystačit tak na dvě a tři postupné sklizně (dle velikosti nádoby). K dostání jsou i balení po 200 gramech, ty pak vychází na částku kolem 120 korun. Vydrží vám ale hodně dlouho.
>> 25 kuchyňských variací na téma čočka. Kterou si vyberete?
5. Luštěniny
Ať už zvolíte čočku, cizrnu či hrách, je to podle všeho jedna z nejlepších potravin, pokud jde o výživovou a zároveň cenovou hodnotu. Obsahují vlákninu i důležité vitamíny skupiny B či vápník. Z hlediska obsahu bílkovin luštěniny hravě nahradí porci masa. Půl kilové balení klasické čočky stojí kolem 30 korun, nicméně je to základ minimálně na dva obědy pro klasickou rodinu.
Zelená čočka s křepelčím vejcem
Bohatá luštěninová polévka
6. Kroupy
Kroupy jsou výborné, cenově dostupné a jednoduché na přípravu. V zimě dobře zasytí a zahřejí. A nemusíte zůstat jen u jednoho jídla o Vánocích – tradičního Houbového kuby. Pokud do jídelníčku zařadíte kroupy častěji, můžete podle odborníků snížit riziko vzniku srdečních a cévních chorob i střevních potíží.
>> Vyzkoušejte: Výborné pokrmy, kde hrají hlavní roli kroupy
7. Pohanka
Další zdravá příloha i hlavní ingredience levného a rychlého oběda či večeře je pohanka, která pomáhá posílit organizmus celkově. Častěji by ji měli konzumovat lidé, kteří mají cévní problémy a trpí například na křečové žíly. Pohanka je totiž bohatou zásobárnou rutinu, který podle odborníků podporuje správnou funkci cév.
Bleskový štrůdl s pohankou
Při kulinární přípravě, podobně jako čočka či kroupy, také roste na objemu, takže půl kilový sáček, který stojí od cca 20 do 40 korun, využijete jako přílohu pro rodinu minimálně dvakrát. Uvařit ji můžete podobně jako rizoto, upečete z ní i výborný sladký zákusek.
>> Vyzkoušejte: Výborná jídla z pohanky
Ivana Kropáčková, s využitím informací v knize Co jíst když… od Jarmily Mandžukové